CS208756B2

CS208756B2 - Method of preparation of the 1,3,8-substituted xantines

Info

Publication number: CS208756B2
Application number: CS786669A
Authority: CS
Inventors: Sten H A M Bergstrand; Per G Kjellin; Carl G A Persson; Lars M Soerenby
Original assignee: Draco Ab
Priority date: 1977-10-14
Filing date: 1978-10-13
Publication date: 1981-09-15
Also published as: DK148260C; EP0001735B1; HK6385A; DK148260B; AU521585B2; SE416810C; SE7711581L; IE47884B1; FI66383B; HU180219B; ATA714478A; AU4036578A; IE782041L; AT363491B; US4233303A; CA1109470A; EP0001735A1; SE416810B; NO147562B; IT1109208B

Description

Vynález se týká způsobu přípravy 1,3,8-substituovaných xantinů obecného vzorce 1,

O

II (1) jejich fyziologicky vhodných solí, kde nebo ie

R1 methyl, etyl nebo n-propyl,

R² metyl nebo n-propyl a

R³

I

CH, ó ó ó

CH2

I

CH / \

HO CH3 nebo 2-hydroxypropyl.

Nové sloučeniny podle vynálezu mají zejména antialergickou aktivitu a jsou obzvláště cenné jako antiastmatické látky a mohou být též používány v terapii a profylaxi jiných alergických onemocnění.

Termín „alergie“ značí podle Dorlandova Ilustrovaného lékařského slovníku, 24. vydání, 1967, „stav přecitlivělosti, vyvolaný působením zvláštního alergenu, přičemž opětné vystavení tomuto alergenu vyvolá změněnou schopriost reakce“.

Jako příklady různých alergií je možno uvést astma, vasomotorickou rýmu, sennou rýmu a kopřivku. Společným znakem mnoha typů alergických reakcí u lidí je reakce antigenu s protilátkou, která vede k uvolnění farmaceuticky aktivních látek-mediátorů, mezi jiným histaminu a SRS-A, tj. pomalu reagující substance anafylaxe. Takto uvolněné mediátory způsobují konstrikci bronchů, odém, zvýšenou produkcí hlenu, svědění atd.

fenyl, cyklopentyl, cyklohexylmethyl

Sled reakcí . při alergickém záchvatu můžebýt schematicky znázorněn následovně:

Stupeň 1

Stupeň 2

Stupeň 3

Stupeň 4

Druh silně zvýšené reakce podle shora uvedeného schématu organismu na alergeny, tj. antigeny, kterými mohou být cizí proteiny nebo jiné látky, se nazývá anafylaktickou reakcí.

Přestože v následujícím popisu bude kladen důraz zejména na bronchiální astma exogenního typu, které je pouze jednou formou alergie, rozumí se samo sebou, že výsledky získané podle vynálezu platí i pro jiné formy alergie.

Při obvyklám léčení se léčí symptony objevující se na stupni 4. Zmírňuje se zejména kostrikce bronchů podáváním látek uvolňujících bronchiální spasmus a tudíž roztahujících bronchy. S touto terapií se však ' obvykle začíná, až když se astmatický záchvat blíží nebo když je _ již plně rozvinutý. Bylo by proto vhodné najít profylaktickou metodu léčení, které by se tudíž dalo použít k zamezení skutečného propuknutí alergických záchvatů. Toho by mohlo být dosaženo tím, že by se zamezilo uvolnění mediátorů objevujících se na stupni 3 shora uvedeného schématu.

Bylo dokázáno, že 1,3-dimetyl derivát xantinteofilinu může v některých testech zabránit anafylaktickému uvolňování histaminu, například v bazofilních leukocytech a v izolované plicní tkáni.

Úkolem vynálezu je získání derivátů xantinu, které důsledně inhibují alergickou reakci v rozmezí dávek, při kterých nedochází ke „klasickým“ vedlejším účinkům teofilínu, například účinkům na CNS a k tachykardii. Sloučeniny, mající důsledný inhibiční účinek na alergickou reakci, budou účinné při různých způsobech podávání jakoprofylaktlcké, antianafylaktické látky při léčení alergií včetně bronchiálního astmatu, aniž by vyvolávaly vedlejší účinky, jež lze pozorovat u léků obsahujících teofylin, obvykle používaných jako bronchspasmolytika. ·

Vynález řeší úkol tím, že vytváří způsob přípravy, při němž se nechá reagovat 1,3-substituovaný 5,6-diamino-2,4- (IH, 3H)-pyridindion vzorce:

O II r'-m'^CY-nh₂

R* kde R1 a R3 mají význam uvedený výše se sloučeninou vzorce R² — X, kde R² má význam uvedený výše a X je —COOH nebo —OC—O—CO—R², a je-li to nezbytné, získaný produkt se podrobí dehydrataci a může se převést na fyziologicky vhodnou sůl a/ /nebo rozdělit na optické izomery.

Mezi sloučeniny shora uvedeného vzorcepatrí

Výhodná sloučenina podle vynálezu má vzorec

Jelikož tyto sloučeniny podle vynálezu, kde R¹ je

СНз — CH2—CH

I

OH mají asymetrický atom uhlíku, zahrnuje vynález rovněž všechny možné opticky aktivní formy a racemícké směsi těchto sloučenin.

Racemické směsi lze rozpustit běžnými způsoby, například tvořením soli s opticky ak20875 B tivní kyselinou s následnou frakční krystalizací.

Vynález bere v úvahu i to, že sloučeniny, které se strukturálně liší od vzorce 1, se mohou po podání živému organismu v něm transformovat na sloučeninu vzorce 1 a v této strukturální formě projevovat své účinky. Tato úvaha je ' dalším aspektem tohoto vynálezu.

