CZ9901601A3 - Způsob a zařízení pro kontrolu transparentních nádob pomocí dvou kamer a jednoho světelného zdroje - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká provádění kontroly transparentních nádob a zjišťování komerčních změn ovlivňujících optické vlastnosti nádob, zejména se týká způsobu a zařízení pro kontrolu nádob a zjišťování změn opacity a vnitřního pnutí v nádobě v jedné kontrolní stanici obsahující jeden světelný zdroj.

Dosavadní stav techniky

Při výrobě transparentních nádob, zejména skleněných lahví a džbánů, se mohou v jejich bočních stěnách, patních částech, dnech, hrdlech a/nebo zúženích vyskytnout různé druhy anomálií. Tyto anomálie, nazývané v tomto popisu komerční změny, mohou ovlivnit obchodní přijatelnost, to znamená prodejnost nádob. Komerční změny v části nádoby, osvětlené světelným zdrojem, jsou zjišťovány jako funkce intenzity světla na obraze osvětlené nádoby, přijímaném a uchovávaném v kameře.

US-PS 4 378 493, 4 378 494, 4 378 495 a 4 601 395 popisují kontrolní techniky, při kterých se skleněné nádoby dopravují řadou poloh nebo stanic, ve kterých probíhá fyzikální a optická kontrola. V jedné z optických kontrolních stanic se skleněná nádoba udržuje ve svislé orientaci a otáčí se kolem své osy. Osvětlovací zdroj usměrňuje rozptýlenou světelnou energii na boční stěny nádoby. Součástí této kontrolní stanice je kamera obsahující prvky citlivé na světlo a uspořádané do lineární řady, rovnoběžné se svislou osou nádoby, přičemž tato kamera je umístěna v místě vhodném pro příjem světla procházejícího svislým proužkem boční stěny nádoby. Výstupní signály každého prvku v lineární řadě se shromažďují v průběhu otáčení nádoby a signály o změně stavu se vysílají, jestliže se velikost sousedních signálů změní o více než nastave* fcfc fcfcfcfc fcfc fcfc • fcfcfc «fcfcfc fcfc · · fc·· · fc · fc fcfcfc fcfcfc · · fcfcfc fcfcfc • fcfcfc fcfc • ·· fcfcfc fcfc fcfc nou prahovou hodnotu. Potom se vyšle příslušný vylučovací signál a nevyhovující nádoba se vyřadí z dopravní linky.

Problém objevující se při výrobě skleněných nádob z recyklovaného skla spočívá v tom, že materiály mající rozdílné charakteristické hodnoty tepelné roztažnosti se mohou zamíchat do materiálu pro výrobu jedné nádoby. Například bylo zjištěno, že čiré varné sklo, mající velmi nízké charakteristické hodnoty tepelné roztažnosti, se někdy smíchá s recyklovaným sklem. Všechny neroztavené částice varného skla, které se dostanou do stěn nádoby, vytvářejí při chlazení oblasti se zvýšeným vnitřním pnutím, ve kterých může sklo prasknout nebo tyto oblasti mohou být zdrojem pozdějších závad. Další nehomogenity, které se mohou objevit ve skle a které mohou vyvolat změny vnitřního pnutí, jsou tvořeny kamínky nebo kousky žárovzdorného materiálu, uvolněnými z předpecí sklářské pece nebo hlavy dávkovače. Je proto třeba vyvinout způsob a systém pro zjišťování změn vnitřního pnutí nebo opacity ve stěnách nádob. Ve známých kontrolních zařízeních je však vnitřní prostor značně omezený, přičemž různá kontrolní zařízení a stanice neobsahují dostatek místa pro přidání dalšího kontrolního zařízení.

U dosud známých zařízení bylo navrženo využití křížem orientovaných polarizátorů pro zjišťování změn napětí v bočních stěnách nádoby. Světelná energie, usměrňovaná křížovými polarizátory a nádobou umístěnou mezi křížové polarizátory, za normálních podmínek vytváří tmavé pole v zobrazovací kameře, pokud se ve stěnách nádoby nevyskytují změny vftitřního pnutí. Avšak změna vnitřního pnutí mění polarizaci světelné energie, procházející nádobou, v dostatečné míře pro vytvoření světlého bodu v kameře proti jinak tmavému pozadí, indikujícího změnu vnitřního pnutí. Tato technika zjišťování změn pnutí je popsána v US-PS 4 026 656, který navrhuje použití infračervené světelné energie a infračervených polarizačních • * •» * ·«· «·»·

3«·· · · · · · · · · · “ 9 9999 999 99 ··· »·· • Φ · · · · · ··· · ·· ··· t« ·· filtrů pro redukci vlivu okolního světla na pozadí obrazu.

