CZ8555U1 - Prstencovitý izolační obklad z minerálních vlákena zařízení pro jeho výrobu - Google Patents
Prstencovitý izolační obklad z minerálních vlákena zařízení pro jeho výrobu Download PDFInfo
- Publication number
- CZ8555U1 CZ8555U1 CZ19977484U CZ748497U CZ8555U1 CZ 8555 U1 CZ8555 U1 CZ 8555U1 CZ 19977484 U CZ19977484 U CZ 19977484U CZ 748497 U CZ748497 U CZ 748497U CZ 8555 U1 CZ8555 U1 CZ 8555U1
- Authority
- CZ
- Czechia
- Prior art keywords
- mineral fiber
- fiber web
- web
- annular
- cladding
- Prior art date
Links
- 239000002557 mineral fiber Substances 0.000 title claims abstract description 448
- 238000009413 insulation Methods 0.000 title description 32
- 238000000926 separation method Methods 0.000 claims abstract 3
- 238000005253 cladding Methods 0.000 claims description 83
- 238000002788 crimping Methods 0.000 claims description 33
- 239000000463 material Substances 0.000 claims description 14
- 238000005520 cutting process Methods 0.000 claims description 13
- 239000011230 binding agent Substances 0.000 claims description 7
- 238000005266 casting Methods 0.000 claims description 4
- 238000005422 blasting Methods 0.000 claims description 2
- 238000000034 method Methods 0.000 abstract description 26
- 238000004519 manufacturing process Methods 0.000 description 58
- 238000005056 compaction Methods 0.000 description 26
- 239000010410 layer Substances 0.000 description 19
- 230000006835 compression Effects 0.000 description 17
- 238000007906 compression Methods 0.000 description 17
- 239000002131 composite material Substances 0.000 description 16
- 238000003754 machining Methods 0.000 description 15
- 239000002344 surface layer Substances 0.000 description 13
- 239000000835 fiber Substances 0.000 description 10
- 239000011888 foil Substances 0.000 description 10
- XLYOFNOQVPJJNP-UHFFFAOYSA-N water Substances O XLYOFNOQVPJJNP-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 9
- 230000008569 process Effects 0.000 description 8
- 238000000576 coating method Methods 0.000 description 7
- 239000002699 waste material Substances 0.000 description 7
- 239000000047 product Substances 0.000 description 6
- 210000002268 wool Anatomy 0.000 description 6
- 239000000853 adhesive Substances 0.000 description 5
- 230000001070 adhesive effect Effects 0.000 description 5
- 230000015572 biosynthetic process Effects 0.000 description 5
- 238000002474 experimental method Methods 0.000 description 5
- 229910052500 inorganic mineral Inorganic materials 0.000 description 5
- 239000011707 mineral Substances 0.000 description 5
- 230000008635 plant growth Effects 0.000 description 5
- 241000196324 Embryophyta Species 0.000 description 4
- 230000008901 benefit Effects 0.000 description 4
- 239000003795 chemical substances by application Substances 0.000 description 4
- 239000011248 coating agent Substances 0.000 description 4
- 239000000155 melt Substances 0.000 description 4
- 238000000465 moulding Methods 0.000 description 4
- 238000012545 processing Methods 0.000 description 4
- 230000001737 promoting effect Effects 0.000 description 4
- 239000004094 surface-active agent Substances 0.000 description 4
- 230000000712 assembly Effects 0.000 description 3
- 238000000429 assembly Methods 0.000 description 3
- 230000008859 change Effects 0.000 description 3
- 239000007789 gas Substances 0.000 description 3
- 239000003365 glass fiber Substances 0.000 description 3
- 239000007788 liquid Substances 0.000 description 3
- 238000005192 partition Methods 0.000 description 3
- 239000003507 refrigerant Substances 0.000 description 3
- 229920002748 Basalt fiber Polymers 0.000 description 2
- 230000001133 acceleration Effects 0.000 description 2
- 229910052782 aluminium Inorganic materials 0.000 description 2
- XAGFODPZIPBFFR-UHFFFAOYSA-N aluminium Chemical compound [Al] XAGFODPZIPBFFR-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 2
- 238000005260 corrosion Methods 0.000 description 2
- 230000007797 corrosion Effects 0.000 description 2
- 239000012467 final product Substances 0.000 description 2
- 239000003292 glue Substances 0.000 description 2
- 238000010438 heat treatment Methods 0.000 description 2
- 239000004033 plastic Substances 0.000 description 2
- 229920003023 plastic Polymers 0.000 description 2
- 230000002940 repellent Effects 0.000 description 2
- 239000005871 repellent Substances 0.000 description 2
- 238000007493 shaping process Methods 0.000 description 2
- 241000446313 Lamella Species 0.000 description 1
- 239000002250 absorbent Substances 0.000 description 1
- AIXMJTYHQHQJLU-UHFFFAOYSA-N chembl210858 Chemical compound O1C(CC(=O)OC)CC(C=2C=CC(O)=CC=2)=N1 AIXMJTYHQHQJLU-UHFFFAOYSA-N 0.000 description 1
- 238000006243 chemical reaction Methods 0.000 description 1
- 239000011247 coating layer Substances 0.000 description 1
- 238000009833 condensation Methods 0.000 description 1
- 230000005494 condensation Effects 0.000 description 1
- 238000010924 continuous production Methods 0.000 description 1
- 238000001816 cooling Methods 0.000 description 1
- 239000000112 cooling gas Substances 0.000 description 1
- 230000003247 decreasing effect Effects 0.000 description 1
- 230000001419 dependent effect Effects 0.000 description 1
- 238000006073 displacement reaction Methods 0.000 description 1
- 230000000694 effects Effects 0.000 description 1
- 239000004744 fabric Substances 0.000 description 1
- 239000006261 foam material Substances 0.000 description 1
- 230000012010 growth Effects 0.000 description 1
- 238000000265 homogenisation Methods 0.000 description 1
- 229910010272 inorganic material Inorganic materials 0.000 description 1
- 239000011147 inorganic material Substances 0.000 description 1
- 230000001788 irregular Effects 0.000 description 1
- 238000005304 joining Methods 0.000 description 1
- 229910052751 metal Inorganic materials 0.000 description 1
- 239000002184 metal Substances 0.000 description 1
- 239000000203 mixture Substances 0.000 description 1
- 230000004048 modification Effects 0.000 description 1
- 238000012986 modification Methods 0.000 description 1
- 239000004745 nonwoven fabric Substances 0.000 description 1
- 239000011368 organic material Substances 0.000 description 1
- 230000000737 periodic effect Effects 0.000 description 1
- 239000011253 protective coating Substances 0.000 description 1
- 238000005057 refrigeration Methods 0.000 description 1
- 238000007789 sealing Methods 0.000 description 1
- 239000007787 solid Substances 0.000 description 1
- 238000007711 solidification Methods 0.000 description 1
- 230000008023 solidification Effects 0.000 description 1
- 238000005507 spraying Methods 0.000 description 1
- 239000000126 substance Substances 0.000 description 1
- 239000004753 textile Substances 0.000 description 1
- 229920001187 thermosetting polymer Polymers 0.000 description 1
- 238000012546 transfer Methods 0.000 description 1
- 238000011144 upstream manufacturing Methods 0.000 description 1
Classifications
-
- B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
- B32—LAYERED PRODUCTS
- B32B—LAYERED PRODUCTS, i.e. PRODUCTS BUILT-UP OF STRATA OF FLAT OR NON-FLAT, e.g. CELLULAR OR HONEYCOMB, FORM
- B32B5/00—Layered products characterised by the non- homogeneity or physical structure, i.e. comprising a fibrous, filamentary, particulate or foam layer; Layered products characterised by having a layer differing constitutionally or physically in different parts
- B32B5/22—Layered products characterised by the non- homogeneity or physical structure, i.e. comprising a fibrous, filamentary, particulate or foam layer; Layered products characterised by having a layer differing constitutionally or physically in different parts characterised by the presence of two or more layers which are next to each other and are fibrous, filamentary, formed of particles or foamed
- B32B5/24—Layered products characterised by the non- homogeneity or physical structure, i.e. comprising a fibrous, filamentary, particulate or foam layer; Layered products characterised by having a layer differing constitutionally or physically in different parts characterised by the presence of two or more layers which are next to each other and are fibrous, filamentary, formed of particles or foamed one layer being a fibrous or filamentary layer
- B32B5/26—Layered products characterised by the non- homogeneity or physical structure, i.e. comprising a fibrous, filamentary, particulate or foam layer; Layered products characterised by having a layer differing constitutionally or physically in different parts characterised by the presence of two or more layers which are next to each other and are fibrous, filamentary, formed of particles or foamed one layer being a fibrous or filamentary layer another layer next to it also being fibrous or filamentary
-
- B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
- B32—LAYERED PRODUCTS
- B32B—LAYERED PRODUCTS, i.e. PRODUCTS BUILT-UP OF STRATA OF FLAT OR NON-FLAT, e.g. CELLULAR OR HONEYCOMB, FORM
- B32B15/00—Layered products comprising a layer of metal
- B32B15/14—Layered products comprising a layer of metal next to a fibrous or filamentary layer
-
- B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
- B32—LAYERED PRODUCTS
- B32B—LAYERED PRODUCTS, i.e. PRODUCTS BUILT-UP OF STRATA OF FLAT OR NON-FLAT, e.g. CELLULAR OR HONEYCOMB, FORM
- B32B15/00—Layered products comprising a layer of metal
- B32B15/20—Layered products comprising a layer of metal comprising aluminium or copper
-
- B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
- B32—LAYERED PRODUCTS
- B32B—LAYERED PRODUCTS, i.e. PRODUCTS BUILT-UP OF STRATA OF FLAT OR NON-FLAT, e.g. CELLULAR OR HONEYCOMB, FORM
- B32B27/00—Layered products comprising a layer of synthetic resin
- B32B27/12—Layered products comprising a layer of synthetic resin next to a fibrous or filamentary layer
-
- B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
- B32—LAYERED PRODUCTS
- B32B—LAYERED PRODUCTS, i.e. PRODUCTS BUILT-UP OF STRATA OF FLAT OR NON-FLAT, e.g. CELLULAR OR HONEYCOMB, FORM
- B32B3/00—Layered products comprising a layer with external or internal discontinuities or unevennesses, or a layer of non-planar form; Layered products having particular features of form
- B32B3/02—Layered products comprising a layer with external or internal discontinuities or unevennesses, or a layer of non-planar form; Layered products having particular features of form characterised by features of form at particular places, e.g. in edge regions
- B32B3/04—Layered products comprising a layer with external or internal discontinuities or unevennesses, or a layer of non-planar form; Layered products having particular features of form characterised by features of form at particular places, e.g. in edge regions characterised by at least one layer folded at the edge, e.g. over another layer ; characterised by at least one layer enveloping or enclosing a material
-
- B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
- B32—LAYERED PRODUCTS
- B32B—LAYERED PRODUCTS, i.e. PRODUCTS BUILT-UP OF STRATA OF FLAT OR NON-FLAT, e.g. CELLULAR OR HONEYCOMB, FORM
- B32B5/00—Layered products characterised by the non- homogeneity or physical structure, i.e. comprising a fibrous, filamentary, particulate or foam layer; Layered products characterised by having a layer differing constitutionally or physically in different parts
- B32B5/02—Layered products characterised by the non- homogeneity or physical structure, i.e. comprising a fibrous, filamentary, particulate or foam layer; Layered products characterised by having a layer differing constitutionally or physically in different parts characterised by structural features of a fibrous or filamentary layer
- B32B5/022—Non-woven fabric
-
- B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
- B32—LAYERED PRODUCTS
- B32B—LAYERED PRODUCTS, i.e. PRODUCTS BUILT-UP OF STRATA OF FLAT OR NON-FLAT, e.g. CELLULAR OR HONEYCOMB, FORM
- B32B5/00—Layered products characterised by the non- homogeneity or physical structure, i.e. comprising a fibrous, filamentary, particulate or foam layer; Layered products characterised by having a layer differing constitutionally or physically in different parts
- B32B5/22—Layered products characterised by the non- homogeneity or physical structure, i.e. comprising a fibrous, filamentary, particulate or foam layer; Layered products characterised by having a layer differing constitutionally or physically in different parts characterised by the presence of two or more layers which are next to each other and are fibrous, filamentary, formed of particles or foamed
-
- D—TEXTILES; PAPER
- D04—BRAIDING; LACE-MAKING; KNITTING; TRIMMINGS; NON-WOVEN FABRICS
- D04H—MAKING TEXTILE FABRICS, e.g. FROM FIBRES OR FILAMENTARY MATERIAL; FABRICS MADE BY SUCH PROCESSES OR APPARATUS, e.g. FELTS, NON-WOVEN FABRICS; COTTON-WOOL; WADDING ; NON-WOVEN FABRICS FROM STAPLE FIBRES, FILAMENTS OR YARNS, BONDED WITH AT LEAST ONE WEB-LIKE MATERIAL DURING THEIR CONSOLIDATION
- D04H1/00—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres
- D04H1/40—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties
- D04H1/42—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties characterised by the use of certain kinds of fibres insofar as this use has no preponderant influence on the consolidation of the fleece
- D04H1/4209—Inorganic fibres
-
- D—TEXTILES; PAPER
- D04—BRAIDING; LACE-MAKING; KNITTING; TRIMMINGS; NON-WOVEN FABRICS
- D04H—MAKING TEXTILE FABRICS, e.g. FROM FIBRES OR FILAMENTARY MATERIAL; FABRICS MADE BY SUCH PROCESSES OR APPARATUS, e.g. FELTS, NON-WOVEN FABRICS; COTTON-WOOL; WADDING ; NON-WOVEN FABRICS FROM STAPLE FIBRES, FILAMENTS OR YARNS, BONDED WITH AT LEAST ONE WEB-LIKE MATERIAL DURING THEIR CONSOLIDATION
- D04H1/00—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres
- D04H1/40—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties
- D04H1/42—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties characterised by the use of certain kinds of fibres insofar as this use has no preponderant influence on the consolidation of the fleece
- D04H1/4209—Inorganic fibres
- D04H1/4218—Glass fibres
-
- D—TEXTILES; PAPER
- D04—BRAIDING; LACE-MAKING; KNITTING; TRIMMINGS; NON-WOVEN FABRICS
- D04H—MAKING TEXTILE FABRICS, e.g. FROM FIBRES OR FILAMENTARY MATERIAL; FABRICS MADE BY SUCH PROCESSES OR APPARATUS, e.g. FELTS, NON-WOVEN FABRICS; COTTON-WOOL; WADDING ; NON-WOVEN FABRICS FROM STAPLE FIBRES, FILAMENTS OR YARNS, BONDED WITH AT LEAST ONE WEB-LIKE MATERIAL DURING THEIR CONSOLIDATION
- D04H1/00—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres
- D04H1/40—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties
- D04H1/42—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties characterised by the use of certain kinds of fibres insofar as this use has no preponderant influence on the consolidation of the fleece
- D04H1/4209—Inorganic fibres
- D04H1/4218—Glass fibres
- D04H1/4226—Glass fibres characterised by the apparatus for manufacturing the glass fleece
-
- D—TEXTILES; PAPER
- D04—BRAIDING; LACE-MAKING; KNITTING; TRIMMINGS; NON-WOVEN FABRICS
- D04H—MAKING TEXTILE FABRICS, e.g. FROM FIBRES OR FILAMENTARY MATERIAL; FABRICS MADE BY SUCH PROCESSES OR APPARATUS, e.g. FELTS, NON-WOVEN FABRICS; COTTON-WOOL; WADDING ; NON-WOVEN FABRICS FROM STAPLE FIBRES, FILAMENTS OR YARNS, BONDED WITH AT LEAST ONE WEB-LIKE MATERIAL DURING THEIR CONSOLIDATION
- D04H1/00—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres
- D04H1/40—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties
- D04H1/58—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties by applying, incorporating or activating chemical or thermoplastic bonding agents, e.g. adhesives
- D04H1/64—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres from fleeces or layers composed of fibres without existing or potential cohesive properties by applying, incorporating or activating chemical or thermoplastic bonding agents, e.g. adhesives the bonding agent being applied in wet state, e.g. chemical agents in dispersions or solutions
-
- D—TEXTILES; PAPER
- D04—BRAIDING; LACE-MAKING; KNITTING; TRIMMINGS; NON-WOVEN FABRICS
- D04H—MAKING TEXTILE FABRICS, e.g. FROM FIBRES OR FILAMENTARY MATERIAL; FABRICS MADE BY SUCH PROCESSES OR APPARATUS, e.g. FELTS, NON-WOVEN FABRICS; COTTON-WOOL; WADDING ; NON-WOVEN FABRICS FROM STAPLE FIBRES, FILAMENTS OR YARNS, BONDED WITH AT LEAST ONE WEB-LIKE MATERIAL DURING THEIR CONSOLIDATION
- D04H1/00—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres
- D04H1/70—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres characterised by the method of forming fleeces or layers, e.g. reorientation of fibres
- D04H1/72—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres characterised by the method of forming fleeces or layers, e.g. reorientation of fibres the fibres being randomly arranged
- D04H1/732—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres characterised by the method of forming fleeces or layers, e.g. reorientation of fibres the fibres being randomly arranged by fluid current, e.g. air-lay
-
- D—TEXTILES; PAPER
- D04—BRAIDING; LACE-MAKING; KNITTING; TRIMMINGS; NON-WOVEN FABRICS
- D04H—MAKING TEXTILE FABRICS, e.g. FROM FIBRES OR FILAMENTARY MATERIAL; FABRICS MADE BY SUCH PROCESSES OR APPARATUS, e.g. FELTS, NON-WOVEN FABRICS; COTTON-WOOL; WADDING ; NON-WOVEN FABRICS FROM STAPLE FIBRES, FILAMENTS OR YARNS, BONDED WITH AT LEAST ONE WEB-LIKE MATERIAL DURING THEIR CONSOLIDATION
- D04H1/00—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres
- D04H1/70—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres characterised by the method of forming fleeces or layers, e.g. reorientation of fibres
- D04H1/72—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres characterised by the method of forming fleeces or layers, e.g. reorientation of fibres the fibres being randomly arranged
- D04H1/736—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres characterised by the method of forming fleeces or layers, e.g. reorientation of fibres the fibres being randomly arranged characterised by the apparatus for arranging fibres
-
- D—TEXTILES; PAPER
- D04—BRAIDING; LACE-MAKING; KNITTING; TRIMMINGS; NON-WOVEN FABRICS
- D04H—MAKING TEXTILE FABRICS, e.g. FROM FIBRES OR FILAMENTARY MATERIAL; FABRICS MADE BY SUCH PROCESSES OR APPARATUS, e.g. FELTS, NON-WOVEN FABRICS; COTTON-WOOL; WADDING ; NON-WOVEN FABRICS FROM STAPLE FIBRES, FILAMENTS OR YARNS, BONDED WITH AT LEAST ONE WEB-LIKE MATERIAL DURING THEIR CONSOLIDATION
- D04H1/00—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres
- D04H1/70—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres characterised by the method of forming fleeces or layers, e.g. reorientation of fibres
- D04H1/74—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres characterised by the method of forming fleeces or layers, e.g. reorientation of fibres the fibres being orientated, e.g. in parallel (anisotropic fleeces)
-
- D—TEXTILES; PAPER
- D04—BRAIDING; LACE-MAKING; KNITTING; TRIMMINGS; NON-WOVEN FABRICS
- D04H—MAKING TEXTILE FABRICS, e.g. FROM FIBRES OR FILAMENTARY MATERIAL; FABRICS MADE BY SUCH PROCESSES OR APPARATUS, e.g. FELTS, NON-WOVEN FABRICS; COTTON-WOOL; WADDING ; NON-WOVEN FABRICS FROM STAPLE FIBRES, FILAMENTS OR YARNS, BONDED WITH AT LEAST ONE WEB-LIKE MATERIAL DURING THEIR CONSOLIDATION
- D04H1/00—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres
- D04H1/70—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres characterised by the method of forming fleeces or layers, e.g. reorientation of fibres
- D04H1/76—Non-woven fabrics formed wholly or mainly of staple fibres or like relatively short fibres characterised by the method of forming fleeces or layers, e.g. reorientation of fibres otherwise than in a plane, e.g. in a tubular way
-
- D—TEXTILES; PAPER
- D04—BRAIDING; LACE-MAKING; KNITTING; TRIMMINGS; NON-WOVEN FABRICS
- D04H—MAKING TEXTILE FABRICS, e.g. FROM FIBRES OR FILAMENTARY MATERIAL; FABRICS MADE BY SUCH PROCESSES OR APPARATUS, e.g. FELTS, NON-WOVEN FABRICS; COTTON-WOOL; WADDING ; NON-WOVEN FABRICS FROM STAPLE FIBRES, FILAMENTS OR YARNS, BONDED WITH AT LEAST ONE WEB-LIKE MATERIAL DURING THEIR CONSOLIDATION
- D04H13/00—Other non-woven fabrics
-
- F—MECHANICAL ENGINEERING; LIGHTING; HEATING; WEAPONS; BLASTING
- F16—ENGINEERING ELEMENTS AND UNITS; GENERAL MEASURES FOR PRODUCING AND MAINTAINING EFFECTIVE FUNCTIONING OF MACHINES OR INSTALLATIONS; THERMAL INSULATION IN GENERAL
- F16L—PIPES; JOINTS OR FITTINGS FOR PIPES; SUPPORTS FOR PIPES, CABLES OR PROTECTIVE TUBING; MEANS FOR THERMAL INSULATION IN GENERAL
- F16L59/00—Thermal insulation in general
- F16L59/02—Shape or form of insulating materials, with or without coverings integral with the insulating materials
-
- B—PERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
- B32—LAYERED PRODUCTS
- B32B—LAYERED PRODUCTS, i.e. PRODUCTS BUILT-UP OF STRATA OF FLAT OR NON-FLAT, e.g. CELLULAR OR HONEYCOMB, FORM
- B32B2311/00—Metals, their alloys or their compounds
- B32B2311/24—Aluminium
-
- E—FIXED CONSTRUCTIONS
- E04—BUILDING
- E04B—GENERAL BUILDING CONSTRUCTIONS; WALLS, e.g. PARTITIONS; ROOFS; FLOORS; CEILINGS; INSULATION OR OTHER PROTECTION OF BUILDINGS
- E04B1/00—Constructions in general; Structures which are not restricted either to walls, e.g. partitions, or floors or ceilings or roofs
- E04B1/62—Insulation or other protection; Elements or use of specified material therefor
- E04B1/74—Heat, sound or noise insulation, absorption, or reflection; Other building methods affording favourable thermal or acoustical conditions, e.g. accumulating of heat within walls
- E04B1/76—Heat, sound or noise insulation, absorption, or reflection; Other building methods affording favourable thermal or acoustical conditions, e.g. accumulating of heat within walls specifically with respect to heat only
- E04B2001/7683—Fibrous blankets or panels characterised by the orientation of the fibres
Description
Oblast techniky
Technické řešení se týká prstencovitého izolačního obkladu z minerálních vláken a dále se týká zařízení pro jeho výrobu.
Dosavadní stav techniky
Prstencovité izolační obklady z minerálních vláken mohou být, podobně jako další výrobky z minerálních vláken, např. rohože nebo desky, používány jako tepelná izolace, protipožární izolace, protipožární ochrana, protihluková izolace, pro regulaci hlučnosti atd. Výrobky z minerálních vláken a izolační obklady z minerálních vláken jsou vyráběny z minerálních vláken, která zahrnují vlákna známá také jako umělá skleněná vlákna (MMVF), kterými jsou příkladně skleněná vlákna, čedičová vlákna atd.
Prstencovité izolační obklady z minerálních vláken byly dosud běžně vyráběny komplikovanými a časově náročnými postupy, zahrnujícími výrobu netkaného rouna z minerálních vláken, obsahujícího nevytvrzené pojivové látky, vložení takového netkaného rouna z minerálních vláken obsahujícího nevytvrzené pojivové látky do prostoru s tvarovacími nástroji, v kterém se tyto tvarovací nástroje mohou pohybovat ze své otevřené polohy do uzavřené polohy. Při otevřené poloze tvarovacích nástrojů je uvedené netkané rouno z minerálních vláken nebo jeho část umístěna mezi tyto, protilehle umístěné, tvarovací nástroje, které jsou pak přemístěny do své uzavřené polohy, v které v prostoru vymezeném těmito tvarovacími nástroji vzniká prstencovitý tvar prstencovitého izolačního obkladu z minerálních vláken. Tyto známé postupy dále zahrnují ohřívání tvarovacích nástrojů, čímž dochází k vytvrzení dosud nevytvrzených pojivových látek ak současnému vytvarování prstencovitého izolačního obkladu z minerálních vláken, vzájemné oddálení uvedených tvarovacích nástrojů, následné vyjmutí vytvořeného prstencovitého izolačního obkladu ztvarovacího prostoru a současné chlazení tvarovacích nástrojů. Celý postup tvarování se pak postupně opakuje. Je zcela zřejmé, že způsob výroby prstencovitých izolačních obkladů z minerálních vláken, který zahrnuje popsané tvarovací místo, je způsobem málo výkonným, časově náročným a nákladným v porovnání s kontinuálními a vysoce výkonnými způsoby a metodami výroby netkaného rouna z minerálních vláken na linkovém výrobním zařízení.
Prstencovité izolační obklady se ukázaly jako nejvhodnější pro celou řadu aplikací, včetně vytváření tepelných izolací pro chlazené nebo vyhřívané trubky nebo potrubí, jakými jsou přívodní potrubí studené a teplé vody, rozváděči potrubí chladivá v chladničkách, nebo v chladících systémech, jejichž trubkami je přenášeno chladivo, a také přepravní potrubí horké vody nebo páry v systémech centrálního vytápění nebo elektráren a pod.
Určitá vylepšení techniky izolace trubek nebo potrubí byla vytvořena a aplikována v posledních letech v souvislosti s určitými zdokonaleními prstencovitých izolačních obkladů z minerálních vláken, která byla vynalezena zaměstnanci přihlašovatele, a která byla použita na mnoha výrobcích. Tyto výrobky vyřešily nebo omezily některé problémy s kondenzací vody, které se vyskytovaly u starších prstencovitých izolačních obkladů vyráběných z netkaného rouna z minerálních vláken, nebo z pěnových materiálů. V této souvislosti odkazujeme na přihlašovatelovy mezinárodní patentové přihlášky PCT/DK93/00281 a PCT/DK95/00020, a také na patentovou přihlášku US 08/182 634.
Ze spisů GB 5 595 134 a US 2 350 996 jsou pak známy některé postupy výroby nebo tvarování obkladů trubek. Metodami a způsoby popsanými v těchto spisech je netkané rouno z minerálních vláken vytvarováno do zvlněného uspořádání tak, že se rouno z minerálních vláken vytvarovává nepohyblivými případně pohyblivými tvarovacími elementy, které netkané rouno z minerálních
- 1 CZ 8555 Ul vláken vytvarují do požadované konfigurace tlakem a tvářením vyvozeným tvarovacími elementy.
Cílem tohoto technického řešení je tedy navrhnout prstencovitý izolační obklad z minerálních vláken a zařízení pro jeho výrobu. Tyto prstencovité obklady budou mít výhodné charakteristiky, jako tepelně izolační vlastnosti a mechanické vlastnosti, které budou rovnocenné, nebo ještě lepší než je tomu u prstencovitých izolačních obkladů podle stávajícího stavu techniky.
Podstata technického řešení
Uvedeného cíle se dosahuje prstencovitým izolačním obkladem z minerálních vláken, jehož podstata spočívá v tom, že sestává ze dvou polovin obkladu z minerálních vláken, spojených do integrální struktury vytvrzením pojivových látek, přičemž uvedené poloviny obkladů jsou ze zvlněného netkaného rouna z minerálních vláken, obsahujícího dvě skupiny vrcholů vln vystupujících do vzájemně protilehlých směrů vzhledem k dělící rovině, ve které jsou tyto dvě skupiny vrcholů vln odděleny od uvedeného zvlněného netkaného rouna z minerálních vláken.
Výhodou prstencovitého izolačního obkladu z minerálních vláken podle tohoto technického řešení je to, že ve srovnání se současnými izolačními obklady z minerálních vláken může být vyráběn s kompozitní nebo komplexní strukturou, vyhovující specifickým požadavkům na mechanické vlastnosti a/nebo na tepelně izolační vlastnosti finálního výrobku.
Další výhodou je skutečnost, že nový prstencovitý izolační obklad z minerálních vláken podle tohoto technického řešení je možno vyrábět na kontinuálně pracující výrobní lince, nebo na vysokovýkonném zařízení, které tento prstencovitý izolační obklad z minerálních vláken činní méně nákladným než je tomu u prstencovitých izolačních obkladů z minerálních vláken podle dosavadního stavu techniky, resp. které přináší výhody oproti známým prstencovitým izolačním obkladům z minerálních vláken podle stavu techniky, zejména pokud jde o jeho homogenitu, mechanické vlastnosti a tepelně izolační vlastnosti.
Další výhoda technického řešení spočívá v tom, že prstencovitý izolační obklad z minerálních vláken podle tohoto technického řešení může být upraven podle specifických požadavků použitím vysoce pokrokového postupu výroby netkaného rouna z minerálních vláken, popsaného v mezinárodní patentové přihlášce PCT/DK94/00027, zveřejněné pod č. WO94/16162, v mezinárodní patentové přihlášce PCT/DK94/00028, publikované pod č. WO94/16163 a v mezinárodní patentové přihlášce PCT/DK94/00029, publikované pod č. WO94/16164, neboť zařízení pro výrobu prstencovitých izolačních obkladů z minerálních vláken podle tohoto technického řešení může zahrnovat použití jakéhokoliv zvláštního rouna z minerálních vláken, které má specifické charakteristiky, nebo kombinace specifických roun z minerálních vláken, čímž je možno dosáhnout zvláštních kombinací vlastností, zejména mechanických vlastností a/nebo tepelně izolačních vlastností, a to při zachování možnosti vyrábět takové prstencovité izolační obklady z minerálních vláken kontinuálním způsobem výroby.
Podle výhodného provedení mají obě poloviny prstencovitého izolačního obkladu minerální vlákna uspořádána převážně tangenciálně vzhledem k prstencovitému obkladu.
Podle jiného výhodného provedení mají obě poloviny prstencovitého izolačního obkladu minerální vlákna uspořádána převážně axiálně vzhledem k prstencovitému obkladu.
Podle dalšího výhodného provedení mají obě poloviny prstencovitého izolačního obkladu minerální vlákna uspořádána převážně radiálně vzhledem k prstencovitému obkladu.
