CZ75098A3

CZ75098A3 - 2-/2-/(2-hydroxyethyl) amino/ethyl/-5-//(2-methylamino)ethyl/amino/indazol/4,3-gh/isochinolin-6(2H) on, způsob jeho výroby a farmaceutický prostředek s jeho obsahem

Info

Publication number: CZ75098A3
Application number: CZ98750A
Authority: CZ
Inventors: Ernesto Menta; Ambrogio Oliva; Silvano Spinelli; Paul Krapcho
Original assignee: Novuspharma S.P.A.; The University Of Vermont And State Agricultural College
Priority date: 1995-09-13
Filing date: 1996-09-09
Publication date: 1998-07-15
Also published as: US6034092A; KR19990044614A; IL123619A0; NO981093D0; HUP9901348A2; AU6988296A; ZA967706B; ITMI951904A0; CN1196055A; BR9610601A; CZ286654B6; NO981093L; WO1997010245A1; ITMI951904A1; AR003997A1; IT1277576B1; EP0876369A1; JPH11512409A; HUP9901348A3

Description

Předkládaný vynález se týká 2-[2-[(2-hydroxyethyl)amino]ethylj·

5-[[(2-methylamino)ethyl]amino]indazolo[4,3-gh]izochinolin-6(2H)-onu, způsobu jeho výroby, jeho farmaceuticky přijatelných adičních solí s kyselinami a farmaceutického prostředku. Uvedené sloučeniny mají vysokou antitumorovou účinnost.

/Dosavadní stav technikvl

Některé 1,4-bis[(aminoalkyl)ami_no]antracen-9,10-diony ukázaly při klinických pokusech antitumorový účinek. Zvláště zajímavé jsou ametantron, 4-bis{[2-(2-hydroxyethylamino)ethyl]amino}antracen-9,1015 dion a mítoxantron, 5,8-dihydroxy-1,4-bis{[2-(2-hydroxyethylamino)ethyl]amino}antracen-9,10-dion (Zee-Chent a další, J. Med. Chem.. (1978), 21, 291 - 4; Cheng a další, „Progress in Medicinal Chemistry“, Ellis, G. P. a West, G. B., vyd.; Elsevier; Amsterdam, 1983; str. 20, 83 a tam uvedené odkazy). Mítoxantron je onkolytický prostředek se širokým spektrem, jehož aktivita je podobná aktivitě antracyklinového antibiotika doxorubicinu. Klinické testy ukázaly, že mítoxantron má zvláště slibné účinky při léčení pokročilého karcinomu prsu, akutní leukémie a lymfomu (Legha, Drugs of Today. (1984), 20, 629). Omezujícím aspektem těchto léků je kardiotoxicita, zvláště v

2s__.&Ťípa.dě m.i.toxantr.onu,_a-myelodepresivní- toxický účinek obou těchto látek. Navíc obě sloučeniny vykazují zkříženou rezistenci vůči buněčným histotypům s rezistencí proti doxorubicinu, která je zprostředkována zvýšenou expresí glykoproteinu P. Taková «« 0 0 0 0 ·« ·· 000 0 0 0 0

0 0 0000 . · 000

0 0 0 0 0 · ··♦ 0 ·

0 00 0 ·0·

000 000 00 000 ·♦ ***

-2rezistence, nazývaná vícenásobná rezistence, zahrnuje velký počet antitumorových antibiotik, mezi nimi také amsacrin a podophyllotoxin a deriváty, a je jedním z hlavních důvodů selhání terapie při léčení pevných tumorů uvedenými antibiotiky.

Aby se předešlo těmto nedostatkům, byly připraveny některé antracendiony s modifikovaným chromoforem. Například EP-A103,381 nárokuje 2-aminoalkyl-5-ami n o a Iky I a m i n oa n tra [1,9^ cd]pyrazol-6(2H)-ony (antrapyrazoly) s antitumorovým účinkem. Antítumorový účinek těchto sloučenin v předklinických testech io popisuje H. D. Hollis Showalter a další (J. Med. Chem., 30, 121 - 131 (1987).

Antrapyrazoly však mají také toxické vedlejší účinky, jako je těžká leukopenie (stupně W.H.O. 3 a 4) a neutropenie (stupeň W.H.O. 4), které byly příčinou omezení dávek při klinických testechive fázi I a II s antrapyrazolem CI-941 [I. E. Smith a další, J. Clin. Oncol., 9, 2141 - 2147 (1991)]. Navíc je léčení látkou CI-941 spojeno s výraznou nefrotoxicitou [D. Campling a M.E.C. Robbins, Nephrotoxicity, Peter H. Dekker Bach and., Pag. 345 - 352 (199.1), New York: vedi Chem. Abstracts 116: 294n (1992)] a tito autoři uvádějí, že poškození ledvin by mohlo působit při terapii antrapyrazolem klinické problémy. Navíc poslední práce [Drugs of the Future, 17, 725 (1992); Judson, I. R. a další, Proč. Arher. Assoc. Cancer Res,, 32, abštr. 1059 (1991)] ukazují, že antrapyrazol CI-941 indukuje u Člověka nevratnou kardiotoxicitu, i když nebyly dosud hlášeny žádné náznaky akutních srdečních příhod.

Z uvedeného vyplývá, že je stále třeba vyvíjet další nové aktivní analogy.

. Aza-aňálógý aňťrápýřážóíů, ve kterých byl zaveden atom dusíku v polohách 8- a 9-, se popisují v PCTZUS93/08241 (publikovaná

31. 3. 1994, W094/06795). Uvedené sloučeniny prokázaly vysoký antítumorový účinek jak v modelech in vitro. tak.i jn_vivo-a_na-r-OzdíLod_ «ι«· • · · « · · · ·«·· *·«*·····«·· ····»«*· ··· ··· fl* flfl· flfl «fl

-3doxorubicinu a mitoxantronu nevykazovaly zkříženou rezistenci v buněčné linii LoVo/DX. Tato data umožňují předpokládat možný klinický účinek u leukémií a pevných tumorů citlivých na léčení antitumorovými antibiotiky.

s Nyní bylo zjištěno, že překvapující účinky má 9-azaanalog antrapyrazolu, 2-[2-[(2-hydroxyethyl)aminoJethyl]-5-[[(2-methylamino)__e.thy l]am i no j i n dazoI o[4,3-g h ] izoch i no I i n-6 (2 H)-on, čímž se podstatné ' liší od jiných derivátu této řady. Tato sloučenina má navíc ke zvýšení průměrného počtu přežití ošetřovaných zvířat (vyjádřeno jako procento io TZC) proti jejím analogům prokázaný úplný ústup tumoru ve statisticky významném počtu zvířat, a proto se předpokládá její účinnost v klinických testech.