Úkolem vynálezu je vyřešit způsob a zařízení pro kontrolu transparentního skleněného zboží, zejména skleněných nádob a vyhledávání změn ovlivňujících optické vlastnosti nádob. Zejména se má vynálezem vyřešit způsob a zařízení uvedeného druhu, které by byly zvláště vhodné pro zjišťování jak změn vnitřního pnutí, tak také změn opacity stěn nádoby, provázených nebo neprovázených změnami vnitřního pnutí. Ještě jiným úkolem vynálezu je vyřešit způsob a zařízení pro zjišťování změn pnutí a opakních změn v místech bez vnitřního pnutí ve stěnách nádoby a v jedné kontrolní stanici, opatřené jediným světelným zdrojem. Dalším úkolem vynálezu je vyřešit způsob a zařízení uvedeného druhu, které by se mohly realizovat hospodárně a které by byly spolehlivé po prodlouženou provozní dobu. Ještě jiným úkolem vynálezu je vyřešit způsob a zařízení uvedeného druhu, které by byly upraveny pro aplikování v jedné kontrolní stanici existujících kontrolních systémů pro kontrolu nádob.

Podstata vynálezu

Tyto úkoly jsou vyřešeny zařízením pro kontrolu změn vyskytujících se v nádobách, které ovlivňují komerční přijatelnost nádoby, podle vynálezu, obsahujícím světelný zdroj pro usměrňování rozptýlené polarizované světelné energie nádobou v průběhu otáčení nádoby kolem své osy. První kamera je umístěna do polohy vhodné pro příjem rozptýlené polarizované světelné energie, přicházející ze světelného zdroje a procházející částí nádoby, takže první kamera přijímá obraz části nádoby, na kterém se změny opacity -projevuji jako tmavá místa na jinak světlém pozadí. Druhá kamera přijímá světelnou energii vysílanou ze světelného zdroje a procházející v podstatě stejnou částí nádoby a je opatřena druhým polarizátorem s křížovou orientací vůči polarizátoru u světelného zdroje. Druhá kamera snímá světlý obraz změn vnitřního pnutí v nádo4

0« 0000

• 0 · · • · 0

00 0 0 0 0 0

bé, které mění polarizaci rozptýlené polarizované světelné energie, procházející nádobou a tyto změny se projevují jako světlá místa na jinak tmavém pozadí. Procesor pro zpracování obrazu je spojen s oběma kamerami pro příjem sdružených obrazů části nádoby, přijímaných kamerou pro zjišťování a rozlišování mezi změnami ve stěně nádoby.

Ve výhodném provedení zařízení obsahuje první kamera a druhá kamera lineárně řazené snímací prvky s vazbou nábojem, orientované ve vzájemně koplanárních směrech, rovnoběžných s osou otáčení nádoby, uložené na otáčecím ústrojí. Procesor na zpracování informací obsahuje prvky pro snímání lineárně uspořádaných snímacích prvků s vazbou nábojem v kamerách v průběhu přírůstku otáčení nádoby pro vytvoření příslušných dvourozměrných obrazů části nádoby, přičemž snímací a selektivní prvky jsou prvky reagujícími na porovnání dvourozměrných obrazů. Změny se zjišťují a rozlišují v závislosti na porovnávání těchto dvourozměrných obrazů současným zobrazením dvourozměrných obrazů bud pro vyhodnocení operátorem nebo pro automatické elektronické porovnání signálů obrazových prvků obou obrazů.

První kamera je ve výhodném provedení zařízení podle vynálezu diametrálně protilehlá proti světelnému zdroji na opačné straně od nádoby a její lineárně uspořádaná řada snímacích prvků s vazbou nábojem je rovnoběžná s osou nádoby, zatímco druhá kamera je umístěna pod první kamerou pro snímání nádoby v úhlu skloněném nahoru. Snímací pole druhé kamery zahrnuje patní oblast nádoby, ve které mohou být změny vnitřního pnutí, ovlivňující polarizaci světelné energie, zvláště výrazné v důsledku výskytu nárazových sil, které zpravidla působí na patní oblast nádoby v místě napojení boční stěny nádoby na její dno v průběhu používání.

