CS129289A3 - Device for treating samples from a flow of loose material - Google Patents

Description

fY /f? 1

Vynález se týká zařízení na úpravu vzorků za účelem stanoveníreprezentativních chemických a/nebo fyzikálních hodnot zkoumanéhomateriálu, odebíraného ve formě směsi jemnějších a hrubších prachovýchčástic z proudu sypkého materiálu pomocí odsávacího ústrojí, přičemžzařízení obsahuje třídicí ústrojí, umístěné v prostoru nejméně jed-né skříně, pro oddělení podílu'zrnitosti, potřebného k provedeníreprezentativní analýzy, z proudu sypkého materiálu.. Z EE-OS 29 07 515 a DE-PS 56 16 218 je známo, že ze sypkých ma-teriálů je možno získávat odsáváním určité frakce s; prachu, vznika-jícího při dopravě zrnitého materiálu, reprezezntativní vzorky pronáslednou analýzu. Základním předpokladem k tomu, aby vzorky bylyskutečně reprezentativními vzorky pro určení hodnot celého mate-riálu, 2e kterého pocházejí, je získání určitého rozsahu zrnitýchfrakcí, které jsou v EE-PS 36 16 218 označovány za základní frakcea jejichž složení odpovídá průměrnému složení celého proudu dopra-vovaného sypkého materiálu a všem jeho zrnitým podílům. V obou před-uveřejněných spisech je tato podmínka zdůrazňována. Z EP-PE 45 826 je známo zařízení pro odběr vzorků, které jeopatřeno odsávacím ústrojím, jehož pomocí je vzorek prachu nejprvenasáván předfiltrem se stanovenou velikostí ok. Tento předfiltr tvo-ří přední stranu, válcové skříně, v jejímž vnitřním prostoru je uspo-řádáno válcové síto, jehož délka a průměr jsou přizpůsobeny veli-kosti ok síta tak, že všechny prachové částice, které jsou vět-ší než je velikost ok tohoto dutého síta, jsou odváděny do sběrné-ho zásobníku pro shromažŮování prachu. Skříň je mimo duté síto na-pojeno/ na odsávací potrubí, takže podtlakem, vyvozovaným ve skříni, 2 se prachové částice s menší velikostí než je velikost ok síta odsávají. Toto zařízení slouží pro odběr vzorků k určení obsahu magne-titu a fosforu v železných rudách.

Nevýhoda tohoto známého zařízení spočívá v tom, že předfiltrse snadno zanáší a navíc je sítová plocha předfiltru relativně ma-lá, protože průměr skříně, ve které je umístěno duté síto, je prosnížení potřeby prostoru volen co nejmenší. Zejména v případech,kdy má sypký materiál vysoký stupeň vlhkosti, což je zejména pří-pad hnědého uhlí, se rovinný předfiltr zanáší velmi rychle, falšínevýhoda známého zařízení spočívá v tom, že může být velmi snadnopoškozeno'a že je vystaveno značnému opotřebení, kterému není mož-no například v podmínkách povrchových dolů a při značných objemechdopravovaného materiálu zamezit ani v případě, kdy se zařízeníumístí mimo hlavní proud sypkého materiálu; u tohoto zařízení jetaké vstupní otvor, kterým prach vstupuje do zařízení, zasahovánvětšími částicemi proudu sypkého materiálu, takže poškození třídi-cího ústrojí a tím také vyřazení zařízení z provozu není možno vy-loučit. Úkolem vynálezu je proto vyřešit konstrukci zařízení pro úpra-vu vzorků, které by bylo schopno bezporuchové funkce i v těžkýchpodmínkách důlních provozů, popřípadě jiných pracoviší, kde sedopravují velká množství sypkého materiálu, přičemž zařízení bymělo spolehlivě pracovat v trvalém nasazení a mělo by byýt schop-no v dlouhých časových, intervalech plynule nebo v jednotlivýchtaktech v krátkých časových odstupech získávat materiál vzorků kprovedení potřebné analýzy. Pále by mělo zařízení vyřešit konstruk·€i třídicího ústrojí, která by měla být bez velkých nákladů snad-no vyměnitelná. To může být nezbytné zejména v těch případech, kdy - 5 - je třeba u základní frakce s určitým pásmem zrnitosti přejít nazákladní frakci s jiným pásmem zrnitosti. Zařízení podle vynálezumá být vhodné také pro takové sypké materiály, které mohou způso-bovat svou vysokou vlhkostí značné potíže při třídění.