Podstata vynálezu is Předkládaný vynález se týká 2-[2-[(2-hydroxyethyl)amino]ethyl]5-[[(2-methylamino)ethyl]amino]indazoio[4,3-ghIizochinolÍn-6(2H)-onu vzorce (I) a jeho farmaceuticky přijatelných adičních solí s kyseíinou:

š..... Příklá'dý'fármáceutícky'přijatělnýčh kyselin jsou: anorganické kyseliny jako kyselina chlorovodíková, bromovodíková, sírová, dusičná, fosforečná, pyrofosforečná nebo organické kyseliny, jako kyselina octová, trifluoroctová, propionová, citrónová, benzoová, • 4 4 ·

Λ 4 · · • 444 · • 4 4

4« ·*

-4··· · • 4 «4* mléčná, maleinová, jablečná, fumarová, jantarová, vinná, giutamová, asparagová, glukonová, askorbová, p-toluensulfonová, methansulfonová nebo jiné běžně používané kyseliny.

Vynález se zvláště týká trihydrochloridu 2-(2-((2s hydroxyethyl)amino]ethyl]-5-[[(2-methyfarnino)ethyl]amíno]indazolo[4,3-gh]izochinolin-6(2H)-onu.

—ý Sloučenina podle vynálezu může být připravena z meziproduktu^ vzorce (II):'

ve kterém U je zvoleno ze skupiny F, Cl, p-toluensulfonyloxy ... .(O.Ts.),.-methansulfonyioxy (OMs)-, zatímco W'znamená ^_F nebo Cl is s podmínkou, :e U a W nemohou být současně Cl, reakcí s hydrazinem vzorce (lil):

H₂N-NH-CH₂-CH₂-N(-P)-CH₂CH₂-OP' . (lil) kde P a P’ mohou být nezávisle na sobě atom vodíku nebo vhodná ochranná skupina stabilní při podmínkách reakce.

Výsledné sloučeniny vzorce (IV):

• 9 ·· · 9999 · · ·· · · 9 *

- «9· ··· 9« ··· Μ ·*

-5se pak převádějí na sloučeniny vzorce (I) reakcí s aminy vzorce (V):

H₂N-CH₂CH₂-N(-P)Me (V) kde P má výše uvedené významy, a následným odštěpením 5 přítomných ochranných skupin P a P'. V tomto případě bude získána sůl sloučeniny (I), jejíž protiiont závisí na použité kyselině při odštěpování. Jestliže se použije nadbytku plynné - kyseliny chlorovodíkové, sloučenina (I) se získá ve formě trihydrochloridu. .

Výhodný způsob syntézy sloučeniny io zahrnující reakci meziproduktu vzorce (ΙΓ):

vzorce (I) je způsob

dl’) s aminem vzorce (V) a následné štěpení popřípadě přítomných ochranných skupin P a P'. Příklady ochranných skupin P a P¹ jsou: (Cí - C₃)-acylové deriváty (s výhodou acetyl), (C-,.- C^-atkoxykarbonylové deriváty (s výhodou terc.-butoxykarbonyl) a (Cz - Cio)-aralkoxy-karbonylové deriváty ao (s výhodou benzyloxykarbonyl).

Reakce meziproduktů vzorce (II) s hydraziny vzorce (lil) může být prováděna zahříváním meziproduktů (II) se stechiometríckým množstvím nebo s nadbytkem hydrazinů (III). Reakce se obvykle provádí v inertním rozpouštědle jako je methylenchlorid, chloroform,

1,1,1 -trichlorethan, dímethoxyethan, tetrahydrofuran, dimethylsulfoxid,

-------dimethyfformamid- pyridin, pikolin, alkoholy (methanol;· ethanol) nebo v jejich směsích (sloučeniny (lil) mohou být alternativně použity samy jako rozpouštědlo) popřípadě v přítomnosti anorganické báze jako je ; uhličitan nebo hydrogenuhličítan alkalického kovu nebo kovu ·♦ ♦♦·· ·· ♦♦ « * · * · · · * « «·· « « ·· • t · · *«·· ·

9 9 9 9 · * « · · 9 9 9 9 9

-6 alkalických zemin nebo organické báze jako je trialkylamin při teplotě v rozmezí od - 20 ^eC do teploty varu rozpouštědla. Reakce se s výhodou provádí v rozpouštědle jako je pyridin, tetrahydrofuran, dimethylsulfoxid nebo Ν,Ν,Ν’,Ν’-tetramethylendiamin s použitím s 2 až 10 ekvivalentů hydrazinú (lil) a při teplotě mezi 5 °C a 50 °C.

Reakci meziproduktu vzorce (ΙΓ) s hydraziny vzorce (III) je možno provádět s výhodou v rozpouštědle_schopném_rozpouštět reagencie, jako je směs tetrahydrofuranu a alkoholu (ethanol, methanol) a při teplotě v rozmezí -10 °C až pokojová teplota.

io Reakce sloučeniny vzorce (IV) s aminem vzorce (V) může být prováděna zahříváním sloučeniny (IV) se stechiorrtetrickým množstvím nebo s nadbytkem aminu (V). Reakce se obvykle provádí v inertním rozpouštědle jako je methylenchlorid, chloroform, 1,1,1-trichlorethan, dimethoxyethan, tetrahydrofuran, dimethylsulfoxid, dimethyiformamid, pyridin, pikolin nebo jejich směsích, nebo v případě potřeby použitím aminu (V) samotného jako rozpouštědla, popřípadě v přítomnosti anorganické báze, jako je uhličitan nebo hydrogenuhličitan alkalického kovu nebo kovu alkalických zemin nebo organické báze, jako, je trialkylamin při teplotě v rozmezí 0 °C a teplota varu rozpouštědla.

Reakce se s výhodou provádí v rozpouštědle jako je pyridin, chloroform nebo dimethylsulfoxid s použitím 2 až 10 ekvivalentů aminu (V) a při teplotě v rozmezí mezi pokojovou teplotou a 100 °C.

Reakce meziproduktu vzorce (IV), ve kterém U znamená OTs s aminem vzorce (V), může být prováděna v rozpouštědlech jako je pyridin nebo dimethylsulfoxid a při teplotě mezi pokojovou teplotou a 100^QC.

Odštěpení přítomných ochranných skupin P a P’ je možno provádět podle postupů známých odborníkům v oboru, například podle postupů popisovaných v Green, T. W._t Wuts, P, G. M., „Protective

3o Groups in Organic Synthesis“, druhé vydání, John Wiley. & Sons,

.......1991________________________________________-----------------------------• 9

9

9· · • 9 '999* • 9 9

9 9 99

9 9 • 9 9

999

-7 Odštěpování N-terc.-butoxykarbonylové skupiny je možno například provádět působením nadbytku bezvodého chlorovodíku na chráněný meziprodukt v rozpouštědle jako je ethanol, methanol, dichlormethan, chloroform nebo jejich směsích při teplotě v rozmezí s od 20 °C do 50 ^eC a po dobu mezi několika minutami a několika hodinami.