Světelný zdroj ve výhodném provedení vynálezu obsahuje objasněn pomoci přikladu provedeni kde znázorňují schematické zobrazení zařízení pro ^r'^,r'‘3cit^w v nádoloscH flfl flfl flflfl* ‘ flfl flfl flflfl ··· fl · · fl flfl flfl flflfl · flfl « fl flflflfl flflfl · · flflfl flflfl flflflfl* · »♦» * fl» flflfl flfl flfl zářivku mající vysoký výkon ve viditelném pásmu a zejména teplotu barvy v rozsahu od 3000°K do asi 5000°K. Zařízení podle vynálezu se může snadno aplikovat na jednu stanici stávajícího kontrolního systému umístěním světelného zdroje do střední oblasti obloukové dopravní dráhy nádob kontrolním systémem a umístěním kamer na montážní konzoly v systému nad sebou na vnější straně obloukové dopravní dráhy pro nádoby.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže zobrazených na výkresech, obr. 1 elektricko-optické ti -i A +- žat r á η τ’ η ·η η A 1 J -X V Ul « X.

noho výhodného provedení vynálezu, obr. 2 půdorysný pohled na zařízení z obr. 1 a obr. 3A a 3B dvourozměrné obrazy částí nádoby, získávaná při využití zařízení z obr. 1 a 2.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 a 2 zobrazuje zařízení IQ pro kontrolu nádoby 14 podle výhodného provedení vynálezu. Toto zařízení 10 obsahuje světelný zdroj 16 tvořený nejméně jednou svisle orientovanou zářivkou 18, spolupracující s rozptylovacím stínítkem 20 pro vytvoření plošného zdroje rozptýleného světla. Světelná energie se usměrňuje z rozptylovacího stínítka 20 prvními polarizačními čočkami 22 na nádobu 14. Proti světelnému zdroji 16 je na protilehlé straně za nádobou 14 umístěna první kamera 24 obsahující lineárně uspořádanou řadu snímacích prvků 26 s vazbou nábojem, na kterou je zaostřen protilehlý úzký proužek nádoby 14, osvětlený procházejícím světlem ze světelného zdroje 16.. Pod první kamerou 24 je umístěna druhá kamera 28 obsahující rovněž druhou lineárně uspořádanou řadu snímacích prvků 30 s vazbou nábojem, na kterou je zaostřen druhými polarizačními čočkami 32 protilehlý úzký proužek nádoby 14, osvětlený procházejícím světlem ze světelného zdroje 16. Dru6 « 00 0B00 00 00 • 000 0000 0 0 0 0 000 0 >0 0 0000 000 00 000 000 0 0 0 0 0 0 0*0 0 00 000 00 00 há kamera 28 tak snímá nádobu 14 v úhlu skloněném mírné nahoru, který pokrývá také patní oblast nádoby 14.. Polarizační čočky 22, 32 jsou vůči sobě křížově polarizovány. Lineárně řazené snímací prvky 26, 30 jsou uloženy v jedné rovině a také v rovině proložené osou nádoby 14. Lineární rozměry řad snímacích prvků 26, 30 jsou koplanární vůči sobě a s osou nádoby 14. Lineární rozměr první lineární řady snímacích prvků 26 je rovnoběžný s osou nádoby 14 a lineární rozměr druhých lineárních snímacích prvků 30 je skloněn v malém úhlu ose nádoby 14. Velikost tohoto úhlu je závislá na zakřivení patní části a pohybuje se kolem 6°. Obě kamery 24, 28 zobrazují zejména úzký proužek nádoby 14 od jejího hrdla až ke spodním konci v oblasti dna. Považuje se za výhodné, aby světelný zdroj 16 obsahoval jednu nebo několik zářivek 18 pro vysílání světelných paprsků ve viditelné oblasti světelného spektra, což je odlišné od osvětlování nádob žhavenými světelnými zdroji podle dosavadního stavu techniky. Polarizační čočky pro bílé světlo jsou zpravidla podstatně levnější než polarizační prvky pro infračervené nebo téměř infračervené světlo generované žhavenými světelnými zdroji. Trubka zářivky 18 obsahuje ve výhodném provedení vynálezu jeden nebo' několik výkonných zdrojů světla ve viditelném pásmu. V tomto případě se objevují rozdíly mezi frekvenčními charakteristikami snímacích prvků .26, 30., které jsou zpravidla citlivější v infračervené oblasti, a v nákladech spojených s pořízením polarizačních čoček 22, 32, které jsou méně drahé v provedení pro viditelné světlo. 2a výhodnou se pokládá teplota barvy světelného zdroje pohybující se v rozsahu od 3000° do 5000°K, přičemž za nejvýhodnější se pokládá teplota barvy kolem 3000°K.

