CZ9903908A3 - Hydrokinetické spojkové zařízení - Google Patents

Description

Hydrokinetické spojkové zařízení

Oblast techniky

Vynález se týká hydrokinetického spojkového zařízení, zejména pro automobilové vozidlo, typu popsaného například ve spisu W0-A-93/13339.

Dosavadní stav techniky

Výše uvedený spis popisuje a znázorňuje hydrokinetické spojkové zařízení, zejména pro automobilové vozidlo, typu obsahuj ícího skříň se stěnou, mající v podstatě radiální orientaci a určenou pro spojení pro společné otáčení s hnacím hřídelem, turbinové kolo, spojené pro společné otáčení s nábojem, určeným pro spojení pro společné otáčení s hnaným hřídelem, zajištovací spojku, působící mezi turbinovým kolem a radiální stěnou, která obsahuje následující části, uložené v axiálním směru mezi vpředu uloženým turbinovým kolem a vzadu uloženou radiální stěnou:

obvodový prstencový úsek, mající v podstatě axiální orientaci, spojený pro společné otáčení s turbinovým kolem, který v obvodovém směru vede a axiálně přidržuje na přední straně obvodově působící pružné členy, a který obsahuje opěrné části pro obvodové konce pružných členů, přičemž uvedený obvodový prstencový úsek je spojen s turbinovým kolem při osazení při jeho vnějším obvodě, píst s obecně radiální orientací, pohyblivý v axiálním směru a spojený se skříní pro společné otáčení se skříní, a prstencový prvek, mající v podstatě radiální orientaci, který jednak je způsobilý vejít do styku s vnitřní plochou

• · radiální stěny skříně, ležící proti pístu, a který jednak obsahuje na svém vnějším obvodě unášecí výběžky, vybíhající axiálně směrem dopředu dovnitř obvodového prstencového úseku pro zasunutí každý mezi obvodové konce dvou po sobě následujících obvodově působících pružných členů, a který je pohyblivý axiálně vzhledem k obvodového prstencového úseku,

Unášecí výběžky jsou spojeny vypojovatelně, v daném případě prostřednictvím třecího kotouče, s příčnou stěnou prostřednictvím prstencového členu. V provedení znázorněném v uvedeném spisu je prstencový úsek vytvarován jednak do tvaru trubice, v níž jsou zachyceny obvodově působící válcové šroubové pružiny a je upevněný k turbinovému kolu prostřednictvím radiálního členu, vybíhajícího vcelku směrem dovnitř prstencového úseku. Radiální člen je pro tento účel vytvořen ze dvou kusů, spojených navzájem nýtováním a uložených axiálně jeden za druhým, přičemž mají obzvláště složitý tvar tam, kde zajišťují radiální přidržování pružin směrem dovnitř, a kde musí obsahovat výřezy pro průchod unášecích výběžků.

Z toho vyplývá značný počet součástek, vyšší náklady na montáž, které plynou zejména z obtíží s axiálním vsouváním unášecích výběžků mezi přilehlé pružiny a z potřeby vytvořit radiální část ze dvou dílů s pružinami před jejich připojení k turbinovému kolu pro společné otáčení.

Podstata vynálezu

Pro odstranění těchto nedostatků vynález navrhuje hydrokinetické spojkové zařízení typu popsaného výše, jehož podstatou je, že obvodový prstencový úsek je otevřen axiálně směrem

-3dozadu pro umožňování axiálního vložení, odzadu dopředu, pružných členů mezi opěrné oblasti, přičemž pružné členy jsou neseny prstencovým prvkem mezi unášecími výběžky.

Ve výhodném provedení je prstencový člen člen tvořen třecím kotoučem, uzpůsobeným pro sevření mezi příčnou stěnou a pístem.

Vzhledem k tomuto uspořádání má zajišťovací spojka nižší počet součástek, protože obvodový prstencový úsek je pružně spojen s třecím kotoučem. Vzhledem k řešení dle spisu WO-A-93 13339 tedy odpadne jeden díl, což dovoluje zvětšit velikost pružných členů, neboť objem pro jejich uložení je větší. Nepřekáží jim již žádný člen směrem dozadu a mohou být axiálně vloženy co nejblíže k vnějšímu obvodu pístu vzhledem k tomu, že jsou neseny třecím kotoučem. Vzhledem k tomuto zvětšení objemu mohou tedy být pružné členy pevnější. Toto uspořádání se dobře hodí pro vložení pružných členů ve formě zakřivených, předem zahnutých pružin velké obvodové délky.

Pružné členy se posouvají axiálně s unášecími výběžky a tedy s třecím kotoučem, takže hlavní funkcí prstencového úseku je zejména axiální vedení pružných členů, axiálně držených vpředu uvedeným prstencovým úsekem, ale nikoliv vzadu, na rozdíl od výše uvedeného stavu techniky. To vše je umožňováno tím, že prstencový úsek je směrem dozadu otevřený, což dovoluje axiální pohyb pružných členů, které s výhodou leží radiálně vně pístu, aby umožnily jeho montáž na radiální stěnu skříně. Tento prstencový úsek je možné standardizovat, takže je použitelný s zajišťovací spojkou jedno-4• · stranného typu, v níž jsou unášecí výběžky neseny pístem, který ve všech případech nese plochou prstencovou třecí plochu, mající v podstatě radiální orientaci a uzpůsobenou pro sevření mezi pístem a protilehllou vnitřní plochou příčné stěny.

Výroba podsestavy třecího kotouče a pružných členů je snadná. Tato podsestava je manipulovatelná a transportovatelná. Vzhledem k této podsestavě je snížen počet dílů, který je třeba vést na skladě, a je také sníženo riziko chyb, zejména pokud jde o volbu pružin.

Podsestava může být zhotovena na místě odlišném od místa konečné montáže hydrokinetického spojkového zařízení. Konečná montáž je tím zjednodušena vzhledem k tomu, že prstencový úsek je otevřený směrem dozadu a je tak výše uvedeným způsobem usnadněno vkládání pružných členů podsestavy. Zkrátí se tak nakonec doba celé montáže a vytvoří se úsporné řešení zajištovací spojky, obsahující torzní tlumič se dvěma díly pro přenos momentu, a to prstencovým úsekem a třecím kotoučem, mezi nimiž jsou v obvodovém směru vloženy pružné členy. Když je zajištovací spojka svěrné sepnuta, získá se tak dobrá filtrace vibrací, přičemž hnací moment se přenáší ze skříně na turbinové kolo prostřednictvím torzního tlumiče .