Vytčeného cíle se též dosahuje zařízením pro výrobu prstencovitého izolačního obkladu podle tohoto technického řešení, jehož podstata spočívá v tom, že zahrnuje první prostředky pro výrobu prvního netkaného rouna z minerálních vláken, druhé prostředky pro přemísťování prvního netkaného rouna z minerálních vláken v jeho podélném směru, třetí prostředky pro skládání prvního netkaného rouna z minerálních vláken příčně vzhledem kjeho podélnému směru za vzniku druhého netkaného rouna z minerálních vláken zahrnujícího vlny se dvěma skupinami
-2CZ 8555 Ul vrcholů vln, vystupujících do vzájemně protilehlých směrů vzhledem k dělící rovině, čtvrté prostředky pro vzájemné oddělení obou skupin vrcholů vln v dělící rovině za vzniku dvou skupin obloukovitých polovin obkladu, a páté prostředky pro sestavení dvou polovin obkladu z dvou skupin obloukovitých polovin obkladu do prstencovitého izolačního obkladu z minerálních vláken.
Podle výhodného provedení sestávají první prostředky pro výrobu prvního netkaného rouna z minerálních vláken z pece s licím žlabem, pod kterým jsou uspořádána metací kola, pod kterými je uspořádán první dopravníkový pás, kteiý tvoří druhé prostředky pro přemísťování prvního netkaného rouna z minerálních vláken v jeho podélném směru.
Podle dalšího výhodného provedení zahrnují třetí prostředky pro skládání prvního netkaného rouna z minerálních vláken příčně vzhledem kjeho podélnému směru zvlňovací dopravníkové pásy, které jsou umístěny nad a pod rounem z minerálních vláken, přičemž zvlňovací dopravníkové pásy jsou na svém výstupním konci vertikálně pohyblivé vzhledem k navazujícímu dopravníkovému pásu, nad kterým je uspořádána tiyska horkého vzduchu.
Podle dalšího výhodného provedení sestávají čtvrté prostředky pro vzájemné oddělení obou skupin vrcholů vln z horizontálně vratně pohyblivého řezného nástroje, uspořádaného nad nosným dopravníkovým pásem.
Jestliže se prstencovitý izolační obklad z minerálních vláken podle tohoto technického řešení bude používat jako prostředek pro podporu růstu rostlin, bude tento prstencovitý obklad výhodně zahrnovat povrchově aktivní látku. Jedna z polovin obkladu, nebo výhodně obě poloviny obkladu, tvořící prstencovitý izolační obklad z minerálních vláken zahrnující povrchově aktivní látku, která vyvolává nasávání vody, může být totiž výhodně použita pro podporu růstu rostlin. Když je prstencovitý izolační obklad z minerálních vláken podle tohoto technického řešení použit pro podporu růstu rostlin, obklopují poloviny obkladů obvodově příslušnou rostlinu, příkladně kořen stromu. Prstencovitý izolační obklad z minerálních vláken zahrnující povrchově aktivní látku může být dále použit jako drenáž. Jestliže prstencovitý izolační obklad z minerálních vláken obsahuje přídavek vodu odpuzující látky, je možno jeho vlastnost odpuzovat vodu výhodně využít pro určitá použití v prostředí s vysokou vlhkostí nebo při kontaktu s vodou. Takový prstencovitý obklad z minerálních vláken slouží jako tepelná izolace, protipožární izolace protihluková izolace atd. bez nebezpečí ztráty izolačních vlastností tohoto prstencovitého izolačního obkladu z minerálních vláken způsobované nasátím vody nebo kontaktem s vodou či párou.
V oblasti použití jako růst rostlin podporujícího prostředku, může být prstencovitý izolační obklad z minerálních vláken použit také ve válcových květináčích, v nichž je prstencovitý izolační obklad z minerálních vláken obsahující povrchově aktivní látku umístěn tak, že obvodově obklopuje kořen rostliny nebo květiny, která roste v tomto květináči. Prstencovitý izolační obklad z minerálních vláken používaný v květináčích má samozřejmě poněkud menší délku v podélném směru ve srovnání s délkou prstencovitých izolačních obkladů z minerálních vláken používaných v oboru tepelných izolací, protipožárních izolací, protihlukových izolací atd., neboť prstencovitý izolační obklad používaný jako růst podporující prostředek v květináči má mít délku, tj. podélný rozměr poněkud menší je výška tohoto válcovitého květináče. Dále bylo zjištěno, že, jestliže je prstencovitý izolační obklad z minerálních vláken používán jako prostředek podporující růst rostlin, obvodově obklopující kořen rostliny nebo květiny, nemusí být vnitřní plocha polovin prstencovitého izolačního obkladu z minerálních vláken dokonale obrobena, ale naopak je lepší, když prstencovitý izolační obklad má měkčí nepravidelnou vnitřní plochu, která umožní přizpůsobení vnitřního povrchu prstencovitého izolačního obkladu nepravidelnostem ve tvaru kořenů stromu nebo rostliny.
Přehled obrázků na výkresech
Technické řešení bude následně podrobně popsáno s odkazy na připojené výkresy, na nichž:
-3 CZ 8555 Ul
Obr. 1 je schematický a perspektivní pohled, zobrazující první výrobní krok tvorby základního nebo primárního rouna z taveniny pro tvorbu minerálních vláken.
Obr. 2 je schematický a perspektivní pohled, zobrazující první výrobní krok tvorby rouna z minerálních vláken, které je alternativou základního nebo primárního rouna z minerálních vláken z obr. 1.
Obr. 3 je schematický a perspektivní pohled, zobrazující výrobní krok zhutňování rouna z minerálních vláken.
Obr. 4 je schematický a perspektivní pohled, zobrazující krok oddělování povrchové vrstvy rouna z minerálních vláken, vytvořeného výrobními kroky, znázorněnými na obr. 1 nebo obr. 2, ío a volitelně zhutněného ve výrobním kroku zobrazeném na obr. 3.
Obr. 5 je schematický a perspektivní pohled, zobrazující zařízení pro výrobu dalšího alternativního rouna z minerálních vláken.
Obr. 6 je schematický a perspektivní pohled, zobrazující podrobněji krok výroby rouna z minerálních vláken, zobrazený na obr. 5.
Obr. 7 je schematický a perspektivní pohled podobný obr. 6, zobrazující další krok postupu výroby izolačního rouna z minerálních vláken, zobrazeného na obr. 5 a na obr. 6.
Obr. 8 je schematický a perspektivní pohled, zobrazující místo výroby zvlněného izolačního rouna, které je dále zpracováváno při výrobě prstencovitých izolačních obkladů z minerálních vláken podle tohoto technického řešení.
Obr. 9 a obr. 10 jsou schematické a perspektivní pohledy podobné obr. 8, zobrazující různá zvlněná rouna z minerálních vláken, obsahující minerální vlákna uspořádaná převážně ve směrech lišících se od směru minerálních vláken obsažených ve zvlněném rounu z minerálních vláken zobrazeném na obr. 8 a zároveň uspořádaná ve směru, u každého z těchto roun odlišném.
Obr. 11 až obr. 13 jsou schematické a perspektivní pohledy podobné obr. 8 až obr. 10, znázorňující techniku výroby kompozitních zvlněných roun z minerálních vláken, z nichž se vyrábějí kompozitní prstencovité obklady.
Obr. 14 je schematický pohled v řezu na alternativní provedení výrobního místa pro tvorbu zvlněného rouna z minerálních vláken, z něhož se vyrábějí prstencovité izolační obklady.
Obr. 15 je schematický pohled v řezu, zobrazující zvlněné rouno z minerálních vláken, rozříznuté na samostatné poloskořepiny řezem vedeným zvlněným rounem z minerálních vláken v rovině jeho symetrie.
Obr. 16 je schematický a perspektivní pohled na výrobní místo pro vytvarování zvlněného rouna z minerálních vláken, vytvořeného způsobem zobrazeným na obr. 8 až obr. 15 a pro dělení vytvrzeného zvlněného rouna z minerálních vláken na samostatné poloskořepiny, které jsou dále zpracovávány při výrobě polovin prstencovitých izolačních obkladů z minerálních vláken.
Obr. 17 je schematický pohled na první provedení pracovních nástrojů určených pro zpracování poloskořepin, zobrazených na obr. 15 a obr. 16, na poloviny prstencovitých izolačních obkladů.
Obr. 18 a obr. 19 jsou schematické a perspektivní pohledy na alternativní provedení pracovních nástrojů určených pro zpracování poloskořepin, vytvořených způsobem výroby podle obr. 15 a obr. 16, na poloviny prstencovitých izolačních obkladů z minerálních vláken podle tohoto technického řešení.
Obr. 20 je schematický a perspektivní pohled na polovinu prstencovitého izolačního obkladu z minerálních vláken podle tohoto technického řešení.
Obr. 21 až obr. 23 jsou schematické perspektivní pohledy s částečným řezem, zobrazující na objednávku vyrobené prstencovité izolační obklady z minerálních vláken, zahrnující dvě
-4CZ 8555 Ul samostatné poloviny prstencovitého izolačního obkladu z minerálních vláken a dále vnější povlaky.
Příklady provedení
Úvodem je třeba konstatovat, že směr definovaný jako směr, který je příčný k určitému referenčnímu směru, stanovuje úhlový vztah mezi předmětným směrem a směrem referenčním. V kontextu popisu technického řešení znamená příčný vztah mezi jakýmikoliv dvěma směry, že tyto směry svírají úhel, který je větší než 0° a menší než 90°, tj. jedná se o směr mezilehlý vzhledem k podélnému a k příčnému směru, které tvoří referenční směry.
Na obr. 1 je znázorněn první krok výroby základního rouna z minerálních vláken. Tento první krok zahrnuje výrobu minerálních vláken z taveniny pro tvorbu minerálních vláken, která vzniká v peci 10, a která je přiváděna z licího žlabu 12 pece 10 na celkem čtyři rychle se otáčející metací kola 14. Na tato metací kola 14 je tavenina pro tvorbu minerálních vláken přiváděna ve formě proudu 16 taveniny. Současně s přiváděním tohoto proudu 16 taveniny pro tvorbu minerálních vláken na metací kola 14 v jejich radiálním směruje do těchto rychle se otáčejících metacích kol 14 přiváděn v jejich axiálním směru proud plynu, čímž dochází ke tvorbě jednotlivých minerálních vláken nebo chomáčků minerálních vláken, která jsou vytlačována nebo rozprašována rychle se otáčejícími metacími koly 14, jak je znázorněno vztahovou značkou
18. Proud plynu může být tvořen tzv. teplotu korigujícím proudem plynu, běžně pak proudem chladícího plynu. Rozprášená minerální vlákna 18 dopadají na kontinuálně se pohybující první dopravníkový pás 22 za vzniku netkaného základního nebo primárního rouna 20 z minerálních vláken. Do základního nebo primárního rouna 20 z minerálních vláken je také přidávána tepelně vytvrditelná pojivová látka, a to buď přímo do základního nebo primárního rouna 20 z minerálních vláken, nebo ve fázi rozprašování minerálních vláken z metacích kol 14, tj. ve fázi vzniku jednotlivých minerálních vláken. První dopravníkový pás 22 je, jak je zřejmé z obr. 1, tvořen dvěma úseky dopravníkového pásu. První úsek dopravníkového pásuje skloněn vzhledem k horizontální rovině a vzhledem k druhému, v podstatě vodorovnému úseku dopravníkového pásu. První úsek tvoří sběrací část prvního dopravníkového pásu 22, zatímco druhý úsek tvoří transportní část prvního dopravníkového pásu 22.
Základní nebo primární rouno 20 z minerálních vláken, vytvořené v prvním kroku výroby zobrazeném na obr. 1, obsahuje minerální vlákna uspořádaná v podstatě nebo převážně ve směru pohybu daném směrem prvního dopravníkového pásu 22, tj. v podélném směru tohoto prvního dopravníkového pásu 22, a v důsledku toho v podélném směru základního nebo primárního rouna 20 z minerálních vláken nacházejícího se na prvním dopravníkovém pásu 22.
Obr. 2 znázorňuje první krok výroby rouna z minerálních vláken, které je alternativou základního nebo primárního rouna z obr. 1. Výrobní krok zobrazený na obr. 2 zahrnuje první krok výroby znázorněný na obr. 1, tj. krok výroby základního nebo primárního rouna 20 z minerálních vláken z proudu 16 taveniny pro tvorbu minerálních vláken za použití licího žlabu 12 pece 10 a rychle se otáčejících metacích kol 14, z nichž jsou minerální vlákna 18 rozprašována a následně shromažďována na sběracím úseku prvního dopravníkového pásu 22 tak, že je vytvořeno základní nebo primární rouno z minerálních vláken uspořádaných obecně nebo převážně v podélném směru základního nebo primárního rouna 20. První úsek prvního dopravníkového pásu 22 tvoří, jak bylo již uvedeno výše, sběrací část, zatímco druhý úsek prvního dopravníkového pásu 22 tvoří transportní část. První dopravníkový pás 22 tvoří prostředky pomocí nichž je základní nebo primární rouno 20 z minerálních vláken dopraveno k druhému a třetímu dopravníkovému pásu, které jsou na obr. 2 označeny vztahovými značkami 24, resp. 26. Dopravníkové pásy 24 a 26 pracují synchronně s prvním dopravníkovým pásem 22, přičemž základní nebo primární rouno 20 z minerálních vláken je stisknuto mezi přilehlými povrchy druhého dopravníkového pásu 24 a třetího dopravníkového pásu 26.
-5CZ 8555 Ul
Druhý dopravníkový pás 24 a třetí dopravníkový pás 26 spolupracují s čtvrtým dopravníkovým pásem 28, který je sběracím dopravníkovým pásem, na který se kývavým pohybem druhého a třetího dopravníkového pásu 24 a 26 v příčném směru nad horní plochou čtvrtého dopravníkového pásu 28 ukládá sekundární rouno 30 z minerálních vláken. Sekundární rouno 30 z minerálních vláken je tedy vytvořeno překrývajícími se záhyby základního nebo primárního rouna 20 z minerálních vláken naskládanými v příčném směru vzhledem ke čtvrtému dopravníkovému pásu 28.
Vytvořením sekundárního rouna 30 z minerálních vláken ze základního nebo primárního rouna 20 tak, jak je znázorněno na obr. 2 vznikne, ve srovnání se základním nebo primárním rounem 20 z minerálních vláken, homogennější netkané sekundární rouno 30 z minerálních vláken.
Navíc, celková orientace minerálních vláken v sekundárním rounu 30 z minerálních vláken se, ve srovnání s orientací minerálních vláken v základním nebo primárním rounu 20 z minerálních vláken, změní. Jak již bylo uvedeno, je obecná orientace minerálních vláken v základním nebo primárním rounu 20 rovnoběžná s podélným směrem základního nebo primárního rouna 20 a se směrem pohybu prvního dopravníkového pásu 22. Na rozdíl od základního nebo primárního rouna 20 z minerálních vláken je obecná orientace minerálních vláken v sekundárním rounu 30 z minerálních vláken v podstatě kolmá a napříč podélné ose sekundárního rouna 30 z minerálních vláken, aje tedy kolmá a napříč směru pohybu čtvrtého dopravníkového pásu 28.
Obr. 3 znázorňuje místo zhutňování a homogenizace vstupujícího vstupního rouna 40 z minerálních vláken. Toto výrobní místo má za úkol zhutnit a homogenizovat vstupující vstupní rouno 40 z minerálních vláken a vytvořit z něj výstupní rouno 60 z minerálních vláken. Toto výstupní rouno 60 z minerálních vláken je pak kompaktnější a homogennější než vstupní rouno 40 z minerálních vláken. Vstupní rouno 40 z minerálních vláken může být tvořeno základním nebo primárním rounem 20. vytvořeným ve výrobním úseku z obr. 1, nebo může být alternativně a výhodně tvořeno sekundárním rounem 30 z minerálních vláken, vytvořeným postupem znázorněným na obr. 2.