Sloučenina vzorce (II’) může,.býtpřipravena^ze^sloučeninv4VIU

{VII

Friedel-Craftsovou acylací 1,4-difluorbenzenu v přítomnosti AlCb při teplotě přibližně 90 °C po dobu přibližně 22 hod, která vede k získání směsi prostorových izomerů (Vila) a (Vllb): _ _________

Alternativně je možno směs prostorových izomerů (Vila) a (Vllb) získat reakcí meziproduktu (VI) s 1-lithium-2,5-difluorbenzenem, připraveným reakcí 1,4-difluorbenzenu s alkyllithiem, jako je sek.• -25- butyllithium v THF při nízké teplotě.

Směs prostorových izomerů (Vila) a (Vllb) se potom cyklizuje oleem (20 % SO₃) při teplotě 130 - 140 °C za získání sloučeniny (Vlil):

·♦ »·*« • ·

444

4 • 4

-8(VIII) o

F

Sloučenina vzorce4VIII>potom-reaguje následujícím;zpusqbemr

a) reakce látky (Vlil) s methoxidem sodným v methanolu a THF za získání meziproduktu (IX):

o O-Me * -b) demethylace- - methoxylové' skupiny meziproduktu ~ (lX) kyselinou methansulfonovou při teplotě přibližně 110 ’C za získání, po krystalizací z izopropylalkoholu meziproduktu (X):

OH

O

c) reakce sloučeniny (X) s p-toluensulfonylchloridem v pyridinu při pokojové teplotě za získání požadovaného meziproduktu dl’).

Meziprodukt vzorce (II), ve kterém U znamená atom chlóru a W znamená-atom fluóru, muže-být-připraven následujícími reakcemi:

a) reakce 3-chlorpyridinu s oxidem uhličitým při teplotách mezi - 50 a -78 °C v inertním rozpouštědle jako je ether (THF) · 444

4« · * 444 9 9 4 ·

9 9*4 944 4 494 · 9 4 ·, 4 ·4 9949 4 · «9 · 44 * • 4« 444 4 4 444 ‘^r- 44 44

- 9 a v přítomnosti báze jako je butyllithium nebo diizopropylamid lithný za poskytnutí kyseliny 3-chlornikotin-4-karboxylové;

b) esterifikace kyseliny 3-chlornikotin-4-karboxylové za poskytnutí methyi-3-chlorizonikotinátu. Jako reakčního činidla je možno použít diazomethanu v inertním rozpouštědle, jako je ethylether;

c) _ reakce methyl-3-chlorizonikotinátu s organozinečnatou sloučeninou (získané z 2-fluoro-5-chloro-a-bromotoluenu a reaktivního zinku v THF při teplotě přibližně 0 °C; Knochel, P a další, Chem. Rev. 93, 2117 - 2188 (1993); Negishi a další, J. Org. Chem., 42, 1821 - 1823 (1977), v přítomností ~ ^ichlorbisftňfenylfosfínjnikíu ..jako „.-katalyzátoru- -z-a- -získánímeziproduktu vzorce (XI);

Uvedenou reakci je možno provádět v inertním rozpouštědle jako je ether (THF) a při teplotách mezi -10 “C a pokojovou teplotou;

d) hydrolýza methylestěru meziproduktu (XI) za poskytnutí odpovídajícího kyselinového derivátu. Podmínky použité při hydrolýze využívají hydroxidu alkalického kovu (například hydroxidu sodného ve vodném a/nebo alkoholovém médiu a při teplotách v rozmezích pokojové teptoty a teploty varu rozpouštědla nebo směsi rozpouštědel;

e) cyklizace kyseliny získané v kroku d) za poskytnutí meziproduktu (II), kde U znamená atom chlóru a W znamená

-104 4 44 444* 44 »4

4· 4 4 4 4 4 4 * · 4 44*4 4 444 .· 4* * 4 4 4*44 4 * · « 4 44*

444 444 44“ 444 »4 44 atom fluóru, v přítomnosti dýmavé kyseliny sírové a/nebo olea a při teplotách mezi 100 a 130 ’C.

Alternativně může být meziprodukt vzorce (II), ve kterém U znamená atom chlóru a W znamená atom fluóru získán následujícím postupem:

a) bromace 2-chIor-5-fluortoluenu N-bromsukcinimidem v přítomnosti katalytických množství aza-izobutyronitrilu nebo dibenzoylperoxidu v inertním rozpouštědle jako je chlorid uhličitý a při teplotě v rozmezí od pokojové teploty do SO ^aC;:

b) reakce a-brom-2-chlor-5-fluortoluenu získaného v kroku (a) v tetrahydrofuranu s aktivovaným zinkem; následující reakce _ získané._r. .organozinečnaté- ——sloučeniny——s-----nfenoxykarbonylnikotiniumchloridem (získaným naopak z methylnikotinátu acylací fenylchloroformátem

..za_zís_kán.í _meziproduktu..(XII):_________________

Uvedená reakce může být prováděna při teplotách mezi - 5 °C a pokojovou teplotou;

c) aromatizace dihydropyridinového kruhu na pyridin v meziproduktu (XII), například sírou v dekalinu pod zpětným chladičem;

d) hydrolýza methylesteru alkoholickým roztokem hydroxidu alkalického kovu nebo kovu alkalických zemin. Jako reakční činidlo může být použito například hydroxidu sodného v methanolu;

· 4* *44» 4« ·4

4· ·· 4 4 * · 4 · 4 • · 4 4 444 · · 4· • *44» 4*44444 • 4 4 4 *44

444 *44 *« 44> 44 *

e) cyklizace derivátu kyseliny získaného v kroku d) v oleu (20 % SO₃ při vysokých teplotách (100 - 150 °C) za získání meziproduktu (II).

Sloučenina vzorce (VI) může být získána z kyseliny 3,45 pyridindikarboxylové (je komerčně dostupná) reakcí s vhodným dehydratačním činidlem, jako je anhydrid karboxylové kyseliny (anhydrid kyseliny octové nebo trifluoroctové), karbodiimid (N,N’dicyklohexyfkarbodiimid) nebo podobnými látkami. Výhodný způsob je působení acetanhydridu při přibližně 110 °C na kyselinu 3,4iq pyridindikarboxylovou. Soli sloučeniny vzorce (I) je možno přeměnit na jiné známými způsoby.

Biologická účinnost sloučeniny podle vynálezu

Vyhodnocení biologické účinnosti sloučeniny podle . —_t-------₁₅.- předkládaného vynálezu 'bylo “přovadeno“iň vitro”á”’’in vivo“ podle protokolů vyvinutých U. S. National Cancer,Institute.

Hodnocení cytotoxické účinnosti „in vitro“ bylo prováděno s použitím buněčné linie lidského adenokarcinomu tlustého střeva (Lovo) izolované z metastatické uzliny. Sloučenina byla testována

2o testem MTT (Mosman, T. „Rapid Colorimetríc Assay for Cellular Growth and Survival; Application to Proliferation and Cytotoxicity Assay“, J. Immunol. Methods, (1983), 65, 55 - 63; Green, L. M., „Rapid Colorimetríc Assay for Cell Viability; Application to the Quantitation of Cytotoxic and Growth Inhibitory Lymphokines“, J. Immunol. Methods, (1984), 70, 257 - 268) ve srovnání s mitoxantronem, doxorubicinem a CI-941. Jak se uvádí v tabulce I, sloučenina podle vynálezu měla srovnatelnou aktivitu s doxorubicinem.

