Světlomet pro motorová vozidla
Oblast techniky
Tento vynález se týká světlometu pro motorová vozidla, u kterého je vyřešen systém s komplexním reflektorem, refraktorem a zdrojem světla, který vytváří rozhraní světla a tmy, ke kterému je koncentrován světelný tok. Reflektor je opatřen zónou vertikálních reflekčních prvků, které zajišťují koncentraci světla v prostoru bližšího okraje vozovky, což zajistí dostatečnou dálku viditelnosti setkávacího světla a dobré optické vedení řidiče při jízdě.
Dosavadní stav techniky
Stávající světlomety s komplexním reflektorem jsou na odrazné ploše reflektoru opatřeny pravoúhlými reflekčními prvky s převážně fixní hodnotou vertikální a horizontální deviace světla. Nevýhodou tohoto řešení je, že tvar koncentrační zóny pravoúhlého tvaru neořezává optimálně svazek světla jdoucí asymetrickým výřezem clony zdroje světla pod horizontálu na odraznou plochu reflektoru a po odrazu na reflektoru nad horizontálu na stranu bližšího okraje vozovky. Také se nemění spojitě deviace projekce elementárních zobrazení zdroje světla reflektorem, zejména ve vertikálním směru, což je nutné pro formování optimální oblasti koncentrace světelného svazku.
Podstata vynálezu
Tyto nedostatky do značné míry odstraňuje světlomet podle vynálezu, který se skládá z refraktoru, zdroje světla a reflektoru. Refraktor může být bez deviačních prvků, neboje opatřen dekorativní optikou, která pouze nevýznamně ovlivňuje výsledný světelný svazek. Zdroj světlaje ze spodní strany odcloněn clonou, která je na straně bližší středové čáre vozovky opatřena asymetrickým výřezem, umožňujícím chod světla ze zdroje světla pod horizontální rovinu procházející osou x světlometu.
Reflektor je na straně bližší středové čáře vozovky opatřen zónou přibližně vertikálních reflekčních prvků, namodelovaných na základním parabolickém tvaru, která je vymezena centrálním otvorem reflektoru pro upevnění zdroje světla, okrajem reflektoru, homí a spodní linií zóny. Ve svislém řezu je profil reflekčních prvků takový, že na homí linii zóny reflekčních prvků je normála reflekčních prvků odchýlena pod normálu paraboloidu a na spodní linii zóny je normála reflekčních prvků zdvižena nad normálu paraboloidu. Dostatečný stranový rozptyl je zajištěn horizontálním profilem reflekčních prvků zóny, ten může být radiální, klínovitý nebo kombinace radiálního a klínovitého profilu. Tím je vytvořena oblast koncentrace světelného svazku a část rozhraní světla a tmy na straně bližšího okraje vozovky.
Optimální tvar rozhraní světla a tmy je dán také pootočením clony zdroje světla, přičemž | u světlometu přilehlého bližšímu okraji vozovky je toto pootočení menší než u světlometu přilehlého středové čáře vozovky, aby nedocházelo k oslnění protijedoucího řidiče při jízdě do zatáčky ve směru bližšího okraje vozovky.
Přehled obrázků
Vynález je vysvětlen pomocí přiložených vyobrazení, kde na obr. 1 je čelní pohled na reflektor se zónou vertikálních reflekčních prvků, obr. 2 je vertikální řez světlometem a na obr. 3 je
- 1 CZ 291225 B6 vertikální řez jedním reflekčním prvkem a horizontální řez několika reflekčními prvky zóny reflekčních prvků reflektoru.
Příklady provedení vynálezu
Na obr. 1 je čelní pohled na reflektor 1 a zdroj 2 světla. Zdroj 2 světla o průměru d je zespodu cloněn clonou 3, která je na straně bližší středové čáře opatřena asymetrickým výřezem, umožňujícím chod světla od zdroje 2 světla pod horizontálu z.
Reflektor 1 má, podle vertikálního řezu A-A světlometem na obr. 2, základní paraboloidní tvar s ohniskem F a ohniskovou vzdáleností f. Světlomet se dále skládá z refraktoru 5, který je v popisovaném příkladu bez optických deviačních prvků.
Reflektor 1 je na straně -z bližší středové čáře vozovky opatřen zónou 6 přibližně vertikálních reflekčních prvků 7 tak, že horní linie 8 zóny 6 je nad křivkou 9 danou:
4.Af.sin φ. (1 + cos (p).cos ψ + 0,02.f = d. (1 + cos tp).sin ψ
2f
R = --------------,sin<p (1), + cos φ kde R je polární vzdálenost bodu křivky 9, ψ je polární úhel bodu křivky 9, aAf je vzdálenost čela zdroje 2 světla od ohniska F paraboloidu 4. Spodní linie loje pod průvodičem 11, jdoucím od osy x reflektoru 1 dolů pod úhlem 15° vzhledem k horizontální rovině procházející touto osou x reflektoru L
Ve svislém řezu B-B, podle obr. 3, je profil reflekčních prvků 7 takový', že na horní linii 8 zóny 6 30 je normála reflekčních prvků 7 skloněna pod normálu Ng paraboloidu 4 o úhel Av8:
+ cos φd
Δν8 =--------------[Af.cos ψ......sin ψ] + c2),
2f2 kde c = (0,003 + 0,3).
V horizontále x je odchylka Avx normály reflekčních prvků 7 od normály paraboloidu:
40d
Avx = c----- .(1 + cos φ)(3).
4f
Na spodní linii JO je normála reflekčních prvků 7 zdvižena nad normálu Nio paraboloidu 4 o úhel 45 Αγιο.:
sin φ.
Δν10 =------.(1 + cos φ). [0,05. Af + 0,15. (Af + 1)] (4), f
kde 1 je délka zdroje 2 světla.
-2CZ 291225 B6
Tyto vertikální náklony posouvají elementární zobrazení zdroje 2 světla k rozhraní světla a tmy, a tím zlepší dálku viditelnosti v důsledku zvýšení světelné účinnosti a vyšší koncentrace světla v blízkosti rozhraní světla a tmy.
Horizontální profil reflekčních prvků 7 v horizontálním řezu C-C vedoucí osou x reflektoru 1 přes zónu 6 podle obr. 3, určuje míru stranového rozptylu světla. Tento profil je radiální 12, klínovitý 13, nebo je kombinací 14 klínovitého a radiálního profilu. V alespoň jednom místě horizontálního profiluje odchylka Ah normály reflekčních prvků 7 od normály paraboloidu 4:
Af
Ah = (0,175 = 0,7). — . sin φ. (1 + cos φ) (5).
f
Clona 3 zdroje světla 2 je pootočena okolo podélné osy zdroje 2 světla ve směru β tak, aby došlo k většímu zaclonění zóny 6 o úhel γ:
= (0 = 7,5°) (6).
Pootočení clony 3 je u světlometu přilehlého bližšímu okraji vozovky menší než u světlometu přilehlého středové čáře. Toto pootočení způsobí snížení 15° rozhraní světla a tmy na straně bližšího okraje vozovky, tím se sníží oslnění řidičů protijedoucích vozidel při jízdě do zatáček ve směru bližšího okraje vozovky.
Ve výše popsaném příkladu je zdroj 2 světla cloněný clonou 3 integrován v kompletu 15 se zdrojem 16 dálkového světla.
Průmyslová využitelnost
Světlomet s komplexním reflektorem podle vynálezu je určen pro osvětlovací systémy motorových vozidel, provozovaných na pozemních komunikacích.
PATENTOVÉ NÁROKY