Zhutňovací místo přitom sestává ze dvou úseků. První úsek zahrnuje dva dopravníkové pásy 42 a 43, které jsou uspořádány na horním povrchu, resp. na spodním povrchu vstupního rouna 40 z minerálních vláken, a které jsou otočné na válečcích 44, 46, resp. 45. 47. První úsek v podstatě vytváří místo, v němž je vstupní rouno 40 z minerálních vláken vystaveno velkému stlačení, které vyvolá snížení celkové výšky rouna z minerálních vláken a zhutnění tohoto rouna. Dopravníkové pásy 42 a 43 jsou uspořádány tak, že se svažují ze svého vstupního konce na levé straně obr. 3, na kterémžto vstupním konci vstupuje vstupní rouno 40 z minerálních vláken do prvního úseku zhutňovacího místa, směrem k výstupnímu konci, z něhož je vysoce stlačené rouno z minerálních vláken přiváděno do druhého úseku zhutňovacího místa.
Druhý úsek zhutňovacího místa zahrnuje tři sady válců 48 a 49, 50 a 51 a 52 a 53. Válce 48. 50, 52 jsou uspořádány na horním povrchu rouna z minerálních vláken, zatímco válce 49, 51 a 53 jsou uspořádány na spodní ploše tohoto rouna. Druhý úsek zhutňovacího místa rouno z minerálních vláken stlačuje podélně. Toto podélné stlačení vyvolává homogenizaci rouna z minerálních vláken, neboť minerální vlákna tohoto rouna jsou nucena ke změně uspořádání do homogennější struktury oproti původní struktuře. Tři sady válců 48 a49, 50 a 51 a 52 a 53 druhého úseku se otáčejí stejnou rychlostí otáčení, která je však nižší než rychlost otáčení válečků 44, 46, 45, 47, pohánějících dopravníkové pásy 42 a 43 prvního úseku. Tím dojde k podélnému stlačování rouna z minerálních vláken. Výškově stlačené a podélně stlačené netkané rouno z minerálních vláken opouští zhutňovací místo, znázorněné na obr. 3, jako netkané výstupní rouno 60 z minerálních vláken.
Bylo zjištěno, že kombinované výškové a podélné stlačení ve zhutňovacím místě znázorněném na obr. 3 může být modifikováno vypuštěním jednoho z obou popsaných úseků, tj. buď prvního úseku provádějícího výškové stlačení, nebo druhého úseku, provádějícího podélné stlačení rouna. Vypuštěním jednoho z těchto dvou úseků zhutňovacího místa zobrazeného na obr. 3 vznikne zhutňovací úsek, provádějící buď zhutňovací nebo stlačovací operaci, jako je výškové
-6CZ 8555 Ul stlačovací místo nebo alternativně podélně stlačovací místo. Ačkoliv byl popsán výškově stlačující úsek, který zahrnuje dopravníkové pásy a podélně stlačující úsek, který zahrnuje válce, mohou být dopravníkové pásy nebo válce použity v obou úsecích. Tedy výškově stlačující úsek může být opatřen také válci a podélně stlačující úsek může být opatřen dopravníkovými pásy.
Na obr. 4 je zobrazeno další výrobní místo, v němž je od výstupního rouna 60 z minerálních vláken oddělována povrchová vrstva 66, přičemž vzniká zbývající část výstupního rouna 60, která je na výkrese označena vztahovou značkou 64. Výstupní rouno 60, které je v pracovním místě z obr. 4 zpracováváno, může být tvořeno výstupním rounem 60 z minerálních vláken zobrazeným na obr. 3, nebo alternativně základním nebo primárním rounem 20 z minerálních vláken, vytvořeným v pracovním místě znázorněném na obr. 1. Výstupní rouno 60, zpracovávané v pracovním místě z obr. 4, může být alternativně tvořeno sekundárním rounem 30, vytvořeným v místě znázorněném na obr. 2, nebo alternativně rounem z minerálních vláken, které má strukturu popsanou v další části v souvislosti s obr. 5 až obr. 7. Oddělování povrchové vrstvy 66 od zbývající části 64 rouna z minerálních vláken se provádí řezným nástrojem 62, přičemž zbývající část 64 výstupního rouna 60 z minerálních vláken je nesena a přemisťována pomocí dopravníkového pásu 8. Řezný nástroj 62 může být tvořen pevným řezným nástrojem nebo nožem, nebo alternativně může být tvořen v příčném směru vratně se pohybujícím řezným nástrojem nebo nožem. Povrchová vrstva 66, oddělená od rouna z minerálních vláken, je odváděna z dráhy pohybu zbývající části 64 rouna z minerálních vláken dopravníkovým pásem 70, aje přemisťována z tohoto dopravníkového pásu 70 na tři sady válečků, zahrnující první sadu válečků 72 a 73, druhou sadu válečků 74 a 75 a třetí sadu válečků 76 a 77, přičemž tyto tři sady válečků společně tvoří zhutňovací nebo stlačovací úsek podobný druhému úseku zhutňovacího místa popsaného výše v souvislosti sobr. 3. Na výstupu ze zhutňovacího nebo stlačovacího úseku zahrnujícího tři sady válečků 72, 73; 74, 75 a 76, 77 se získává zhutněné nebo stlačené netkané rouno 80 z minerálních vláken.
V levé horní části obr. 5 je znázorněno první místo, uskutečňující první krok výroby alternativního rouna z minerálních vláken, které je identické s pracovním místem popsaným již v souvislosti s obr. 1 a zahrnuje pec 10. z jejíhož licího žlabu 12 je proud 16 taveniny pro tvorbu minerálních vláken přiváděn na metací kolo nebo metací kola 14, z nichž jsou minerální vlákna 18 rozprašována. Toto výrobní místo dále zahrnuje kontinuálně pracující první dopravníkový pás 22, na kterém je shromažďováno základní nebo primární rouno 20 z minerálních vláken a druhý dopravníkový pás 84, na který je toto základní nebo primární rouno 20 z minerálních vláken z prvního dopravníkového pásu 22 dopraveno.
Z druhého dopravníkového pásu 84 je základní nebo primární rouno 20 dále přenášeno do druhého pracovního místa, označeného jako celek vztahovou značkou 86. Pracovní místo 86 je místem, kde dochází ke změně směru dopravy základního nebo primárního rouna 20 z minerálních vláken, a to z podélného směru daného prvním a druhým dopravníkovým pásem 22 a 84 na podélný směr, určený směrem pohybu rouna 90 z minerálních vláken.
Rouno 90 z minerálních vláken je rounem, jehož původ je v základním nebo primárním rounu 20, a tudíž obsahuje minerální vlákna uspořádaná nebo orientovaná převážně v podélném směru rouna 90 z minerálních vláken. Toto rouno 90 z minerálních vláken pak definuje první podélný směr a první příčný směr. Uvedený první podélný směr je směr, ve kterém jsou minerální vlákna rouna 90 z minerálních vláken převážně uspořádána nebo orientována.
Rouno 90 z minerálních vláken je dopraveno z výrobního místa 86 pomocí dopravníkových pásů, které nejsou na obr. 1 zobrazeny, na válec 88, který slouží ke změně směru pohybu rouna 90 z minerálních vláken z v podstatě horizontálního směru do v podstatě vertikálního směru, jak je označeno šipkou 96, vhodného pro přemístění rouna 90 do dalšího pracovního místa, v němž je toto rouno 90 přeměněno na segmentované rouno 110, a to uspořádáním segmentů rouna 90 z minerálních vláken do vzájemně částečně se překrývající polohy příčně vzhledem k podélnému a příčnému směru pohybu segmentového rouna 110 z minerálních vláken. Přeměna rouna 90 z minerálních vláken na segmentované rouno 110 z minerálních vláken se provádí pomocí dvou
-7CZ 8555 Ul kývajících se nebo kmitajících dopravníkových pásů 92 a 94. Tyto dopravníkové pásy 92 a 94 mají horní vstupní konce, do nichž vstupuje rouno 90 z minerálních vláken a spodní, v horizontálním směru kmitající, výstupní konce, z kterých rouno 90 z minerálních vláken vystupuje tak, že vytváří segmenty, které jsou naskládány do výše popsaného částečně se překrývajícího uspořádání za vzniku segmentovaného rouna 110 z minerálních vláken.
Na obr. 5 jsou zobrazeny dva segmenty označené vztahovými značkami 98 a 100, tvořící segmenty, z nichž se skládá segmentové rouno 110 z minerálních vláken. Segment 100 je vymezen protilehlými přehvbv 104 a 106, spojujícími tento segment 100 s předtím vytvořeným segmentem a také s druhým segmentem 98. Tento druhý segment 98 je dále vymezen přehybem ío 108, prostřednictvím kterého je spojen s rounem 90 z minerálních vláken, směřujícím v podstatě kolmo ke kývajícím se dopravníkovým pásům 92 a 94. Segmentované rouno 110 z minerálních vláken je přenášeno z místa pod kývajícími se dopravníkovými pásy 92 a 94 na obr. 5 směrem doprava ke zhutňovacímu místu 116, zahrnujícímu dva výškově stlačující nebo zhutňující dopravníkové pásy 112 a 114, které slouží ke zhutnění a k homogenizaci vytvořeného segmentovaného rouna 110 z minerálních vláken. Pracovní zhutňovací místo 116 je tvořeno místem podobným pracovnímu místu popsanému v souvislosti sobr. 3. Na obr. 5 označuje vztahová značka 102 přední hranu segmentu 98. Tato přední hrana 102 tvoří hranici mezi segmentem 98 a segmentem 100 netkaného segmentovaného rouna 110 z minerálních vláken.
Segmentované rouno 110 z minerálních vláken je složeno ze segmentů vytvořených z rouna 90 z minerálních vláken, v němž jsou minerální vlákna uspořádána nebo orientována převážně ve směru podélné osy pásu rouna 90. V důsledku toho jsou minerální vlákna segmentovaného rouna 110 orientována nebo uspořádána převážně ve směrech daných polohou jednotlivých segmentů v segmentovaném rounu 110 z minerálních vláken, jako např. polohou segmentů 98 a 100. Tyto segmenty 98 a 100 obsahují minerální vlákna uspořádaná převážně příčně vzhledem k podélnému směru segmentovaného rouna 110 z minerálních vláken a zároveň příčně k orientaci vláken druhého zobou segmentů. Příčný směr, do něhož jsou orientována minerální vlákna segmentovaného rouna 110 je definován poměrem mezi rychlostí pohybu rouna 90 a rychlostí pohybu segmentovaného rouna 110, tj. poměrem mezi rychlostí pohybu dopravníkového pásu, kterým je rouno 90 z minerálních vláken přiváděno do kývajících se dopravníkových pásů 92 a 94 a rychlostí pohybu dopravníkového pásu, pomocí něhož je segmentované rouno 110 z minerálních vláken přemisťováno od kývajících se dopravníkových pásů 92 a 94 směrem k pracovnímu zhutňovacímu místu 116. Změnou poměru mezi uvedenými rychlostmi pohybu rouna 90 z minerálních vláken a segmentovaného rouna 110 z minerálních vláken lze ovládat vzájemné částečné překrývání segmentů segmentovaného rouna 110 z minerálních vláken a také celkovou orientaci minerálních vláken v segmentovaném rounu 110 v příčných směrech, podél nichž jsou minerální vlákna v netkaném segmentovaném rounu HO z minerálních vláken převážně orientována.
Dopravníkové pásy 112 a 114 výškově stlačujícího nebo zhutňovacího místa 116 mají klínovité uspořádání, kterým je dosaženo stlačení segmentovaného rouna 110 z minerálních vláken alespoň na výstupním konci zhutňovacího místa 116, a jsou poháněny tak, aby na výstupním konci tohoto zhutňovacího místa 116 došlo k vyvolání kmitavého pohybu segmentového rouna 110 ve svislém směru. Zhutňovací místo 116 způsobí celkovou homogenizaci rouna změnou uspořádání minerálních vláken, čímž na výstupu zhutňovacího místa 116 vznikne homogenní rouno z minerálních vláken, které je dále zpracováváno v pracovním místě 124. v němž je na rouno z minerálních vláken působeno tak, že vznikne skládané rouno z minerálních vláken.
V pracovním místě 124 je rouno z minerálních vláken, které opustilo zhutňovací místo 116, naskládáno tak, že vznikne skládané rouno z minerálních vláken, v němž je rouno, vystupující ze zhutňovacího místa 116, naskládáno vertikálně, a tedy příčně nebo kolmo na podélný směr rouna z minerálních vláken, a rovnoběžně s příčným směrem rouna z minerálních vláken. Skládané rouno z minerálních vláken je vytvořeno pomocí dvou dopravníkových pásů 118 a 122, obklopujících toto rouno z minerálních vláken, které dále snižují rychlost pohybu rouna
-8CZ 8555 UI z minerálních vláken pohybujícího se ve zhutňovacím místě a tím vytvářejí vertikální naskládání rouna z minerálních vláken.
Z popsaného pracovního místa 124 pak vertikálně naskládané rouno z minerálních vláken vstupuje do dalšího pracovního místa 132, které zahrnuje dva dopravníkové pásy 126 a 128, které rychlost pohybu naskládaného rouna 120 z minerálních vláken dále snižují a vytvářejí tak kompaktní a homogenní naskládané rouno 130. Toto rouno 130 z minerálních vláken je konečným produktem z minerálních vláken, který podobně jako rouna 20, 30, 60, 64 a 80 může být zpracováván buď samostatně nebo v kombinaci na výrobní lince, což bude dále popsáno v souvislosti s popisem výroby prstencovitých těsnících obkladů z minerálních vláken.
Obr. 6 znázorňuje ve větším měřítku segmentované rouno 110 z minerálních vláken, přičemž zobrazeny jsou jeho segmenty 98 a 100 a dále hrany 106 a 108. Obr. 6 také podrobněji znázorňuje převažující uspořádání nebo orientaci minerálních vláken v jednotlivých segmentech tvořících segmentované rouno 110 z minerálních vláken.
Obr. 7 zobrazuje naskládané rouno 120 z minerálních vláken a dále stlačené a homogenizované naskládané rouno 130 z minerálních vláken, zejména strukturu obou těchto roun. Ve spodní pravé části obr. 7 jsou zobrazeny dvě lamely nebo segmenty rouna 70 z minerálních vláken, které jsou označeny vztahovými značkami 139 a 140. Lamela nebo segment 134 dále zahrnuje dva podsegmenty 136 a 138, které jsou spojeny na dělicí čáře 137. Tato dělicí čára 137 má svůj původ ve hraně, jako je hrana 102 z obr. 5 a obr. 6, zobrazujících uspořádání segmentů 98 a 100. z nichž je v částečně se překrývajícím uspořádání složeno segmentované rouno 110 z minerálních vláken. Na obr. 7 zobrazené podsegmenty 136 a 138 tedy obsahují minerální vlákna, která jsou převážně uspořádána nebo orientována v příčných směrech vzhledem k podélnému a příčnému směru rouna 130 z minerálních vláken a také vzájemně příčně. Na obr. 7 označuje vztahová značka 144 šipku udávající podélný směr rouna 140 z minerálních vláken. Podobně vztahové značky 143 a 145 označují šipky udávající příčný směr, resp. svislý směr rouna 130 z minerálních vláken.
Obr. 7 dále zobrazuje zvláštní znak rouna 130 z minerálních vláken, který spočívá v tom, že čáry 137, vzájemně oddělující podsegmenty 136 a 138, jsou u segmentu 134 au segmentu 140 vzájemně posunuty, ajsou posunuty iu dalších sousedících segmentů. Posunutí je dáno poměrem mezi mírou překrývání segmentovaného rouna 110 z minerálních vláken a výškou přehybů naskládaného a stlačeného rouna 130 z minerálních vláken. Je zřejmé, že znázornění převažující orientace minerálních vláken ve výše zmíněných rounech z minerálních vláken je výhradně z ilustrativních důvodů poněkud přehnané.