Studie biologické účinnosti „in vivo“ byly prováděny s použitím modelu myší leukémie P 388. Buňky P 388 myší leukémie byly

3o intravenózně injikovány myši CD2F1. Léčení bylo zahájeno přibližně

4 • 4

-1244 *44 4' 44 44 · . 4 4 4 ’

444 4 4 44

4 4 444 4

4 · 4 4' hod po transplantaci tumoru a dávky produktu byly podle předem určených protokolů podávány i. v. obvykle v intervalech tří dnů. Studie byly prováděny v průběhu 60 dnů a bylo zaznamenáno datum uhynutí každého zvířete. Procento TZC bylo stanoveno s použitím střední doby s přežití (MST) pro každou skupinu podle vzorce

T/C % = [(MST_QÍetřené)/(MST_kontroly)J x 100.

Sloučenina podle vynálezu se ukázala jako účinná při zvyšování doby přežití ošetřených zvířat ve srovnání s kontrolami (neošetřená zvířata). Navíc se sloučeniny podle vynálezu ukázaly být lépe tolerovány než mitoxantroh (tabulka II).

Dále byly prováděny studie biologické účinnosti sloučeniny podle vynálezu in vivo s p o užitím dvou lidských _Ju morových xenograftů, lidského tumoru prsu MX-1 a tumoru ovárií A2780 (tabulka II). Sloučenina podle vynálezu prokázala aktivitu, vyjádřenou jako „inhibice hmotnosti tumoru“, stejnou nebo vyšší než látka CI-941. „Inhibice hmotnosti tumoru“ může být stanovena následujícím způsobem:

TWI % = 100 - [(průměrná relativní hmotnost tumoru_Oše_tf0né/ průměrná relativní hmotnost tumoru_kontroia) x 100]

2o Navíc vykazovala sloučenina podle vynálezu na rozdíl od látky

CI-941 výrazný počet úplného ústupu tumoru v testovaných dávkách, aniž by došlo k projevu toxických účinků. Ústupem tumoru se míní snížení hmotnosti tumoru měřené 30 dnů po konci ošetření ve srovnání s počáteční hmotností tumoru. Úplný ústup tumoru znamená zmizení hmoty tumoru.

··«· Na základě ukázaných výsledků se proto u sloučeniny podle vynálezu očekává, že bude u člověka aktivní proti leukémiím a pevným tumorům citlivým na léčení antitumorovými antibiotiky a antracendiony.

• * · · * Φ · I ► * ··

ΦΦΦΦ 1 • · ί ·· «φ

- 13*)

Sloučenina podle vynálezu může být proto používána jako aktivní složka v léčivých prostředcích pro potlačování a/nebo léčení tumorů u savců při podávání v množstvích v rozmezí mezi 0,5 a 20 mg/kg tělesné hmotnosti. Výhodný dávkovači režim může být s mezi 1 a 18 mg/kg tělesné hmotností savce. Zvláště výhodný dávkovači režim u člověka by mohl být v rozmezí 5 a 200 mg/m² povrchu těla.

Dávka by měla být upravena tak, aby byla kompatibilní s jiným léčením, například radioterapií.

Tabulka I - Vyhodnocení sloučeniny podle vynálezu (I), mitoxantronu,

------doxorubicinu- a-&l-94í~ bioloqickvm~tešfěm~iřr~vitro u buněčné linie lidského adenokarcinomu tlustého střeva (LoVo) 1 hod po podání léčiva.

Sloučenina......	ICso ± S.D. (pg/ml)
Sloučenina (I)	0,54 ±0,17
Mitoxantron	0,026 ±0,017
Doxorubicín	0,7 ±0,49
CI-941	0,039 ±0,035

• 0 ·* ·· 0 · · 0 · 0 * 0 · 0 «00 0 00« • 000 0 00 0000 · * « «« 0 0 0«

000 000 00 000 00 «0

3 ο Ο. ο > '> C
Ε
φ
0^
Μ
Ο

ε
*>

υ
5)
ο
ο
Ξ	>«
	>
	ζ

σ>
1	Φ
ο	σ
	ο
(0	Ε
□	η
C θ'	-C-

	ο
C	00
(Q	b-
X Ο	CM
	<
Ε	Φ
.	_τ—
	1 X
□	5
Ν	S-/
0J	□
'Φ C >	0 ε
>	□

Φ	ο
Ό	C
Ο	'φ
Ο.	JÍ
	ω
>	T3
.Ε
Έ φ >υ	Ε ·□
□	Μ—
0	φ L.
(Λ	Ο)
Έ	ο C
φ	φ
ο	X
ο	φ
C
•σ	00
ο	00
JZ	50
>	0.
>
ί	-.
	'Φ
	.X
Φ	□
£	Φ
□
_Ω	>10
η
I-	Ε

	Regrese	tumoru	4/7 6/7	1	0/7	b· •χ. ο	b-
50
X
Ό «η·	X		b· b»		b-	b-	b-
	ο			1
σ	I—		ο ο		ο	ο	ΙΟ
>

υ
(0
ο	3?
C0 b· (Ν	§		99 199	1	87	b- φ	Ο ο τ- .
<	Η
	φ	53)
	ávk	.X ·». 53)	ιθ b- b·* 53)	1	50	ττ ο	ΙΟ 5θ
	Ό	Ε			T“	V

	X		ιο ιθ	ο 50	b-	ο	50
.		_ ' _				.	-co— -
50	Η		Ο ο	50	Ο	ο	Φ
X
Ό
b-
σ	5?
>
*		ΟΟ 50	'ί	50	50	b.
ο			.JS_____03...		- 00 - -	Φ—	- Φ—
V)	Η
r-
X
5	φ	Ο)
	JX > 'φ	2C 53)	φ Λ ω Δ	m	σι	ΙΟ 50*	<Ο b.
	Ο	Ε	V“				γ—

	X		οο	οο Μ	οο	οο	00
	ο
	Η		ο	(0	ο	ο	ο
Γ-
ΤΤ
V»
+	3?
>			b-	ΙΟ	50	fl-	50
	Ο		(0	0)	50		50
>	*·Μ\|		T“		ν-
	Η
οο
οο
50
0.	φ	σι
		.χ	ΙΩ				ΙΟ
	> 'φ	σ>	b·’	50	50	533	5θ
	ο	Ε					τ*

φ			φ	C
C			C	υ k.
C			C	C
φ			φ	φ
>υ			>υ	X	5ř
3			3	ο	φ
0			Ο	10*	1
ω. _	..		. ω__________	JŠ-	-Ο—		-----
			«W-Λ		X, .

.i • 0

-1500 0

000 *0 β 0 · • 0 ··

0 0 0 0 0 0

0 0

V rámci vynálezu jsou také zahrnuty farmaceutické prostředky obsahující sloučeninu vzorce (I). Tyto farmaceutické prostředky mohou obsahovat jakékoliv množství sloučeniny vzorce (I) schopné vyvolávat antitumorový účinek u savců proti tumoru citlivému na s ošetření doxorubicinem, antracendiony a antrapyrazoly.

