CZ302752B6

CZ302752B6 - Stericky bránené aminethery, jejich použití a prostredky, které je obsahují

Info

Publication number: CZ302752B6
Application number: CZ20080401A
Authority: CZ
Inventors: Zedda@Alessandro; Ferri@Gianluca; Sala@Massimiliano
Original assignee: Ciba Specialty Chemicals Holding, Inc.
Priority date: 1998-02-25
Filing date: 1999-02-22
Publication date: 2011-10-19
Also published as: CA2262435C; BR9900807B1; JP4798815B2; GB2334717A; KR100561146B1; CN1552758A; SG74700A1; FR2777004B1; MY123467A; KR19990072904A; CA2643170A1; FR2777004A1; BR9900807A; CN1202085C; CN100384826C; DE19964603B4; NL1011394A1; GB9903463D0; CA2643170C; ES2159462A1

Abstract

Stericky bránené aminethery obecných vzorcu IIIc a Va, v nichž mají obecné symboly významy definované v patentových nárocích. Tyto aminethery a odpovídající hydrogenované a/nebo halogenované deriváty jsou vhodné jako stabilizátory organických látek proti poškození svetlem, kyslíkem a/nebo teplem nebo žloutnutí; nekteré jsou také látkami zpomalujícími horení.

Description

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká stericky bráněných aminetherů, jejich použití jako stabilizátorů organických látek proti poškození působením světla, kyslíku a/nebo tepla a odpovídajících prostředků.

Dosavadní stav techniky

Mnoho publikací popisuje stabilizaci organických látek za použití specifických stericky bráněných aminových sloučenin (HALS) jako stabilizátorů. Cennou třídou těchto stericky bráněných aminů jsou sloučeniny, kde atom dusíku je částí heterocyklického kruhu a atom dusíku nese další organický substituent připojený přes atom kyslíku (NOR-HALS; Kurumada a kol., J. Polym, Sci, Póly. Chem. Ed. 22, 277 až 81 (1984); US-A 5 204 473); atomem kyslíku připojený substituent se na tyto sloučeniny zavede pomocí etherifikace volného oxylaminu nebo hydroxylaminu vhodným činidlem.

Některé N-allylnitroxidy přesmykují za určitých podmínek na aminethery (Meisenheimerův přesmyk; Chem. Ber. 52, 1667 (1919); Chem. Ber. 55, 513 (1922)). Štěpení nitroxidu za vzniku alkenu a hydroxylaminu (Copeho eliminace) je konkurenční reakcí, jejíž poměr se zvyšuje s rostoucím sterickym bráněním (J. March, Advanced Organic Chemistry, IV vyd. Wiley, 1992).

Podstata vynálezu

Vynález se týká stericky bráněných aminetherů obecného vzorce IUc nebo Va

kde spojující skupina R je uhlovodík obsahující 3 až 500 atomů uhlíku nebo uhlovodík obsahující až 500 atomů uhlíku obsahující 1 až 200 heteroatomů vybraných ze skupiny, kterou tvoří atom dusíku, atom kyslíku, atom fosforu, atom síry, atom křemíku a atom halogenu, a tvoří, společně s atomy uhlíku, ke kterým je přímo připojena, a atomem dusíku, substituovanou, šestičlennou cyklickou kruhovou strukturou;

Ri, Ri, R: a R₄ jsou nezávisle na sobě alkylová skupina obsahující 1 až 8 atomů uhlíku nebo hydroxyalkýlová skupina obsahující I až 5 atomů uhlíku, nebo R| a R?, společně s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, nebo R₃ a R₄, společně s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 atomů uhlíku;

io R₅, R_ť>, R₇, R_s a R9 jsou nezávisle na sobě atom vodíku, alkylová skupina obsahující 1 až 8 atomů uhlíku, alkenylová skupina obsahující 2 až 8 atomů uhlíku, arylová skupina obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, halogenalky lová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, skupina -CN, nitroskupina, atom halogenu, skupina -COORm nebo arylová skupina obsahující 6 až 12 atomů uhlíku, kteráje substituovaná zbytkem vybraným ze skupiny, kterou tvoří alkylová skupina obsahují15 cí 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, atom halogenu;