Obr. 8 znázorňuje výrobní místo, kde je původní rouno z minerálních vláken dále zpracováváno v souladu s myšlenkami tohoto technického řešení na zvlněné rouno z minerálních vláken, z kterého se dále popsaným způsobem vyrábějí poloviny prstencovitých izolačních obkladů z minerálních vláken. Výrobní místo zobrazené na obr. 8 zahrnuje dva dopravníkové pásy 152 a 154, stlačující rouno z minerálních vláken a nacházející se na jeho protilehlých stranách, tj. nad, resp. pod izolačním rounem 150 z minerálních vláken, které je dále zpracováváno na zvlněné rouno z minerálních vláken, označené na tomto výkrese vztahovou značkou 170.
Dopravníkové pásy 152 a 154 stlačující izolační rouno z minerálních vláken, vytvářejí, jak je zřejmé z obr. 8, mírný tlak na rouno 150, které vstupuje do tohoto výrobního místa a dodávají stlačené rouno 160 z minerálních vláken do další sady zvlňovacích dopravníkových pásů 156 a 158, které jsou umístěny nad a pod tímto stlačeným rounem 160 z minerálních vláken. Zvlňovací dopravníkové pásy 156 a 158 však slouží hlavně pro vytvoření zvlněného rouna 170 z minerálních vláken. Zvlňovací dopravníkové pásy 156 a 158 mají vstupní konec přijímající stlačené rouno 160 z minerálních vláken ze stlačovacích dopravníkových pásů 152 a 154 a výstupní konec, dodávající zvlněné rouno 170 z minerálních vláken na navazující dopravníkový pás 166.
-9CZ 8555 Ul
Válce, kolem nichž se zvlňovací dopravníkové pásy 156 a 158 otáčejí na svém vstupním konci, jsou vzhledem k sousedícím válcům, kolem nichž se otáčejí dopravníkové pásy 152 a 154, stacionární, zatímco válce, kolem nichž se zvlňovací dopravníkové pásy 156 a 158 otáčejí na svém výstupním konci, jsou vertikálně pohyblivé vzhledem ke svislému stojanu 162. Vertikální pohyb válců vzhledem k tomuto stojanu 162 je vyvozován motorem 164. Po přivedení energie do motoru 164 jsou válce na výstupním konci zvlňovacích dopravníkových pásů 156 a 158 zvedány nebo snižovány tak, že výstupní konec zvlňovacích dopravníkových pásů 156 a 158 vykonává vratný vertikální pohyb. Tento vratný vertikální pohyb vytváří vlny ze stlačeného rouna 160 z minerálních vláken. Jednotlivé vlny jsou spolu spojeny a tvoří zvlněné rouno 170 z minerálních vláken. Vztahová značka 171 na obr. 8 označuje trysku, z níž tryská proud horkého vzduchu nebo paprsek horkého vzduchu, který je směrován na horní povrch zvlněného rouna 170 z minerálních vláken a vytváří povrchové vytvrzení zvlněného rouna 170 z minerálních vláken, které zvyšuje tuhost a samonosnost tohoto zvlněného rouna 170 z minerálních vláken, které je pak přenášeno navazujícím dopravníkovým pásem 166 v nepodepřeném stavu. Podobné vytvrzovací prostředky, např. horký vzduch generující tryska, otvory opatřená trubice nebo pod. mohou být pro částečné vytvrzení vnějšího spodního povrchu zvlněného rouna 170 z minerálních vláken, prováděné ve výrobním místě z obr. 8, umístěny pod zvlněným rounem 170 z minerálních vláken, a také ve výrobních místech, která budou dále popsána v souvislosti s popisem obr. 9, obr. 10 a obr. 13.
Vlna vzniklá sestupným pohybem otočných válců ve svislém stojanu 162 z jejich horní polohy do jejich spodní polohy je označena vztahovou značkou 168. Zvlněné rouno 170 z minerálních vláken, vytvořené vratným vertikálním pohybem výstupních konců zvlňovacích dopravníkových pásů 156 a 158 je přijímáno na navazující dopravníkový pás 166, který se pohybuje rychlostí menší než je rychlost pohybu dopravníkových pásů 152, 154, 156 a 158. Zvlňovací dopravníkové pásy 156 a 158 se také mohou pohybovat poněkud menší rychlostí než je rychlost pohybu dopravníkových pásů 152 a 154 a vytvářet tak mírnou podélnou kompresi stlačeného rouna 160 z minerálních vláken vstupujícího do ve svislém směru vratně se pohybujících a rouno z minerálních vláken svírajících zvlňovacích dopravníkových pásů 156 a 158.
Poměr rychlosti pohybu mezi zvlňovacími dopravníkovými pásy 156, 158 a navazujícím dopravníkovým pásem 166 a zdvih svislého vratného pohybu výstupních konců zvlňovacích dopravníkových pásů 156 a 158 určují vrchol vln zvlněného rouna 170 z minerálních vláken a také šířku nebo vlnovou délku vln tohoto zvlněného rouna 170 z minerálních vláken. Dále bylo zjištěno, že obrys vnější plochy vln zvlněného rouna 170 z minerálních vláken může být ovlivňován činností navazujícího dopravníkového pásu 166 a motoru 164, neboť zejména motor 164 může pracovat časově proměnným způsobem, majícím za následek nekontinuální vertikální vratný pohyb výstupních konců zvlňovacích dopravníkových pásů 156 a 158. Tato nepravidelnost pak ovlivňuje tvorbu jednotlivých vln, jako je vlna 168 zvlněného rouna 170 z minerálních vláken.
Motor 164 může být také řízen zvláštním časově proměnným způsobem, kterým dojde ke vzniku specifického vnějšího obrysu vln, jako je vlna 168 zvlněného rouna 170 z minerálních vláken. Pro mnoho účelů je žádoucí, aby vnější obrys vln zvlněného rouna 170 z minerálních vláken měl v podstatě válcovité uspořádání, neboť poloviny prstencovitého izolačního obkladu z minerálních vláken, vyráběné ze zvlněného rouna 170 z minerálních vláken, mají mít běžně a výhodně vnější povrch válcovitý. Alternativní vnější obrysy lze vytvořit změnami chodu motoru 164 a/nebo změnami rychlosti navazujícího dopravníkového pásu 166.
Výrobní místo zobrazené na obr. 8, v němž je původní rouno z minerálních vláken zpracováváno na zvlněné rouno z minerálních vláken, může být modifikováno například tak, že bude vypuštěn motor 164, zvlňovací dopravníkové pásy 156 a 158 budou udržovány v pevné poloze a měnit se bude v Čase rychlost zvlňovacího dopravníkového pásu 156 vzhledem k rychlosti zvlňovacího dopravníkového pásu 158, čímž dojde k periodickému zbržďování horního povrchu stlačeného rouna 160 z minerálních vláken. Snížení rychlosti zvlňovacího dopravníkového pásu 156 oproti rychlosti zvlňovacího dopravníkového pásu 158 vyvolá vznik vzhůru směřujícího svahu vlny,
- 10CZ 8555 Ul jako je vlna 168 zobrazená na obr. 8, a následné zrychlení zvlňovacího dopravníkového pásu 156 a současné zbrzdění zvlňovacího dopravníkového pásu 158, snižující rychlost spodního povrchu stlačeného rouna 160 z minerálních vláken, vyvolá posun rouna vycházejícího z výstupního konce zvlňovacích dopravníkových pásů 156 a 158 směrem dolů za vzniku vln tvořících zvlněné rouno 170 z minerálních vláken. Rovněž při tomto periodickém zrychlování a zpomalování horního a spodního povrchu stlačeného rouna 150 z minerálních vláken může být rychlost pohybu navazujícího dopravníkového pásu 166 stálá nebo se může měnit podle změny nebo kolísání rychlosti zvlňovacího dopravníkového pásu 156 a změny rychlosti zvlňovacího dopravníkového pásu 158. U tohoto alternativního provedení technického řešení, zahrnujícího zrychlování a zpomalování zvlňovacích dopravníkových pásů 156 a 158, je možno měnit délku dopravníkových pásů vjejich podélném směru a dopravníkové pásy samotné je možno alternativně nahradit válci nebo vodícími deskami případně kombinací pásů, válců a/nebo vodicích desek sloužící pro vytvoření zvlněného rouna 170 z minerálních vláken změnou rychlosti pohybu horního povrchu stlačeného rouna 150 z minerálních vláken vzhledem k rychlosti pohybu jeho spodního povrchu, a naopak.
Netkané rouno 150 z minerálních vláken, které vstupuje mezi dopravníkové pásy 152 a 154, zobrazené na obr. 8, je netkaným rounem z minerálních vláken, které obsahuje minerální vlákna uspořádaná převážně v podélném směru tohoto rouna 150 z minerálních vláken. Tímto rounem 150 z minerálních vláken může být rouno podobné přímo vytvořenému, případně zhutněnému nebo stlačenému, základním nebo primárním rounu 20 z minerálních vláken, které bylo popsáno v souvislosti s popisem obr. 3.
Výroba zvlněného rouna z minerálních vláken, které má být dále zpracováno na poloviny prstencovitého izolačního obkladu z minerálních vláken, může být realizována ve spojení s jakýmkoliv rounem z minerálních vláken, včetně roun z minerálních vláken obsahujících minerální vlákna s libovolnou převažující orientací, nebo ve spojení s rouny složenými z několika vrstev, poskytujícími možnost vyrobit prstencovité izolační obklady z minerálních vláken, mající zvláštní převažující orientaci minerálních vláken a zvláštní strukturální složení, vyhovující specifickým požadavkům na pevnost, pružnost a/nebo elastické a izolační vlastnosti.
Na obr. 9 je zobrazeno stejné výrobní místo jako na obr. 8, určené pro zpracování alternativního rouna 1501 z minerálních vláken, zahrnujícího minerální vlákna orientovaná převážně příčně vzhledem k podélnému směru rouna 1501 z minerálních vláken, tj. tvořené rounem podobným sekundárnímu rounu 30 z obr. 2 a případně stlačeným, jak bylo popsáno v souvislosti s obr. 3. Vstupující rouno 1501 z minerálních vláken je sevřeno a stlačeno dopravníkovými pásy 152 a 154 vytvářejícími zněj stlačené rouno 1601 z minerálních vláken, zahrnující minerální vlákna uspořádaná převážně příčně vzhledem k podélnému směru rouna z minerálních vláken. Vztahové značky 168 a 170 označují jednu vlnu a zvlněné rouno z minerálních vláken obsahující minerální vlákna uspořádaná převážně příčně ke směru pohybu zvlněného rouna 1701 z minerálních vláken. Vlna 1681 a zvlněné rouno 1701 z minerálních vláken tedy odpovídá vlně 168, resp. zvlněnému rounu 170 z minerálních vláken popsanému v souvislosti s obr. 8. Je však zřejmé, že zvlněné rouno 170 z minerálních vláken popsané u provedení z obr. 8 zahrnuje minerální vlákna uspořádaná převážně tangenciálně k vlnám zvlněného rouna 170, zatímco zvlněné rouno 1701 zahrnuje minerální vlákna uspořádaná převážně axiálně k vlnám tohoto zvlněného rouna 1701 z minerálních vláken.
Výše popsané izolační rouno z minerálních vláken, které bylo vyrobeno způsobem zobrazeným na obr. 5 až obr. 7, může být rovněž zpracováno v zařízení zobrazeném na obr. 8 a obr. 9, což je znázorněno na obr. 10. Vztahové značky 15011, 16011, 1681 a 1701 zde označují prvky odpovídající prvkům 150, 160, 168 a 170, popsaným u provedení z obr. 8, avšak zahrnující minerální vlákna uspořádaná převážně vzájemně příčně a příčně k podélnému i příčnému směru rouna z minerálních vláken.
Obr. 11 znázorňuje způsob výroby kompozitního izolačního rouna z minerálních vláken, u kterého je středové rouno 150111 z minerálních vláken vloženo mezi dvě protilehlé povrchové
-11 CZ 8555 Ul vrstvy 172 a 174 z minerálních vláken. Středové rouno 150111 z minerálních vláken, může být tvořeno jakýmkoliv z výše popsaných netkaných roun 20, 30, 60, 64 nebo 130 z minerálních vláken. Povrchové vrstvy nebo rouna 172 a 174 z minerálních vláken mohou být vytvořeny způsobem popsaným v souvislosti s popisem obr. 4, nebo alternativně mohou být tvořeny rouny z minerálních vláken, vyrobenými jiným výrobním zařízením, a tvořenými minerálními vlákny s jakoukoliv výše popsanou strukturou a uspořádáním. Výhodně mají povrchové vrstvy nebo rouna 172 a 174 z minerálních vláken stejnou strukturu, nicméně pro určitá specifická použití mohou mít rouna 172 a 174 strukturu různou.
Výrobní místo zobrazené na obr. 11 v podstatě odpovídá výrobnímu místu popsanému v souvislosti s obr. 8, obr. 9 a obr. 10, avšak výrobní místo z obr. 11 je ve srovnání s výrobními místy z obr. 8 až obr. 10 upravené vtom, že dopravníkové pásy 152 a 154 jsou vypuštěny a nahrazeny dvěma válci 176 a 178. které slouží k přitisknutí povrchových vrstev nebo roun 172 a 174 z minerálních vláken ke středovému rounu 150111 z minerálních vláken. V závislosti na tom, zda jsou rouna 150111, 172 a 174 vytvrzena, jak bude dále podrobněji popsáno, nebo nevytvrzena, a také v závislosti na obsahu nevytvrzených vytvrditelných látek v těchto rounech 150111, 172 a 174, mohou být povrchová rouna 172 a 174 se středovým rounem 150111 z minerálních vláken spojena přímo, nebo mohou být se středovým rounem 150111 z minerálních vláken spojena pomocí lepidla, tj. pomocí vytvrditelné látky použité v předchozích výrobních místech, jako jsou výrobní místa zobr. 1, obr.2 a obr. 5, určená pro výrobu základního nebo primárního rouna 20 z minerálních vláken, zobrazeného na obr. 1.
Po nanesení povrchových vrstev nebo roun 172 a 174 z minerálních vláken na středové rouno 150111 z minerálních vláken je vytvořeno kompozitní rouno 160111, které je dále zpracováváno pomocí stlačujících a vertikálně vratně se pohybujících zvlňovacích dopravníkových pásů 156 a 158, jak již bylo podrobně popsáno v souvislosti s obr. 8, na zvlněné rouna 170111 z minerálních vláken.
Povrchová rouna nebo vrstvy 172 a 174, jak jsou popsány u obr. 12, mohou být nahrazeny tenkými vrstvami nebo fóliemi 172* a 1741 jako jsou tenké vrstvy z fólií vyrobených z organických nebo anorganických materiálů, příkladně textilními fóliemi, plastovými fóliemi, zahrnujícími celistvé fólie, tkané nebo netkané fólie, kovové fólie, jako jsou hliníkové fólie, nebo jejich kombinacemi. Povrchové vrstvy nebo fólie 1721 a 1741 jsou naneseny na středové rouno 150lv pomocí válců 176 a 178 popsaných výše a připojeny ke středovému rounu 150lv z minerálních vláken teplem nebo lepidlem, sloužícím pro přilepení povrchových vrstev nebo fólií 1721 a 1741 ke středovému rounu 150lv z minerálních vláken. Středové rouno 150lv z minerálních vláken může, podobně jako výše popsané a na obr. 11 zobrazené středové rouno ISO1, tvořit jakékoliv rouno z minerálních vláken, které bylo výše popsáno, nebo kompozitní rouno z minerálních vláken, jako je rouno 160111, popsané v souvislosti s obr. 11, nebo kompozitní rouno z minerálních vláken, mající strukturu, která bude dále popsána v souvislosti s popisem obr. 12. Nanesením povrchových vrstev nebo fólií 1721 a 1741 na středové rouno 150lv z minerálních vláken je vytvořeno potažené rouno 160lv z minerálních vláken, které je dále zpracováváno na zvlněné, na povrchu potažené rouno 170lv z minerálních vláken, a to způsobem, který byl popsán v souvislosti s obr. 8. Jak již bylo uvedeno, způsob výroby zvlněného rouna z minerálních vláken tak, jak byl popsán u obr. 8, může být prováděn s jednoduchým nebo s kompozitním rounem z minerálních vláken, např. s rounem popsaným v souvislosti s obr. 11.