Vynález zahrnuje rovněž způsob přípravy farmaceuticky vhodných solí sloučenin vzorce 1 s farmaceuticky vhodnými bázemi. Výrazem „farmaceuticky vhodné soli“ se míní takové soli, jejichž kationty jsou relativně neškodné živočišnému organismu, jsou-li používány v terapeutických dávkách, takže výhodné farmakologické vlastnosti výchozích sloučenin obecného vzorce 1 nejsou rušeny vedlejšími ' účinky, jež jsou těmto kationtům připisovány.

Vhodné jsou soli alkalických kovů, například sodíku a draslíku, a amonné soli, jakož i soli aminů, známé již jako farmaceuticky vhodné, například etyléndiamin, cholin, dietanolamin, trietanolamin, oktadecylamin, trietylamin, l-amino-2-propanol, 2-amino-2~(hydroxymetyl)propan-l,3-diol a l-(3,4-dihydroxyfenyl ] -2-izopropylaminoetanol.

Farmaceuticky vhodné soli mohou být připravovány reakcí se stechiometrickými množstvími sloučeniny vzorce 1 a · vhodnou bází, tj. nějakou bází výše popsanou, například za zvýšené teploty s vhodným rozpouštědlem nebo bez něho s výhodou s následnou rekrystalizací z vhodného rozpouštědla, například hydroxylového, například vody, z takto utvořené soli.

V klinické praksi se sloučeniny podle vynálezu normálně podávají orálně, rektálně, nasálně, sublinguálně, injekcemi nebo inhalací ve formě farmaceutického přípravku obsahujícího aktivní složku ve formě původní sloučeniny nebo podle libosti ve formě její farmaceuticky vhodné soli, ve spojení s farmaceuticky vhodným nosičem, který může být pevný, polopevný, kapalné rozpouštědlo nebo stravitelné kapsle; a těmito přípravky se vynález · dále zabývá. Přípravek obsahuje obvykle 0,1 až 99 hmotnostních % aktivní substance, například 0,5 až 20 % u přípravků určených k injekčnímu použití a 0,1 až 50 % u přípravků určených pro podávání orální.

Pro výrobu farmaceutických přípravků ve formě dávkových jednotek pro orální podávání obsahujících sloučeninu podle vynálezu lze aktivní látku smíchat s pevným, rozdrobitelným nosičem, například laktózou, sacharózou, sorbitolem, mannitolem, škrobem, jako škrob je bramborový, obilný, . amilopektln, prášek z laminárií nebo z citrusové dřeně, celulčzovými deriváty, polyvinylpyrolidonem nebo želatinou, a může rovněž obsahovat mazadla, jako stearan hořečnatý nebo vápenatý, nebo polyetylénglykolové vosky, a může být stlačena do formy tablet nebo vytvořit jádra dražé.

Je-li třeba vyrábět dražé, je možno jádra potáhnout například koncentrovanými cukernými roztoky, jež mohou obsahovat arabskou gumu, talek a/nebo kysličník titaničitý, popřípadě látkou vytvářející film, rozpuštěnou ve snadno těkavých organických rozpouštědlech nebo v jiném vhodném rozpouštědle nebo ve směsích organických rozpouštědel. Do těchto potahů lze přidat barviva, například pro· rozlišení ' různých obsahů aktivní látky. Pro· přípravu měkkých· želatinových kapslí, tj. uzavřených kapslí ve tvaru perel, sestávajících z želatiny a například glycerinu jako změkčovadla, nebo pro přípravu podobných uzavřených kapslí, se aktivní látka může smíchat s vhodným olejem jako například sezamovým, olivovým nebo arašídovým. Tvrdé želatinové kapsle mohou obsahovat granuláty aktivní látky s pevnými, rozdrobitelnými nosiči, jako jsou laktóza, sacharóza, sorbitol, mannitol, škroby, například bramborový, obilný nebo amilopektin, deriváty celulózy, polyvinylpyrrolidon nebo želatina, a mohou rovněž obsahovat stearan hořečnatý nebo kyselinu stearovou jako mazadla.

Sloučenina podle vynálezu může být též připravena ve formě udržující stálou dávku za použití vhodných excipientů. Pro kontrolu uvolňování z excipientů je možno použít různých metod, například difúze nebo iontové výměny. Metody používající difúzního procesu mohou být dokumentovány příklady výrobků zahrnujících potažené granule nebo částice, léky uzavřené do matric a lehce rozpustné formy.

Efervescentní prášky se připravují smícháním aktivní složky s netoxickými uhličitany nebo hydrouhličitany, například sodnými, draselnými nebo vápenatými, jako jsou uhličitan vápenatý, uhličitan draselný a kyselý uhličitan draselný, a s pevnými netoxickými kyselinami, jako jsou kyselina vinná, askorbová a citrónová, a · například příchutí.

Tekuté přípravky pro orální podávání mohou být ve formě elixírů, syrupů nebo suspenzí, například roztoků obsahujících 0,1 až 20 hmotnostních % aktivní substance, cukr a směs etanolu, vodu, glycerol, propylenglykol, popřípadě příchuť, sacharin a/nebo carboxymetylcelulózu jako disperzní činidlo.

Pro parenterální podávání injekcemi mohou přípravky obsahovat vodný roztok nebo suspenzi aktivních látek podle vynálezu v libovolné koncentraci od 0,5 do 10 %, eventuálně též stabilizační činidlo a/nebo pufrovací látky ve vodném roztoku. Dávkovači jednotky roztoku lze s výhodou vložit · do ampulí.

