CZ325790A3

CZ325790A3 - Způsob nepřetržité výroby roun minerální vlny a zařízení k jeho provádění

Info

Publication number: CZ325790A3
Application number: CS903257A
Authority: CZ
Inventors: Klemens Dr. Ing. Hirschmann; Heinz-Jürgen Ing. Ungerer; Hans Dr. Ing. Furtak; Joachim Ing. Mellem
Original assignee: Grünzweig - Hartmann Ag
Priority date: 1989-06-29
Filing date: 1990-06-29
Publication date: 1998-12-16
Also published as: KR910001134A; KR0138256B1; HUT64923A; DK156590D0; DE3921399A1; HU212973B; DE3921399C2; PL285838A1; DK170665B1; DD296123A5; HU904014D0; CA2019945C; DK156590A; JPH0351325A; CA2019945A1; PL164616B1; US5093069A

Description

Při výrobě minerální vlny, například čedičové nebo skelné vlny, je důležitým výrobním postupem, kromě samotného rozvláknění, vytvoření rouna jako takového. Přitom se vede, jak známo, směs vláken se vzduchem, případně plynem, vytvořená v rozvlákňovací jednotce, za účelem oddělení vláken do skříňovité, tak zvané padací šachty, která má většinou na dně sběrný dopravník působící jako filtrační pás, který je zpravidla vytvořen jako ρ1ynopro pustný oběžný rovinný dopravní pás. Pod dopravním pásem je přitom upraveno odsávací zařízení, které vytváří určitý podtlak.

Jestliže směs vláken se vzduchem, případně plynem, která může obsahovat též pojivo, dospěje na sběrný dopravník, odsává se ze směsi vzduch, případně plyn, pod sběrným dopravním působícím jako filtr a vlákna se ukládají na tomto dopravníku v podobě rouna. Jestliže se však použije padací šachty s vícero za sebou uspořádanými r o z v I á k ňo va c í m i jednotkami, aby se získala rouna minerální vlny, která mají s ohledem na parametry shora uvedeného zařízení vyšší navrstvení minerální vlny, to znamena větší piošnou hmotnost, představuje dílčí rouno vytvořena předcházející jednotkou ve spojení s následujícím dílčím rounem další odpor pro odsáváni vzduchu, respektive

p 1 ynu ze směsi.	To znamena, že čím více ro zv 1ákňovacích
jednotek pracuje	v padací šachtě společně, tím vyšší je ve
směru dopravy c e i	;savého rouna odpor při proudění a tím stoupá
spotřeba energie	odsávacím zařízením, jehož sacím tlakem se
musí 5tá va jící	odpor při proudění překonávat. Pro názorné
vysvětlení tohoto	principu se odkazuje například na patentový
spis US 3,220,812.

Kromě zvýšeni spotřeby energie má takováto výroba

celkového rouna re	ozhodujtci nevýhodu, že se přitom vznikajícími
poměrné vysokými	rozdíly tiakú mez. odsávacím zařízením
a povrchem rouna	může vytvářené rouno minerální viny natolik
stlačit. že opus’	: · padací šachtu předem zhutněné. To ma za
následek, že nelze	s tím dané minimální měrné hmotnosti celkového
rouna min e rá i ηí	vlny dále snížit. to znamena, že měrné
hmotnosti u rour	m i n e r á 1 n ¹ v l n y n i ž s i než 25 k g . m~ ³ iso u
t a k o v y m . z a ř '1 z a o i ’	stěž t d o saži t eln e
K tomu	leště přistupuje, že vytváření rouna namnoze
neprobíhá homoge;	mé. takže může docházet k roždí 1ným plošným
hmotnostem ro:i o.	: 2 ným po celé ploše r o una. Další nevýhodo u
takovýchto z a ř íz -	; ci s větším počtem rozvlákftovacich jednotek
je, že oři požac	iavku vyrobit rouno minerální vlny s poměrně
vysokou hmotností	se při zadně musí některé rozviákňovací
jednotky odstavit	i. \| a K mi 1e je překročena kapacita odsávacího

zařízeni. to znamena výkon jeho ventilátoru, aby se padací šachta udržela schopna orovozu.

Okolnost,, že tloušťka rouna směrem k výstupu z padací šachty vzrůstá a rychlost prostupu se při konstatním tlaku směrem k výstupu z padací šachty snižuje. vedla k tornu, že odsávací oblasti pod dopravním pásem byly rozděleny do několika zón a to se zvyšujícím se sacím tlakem ve směru pohybu pásu. Problém vysokých diferenčních tlaků a tim i nežádoucí předčasné zhuštění celkového roun? však tímto opatřením nebyl vyřešen.