R10 je alkylová skupina obsahující 1 až 12 atomů uhlíku, cykloalkylová skupina obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, fenylalkylová skupina obsahující 7 až 9 atomů uhlíku nebo fenylová skupina;

R₂o a R₂| jsou atom halogenu;

s tou výhradou, že R v obecném vzorci lile není spojující skupina

kde R?4 a R₂₅ jsou společně skupina =O nebo kde R₂₄ je atom vodíku a R₂₅ je atom vodíku, hydroxylová skupina, nebo alkanoyloxyskupina, která je substituovaná fenoxyskupinou nebo alkylfenoxyskupinou nebo fenylovou skupinou nebo alkylfenylovou skupinou.

Výhodně se vynález týká stericky bráněných aminetherů výše uvedených obecných vzorců IIIc nebo Va, ve kterých znamená R dvouvazný uhlovodíkový zbytek obsahující 7 až 500 atomů uhlíku nebo uhlovodíkový zbytek obsahující 3 až 500 atomů uhlíku obsahující 1 až 200 heteroatomů vybraných ze skupiny, kterou tvoří atom dusíku, atom kyslíku, atom fosforu, atom síry, atom křemíku a atom halogenu, a tvoří, společně s atomy uhlíku, ke kterým je přímo připojena, a atomem dusíku, substituovanou, šestičlennou cyklickou kruhovou strukturu;

Ri, R₂, Ri a R4 jsou nezávisle na sobě alkylová skupina obsahující 1 až 8 atomů uhlíku nebo hydroxyalkylová skupina obsahující 1 až 5 atomů uhlíku, nebo R, a R₂, společně s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, nebo R₇ a R₄ společně s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 atomů uhlíku;

R₅ a R_ó jsou nezávisle na sobě atom vodíku nebo methylová skupina; a R₇, R_s a R₉jsou nezávisle na sobě halogenalkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, fenylová skupina, vinylová sku45 pina, nitroskupina, kyanoskupina, skupina COOR10, kde R|₀ je alkylová skupina obsahující I až 12 atomů uhlíku, cykloalkylová skupina obsahující 5 až 12 atomů uhlíku nebo fenylová skupina.

Rovněž výhodně je předmětem vynálezu stericky bráněný aminether odpovídající obecnému vzorci 1 a nebo obsahující alespoň jednu skupinu obecného vzorce 3

kde nt je číslo od 1 do 4,

On je n-propoxyskupina nebo halogenovaná n-propoxyskupina, zejména n-propoxyskupina nebo hromovaná n-propoxyskupina;

Gp, pokud ni je 1, je alkylová skupina obsahující 1 až 18 atomů uhlíku, která je nepřerušená nebo přerušená jedním nebo více atomy kyslíku, kyanoethylová skupina, benzoylová skupina, glycidylová skupina, jednovazný zbytek alifatické, cykloalifatické, nenasycené nebo aromatické karboxylové kyseliny, karbamové kyseliny nebo kyseliny obsahující fosfor nebo jednovazný silylový zbytek, s výhodou zbytek alifatické karboxylové kyseliny obsahující 2 až 18 atomů uhlíku, cykloalifatické karboxylové kyseliny obsahující 7 až 15 atomů uhlíku, nebo α,β-nenasycené karboxylové kyseliny obsahující 3 až 5 atomů uhlíku, kde každá karboxylová kyselina může být substituovaná na alifatické, cykloalifatické nebo aromatické části, pokud je přítomna, 1 až 3 skupinami -COOZ|₂, kde Z_]2 je atom vodíku, alkylová skupina obsahující 1 až 20 atomů uhlíku, alkenylová skupina obsahující 3 až 12 atomů uhlíku, cykloalkylová skupina obsahující 5 až 7 atomů uhlíku, fenylová skupina nebo benzylová skupina,