Tento úkol je vyřešen zařízením podle vynálezu, jehož podsta-ta spočívá v tom, že zařízení je umístěno v odstupu od nasávacíhootvoru sacího potrubí a také v odstupu od proudu-sypkého materiá-lu a je opatřeno prvním dutým sítem, umístěným v první skříni, při-čemž' vstupní otvor v první skříni pro odsávanou směs je uspořádánmimo první duté síto a vnitřní prostor prvního dutého síta je spo-jen spojovacím potrubím s vnitřním prostorem druhého dutého síta,umístěného uvnitř druhé skříně, která je mimo druhé duté síto spo-jena se zdrojem podtlaku. Vnitřní průřezová plocha příslušné skří-ně je vetší než maximální průřezová plocha příslušného dutého sítaa první duté síto určuje horní mezní frakci a druhé, duté síto ur- čuje spodní mezní frakci zrnitého podílu, potřebného k provedeníanalýzy.

Uspořádáním prvního dutého síta uvnitř skříně a umístěním zaří-zení v odstupu od nasávacího otvoru a také v odstupu od proudu syp-kého materiálu je poskytnuta záruka, že žádný díl nebo téměř žádnýdíl zařízení není přímo vystaven mechanickému namáhání sypkým mate-riálem nebo je jím zatěžován jen v takovém rozsahu, že nemůže dojítk poškození součástí zařízení. Použití dutých sít má výhodu v tom, že se jimi dosahuje v daném prostoru maximální velikosti sítovéplochy, která se navíc díky svému zakřivení nezanáší tak snadno.

To má rozhodující vliv na plynulé nebo téměř plynulé provozovánízařízení podle vynálezu. Praxe ukázala, že i při obtížných mate- - 4 - riálech, jako je například hnědé uhlí, je v trvalém provozu možnonapříklad odsát za jednu minutu takové množství materiálu, kteréje postačující k získání vzorku pro provedení analýzy, přičemž ode-hrané množství materiálu je současně vytříděno. To platí i tehdy,když jsou otvory v prvním dutém sítu tak malé, že jimi mohou pro- s cházet částice s velikostí zrna menší než 0,2 mm, a když jsou ot-vory druhého síta tak malé, že jimi mohou procházet částice s ve-likostí zrna menší než 0,03 mm.

První duté síto je s výhodou válcové, přičemž pro docílenívhodných podmínek proudění v první skříni je; výhodné, jestliže jeskříň opatřena rovněž válcovou obvodovou stěnou a jestliže je du-té síto uloženo v této skříni souose. Zvláště výhodným se ukázalotakové uspořádání, při kterém jsou vstupní otvory v prvním dutémsítu uspořádány tak, že jimi vstupuje směs vzduchu a prachu doskříně v takovém směru, který zamezuje přímému střetávání, tohotoproudu s prvním dutým sítem, umístěným v první skříni. Tímto řeše-ním se omezí mechanická namáhání dutého síta nárazy prachových čás-tic ve výrazné míře.' Při válcovém provedení vnitřního prostoruskříně je výhodné, jestliže je vstupní otvor v první skříni směro-ván v podstatě tangenciálně k její vnitřní válcové obvodové plo-še. , Vynález pamatuje také na možnost opatření první skříně uzaví- < ratelným výstupem pro takové částice prachové směsi, které nemohou? projít otvory prvního dutého síta. Toto nadsítné se shromažňuje vespodní části první skříně, ze které potom můře být odstraňováno * vhodným způsobem po otevření uzavřeného-výstupu.