	Z DE-OS	2 1	2
z v! n	yu něho	ž v 1	ákna
d 0 s p 1	v a j í na	z a kř	1 ven	0
b u b n u	otáčejíc	i ho	se v	y
s a c í m	bubnu.	p r	0 10 ž	za

039 je známo zařízení k výrobě rouna

přicházejí	c í	od rozvlákňo	vací jednotky.
u 0 d s a v a c i	p i k	3C hu <i	3 10 v	podobě sací ho
s 0 k 0 u r y c h 1	0 s i	• i 4 5 r	n.3~ ¹ ,	avšak na tomto

nedochází k vi 3 $ r a imu upravené trychtýřovité

3a 0 i ouoen. zname	S 3
z v 1ákňovacim1 trysk	a m i .
či méně odpo ví d a	r yc
π řešení sod'e 2 2	-03

s e	otáčí	př 1	ί I 3	velkou	rychlost	í .
v y	tvářeni	r 0 u	n a .	n v b r ž	v n a s i e d	ně
roz	těrce .	která	ma	stejnou	šířku i a	k 0
c í	bubny.	ρ 0 u ž i	váné	i u	z pus 0 bu	3 5?
ma j	i mit 0 i	3 vo d o v	o rj y· t	/c h i 0 s t .	která v1	r* za

k ukládaní v 13 o t n:ho ~ směsi 3 vlákny. V tom híosti vyráběných vláken. Sací bubny 2! 2 2 0 3 9 31 o už; n ap r o t * o m u nik o 1 i v

-u n a , nvbrž pouze k odsávání vzduchu ze to OE-OS 21 22 039 jsou dále popsány

p a d a c	j	š a c h 13	3 ΓΊ	9 k 0 t i k	a rozviákňovačími jednotkami	a	dva proti
sobě	3 e	01 a č e	JÍCÍ	3 a c 1	bubny. P ř	i 10m je uvažováno	pouze se za
sebou		u pravé	n ý m i	r 0 z v 1	é k ή 0 v a c í mi	jednotkami, jeiic	hž	středové
0 3 y 1	5 Ž	1 ve 3	V 1 3 l	é rov;	né. k niž	opět jsou 3 yme t r;c	ky	upraveny
z m ί n e	n á	d V 3	0 ^rJ b Ώ	y- při	čemž tyto	b u b n y p r ac uj i pod:	0	3 t e j n 5 h 0
princ	i p u jak 0	na	z a č á t k	u popsaný	jednotlivý sací b u 0	e n

Po d stat a.......vyna 1e z u

V t o m t o k vynalezu by: uk

3 t. c o c e na v rnnou vynalez způsob a j e d n a t n a ρ r 2 v v . zařízení, jimiž

P o d n ě t e m je možné nepřetržitě vyrábět rouna minerální vlny s hustotou nižší než 25 kg.m^-3 při dobré jakosti výrobku a tím i dosáhnout snížení spotřeby energie pro odsávání a rovněž vytvořit způsoby, jimiž je možná nepřetržitá bezproblémová výroba vícevrstvých plstěných pásů z již vytvořených roun minerální vlny o nízké hustotě.

Řešení první části tohoto úkolu spočívá v tom, že ukládání vláken se uskutečňuje na úložné ploše sběrného dopravníku, přiřazené příslušné rozv 1ákňovací jednotce a narůstající ve směru dopravy se zmernšující se plošnou hustotou.

Druhý dílčí úkol tohoto vynálezu se podle nároku 2 výhodně řeší způsobem, při němž se k nepřetržité výrobě plstěného pásu, složeného z více jednotlivých roun, jednotlivá rouna, vycházející z několika zařízení podle vynálezu, společně ukládají na běžící dopravní pás za vzniku jediného plstěného pásu.

Alternativně může být podle vytvořit složený plstěný pás z jediného ukládá na běžící dopravní pás za vzniku pásu kývavým pohybem.

nároku 3 také výhodné rouna tím, že se toto vícevrstvého plstěného

Zařízení k provádění způsobu podle vynálezu je charakterizováno tím, že každé oblasti výstupu směsi vlákna se vzduchem, případně plynem, z jednotlivých ro zvlakňovacích jednotek, je přiřazena jedna odsávací plocha na zakřivené oblasti sběrné dopravní jednotky, přičemž velikost odsávací plochy následující ve směru dopravy vznikajícího rouna je větší než velikost předcházející odsávací plochy.