G_í2, pokud nj je 2, je alkylenová skupina obsahující 2 až 12 atomů uhlíku, alkenylenová skupina obsahující 4 až 12 atomů uhlíku, xylylenová skupina, dvouvazný zbytek alifatické, cykloalifatické, aralifatické nebo aromatické dikarboxylové kyseliny, d i karbamové kyseliny nebo kyseliny obsahující fosfor nebo dvouvazný silylový zbytek, s výhodou zbytek alifatické dikarboxylové kyseliny obsahující 2 až 36 atomů uhlíku, nebo cykloalifatické nebo aromatické dikarboxylové kyseliny obsahující 8 až 14 atomů uhlíku nebo alifatické, cykloalifatické nebo aromatické d i karbamové kyseliny obsahující 8 až 14 atomů uhlíku, kde každá dikarboxylové kyselina může být substituovaná na alifatické, cykloalifatické nebo aromatické části jednou nebo dvěma skupinami x:ooz₁₂.

G12, pokud ni je 3, je trojvazný zbytek alifatické, cykloalifatické nebo aromatické tri karboxy lové kyseliny, který může být substituovaný na alifatické, cykloalifatické nebo aromatické části skupinou -COOZ12, aromatické trikarbamové kyseliny nebo kyseliny obsahující fosfor nebo je to trojvazný silylový zbytek, a G12, pokud ni je 4, je čtyrvazný zbytek alifatické, cykloalifatické nebo aromatické tetrakarboxylové kyseliny;

R_;, R>, R3 a R₄ jsou nezávisle na sobě alkylová skupina obsahující 1 až 8 atomů uhlíku nebo hydroxyalkýlová skupina obsahující 1 až 5 atomů uhlíku, nebo R] a R₂, společně s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, nebo R3 a R4, společně s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 atomů uhlíku;

G je atom vodíku nebo methylová skupina;

-3 CZ 302752 B6

G| a G₂ jsou atom vodíku; a alespoň jedna volná vazba obecného vzorce (3) je připojena k atomu uhlíku, atomu dusíku nebo ? atomu kyslíku organického zbytku definovaného výše pro skupinu R.

Dále je výhodně předmětem vynálezu stericky bráněný aminether obecného vzorce Illb

A

!0 kde zbytky Λ jsou nezávisle na sobě skupina -OR₎₃, skupina -N(R|₄)(R|₅) nebo skupina obecného vzorce Illd

(Illd) ,

X je skupina - Ό- nebo skupina >N-R_[6;

Rió je atom vodíku, alkylová skupina obsahující 1 až 18 atomů uhlíku, alkenylová skupina obsahující 3 až 1 8 atomů uhlíku, cykloalkylová skupina obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, která je nesubstituovaná nebo substituovaná 1, 2 nebo 3 alkylovýmí skupinami obsahujícími 1 až 4 atomy uhlíku; feny lal kýlová skupina obsahující 7 až 9 atomů uhlíku, která je nesubstituovaná nebo substituovaná na fenylové skupině 1, 2 nebo 3 alkylovýmí skupinami obsahujícími 1 až 4 atomy uhlíku; tetrahydrofurfurylová skupina, skupina vzorce Illf

CH, (Illf),

-4CZ 302752 B6 nebo alkylová skupina obsahující 2 až 4 atomy uhlíku, která je substituovaná v poloze 2, 3 nebo 4 hydroxylovou skupinou, alkoxyskupinou obsahující 1 až 8 atomů uhlíku nebo di(alkyl)aminoskupinou obsahující v každé alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku;

R| i má jeden z významů definovaných pro R₎₆; a zbytky B mají nezávisle na sobě jeden z významů definovaných pro A; a všechny ostatní symboly jsou definovány stejnéjako výše u obecných vzorců IIIc a Va.

io Arylová skupina je skupina řídící se Debye-Hueckelovým pravidlem; jako arylová skupina obsahující 6 až 12 atomů uhlíku je fenylová skupina nebo naftylová skupina.

