CZ9701183A3

CZ9701183A3 - Světlomet pro motorová vozidla

Info

Publication number: CZ9701183A3
Application number: CZ19971183A
Authority: CZ
Inventors: Milan Ing. Csc. Cejnek; Milan Ing. Křižák; Martin Mgr. Kutáč
Original assignee: Autopal S. R. O.
Priority date: 1997-04-18
Filing date: 1997-04-18
Publication date: 2000-10-11
Also published as: DE19817168A1; GB9807955D0; GB2324366A; FR2762380B1; ITMI980782A1; IT1299075B1; JPH10308105A; GB2324366B; CZ291225B6; FR2762380A1

Description

Tento vynález se týká světlometu pro motorová vozidla, u kterého je vyřešen systém s komplexním reflektorem, refraktorem a zdrojem světla, který vytváří rozhraní světla a tmy, ke kterému je koncentrován světelný tok. Reflektor je opatřen zónou vertikálních reflekčních prvků, které zajišťují koncentraci světla v prostoru bližšího okraje vozovky, což zajistí dostatečnou dálku viditelnosti setkávacího světla a dobré optické vedení řidiče při jízdě.

Dosavadní stav techniky

Stávající světlomety s komplexním reflektorem jsou na odrazné ploše reflektoru opatřeny pravoúhlými reflekčními prvky s převážně fixní hodnotou vertikální a horizontální deviace světla. Nevýhodou tohoto řešení je, že tvar koncentrační zóny pravoúhlého tvaru, neořezává optimálně svazek světla jdoucí asymetrickým výřezem clony zdroje světla pod horizontálu na odraznou plochu reflektoru a po odrazu na reflektoru nad horizontálu na stranu bližšího okraje vozovky. Také se nemění spojitě deviace projekce elementárních zobrazení zdroje světla reflektorem, zejména ve vertikálním směru, což je nutné pro formování optimální oblasti koncentrace světelného svazku.

Podstata vynálezu

Tyto nedostatky do značné míry odstraňuje světlomet podle vynálezu, který se skládá z refraktoru, zdroje světla a reflektoru. Refraktor může být bez deviačních prvků, nebo je opatřen pouze málo rozptylující dekorativní optikou. Zdroj světla je ze spodní strany odcloněn clonou, která je na straně bližší středové čáře vozovky opatřena asymetrickým výřezem, umožňujícím chod světla ze zdroje světla pod horizontálu světlometu.

Reflektor je na straně bližší středové čáře vozovky opatřen zónou přibližně vertikálních reflekčních prvků, namodelovaných na základním parabolickém tvaru, která je vymezena centrálním otvorem reflektoru pro upevnění zdroje světla, okrajem reflektoru,

- 2 horní a spodní linií zóny. Ve svislém řezu je profil reflekčních prvků takový, že na horní linii zóny reflekčních prvků je normála reflekčních prvků odchýlena pod normálu paraboloidu a na spodní linii zóny je normála reflekčních prvků zdvižena nad normálu paraboloidu. Dostatečný stranový rozptyl je zajištěn horizontálním profilem reflekčních prvků zóny, ten může být radiální, klínovitý nebo kombinace radiálního a klínovitého profilu. Tím je vytvořena oblast koncentrace světelného svazku a část rozhraní světla a tmy na straně bližšího okraje vozovky.

Optimální tvar tohoto rozhraní světla a tmy je dán také pootočením clony zdroje světla, přičemž u světlometu přilehlého bližšímu okraji vozovky je toto pootočení menší než u světlometu přilehlého středové čáře vozovky, aby nedocházelo k oslnění protijedoucího řidiče při jízdě do zatáčky ve směru bližšího okraje vozovky.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je vysvětlen pomocí přiložených vyobrazení, kde na obr. 1 je čelní pohled na reflektor se zónou vertikálních reflekčních prvků, obr. 2 je vertikální řez světlometem a na obr. 3 je vertikální řez jedním reflekčním prvkem a horizontální řez několika reflekčními prvky zóny reflekčních prvků reflektoru.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je čelní pohled na reflektor 1 a zdroj světla 2. Zdroj světla 2 o průměru d je zespodu cloněn clonou 3, která je na straně bližší středové čáře opatřena asymetrickým výřezem, umožňujícím chod světla od zdroje světla 2 pod horizontálu z.

Reflektor ý má, podle vertikálního řezu A-A světlometem na obr. 2, základní paraboloidní tvar 4 s ohniskem F a ohniskovou vzdáleností f. Světlomet se dále skládá z refraktoru 5, který je v popisovaném příkladu bez optických deviačních prvků.

Reflektor 1. je na straně -/l bližší středové čáře vozovky opatřen zónou 6 přibližně vertikálních reflekčních prvků 7 tak, že horní linie 8 zóny 6 je nad křivkou 9 danou:

· Δ/ · sin φ · (i + cos φ) cos ψ + 0.02 · f = d · (i + cosý?) · sin ψ

2/

R = ~- sm φ + COS^ (1), kde R je polární vzdálenost bodu křivky 9, ψ je polární úhel bodu křivky 9, (j) je polární průvodič paraboloidního profilu reflektoru i a Af je vzdálenost čela zdroje světla 2 od ohniska F základního paraboloidu 4. Spodní linie W je pod průvodičem ld, jdoucím ze středu C pod úhlem 15° k horizontále z.

Ve svislém řezu B-B, podle obr. 3, je profil reflekčních prvků 7 takový, že na horní linii 8 zóny 6 je normála reflekčních prvků 7 skloněna pod normálu Ns paraboloidu o úhel Δνβ:

+ cos^

2/ ^d ·

Δ/ · cos ψ - — · sm ψ

4/ + (0.003 + 0.3) (2).