Tím se dosáhne, že se vzrůstající tlouštkou vznikajícího rouna se zvětšuje velikost odsávací plochy. Je tomu tak zejména u zakřivené plochy, poněvadž u ní je odvíjecí délka větší než vodorovná délka jejího svislého průmětu. Posledně uvedená okolnost dále znamená, že při použití většího počtu rozvlákňovacích jednotek mohou být tyto uspořádány ve stejných vzdálenostech, což představuje úsporu místa, a přesto se velikost odsávacích ploch, které jsou k dispozici vždy jednotlivé rozv 1ákňovací jednotce, ve směru dopravy zvětšuje. Platí zde zcela obecně vztah: velikost odsávací plochy A je funkcí, kde vyjadřuje součinitele odporu tohoto rouna minerální vlny, který závisí především na plošné hmotnosti rouna a na jemnosti jeho vlákna.

Základní podmínka pro tlakovou ztrátu je tato:

kde C znamená měrnou hmotnost (hustotu) směsi vzduch/plyn v kg.m^-3 a w znamená rychlost proudění v m.s^-1.

Za předpokladu, že jak objemový proud každé rozvlakňovací jednotky tak i p odsávacího zařízení jsou konstatní platí tyto vztahy:

Wl X Al = W2 x A2

C ₂ P G 2

X-XW1² = k 2 ^x ~ x »2 ²

Wl = W2

Z toho opět vyplývá, že se ve směru dopravy rychlost proudění snižuje rychlost proudění úměrně k odmocnině podílu součinitelů odporu, nebo, aby se objemový proud udržel konstantní, platí

A2

' Ir <

Z toho dále vyplývá, že existující odsávací plochy by též mohly být vytvořeny rovinné, což by však při konstatním sacím tlaku znamenalo ve směru dopravy zvětšující se vzdálenost rozvlákňovacích jednotek a tím i větší potřebu místa. Tato zjištěná souvislost již sama o sobě představuje vynález.

Z hlediska odsávací plochy je třeba vzít v těchto souvislostech do úvahy, že jednotlivé odsávací zóny nejsou jako u dosavadního stavu techniky od sebe oděleny příčnými stěnami. Tyto se spíše ustaví na základě svislé projekce, například klínové geometrie svazků volných paprsků, tvořících se při způsobu používajícím zvlákňovacích trysek, u každé rozvlákňovací jednotky, přičemž se zde mohou vzájemně překrývat hranice jednotlivých odsávacích ploch následkem turbulence v padací šachtě. Podstatné však je, že pro každou projekční plochu volných zvětšující se udržovat sací dopravní dopravy rouna je k č í mž je výhodně jednotce dispozici umožněno konstatní paprsků ve směru odsávací plocha, tlak ve sběrné a celkem pracovat s nižším odsávacím výkonem. Posledně zmíněná opatření umožňují opět menší úložku minerální vlny na jednotlivé plochy a tím výrobu roun minerální vlny s poměrně nízkými hustotami.

Jestliže se u zařízení podle vynálezu používá jen jedné ρ1ynopro pustné sběrné dopravní jednotky s alespoň jednou zakřivenou oblastí a v 3ouvisloti s tím vodícího členu upraveného ve vzdálenosti od této oblasti, je tento vodící člen podle nároku 5 s výhodou vytvořen na svém povrchu, ležícím proti zakřivené oblasti pohyblivý ve směru dopravy rouna. Tím se dosáhne, že je vytvářející se rouno vlny lépe vynášeno.

Takovéhoto utěsňujícího vodícícho zapotřebí, aby se zabránilo výstupu vzduchu šachty, který neodpovídá určeným podmínkám, výstupní štěrbinu rouna, neboť zde mu5Í samotné rouno. Těsnící účinek rouna je členu je každopádně a vláken z padací Toto platí i pro těsnění vytvořit však určen jeho objemovou hmotností a mírou jeho pružnosti a soudržnost:, takže například rouno s dlouhými pružnými jednotlivými vlákny je lépe, než rouno s kratšími jednotlivými vlákny, schopno při stejné šířce výstupní štěrbiny vyplnit výstupní štěrbinu. Na druhé straně nemůže být výstupní štěrbina volena libovolně úzká, poněvadž by jinak došlo při vyšších plošných hmotnostech k příliš velkému předběžnému zhutnění. Proto může být podle nároku 6 účelné, když je světlá vzdálenost mezi vodícím členem a sběrnou dopravní jednotkou vytvořena nastavitelně.

Podle nároku 7 může být také výhodné, když je místo vodícího členu upravena další sběrná dopravní jednotka, která pak převezme utěsnění proti padací šachtě na straně původně umístěného vodícího členu. Při takovémto uspořádání dvou sběrných dopravních jednotek se pak plně projeví myšlenka podle jsou těmto alespoň tři dvěma sběrným rozvlákňovací vynálezu, když podle nároku 8 dopravním jednotkám přiřazeny jednotky a to symetricky, přičemž třetí rozvlákňovací jednotka je upravena mezi oběma sběrnými dopravními jednotkami.