Zvětšení objemu a velikost pružných členů dovoluje soustředné uložení pružin, tvořícících pružné členy. Pro tento účel jsou pružiny neseny třecím kotoučem prostřednictvím opěrných pohárkovitých členů, vložených mezi obvodové konce pružin a unášecí výběžky. Pohárkovité členy jsou nese• ·

-5né unášecími výběžky a středí vnější pružiny a současně tvoří opery pro vnitřní pružiny, uložené uvnitř vnějších pružin .

Je samozřejmě možné použít pohárkovité členy s jedinou pružinou, aby se snížily temovací jevy u unášecích výběžků.

V důsledku toho, že pružné členy jsou nesené třecím kotoučem, jsou axiální pohyby mezi pružnými členy a unášecími výběžky maximálně zmenšeny, protože k axiálnímu pohybu dochází mezi prstencovým úsekem a pružnými prvky, když se třecí kotouč axiálně přesouvá vzhledem k tomuto úseku. Z toho vyplývá, že třecí kotouč může být ze syntetické hmoty, jako z plastu, vyztužené vlákny, například uhlíkovými, skleněnými nebo kevlarovými vlákny atd. Třecí kotouč může být obecně z kompozitního materiálu z teplem tvrditelných pryskyřic, vyztužených vlákny.

Třecí obložení tedy mohou být vytvořena materiálově vcelku s třecím kotoučem a obsahovat drážky na vnější ploše v polohách odpovídajících pístu a stěně skříně. Je tedy možné vytvořit řízené klouzání třecích obložení.

V důsledku toho, že mezi prstencovými členy a třecím kotoučem nedochází k relativnímu axiálnímu pohybu, mohou samozřejmě být unášecí výběžky, řešené se v podstatě axiální orientací, nakloněné.

Prstencový úsek slouží jako vodicí kapsa pro pružné členy.

• · • · ·· ·· « 4 ·

Podle dalšího znaku vynálezu má prstencový obvodový úsek drážku, otevřenou axiálně směrem dozadu, pro snadné osazení pružných členů a pro jejich dobré axiální vedení.

Drážka prstencového obvodového úseku je podle dalšího znaku vynálezu radiálně vymezována vnější prstencovou částí a vnitřní prstencovou částí, mající v podstatě axiální orientaci, které jsou spojené prostřednictvím přední částí konkávního tvaru, která má v podstatě radiální orientaci a tvoří dno.

Opěrné části pro obvodové konce pružných členů jsou podle dalšího znaku vynálezu vytvořeny ve vnější prstencové části a vnitřní prstencové části obvodového prstencového úseku, takže tyto oblasti jsou robustní a dlouhé v axiálním směru.

Unášecí příchytky s axiální orientací jsou podle dalšího znaku vynálezu připojeny k obvodovému vnějšímu okraji prstencového členu, v podstatě kolmo přípojnými ohnutými úseky, které mohou být šikmo nakloněné vzhledem k ose.

Podle dalšího znaku vynálezu obsahuje každá unášecí příchytka dva obvodově orientované výstupky, vystupující do navzájem opačných obvodových směrů, z nichž každý tvoří středící kolík vsunutý do tvarově doplňkového úložného prostoru, vytvořeného na obvodovém konci přilehlého pružného členu. Tím je zajištěno axiální spřažení pružného členu s unášecími výběžky.

-7Třecí kotouč podle dalšího znaku vynálezu obsahuje přidržné výběžky pružných členů, vybíhající radiálně směrem ven z obvodového okraje prstencového prvku do polohy axiálně za pružnými členy pro axiální opření pružných členů.

Přidržné výběžky jsou s výhodou pravidelně úhlově rozmístěny mezi unášecími výběžky.

Volný konec každého přídržného výběžku je podle dalšího znaku vynálezu zasunut s obvodovou vůlí dovnitř zářezu, vytvořeného v zadním okraji radiálně vnější prstencové části obvodového prstencového úseku přírubového členu, pro omezování úhlového posunu prstencového prvku vzhledem k přírubovému členu. Tím je omezován úhlový posun třecího kotouče vzhledem k obvodovému prstencovému úseku, uspořádanému po vnějším obvodě hydrokinetického spojového zařízení. Třecí kotouč nese na každé ze svých ploch třecí obložení.

Každý pružný člen může být válcová šroubová pružina s obvodovým působením. Každý středící výstupek může být zasunut dovnitř konce přilehlé pružiny.

Bude zřejmé, že třecí kotouč má funkci axiálního přidržování pružných členů, takže tyto členy pracují v dobrých podmínkách.

S výhodou je vnitřní prstencová část uvedeného úseku nakloněná, například ve tvaru komolého kužele, pro usnadňování její montáže a uvolňování.

Alternativně je prstencový člen tvořen samotným pís-8tem, přičemž prstencové výběžky vystupují přímo z pístu nebo jsou na něm jednotlivě upevněny. Všechna výše popsaná uspořádání lze přenést na provedení s pístem.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr.l poloviční axiální řez prvním provedením spojkového zařízení podle vynálezu, obr.2 perspektivní pohled, znázorňující třecí kotouč zařízení z obr.l, obr.3 a 4 pohledy podobné obr.l a 2, ukazující variantu provedení zařízení podle vynálezu, obr.5 a 6 pohledy podobné obr.l a 2, ukazující možnost použití třecího kotouče, znázorněného na obr.l až 4 ve spojení s upraveným přírubovým členem ve spojkovém zařízení, neobsahujícím pružiny s obvodovým působením, obr.7 půdorysný detail, ukazující jeden unášecí výběžek, opatřený opěrnými pohárkovými členy pro osazení soustředných pružin, obr.8 řez analogický obr.3 pro jiný příklad provedení, obr.9 poloviční axiální řez dalším provedením spojkového zařízení podle vynálezu, obr.10 část řezu analogického obr.9, ale vedeného jiným místem, pro znázornění jiného detailu, obr.11 až 16 řezy analogické obr.l, ukazující ještě další příklady provedení, obr.17 pohled na část vedení ve směru šipky 17 z obr.16, obr.18 a 19 pohledy analogické obr.16 a 17 pro ještě další příklad provedení a obr.20 řez, ukazující variantu provedení z obr.18.

Příklady provedení vynálezu

V následujícím popisu jsou pro stejné, podobné nebo analogické prvky použity vztahové značky. Termíny přední, zadní, horní, dolní, svislý, vodorovný atd. jsou používány v celé

textu pro jeho zjednodušení s odvoláním na obsah výkresů a nejsou v žádném případě myšleny v omezujícím významu.