Alkylová skupina je rozvětvený nebo nerozvětvený zbytek, kterým je například methylová skupina, ethylová skupina, propylová skupina, isopropylová skupina, n-butylová skupina, sek-butylo15 vá skupina, isobutylová skupina, terc-butylová skupina, 2-ethylbutylová skupina, n-pentylová skupina, isopentylová skupina, Imethyl penty lová skupina, 1,3-dimethylbutylová skupina, nhexylová skupina, 1-methyIhexylová skupina, n-heptylová skupina, isoheptylová skupina, 1,1,3,3-tetramethylbutylová skupina, l-methy lhepty lová skupina, 3-methylheptylová skupina, n-oktylová skupina, 2-ethylhexylová skupina, 1,1,3-trimethylhexylová skupina, 1,1,3,3-tetra2o methyl penty lová skupina, nonylová skupina, decylová skupina, undecylová skupina, 1-methylundecylová skupina, dodecylová skupina, 1,1,3,3,5,5-hexamethylhexyIová skupina, tridecylová skupina, tetradecylová skupina, pentadecylová skupina, hexadecylová skupina, heptadecylová skupina, oktadecylová skupina, eikosylová skupina nebo dokosylová skupina.

Alkanoylová skupina je alkylová skupina připojená přes karbonylovou spojku a tedy mezi alkanovlové skupiny patří acetvlová skupina, propionylová skupina, butvrylová skupina, hexanoylová skupina, stearoylová skupina.

Halogenalky lová skupina je alkylová skupina substituovaná atomem halogenu, například 1 nebo jo 2 atomy halogenu. Atomy halogenu jsou s výhodou atom chloru nebo bromu, zejména atom bromu.

Cykloalkylová skupina je nasycený jednovazný monocyklický uhlovodíkový zbytek, například cyklopentylová skupina, cyklohexylová skupina, cykloheptylová skupina, cyklooktylová skupina, cyklododecylová skupina; výhodná je cyklohexylová skupina;

Organické zbytky nebo uhlovodíky obsahující heteroatomy, jako je alkylová skupina nebo alkylenová skupina přerušená heteroskupinami jako je atom kyslíku nebo skupina NH, obvykle obsahují tyto heteroatomy ve formě typických funkčních skupin, jako je oxoskupina, oxaskupina, hydroxylová skupina, karboxylová skupina, esterová skupina, aminoskupina, amidoskupina, nitroskupina, nitrilová skupina, isokyanatoskupina, fluorová skupina, chlorová skupina, bromová skupina, fosfátová skupina, fosfonátová skupina, fosfitová skupina, silylová skupina, thioskupína, sulfidová skupina, sulfinylová skupina, sulfoskupina, heterocyklylová skupina včetně pyrrolylové skupiny, indylové skupiny, karbazolylové skupina, furylové skupiny, benzofurylové skupiny, thiofenylové skupiny, benzothiofenylové skupiny, pyridylové skupiny, chinolylové skupiny, isochinolylové skupiny, pyridazinylové skupiny, pyrimidinylové skupiny, pyrazinylové skupiny, triazolylové skupiny, benzotriazolylové skupiny, triazinylové skupiny, pyrazolylové skupiny, imidazolylové skupiny, thiazolylové skupiny, oxazolylové skupiny a odpovídajících nasycených a/nebo substituovaných skupin, jako je například piperidylové skupiny, piperazinylová skupina, morfolinylová skupina a tak dále. Mohou být přerušeny jednou nebo více takovými skupinami;

obvykle nejsou přítomny žádné spojky typu Ο-Ό. O-N (s výjimkou nitroskupiny, kyanatoskupiny, isokyanatoskupiny, nitrososkupiny), N-N (kromě heterocyklických kruhových struktur). N-P nebo P-P, bez ohledu na pořadí.