Dávka podávaných aktivních složek · se může měnit v širokém rozmezí a bude odvislá od různých faktorů, například od individuálních potřeb každého pacienta. Vhodná dávka per os se pohybuje od 10 do 1000 mg, podávaných 1 až 4krát denně.

Vhodná dávka při parenterálním podávání se pohybuje v rozmezí od 1 do 500 mg.

Farmaceutické kompozice obsahující aktivní složky se mohou s výhodou připravit tak, že poskytují dávky , ,v těchto rozmezích buď jako dávkovoujednótku, nebo jako několikanásobné dávkové·, jednotky.

Sloučeniny podle ' vynálezu se mohou připravit kteroukoliv z následujících metod.

A. Reakcí sloučeniny vzorce

O II

R¹-y'^CC-NH₂^%-<c-nh₂0^ N 2kde R1 je metyl, etyl nebo n-propyl a R³ je

nebo

CH2

CH

Z \

HO CH3 se sloučeninou vzorce

R2—X kde R² je metyl nebo n-propyl a X je —COOH nebo —OC—O—-CO—R2, a v případě potřeby dehydrací získaného produktu.

Dehydraci lze provádět například zahříváním reakční směsi bez přítomnosti rozpouštědla, nebo zahříváním směsi s alkáliemi nebo vařením směsi ve vysokovroucím rozpouštědle.

Výchozí , materiál pro tento postup se může připravit způsobem popsaným v níže uvedených reakcích, kde radikály R1 a R³ mají význam v této specifikaci udaný.

^CONH-R* ¹ CNCH COOH

H/fCxCHz

A CsN

O^orHI '_z

R^zp^H_0 II

HtN—H _O^^C—-^NH* kde ' ^=^0}

NCCH~ СООСН-СН* I ^Λ

CH₃

R^-NHC0NH^—R³ i

CNCfyCOOH nebo

[ PtO/Hj,

-NO ~NH_Z <2~NH, _n^-n^Hz

R³

B. Reakcí sloučeniny vzorce o

^Κ--Άϊ-νη₂o^CyCR²* kdn R¹ jn mntyl, ntyl ynbu y-pcupyl k R³ jn

I

CH-

J

ynby

Ch2

CH / \

HO CH3 sn sluuenyiyuu zouccn

R2—X* kdn R² jn mntyl ynbu y-pcupyl a X‘ jn —CHO ynbu —CH a pudrubnylm oískayéhu pruduktu uxidaeyí cykliokci.

Q1 je vodík nebo etylskupina s 1 až 3 atomy uhlíku a Q² je alkylová skupina s 1 až 3 atomy uhlíku. S výhodou jsou Q1 nebo Q2 etyl nebo metyl.

Pro oxidační cyklizaci lze použít rozličných látek například thionylchloridu, SOC12.

Následující příklady objasňují vynález.

Příklad 1

Příprava 3,7-dih ydro-l,8-dimetyl-342-hydroxypropyl+lH-purin-2,6-dionu VIII

a) Příprava 6-amino-l-(2-hydroxypropyl)-

-2,4- (1H, 3H)-pyrimidindionu III

K roztoku 328 g (3,9 molu) kyseliny kyanooctové a 750 ml acetanhydridu bylo přidáno 228 . g (1,93 molu) 2-hydroxypropylmočoviny (I) po částech. Roztok byl míchán při 60 až 70 °C po 1 hodinu. Po ochlazení byly . krystaly zfiltrovány a promyty etanolem. Výtěžek byl 308,8 g sloučeniny (II).

Tato byla míchána v 300 ml horké vody. Po částech bylo přidáno 245 ml 5 N NaOH až do zásadité reakce. Roztok byl neutralizován 2 ml 5 N HC1. Po ochlazení byly zfiltrovány bílé krystaly. Výtěžek byl 106,5 g (III) NMR.

b) Příprava 6-amino-l-(2-hydroxypropyl)-3-metyl-2,4-(lH, 3H)-pyrimidindionu IV.

Ku 120 ml 5N NaOH (0,6 molu) bylo po malých částech přidáno 106,5 g (0,58 molu) 6-amino-l- (2-hydroxypropyl) -2,4- (1H, 3H) -pyridindionu (III). Roztok byl míchán a po kapkách bylo přidáváno 67 ml (0,7 molu) dimetylsulfátu, aniž teplota překročila 40 °C. Po přidání všeho dimetylsulfátu byla získaná suspenze zahřáta na 60 °C a zneutralizována na pH 6. Po ochlazení byly bílé krystaly zfiltrovány a rekrystalovány ze 100 ml vody. Výtěžek byl 70 g (IV) NMR.

c) Příprava 6-amino-l-(2-hydroxypropyl)-3-metyl-5-nitrózo-2,4-[lH, 3H)-pyrimidíndionu V

Ke 79 g (0,4 molu) 6-amino-l-(2-hydroxypropyl ) -3-metyl-2,4 (1H, 3H) -pyrimidindionu (IV), rozpuštěných v 500 ml etanolu, bylo přidáno 30 g Na NO2 (0,43 molu), rozpuště ného ve vodě, a pak bylo přidáno 36 ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové. Červené . krystaly byly rozpuštěny. za varu a chlorid sodný byl odfiltrován. Červený filtrát byl použit pro syntézu 5,6-diamino-l-(2-hydroxypropyl ) -3-metyl-2,4- (1H, 3H) -pyrimidindionu (VI) NMR.

d) Příprava 5,6-diamino-l-(2-hydroxypropyl )-3-metyl-2,4- (1H, 3H) -pyrimidindionu VI