Na výkresech je znázorněno hydrokinetické spojkové zařízení 10, zejména pro přenos momentu v automobilovém vozidle, typu obsahujícího těsnou skříň, naplněnou olejem, se dvěma skořepinami, těsně vzájemně spojenými na jejich vnějším obvodě. Jedna ze skořepin, znázorněná ve výkresech, obsahuje radiální stěnu 14, uspořádanou v podstatě napříč v rovině kolmé k ose X-X otáčení a osové souměrnosti spojkového zařízení 10.

Radiální stěna 14 je vytvořena v jednom kusu materiálu z plechu konstantní tloušťky, tvarovaného lisováním, který je prodloužený za radiálně vnější okraj prstencovou částí 16 s axiální orientací, mající tvar prstencového pláště, jehož volný přední koncový okraj 18 je uzpůsoben pro umožňování spojení této skořepiny 12 s další skořepinou skříně (neznázorněnou na výkresech), která je tvarovaná pro vytváření impulsního kola.

Radiální stěna 14 obsahuje ve své střední části střední pouzdrovitou část 20. Spojení radiální stěny 14 s hnacím hřídelem (neznázorněným na obrázku), v daném případě klikovým hřídelem vozidla, pro společné otáčení je zde vytvořeno pomocí neznázorněné ohebné příruby, upevněné na dvou závitových částech 300, pevně spojených se stěnou 14. Pouzdrovitá část 20 vybíhá axiálně směrem dozadu ze střední části 22 radiální stěny 14., přesazené axiálně směrem dopředu vzhledem ke střední radiální rovině, v níž leží stěna 14.

• * © ·

-10Zadní prstencový volný okraj 24 pouzdrovité části 20 je navařený na zadní část nejmenšího průměru 26 odstupňovaného tlačného prstence 28., na který navazuje směrem dozadu ven ze skříně 12 koncový válcový úsek 30, tvořící zadní středící člen. Prstenec 28 je tedy pevně spojen se stěnou 14.

Přední část 32 tlačného prstence 28., mající největší průměr, vybíhá axiálně směrem dovnitř skříně 12 a radiálně v části, ležící proti přední vnitřní ploše 34 střední části 22 stěny 14. Přední část 32 tlačného prstence 28 vymezuje na vnější straně axiálně orientovanou prstencovou válcovou plochu 36, tvořící obvodové vodítko pro axiální kluzné vedení, v daném případě těsněné, vodícího pouzdra 38 pístu 40. Vodicí plocha 36 je opatřena radiální drážkou 42 pro vložení neznázorněného těsnění.

Část 32 tlačného prstence 28 o největším průměru je opatřena řadou výstupků 46 s axiální orientací, vybíhajících z její zadní plochy 44, mající radiální orientaci, přičemž výstupky 46 jsou rozmístěny v pravidelných úhlových odstupech, které vymezují s plochou 34 střední části 22 radiální stěny 14 radiální průchody. Tyto průchody zajišťují spojení vnitřní komory 48 , vymezované axiálně stěnou 14 a pístem 40, s jedním nebo více kanály 50 , procházejícími válcovou částí tlačného prstence 28 o menším průměru, pro zajišťování spojení mezi komorou 48 a vnitřním prostorem tlačného prstence 28, který je uzavřen axiálně směrem dozadu tělem válcového výběžku 30, který vybíhá axiálně směrem dozadu. Na tlačný prstenec 28 navazuje směrem dopředu pouzdrovité těleso 52 náboje 54, které je na vnitřním povrchu 56 opatřeno

-11• · drážkováním pro zajištění spojení, pro společné otáčení, s neznázorněným hnaným hřídelem.

Tlačný prstenec 28 je v důsledku tohoto uspořádání opatřen slepým středovým vrtáním pro napájení komory 48 tekutinou přes kanály 50, výběžky 46 a hnaný hřídel, opatřený známým způsobem napájecím kanálem. Náboj 54 je souosý s dalšími prvky zařízení 10 a zejména s tlačným prstencem 28 a je prodloužen radiálně směrem ven z části zadního konce 54 jeho pouzdrovítého tělesa 52 přírubou 60 s radiální orientací.

Na přírubě 60 nebo alternativně na tlačném prstenci 28 je osazen axiálně opěrný člen 62., určený pro vytváření axiální opěry jednak přední radiální plochy 64 přední čisti tlačného prstence 28 a jednak přední koncové plochy 66 vodícího pouzdra 38 kluzného vedení pístu 40. Axiálně opěrný člen 62 zabraňuje dotyku kov na kov a má nízký součinitel tření. Je proto tvořen v podstatě deskou ve tvaru plochého prstence, tvořící doraz mezi jednak přírubou 60 a jednak odpovídajícími plochami tlačného prstence 28 a vodícího pouzdra 3_8. Tento doraz tvoří konkrétně zadní rovinná prstencová plocha 74 opěrného členu 62, přičemž tlačný prstenec 28 je opatřen osazením pro středění této prstencové plochy 74. Axiálně opěrný člen 62 tedy také zajišťuje středění tlačného prstence 28 vzhledem k náboji 54.

Plochý axiálně opěrný člen 62 tvoří také distanční prvek mezi přírubou 60 a pístem 40. t.j. mezi přední prstencovou plochou 80 radiálně vnitřní části 82 pístu 40 a protilehlou plochou 84 příruby 60 je vymezována vůle 60.

• v • · • »· ·

-12• to · to to • · « · · • · • * to toto · to

Příruba 60 vybíhá na radiálně vnější straně do zúžené části 86., vymezované prstencovým osazením 88, vytvořeným v radiálně přední ploše 90 příruby 60. Radiálně uspořádaná dnová plocha osazení 88 tvoří opěru pro dosedání zadní prstencové a radiálně orientované opěrné plochy radiálně vnitřního okraje 92 připojeného přírubového členu 94.. Tento radiálně vnitřní okraj 92 je upevněn k okraji 86 příruby 60 řadou nýtů 95, které procházejí každý otvorem 96, vytvořeným v okraji 86 příruby 60, a odpovídajícím otvorem 95, vytvořeným v radiálně vnitřním okraji 92 přírubového členu 94. Každý nýt 95 prochází také otvorem 100, vytvořeným ve vnitřním prstenci 102, náležejícím k turbinovému kolu 104. Tento prstenec 102 vybíhá radiálně směrem dovnitř v radiální rovině a přiléhá k přednímu povrchu 106 okraje 92 přírubového členu 94 tak, že dosedá do osazení 88.