Na obr. 13 je znázorněn další výhodný způsob výroby zvlněného kompozitního izolačního rouna z minerálních vláken podle tohoto technického řešení, u kterého je množství izolačních roun 150^, 1502, JL50j a 150d z minerálních vláken, majících identickou nebo rozdílnou strukturu, spojeno do kompozitního rouna 160v z minerálních vláken. Jednotlivá rouna 150i, 1502, a 150j z minerálních vláken jsou spojena pomocí válců a případně s pomocí aplikátoru adheziva nebo lepidla. Jednotlivé válce jsou na obr. 13 označeny vztahovými značkami 176j, 176?. 178i a 178?. Jak je z tohoto obrázku zřejmé, jsou válce U62 a 1781 používány pro vzájemné spojování roun 15Ο2 a 150j a válce 176] a 178i jsou použity stejným způsobem jako je způsob popsaný
- 12CZ 8555 Ul u provedení z obr. 11 pro nanášení vnějších nebo povrchových vrstev či roun 150i a 150d na kompozitní rouno z minerálních vláken, zahrnující středová rouna 150? a 150^ z minerálních vláken. Jak bylo výše naznačeno, mohou být rouna 150±, 150?, 15Ch a 1504 spojována za použití adheziv nebo lepidel, v závislosti na charakteru těchto roun 1502, 150?, 150? a 15Ο4 z minerálních vláken a zejména v závislosti na tom, zda jsou tato rouna 150^ 150?. 150? a 150ž z minerálních vláken vytvrzena nebo nevytvrzena a následně tedy na tom, zda obsahují či neobsahují nevytvrzenou pojivovou látku nebo lepidlo.
Kompozitní rouno 160v z minerálních vláken je dále v souladu s principy způsobu výroby zvlněného rouna z minerálních vláken podle tohoto technického řešení, který byl popsán v předchozí části popisu, zpracováváno zvlňovacími dopravníkovými pásy 156 a 158, vytvářejícími zvlněné kompozitní rouno 170v z minerálních vláken. Je zřejmé, že kompozitní rouno 150 z minerálních vláken může být dále upravováno nanášením povrchových nebo integrálních vrstev či fólií podobných vrstvám nebo fóliím 1721 a 1741, popsaným u provedení způsobu výroby z obr. 12, a může mít nesymetrickou nebo výhodně symetrickou strukturu jako vnější rouna z minerálních vláken, příkladně rouna 1502 a 1504, mající identickou strukturu, a středová rouna 150? a 150? z minerálních vláken, mající rovněž identickou strukturu nebo uspořádání, nebo alespoň strukturu vytvářející symetrický lineární produkt, kterým je zvlněné kompozitní rouno 170v z minerálních vláken.
Výroba zvlněného rouna z minerálních vláken, vytvářející vytvrzené nebo nevytvrzené rouno z minerálních vláken, které se dále zpracovává na poloviny prstencovitých izolačních obkladů z minerálních vláken, jak bude podrobněji popsáno v následující části popisu, může být prováděna jakýmkoliv vhodným způsobem zahrnujícím použití libovolných prostředků upravených pro výrobu zvlněného rouna z minerálních vláken. Výše popsané stlačovací a vertikálně pohyblivé zvlňovací dopravníkové pásy 156 a 158 mohou být nahrazeny jakýmikoliv jinými vhodnými prostředky vytvářejícími zvlnění, příkladně sadami válců nebo vodících desek apod., nebo kombinací prvků výše uvedeného druhu. V závislosti na skutečných vlastnostech zvlněného rouna z minerálních vláken vyráběného zvlňováním, tj. způsobem popsaným v souvislosti s obr. 8, a zejména v závislosti na tloušťce a tuhosti rouna z minerálních vláken tvořícího základní rouno, z něhož se zvlněné rouno vyrábí, tj. rouna 160 nebo kteréhokoliv jiného rouna 1601, 16011, 160111, 160lv a 160v. může být způsob dále zdokonalen použitím přídavných zvlňovacích nebo podpůrných prostředků, jako jsou opěrné nebo vodicí prostředky zobrazené na obr. 14.
Na obr. 14 je zobrazeno rouno 160 z minerálních vláken sevřené mezi dříve popsanými zvlňovacími dopravníkovými pásy 156 a 158 (viz obr. 8) a dále svislý stojan 162 a motor 164.
Navazující dopravníkový pás 166, který se pohybuje rychlostí menší než je rychlost pohybu zvlňovacích dopravníkových pásů 156 a 158, je zobrazen společně s dalším dopravníkovým pásem 172, který je umístěn nad zvlněným rounem 170 z minerálních vláken a protilehle k navazujícímu dopravníkovému pásu 166, který zespodu nese zvlněné rouno 170 z minerálních vláken.
Dopravníkové pásy 166 a 172 jsou dále opatřeny množstvím opěrných prvků 167. resp. 173, které vystupují z vnějších povrchů těchto dopravníkových pásů 166 a 172, a jsou umístěny ve vzájemných rozestupech určených polovinou vlnové délky vln zvlněného rouna 170 z minerálních vláken. Vlnová délka je na obr. 14 označena vztahovou značkou L. Opěrné prvky 167 jsou dále posunuty o čtvrtinu vlnové délky oproti opěrným prvkům 173 a vytvářejí prvky vystupující kolmo na směr pohybu dopravníkových pásů 166 a 172. Opěrné prvky 167 a 173 jsou výhodně tvořeny elementy s příčně vedoucím profilem, které, jak je zřejmé z obr. 14, slouží k podepření vln vytvořených zvlňovacími dopravníkovými pásy 156 a 158. Tyto opěrné prvky 167 a 173 rovněž zabraňují tomu, aby právě vznikající vlna, např. vlna 168, ovlivňovala vlny již vytvořené. Tímto opatřením se zajistí vznik vln se specifickým a požadovaným uspořádáním a šířkou.
-13CZ 8555 Ul
Zvlněné rouno z minerálních vláken vyráběné způsobem popsaným výše s poukazem na obr. 8 až obr. 14, nebo jakýmkoliv jiným podobným způsobem vytvářejícím zvlnění, je v souladu s myšlenkou tohoto technického řešení dále zpracováváno za vzniku prstencovitých poloskořepin obkladů z minerálních vláken. Zvlněné rouno z minerálních vláken, jako je rouno 170 z obr. 9 a obr. 15, je v rovině své symetrie rozděleno na množství poloskořepin. Tato rovina symetrie je na obr. 15 znázorněna čarou 174. Jestliže zvlněné rouno z minerálních vláken vykazuje obrys vnějších ploch, který je v souladu s požadovaným vnějším obrysem polovin prstencovitých izolačních obkladů z minerálních vláken, které mají být z poloskořepin zobrazených na obr. 15 vyrobeny, není třeba provádět žádné další úpravy. Ve většině případů však vlny zvlněného rouna ío z minerálních vláken, které mají být dále zpracovávány v následující části popsaným způsobem, mají mírně nedokonalý vnější obrys, neboť vnější plochy těchto vln zvlněného izolačního rouna z minerálních vláken, např. rouna 1701, zobrazeného na obr. 15, neodpovídají zcela přesně požadovanému vnějšímu tvaru prstencovitých izolačních obkladů z minerálních vláken, které mají být z tohoto zvlněného rouna z minerálních vláken vyrobeny.
Za těchto okolností musejí být poloskořepiny dále zpracovány mechanickým zpracováním nebo obráběním tak, že se vnější povrchové vrstvy, jako jsou povrchové vrstvy 177 a 179, oddělují od středového tělesa poloskořepiny. Středová tělesa, na obr. 15 označená vztahovou značkou 176 a 178, mají, po mechanickém zpracování nebo po obrobení, vnější plochy válcovité, přesně odpovídající požadovaným vnějším plochám prstencovitého izolačního obkladu z minerálních vláken, které jsou z poloskořepin zobrazených na obr. 15 vyráběny. Je zřejmé, že vnitřní obrys vln zvlněného rouna z minerálních vláken, jako je rouno 1701 z obr. 15, se rovněž může lišit od požadovaného uspořádání, a bude je tedy nutno mechanicky opracovat nebo obrábět, jak bude podrobněji popsáno v následující částí popisu s odkazem na obr. 17 až obr. 19.
Obr. 16 zobrazuje další výrobní místo, v němž se provádí dělení zvlněného rouna z minerálních vláken, vyrobeného způsobem popsaným v souvislosti s obr. 8 až obr. 14, nebo jakýmkoliv jiným ekvivalentním způsobem, na jednotlivé poloskořepiny, které jsou schematicky znázorněny na obr. 15. Na obr. 16 je zobrazeno zvlněné rouno 170 z minerálních vláken, které může být nahrazeno kterýmkoliv ze zvlněných roun 1701. 17011. 170111, 170lv a 170v z minerálních vláken popsaných v předchozí části popisu v souvislosti sobr. 9 až obr. 13, nebo jakýmkoliv jiným kompozitním nebo jednoduchým rounem z minerálních vláken. Rouno 170 vychází na obr. 16 zvytvrzovací pece 180 a je uloženo na nosný dopravníkový pás 182. Pomocí tohoto nosného dopravníkového pásu 182 a jakýchkoliv dalších dopravních nebo manipulačních prostředků obsažených ve vytvrzovací peci 180 nebo vytvořených před touto vytvrzovací pecí 180, je zvlněné rouno 170 z minerálních vláken přiváděno do dělicího místa, kde se horizontálně vratně se pohybující řezný nástroj 184 zařezává do zvlněného rouna 170 z minerálních vláken a vytváří oddělené horní a spodní poloskořepiny 190, resp. 192. Horizontálně vratně se pohybující řezný nástroj 184 je tvořen pilovým listem, který je připevněn k nosnému prvku 186 a je poháněn motorem 188. Horní poloskořepiny 190 jsou přijímány na dopravníkový pás 194 a tímto dopravníkovým pásem 194 neseny, zatímco spodní poloskořepiny 192 sklouzávají po vodicím deskovitém prvku 196 a jsou vedeny do korýtkovitého zásobníku, který je vymezen mezi svislou deskovitou částí vodícího deskovitého prvku 196 a další svislou deskou 198. Z tohoto zásobníku jsou spodní poloskořepiny 192 předávány na dopravníkový pás 204. Jak je vidět na obr. 16, jsou horní poloskořepiny 190 neseny a dopravovány dopravníkovým pásem 194 tak, že leží na své rovné ploše, vytvořené při dělení zvlněného rouna 170 z minerálních vláken, zatímco spodní poloskořepiny 192. vytvořené z tohoto rouna 170 z minerálních vláken, jsou vzhledem k horním poloskořepinám 190 otočeny o 180°, neboť tyto spodní poloskořepiny 192 jsou na dopravníkovém pásu 204 neseny na svých vnějších válcovitých plochách.
Z dopravníkových pásů 194 a 204 jsou horní poloskořepiny 190 a spodní poloskořepiny 192 přeneseny na další transportní prostředky, tvořené dopravníkovými pásy 200, resp. 206, pomocí nichž jsou tyto horní poloskořepiny 190 a spodní poloskořepiny 192 přiváděny do dvou pracovních míst 202, resp. 208. V těchto pracovních místech 202 a 208 jsou poloskořepiny 190 a 192 obrobeny tak, že oddělením přebytečného materiálu z poloskořepin 190 a 192 pomocí
- 14CZ 8555 Ul řezného nástroje nebo podobného obráběcího zařízení, které bude podrobněji popsáno v následující části s odkazem na obr. 17 až obr. 19, jsou vyrobeny poloviny 1901 a 1921 prstencovitého izolačního obkladu z minerálních vláken.
Na obr. 17 je zobrazena sestava 210 řezného nástroje, pomocí které jsou v jediném pracovním místě opracovány výše popsané poloskořepiny 190 a 192 na poloviny 1901 a 1921 prstencovitého izolačního obkladu z minerálních vláken. Sestava 210 řezného nástroje zahrnuje středový nůž 212, který je umístěn na výstupním hřídeli 214 motoru 216. Tento nůž 212 zahrnuje konkávní kruhovitý břit sloužící, po jeho uvedení do rotačního pohybu motorem 216, k vytváření válcovitých vnějších ploch polovin 1901 a 1921 prstencovitého izolačního obkladu z minerálních vláken. Pro obrábění vnitřních ploch poloskořepin 190 a 192, a tedy pro vytvoření vnitřní válcovité plochy polovin 1901 a 1921 prstencovitého izolačního obkladu z minerálních vláken, jsou vytvořeny další nože 218 a 220, které jsou připevněny na výstupních hřídelích 222, resp. 224 motorů 226. resp. 228. Nůž 218 je upraven pro obrábění vnitřního povrchu horní poloskořepiny 190 a nůž 220 pro obrábění spodní poloskořepiny 192. přičemž oba mají identickou konfiguraci, neboť obě poloviny 1901 a 1921 prstencovitého izolačního obkladu z minerálních vláken jsou symetrické. Nože 218, 212 a 220 se mohou otáčet ve stejném směru otáčení, nebo alternativně nože 218 a 220 se mohou otáčet jedním směrem, zatímco nůž 212 se může otáčet směrem opačným.
Obrábění nebo opracovávání poloskořepin 190 a 192 může být samozřejmě uskutečněno mnoha způsoby. Horní a spodní poloskořepina 190 a 192 může být opracovávána v samostatných místech, jako jsou místa 202 a 208 zobrazená na obr. 16, v jednom místě, jako je místo zahrnující sestavu 210 řezného nástroje, zobrazenou na obr. 17, nebo v jednom místě poté, co horní a spodní poloskořepina 190 a 192 byly otočeny a přiřazeny ke spodním poloskořepinám 192. resp. horním poloskořepinám 190. Po otočení dnem vzhůru buď horních nebo spodních poloskořepin a po spojení s horními, resp. spodními poloskořepinami je možno pro opracování horních a spodních, střídavě uložených, poloskořepin použít jediné pracovní místo.
Obr. 18 zobrazuje jediné pracovní místo, které je možno použít pro opracování pouze horních poloskořepin 190, nebo pro opracování horních poloskořepin 190 a také spodních poloskořepin 192, po otočení těchto spodních poloskořepin 192 dnem vzhůru. Toto pracovní místo se od pracovního místa z obr. 17 liší vtom, že pro výrobu nebo obrábění vnějších i vnitřních ploch poloskořepin 190, 192 určených pro výrobu polovin prstencovitých izolačních obkladů z minerálních vláken, jako je polovina 190* zobrazená na obr. 18, je použito uzavřených pilových listů.