Roztok ze syntézy 6-amino-l-(2-hydroxypropyl ) -3-metyl-5-nitrózo-2,4- (1H, 3H) -pyrimidindionu byl katalyticky hydrogenován v přítomnosti 0,3 g PtO2 při teplotě místnosti a 265 kPa po 30 minut. Katalyzátor byl odfiltrován a filtrát odpařen na ' 100 ml. Krystaly byly odfiltrovány. Výtěžek byl 63,7 g (VI).

e) Příprava 6ainino-3-(2-hydroxypropyl)-l-

-metyl-2,4- (lH, 3H)-pyrimidindionu iV

K roztoku 75 g (1 mol) l-ammopropanol-2 v 200 ml chloroformu bylo přidáno 65 ml metylizokyanátu. Roztok byl míchán při teplotě pod 35 °C a poté odpařen. Bezbarvý olej sloučeniny IX byl přímo použit. Tento olej byl přidán k roztoku 170 g kyseliny kyanooctové a 400 ml acetanhydridu. Roztok byl míchán při 60 až 70 ’ °C po 2 hodiny a poté odpařen. Tento žlutý olej IX· byl rozpuštěn v 400 ml horké vody · a ' bylo přidáno 350 ml 5 N NaOH do zásadité reakce. ’ Po refluxaci 30 minut byla reakční směs zneutralizována a . bílé . krystaly byly odfiltrovány. Výtěžek byl 86 g (IV) NMR.

f) Příprava 3,7-dihydro-l,8-dimetyl-3-(2-hydroxypгoryl)-lH- purin-2,6-dionu VIII g (0,075 molu) 5,6-diamino-l-(2-hydroxypropyl ) -3-metyl-2,4- (1H, 3H) -pyrimidindionu (VI) bylo refluxováno v 35 ml kyseliny octové 15 minut. K teplému roztoku bylo přidáno 30 ml chloroformu a poté byl pomalu přidáván éter. Získané krystaly byly zfiltrovány. Výtěžek byl 16 g sloučeniny (VII). Tyto krystaly byly refluxovány v 40 ml 2 N NaOH po 30 minut a pak neutralizovány 18 mililitry 5 N kyseliny chlorovodíkové. Krystaly byly zfiltrovány a rekrystalovány z 50 ml vody. Výtěžek byl 6,6 g (VIII). NMR.

CH₃NHCONH C H₂ CHOHCH₃

Reakční schéma:

νη₂οονηοη£ηοηοη₃

Exit Icnch₂cooh I o и .Л CEN 0^ NH I CH₂

II ncch₂co-o^^ch ^c^

- OH

У o

CH, dw

НО ^с“э

Ex lb lil

Exle CNCH£OOH

Ψ O II СН₃Н'^Сх^Н2 ο^η^€ξΝCHZ

NCCH^COOCHCH^

IX

VI

S Exil

CH/f^C^C-NO

CHz 1 ^CH^

НО СН₃

Exld I P+q/H,

II

CH^^C-NHz

Λ^-ΝΗ_Ζ CHyCOOH

CH₂ ^E*

HO-CH-CH^ o

II . ©v->

Ц Vlil CH.N^C^ Já Λ

CH₂

HO-CH-CH.

C^0H

VII o

II o

vody а к tomu bylo po částech přidáváno 80 mililitrů 10 N NaOH, až bylo dosaženo pH přes 7. Po ochlazení byly bílé krystaly odfiltrovány. Výtěžek byl 71 g sloučeniny (IX) NMR.

b) Příprava 6-amlno-l-(2-hydroxypropyl)-3-propyl-2,4- (1H, 3H ] -pyrimidindionu XIII

Byla provedena způsobem popsaným v příkladu lc.

c) Příprava 5,6-diamino-l-(2-hydroxy-

Příklad 2

Příprava 3,7-dihydro-3- (2-hydroxypropyl) -8-metyl-l-propyl-lH-purin-2,6-dionu XIV

a) Příprava 6-amino-l-(2-hydroxypropyl )-3-propy 1-2,,4-(1H, 3H)-pyrimidindionu XI

К roztoku 85 g kyseliny kyanooctové a 200 mililitrů acetanhydridu bylo přidáno 80 g

1- (2-hydroxypropyl) -3-propylmočoviny. Reakční směs byla míchána 2 hod. při 60 až 70 stupních Celsia. Poté byla odpařena a zbylý žlutý olej (X) byl rozpuštěn v 300 ml horké

208736 propy 1) -3-propyl-2,4- (1H, 3H) -pyrimidindionu XIII

Byla provedena způsobem popsaným v příkladu ld.

d) Příprava 3,7-dihydro-3-(2-hydroxypropyl) -8-metyl-l-propyl-lH-purin-2,6-dionu XIV

Asi 15 g 5,6-diamino-l-[2-hydroxypropyl)-3-propyl-2,4- (1H, 3H) -pyrimidindionu ve formě oleje bylo refluxováno jednu hodinu do 50 ml kyseliny octové. Roztok byl odpařen a zbytek byl rozpuštěn ve vodě. Bylo přidáno aktivní uhlí a pak zfiltrováno. К filtrátu bylo přidáno 25 ml 5 N NaOH a roztok byl refluxován po 30 minut. Byla přidávána kyselina chlorovodíková až do neutrální reakce a získané krystaly byly odfiltrovány a rekrystalovány z 200 ml vody. Výtěžek byl 2,7 g. NMR.