Z radiálně vnitřního okraje 92 přírubového členu 94 vybíhá radiálně směrem ven zalomený úsek 108, na který dále navazuje střední část 110 ve tvaru plochého prstence, po které následuje úsek 112 ve tvaru komolého kužele, a ještě dále na radiálně vnější straně obvodový prstencový úsek 114, přičemž vnější části přírubového členu 94 jsou tvarovány tak, že v podstatě tvarově obmykají kolo 104 turbiny. Obvodový prstencový úsek 114 radiálně přesahuje píst 40 a je uspořádán na vnějším obvodě turbinového kola 104 s lopatkami .

Prstencový úsek 114 má celkově konkávní tvar a vymezuje axiálně orientovanou drážku, otevřenou axiálně směrem dozadu směrem k radiální stěně 14, a přilehlou k obvodu pístu 40 a spojkového zařízení 10. Jak je patrné z obr.l, na

-13»·*»♦» Φ 9 ♦ · 99 • · « Φ * · Φ Φ » « » » * » · · · · ·»···« • ΦΦΦ * · « «

ΦΦ ·· 999 ΦΦΦ 99 ·* němž je prstencový úsek 114 znázorněn v axiálním řezu, obsahuje tento úsek vnější prstencovou stěnu 116, orientovanou axiálně směrem dozadu od přední části 118 konkávního tvaru, v daném případě půlkruhového, která navazuje na radiálně vnější okraj úseku 112 ve tvaru komolého kužele v podstatě axiálně orientovanou prstencovou částí 120. Přední část 118 má v úrovni jejího napojení na vnitřní část 120 zploštělý tvar, v němž se těsně přimyká k turbinovému kolu 104, v daném příkladě ve tvaru dotykové plochy, a zaujímá veškerý prostor na vnějším obvodě turbinového kola 104.

V řezu má prstencový úsek 114 tvar písmene C, do něhož se zasouvají pružné členy s obvodovým působením ve formě řady obvodově působících šroubových válcových pružin 122, které působí na stejném obvodě a jejichž vnější průměr je o něco menší, než je svislá výška drážky prstencového úseku 114 mezi jejími částmi 116, 120. Podle známého principu jsou pružiny 122 vedeny také ve směru obvodu.

Je třeba poznamenat, že vnější část 116 je axiálně delší, než je vnitřní prstencová část 120, lehce nakloněná směrem k ose X-X souměrnosti pro vsunutí pružin 122 a usnadňování jejich uvolňování. Pružiny 122 působí mezi přírubovou částí 94 a třecím kotoučem 152. Pro tento účel má prstencový úsek 114 obvodově uspořádané opěrné části ve formě proti sobě ležících prolisů 124. 126, vytvarovaných radiálně směrem dovnitř a ven v odpovídajících částech 116, 120. Kotouč 152 je vypojovatělně připojen ke stěně 14. Sestává ze středního tělesa 154 ve tvaru plochého prstence, jehož přední plocha dosedá na prstencové přední třecí obložení 162 a zadní plocha dosedá na prstencové zadní třecí obložení 160.

···· • · * w · · · · o * « • » · · · « ~ « • * · · 9 9 9 ··» ·««

T/l ···· * r * * ” ±*±” ·· ·· ··· 999 99 ··

Zadní třecí obložení 160 třecího kotouče 152 je určeno ke spolupůsobení s protilehlou třecí prstencovou plochou 170, vytvořenou ve vnitřní ploše radiální stěny 14. Přesněji řečeno je na vnitřní ploše střední části 172 radiální stěny 14 vytvořena třecí dráha 170. která je vzhledem k odpovídajícímu prstencovitému prolisování v axiálním směru posunuta směrem dopředu, t.j. doleva dle obr.l, vzhledem ke svislé střední rovině radiální stěny 14. Přední třecí obložení 162 je určené ke spolupůsobení s třecí prstencovou dráhou 176, orientovanou axiálně směrem dozadu, která je vytvořena na odpovídající obvodové vnější prstencové ploše obvodové vnější části 178 pístu 40.

Alternativně je kotouč 152 prostý obložení 160, 162 a tře se přímo o dráhy 170, 176.

Jak je patrné na obrázcích, je tato vnější obvodová část 178 pístu 40 axiálně posunutá (přesazená) směrem dozadu vzhledem k obecně radiální rovině, v níž leží píst £0. Píst 40 je připojen k radiální stěně 14 pro společné otáčení s ní, a to řadou pružných jazýčků 180, uspořádanými v podstatě podél obvodu a tangenciálně mezi skořepinou 12 a pístem 40 při současném umožňování axiálního pohybu mezi těmito dvěma prvky, jak je popsáno ve spisu FR 97 15600 z 8.12.1997.

Podle vynálezu, a jak je patrné zejména z obr.l a 2, obsahuje třecí kotouč 152 na svém vnějším obvodě unášecí výběžky 128, vybíhající axiálně směrem dopředu směrem do drážky prstencového úseku 114, v podstatě na polovině výšky mezi • · • · · · • · ·

-15• · · · · · · • · « · · • · · · · · • · · · · · • « ·· ··· «·· prstencovými částmi 116 a 120. Unášecí výběžky 128 jsou rozmístěny s pravidelnými úhlovými odstupy a jsou kolmo připojeny k vnějšímu obvodovému okraji 153 třecího kotouče 152 ohnutým přípojným úsekem 130.

Každý unášecí výběžek 128 obsahuje v blízkosti jeho předního axiálního konce 132 dva opačné prstovité výstupky 134 (obr.2). Každý výstupek 134 slouží pro středění a přidržování pružiny 122. uspořádané v obvodovém směru, vybíhá z bočního okraje 136 a vniká dovnitř otevřeného konce 138 přilehlé pružiny. Výstupky 134 zde mají lichoběžníkovitý tvar. Vzájemný obvodový rozestup unášecích výběžků 128 a délka každé pružiny 122 jsou takové, že každá pružina je osazena mezi dvěma výstupky 134, u nichž je přidržována pro vytváření konstrukčního celku s třecím kotoučem 152, předem opatřeným jeho pružinami 122, a to před jeho osazením do zařízení 10. Vzhledem ke třecímu kotouči 152 jsou pružiny drženy axiálně na zadní straně přídržnými příchytnými výběžky 140, vybíhajícími radiálně směrem ven z obvodového okraje 153 třecího kotouče 152, s lehkým ohnutím axiálně dopředu, pro dosednutí na horní část pružin 122 radiálně nad unášecími výběžky 128 a v daném případě radiálně pod prolisy 124.

V příkladě znázorněném na obr.l a 2 jsou umístěny mezi dvěma po sobě následujícími unášecími výběžky 128 dva příchytné výběžky 140, které jsou rozmístěny s rovnoměrnými úhlovými odstupy.