Druhé duté síto jevytvořeno ve formě dutéh podle výhodného provedení vynálezu rovněž o válce a je umístěno uvnitř vnitřního vál- - 5 - cového druhého vnitřního prostoru druhé skříně souose. .

Vnitřní prostor druhého dutého síta může být spojeno potrubíms analytickým ústrojím, takže třídicím ústrojím v obou skříních vy-tvořená základní frakce může být plynule převáděna do následující-ho analyzačního systému. U řešení podle vynálezu je možné plynule odsávat prach a nasá-vat jej do zařízení a v něm plynule vytvářet základní frakci, načežje možno' tuto základní frakci plynule přivádět do analyzačníhoústrojí. Tím poskytuje zařízení podle vynálezu možnost plynuléhozkoušení proudu, sypkého materiálu a zkracuje dobu potřebnou k tomu,aby se ze základní frakce, plynule přiváděné do analyzačního ústro-jí, připravovaly a analyzovaly jednotlivé vzorky š dostatečnou přes-ností, potřebnou pro určení hodnot celého proudu sypkého materiálu,V současné době známými technickými prostředky, například rentgeno-vou fluorescenční analýzou,—je běžně možné zjistit určující složky— sypkého materiálu ve velmi krátké době, která může být kratší nežjedna minuta, také co do množství.

Je pochopitelně také možno směs jemných a hrubších prachovýchčástic odebírat z proudu., sypkého materiálu přerušovaně. Přitom byvšak mělo . být zajištěno, že odebírání vzorků bude probíhat ve stej-ných časových odstupech a bude trvat vždy stejnou dobu.

Podle jiného výhodného provedení zařízení podle vynálezu jeuvnitř v podstatě válcového prvního dutého síta uspořádán rotujícíelement, který je na.své straně, přivrácené k vnitřní straně duté-ho síta, opatřen výstupními otvory pro výstup vzduchu, které jsounasměrovány proti sítové ploše. Tento rotor slouží k tomu, aby bylemožno sítovou plochu prvního válcového dutého síta čistit v přípa- - 6 - dě potřeby tím, že se zevnitř fouká tlakový vzduch proti sítovéploše, takže nadsítné, ulpívající na vnější ploše sítového tělesa,se může odstranit. Tyto čisticí operace se mohou provádět mezi jed-notlivými cykly odběru vzorků nebo také v průběhu odstavení zaří-zení z činnosti. Probíhá-li odběr vzorků odsáváním směsi jemněj-ších a hrubších prachových částic po dobu delšího Časového interva-lu, muselo by být popřípadě odebírání vzorků na krátkou dobu pře-rušeno, aby se mohlo první, duté síto vyčistit. Je také nutné Časod času odstraňovat nadsítné z první skříně, obsahující první vál-cové duté síto, otevřením otevíratelného výstupního otvoru. Příklad provedení zařízení podle vynálezu, je zobrazen na vý- ‘křesech, kde obr.1 znázorňuje boční pohled na jeden konec přejímá- 'čího dopravního pásu a podélný řez předávací násypkou, umístěnounad přejímacím dopravním pásem, a zařízením pro oddělování repre-zentativního zrnitého podílu sypkého materiálu, a na obr.2 je příč-ný řez zařízením, vedený rovinou II-II z obr.1.

Sypký materiál je přiváděn předávacím dopravním pásem 10 ve for- r mě proudu 12 sypkého materiálu k vratnému.bubnu 14 předávacího do-pravního pásu 10 a z něj je shazován na druhý přejímací dopravnípás 1 6. Předávací dopravní pás 10 a přejímací dopravní pás 1.6 jsouve znázorněném příkladném provedení uspořádány v podstatě na sebekolmo. Vzájemná poloha obou dopravních pásů 10, 16 však nemá navyužití vynálezu Žádný vliv, ·

Proud 12 sypkého materiálu, shazovaný s předávacího dopravníhopásu 10, překonává vzdálenost ke druhému přejímacímu dopravnímu pá-su 16 ve formě padajícího proudu 18, který má v podstatě tvar pa-raboly. Pod vratným bubnem 14 předávacího dopravního pásu 10. jeumístěna předávací násypka 20, která je tvořena čtvřmi obvodovými - 7 - stěnami 22, 23, 24, 26, které mají v podstatě pravoúhelníkový, po-případě Čtvercový prúřez,-a omczují-prťrstfrg, fet»rý-gc cmerem-dolůrisačiřu-jc.