Reakční schéma:

'5

CNCH_zC00H

CH-CHOHCH.NHCONHC H^CH.CH3^1

Ex 2* i

CH.CH CH-tf^C'CH₂ ^{3 1} ÍCx C=N

O* ψ

NCCH₁CO-O-CH-CH_i

Ex2a 5 OH chjoh₂ch_zn^x.h сн₂

HO-CH-CH.

o

CH_XCH.CH,-N^^C-NO ^{3 z z} I и

HO-CH-CH} J, P+O/Hj P С H.C H, CHzN ^C~^nh2 j z z | i|

CH, i

Н0-СН-СН₃

Ex2d | QHfOOH O сн₅сн₂сн^с^\

C\' V ^U CHz ho-čh-ch

X/

X//

ХШ

XIV

II

Příklad 3

Příprava 3,7-dihydro-l,8-dimetyl-3-fenyl-lH-purin-2,6-dionu XIX

a) Příprava 6-amino-3-metyl-l-fenyl-2,4-

-(III, 3H]-pyrimidindionu

К roztoku 38 g (0,44 molu) kyseliny kyanooctové, 200 ml acetaphydridu a 200 ml kyseliny octové bylo přidáno 60 g l-metyl-3-fenylmočoviny. Roztok byl po několik hodin míchán při 90 až 100 °C. Po vychlazení bylo odfiltrováno 65,5 g l-kyanoaceto-l-metyl-3-fenylmočoviny (XV) o teplotě tání 180 °C. Ta byla rozpuštěna ve 3 1 etanolu za varu a pak bylo přidáno 10 ml 10% roztoku sody. Po ochlazení a filtraci byl filtrát odpařen a krystaly byly promyty etanolem. Výtěžek byl 46,7 g sloučeniny (XVI) NMR.

b) Příprava 6-amino-3-metyl-5-nitrózo-l-fenyl-2,4-(lH, 3H)-pyrimidindionu XVII

К 46,7 g pyridindionu (XVI) rozpuštěných v 200 ml DMSO bylo přidáno 15 g NaNO2, rozpuštěných v 25 ml vody. Teplota tohoto roztoku byla 60 °C. К tomu bylo přidáno 18 mililitrů koncentrované kyseliny chlorovodíkové, čímž teplota stoupla na 100 °C a reakční směs získala tmavě červenou barvu.

_t Po 30 minutách bylo přidáno 1,5 1 vody a krystaly byly odfiltrovány a promyty vodou.

Výtěžek byl 40,5 g sloučeniny (XVII) NMR.

c) Příprava 5,6-diamino-3-metyl-l-fenyl-2,4-(1H, 3H)-pyrimidindionu XVIII

Roztok 40,5 g 6-amino-3-metyl-5-nitrózo-l-fenyl-2,4-(lH, 3H)-pyrimidindionu (XVII v 500 ml DMF byl za přítomnosti 0,3 g PtO2 katalyticky hydrogenován po 20 minut a za tlaku 200 kPa. Reakční směs byla zahřáta a katalyzátor byl odfiltrován. Po ochlazení byly krystaly odfiltrovány a promyty DMF a vodou. Výtěžek byl 21,4 g sloučeniny (XVIII) NMR.

d) Příprava 3,7-dihydro-l,8-dimetyl-3-fenyl-lH-purin-2,6-dionu XIX

Roztok 12,5 g (0,054 molu) 5,6-diamino-3-metyl-l-fenyl-2,4- (1H, 3H) -pyrimidindionu ve 100 ml acetanhydridu byl refluxován 5 hodin. Po ochlazení byly šedé krystaly odfiltrovány a rekrystalovány ze 300 ml etanolu. Výtěžek byl 4,0 g sloučeniny (XIX) NMR.

Reakční schéma:

NCCH,COOH

NHCONHCH --³ ЕхЗа

XVii

^Ex3' 1 o

^Wl /Ά <-----------Ex 3 b ~ ² )

E* 3d.

O H I .Ckp/N.

Εχ

O

Příklad 4

Příprava 3,7-dihydro-l-inetyl-3-fenyl-8-propyl-lH-purin-2,6-dionu

Roztok 3 g 5,6-diamino-3-metyl-l-fenyl-2,4-(1H, 3H)-pyrimidindionu XVIII v 25 ml anhydridu kyseliny máselné byl 16 hodin refluxován. Po ochlazení byly odfiltrovány šedé krystaly a byly rekrystalovány ze 100 ml etanolu. Výtěžek byl 1,1 g. NMR.

Příklad 5

Příprava 3-cyklopentyl-3,7-dihydro-l,8-dimetyl-lH-purin-2,6-dionu XXVI

a) Příprava 6-ainino-l-cyklopentyl-3-metyl-2,4-(1H, 3H)-pyrimidindionu XXII

К roztoku 47 g (0,55 molu] kyseliny kyanooctové a 150 ml acetanhydridu bylo přidáno 73,1 g ((0,51 molu) l-cyklopentyl-3-metylmočoviny (XX). Roztok byl míchán při 70 stupních Celsia po 2 hodiny. Pak byl odpařen zbylý olej (XXI) byl rozpuštěn v 400 ml etanolu a 400 ml vody a po částech bylo přidáno 110 ml 5 N NaOH, až pH přesáhlo 7, přičemž byl roztok udržován ve varu. Ten byl pak částečně odpařen a krystaly byly odfiltrovány. Tyto krystaly byly směsí sloučeniny XX (<хз 30 %) а XXII И 70 %), jež byla použita pro syntézu XXII. Výtěžek byl 30,8 g. NMR.

b) Příprava 6-amino-l-cyklopentyl-3-metyl-5-nitrčzo-2,4-(1H, 3H)-pyrimidindionu

XXIII

Ke 21,6 g pyrimidindionu (XXII), rozpuštěným ve 150 ml etanolu, bylo přidáno 8 g NaN02, rozpuštěných v 10 ml vody, a 24 ml 5 N kyseliny chlorovodíkové. Po 30 minutách byly odfiltrovány červené krystaly. Výtěžek byl 21,8 g.