I v tomto případě může být podle nároku 9 účelné, když je šířka štěrbiny, upravené k výstupu rouna mezi dvěma sběrnými dopravními jednotkami, měnitelná.

Jestliže musí být výstupní štěrbina mezi sběrnými dopravními jednotkami, například z provozních technických nebo konstrukčních důvodů, udržována neměnná, pak se podle nároku 10 výhodně navrhuje, měnit šířku této konstantní štěrbiny alespoň jedním přestavíte1ným členem zařazeným za sběrnými dopravními jednotkami ve směru posouvání rouna, přičemž podle nároku 11 může tímto přestavíte1ným členem výhodně být poháněný válec nebo poháněný dopravní pás. Podle nároku 12 lze pro tento účel použít i dvou poháněných válců nebo dopravních pásů, upravených v nastavitelné vzdálenosti od sebe.

Tyto nastavitelné členy, upravené za sběrnými dopravními jednotkami ve směru posouvání rouna, jsou tak významné proto, že je nutné v zařízení podle vynálezu umožnit výrobu rouna s ne j r ůz ně j š í mi měrnými hmotnostmi. Na základě zkušeností s tradičními padacími šachtami s větším počtem rozvlákňovacích jednotek, a obzvláště s takovými, které pracují způsobem používajícím zvlákňovací trysky, se ukázalo, že měrné hmotnosti rouna minerální vlny šachty mohou být stěží nižší než zabránilo předběžnému zhutnění, v oblasti výstupu z padací přibližně 25 kg.m^-3 a, aby se než 75 kg.m ^-3, stěží vyšší poněvadž vedle toho neexistuje žádná použitelná a bezporuchová výroba. Toto odpovídá vrstvám v rozmezí přibližně 1:3, žádoucí však je rozmezí

Claims

roun s poměrně řídkým uložením, poněvadž zde je soudržnost rouna. Takováto rouna mohou proto být při odsávání vzduchu, které neodpovídá určeným podmínkám, strhávána do výstupní štěrbiny, nebo pří příliš velkém sacím tlaku se jen stěží oddělují od sběrného dopravníku. Dále je třeba mít na zřeteli, že při případném výpadku některé ze zde upravených čtyř rozvlákňovacích jednotek se na jednu sběrnou dopravní jednotku dostane jen třetina celkové plošné hmotnosti, čímž se požadavky na vynášení rouna rovněž zvýší. Tyto požadavky pomáhají řešit zejména provedení podle již uvedených nároků 10 až 12.

Avšak i další opatření napomáhají řešení těchto požadavků. Například je možné podle nároku 13 upravit zařízení tak, že velikosti odsávacích ploch, které jsou v každé sběrné dopravní jednotce, zejména v oblasti štěrbiny pro vynášení rouna, jsou nastavitelné. Dále podle nároku 14 je alespoň před jedním přestavíte1ným členem, zařazeným za sběrnými dopravními jednotkami, upraveno odfukovací zařízení, kterým lze se vznikajícími rouny manipulovat.

Zařízení podle vynálezu, popsané v nárocích 4 až 14, je výhodné především tím, že pro ukládací plochy sběrných dopravníků je možno použít poměrně tenkých, perforovaných plechů, poněvadž nemusí dále znamená, že mohou odpadnout nutná příčná žebra o příslušné přenášet vysoké plošné zatížení. To jinak ze statických důvodů konstrukční výšce, čímž se získají oboustranně hladké sběrné dopravní povrchy, které lze dobře udržet čisté pouhými mechanickými prostředky. To je možné výhodně provádět kombinací alespoň jednoho pružného kartáče ve tvaru válce, dopravníku se další kartáč který pročesává zevnitř stejnou obvodovou rychlostí, ve tvaru válce, perforaci sběrného jako alespoň jeden který očišťuje vnější povrch sběrného dopravníku, ale otáčí se v porovnání se sběrným dopravníkem podstatně větší obvodovou rychlostí. Tím je výhodně umožněn suchý provoz zařízení podle vynálezu, který oproti dosavadnímu stavu techniky přináší podstatné provozně-technické výhody, včetně výhodných provozních nákladů, poněvadž u zařízení podle dosavadního stavu techniky se musí používat obecně nákladnějších čistících zařízení, pracujících za mokra a vyžadujících následné sušení, aby se perforace sběrných dopravníků udržela bez případně ulpělých zbytků vlákna a pojivá.