Na výstup výrobního zařízení pro výrobu nádob, například lahví, navazuje dopravník 34, na jehož začátku je umístěno neznázorněné hvězdicové kolo a který je opatřen kluznou deskou 36, přičemž tento dopravník 34 zajišťuje dopravu jedno• * fcfc fc··· fcfc fcfc ·· · fcfcfc · · fc fc _ 7 _ ··· « · ··· · ·· · ^f · ···· ··* · ··· ··· • ••fc· fc« ··· · ·· ·« ·· · tlivých a za sebou umístěných nádob 14 po obloukové dráze 38 (obr. 2), po které se jednotlivé nádoby 14 dostávají do polohy v zařízení 10., která se nachází v jedné stanici prohlížecího systému nádob 14, opatřeného dopravním ústrojím s hvězdicovým kolem. Dopravník 34 a celý kontrolní systém může být libovolného provedení, například může mít konstrukci podobnou zařízení popsanému v US-PS 4 230 319 a 4 378 493. Kamery 24, jsou uchyceny nad sebou na montážní konzole 37, probíhající stranou od dopravníku 34.. Za sebou následující nádoby 14 jsou udržovány v pevných polohách mezi světelným zdrojem 16 a kamerami 24, 28 a otáčejí se působením otáčecího ústrojí s pohonným válečkem 39 nebo podobným ústrojí kolem své střední osy. K otáčecímu ústrojí pro uvádění nádoby 14 do otáčivého pohybu je připojen kodér 40, vysílající signály oznamující průběh otáčivého pohybu nádoby 14. Tento průběh otáčení a přírůstek úhlové polohy může obsahovat pevně nastavený přírůstek natočení nebo pevný přírůstek doby natáčení při konstantní rychlosti otáčení. Na kodér 40 je napojen informační procesor 41 pro zpracování informací, na který jsou také připojeny kamery 24., 28 se snímacími prvky 26., 30 snímajícími nádobu 14 v průběhu jejího otáčení a který vytváří příslušné dvourozměrné obrazy nádoby 14. Tyto dvourozměrné obrazy jsou tvořeny v jednom rozměru signály jednotlivých za sebou následujících a řadě uspořádaných snímacích elementů příslušných lineárně řazených snímacích prvků 26, 30 s vazbou nábojem a v druhém rozměru přírůstkem natočení nádoby 14.

V průběhu činnosti zařízení se jednotlivé po sobě následující nádoby 14 přivádějí do polohy dopravníku 34, ve které se nacházejí mezi světelným Nádoba 14 se potom udržuje kolem své osy. Difuzní a zdrojem 16 a kamerami 24 , 28. ve stabilní poloze a otáčí se rozptýlená světelná energie ze světelného zdroje 16 je usměrňována skrze nádobu 14 na řadu snímacích prvků 26 první kamery 24, která pak vytvářejí jasný obraz pozadí. Jakékoliv změny opacity v nádobě 14 blokují • · fc* ···· fc· fcfc ·· fcfcfc fcfc·· — O — fc·· ·· ··· fc fcfc · ^v · ···· fc · fc fcfc ··· fc·· * · · · · fcfc ·· fc fcfc fcfcfc fcfc » průchod světelné energie ze světelného zdroje 16 do snímacích prvků 26 první kamery 24 nebo ji pohlcují, takže se projevují změnami opacity na tmavé části obrazu na jinak světlém pozadí (pojem změna opacity zahrnuje nejen takové změny, které blokují průchod světelné energie nebo tuto světelnou energii pohlcují, ale také změny lomových vlastností, které mají takovou velikost, aby byly schopny odklánět světelnou energii mimo první kameru 24 a také změny odrazů, které odvádějí světelnou energii mimo kameru. Jinými slovy, změny blokující nebo absorbující světelnou energii v nádobě 14 a změny odklánějící světelnou energii stranou od kamery a změny odrazu, odrážející světelnou energii mimo kameru, se objeví na snímacích prvcích 26 kamery 24 jako tmavá pole na světlém pozadí). Současně se polarizovaná difuzní světelná energie přenáší skrze nádobu 14 na druhou polarizační čočku 32 umístěnou před druhou kamerou 28.. Křížová orientace polarizačních čoček 22, 32 normálně vytváří na druhých snímacích prvcích 30 s vazbou nábojem tmavé pozadí nebo obrazové pole. Avšak jakákoliv změna ve vytvoření nádoby 14, například změna napětí v obvodové stěně nádoby 14, která vyvolává změnu polarizace světelné energie, procházející nádobou 14, se projeví na řadě druhých snímacích prvků 30 druhé kamery 28 jako světlá část obrazu proti jinak tmavému poli nebo celému pozadí.