c) Příprava l-cyklopentyl-5,6-diamino-3-metyl-2,4-(lH, 3H)-pyrimidindionu XXIV

Suspenze 21,8 g pyrimidindionu (XXIII) v 700 ml etanolu byly katalyticky hydrogenovány za přítomnosti 0,1 g PtO2 po 2 hodiny za tlaku 265 kPa. Katalyzátor byl odfiltrován, roztok byl odpařen, byl přidán éter a odfiltrovány krystaly. Výtěžek byl 12,0 g sloučeniny (XXIV) NMR.

d) Příprava 3-cyklopentyl-3,7-dihydro-l,8-dimetyl~lH-purm-2,6-dionu XXVI g pyrimidindionu (XXIV) bylo refluxováno v 20 ml kyseliny octové po 30 minut. Bylo přidáno 30 ml chloroformu a poté byl pomalu přidán éter. Získané krystaly byly odfiltrovány. Výtěžek byl 5,3 g sloučeniny XXV. Tyto krystaly byly refluxovány v 15 ml 2 N NaOH po 1 hodinu a pak neutralizovány 5 N kyselinou chlorovodíkovou. Krystaly byly odfiltrovány a rekrystalovány z 75 ml etanolu. Výtěžek byl 2,8 g sloučeniny (XXVI) NMR.

O n

Reakční schéma:

[yNHCOONHCHy

XX

NCCHCOOH

------*---->

Ex 5k ch č „А/

O

II

CH Г

XXIII ^ry-NO

N ti_z

<--------Ex 5 b

Ex5c

CH.

XXIV v

o II i и ^x

C^.,C~NH_Z

CH-COOH ~-->

Ex 5d

XXVI

XXV

Příklad 6

Příprava 3,7-dihydro-l-etyl-8-metyl-3-cykIohexylmetyl-lH-purin-2,6-dionu XXXIII

a) Příprava 6-amino-3-etyl-l-cyklohexylmetyl-2,4-(lH, 3H)-pyrimidindionu XXIX

Byla provedena způsobem popsaným v ’ příkladu 4a.

b) Příprava 6-amino-3-etyl-l-cyklohexyl-metyl-5-nitrózo-2,4- (1H, 3H )-pyrimidindionu XXX

Byla provedena způsobem popsaným v příkladu 4b.

c) Příprava 5,6-amino'3-etyl-4-cyklohexylmetyl-2,4-(lH, 3H)-pyrimidindionu XXXI

Byla provedena způsobem popsaným v · příkladu 4c.

d) Příprava 3,7-dihydro-l-etyl-8-metyl-3-cyklohexylmetyl-lH-purin-2,6-dionu XXXIII g pyrimidindionu (XXXI) bylo refluxováno v 10 ml kyseliny octové po 2 hodiny. Pak bylo přidáno 10 ml chloroformu a pomalu byl přidáván éter. Získané krystaly byly odfiltrovány. Výtěžek byl 4,0 g XXXII. Tyto krystaly byly refluxovány v 10 ml 2 N NaOH po 1 hodinu a potom neutralizovány 5 N kyselinou chlorovodíkovou. Krystaly byly od208756 filtrovány a rekrystalovány z 25 ml etanolu. Reakční schéma:

Výtěžek byl 2,0 g. NMR.

Η^οοΝΗψ, ^{2 2 5} Εκ 6&

XXVII <---Ex 6Ь

Εχ 6с | ^c‘^H\k-H_HÍ ^XMt

ÍH_Z

CH.COOH

Εχ 6d

О

С,Нг μ γ w хш/ сн,

Ó.

Εκ 6а | ОН ^Ci ^tT^C-H XXIX _n/^N'^C~^NH2 ϋ ι сн, ό„ ² ^/c'^N'C-CH_{3 XMU} сн,

I ²

Ехба J. ОН0 Н _сн ,1 Л '5° з ХХХ'И

СН,

Následující příklady znázorňují, jak sloučeniny podle vynálezu mohou být včleněny do farmaceutických kompozic.

Příklad 7

Aerosol pro inhalaci

Aktivní látka „Miglyol“ (ochr. zn.j „Frigen“ (ochr. zn.j

11/12/113/114 „Frigen“ se používá к označení halogenovaných uhlovodíků. „Frigen 114“ je 1,2-dichlQro-l,l,2,2-tetrafluoretan, „Frigen 113“ je l,l-difluoro-2,2-dichlorotrifluorotrichloroetan, „Frigen 11“ je trichloromonofluorometan a „Frigen 12“ je dichlorodifluorometan. „Miglyol“ označuje triglycerid nasycených rostlinných olejů.

Příklad 8

Tablety

1,50 g

0,20 g ad 100,0 g

Každá tableta obsahuje:

Ativní látka	20,0 mg
Kukuřičný škrob	25,0 mg
Laktóza	190,0 mg
Želatina	1,5 mg
Talek	12,0 mg
Stearan horečnatý	1,5 mg

250,0 mg

Příklad 9

Cípky

Každý . čípek obsahuje:

Aktivní látka Askorbyl palmitan Cípková báze (Imhausen H] ad	50,0 mg 1,0 mg 2000,0 mg
Příklad 10
Injekční roztok
Aktivní látka Hydroxid sodný Pyrosiřičitan sodný Edetat dvojsodný Chlorid sodný Sterilní voda k injekci ad	2,000 mg 0,310 mg 0,500 mg 0,100 mg 8,500 mg 1,000 - g

Příklad 11

Sublinguální tablety

Každá tableta obsahuje:

Aktivní látka 20,0' mg

Laktóza 85,0mg

Agar 5,0mg

Talek 5,0mg

FARMAKOLOGICKÉ ' TESTY

Aktivní plicní anafylaxe u krysy

Antianafylaktický účinek byl zjišťován . na aktivně senzibilizovaných laboratorních zvířatech.