Obvodová délka každé pružiny 122 v poloze ležící mezi dvěma výstupky 134 je o něco menší, než je vzdálenost oddělující od sebe protilehlé opěrné plochy a po sobě následují-16cí plochy prolisů 124, 126 tak, že podsestava tvořená třecím kotoučem 152, která nese pružiny 122, může být axiálně vložena odzadu dopředu do prstencového úseku 114 ve tvaru drážky. Po montáži zůstává možnost relativního axiálního posunu kotouče 152 vzhledem k přírubové části 94 a k prstencovému úseku 114.

Ve variantě provedení, znázorněné na obr.3 a 4, jsou pro omezování relativního úhlového pohybu kotouče 152 a přírubové části 94 mechanickými zarážkami příchytné výběžky 140 k přidržování pružin 122 zahnuty do tvaru písmene S tak, že jsou uspořádány v podstatě šikmo dopředu směrem k prstencovému úseku 114. Radiálně vnější, volný koncový okraj 142 příchytného výběžku 140 je tak vsunut s obvodovou vůlí do zářezu 144, vytvořeného v prstencovém okraji 146 na axiálně zadním konci vnější prstencové části 116. V této variantě provedení je mezi dvěma po sobě následujícími unášecími výběžky 128 umístěn pouze jeden příchytný výběžek 140, a to středově.

V provedení podle obr.5 a 6 zařízení neobsahuje obvodově působící tlumicí pružiny, uložené mezi třecím kotoučem 152 a přírubovou částí.

Aby se umožnila standardizace součástek, používá se třecí kotouč 152, který je ve všech bodech stejný, jako v provedení podle obr.l a 2, který je otáčivě unášen přírubovou částí, jejíž obvodová prstencová část je upravena tak, že za obvodovým okrajem 113 části 112 ve tvaru komolého kužele je prodloužena výběžky 148, které vybíhají v podstatě radiálně směrem ven a jsou nakloněné axiálně směrem dozadu.

• ·

-17Tyto opěrné výběžky 148 jsou rozmístěny s pravidelnými úhlovými rozestupy po třech, přičemž dva příchytné výběžky 140 jsou vsunuty prakticky bez obvodové vůle mezi tři po sobě následující opěrné výběžky 148. Kromě toho je možné axiálně vsunout příchytné výběžky 140 mezi opěrné výběžky 148.

Připoměňme, že turbinové kolo 104 je otáčivě poháněno neznázorněným impulzním kolem, a to díky cirkulaci tekutiny, obsažené ve skříni mezi lopatkami těchto kol, a že po rozjezdu vozidla dovoluje zajištovací spojka zabránit klouzání mezi turbinovým kolem a impulzním kolem a vzájemně spojit hnaný hřídel, připojený k turbinovému kolu, s hnacím hřídelem, připojeným k radiální stěně 14 skříně. Zajištovací spojka tak působí mezi turbinovým kolem a radiální stěnou. Klouže svým pístem 40 na tlačném prstenci 28, pevně spojeném s radiální stěnou 14. Svěrné a uvolňovací ovládání spojky je zajišťováno známým způsobem tak, že se mění tlak v komoře 48, vymezované axiálně pístem 40 a radiální stěnou 14 a radiálně směrem dovnitř tlačným prstencem 28 a směrem ven třecím kotoučem 152.

Stěna 14 tvoří vlastní vstupní prvek hydrokinetického spojkového zařízení 10, protože je spojena s hnacím hřídelem, zatímco turbinové kolo 104 tvoří prostřednictvím nábojem 54, který je s ním pevně spojen, výstupní prvek zařízení

10.

Vynález samozřejmě není omezen na popsaný příklad provedení. Zejména může být píst 40 spojen pro společné otáčení s radiální stěnou 14 pomocí prstence, spojeného s pístem a opatřeného axiálními drážkami, do nichž jsou zasunuty • · · «

-18• · radiální výstupky desky, spojené se stěnou 14 a tvořící třecí dráhu pro zadní třecí obložení. Alternativně má deska axiální výběžky, zapadající každý mezi dva prolisy, vytvořenými v pístu.

Třecí obložení 160, 162 mohou být připojena, například přilepením, na odpovídající část 178 pístu 40 a na střední část 172 radiální stěny prstencového úseku 114. Ve všech případech je kotouč 152 třecí kotouč, určený k tomu, aby byl sevřený vypojovatelným způsobem mezi stěnou 14, opatřenou eventuelně povlakem, a pístem 40, rovněž eventuelně opatřeným povlakem. Třecí obložení 160, 162 mohou být samozřejmě opatřena drážkami, jaké jsou popsány ve výše uvedeném patentovém spisu WO-A-93 13339. Tyto drážky dovolují zajišťovat kontrolované klouzání obložení 160, 162.

Ve všech případech je třecí kotouč 152 vložen mezi dvě třecí obložení 160, 162, eventuelně v monobloku s třecím kotoučem 152.

Prsty nebo výstupky 134 mohou samozřejmě sloužit k osazení pohárkovitých vložek 234, vložených mezi obvodové konce pružin 122 a výběžky 128, jak je patrné na obr.7. Pohárkovité vložky 234 chrání výběžky 128. Pohárkovité vložky 234 zde mají středový válcový výstupek 235 dutého tvaru, vnikající dovnitř pružiny 122, kde jeho koncová plocha 236 slouží jako opera šroubové válcové pružiny 222, obklopované pružinou 122. Pružiny 122, 222 jsou v tomto uspořádání uloženy soustředně a pohárkovitá vložka 234 se opírá o postranní okraj 136 výběžku 128 při přidržování středním kolíkovitým výstupkem 134, vnikajícím do výběžku 235 s obvodovou orientací pro přidržování pohárkovité vložky 234. Pohárkovitá vložka 234 je tedy ve formě kloboučku a slouží jako středí tko pružiny 122 a opěrka vnitřní pružiny 222.

Je možné si povšimnout toho, že soustředné osazení pružin 122, 222 je umožněno skutečností, že v důsledku uspořádání podle vynálezu je na vnějším obvodě hydrokinetického spojkového zařízení uvolněn značný prostor radiálně vně vnějšího obvodu pístu.

Když je podle vynálezu zajištovací spojka sevřena, je hnací moment přenášen ze stěny 14 na turbinové kolo přes torzní tlumič, obsahující dva prvky přenášející moment, a to třecí kotouč 152 a přírubový člen 94., vcelku vytvořený s obvodovým prstencovým úsekem 114, mezi nimiž jsou vloženy pružné členy 122, 222, které působí mezi uvedenými částmi.