Zadní obvodová stěna 22, uvažováno ve směru 28 dopravy materiá-lu přejímacím dopravním pásem 16, a obě boční obvodové stěny 24, 26 mají takové rozměry, že na spodním okraji končí těsně nad pře-jímacím dopravním pásem 16 a neponechávají tak žádnou mezeru mezihorní větví 30 přejímacího dopravního pásu 16, na který padá sypkýmateriál/, takže vnitřní prostor je uzavřen těmito třemi obvodo-vými stěnami 22, 24, 26. Navíc mohou být spodní okraje těchto tříobvodových sten 22, 24, 26 opatřeny stíracími'pásky 32 nebo jinýmistíracími prostředky z pryže nebo jiného pružného materiálu, kterédokonale uzavírají mezeru mezi spodními okraji tří obvodových stěn22, 24, 26 a přejímacím dopravním pásem 1 6, popřípadě jeho hornívětví 30.-: :

Pouze přední obvodová stěna 23, uvažováno ve směru dopravy syp-kého materiálu přejímacím dopravním pásem 16, předávací .násypky 20končí v odstupu nad horní větví 30 přejímacího dopravního pásu 16,takže mezi horní větví 30 a spodní obvodovou hranou 34 přední stě-ny 2g vzniká otvor 35, takže sypký materiál, padající v předávacínásypce 20 na horní větev 30, vytváří na horní větvi 30 přejímací-ho dopravního pásu 16 dopravní proud 36 sypkého materiálu, kterýje dopravován dále v dopravním směru 28. - , V příkladném provedení zařízení podle vynálezu, zobrazeném navýkresech, je zadní stěna 22 předávací násypky 20 opatřena prostu-pem 38, kterým prochází ohebná trubice nebo hadice 40 tak, že -zasa-huje do spodní části vnitřního prostoru předávací násypky 20 do mís- 8 ta, kde zůstává volný konec hadice 40 mimo padající proud 18 sypké-ho materiálu, ..přicházející od předávacího dopravního pásu. 10, a sou-časně zůstává uvnitř předávací násypky 20, takže nasávací otvor 90této ohebné trubice nebo hadice 40 je umístěn uvnitř předávací ná-sypky 20 mezi padajícím proudem 18 materiálu a zadní obvodovou stě-nou 22 předávací násypky 20 a současně je umístěn tak, že do nějnemůže zapadnout Žádná částice sypkého materiálu, pokud se pohybujepouze vlastní tíží.

Ohebná trubice nebo hadice 40, jejíž průměr může být například100 mm, je spojena trubním nebo- hadicovým systémem, který bude ješ-tě popsán, se saaím ventilátorem 42, vyvozujícím podtlak, který sepřenáší 'až k nasávacímu otvoru. SO ohebné trubice nebo hadice 40, na-cházejícímu se uvnitř předávací násypky 20.

Je-li předávacím dopravním, pásem 10 přiváděn sypký materiál, ví-ří se uvnitř předávací násypky 20 prach, jehož část se nasává půso-bením podtlaku, přenášeného až do nasávacího otvoru 90 ca konci oheb-né trubice nebo hadice 40, a převádí se ohebnou trubicí nebo hadicí40 až do první skříně 44, jejíž vnitřní prostor 46 je ohraničen vál-covou stěnou. První skříň 44 je nahoře a dole opatřena spodním ot-vorem 48 a horním otvorem 50, z nichž spodní otvor 48 je možno uza-vřít ventilovým tělesem 52. Na horní otvor 50 je napojeno první po-trubí 54» í Uvnitř první skříně 44 a souose s její válcovou stěnou je v je- jím vnitřním prostoru 46 uloženo rovněž válcové první duté síto 56,které je'zespodu uzavřeno dnem 58. Toto dno 58 je ve znázorněnémpříkladu provedení tvořeno plnou deskou nebo plechem a není opatře-no žádným otvorem. Je však také dobře možné.· vytvořit toto dno 58 - 9 - rovněž jako síto. Na svém horním konci je první duté síto 56 ote-vřené. Průměr prvního dutého síta 56 je volen tak, že je o něcovětší než průměr horního otvoru 50, takže horní otvor 50 je prvnímdutým sítem 56 zakryt vzhledem k části vnitřního prostoru 46 prvnískříně 44 mimo první duté síto 56.