Aktivní senzibilizace zvířat bylo dosaženo injekčním podáváním vaječného albuminu, tj. proteinu. Podávání této látky způsobí u zvířat přecitlivělost vůči následné vyzývací dávce vaječného albuminu, po níž se dostaví konstrikce bronchů. Anafylaktický účinek testovaných sloučenin byl testován in vivo, přičemž aktivně senzibilizovaná zvířata byla vystavena působení - vaječného albuminu a byl měřen ochranný účinek testované látky na intratracheální tlak.

Imunizační ' postup

Krysy, Sprague Dawley, 250 g byly senzibilizovány 1,0 mg vaječného albuminu a 200 miligramy Al[0H)3gelu resuspendovaného v 1,0 ml fyziologického roztoku. Tato suspenze byla - podána subkutánně na 2 místech, po 0,5 ml na každém, - na břišní straně. Zvířata byla před tím lehce anestezována Mebumalem. Po 18 až 26 dnech bylo zvířat použito v provokačních experimentech.

Provádění provokace málu 50 mg/kg i. p. Do trachee byla zavedena kanyla a dýchání zvířete bylo zajištěno' ' Braunovou pumpou. Frekvence dýchání byla asi 80 rázů/min. Intratracheální tlak byl měřen Stathamovým tlakovým převáděčem [P23ACJ. Normálně kolísal tlak mezi 0 až 10 cm HžO.

K zabránění spontánního dýchání bylo zapotřebí použít Curare 0,8 mg/kg i. v. Současně s měřením dýchání byla měřena i srdeční frekvence a arterlální krevní tlak Stathamovým převaděčem tlaku připojeným k a.carotis. Krevní tlak, tepová frekvence - a intratracheální tlak byly zaznamenávány Grassovým polygrafem.

Konstrikce bronchů byla vyvolána 4 . až 5 injekcemi standardní dávky 5HT do v.jugularis. Poté byla podána jediná 5 mg dávka vaječného albuminu. Testovaná sločenina byla podána 1 minutu před vyzývací dávkou vaječného albuminu. K vůli desenzibilizaci k antigenu, tj. vaječnému albuminu, mohla být podána každému zvířeti pouze jednou.

Výpočet anafylaktické konstrikce bronchů

Bylo měřeno maximální zvýšení Intratracheálního tlaku způsobeného . vaječným albuminem a bylo vyjádřeno jako ' procento jeho zvýšení. Byla srovnávána skupina kontrolních zvířat, jimž nebyla podána testovaná sloučenina, se skupinou zvířat, jimž byla testovaná sloučenina podána v různých dávkách.

Testované sloučeniny

Sloučeniny testované na krysách byly:

3.7- dihydro-l,8-dimetyl-3-fenyl-lH-purin-2,6-dion XIX [s označením D 4026),

3.7- dihydro-l,8-dimetyl-3- (2-hydroxypropyl) -lH-purin-2,6-dion VIII (s označením D 4086),

3.7- dihydro-3- [ 2-hydroxypropyl J-8-metyl-l-propyl-lH-purin-2,6-dion XIV (s označením D 4122),

3-cyklopentyi-3,7-dlhydro-l,8-dimetyl-lH-purin-2,6-dion XXVI (s označením D 4136), d^-c^ir^^-lrc^-^ll-^t^^hS^-^rr^^t^^l-k-^^lklc^Il^^lmetyl-lH-purin-2,6-dion XXXIII (s . označením D 4139).

Tyto sloučeniny byly napřed rozpuštěny v

0,8 ml 0,5M NaOH a 9,2 ml fyziologického roztoku. ' Tento zásobní . roztok sloučeniny mg/ml byl podle potřeby dále ředěn. Sodná sůl theofillinu byla testována ve dvou sériích. Sloučenina byla rozpuštěna ve fyziologickém roztoku.

Zvíře bylo anestezováno i. p. injekcí Mebu208756

Výsledky mg intravenózně podaného vaječného albuminu způsobilo značné zvýšení intratracheálního tlaku senzibilizované krysy, u níž bylo zajištěno umělé dýchání. Zvýšení bylo na začátku nižší a trvalo déle než zvýšení způsobené podáním 5 HT.

Testované sloučeniny D 4026, 4086, 4122, 4136 a 4139, podané intravenózně 1 minutu před vaječným albuminem, zmenšily zvýšení intratra^cheálního tlaku — viz tabulky I, II, III, IV a V.

D 4026 .vykazovala od dávky odvislou inhibici anafylaktického spasmu bronchů v koncentracích 0,01 až 0,10 mg/kg s maximální inhibicí přibližně 87%. D 4139 vykazovala inhibici v koncentracích 0,01 až 0,10 mg/ /kg s maximální inhibicí 68%. D 4122 vykazovala inhibici v koncentracích 0,01 až 1,00 mg/kg s maximální inhibicí přibližně 79%.

Posléze byl testován theofyllin a disodiumcromoglicate — viz tabulky VI a VII. Theofyllin 0,1 až 2,5 mg/kg vykazoval částečný a neúplný ochranný účinek na anafylaktickou konstrikci bronchů u krysy, zjištěný ve dvou šaržích zvířat. Totéž bylo zjištěno při použití disodiumcrómoglicate 0,1 až 5 mg/kg při sledování 1 šarže zvířat.