Vnitřní část 120 prstencového úseku 114 se může dostat co nejblíže k pístu .40, jehož vnější obvod je opatřen úkosem, aby nekolidoval s oblastí spojení části 120 s kuželovitou částí přírubového členu. Pružiny 122, nesené třecím kotoučem 152, jsou ve znázorněných provedeních uloženy radiálně vně pístu 40. Na obr.3 přesahuje radiálně vnější část 116 axiálně směrem dozadu pružiny 122. Na obr.l naopak pružiny 122 lehce axiálně přesahují směrem dozadu vzhledem k radiálně vnější části 116. Výběžky 128 zabírají souměrně do pružin, t.j. v ve směru jejich průměrů. Samozřejmě mohou také výběžky 128 být nakloněné vůči ose soustavy, stejně jako radiálně vnější část 116.

Prstencový úsek 114, jak je patrné na obr.8 a 11 až • ·

-2013, může být upevněn přímo na turbinovém kole 104, například mechanickým přichycením, nýtováním, třecím svařením nebo svařením pomocí přídavného svaru. Takový svar 200 je patrný na obr.8. V tomto případě je svaření zajištěni mezi turbinovým kolem 104 a zploštěnou přípojnou částí 218 přední části 118 zakřiveného tvaru. Je samozřejmě možné zachovat vnější část přírubového členu 94 a upevnit střední část 110 přímo na turbinové kolo 104 mechanickým přichycením nebo svarem 201, jak je znázorněno na obr.8. Tento druhý upevňovací bod ve svaru 201 zesiluje přímé upevnění prstencového úseku 114.

V provedení z obr.11 je vnitřní část 120 prstencového úseku 114 přerušena upevňovacími výběžky 220, orientovanými radiálně směrem dovnitř a sledujícími tvar turbinového kola. Z upevňovacího výběžku 220 vybíhá zachycovací výstupek 301 lopatky turbinového kola při vnějším prstenci kola. Zachycovací výstupek 301 prochází otvorem 302, vytvořeným v upevňovacích výběžcích 220 tak, že každý upevňovací výběžek 220 je přichycen k turbinovému kolu 104. Upevňovací výběžky 220 jsou s výhodou vyříznuty v oblasti vnitřní části 120 mezi dvěma oporami 126 při využití střední části materiálu, která je ztracená při výrobě prstencového úseku 114.

V provedení podle obr.12 jsou upevňovací výběžky 320 vyříznuty ve vnitřní části 120 mezi dvěma oporami a v prstencové části 118, která tvoří dno a přední část prstencového úseku 114. Tyto upevňovací výběžky 320 jsou orientovány radiálně směrem ven pro zachycení v dotyku s kolem 104, jako je tomu v provedení dle obr.11.

Je samozřejmě možné struktury obrátit, takže příchyt• · · · • · • 9 · ·· ·· · · · · ··· · · ♦*·· • · · » · · · ··*>··· _ Q Ί _ · · · · · · · ·

Z _L ·* · · ······ ·· · · né výstupky mohou vycházet z prstencového úseku a procházet každý otvorem ve vnějším prstenci turbinového kola, načež jsou přehnuty na vnitřní straně tohoto vnějšího prstence do dotyku s ním. Na obr.13 vycházejí příchytné výstupky 401 z přední části 118 mezi dvěma opěrami 126 tak, že procházejí každý otvorem 402 kola 104 a jsou přehýbány do dotyku s vnějším prstencem 403 kola 104. Příchytné výstupky 104 mohou samozřejmě vycházet z lopatek kola 104 a přichycovat část 118 inverzním způsobem, než jako je tomu podle obr.13.

Přítomnost přírubové části 94 není tedy nevyhnutelná a prstencový úsek 114 může být upevněn přímo na turbinovém kole 104. Všechny kombinace jsou možné. Stejně tak může být vnitřní část prstencového úseku 114 nakloněná, jak je ukázáno v části 316 na obr.9 a 10. V tomto případě se vystřihují ve vnitřní části 316 axiální opěrné výběžky 317 (obr.10) a šikmé montážní výběžky 318 (obr.9), nakloněné k ose X-X, a to prostřídané ve směru obvodu.

Montážní výběžky 318 usnadňují svým nakloněním montáž pružin 122. Konkávní přední část 118 prstencového úseku 114 má v tomto provedení vnější část 116 s axiální orientací, která vybíhá dozadu z přední části 118 konkávního prstencového tvaru probíhající podél kruhového oblouku většího než 180° a napojenou na vnitřní část 316, nakloněnou k ose X-X a napojující se na přírubovou část 94.

Ve vnější části 116 jsou vytvořeny opěrné úseky 324 (obr.10), které mohou být zhotoveny vystřihováním a být tvořeny materiálovými pásky.

-22Na obr.9 je patrné, že jazýčky 180. upevněné k pístu 40 (obr.l), jsou upevněné na jejich druhém konci k opěrnému dílu 181. spojenému se stěnou 14. Jazýčky 180 jsou v tomto provedení upevněny k pístu 40 jednoduchými nýty, jak je popsáno ve spisu FR 97 15600 z 8.12.1997, přičemž v pístu 40. jsou vytvořeny přípojné neznázorněné prvky pro připojení nýtováním.

Píst tak má přípojné prvky, umístěné proti místům upevnění opěrného dílu 181 na stěnu 14 jazýčky, přičemž tyto prvky jsou předem upevněny k pístu 40, který je možné podle obr.l osadit na tlačný prstenec 28 přes přítomnost pružin 122 a kotouče 152, protože pružiny 122 jsou uspořádány radiálně vně. Je tedy možné nejprve osadit tlačný prstenec 28, po té osadit třecí kotouč 152, následně nasunout píst 40, opatřený jazýčky 180, na prstenec 28, upevnit jazýčky 180 ke stěně 14, osadit přípojné prvky a po té nasunout prstencový úsek 114 na pružiny 122. V provedení z obr.9 a 10 jsou pružiny 122 radiálně pod pístem 40.

Vytvoří se tak podsestava kotouč 152 - pružiny 122 - píst 40, na kterou se upevní jazýčky 118, načež se nakonec podsestava upevní na stěnu 14.

Ve všech provedeních z obr.l až 10 mají vnitřní části 120, 136 tvar komolého kužele.

Jak vyplývá z popisu provedení z obr.l až 8, jsou vnější části 116 a vnitřní části 120 robustní, neboť prolisy 124, 126 jsou zde vytvořeny deformací bez přerušení materiálu. Na obr.10 až 13 jsou vnější části rovněž spojité a ro• ·

-23bustní bez přerušení materiálu.