Uvnitř válcového prvního dutého síta 56 a souose s ním je ulo-žen rotor 60, který je nesen dutým hřídelem 62. Eutý hřídel -62 jepoháněn motorem 65 prostřednictvím převodu, sestávajícího ze dvouřemenic 64, 65» z nichž první je uložena na hřídeli motoru 65 a jejím poháněna. Převod pohybu mezi první řemenicí 64 a druhou řeme-nicí 65, uloženou na dutém hřídeli 62 rotoru 60, se uskutečňujeklínovým řemenem 66 neoo podobným prostředkem.

Komor 60 sestává v podstatě z rámu 67 profilu·· ?, jehož průměrje menší nes vnitřní průměr prvního dutého síta 56. Rám 67 je vy-tvořen ze dvou rámových dílů 68, 70, probíhajících rovnoběžně s dutým hřídelem 62, a ze spodního rámového dílu 72, spojujícího na-vzájem oba rámové díly 68, 70 a probíhajícího kolmo na dutý hřídel62. Všechny tyto rámové díly 68, 70, 72 jsou vytvořeny ve formětrubek a jsou na straně, odvrácené od dutého hřídele .62, opatřenyotvory, ze kterých může vystupovat tlakový vzduch, směrovaný směremven proti vnitřní straně válcové ohraničující plochy prvního duté-ho síta 56. Spodní rámový díl 72 je rovněž opatřen tryskovými ot-vory, kterými vystupuje tlakový vzduch směrem dolů ke dnu 58 prv-ního dutého síta 56. t;

Tlakový vzduch je přiváděn dutým hřídelem 62, ze kterého vy-stupují dva příčné úseky 74, které jsou propojeny s trubním systé-mem, tvořeným rámovými díly 68, 70, 72. Eutý hřídel 62 je spojen 10 - se zdrojem 76 podtlaku.

Na dnu 58 prvního dutého síta 56 je umístěn vibrátor 78. Elek-trická připojovací vedení, zásobující vibrátor 78 energií, nejsoupro lepší přehlednost výkresu zobrazena. Konstrukční řešení vibrá-toru 78 a jeho upevnění jakož i zapojení zásobovacích vedení jsouodborníkům dostatečně jasné.

Uzavírací ventilové těleso 52, kterým, může být uzavřen spodníotvor 48 ve dně první skříně- 44, je spojeno s ovládacím ústrojím82, sestávajícím z pístu 84, vedeného ve válci 83. Vhodným ovlá-dáním pístu 84, který je spojen pístnicí 85 s uzavíracím ventilo-vým tělesem 52, může být uzavírací ventilové těleso 52 přesouvánoz polohy, zobrazené na výkresu, směrem dolů, takže spodní otvor48 se otevře a prach zachycený v první skříni 44 může spodním ot-vorem vypadávat.

První potrubí 54, napojené na horní otvor 50 první skříně 44,je spojeno s druhým dutým sítem 86 válcového tvaru, které je umís-těno uvnitř druhé skříně 88. Na vnitřní prostor druhé skříně 88 jenapojeno potrubí 89, na jehož druhém konci je připojen sací venti-látor 42, vyvozující přes vnitřní prostor druhé skříně 88, prvnípotrubí 54 a ohebnou hadici 40 potřebný podtlak v nasávacím otvo-ru 90 ohebné trubice nebo hadice 40. Mezi druhou skříní 88 a sa- ? cím ventilátorem 42 je uspořádáno odlučovací ústrojí. 92 ve formě» -cyklonu.