Extrapolovaná dávka působící 50% ochranu proti anafylaktickému spasmu bronchů byla vypočítána pro testované sloučeniny. Jak je patrno z výsledků udaných v tabulce VIII, nejúčinněiší byly sloučeniny D 4026, 4139, jejichž ED hodnoty byly menší než 0,1 mg/kg. Ostatní testované sloučeniny D 4086 a 4139 dávaly ED 50 hodnoty 0,10, až 0,27 mg/kg. Referenční sloučeniny Theofyllin a disodlumcromoglitace však vykazovaly zvonovité křivky, jež znemožňovaly vypočítat hodnoty ED 50.

Závěr

Deriváty xantinu 4026, 4086, 4122, 4136 a 4139 mají ochranný účinek u aktivně senzibilizované krysy proti anafylaktickému spasmu bronchů. Dávky, jichž k tomu bylo, zapotřebí, byly . nízké a činily 0,01 až 1,0 mg/kg. Theofyllin neměl ochranný účinek v závislosti na dávce 0,010 až 2,5 mg/kg. Rovněž disodiumcrómóglicate neměl ochranný účinek v rozmezí dávky 0,1 až 5,0 mg/kg.

TABULKA I

Zvýšení intratracheálního tlaku [ + ΔΡ) při aktivní plicní anafylaxi krysy.

Jsou udány střední hodnoty + S.E.M.* a počet pokusů.

Sloučenina	mg/kg i. v.	+ ΔΡ(%)	počet
kontrola	0	57 + 10	8
D 4026	0,010	33 3-6	5
D 4026	0,100	7 + 2	5
D 4026	0,500	9 J 5	5

TABULKA II

Zvýšení intratracheálního tlaku (+ ΔΡ) při aktivní plicní anafylaxi krysy.

Jsou udány střední hodnoty -J- S.E.M. ,‘ a počet pokusů.

Sloučenina	mg/kg i. v.	+ Δ P (%)	počet
kontrola	0	46 + 9	6
D 4086	0,100	26 + 6	6
D , 4086	0,250	14 + 3	4
D 4086	0,500	2 + 1	4

TABULKA III

Jsou udány střední hodnoty -J- S.E.M.* a počet pokusů.

Sloučenina mg/kg i. v. + Δ P (% } počet kontrola0

D 41220,010

D 41220,100

D 41221,000

S.E.M. = střední chyba měření + 13 8

33+4 5

23+ 5 5 + 4 5

TABULKA IV

Zvýšení intratracheálního tlaku ( + AP) při aktivní plicní anafylaxi krysy.

Jsou udány střední hodnoty + S.E.M. a počet pokusů.

Sloučenina	mg/kg i. v.	+ AP(%)	počet
kontrola	0	81 + 18	4
D 4136	0,025	36 + 4	4
D 4136	0,100	55 +	4
D 4136	1,000	27 + 4	4

TABULKA V

Zvýšení intratracheálního tlaku ( + A P) při aktivní plicní anafylaxi krysy.

Jsou udány střední hodnoty + S.E.M.* a počet pokusů.
Sloučenina	mg/kg i. v.	+ A P (%)	počet
kontrola	0	109 + 17	4
D ' 4139	0,01	74 + 22	5
D 4139	0,05	50 + 26	5
D . 4139	0,10	35 + 9	5

TABULKA VI

Zvýšení intratracheálního tlaku ( + A P) při aktivní plicní anafylaxi krysy. Jsou udány střední hodnoty + S.E.M. ' a počet pokusů.

Sloučenina mg/kg i. v. + A P (% ) počet

kontrola	0	70 + 14	7
theofyllin	0,100	31 + 11	4
theofyllin	0,500	18+ 5	5
theofyllin	2,500	42 + 12	5
kontrola	0	88 + 12	11
theofyllin	0,010	69 + 21	3
theofyllin	0,100	63 + 17	3
theofyllin	1,000	102 + 10	3

TABULKA VII

Zvýšení intratracheálního tlaku (+ . AP) při aktivní plicní anafylaxi krysy.

Jsou udány střední hodnoty + S.E.M.* a počet pokusů.

Sloučenina	mg/kg i. v.	+ A P (%)	počet
kontrola	0	46 + 9	6
discdiumcromoglicate	0,1	46 + 7	5
	1,0	22 + 8	4
	5,0	46 + 6	3

TABULKA VIII

Extrapolovaná intravenózní dávka pro, 50%ochranu JED 50 mg/kg) při aktivní' plicní anafylaxi krysy

Sloučenina

ED 50, mg/kg i.v.

D 4026

D 4086

D 4122

D 4136

D 4139 theofyllin discdiumcromcglicate * S.E.M. = střední chyba měření

0,016

0,12

0,010

0,13

0,04 zvonovitá křivka zvonovitá křivka

2-hydroxypropyl vyznačený tím, že se nechá reagovat 1,3-substituovaný 5,6-diamino-2,4-(1H, 3H)-pyrimidindion vzorce

Claims

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

Způsob přípravy 1,3,8-substituovaných xantimů obecného vzorce (1)

O H

J 3 £~^R

R³

d) nebo jejich fyziologicky vhodných solí, kde je R¹ metyl, etyl nebo n-propyl, R² metyl nebo n-propyl a R³, fenyl , cyklopentyl , cyklohexylmetyl a nebo

C№

CH / \

НО СНз kde

R¹ a R³ mají význam uvedený výše, se sloučeninou vzorce

R²—X, kde

R² má význam uvedený výše a

X je —COOH nebo· —ОС—O—CO—R², a je-li to nezbytné, získaný produkt se podrobí dehydrataci a může se převést na fyziologicky vhodnou sůl a/nebo rozdělit na optické izomery.