Farmaceutické prostředky mohou obsahovat navíc ke sloučenině vzorce (I) farmaceuticky přijatelné pomocné látky, vhodné pro jakoukoliv cestu podávání, jako je podávání orální, parenteráíní, intravenózní, endodermické, subkutánní nebo místní, v kapalné nebo io pevné formě. Cestou podávání sloučeniny vzorce (I) je cesta orální. Orální prostředky budou obecně obsahovat inertní ředivo nebo jedlý nosič. Mohou být obsaženy v želatinových kapslích nebo slisovány do

- tableta jih^-órálňí ^ďřmý^-podávání jsou kapsle, pilulky, elixíry, suspenze nebo sirupy.

Tablety, pilulky, kapsle a podobné prostředky mohou obsahovat následující složky (navíc k aktivní složce): pojivo, jako je mikrokrystalická celulóza, tragakant nebo želatina; plnivo jako je škrob nebo laktóza; rozvolňovací prostředek, jako je kyselina alginová,, primogel, kukuřičný škrob apod.; kluznou látku, jako je stearan

2o hořečnatý; prostředek pro zlepšení tokových vlastností, jako je koloidní oxid křemičitý, sladidlo jako je sacharóza nebo sacharin, nebo ochucovací prostředek jako je mátová příchuť, salicylan methylnatý nebo pomerančová příchuť. Jestliže je zvolený prostředek ve formě kapslí, může obsahovat navíc kapalný nosič, jako je olej. Další prostředky mohou obsahovat různé materiály, které mění jejich fyzikální formu, například potahovací látky (pro tablety a pilulky) jako je cukr nebo šelak. Materiály použité při výrobě prostředků by měly být farmaceuticky čisté a v použitých dávkách netoxické.

Pro výrobu farmaceutických prostředků pro parenteráíní

3o podávání může být aktivní složka součástí roztoků nebo suspenzí, které mohou navíc obsahovat následující složky: sterilní ředivo jako je

- 16 ·· · 4«·

4 · ' * 4 4 4

4 4 4 • · 4 4 4

4 4

4 *4 voda pro injekce, fyziologický roztok, oleje, polyethylenglykoiy, glycerol, propylenglykol nebo jiná syntetická rozpouštědla; antibakteriální látky jako je benzylalkohol; antioxidanty jako kyselina askorbová nebo hydrogensiřičitan sodný; chelatační prostředky jako s kyselina ethylendiamintetraoctová; pufry jako acetáty, citráty nebo fosfáty a prostředky pro nastavení osmotického tlaku roztoku, jako je chlorid sodný nebo dextróza. Parenterální prostředky mohou být přítomny v ampulích, stříkačkách pro jedno použití, skleněných nebo plastikových lahvičkách.

Příklady provedení vynálezu _ ___ Syntéza sloučeniny podle_v.vnálezu- ____—,

Výroba 1 - anhydrid kyseliny 3.4-pyridindikarboxvlové (Vij

Směs kyseliny 3,4-pyridindikarboxylové (15 g^j acetanhydridu is (30 ml) se vaří 2 hod pod zpětným chladičem. Acetanhydrid v nadbytku se oddestilujé a zbytek se čistí sublimací (123 °C při 399 Pa) za poskytnutí 10,1 g anhydridu kyseliny 3,4pyridindikarboxylové jako bílé pevné látky, teplota tání 74 - 76 °C.

¹H-NMR (200 MHz) v CDCI₃: 7,94 ppm (d, 1H); 9,24 ppm (d, 1H); 20 9,39 ppm (s, 1H).

Výroba 2 - směs (Vila) a (Vlib)

Směs anhydridu kyseliny 3,4-pyridindikarboxylové (5 g) a chloridu hlinitého (17,5 g) v 1,4-difluorbenzenu (65 ml) se zahřívá na olejové lázni 22 hod při 110 °C. Nadbytek 1,4-difluorbenzenu se o“dčJělí destilací. Zbytek se ochladí na ledové lázni a přidá se 75 ml směsi voda/led a koncentrovaná kyselina chlorovodíková (6,3 ml). Vysrážená pevná látka se odfiltruje a suší za poskytnutí směsi

0

00

-170*0 kyseliny 4-(2,5-difluorbenzoyl)-nikotínové a kyseliny 3-(2,5difluorbenzoyl)izoníkotinové v poměru přibližně 4 ; 1 (7,7 g) jako bílého prášku, který může být rekrystalizován z acetonitrilu a vody; teplota tání 214 až 217 °C.

¹H-NMR (200 MHz) v d6-DMSO: 7,4 ppm (m); 7,5 ppm (m);

7,9 ppm (m); 8,8 ppm (d); 8,9 ppm (d); 9,15 ppm (s).

Výroba 3 -6.9-difluorbenzofq]izochinolin-5.10-dionu (IQ „ „

Roztok směsi (Vila) a (Vllb) z výroby 2 (61,07 g) v oleu (20 % io SO3, 100 ml) se zahřívá na 140 °C a další oleum se přidává ve čtyřech dílech (vždy 13,2 ml) ve 20 min intervalech. Po posledním přídavku se směs zahřívá dalších 20 min, potom se ochladí na pokojovou teplotu a‘pfiďá“šF^ešně3TYf50’0^—ml), vody (1500 ml) a 35 % hydroxidu sodného (350 ml). Směs se extrahuje methylenchloridem (1 x 1000 ml is a potom 3 x 500 ml). Spojené organické extrakty se promyjí vodou (2 x

--------4000-ml),--suší 'nad^_síranem' sodným “á rčžpousfě'dlo'šě oclštřánrza sníženého tlaku. Získaná tmavě červená pevná látka (56 g) se rozpustí v horkém THF (840 ml) a odbarví aktivním uhlím (8,4 g). Po 30 min se ještě horká směs filtruje a filtrát se koncentruje na objem

200 ml. Výsledná sraženina se oddělí filtrací za získání 43 g produktu, teplota tání 201 - 203 °C.

Koncentrací matečných louhů na objem 70 ml se získá druhá dávka produktu (3,35 g), teplota tání 200 - 202 ^eC.

Výroba 4 - 9-fluor-6-methoxybenzoíglizochinolin-5,10-dionu

Roztok methoxidu sodného, čerstvě připraveného v atmosféře dusíku z bezvodého methanolu (97,6 ml) a sodíku (2,024 g) se přikapává v průběhu 2 hod a 35 min do roztoku 6,9difluorbenzo[g]izochinolin-5,10-dionu (19,615 g, výroba 3) v bezvodém THF (883 ml) za míchání při pokojové teplotě. Na konci přidávání se reakční směs koncentruje na polovinu výchozího objemu a potom se

- 18 • flfl fl β flflflfl fl · • flflfl • fl • fl flflfl • fl flfl • · * · • a fl· fl flflflfl · • a • fl flfl udržuje 30 min při 18 °C. Oddělená pevná látka se zfiltruje a promyje 100 ml THF, potom se suspenduje ve vodě (80 ml), ponechá za míchání přes noc a opět se filtruje za poskytnutí 9,3 g surového produktu, který se suspenduje v methylenchlorídu (45 ml) a vaří

30 min pod zpětným chladičem. Po ochlazení na pokojovou teplotu se produkt zfiltruje a oddělená pevná látka se promyje methylenchloridem (5x3 ml), potom suší ve vakuu při 40 °C za získání 8,65 g čistého produktu, teplota tání 248 - 250 °C.