V horizontále x je odchylka Δν* normály reflekčních prvků 7 od normály paraboloidu:

NVx = (0.003 + 0.3) -—· (l + cos ¢9) (3).

Na spodní linii 10 je normála reflekčních prvků 7 zdvižena nad normálu Nio paraboloidu o úhel Δνιο:

Δ no = · (l + cos ¢)) · [0.05 · Δ/ + 0.15 · (Δ/ + /)] (4), kde l je délka zdroje světla 2.

Tyto vertikální náklony posouvají elementární zobrazení zdroje světla 2 k rozhraní světla a tmy a tím zlepší dálku viditelnosti v důsledku zvýšení světelné účinnosti a vyšší koncentrace světla v blízkosti rozhraní světla a tmy.

Horizontální profil reflekčních prvků 7 v horizontálním řezu C-C, podle obr. 3, určuje míru stranového rozptylu světla. Tento profil je radiální 12, klínovitý 13 nebo kombinací klínovitého a radiálního profilu 14. V alespoň jednom místě horizontálního profilu je odchylka Ah normály reflekčních prvků 7 od normály paraboloidu:

Ah = (0.175 4- 0.7) · · sin φ · (l + cos</>) (5).

Clona 3 zdroje světla 2 je pootočena ve směru β o úhel γ:

r=(°⁺ tf) (6)Pootočení clony 3 je u světlometu přilehlého bližšímu okraji vozovky menší než u světlometu přilehlého středové čáře. Toto pootočení způsobí snížení 15° rozhraní světla a tmy na straně bližšího okraje vozovky a tím se sníží oslnění řidičů protijedoucích vozidel při jízdě do zatáček, zejména ve směru bližšího okraje vozovky.

Ve výše popsaném příkladu je zdroj světla 2 cloněný clonou 3 integrován v kompletu 15 se zdrojem 1_6 dálkového světla.

Průmyslová využitelnost

Světlomet s komplexním reflektorem podle vynálezu je určen pro osvětlovací systémy motorových vozidel, provozovaných na pozemních komunikacích.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Světlomet pro motorová vozidla složený ze zdroje světla, reflektoru a refraktoru vyznačený tím, že refraktor (5) je bez deviačních prvků úplně, nebo je opatřen málo rozptylující dekorativní optikou, zdroj světla (2) je zespodu odcloněn clonou (3), která je na straně bližší středové čáře vozovky opatřena asymetrickým výřezem umožňujícím chod světla od zdroje světla (2) pod horizontálu (z) světlometu a reflektor (1) se základním paraboloidním tvarem (4) je na straně (-z) bližší středové čáře vozovky opatřen zónou (6) přibližně vertikálních reflekčních prvků (7) tak, že horní linie (8) zóny (6) je nad křivkou (9) danou:

4 · Δ/ · sin φ · (l + cos#)) · cos ψ + 0.02 · f = d · (l + cos φ) sin ψ 2f (1), • sm<p

1 + cos#) kde (R) je polární vzdálenost bodu křivky (9), (ψ) je polární úhel bodu křivky (9), (φ) je polární průvodič paraboloidního profilu reflektoru (1), (f) je ohnisková vzdálenost tvořícího paraboloidu (4), (Af) je vzdálenost čela zdroje světla (2) od ohniska (F) tvořícího paraboloidu (4), (d) je průměr vlákna zdroje světla (2) a spodní linie (10) je pod průvodičem (11) jdoucím ze středu (C) dolů pod úhlem 15° vzhledem k horizontále (z), přičemž ve svislém řezu B-B je profil reflekčních prvků (7) takový, že na horní linii (8) zóny (6) reflekčních prvků (7) je vertikální odchylka (Avs) normály reflekčních prvků (7) a normály (Ns) paraboloidu:

Avs =

1 + cos<p
2/

Δ/ d .

cos^- — -sin (v + (0.003 4-0.3) (2), přičemž normála reflekčních prvků (7) je skloněna pod normálu (Ns) paraboloidu , v horizontále (x) je

Δνχ= (0.003 + 0.3)- -(l + cosý?) (3), na spodní linii (10) je

Δ vio = ^y^-(l +cos ^)·[θ.Ο5Δ/ +0.15 · (Δ/+/)] (4), kde (Z) je délka zdroje světla (2), přičemž normála reflekčních prvků (7) je zdvižena nad normálu (N10) paraboloidu a horizontální profil reflekčních prvků (7) zóny (6) v horizontálním řezu C-C je takový, že alespoň v jednom místě profilu je odchylka (ΔΙι) normály reflekčních prvků (7) zóny (6) a normály paraboloidu

Δ/ζ = (0.175 + 0.7) · y- · sin¢9 · (l + cosý?) (5).

2. Světlomet podle nároku 1 vyznačený tím, že horizontální profil reflekčních prvků (7) zóny (6) podle řezu C-C je radiální (12), klínovitý (13) nebo je to kombinace (14) radiálního a klínovitého profilu.
3. Světlomet podle nároku 1 a 2 vyznačený tím, že clona (3) zdroje světla (2) je pootočena ve směru (β) o úhel (γ):

r=(o₊75“) (6).
4. Světlomet podle nároku 1, 2, 3 vyznačený tím, že úhel (γ) pootočení clony (3) zdroje světla (2) je u světlometu přilehlého bližšímu okraji vozovky menší než u světlometu přilehlého středové čáře.
5. Světlomet podle nároku 1, 2, 3, 4 vyznačený tím, že zdroj světla (2) cloněný clonou (3) je integrován v kompletu (15) se zdrojem (16) dálkového světla.