Obr. 3A a 3B zobrazují rozvinutý dvourozměrný obraz nádoby 14 snímaný informačním procesorem 41 pro zpracování obrazu z jednotlivých kamer 24., 28 v průběhu jedné otáčky nádoby 14. V těchto obrazech je například kamínek- nevyvolávající napětí ve skle zobrazen jako tmavá tečka 50 na obr. 3A, která se však neobjeví v odpovídajícím obrazu ve stejné poloze na souřadnicích x-y na obr. 3B. Naopak kamínek vyvolávající napětí je zobrazen jako tmavý bod 52a na obr. 3A, přičemž tento tmavý bod 52b je na obr. 3B obklopen světlým polem 52c v oblasti změny napětí v oblasti obklopující kamínek. Tečka 50 a tmavý bod 52a také naznačují rozměry kamínku. Světlé • · ·· 'fefefefe ·· ·· »· · · · · ♦ · · · • · · · * ··· · · · · • ··· · · fe · · ··· ··· • fe · fe · · · ··· · ·· ·· ·« · pole 54 na obr. 3B, které není vázáno na odpovídající zobrazení změny v odpovídajícím místě obr. 3A, může znamenat výskyt změny napětí v materiálu nádoby 14., vyvolané výskytem kousku nebo částice transparentního materiálu majícího podobné hodnoty určující transparentní vlastnosti, ale tepelné charakteristiky odlišující se od okolního skla v boční stěně nádoby 14. Podlouhlá světlá skvrna 56 na obr. 3B na jinak tmavém pozadí může indikovat odskelnění boční stěny nádoby

14. Změny vyvolávající napětí v nádobě 14 mohou ukazovat na místa zeslabení stěny nádoby 14, ve kterých by mohlo dojít k lomu v průběhu normální manipulace s nádobou 14 nebo v důsledku tepelných napětí při plnění nádoby 14 nebo manipulaci s ní. Patní část nádoby 14, to znamená ta její část, ve které se boční stěna nádoby 14 napojuje na její dno, je zvláště citlivá na výskyt změn napětí, protože patní část je při normálním používání nejvíce vystavena účinkům napětí a nárazů. Proto spočívá zvláště důležitá výhoda zařízení podle vynálezu, zobrazeného na obr. 1, ve skutečnosti, že druhá kamera 28 snímá nádobu 14 šikmo v mírném úhlu směřujícím nahoru, do kterého je zahrnuta celá patní část nádoby 14.

Informační procesor 41 je spojen s obrazovkou 44, aby na jejím stínítku mohl operátor sledovat současně zobrazené rozvinuté dvourozměrné obrazy (například jako na obr. 3A a 3B), generované z kamer 24., 28. Operátor může analyzovat takto zobrazené informace a realizovat vhodné korekce výrobního cyklu. Alternativně nebo současně může informační procesor 41 automaticky porovnávat dvourozměrné obrazy vhodnou porovnávací technikou pro porovnávání obrazových prvků, kterou je možno automaticky zařídit korekci výrobního procesu (jak je to patrno například z US-PS 4 762 544) a/nebo aktivovat mechanismus 42 pro vysouvání nebo odstraňování nevyhovujících nádob z dopravní linky. Doporučuje se nepoužívat vadné nádoby obsahující kamínky k recyklaci, protože kamínky se mohou znovu objevit v nových nádobách vyrobených z recyklovaného ·«*· 9