4. ¹H-NMR (200 MHz) v CDCI₃: 4,05 ppm (s, 3H); 7,40 ppm (dd, J =

9,39, 3,91 Hz, 1H); 7,55 ppm (dd, J = 10,37, 9,39 Hz, 1H); 8,00 ppm (dd, J = 5,09, 0,78 Hz, 1.H);. 9,05 ppm (d, J '5,09 Hz, 1H); 9,48 ppm (d, J = 0,78 Hz, 1H).

Výroba 5 - 9-fluoro-6-hydroxybenzofq1izochinolin-5,10-dionu

Směs 29 g 9-fluoro-6-methoxybenzo[gJizochinolin-5,10-dionu a 145 ml kyseliny methansulfonové se! zahřívá.βπ J.10..1C„za..míchání v atmosféře inertního plynu po dobu přibližně 2 hod a potom se přidá 3000 ml vody. Po 1 hod za míchání se vytvořená sraženina zfiltruje, promyje přibližně 300 ml vody, převede do dalších 2000 ml vody a po míchání po dobu 30 min se znovu zfiltruje. Matečné louhy se extrahují

500 ml ethylacetátu. Organická fáze se oddělí a rozpouštědlo se odpaří za sníženého tlaku. Zbytek (3 g) se spojí s prvním krystalizačním podílem a celek se převede do 500 ml izopropylalkoholu. Po 1 hod míchání se krystalizovaný produkt zfiltruje za získání 24,16 g produktu, teplota tání 189 - 192 °C.

Výroba 6 - 9-fluoro-6-(p-toluensulfonvloxv)benzofg1izochinolin-5,10dionu

Roztok-9-fluoro-6-hydroxybenzo[g]izochinolin-5,10-dionu (18 g) a triethylaminu (17,51 ml) v methylenchlorídu (540 ml) se smísí s 21,37 g tosylchloridu při pokojové teplotě za míchání a v atmosféře inertního plynu. Po přibližně 8 hod se reakční směs promyje 200 ml·

« · vody a promývací roztoky se extrahují methyíenchloridem. Spojené organické fáze se suší nad síranem sodným a rozpouštědlo se odpaří za sníženého tlaku za získání 80 g zbytku. Tento zbytek se převede do 294 ml hexanu a ponechá za míchání pří pokojové teplotě 1 hod, s potom se filtruje a promývá na filtru 200 ml hexanu. Výsledná pevná látka (29 g) se krystalizuje při 40 °C ze směsi methylenchloridu (160 ml) a izopropylalkoholu (60 ml). Horký roztok se přefiltruje přes filtr ze skleněných vláken a zakoncentruje na zbytkový objem přibližně 120 ml. Produkt krystalizuje a po 2 hod za míchání se filtruje za io získání prvního podílu 12,92 g. Další koncentrací matečného louhu na polovinu objemu se získá druhý podíl produktu (7,65 g). Teplota tání je

170 - 172 °C.

Výroba 7 - 2-í2-r(2-hvdroxyethyl)aminolethyH-5-(p-toluensulfonyloxy) indazoloí4,3-ghjizochinolin-6(2H)-onu i5___________ ...Roztok _N-.[24(2r.hy.dr.oxy.ethy.lamino.)ethyl]]hydrazinu—(J, Het.

Chem., 26, 85 (1989); 0,179 g) v absolutním ethanolu (0,5 ml) se přikapává do roztoku 9-fluoro-6-(p-toluensulfonyloxy)benzo[g] izochinolin-5,10-dionu (0,2 g; výroba 6) a triethy lam tnu (0,073 g) ve 2 ml THF se udržuje za míchání při pokojové teplotě. Po 2 hod se

2o přidá druhá část N-[2-[(2-hydroxyethylamino)ethyl]]hydrazinu (0,179 g) v 0,5 ml absolutního ethanolu a po dalších 2 hod se reakční směs koncentruje na objem přibližně 1 ml. Přidá se 20 ml vody a výsledná směs se udržuje za míchání přes noc při pokojové teplotě, potom se odfiltruje oddělená pevná látka, suší ve vakuu při 40 °C a nakonec převede do horkého ethylacetátu za získání 0,06 g produktu, teplota tání 131 -133 °C.

¹H-NMR (200 MHz) v d6-DMSO/D₂O: 2,45 ppm (s, 3H); 2,62 ppm (t, 2H); 3,13 ppm (t, 2H); 3,40 ppm (t, 2H); 4,65 ppm (t, 2H); 7,25 ppm (d, 1H); 7,40 ppm (d, 2H); 7,75 ppm (d, 2H); 7,95 ppm (d, 1H);. 8,15 ppm (d, 1H); 8,80 ppm (d, 1H); 9,40 ppm (s, 1H).

-20 » * ·· · 9 · ·, 9 99 » · 9 ·

9 9, β «· 9 9

Výroba 8 - 2-f2-ÍN-f(1,1-dimethvlethoxv)karbonvH-N-(2-hvdroxvethyl) amino1ethvl1-5-(p-toluensulfonyloxv)izochinor8,7,6-cdfindazolo-6(2H)onu

Roztok diterc.-butyldikarbonátu (1,12 g) v THF (20 ml) a vody s (4 ml) se za míchání přidává v průběhu 2 min do 2,132 g pevného 2[2-[(2-hydroxyethyl)amino]ethyl]-5-(p-toluensulfonyloxy)indazolo[4,3gh]izochinolin-6(2H)-onu po částech. Reakční směs se udržuje při pokojové teplotě za míchání 1 hod a potom se koncentruje na malý objem. Zbytek se opakovaně převede do ethanolu a koncentruje téměř io dosucha, čímž se odstraní zbytky vody. Získaná pevná látka se roztírá .. . s horkým methylterc.-butyletherem a potom se přidá methylenchlorid pro dokončení rozpouštění pevné látky. Methylenchlorid se potom

---vrnímém-proudu-dusíkuoddestiluje.Směsseponecháchladirpři pokojové teplotě a pevná látka sé oddělí filtrací, promyje nadbytkem methylterc.-butyletheru a suší ve vakuu při 40 °C. Získá se 1,91 g .......produktu.jako.zelen®-pev.né-látky-s-teplotou tání-1-7-5—1-85 -’-G-.--------¹H-NMR (200 MHz, 323°K) v d6-DMSO: 9,43 ppm (s, 1H); 8,85 ppm (d, 1H); 8,17 ppm (d, 1H); 7,98 ppm (d, 1H); 7,78 ppm (d, 2H); 7,50 - 7,30 ppm (m, 3H); 4,80 ppm (t, 2H); 4,67 ppm (br. s, 1H); 3,75

2o ppm (br. s, 2H); 3,57 - 3,35 ppm (br. m, 2H); 3,30 - 2,95 ppm (br. m, 2H); 2,38 ppm (s, 3H); 1,17 ppm (br. s, 4H); 0,90 ppm (br. s, 5H).