Zařízení podle vynálezu podle nároku 15 je obzvláště vhodné k výrobě roun z minerálního vlákna, které se vyrábí způsobem používajícím zvlákňovacích trysek. Při použití tohoto způsobu bylo až dosud sotva možné vyrábět hospodárně a provozně spolehlivé rouno na bázi minerální vlny s měrnými hmotnostmi nižšími než 25 kg.m^-3. Způsob používající zvlákňovacích trysek je, jak známo, charakterizován tím, že z kelímku obsahujícího roztavenou horninu vystupují působením tíže roztavené proudy horniny, které se ve vytahovací trysce účinkem plynů proudících vysokou rychlostí v podstatě rovnoběžně s proudy taveniny rozvlákní, vytáhnou se a ochladí na teplotu měknutí. Podle souvislosti vzhledem ke zvětšujícím účelné, když jsou rozvlákňovací takovým sklonem, že vlákna vyrobená v těchto jednotkách přicházejí na sběrné pásy v úhlu odlišném od svisl i ce.

nároku 16 může být v této se úložným plochám také jednotky upraveny ;

Dále je výhodné, když se jako sběrná dopravní jednotka volí rotačně symetrická jednotka, to značí podle nároku 17, že alespoň jedna sběrná jednotka je vytvořena jako buben, přičemž podle nároku 18 je sací tlak v každé sběrné dopravní jednotce samostatně regulovatelný, takže je možné snadné přizpůsobení provozním podmínkám.

Přehled......obr.ázků.......na výkresech

Vynález je blíže objasněn na níže uvedených příkladech provedení pomocí připojených výkresů, z nichž na obr. 1 je schématicky znázorněn řez zařízením podle vynálezu k výrobě roun minerální vlny se dvěma rozvlákňovacími jedním ρ1ynopropustným sběrným dopravníkem, oblasti ukládání vlákna opatřen zakřivenou jednotkami a který je v odsávací plochou, znázorněn rez zařízením provedení se čtyřmi obr. 2 je schematicky zjednodušeně podle vynálezu v jiném rozv1ákňovacími jednotkami a dvěma protiběžnými sběrnými dopravníky v podobě bubnů a s jedním, za těmito sběrnými dopravníky upraveným přestavíte1ným utěsňovacím válcem, obr. 3 je jako třetí příklad, prakticky odpovídající příkladu z obr. 2, znázorněno zařízení utěsňovacími přestavitelnými sběrnými bubny.

podle vynálezu se dvěma válci upravenými za obr. 4 jsou schématicky zjednodušeně znázorněna dvě za sebou upravená zařízení podle obr. 3, avšak místo utěsňovacích válců jsou umístěny dva dopravní pásy uspořádané v měnitelné vzdálenosti od sebe. přičemž jednotlivá rouna se společně ukládají na jediný běžící výrobní pás za vzniku složeného plstěného pásu a obr. 5 je perspektivně schématicky znázorněna část výrobní linky podlá obr. 4, přičemž však se zde jediné rouno ukládá kývavým pohybem svých přiváděčích dopravních pásů na běžící výrobní pás za vzniku složeného pištěného pásu.

P ř.. i k ! a. d y.......pro vede ní

Jak je patrné z obr. !, vytvářejí dvě rozvlákňovací jednotky 1 a 2, pracující způsobem používajícím z v 1 ákňovacích trysek., svazky 3 a 4 volných vláken, kteréžto svazky 3, 4 mají přibližné kiinovitý tvar a sestávají ze směsi vláken, vzduchu, respektive piynu, a pojivá a jsou obklopeny skříňovitou padací šachtou 5. Dolní uzávěr padací šachty 5 tvoří sběrná dopravní

J e d R. 0 t k a 0 . < r j ti á d v á z 3 k ř i v e π ů 0 d 3 3v a Ol Zlochy 3 3 b . na něž se uk i á d a j í vlákna p ř ic há zej í cí z rozvlá k ň o v ac í c h je d n o t e k 1 . 2 z a v: n i ku rouna z v ι n y 7 . Sběr ná d opravní jedno t ka 6 sestává z 0 0 i ha ji ci n o per tor ovane ho pa 3 u 8 , který j e mo torem. nezná: o r n ě π ý m na v / křese. po ha ne n ve směru doprav y pasu rouna,

který je na výk r a 5 S snáz o r n ě n šipkou 9 . Dále je uvn i t ř s ber né dopravní je d n o t ky 5 upr 3 V 9 n 0 neznazornene o dsávací z a řízení. jimž vyt vó ř e r. ý s 3 Z .' t 1 a k p Ů 3 0 b í pouze v sací komoře 11 u praven é pod zakřivenými 0 3 5 3 V 3 C 1 mi ρ l o c ha mi a a b. Proti -? 9 k ř i v e n é odsávací plose b ' 9 v u r čité vzdálenosti od ni uprav 9 Π vodí c i člen 13., ohřáni č u J 1 c i výstupní štěrbinu 12 a těsnící J í vůči padací šachtě c· v po době plechu. který je v pop i sovaném

případe uspořádán místné nepohyblivě.