Na druhé duté síto 86, uložené uvnitř druhé skříně 86, navazu-je odváděči potrubí 94 s větším průměrem, ve kterém jsou uloženadvě příčná síta 95, 96, která jsou skloněna mírně směrem k otvoru97, vytvořenému ve stěně odváděcího potrubí 94 a uzavíratelnémuventilovým uzavíracím tělesem 98, ovládaným ovládacím ústrojím 99, 11 obsahujícím válec 100 a v něm posuvně uložený píst 102, mezi ote-vřenou polohou a uzavřenou polohou.

Konstrukčním vytvořením zařízení podle vynálezu, prostorovýmuspořádáním jeho jednotlivých Částí a činností jeho jednotek jezajištěno, že ohebnou trubicí nebo hadicí 40 odsávaný jemně zrni-tý materiál .bude obsahovat zrnitý podíl., který, je reprezentativnípro tu část· proudu sypkého materiálu, ze které odsávaný materiálpochází. V důsledku toho, že nasávací otvor 90 je skloněn směremdolů, nemůže do odsávací ohebné trubice nebo hadice 40 přijít žád-ný jiný metariál než ten, který je nasáván podtlakem. Vhodným na-stavením hodnoty podtlaku vzduchu, vytvářeného sacím ventilátorem42, a/nebo vhodnou volbou průřezu nasávacího otvoru 90 je dánamožnost ovlivňovat rozsah velikostí zrn, které jsou nasávacím ot-vorem nasávány do odsávacího ohebného potrubí ve formě trubice ne- bo hadice 40. Předávací násypka 20 ohraničuje prostor, ze kteréhoje materiál nasáván, a chrání tento prostor před vnějšími vlivy, které se tak nemohou při odběru vzorků projevovat a zkreslovatsložení zkoumaného materiálu.

Jemně zrnitý materiál, nasávaný nasávacím otvorem £0, přichá-zí do první skříně 44, ve které je tlačen podtlakem, vyvozovaným oanírn uon+í látnycn Z 9 τιτ'η+'ϊ imřÍěí o{ + nvá τιΐπδρ trá Ί pni; á h n fin+ókm síta 56. Zrna, která mají menší velikost než otvory síta 56, pro-cházejí sítovou plochou, válcového dutého síta 56 a procházejí zvnitřního prostoru válcového dutého síta 56 do prvního potrubí 54 , která jsou větší než otvoryzčásti z vnější plochy dutého dná.v podstatě o hrubší částic

Zrna jemně zrnitého materiáluve válcovém dutém sítu 56, padajísíta 56 směrem dolů. Přitom se je e 12 nadsítného, tedy o ten podíl nasávaného prachu, který nemůže pro-jít prvním dutým sítem _5_6. Jemnější částice nadsítného zůstávajíalespoň zčásti uchycena na vnější ploše prvního dutého síta 56.Tato zrna se mohou-pro zamezení zanášení prvního dutého síta 56odstraňovat tím, že se v určitých časových- odstupech uvede v čin-nost vibrátor 78. Jím vyvozované vibrace a otřesy vedou k tomu,'že alespoň větší část nadsítného s prvního dutého síta 56 odpad-ne. Navíc může být sítová plocha ofukována zevnitř proudem vzdu-chu, vystupujícího z trysek rotoru 60. V podstatě jsou.postačují-cí nepříliš velké otáčky rotoru 60 k vyvození potřebného čisticí-ho účinku na první duté síto 56. Při tomto čistění je výhodné snížit v časováni intervalu. Čištění hodnotu podtlaku, vyvozovaného sacím ventilátorem 42, i když toto opatření není nezbytně nutné.

Nadsítné, shromažďující se ve spodní části první skříně 44,se může v určitých časových odstupech odstraňovat spodním otvorem48, přičemž je výhodné současně ovládat rotor 60 a současně od-straňovat nadsítné otvorem 48, přičemž při této pracovní operacije vhodné vyřadit sací ventilátor 42 z činnosti. '

Okamžik, kdy je první duté síto 56 třeba vyčistit, se můžezjistit měřením podtlaku za du.tým sítem 56 ve směru proudu vzdu-chu. Vzestup podtlaku ukazuje na to, že první duté síto 56 je vícnebo- méně zanesené.