Alternativně mohou být prolisy 124 nahrazeny zesíleními, vycházejícími z vnější části 116. Například má vnější část 116 v úrovni jejího volného konce axiální výběžky, vystupující směrem ke stěně 14, které se po té přehnou do dotyku s vnitřním obvodem vnější části.

Prolisy 124, 126 mohou být nahrazeny přivařenými nebo jinak připojenými prvky, například na záskočku, na vnitřním obvodě vnější části 116 a vnějším obvodě vnitřní části 120.

Alternativně mohou prolisy 124, 126 patřit ke stejnému prvku, přivařenému uvnitř prstencového úseku 114, jak je popsáno ve francouzském patentovém spisu FR A-2 709 164. Tento prvek může být osazen na záskočku do prstencového úseku 114.

Na obr.14 je pro takové provedení znázorněn prvek 500 ve tvaru v podstatě písmene U, jehož dno se dotýká přední části 118 a jehož dvě ramena jsou uspořádána rovnoběžně s odpovídajícím výběžkem 128. Ramena slouží jako opera obvodových konců pružin 122. Vnější části 116 má na svém volném konci prolisy 600 ve tvaru prstencových prolisů, uspořádaných radiálně směrem dovnitř a tedy k pístu 40, což dovoluje vytvářet bezpečnostní doraz, omezující posun pružin 122, aby se zabránilo, že uniknou z prstencového úseku 114. Toto uspořádání je použitelné pro všechna provedení, přičemž prolis 600 dovoluje axiální pohyb výběžků 128 a pružin 122. Prolisy 600 slouží pro opření šikmých opěrných konců 501 prvku 500 k vymezování konců pružin 122. Vnitřní část 120 je opatřena • · ·

-24otvory 602, do nichž zapadají zuby odpovídajících volných konců smyčky 502. navazující na vnitřní rameno prvku 500. Uvedené zuby zapadají bez obvodové vůle do odpovídajícího otvoru 602 pro blokování prvku 500 proti otáčení.

Prvek 500 je tak osazen nasunutím a zapadnutím na záskočku uvnitř prstencového úseku 114, když konec 501 zaskočí za prolis 600, zatímco odpovídající zub zaskočí do otvoru 602. Jak je patrné na obr.15, mohou být prstencová stěna 116 a přední část 118 perforovány odpovídajícími otvory 603, 604 (obr.15) pro zaskočení zubů 503, 504 ve tvaru pilovitých zubů, vytvořených vystřižením a vyhnutím ze stěny prvku 500. Šikmý opěrný konec 501 je nahrazen zubem 503. Ramena prvku 500 jsou uspořádána ve směru obvodu.

Na obr.16 jsou ramena prvku 500 uspořádána v příčném směru tak, že je zapotřebí dvou prvků 500 mezi dvěma po sobě následujícími pružinami, jak je patrné na obr.17, obsahujících upevňovací výběžky 220 jako na obr.11, kde jsou lépe viditelné výstupky 301. přehnuté podél obvodu do styku s kolem 104. Prvky 500 se zachytí na prstencovém úseku 114 pomocí výstupků 701 (obr.16), vystupujících ze dna prvků 500 a ohnutých v obvodovém směru do dotyku přední části 118, a pomocí zubů 703, 704, vystupujících z konců prvku 500 ve tvaru písmene U.

Zuby 703. 704 jsou každý zasunuty do zářezu, vytvořeného v odpovídajícím volném konci vnější části 116 a vnitřní části 120. Dno prvku 500 je zasunuto do otvoru 706 přední části 118, takže je uvolněn co největší prostor pro unášecí výběžky 128, aniž by se zvýšily nároky na prostor v axiálním • · β

-25směru.

Samozřejmě je také možné prvek 500 přivařit na části 114 ve více bodech.

Alternativně je dle obr.18,19 prstencový úsek 114 rozdělen na více částí 1114, mechanicky přichycených pomocí výběžků 220 jako na obr.16 a 11. Části 1114 mají průřez ve tvaru písmene U s konci ohnutými napříč pro vytváření opěry pro obvodové konce pružin 122. Části 1114 jsou tedy tvořeny prvky ve formě kapes, axiálně otevřených v jednom směru. Části 1114 mohou být samozřejmě alternativně upevněny přímo na kolo 104 v úrovni jejich přední části, například přivařením, jak je znázorněno na obr.20.

Omezení relativního úhlového pohybu kotouče vzhledem k přírubové části 94 může být vytvořeno prodloužením alespoň některých z výběžků 128 do přiřazených otvorů přední části 118 prstencového úseku 114, jak je vyznačeno čerchovaně na obr.l. Prodloužení vnikají s obvodovými vůlemi do přiřazených otvorů pro spolupůsobení s jedním z bočních okrajů tohoto otvoru na konci posunu ve směru relativního posunu. Volný konec prodloužení je s výhodou opatřen úkosem, jako úkosem 228 na obr.l, pro zabránění jakékoli kolize s turbinovým kolem.

Na obr.11 a 13 omezují přídržné výběžky 140 pružin 122 výše uvedený posun spolupůsobením s axiálním prodloužením 826 prolisu 126 po zachycení obvodové vůle, upraveným jakožto přesazení na průměru. Prodloužení 826 je vyhnuto rovněž směrem dovnitř pro záběr s odpovídajícím výběžkem · 9 9 9 9

140. Dle obr.18 výběžky spolupůsobí po zachycení vůle s prvky 500 pro omezování posunů.

Unášecí výběžky 128 samozřejmě mohou být mírně nakloněné směrem k plášti 16. Jejich naklonění je menší, než naklonění přídržných výběžků 140. Unášecí výběžky 128 mají ve všech případech axiální orientaci a jsou určené k tomu, aby byly odpojovatělně připojeny k příčné stěně 14., v daném příkladě pomocí třecího kotouče 152, který může být bez třecího obložení 161, 162. Tento kotouč 152 je určen k tomu, aby se dostal do styku s prstencovou plochou 170 stěny 14, a to v oblasti ležící proti vnějšímu obvodu pístu. Alternativně jsou unášecí příchytky jednotlivě osazeny na pístu 4_0 nebo z něj vystupují. Ve všech případech jsou unášecí příchytky neseny prstencovým prvkem, který je orientován v podstatě radiálně, a uzpůsobeným vejít odpojovatelně do styku s vnitřní plochou 170 radiální stěny skořepiny 12. skříně.