K 1 ί n o v i t ý tvar svazků 3. znázorněn idealizované, ačkoliv padací

4 volných vláken je na obr. 1 v dosavadní praxi dochází v

Γ4 i A

- 15 šachtě k turbulencíme Tak může v dosavadních padacích šachtách docházet k tomu, že několik centimetrů (přibližně 2 až 10 cm) nad vytvářejícím se rounem vznikají velmi silná příčná proudění, která jsou ve svém souhrnu větší než střední náběžná rychlost vláken a která mohou způsobit zhoršení ukládání vláken vytvářením zámotků a chomáčů. Vzhledem k těmto příčným prouděním musí být rozloženy i příslušné 3tetické tlaky v oblasti až 33i 10 cm nad vytvářejícím se rounem· Tak mohly být naměřeny například tlaky přibližně 40 mm vodního sloupce vůči atmosféře a příčná proudění přibližné 30 m.s na koncích odsávací zóny. Podobné, avšak zdaleka méně výrazné stavy tlaku a proudění vyžadují proto i u těchto prováděcích příkladů zařízení podle vynálezu, aby výstupní štěrbina byla utěsněna jak definováno} tedy v tomto případě je výstpn celkovým rounem 2· štěrbina 12 utěsněna

U odsávacích ploch a. a b, zřetelně vyznačených na obr. 1, je třeba zdůraznit, že délka oblouku odsávací zóny b je větší než délka oblouku odsávací zóny a. Tímto pojetím podle vynálezu by lo výhodné dosaženo, že vyšší vrstva vláken ukládaných v oblasti odsávací plochy b je kompenzována vetší velikostí plochy b, nebol; jak je patrné z obr. 1, ukládání vláken se zvětšuje ve směru dopra vy rouna₀ Tím je též umožněno pracovat s nižšími sacími tlaky v po rovnání s dosavadními padacími šachtami, čímž se ve velké míře zabrání příčným prouděním nad vytvářejícím 3a rounem.

Rovněž je možné, upravit zrcadlovité ke sběrné dopravn jednotce 6, zobrazené na obr. 1, místo vodícího Členu 13 odpovída- 16 jící sběrnou dopravní jednotku,,

Na obr. 2 je schematicky zjednodušeně zobrazen řez zařízením podle vynálezu v dalším, druhém provedení, a to se Čtyřmi rozvlíkňovacími jednotkami 14 až 12, padací šachtou 18 a dvěma protiběžně pohanitelnými sběrnými dopravníky 19 a 21 v podobě bubnů a s ve s^ěru šipky 20 přestavitelným těsnícím válcem 22. upraveným za zmíněnými bubny ve směru dopravy rouna. U tohoto zařízení se ze dvou dílcích roun epřetržitě vyrábí celkové rouno

25, přičemž jsou oba bubnovité sběrná dopravníky 19, 21 uspořádány v neměnná osové vzdálenosti od sebe. Protože tedy je světlá vzdálenost mezi oběma sběrnými dopravníky lg, 21 též konstantní, přebírá těsnící válec 22 jaksi funkci nastavitelného utěsnovacího zařízení výstupní štěrbiny 26.

I zde je zřetelné patrné, že odsávací plocha c na začátku vzniku dílčího rouna 23 je menší než odsávací plocha d v oblasti většího ukládání vláken dílčího rouna 23. Tyto odsávací plochy c a d mohou být vytvořeny přeměnitelné, zejména v oblasti výstupní štěrbiny 26, aby bylo možno dosáhnout optimálních podmínek pro vynášení rouna a pro odsávání. Toto nastavení se provádí n$pří klad statorem 27 Upraveným uvnitř válee-sbérného dopravníku 12, jímž je možno oddělit odsávanou čá3t bubnu-sbérného dopravníku od jeho neodsávané části. Účelem přitom je, aby obě dílčí rouna 23 s 24 byla před vynesením ze zařízení 3vedena k sobě.Sběrný dopravník 21 je vytvořen vpodstatě obdobné jako sběrný dopravník 19. t.j. má rovněž stator 28, jímž lze od sebe oddělit odsávanou a neod3ávanou část. Jenomže odsávaná část zde končí dříve než u protilehlého sběrného dopravníku 19. poněvadž se dílčí rouno £4 musí vzhledem k těsnícímu válci 22 snímat se sběrného dopravníku dříve. Toto sní maní je možno podstatmě usnadnit, i odfukovacím zařízením 30 znázorněným schematicky na obr. 2₀