Je také možno nechávat vibrátor 78 -trvale v provozu, aby sepodporoval průchod podsítného sítovou plochou, a popřípadě se umožňoval průchod částic, které by se jinak zachytily napovrchu sí-tové plochy, při tomto pracovním režimu vibrátoru 78 se však vy-vozují jen lehké vibrace, aby byl nasávaný materiál zachycován na - 13 - 1Γ Π ířlrl Λ** Π in λ *u. m -ϊ í v Λ —1 J *1 - - X —-- rT - v 'wj^-LVilU iiCUU JJ.aí“IJ1 U U. _L U L· U > ΰ, C-i_Il vnější sítové plose a aby vibrace urychlovaly průchod podsítnéhoprvním dutým sítem 56. V první skříni 44 se tak prvním dutým sítem 56 vytváří děli-cí pásmo, které vymezuje maximální' velikost zrna u částic, přivá-děných k druhému dutému sítu 86, Působením podtlaku, vytvářenéhosacím ventilátorem 42, probíhá zde oddělování nej jemně jsi frakce,přičemž dělicí pásmo je určeno velikostí ok druhého dutého síta86. Směs vzduchu a prachu, obsahující tuto nej jemnější frakci, jepřiváděna .potrubím 89 nejprve do cyklonu nebo jiného typu odlučo-vacího ústrojí 92, ve kterém se pevné částice alespoň z větší čás-ti odloučí dříve než se vzduch přivádí do sacího ventilátoru 42. 'ni ústrojí 52 odloučené pevné čás- tice se odvádějí z odlučovacího ústrojí 9? výstupním potrubím104.

Odváděči potrubí 94, navazující na druhé duté síto 86, tedy gó~vádí zrnitý podíl, který tvoří střední podíl, vytvořený odstraněnímpodílu nad určitou velikost zrna a také druhého podílu pod určitouvelikost zrna, takže střední podíl je representativním podílemsypkého materiálu dopravovaného proudu 18 materiálu, 'Te kteréhotento střední zrnitý podíl pochází. Jedná se tedy o podíl zrnitos-ti sypkého materiálu, který je v PE-PS 36 16 21-8 nazýván základnífrakcí. ,

Tato základní frakce byla dříve určována odpovídajícími zkouš-kami, přičemž i v těchto případech je třeba velikost otvorů sítavolit podle rozsahu zrnitosti u základní frakce. Odvádecím potru-bím 94 je tato základní frakce, vhodná pro analýzu, vedena do spo-jovacího potrubí 106 a jím potom do neznázorněného anaiyzačníhoústrojí, které není předmětem vynálezu, příčná síta 95, 96 v od- 14 - váděcím potrubí 94 slouží k zachycování a odstraňování shluků čás-tic, které se vytvořily při průchodu směsi odváděcím potrubím 94a druhým dutým sítem 86. Jedná se o bezpečnostní opatření, kterémá zejména zamezovat tomu, aby se tyto shluky nedostávaly do ana-lyzačního ústrojí v průběhu zpracování vzorků, protože by mohlyzpůsobit poškození analyzačního ústrojí. Při odstraňování shlukůz odváděcího potrubí 94 se ventilové uzavírací těleso 98 přesunedo otevřené polohy, přičemž otevírání ventilového uzavíracího tělesa 98 probíhá v delších časových odstupech. Uzavírací těleso 98se s výhodou přesouvá do otevřené polohy současně s ventilovýmtělesem .52» přiřazeným k první skříni 52.

Doprava základní frakce spojovacím potrubím 106 se může usku-tečňovat rovněž pomocí podtlaku, jehož hodnota má být přizpůsobenahodnotě podtlaku, vyvozovaného sacím ventilátorem 42 tak, že tří-dicí ústrojí ve druhém dutém sítu 86 nebude rušeno. Přitom je po-dle okolností možno využít toho, že částice odváděné spojovacímpotrubím 106 nebudou díky své větší hmotnosti odváděny do potru-bí 89 odsávacím, účinkem, sacího ventilátoru 42 ve druhé skříni 88.