Výroba 9 - 2-f2-rN-r(1.1-dimethvlethoxv)karbonyH-N-(2-hvdroxvethyl) a_mino1ethvn-5-[(N-methvl-N-f(1,1-dimethvlethoxv)karbonvnamino1ethvlamino1izochinof8,7,6-cdiindazolo-6(2H)-onu

2s Směs 2-[2-[N-[(1,1-dimethylethoxy)karbonyl]-N-(2-hydroxyethyl) amjno]ethyl]-5-(p-toluensulfonyloxy)izochino[8,7,6-cd]indazolo-6(2H)onu (0,74 g) a N-methyl-N-BOC ethylendiaminu (1,561 g; Saari, W. S. a další, J, Med. Chem., 33, 97 - 101 (1989) v 6 ml pyridinu se zahřívá 6 hod 30 min při teplotě 65 °C. Veškerá pevná látka se rozpustí.

3o Roztok se zahřívá 2 hod 30 min při 100 °C a reakční směs se

-21 koncentruje na malý objem. Zbytek se převede do 100 ml methylenchloridu a 50 ml 1N vodného roztoku hydroxidu sodného a potom se oddělí bazická vodná fáze a extrahuje methylenchloridem (2 x 50 ml). Organické extrakty se promyjí směsí vody (50 ml) a nasyceného roztoku NaH₂PO4 (25 ml) suší nad síranem sodným a rozpouštědlo se odstraní za sníženého tlaku. Zbytek (950 mg) Se čistí chromatografii na silikagelu (70 g; eluent methylenchlorid/methanol 97 : 3 -.95 : 5) za získání 585 mg produktu jako oranžové pěny.

io ¹H-NMR (200 MHz, 333°K) v d6-DMSO: 1,17 ppm (s br., 9H);

1,33 ppm (s, 9H); 2,87 ppm (s, 3H); 3,05 - 3,20 ppm (m, 2H); 3,45 ppm . (q, 2H); 3,52,ppm (t„ 2H); 3,72 ppm.(q, 2H); 3,76 ppm (t, 2H); 4,46ppnf(t bř„ 1H); 4,76 ppm (t, 2H); 7,27 ppm (d,*1H); 7,98 ppm (d, 1H);: 8,20 ppm (dd, 1H); 8,79 ppm (d, 1H); 9,20 ppm (t br., 1H); 9,51 ppm (d, 1H).

Výroba 10 - 2-f2-fN-(2-hvdroxyethyl)amino1ethvn-5-f(N-methvl-N-f(1,1dimethvlethoxv)karbonvHamino|-ethvlamino|izochinof8,7,6cd1indazolo-6(2H)-onu

Roztok N-methyl-N-BOC ethylendiaminu (2,12 g) v 7 mí 20 bezvodého pyridinu se smísí s 710 mg 2-(2-((2hydroxyethyl)amino]ethylj-5-(p-toluensulfonyloxy)indazolo[4,3-gh] izochinolin-6(2H)-onu (výroba VII) a reakční směs se zahřívá za míchání při 50 °C v atmosféře dusíku 22 hod. Potom se směs zahřívá ještě další hodinu při 70 °C a rozpouštědlo se odpaří za sníženého

2s tlaku při 40 °C. Zbytek se rozdělí mezi 25 ml 0,1N hydroxidu sodného a 75 ml methylenchloridu a potom se vodná fáze extrahuje methylenchloridem (2 x 25 ml). Spojené organické fáze se dvakrát promyjí roztokem soli (25 ml), suší nad síranem sodným a roztok se odpařuje za sníženého tlaku za získání 2 g hnědého oleje. Zbytek se

3o čistí chromatografii na silikagelu (50 g; eluce - methylenchlorid/methanol/hydroxid amonný 9550 - 85': Í5T076)' ·· »··· ·· 44 • · 4 · 4 4 *··· 4 4 44· • 4 4 44 4 4 4

4 4 4 4

-22/ίί

r.S^! a následnou krystalizací z roztoku methylenchlorid/methylterc.butylether za získání 339 mg produktu. Teplota tání je 139,5 141,5 °C.

¹H-NMR (200 MHz) v CDCI₃: 1,48 ppm (s, 9H); 2,85 ppm (t, 2H); s 2,94 ppm (s, 3H); 3,30 ppm (t, 2H) 3,50 - 3,75 ppm (m, 6H); 4,66 ppm (t, 2H); 6,95 - 7,20 ppm (m, 1H); 7,70 ppm (d, 1H); 8,27 ppm (d, 1H);

8,80 ppm (d, 1H); 9,28 ppm (tbr., 1H); 9,51 (d, 1H).

Příklad 1 io Trihydrochlorid 2-f2-fN-(2-hvdroxvethvnamino1ethyl|-5-f(NTgéthylámmó)ětlŤvláminoíizochinof8,7.6-cd1indazQlo-6(2H)-onu

Roztok 2-[2-[N-[(1,1 -dimethylethoxy)karbonyl]-N-(2hydroxyethyl)amino]ethyl]-5-[(N-methyl4M-[(1,1-dimethylethoxy) karbonyl]amino]-ethylamino]izochino[8,7,6-cd]indazolo-6(2H)-onu is (563 mg; výroba 9) ve 20 ml absolutního ethanolu byl smísen s 5. ml 4,11M roztoku chlorovodíku v absolutním ethanolu. Výsledný tmavě červený roztok se udržuje při pokojové teplotě za míchání v atmosféře dusíku přibližně 20 hod. Vytvořená červená pevná látka se odfiltruje, důkladně promyje ethanolem a suší ve vakuu při 50 °C za získání

2Q 414 mg produktu.. Teplota tání je 220 - 222 °C (za rozkladu).

H¹-NMR (200 MHz) v D₂O: 2,80 ppm (s, 3H); 3,35 ppm (q, 2H); 3,45 ppm (t, 2H); 3,83 ppm (t, 2H); 3,87 - 3,93 ppm (m, 2H); 4,00 ppm (t, 2H); 4,97 ppm (t, 2H); 7,11 ppm (d, 1H); 7,91 ppm (d, 1H); 8,39 ppm (d, 1H); 8,77 ppm (d, 1H); 9,34 ppm (s, 1H).