Poloskořepina 190, vstupující do tohoto pracovního místa, je vedena a přenášena svislými dopravníkovými pásy 230 a 232 a podepírána množstvím válců 234. Tato poloskořepina 190 je nejprve přivedena do kontaktu s prvním uzavřeným pilovým listem 248. kteiý je částečně zakryt ve válcovitém krytu 242, majícím vzhůru vystupující části 244 a 246, z nichž uzavřený pilový list 248 vyčnívá v polokruhovém oblouku. Ve válcovém krytu 242 je vytvořeno pohonné kolo, které se otáčí na výstupním hřídeli motoru 238. Prostřednictvím tohoto pohonného kola se uzavřený pilový list 248 pohybuje v polokruhové smyčce mezi dvěma vystupujícími částmi 244 a 246 krytu 242. Poté, co je poloskořepina 190 protlačena uzavřeným pilovým listem 248, přechází na desku 250, která slouží pro podepření spodní plochy této poloskořepiny 190 při vstupu do další pily, sloužící k vytvoření vnitřní válcové plochy poloviny 1901 prstencovitého izolačního obkladu z minerálních vláken.
Tato další pila zahrnuje součásti podobné součástem 242, 244, 246 a 248 pily výše popsané, avšak pila pro výrobu vnitřní válcové plochy poloviny 190* prstencovitého izolačního obkladu z minerálních vláken zahrnuje válcovitý kryt 252, jehož části 254 a 256 vystupují vzhůru. V tomto kiytu 252 se otáčí uzavřený pilový list 258, který je poháněn motorem 260. Po opracování vnější i vnitřní plochy poloskořepiny 190 pomocí uzavřených pilových listů 248 a 258, které se mohou pohybovat ve stejném směru nebo v opačných směrech, je polovina
- 15 CZ 8555 Ul prstencovitého izolačního obkladu z minerálních vláken uložena na množství válců 266 a dopravena z pilových listů 248 a 258 svisle uspořádanými dopravníkovými pásy 262 a 264.
Na obr. 19 je zobrazeno alternativní provedení nože 218 z obr. 18, které je označeno vztahovou značkou 2181. Nůž 2181 je připojen k výstupnímu hřídeli 2221 motoru 2261. Od nože 218 z obr. 18 se tento nůž liší ve dvou ohledech. Za prvé, nůž 2181 má uspořádání umožňující, aby byl použit pro opracovávání nebo obrábění vnitřních ploch horní poloskořepiny 190 a současně spodní poloskořepiny 192, která je umístěna symetricky s a protilehle k horní poloskořepině 190 před tím, než jsou poloskořepiny 190 a 192 uvedeny do kontaktu s tímto nožem 2181. Za druhé, okrajová část nože 2181 se liší od polokruhového uspořádání nože 218 a také nože 220, neboť nůž io 2181 má plášťovou vnější okrajovou část, pomocí níž je vyráběna požadovaná vnější plocha v horní a spodní poloskořepině 190 a 192. která je zobrazena v pravé horní části obr. 19, kde je zobrazena modifikovaná polovina 1901 prstencovitého izolačního obkladu z minerálních vláken s vnitřním povrchem vyrobeným plášťovým nožem 2181 a s válcovitým vnějším povrchem, který může být vyroben nožem 248 nebo alternativně nožem podobným noži 212 z obr. 17.
Obr. 20 zobrazuje polovinu 190* prstencovitého izolačního obkladu z minerálních vláken s většími podrobnostmi, znázorňující válcovou vnější plochu 270, vnitřní válcovou plochu 272 a protilehlá koncová čela 274 a 276. Tato koncová čela 274 a 276 mohou být tvořena koncovými čely původního izolačního rouna z minerálních vláken, z kterého se poloskořepiny 190 a poloviny 1901 prstencovitého izolačního obkladu z minerálních vláken vyrábějí, jako příkladně rouna 150 z obr. 8, které je zvlněno do zvlněného izolačního rouna 170 z minerálních vláken, zobrazeného na obr. 8 a dále vytvrzeno a obrobeno např. tak, jak je znázorněno na obr. 16. Pro určitá použití mohou být koncová čela rouna z minerálních vláken, jako je rouno 150, z něhož se poloviny 1901 vyrábějí, profilované stlačena, aby zde došlo ke zvýšení mechanické celistvosti a pevnosti příslušné koncové části dokončené poloviny 1901, např. příčným zhutněním okrajové části nebo okrajových částí původního rouna nebo roun, z nichž se zvlněné izolační rouno z minerálních vláken vyrábí, tj. před zvlňováním rouna z minerálních vláken, jako je rouno 150 z obr. 8. V závislosti na skutečných rozměrech polovin 1901 prstencovitého izolačního obkladu a na provedení koncových částí poloskořepin 190, z kterých se poloviny 1901 izolačních obkladů vyrábějí, mohou být koncová čela 274 tvořena příslušnými koncovými čely původních poloskořepin 190. nebo alternativně mohou být vytvořeny obráběním, např. seříznutím, koncových čel poloskořepin 190 před nebo po opracování vnitřních a vnějších válcových ploch 272 a 270, které bylo popsáno v souvislosti s popisem obr. 16 až obr. 18.
Horní polovina 1901 izolačního obkladu a odpovídající spodní polovina 1921 obkladu mohou být spojeny do mnoha prstencovitých izolačních celků, jako jsou tepelně izolační celky popsané v mezinárodní patentové přihlášce PCT/DK93/00281, zveřejněné pod č. WO94/05947, odpovídající patentové přihlášce US 08/182 634, na kterou odkazujeme, a která je prostřednictvím těchto odkazů zahrnuta v tomto popise. Alternativní provedení prstencovitých izolačních obkladů z minerálních vláken podle tohoto technického řešení je tvořeno středovou částí tepelně izolační sestavy, přičemž vnitřní a/nebo vnější povrch prstencovité izolační sestavy může být pokryt tenkými Vrstvami nebo fóliemi zajišťujícími specifické tepelně izolační nebo mechanické vlastnosti. Na obr. 21 až obr. 23 jsou zobrazena alternativní provedení tepelně izolačních sestav zahrnujících horní prstencovitou polovinu 1901 obkladu a spodní polovinu 1921 obkladu. Horní a spodní polovina obkladu jsou vzájemně spojeny na kontaktních plochách označených vztahovými značkami 191 a 193. Tepelně izolační sestava 280. zobrazená na obr. 21, zahrnuje od polovin 1901 a 192* obkladu oddělenou vnější povlakovou vrstvu 278, která může být tvořena hliníkovou fólií, která obvodově obklopuje spojené poloviny 1901 a 192* obkladu s výjimkou dělicí čáry 279. táhnoucí se podél kontaktní plochy 193.
Na obr. 22 je zobrazena modifikovaná sestava 2801 zahrnující vnější vláknitý obal 2781, mající dělící čáru podobnou dělící čáře 279 popsané u provedení z obr. 21 a označenou vztahovou značkou 2791. Vnější vláknitý obal 2781 může být tvořen textilií, tj. organickým vláknitým obalem, nebo alternativně a výhodně anorganickým vláknitým obalem, jako je tkaný nebo netkaný plastový obal, např. obal obsahující vliesový materiál.
-16CZ 8555 Ul
Obr. 23 znázorňuje další alternativní provedení tepelně izolační sestavy, zahrnující horní a spodní polovinu 1901 a 192* obkladu, opatřené vnějším krytem 27811, tvořeným souvislým krytem, jako je litý nebo vytvrzený kryt, např. kryt vyrobený na bázi nátěrového materiálu, který po aplikaci, výhodně v tekuté formě, která je nastříkána na vnější povrch polovin 190* a 1921 obkladu, ztuhne a je následně vytvrzena. Proces tuhnutí a vytvrzování probíhá před nebo po vytvoření podélné dělící čáry 27911. Podobným způsobem může být vytvořen vnitřní povlak nebo kryt prstencovitého izolačního obkladu z minerálních vláken. Tento vnitřní povlak nebo kryt může sloužit jako prvek odvádějící vlhkost způsobem popsaným ve výše zmiňovaných přihlašovatelových patentových přihláškách, nebo alternativně může tvořit vlhkost nebo vodu nepropouštějící povlak nebo obklad, nebo může alternativně vytvářet korozivzdomý ochranný povlak, vytvořený korozivzdomou kapalinou nebo tekutinou. Popsané vnější povlaky nebo kryty mohou být vytvořeny rovněž jako vnitřní povlaky nebo kryty.
V průběhu experimentů, prováděných původci řešení, byly ze základního 70 mm silného nevytvrzeného rouna z minerálních vláken s plošnou hmotností mezi 0,9kg/m2 až 1,25 kg/m2 vyrobeny prstencovité izolační obklady z minerálních vláken. Při experimentech bylo použito výrobní místo zobrazené na obr. 8. Rychlost dopravníkových pásů 152 a 154 byla 0,33 m/s a rychlost navazujícího dopravníkového pásu 166 byla 0,17 m/s. Rychlost zvlnění vytvářejících zvlňovacích dopravníkových pásů 156 a 158 se při výrobě vln zvlněného netkaného rouna 170 z minerálních vláken neměnila.
U prvního experimentu byly vyráběny prstencovité izolační obklady z minerálních vláken s vnějším průměrem 61 mm as vnitřním průměrem 21 mm, a to činností vlny vytvářejících zvlňovacích dopravníkových pásů 156 a 158 při asi 140 ot/min. Vlny generující zvlňovací dopravníkové pásy 156 a 158 vymezovaly výšku 50 mm a výška zvlněného rouna 170 z minerálních vláken byla 70 mm. Z navazujícího dopravníkového pásu 166 bylo zvlněné rouno 170 z minerálních vláken přiváděno do vytvrzovací pece 180, zobrazené na obr. 16, kde vznikalo vytvrzené netkané rouno z minerálních vláken, mající výšku 70 mm. Vyrobena byla níže uvedená rouna z minerálních vláken:
Vzorek 1: Netkané rouno z minerálních vláken se dvěma vrstvami po 70 mm.
Vzorek 2: Rouno z minerálních vláken tvořené dvěma vrstvami po 70 mm, které bylo stlačeno na celkovou výšku 55 mm.
Vzorek 3: Rouno z minerálních vláken obsahující dvě vrstvy s výškou po 70 mm, které byly jednotlivě stlačeny na výšku 60 mm.
Vzorek 4: Rouno z minerálních vláken tvořené třemi vrstvami s výškou po 70 mm, které byly jednotlivě stlačeny na celkovou výšku rouna 80 mm.
Vzorek 5: Rouno z minerálních vláken tvořené třemi vrstvami s výškou po 70 mm, které bylo stlačeno na celkovou výšku 80 mm.
Po vytvrzení ve vytvrzovací peci 180 byly vrcholy vln vytvrzeného zvlněného rouna 170 z minerálních vláken odděleny na jednotlivé poloskořepiny tak, jak je zobrazeno na obr. 16, a tyto poloskořepiny byly dále z vnější i z vnitřní strany obrobeny na poloviny prstencovitých izolačních obkladů, majících válcovitý vnější i vnitřní povrch. Pro výrobu prstencovitých izolačních obkladů s vnějším průměrem 61 mm a vnitřním průměrem 21 mm bylo nutno odstranit určité množství vytvrzeného materiálu tvořeného minerálními vlákny. Odstraněný materiál byl považován za odpad, přičemž tohoto odpadu bylo u všech uvedených vzorků asi 30 %. Odpad pocházel hlavně z nadměrně velkého vnějšího průměru poloskořepin, přičemž bylo zjištěno, že modifikace způsobu zvlňování, nebo alternativně větší vnější průměr prstencovitého izolačního obkladu vyrobeného obráběním polovin vln oddělených z vytvrzeného zvlněného rouna 170 z minerálních vláken by snížilo podíl odpadu na méně než 10 %.
Druhým experimentem byly vyráběny prstencovité izolační obklady z minerálních vláken s vnějším průměrem 114 mm as vnitřním průměrem 34 mm. Vlny generující zvlňovací
- 17CZ 8555 Ul dopravníkové pásy 156 a 158 pracovaly s rychlostí přibližně 80 ot/min. Zvlňovací dopravníkové pásy 156 a 158 vymezovaly výšku 50 mm a výška zvlněného rouna 170 z minerálních vláken byla 120 mm. Z navazujícího dopravníkového pásu 166 vstupovalo zvlněné rouno 170 z minerálních vláken do vytvrzovací pece 180 zobrazené na obr. 16, kde vzniklo vytvrzené zvlněné netkané rouno z minerálních vláken s výškou 120 mm. Byla vyrobena následující rouna z minerálních vláken:
Vzorek 6: Rouno z minerálních vláken obsahující čtyři vrstvy s výškou po 70 mm, které byly jednotlivě stlačeny.
Vzorek 7: Rouno z minerálních vláken obsahující čtyři vrstvy s výškou po 70 mm, které byly jednotlivě stlačeny.
Vzorek 8: Rouno z minerálních vláken obsahující čtyři vrstvy s výškou po 70 mm, které byly jednotlivě stlačeny.
Vzorek 9: Rouno z minerálních vláken obsahující čtyři vrstvy s výškou po 70 mm, které byly jednotlivě stlačeny.
Vzorek 10: Rouno z minerálních vláken obsahující čtyři vrstvy s výškou po 70 mm, které byly jednotlivě stlačeny.
Vzorek 11: Rouno z minerálních vláken obsahující pět vrstev s výškou po 70 mm, které byly jednotlivě stlačeny.
Po vytvrzení ve vytvrzovací peci 180 byly vrcholy vln vytvrzeného zvlněného rouna 170 z minerálních vláken odděleny na jednotlivé poloskořepiny tak, jak je zobrazeno na obr. 16, a tyto poloskořepiny byly dále z vnější i z vnitřní strany obrobeny na poloviny prstencovitých izolačních obkladů, majících válcovitý vnější i vnitřní povrch. Pro výrobu prstencovitých izolačních obkladů s vnějším průměrem 114 mm a vnitřním průměrem 34 mm bylo nutno odstranit určité množství vytvrzeného materiálu tvořeného minerálními vlákny. Odstraněný materiál byl považován za odpad, přičemž tohoto odpadu bylo u všech uvedených vzorků asi 20 %. Odpad pocházel převážně z nadměrně velkého vnějšího průměru poloskořepin, přičemž bylo zjištěno, že modifikací způsobu zvlňování, nebo alternativně při větším vnějším průměru prstencovitého izolačního obkladu vyrobeného obráběním polovin vln oddělených z vytvrzeného zvlněného rouna 170 z minerálních vláken by došlo ke snížení podílu odpadu na méně než 10 %, nebo i méně než 5 %.
Bylo zjištěno, že výše popsaným způsobem mohou být vyráběny prstencovité izolační obklady z minerálních vláken, přičemž jejich izolační vlastnosti odpovídají izolačním vlastnostem izolačního rouna z minerálních vláken, z něhož jsou tyto prstencovité izolační obklady vyráběny. Dále bylo zjištěno, že prstencovité izolační obklady z minerálních vláken, mající hustotu 15 až 200 kg/m3, výhodně 70 až 90 kg/m3 obsahující čedičová vlákna a prstencovité izolační obklady z minerálních vláken, mající hustotu 40 až 60 kg/m3 obsahující skleněná vlákna, lze vyrábět z primárního rouna z minerálních vláken s plošnou hmotností 500 g/m2 až 10000 g/m2, zpracovaného naskládáním a/nebo stlačením za vzniku jediného rouna z minerálních vláken, z něhož jsou prstencovité obklady vyráběny, nebo za vzniku dvou nebo více, až čtyřiceti, jednotlivých vrstev. Bylo také zjištěno, že lze vyrábět prstencovité izolační obklady z minerálních vláken, mající vnější průměr v rozmezí 60 až 300 mm a vnitřní průměr v rozmezí 10 až 60 mm. Prstencovité izolační obklady lze vyrábět s využitím jakéhokoliv způsobu výroby minerálních vláken známého ze stavu techniky a zejména způsobem popsaným ve shora zmiňované zveřejněné mezinárodní patentové přihlášce, a také v přihlašovatelově patentové přihlášce PCT/DK94/00406, zveřejněné pod ě. WO95/14135 a v jakýchkoliv délkách daných celkovou šířkou výrobního zařízení, tedy šířkou zvlňovacích dopravníkových pásů 156 a 158, a dále šířkou vytvrzovací pece 180. Experimenty ukázaly, že výše popsaným kontinuálním výrobním postupem je možno vyrábět prstencovité izolační obklady s délkou 1,8 až 2,4 m a to, že podíl odpadu vznikajícího při obrábění vnějších a/nebo vnitřních ploch prstencovitého izolačního obkladu může být snížen na méně než 10 %, případně může být zcela eliminován za
-18CZ 8555 Ul předpokladu, že vnější a vnitřní obrysy vln mají tvar přesně odpovídající požadovaným vnějším a vnitřním plochám finálního produktu, tj. prstencovitého izolačního obkladu z minerálních vláken.