Claims (10)

rr wn-M? - 15 - PATENTOVÉ NÁROKY

1.. Zařízení pro úpravu vzorků z proudu sypkého materiálu prourčení reprezentativních chemických a/nebo fyzikálních hodnotzkoumaného materiálu, odebíraných ve formě směsi jemných a hrub-ších prachových částic odsávací(trubicí nebo hadicí z proudu syp-kého materiálu, přičemž zařízení obsahuje třídící ústrojí, umís-těné uvnitř nejméně jedné skříně, pro oddělení zrnitého podílusypkého materiálu, potřebného k provedení reprezentativní analý-zy, z prachové směsi, vyznačující se tím, že jr-ftrciv odstu-pu od nasávacího otvoru /90/ odsávací trubice nebo hadice /40/ av odstupu od proudu /18/ sypkého materiálu / je cpkť&amp;eao .prvníXduty?. síVéa /56/, umiaty-?iýa v první skříni /44/ a vstupní otvor/106/ v první skříni pro odsávanou směs je uspořádán mimo první.duté síto /56/, přičemž vnitřní prostor prvního dutého sí-ta /56/ je spojen prvním potrubím /54/ s vnitřním prostorem dru-hého dutého síta /86/, umístěného uvnitř druhé skříně /88/, kte-rá je mimo druhé duté síto /86/ spojena se zdrojem /42/ podtlakua vnitřní průřezová plocha příslušné skříně /44, 88/ je větší nežmaximální průřezová plocha vloženého dutého síta /56, 86/, přičemžprvní duté síto /56/ je horním dělicím pásmem a druhé duté síto/86/ je spodním dělicím pásmem pro vymezení zrnitého podílu, po-třebného k provedení analýzy sypkého materiálu.

. 2. Zařízení podle bodu Ί , vyznačující se tím, že „první duté -síto /56/ je válcového tvaru.

TJ o . c. :s 'V "U XI o< O tD XX «_ x > m>'5 < i“ m .N 'Or· 16 -

4. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, žeotvor /108/ první skříně /44/ te-U-sgiořóúán talt t rte smě vstupní s vzduchu » zamezujesítem /56/, a prachu vstupuje do první skříně /44//ve směru, kterýpřímému střetávání této směsi s válcovým prvním dutýmumístěným uvnitř první skříně /44/.

5- Zařízení podleotvor /108/ první skříňvnitřní obvodové ploše bodu 4,ě /44/ vy ,ie značující se tím, že vstupnísměrován tangenciálně k válcové první skříně /44/-

5. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že první skříň /44/pro první duté síto /56/ je z vnitřní strany ohraničeno/válcovouplochou a válcové první duté síto /56/ je v první skříni /44/uloženo souose s obvodovou válcovou plochou.

6. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že prvnískříň /44/ je opatřena uzavíratelným spodním otvorem /48/ proodstraňování části směsi, která neprošla sítovou plochou prvníhodutého síta /56/ působením podtlaku.

7· Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím,' že druhé du-té síto /86/ je válcové.

8. Zařízení podle bodu. t, vyznačující se tím, že druhá,skříň /86/ pro*druhé duté síto /88/ je ohraničena z vnitřní stra-ny válcovou plochou a druhé duté síto /88/ je umístěno souose stouto vnitřní válcovou plochou. > O O < C-CD ?· 5 -° C- o to: r- &amp;

17 -

9. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že vnitřníprostor druhého dutého síta /86/ je spojen spojovacím potrubím/106/ s analyzačním ústrojím.

10. Zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že uvnitř válcového prvního dutého síta /56/ je umístěn rotor ** /60/, který je na svém obvodu nebo v jeho brízkrotí opatřen vý-stupními otvory pro vzduch, které jsou nasměrovány proti sítovéploše prvního dutého síta /56/.