Na obr. 3 je rovněž schematicky zjednodušeně znázorněno třetí provedení zařízení podle vynálezu se dvěma bubnovítymi sběrnými dopravníky 29 a 31. na nichž se vytvářejí dílčí rouna 3g a 33. Od zařízení znázorněného na obr. 2 se toto zařízení k nepřetržité výrobě roura z minerální vlny liší jen tím, že zanrnuje dvojče válců 11 a lí, upravených za sběnými dopravníky '29. 31 ve směru dopravy rouna, mezi kterýmižto válci se vytváří celkové rouno, přičemž jsou tyto válce přestavit elné, což je naznačeno šipkami 37 a 38» Válce tvořící dvojče mohou přitom poule obr. 3 být u3pořádány symetricky, avšak jindy i nesymetricky ke sběrným doprav níkům 22, 21»

I zde má každý ze sběrných dopravníků 29 a 31 vnitřní stator 39 resp. 41. jimiž lze nastavit odsávané resp. neodsávané části sběrných dopravníků. V popisovaném případě jsou odsávané plo chy u obou sběrných dopravníků 29. 31 vždy stejně velké, přičemž odsávané plochy, které jsou k dispozici jednotlivým rozvlákňovacím jednotkám a jsou označeny e a f, se ve 3měru dopravy vznikajícího rouna opat zvětšují.

Pro nepřetržitou výrobu plstěného pásu 44 sestaveného z několika dílčích roun 4.2 a 43 j3ou na obr. 4 znázorněny dvě za za sebou upravená zařízení podle obr. 3, která však zde, u čtvrtého provedení zařízení podle vynálezu, jsou místo válci 35, 36 vybavena dvěma dopravními pásy 45 až Jt8, jejichž vzdálenost od sázeje nastavitelná. Zejména u dílčích roun 3 poměrně nízkou zdánlivou hustotou, například nižší než 20 kg.m*\ přejímají dopravní pásy áž až áž určité vedení dílčích roun. Na obr. 4 je zřetelně patrné jak se dílčí rouno 42 jako první ukládá na běžící výrobní pás 49 a pak se na toto dílčí rouno 4.2 později navrstvuje dílčí rouno 45, čímž vzniká plstěný pás 44 celkového rouna. Tento příklad může být samozřejmě rozšířen v tom 3myslu, že se přidají další dílčí rouna jako úložné vrstvy.

Konečné na obr. 5 je perspektivné schematicky znázorněn výřez výrobní linky, na níž se nepřetržité vyrábí plstěný pás 52 složený z několika vrstev 51 rouna. Jednotlivé vrstvy 51 rouna pocházejí z jediného rouna 53. které bylo vyrobeno například jako dílčí rouno 42 na obr. 4. Popravní pásy 54 a 55. upravené zde v nastavitelné vzdálenosti od sebe, odpovídají přitom dopravním pásům 45 3 46 na obr. 4, kdežto dopravní pásy 54 a 55 v tomto pátém příkladu provedení zařízení podle vynálezu mohou vykonávat kývavý pohyb, aby bylo možno dílčí jednoché rouno 53 ukládat na obíhající výrobní pás 56 za vznikuvícevrstvého plstěného pásu 52. Mechanismus, který uvádí dopravní pásy 3.4 a 55 v kývavý pohyb, není na obr 5 znázorněny je pouze symbolicky naznačen dvojitou šipkou 57«

Zcela obecně jsou sběrné dopravníky ve všech pěti příkladech provedení vždy vlastním regulovatelným odsáváním resp. při

- 19 společném odsávání příslušným škrtícím ustrojím, aby bylo možno reagovat na případné odstavením rozvláknovacích jednotek z provozu a na různé požadavky při odsávání. Rovněž je též možné, aby na jeden sběrný dopravník byla ukládána vlákna z více než dvou rozvláknovacích jednotek, poněvadž koncept vynálezu výhodně umožňuje, prs covat při poměrně nízké odsávací energii s poměrné vysokými úložkami vlákeno

Τι'/

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob nepřetržité výroby roun minerální vlny, při němž se rouno vytváří v rozvlákňovacích jednotkách (1, 2, 14 až 17) upravených v padací šachtě (5), přičemž se vlákna ukládají za působení sacího tlaku na alespoň jeden sběrný dopravník, vyznačující se tím, že se vlákna ukládají na úložnou plochu sběrného dopravníku, přiřazenou k rozvlákňovací jednotce (1, 2, 14 až 17), narůstající ve směru dopravy rouna se zmenšující se plošnou hustotou.