Claims (8)
- NÁROKY NA OCHRANU1. Prstencovitý izolační obklad z minerálních vláken, vyznačující se tím, že sestává ze dvou polovin obkladu z minerálních vláken, spojených do integrální struktury vytvrzením pojivových látek, přičemž uvedené poloviny obkladů jsou ze zvlněného netkaného rouna z minerálních vláken, obsahujícího dvě skupiny vrcholů vln vystupujících do vzájemně protilehlých směrů vzhledem k dělící rovině, ve které jsou tyto dvě skupiny vrcholů vln odděleny od uvedeného zvlněného netkaného rouna z minerálních vláken.
- 2. Prstencovitý izolační obklad podle nároku 1, vyznačující se tím, že obě poloviny obkladu mají minerální vlákna uspořádána převážně tangenciálně vzhledem k prstencovitému obkladu
- 3. Prstencovitý izolační obklad podle nároku 1, vyznačující se tím, že obě poloviny obkladu mají minerální vlákna uspořádána převážně axiálně vzhledem k prstencovitému obkladu
- 4. Prstencovitý izolační obklad podle nároku 1, vyznačující se tím, že obě poloviny obkladu mají minerální vlákna uspořádána převážně radiálně vzhledem k prstencovitému obkladu
- 5. Zařízení pro výrobu prstencovitého izolačního obkladu podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že zahrnuje:první prostředky pro výrobu prvního netkaného rouna z minerálních vláken, druhé prostředky pro přemísťování prvního netkaného rouna z minerálních vláken v jeho podélném směru, třetí prostředky pro skládání prvního netkaného rouna z minerálních vláken příčně vzhledem kjeho podélnému směru za vzniku druhého netkaného rouna z minerálních vláken zahrnujícího vlny se dvěma skupinami vrcholů vln, vystupujících do vzájemně protilehlých směrů vzhledem k dělící rovině, čtvrté prostředky pro vzájemné oddělení obou skupin vrcholů vln v dělící rovině za vzniku dvou skupin obloukovitých polovin obkladu, a páté prostředky pro sestavení dvou polovin obkladu z dvou skupin obloukovitých polovin obkladu do prstencovitého izolačního obkladu z minerálních vláken.
- 6. Zařízení podle nároku 5, vyznačující se tím, že první prostředky pro výrobu prvního netkaného rouna z minerálních vláken sestávají z pece (10) s licím žlabem (12), pod kteiým jsou uspořádána metací kola (14), pod kterými je uspořádán první dopravníkový pás (22), který tvoří druhé prostředky pro přemísťování prvního netkaného rouna z minerálních vláken v jeho podélném směru.
- 7. Zařízení podle nároku 5, vyznačující se tím, že třetí prostředky pro skládání prvního netkaného rouna z minerálních vláken příčně vzhledem kjeho podélnému směru zahrnují zvlňovací dopravníkové pásy (156, 158), které jsou umístěny nad apod rounem z minerálních vláken, přičemž zvlňovací dopravníkové pásy (156, 158) jsou na svém výstupním- 19CZ 8555 Ul konci vertikálně pohyblivé vzhledem k navazujícímu dopravníkovému pásu (166), nad kterým je uspořádána tryska (171) horkého vzduchu.
- 8. Zařízení podle nároku 5, vyznačující se tím, že čtvrté prostředky pro vzájemné oddělení obou skupin vrcholů vln sestávají z horizontálně vratně pohyblivého řezného nástroje5 (184), uspořádaného nad nosným dopravníkovým pásem (182).
Applications Claiming Priority (1)
| Application Number | Priority Date | Filing Date | Title |
|---|---|---|---|
| DK70395 | 1995-06-20 |
Publications (1)
| Publication Number | Publication Date |
|---|---|
| CZ8555U1 true CZ8555U1 (cs) | 1999-04-26 |
Family
ID=8096571
Family Applications (2)
| Application Number | Title | Priority Date | Filing Date |
|---|---|---|---|
| CZ974048A CZ404897A3 (cs) | 1995-06-20 | 1996-06-19 | Způsob výroby prstencovitého izolačního obkladu z minerálních vláken, zařízení pro výrobu prstencovitého izolačního obkladu z minerálních vláken a prstencovitý izolační obklad z minerálních vláken |
| CZ19977484U CZ8555U1 (cs) | 1995-06-20 | 1996-06-19 | Prstencovitý izolační obklad z minerálních vlákena zařízení pro jeho výrobu |
Family Applications Before (1)
| Application Number | Title | Priority Date | Filing Date |
|---|---|---|---|
| CZ974048A CZ404897A3 (cs) | 1995-06-20 | 1996-06-19 | Způsob výroby prstencovitého izolačního obkladu z minerálních vláken, zařízení pro výrobu prstencovitého izolačního obkladu z minerálních vláken a prstencovitý izolační obklad z minerálních vláken |
Country Status (12)
| Country | Link |
|---|---|
| EP (1) | EP0833992B1 (cs) |
| AT (2) | ATE247201T1 (cs) |
| AU (1) | AU6188396A (cs) |
| BG (1) | BG102119A (cs) |
| CA (1) | CA2225051C (cs) |
| CZ (2) | CZ404897A3 (cs) |
| DE (2) | DE69629472T2 (cs) |
| HU (1) | HU225181B1 (cs) |
| PL (1) | PL185184B1 (cs) |
| RU (1) | RU2166034C2 (cs) |
| SK (1) | SK165697A3 (cs) |
| WO (1) | WO1997001006A1 (cs) |
Families Citing this family (15)
| Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
|---|---|---|---|---|
| DE19757459C2 (de) * | 1997-12-23 | 2001-09-20 | Munditia Textilvertrieb Gmbh | Isolationsröhre |
| ATE244799T1 (de) † | 1998-03-19 | 2003-07-15 | Rockwool Int | Verfahren und vorrichtung zur herstellung eines mineralfaserprodukts. |
| WO1999047766A1 (en) * | 1998-03-19 | 1999-09-23 | Rockwool International A/S | Process and apparatus for the preparation of a mineral fibre product, uses of it and such product |
| DE19831752A1 (de) * | 1998-07-15 | 2000-02-03 | Rockwool Mineralwolle | Verfahren zur Herstellung von Rohrisolierungselementen und Rohrisolierungselement |
| DE19844425A1 (de) * | 1998-09-28 | 2000-03-30 | Gruenzweig & Hartmann | Dämmstoffplatte aus Mineralwolle zum Dämmen zwischen Dachsparren und Holzständerkonstruktionen sowie Verfahren zur Herstellung einer solchen Dämmstoffplatte |
| PL193903B1 (pl) * | 1999-01-26 | 2007-03-30 | Rockwool Mineralwolle | Urządzenie do szczelnego osadzenia przewodów rurowych i/lub kabli |
| PL1708876T3 (pl) * | 2004-01-31 | 2012-12-31 | Deutsche Rockwool Mineralwoll Gmbh & Co Ohg | Sposób wytwarzania pasma materiału izolacyjnego z włókien mineralnych oraz pasmo materiału izolacyjnego |
| DE102005026656A1 (de) * | 2004-07-09 | 2006-02-02 | Deutsche Rockwool Mineralwoll Gmbh & Co. Ohg | Herstellung einer Mineralfaserbahn mit weitgehend aufrecht stehenden Mineralfasern und Nutzung der dabei entstehenden Abfälle |
| WO2008025529A1 (en) * | 2006-08-29 | 2008-03-06 | Rockwool International A/S | Pipe section comprising a tubular insulating element of a fire retarding material |
| EP1895224A1 (en) * | 2006-08-29 | 2008-03-05 | Rockwool International A/S | Pipe section comprising a tubular insulating element of a fire retarding material |
| CN101614313B (zh) * | 2009-07-30 | 2010-12-29 | 长春高祥特种管道有限公司 | 用于高强度连续复合管的外保温层包覆设备 |
| FR3000971B1 (fr) * | 2013-01-11 | 2016-05-27 | Saint Gobain Isover | Produit d'isolation thermique a base de laine minerale et procede de fabrication du produit |
| AT516749B1 (de) * | 2015-07-02 | 2016-08-15 | Destra Gmbh | Verfahren und Vorrichtung zur Herstellung von Dämmstoffelementen aus Mineralfasern |
| DK3446021T3 (da) | 2016-04-18 | 2022-01-03 | Rockwool Int | Fremgangsmåde til fremstilling af et isoleringsrørstykke til rørinstallationer og et rørstykke |
| RU2721593C1 (ru) * | 2019-07-16 | 2020-05-20 | Роквул Интернэшнл А/С | Способ и устройство для горизонтального разъединения полотна из минеральной ваты |
Family Cites Families (7)
| Publication number | Priority date | Publication date | Assignee | Title |
|---|---|---|---|---|
| GB595134A (en) * | 1944-10-05 | 1947-11-27 | Owens Corning Fiberglass Corp | Improvements in or relating to the production of cylindrical pipe covering of insulating material |
| US1839200A (en) * | 1928-02-13 | 1932-01-05 | Cecil M Clarke | Method of making channel bodies |
| US2350996A (en) * | 1940-01-06 | 1944-06-13 | Owens Corning Fiberglass Corp | Method of forming pipe coverings |
| US3928105A (en) * | 1973-05-04 | 1975-12-23 | Fiberglas Canada Ltd | Automated apparatus and process for making match molded covering |
| GB1571420A (en) * | 1977-05-04 | 1980-07-16 | Fibreglass Ltd | Cutting of material |
| DD244271A3 (de) * | 1984-07-25 | 1987-04-01 | Zementind Rationalisierung | Verfahren zum verformen eines mineralwollevlieses |
| DK3593D0 (da) * | 1993-01-14 | 1993-01-14 | Rockwool Int | A method for producing a mineral fiber-insulating web, a plant for producing a mineral fiber-insulating web, and a mineral fiber-insulated plate |
-
1996
- 1996-06-19 CZ CZ974048A patent/CZ404897A3/cs unknown
- 1996-06-19 SK SK1656-97A patent/SK165697A3/sk unknown
- 1996-06-19 DE DE69629472T patent/DE69629472T2/de not_active Expired - Lifetime
- 1996-06-19 HU HU9802815A patent/HU225181B1/hu unknown
- 1996-06-19 AT AT96920743T patent/ATE247201T1/de not_active IP Right Cessation
- 1996-06-19 CZ CZ19977484U patent/CZ8555U1/cs not_active IP Right Cessation
- 1996-06-19 AT AT0900796U patent/AT3521U1/de not_active IP Right Cessation
- 1996-06-19 RU RU98101128/03A patent/RU2166034C2/ru active
- 1996-06-19 CA CA002225051A patent/CA2225051C/en not_active Expired - Fee Related
- 1996-06-19 PL PL96324173A patent/PL185184B1/pl unknown
- 1996-06-19 DE DE29680532U patent/DE29680532U1/de not_active Expired - Lifetime
- 1996-06-19 AU AU61883/96A patent/AU6188396A/en not_active Abandoned
- 1996-06-19 WO PCT/DK1996/000268 patent/WO1997001006A1/en not_active Application Discontinuation
- 1996-06-19 EP EP96920743A patent/EP0833992B1/en not_active Expired - Lifetime
-
1997
- 1997-12-16 BG BG102119A patent/BG102119A/xx unknown
Also Published As
| Publication number | Publication date |
|---|---|
| CZ404897A3 (cs) | 1998-04-15 |
| CA2225051A1 (en) | 1997-01-09 |
| HUP9802815A3 (en) | 1999-04-28 |
| BG102119A (en) | 1998-11-30 |
| DE69629472D1 (de) | 2003-09-18 |
| SK165697A3 (en) | 1998-05-06 |
| HUP9802815A2 (hu) | 1999-03-29 |
| EP0833992B1 (en) | 2003-08-13 |
| EP0833992A1 (en) | 1998-04-08 |
| DE29680532U1 (de) | 1998-08-13 |
| WO1997001006A1 (en) | 1997-01-09 |
| PL185184B1 (pl) | 2003-03-31 |
| PL324173A1 (en) | 1998-05-11 |
| ATE247201T1 (de) | 2003-08-15 |
| DE69629472T2 (de) | 2004-06-17 |
| AT3521U1 (de) | 2000-04-25 |
| RU2166034C2 (ru) | 2001-04-27 |
| HU225181B1 (en) | 2006-07-28 |
| CA2225051C (en) | 2007-09-18 |
| AU6188396A (en) | 1997-01-22 |
Similar Documents
| Publication | Publication Date | Title |
|---|---|---|
| CZ8555U1 (cs) | Prstencovitý izolační obklad z minerálních vlákena zařízení pro jeho výrobu | |
| EP0560878B1 (en) | Method of manufacturing insulating boards composed of interconnected rod-shaped mineral fibre elements | |
| EP0688384B1 (en) | A method of producing a mineral fiber-insulating web | |
| FI93332C (fi) | Dynaaminen mekaaninen liitosmenetelmä ja -laite | |
| CA1085282A (en) | Heat insulating material and method of and apparatus for the manufacture thereof | |
| FI78258B (fi) | Apparat foer bildande av en komprimerad skiva av loest, fiberartad avfallsmaterial. | |
| CZ293826B6 (cs) | Způsob výroby vytvrzeného netkaného rouna z minerálních vlákenŹ zařízení pro jeho výrobuŹ deska z minerálních vláken a trubkovitý izolační prvek | |
| EP0678137B1 (en) | A method of producing a mineral fiber-insulating web and a plant for producing a mineral fiber web | |
| FI58453B (fi) | Foerfaringssaett och anordning foer framstaellning av mattor eller skivor av tvaerorienterad mineralull | |
| AU2003233839A1 (en) | Method and apparatus for making plate-like fiber-reinforced products | |
| CA2554902C (en) | Method for the production of a web of insulating material made of mineral fibres and web of insulating material | |
| EP0678138B1 (en) | A method of producing a mineral fiber-insulating web and a plant for producing a mineral fiber web | |
| WO1991006407A1 (en) | Method and apparatus for the manufacture of mineral wool plates | |
| CA1083027A (en) | Apparatus for manufacturing heat insulating material | |
| SU908781A1 (ru) | Устройство дл изготовлени профилированных минераловатных изделий | |
| WO1998028233A1 (en) | A method of producing a mineral fiber web, a plant for producing a mineral fiber web, and a mineral fiber-insulating plate | |
| FR2887561A1 (fr) | Procede de fabrication d'un materiau isolant a partir de dechets de fibres, materiau isolant obtenu | |
| SK89895A3 (sk) | Spôsob výroby izolačného rúna z minerálnych vlákien, zariadenie na výrobu izolačného rúna z minerálnych vlákien a izolačná doska z minerálnych vlákien |
Legal Events
| Date | Code | Title | Description |
|---|---|---|---|
| ND1K | First or second extension of term of utility model |
Effective date: 20030311 |
|
| MK1K | Utility model expired |
Effective date: 20060619 |