9

9

99 • 9 9 9

9 9 ·

99· ··

9

99 skla. Informace získávané zařízením podle vynálezu mohou být využity pro přesnější označení vyloučených nádob, které se nemají znovu zpracovávat. Pořízení dvou rozvinutých obrazů pro analýzu, které byly získány rozdílnými optickými technikami pro odlišení různých typů změn, zajišťuje zlepšenou možnost klasifikace změn, například velikost a tvaru vady a také toho, zda se v daném místě objevuje nebo neobjevuje změna vnitřního pnutí ve skle. Obrazový procesor může snadno určit typ změny, například kamínek s okolním pnutím, kamínek bez pnutí, viskózní vměstek, bublinu, trhlinu, zbytek mazadla na sklářské formy a podobně.

Tak je vyřešen způsob a zařízení podle vynálezu pro kontrolu skleněných výrobků například skleněných nádob a zjišťování komerčních odlišností, které ovlivňují optické charakteristiky nádob, zejména kolísání vnitřního pnutí a změn opacity nádob. Způsob a zařízení podle vynálezu mohou být realizovány při použití poměrně levného polarizačního materiálu, ovlivňujícího světelnou energii ve viditelném spektru. Technika podle vynálezu může být snadno využita pro kontrolu čirého (flintového) skla i barevného (například ambrového) skla. Způsob a zařízení se mohou uplatnit v jedné stanici kontrolního systému pro kontrolu nádob, používajícího jediného zdroje světla, a mohou se také doplnit do existujících kontrolních systémů s hvězdicovým kolem nebo jinými ústrojími.

to toto toto·· toto toto to to to * to · to · to · · · ··· · # · · >··· · · · ·# ··· ··· to · to * *· to toto toč sto

- 11 rozptýlené světelného

Claims (15)

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Zařízení pro kontrolu změn u nádoby (14), které ovlivňují obchodní přijatelnost nádoby (14), obsahující ústrojí (39) pro otáčeni nádoby (14) kolem její osy, světelný zdroj (16) opatřený rozptylovacím stínítkem (20) a polarizátorem (22) pro usměrnění rozptýlené polarizované světelné energie nádobou (14) uloženou na otáčecím ústrojí, první kameru (24) umístěnou proti otáčecímu ústrojí pro přijímání polarizované světelné energie procházející ze zdroje (16) částí nádoby (14), přičemž kamera (24) přijímá obraz části nádoby (14), ve kterém se změny opacity objevují jako tmavé části obrazu na jinak světlém pozadí, druhou kameru (28), umístěnou proti otáčecímu ústrojí pro příjem světelné energie přenášené ze světelného zdroje (16) a procházející v podstatě částí nádoby (14) a opatřenou druhým polarizátorem (32) s křížovou orientací vzhledem k prvnímu polarizátoru (22), takže druhá kamera (28) přijímá světlý obraz změn napětí v části nádoby (14), který mění polarizací přicházející difuzní polarizované světelné energie proti jinak tmavému pozadí, a procesor (41) na zpracování obrazu, spojený jak s první kamerou (24), tak také s druhou kamerou (28) pro příjem sdružených obrazů příslušné části nádoby (14) a také prostředky pro zjišťování změn a rozlišování mezi změnami v nádobě (14), vyznačující se tím, že první kamera (24 ) a druhá kamera (28) přijímají obrazy stejné části nádoby (14), osvětlené světelným zdrojem (16), přičemž obrazový procesor (41) zjišťuje změny a rozlišuje mezi jednotlivými změnami v kvalitě nádoby (14) jako funkci srovnání mezi prvními a druhými obrazy.

2. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím , že snímací a rozlišovací prvky obsahují prostředky pro automatické vzájemné porovnávání obrazů po jednotlivých · ftftftft • ftft « ft ftftft ftft ftft • · ft • ft ftft* ftft ftft • ftft ft • ftft · ftftft ftftft ft ft • ft ftft obrazových jednotkách.

3. Zařízení podle nároku 1 nebo 2,vyznačuj ící se t í m , že první kamera (24) a druhá kamera (28) obsahují lineárně řazené snímací prvky (26, 30) s vazbou nábojem, orientované ve vzájemně koplanárních směrech, rovnoběžných s osou otáčení nádoby (14), uložené na otáčecím ústrojí.