-234 » 4» ·»»» • · 4 4 · 4 4| • Z 4 4 4 · · ·' • « · « t * ·ι · 4 · *·* 444 ♦♦ ··.· • 4 4 4λ •· · 4 • 4 ·'

4« 4 4

4 4

Příklad 2

Trihydrochlorid 2-f2-ÍN-f2-hvdroxyethyl)amino1ethvn-5-f(Nmethvlamino)ethyiamino1izochinof8,7,6-cd1indazolo-6(2H)-onu

Suspenze 2-[2-[N-(2-hydroxyethyl)amino]ethyl]-5-[(N-methyl-Ns [(1,1 -dimethylethoxy)karbonyl]amino]-ethylamino]izochino[8,7,6cd]indazolo-6(2H)-onu (320 mg; výroba 10) ve 14 ml absolutního ethanolu še v průběhu minuty, přidává do 5 ml 6,5 M roztoku chlorovodíku v absolutním ethanolu při udržování teploty na přibližně 0 ^ŮC. Vznikne červená tuhá sraženina, která se částečně rozpouští io přídavkem 1,5 ml vody. Reakční směs se udržuje při pokojové teplotě přibližně 23 hod, potom se zahřívá přibližně 2 hod při 55 ’C. Potom se ——červená-sraženÍnaodfiltrujev-atmosféředusíkurpromyjeethanolem a suší ve vakuu 1 hod při 40 °C a potom při pokojové teplotě. Získá se 271 mg produktu jako červené pevné látky, teplota tání 220 - 222 °C i5 _(za rozkladu),. _______________________ ____ ____________—------------------H¹-NMR (200 MHz) v D₂O: 2,80 ppm (s, 3H); 3,35 ppm (q, 2H); 3,45 ppm (t, 2H); 3,83 ppm (t, 2H); 3,87 - 3,93 ppm (m, 2H); 4,00 ppm (t, 2H); 4,97 ppm (t, 2H); 7,11 ppm (d, 1H); 7,91 ppm (d, 1H); 8,39 ppm (d, 1H); 8,77 ppm (d, 1H); 9,34 ppm (s, 1H).

Claims

1. Sloučenina vzorce (I):

(I) ve formě volné báze a její farmaceuticky přijatelné adiční soli ._s kys.e.lino.u.__________________________________

2. Sloučenina vzorce (I) ve formě trihydrochloridu.

3. Způsob výroby sloučeniny vzorce (I) nebo jejích solí, vyznačující se tím, že zahrnuje následující kroky:

(a) reakce meziproduktu vzorce (II):

kde U je zvoleno ze skupiny fluór, chlór, paratoluensulfonyloxy, methansulfonyloxy a W je atom fluóru nebo

• 4

-25«I ♦ 44 wv WWW v w ·<

4' 4 4 4- 4 4

4.94 9 ·' · 4 4 * 9 4 944 > 4

9 4 4 9 9

4 4 4 4 4} 44 φφ chlóru s podmínkou, že U a W nemohou být současně atom chlóru, s hydrazinem vzorce (III):

H₂N-NH-CH₂-CH₂-N-(-P)-CH₂CH₂-OP’ (III) kde P a P’ mohou být nezávisle atom vodíku nebo vhodná ochranná skupina stabilní za podmínek reakce;

(b) reakce sloučeniny získané v kroku (a) š aminem vzorce (V):

‘ - H₂N-CH₂CH₂-N(-P)Me (V)* kde P je jak definováno výše;

(c) odštěpení jakýchkoliv přítomných ochranných skupin.

4: Způsob podle nároku. 3, kde 0 je para-toluensuifonyioxy a W je. atom fluóru.

5. Způsob výroby sloučeniny vzorce (II’), vyznačující is s e ť í m , i e zahrnuje následující kroky:

(a) Friedel-Craftsova acylace 1,4-difluorbenzenu anhydridem kyseliny 3,4-pyridindikarboxylové v přítomnosti chloridu hlinitého za poskytnutí směsi prostorových izomerů (Vila) a (Vllb):

25 (b) cyklizace sloučeniny (Vila) a (Vllb) oleem (20 % SO₃) za poskytnutí meziproduktu vzorce (Vlil):

• ·

·. ··» (c) reakce sloučeniny vzorce (Vlil) s methoxidem sodným za poskytnutí sloučeniny vzorce (IX):

’(d) demethylace methoxylové skupiny ve sloučenině (IX) kyselinou methansulfonovou;

(e) reakce' sloučeniny získané v kroku (d) s paratoluensulfonylchlorídem za poskytnutí sloučeniny vzorce (Iť).

6, Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, ž e směs prostorových izomerů (Vila) a (Vllb) se získá reakcí anhydridu kyseliny 3,4-pyridindikarboxylové s 1 -lithium-2,5dífluorbenzenem.

7. Způsob výroby meziproduktu vzorce (II), ve které U je atom chlóru a W je atom fluóru, vyznačující se tím, ž e zahrnuje následující kroky:

(a) reakce 3-chlorpyridinu s oxidem uhličitým v přítomnosti báze za poskytnuti kyseliny 3-chloronikotin-4-karboxylové;

(b) esterifikace kyseliny z kroku (á) za poskytnutí methyl 3chlorizonikotinátu;

0000

0 0-270 000 • I • 0 » 0 0 · * · ··

000 0 0

0 0 0

00 00 (c) reakce methyl 3-chÍorizonikotinátu z kroku (b) s 2-fluor-5chlortolylzinkem v přítomnosti dichlorbis(trifenylfosfin)niklu jako katalyzátoru za poskytnutí meziproduktu vzorce (XI):

(XIJ (d) hydrolýza sloučeniny (XI) a následná cyklizace vzniklé kyseliny kyselinou sírovou/oieem za poskytnutí sloučeniny vzorce (II), ve které U znamená atom chlóru a W je atom fluóru. ...

8. Způsob výroby meziproduktu vzorce (II), ve kterém U je atom

------- _.... chlóru- a-W-je-atomrfluórur“ v y-Z’n^_a”č’U’j^_rc' ř”'s^-e' Ti m , is že zahrnuje následující kroky:

(a) bromace 2-chIor-5-fluortoluenu a následná reakce s aktivovaným zinkem za poskytnutí 2-chlor-5-fluortolylzinku;

(b) reakce sloučeniny z kroku (a) s chloridem kyseliny Nfenoxykarbonylnikotinové, získaným reakcí methylnikotinátu

2o s fenylchloroformátem za poskytnutí sloučeniny vzorce (XII):

25 (c) aromatizace dihydropyridinového kruhu sloučeniny (XII) za vzniku odpovídajícího pyridinového derivátu;

(d) hydrolýza methylesteru sloučeniny získané v kroku (c)

..... a následná—cyklizace oleem- (20- -SO3)' za” poskytnutí • 0 «

-28Β · ·.

»· «044 0« 4* • · 4 Β ·

4 0 «· 0 0 0 0 • »4 0*0* • · 0 0

40 4.0 0 00 00 sloučeniny vzorce (II), ve které U je atom chlóru a W je atom fluóru.

9. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, s že obsahuje sloučeniny podle nároků 1 až 2 ve směsi s vhodnými nosiči nebo pomocnými látkami.

10. Použití sloučenin podle nároků 1 až 2 pro výrobu farmaceutického prostředku s antitumorovým účinkem.