Způsob nepřetržité výroby podle tím, ze se /Jednot 1 i va dílčí rouna několika zařízení k výrobě roun ukládají za vzniku plstěného pásu pás (49).

vyznačující se přicházející z vlny, společně běžící výrobn í nároku 1 (42, 44), minerální (44) na

3. Způsob nepřetržité výroby podle nároků 1 nebo 2, vyznačující se tím, že se rouno (53) ukládá za vzniku vícevrstvého plstěného pásu (52) na běžící výrobní pás (56) kývavým pohybem.

4. Zařízení k provádění způsobu podle jednoho z nároků 1 až 3, které sestává jí z rozvlákňovacích jednotek (1, 2, 14 až 17) upravených v padací šachtě (5) a z plynopropustné sběrné dopravní jednotky (6, 19, 21, 29, 31) pro ukládání vláken s alespoň jednou zakřivenou oblastí sací ho tlaku, přičemž je v odstupu od zakřivené oblasti sacího tlaku upraven alespoň jeden vodící člen (13) utěsňující vyznačující se tím, že každé oblasti se vzduchem, rozvlákňovací ch př í padne jednotek (1, jedna odsávací plocha (a, b, padací šachtu (5), výstupu směsi vlákna plynem, z jednotlivých 2, 14 až 17) je přiřazena c, d, e, f) na zakřivené 21, 29, 31) , oblastí sběrné dopravní jednotky (6, 19, přičemž velikost odsávací plochy (b, následující ve směru dopravy vznikajícího než velikost předcházející odsávací plochy f ) c, d, e, f) rouna je větší ( a, b, c _t d _f e ,

5. Zařízení podle nároku 4, vyznačující se tím, že vodící člen (13) je vytvořen na svých plochách ležících proti zakřivené oblasti pohyblivý ve směru dopravy vznikajícího rouna.

6. Zařízení podle nároku 4 nebo 5, vyznačující se tím, že světlá vzdálenost (12) mezi vodícím členem (13) a sběrnou dopravní jednotkou (6, 19, 21, 29, 31) je nastavitelná.

7. Zařízení podle jednoho z nároku 4 až 7, vyznačující se tím, že vodící člen (13) je tvořen další sběrnou dopravní jednotkou (6, 19, 21, 29, 31).

Zařízení podle nároku 7, vyznačující se sběrným dopravním jednotkám (6, 19, 21, přiřazeny alespoň tři rozvlákňovací jednotky (1, 17) .

tím, že oběma 29, 31) jsou
2, 14 až

Zařízení podle nároku 7 nebo 8, vyznačující se tím, že mezi (6, 19, 21, 29, 31) pro štěrbina (26) s měnitelnou sběrnými vynášení šířkou.

dopravními jednotkami rouna je vytvořena

10. Zařízení podle jednoho z nároků 7 až 9, vyznačující se tím, že šířka štěrbiny (26) mezi sběrnými dopravními jednotkami je měnitelná alespoň jedním přestavíte1ným členem (22) upraveným za sběrnými dopravními jednotkami (6, 19, 21, 29, 31) ve směru dopravy rouna.

(6,

19, 2 1

29, 31)

11. Zařízení podle nároku

10, vyznačující se tím, že přestavíte1ný člen (22) tvoří poháněnný válec nebo poháněný dopravní pás.

12. Zařízení podle nároku 10, vyznačující se tím, že přestavíte1ný člen (22) tvoří dva poháněné, v nastavitelné vzdálenosti od sebe upravené válce (35, 36) nebo dopravní páey (45, 46).

nároků 4 až 12, vyznačující ploch (a, b, c, d, e, f) dopravních jednotek (6, 19, štěrbiny pro vynášení rouna.

Zařízení podle jednoho z tím, že velikost odsávacích každé ze sběrných jednotek 29, 31), zejména v oblasti nastaví te1ná.

se na

21, je vyznačující se členem (22), , 19, 21, 29, manipulaci s

Zařízení podle jednoho z nároků 10 až 13, tím, že alespoň před jedním přestavíte1ným zařazeným za sběrnými dopravními jednotkami (6 31), je upraveno odfukovací zařízení (30) pro vytvářejícím se rounem.

15. Zařízení podle jednoho nároků 4 až 14, vyznačující se tím, že rozvláknovací jednotky (1, 2, 14 až 17) pro výrobu vlákna jsou vytvořeny na principu zviákňujících trysek.

16. Zařízení podle nároku 15, vyznačující se tím, že rozvláknovací jednotky (1, 2, 14 až 17) jsou upraveny se sklonem pro příchod vyrobených vláken na sběrné plochy v úhlu odlišném od svislice.

17. Zařízení podle jednoho z nároků 4 až 16, vyznačující se tím, že alespoň jedna sběrná jednotka (19) je vytvořena jako buben.

18. Zařízení podle jednoho z nároků 4 až 17, vyznačující se

ÍI&-Í.;