4. Zařízení podle nároku 3, vyznačující se tím, že procesor (41) na zpracování informací obsahuje prvky pro snímání lineárně uspořádaných snímacích prvků (26, 30) s vazbou nábojem v kamerách (24, 28) v průběhu otáčení nádoby (14) pro vytvoření příslušných dvourozměrných obrazů části nádoby (14), přičemž snímací a rozlišovací prvky jsou prostředky reagujícími na porovnání dvourozměrných obrazů.

5. Zařízení podle nároku 4, vyznačující se tím, že snímací a rozlišovací prvky obsahují obrazovku (44) operátora, na jejímž stínítku jsou pro operátora zobrazeny dvourozměrné obrazy současně.

6. Zařízení podle nároků 1 až 5, vyznačující se t í m , že první kamera (24) je diametrálně protilehlá proti světelnému zdroji (16) na opačné straně od nádoby (14) a jejíž lineárně uspořádaná řada snímacích prvků (26) s vazbou nábojem je rovnoběžná s osou nádoby (14), a druhá kamera (28) je umístěna pod první kamerou (24) pro snímání nádoby (14) v úhlu skloněném nahoru.

7. Zařízení podle nároku 6, vyznačující se tím, že část nádoby (14) snímané druhou kamerou (28) zahrnuje patní část nádoby (14).

8. Zařízení podle nároku 7, vyznačující se t í m , že obě kamery (24, 28) snímají v podstatě celou nádo13 • 99 9999 99 9« · · · 9 9 9 • · 9 9 999 9 9 9 9 ···· 9 9 9 9 999 999 • · 9 9 9 9 »» 9 99 999 99 99 bu (14) od její paty k hornímu konci.

9. Zařízení podle nároku 7 nebo 8, vyznačuj ící se t í m , že prvky pro natáčení nádoby (14) obsahují dopravník (34) pro posouvání řady nádob (14) po obloukové dráze a světelný zdroj (16) je umístěn uvnitř tohoto oblouku, zatímco kamery (24, 28) jsou umístěny na vnější straně oblouku, a na druhé straně pro udržování každé nádoby (14) ve stabilní poloze mezi světelným zdrojem (16) a kamerami (24, 28) a otáčení nádoby (14) kolem její osy.

10. Zařízení podle nároků 1 až 9, vyznačující se t í m , že světelný zdroj (16) obsahuje zářivku (18).

11. Zařízení podle nároku 10,vyznačuj ící se tím, že zářivka (18) má teplotu barvy v rozsahu od 3000°K do asi 5000°K.

12. Způsob kontroly nádoby (14), při které se zjišťují změny ovlivňující komerční přijatelnost nádoby (14), vyznačující se tím, že se světelná energie usměrňuje ze světelného zdroje (16) skrze nádobu (14) na první kameru (24) a druhou kameru (28) současně, první kamerou (24) se snímá obraz části nádoby (14), jehož změny opacity se objevují jako tmavé oblasti na světlém pozadí, druhou kamerou (28) se snímá obraz stejné části nádoby (14), na kterém se změny napětí objevují jako světlé oblasti obrazu proti jinak tmavému pozadí a zjišťují se změny opacity a napětí v nádobě (14) jako funkce srovnání obou obrazů v první kameře (24) a druhé komoře (28).

13. Způsob podle nároku 12, vyznačující se tím, že srovnávání obou obrazů při zjišťování změn opacity a napětí se provádí postupným porovnáváním jednotlivých obrazových jednotek obou těchto obrazů.

·· ·»·· ·· *» *·· *· · »« • · · · · ··· · · · · • ···» · · · · · ·*· • » · · · · * ··· · ·· ··· ·« ··

14. Způsob podle nároku 13, t í m , že se přídavně otáčí a zjišťování změn opacity a napětí zahrnuje (14) oběma kamerami (24, 28) v průběhu otáčení v y z n a č u nádoba (14) jící se kolem své osy snímání nádoby nádoby (14).

15. Způsob podle nároků 12 až 14, vyznačující se t í m , že při usměrňování světelné energie ze světelného zdroje (16) a přijímání obrazu druhou kamerou (28) se mezi světelný zdroj (16) a druhou kameru (28) umístí křížem orientované polarizátory (22, 32).