Claims (15)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Hydrokinetické spojkové zařízení (10), zejména pro automobilové vozidlo, typu obsahujícího skříň (12) se stěnou (14), mající v podstatě radiální orientaci a určenou pro spojení pro společné otáčení s hnacím hřídelem, turbinové kolo (104), spojené pro společné otáčení s nábojem (54), určeným pro spojení pro společné otáčení s hnaným hřídelem, zajišťovací spojku, působící mezi turbinovým kolem (104) a radiální stěnou (14), která obsahuje následující části, uložené v axiálním směru mezi vpředu uloženým turbinovým kolem a vzadu uloženou radiální stěnou:

   obvodový prstencový úsek (114), mající v podstatě axiální orientaci, spojený pro společné otáčení s turbinovým kolem (104), který v obvodovém směru vede a axiálně přidržuje na přední straně obvodově působící pružné členy (122), a který obsahuje opěrné části (124, 126) pro obvodové konce pružných členů (122), přičemž uvedený obvodový prstencový úsek (114) je spojen s turbinovým kolem (104) při osazení při jeho vnějším obvodě, píst (140) s obecně radiální orientací, pohyblivý v axiálním směru a spojený se skříní pro společné otáčení se skříní, a prstencový prvek (152), mající v podstatě radiální orientaci, který jednak je způsobilý vejít do styku s vnitřní plochou (170) radiální stěny (14) skříně (12), ležící proti pístu a který jednak obsahuje na svém vnějším obvodě unášecí výběžky (128), vybíhající axiálně směrem dopředu dovnitř obvodového prstencového úseku (114) pro zasunutí každý mezi obvodové konce dvou po sobě následujících obvodově působí• » • « • · · · • · · · « * ♦ · » · « · ·

   -28cích pružných členů (122), a který je pohyblivý axiálně vzhledem k obvodového prstencového úseku (114), vyznačené tím, že obvodový prstencový úsek (114) je otevřen axiálně směrem dozadu pro umožňování axiálního vložení, odzadu dopředu, pružných členů (122) mezi opěrné oblasti (124, 126), přičemž pružné členy (122) jsou neseny prstencovým prvkem (152) mezi unášecími výběžky (128).
2. 2. Hydrokinetické spojkové zařízení podle nároku 1, vyznačené tím, že prstencový obvodový úsek (114) má drážku, otevřenou axiálně směrem dozadu.
3. 3. Hydrokinetické spojkové zařízení podle nároku 1 nebo 2, vyznačené tím, že drážka prstencového obvodového úseku (114) je radiálně vymezována vnější prstencovou částí (116) a vnitřní prstencovou částí (120, 136), mající v podstatě axiální orientaci, které jsou spojené prostřednictvím přední části (118) konkávního tvaru, která má v podstatě radiální orientaci a tvoří dno.
4. 4. Hydrokinetické spojkové zařízení podle kteréhokoli z nároků 1 až 3, vyznačené tím, že opěrné části (124, 126) pro obvodové konce pružných členů (122) jsou vytvořeny ve vnější prstencové části (116) a vnitřní prstencové části (120) obvodového prstencového úseku (114).
5. 5. Hydrokinetické spojkové zařízení podle nároku 3, vyznačené tím, že vnitřní prstencová část (120, 316) je nakloněna směrem k ose (X-X) osové souměrnosti zařízení.
6. 6. Hydrokinetické spojkové zařízení podle kteréhokoli

   -29ζ nároků 1 až 5, vyznačené tím, že unášecí výběžky (128) s axiální orientací jsou připojeny k obvodovému vnějšímu okraji (153) prstencového členu (152) v podstatě kolmo přípojnými ohnutými úseky (130).
7. 7. Hydrokinetické spojkové zařízení podle nároku 1, vyznačené tím, že každý unášecí výběžek (128) obsahuje dva obvodově orientované výstupky (134), vystupující do navzájem opačných obvodových směrů, z nichž každý tvoří středící kolík vsunutý do tvarově doplňkového úložného prostoru, vytvořeného na obvodovém konci (138) přilehlého pružného členu (122).
8. 8. Hydrokinetické spojkové zařízení podle nároku 7, vyznačené tím, že mezi obvodové konce pružných členů (122) a unášecí výběžky jsou uloženy opěrné pohárkovité členy (234), přičemž výstupky (134) unášecích výběžků jsou zasunuty dovnitř výstupků (235), jimiž jsou opatřeny pohárkovité členy.
9. 9. Hydrokinetické spojkové zařízení podle nároku 3, vyznačené tím, že prstencový prvek (152) obsahuje přídržné výběžky (140) pružných členů (122), vybíhající radiálně směrem ven z obvodového okraje (153) prstencového prvku (152) do polohy axiálně za pružnými členy (122), pro axiální opření pružných členů (122).
10. 10. Hydrokinetické spojkové zařízení podle kteréhokoli z nároků 1 až 9, vyznačené tím, že přídržné výběžky (140) jsou pravidelně úhlově rozmístěny (122) mezi unášecími výběžky (128).

    -30• 41 · · * - «» β • · · · 4 · · ·»··· «··· re «· • · ·· «4« «44 4 4 44
11. 11. Hydrokinetické spojkové zařízení podle nároku 9, vyznačené tím, že volný konec (142) každého přídržného výběžku je zasunut s obvodovou vůlí dovnitř zářezu (144), vytvořeného v zadním okraji (146) radiálně vnější prstencové části (116) obvodového prstencového úseku (114) přírubového členu (94), pro omezování úhlového posunu prstencového prvku (152) vzhledem k přírubovému členu (94).
12. 12. Hydrokinetické spojkové zařízení podle nároku 7, vyznačené tím, že každý pružný člen (122) je válcová šroubová pružina s obvodovým působením.
13. 13. Hydrokinetické spojkové zařízení podle kteréhokoli z nároků 1 až 12, vyznačené tím, že každý středící výstupek (134) je zasunut dovnitř konce (138) přilehlé pružiny.
14. 14. Hydrokinetické spojkové zařízení podle nároku 1, vyznačené tím, že obvodový prstencový úsek (114) je spojen s přírubovým členem (94), obsahujícím vnitřní obvodovou část ve tvaru plochého prstence (106), jehož radiálně vnitřní okraj (92) je vložen mezi turbinové kolo (104) a axiálně dále ležící přírubu (86) náboje (54), která je radiálně orientovaná, a přírubový člen (94) je upevněn přírubě (86) náboje (54) .
15. 15. Hydrokinetické spojkové zařízení podle nároku 1, vyznačené tím, že prstencový prvek (152) sestává z třecího kotouče, uzpůsobeného k sevření mezi radiální stěnou (14) a pístem (40).