Obecně mohou být všechny produkty podle předkládaného vynálezu použity jako stabilizátory organických látek proti škodlivému vlivu světla, kyslíku a tepla. Zvláště cenné jsou sloučeniny vzorce I, Ia, III, IV a V. Nejlepších výsledků bylo dosaženo se sloučeninami vzorce 111, kde R, Ri, R₂, Rj a R₄, jsou stejné jako bylo definováno pro vzorec I a R₅, R<„ R₇, R_s a Ro jsou nezávisle na sobě atom vodíku, alkylová skupina obsahující 1 až 8 atomů uhlíku, alkenylová skupina obsahující 2 až 8 atomů uhlíku, ary lová skupina obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, kyanoskupina, skupina COORm, kde Rio je stejné, jako bylo definováno pro vzorec I nebojsou arylová skupina obsahující 6 až 12 atomů uhlíku, kteráje substituovaná zbytkem vybraným ze skupiny, kterou tvoří alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku.

Organické látky, které jsou nej účinnější stabilizátory sloučeninami podle vynálezu, zahrnují organické polymerní látky popsané níže, například nátěrové látky a termoplastické polymery, filmy nebo vlákna. Pokud polymer přijde do kontaktu s pesticidem, například pesticidem obsahujícím síru a/nebo atomy halogenu, stabilizátor podle vynálezu poskytne jak stabilizaci proti působení světla, tak proti poškození pesticidům. Toto je zvláště důležité pro polymery, například filmy, pásky nebo vlákna, používané při zemědělských aplikacích, zejména polyolefiny, jako je PE nebo PP nebo kopolymery polyolefinu. Pro tuto aplikaci jsou výhodné sloučenin vzorce II, zejména sloučeniny vzorce IIIc níže.

Důležitým využitím všech produktů podle vynálezu je stabilizace papíru a papírové drti, zejména papíru a papírové drti dosud obsahující lignin, proti žloutnutí. Produkty podle vynálezu mohou být aplikovány jak je popsáno například v mezinárodní patentové přihlášce číslo WO 98/04 381 a odpovídající patentové přihlášce se sériovým číslem LJS 09/119567, a publikacích zde citovaných. Nej výhodnější je pro tuto aplikaci použití sloučeniny vzorce III, například sloučeniny, kde R je alkylenová skupina obsahující 3 až 12 atomů uhlíku, nebo alkylenová skupina obsahující 4 až 12 atomů uhlíku, kteráje přerušená atomem kyslíku, skupinou NH, skupinou COO nebo skupinou NHCO, R| až R₄ jsou methylová skupina nebo ethylová skupina, zejména methylová skupina, a R₅ až R_Q jsou atom vodíku nebo alkylová skupina obsahující l až 4 atomy uhlíku, zejména atom vodíku; příklady jsou l-propyloxy-2,2,6,6-tetramethylpiperidin-I-propyloxy2.2,6,6-tetramethylpiperidin—4-on, nebo produkt z příkladu 4a (viz. níže).

Dále produkty podle předkládaného vynálezu mohou být s výhodou použity jako látky zpomalující hoření pro organické polymery. Použitím produktů podle vynálezu se tedy organické polymery stabilizují proti škodlivému působení světla, kyslíku a tepla a současně se účinně snižuje hořlavost polymerů. Produktů podle vynálezu mohou být použity tak, jak je popsáno například v mezinárodní patentové přihlášce WO 98/13 469 a odpovídající patentové přihlášce sériové číslo US 09/104718, a publikacích, které jsou tam uvedené, stejně jako v EP-A 792 911 nebo USA 5 393 812. Nejvýhodnější je pro tento účel použít sloučeninu vzorce III nebo V, zejména sloučeniny vzorce IIIc níže nebo vzorce V, kde alespoň jeden substituent R₅, R₆, R₇, R₈, R% R20 nebo R?) je atom halogenu, zejména atom bromu. Sloučeniny podle vynálezu mohou být použity jako látky potlačující hoření samotné nebo v kombinaci se známými látkami potlačujícími hoření vybranými ze skupiny, kterou tvoří halogenované sloučeniny, sloučeniny obsahující fosfor, sloučeniny obsahující bór, sloučeniny obsahující křemík a sloučeniny obsahující antimon, hydroxidy kovů, hydráty kovů a oxidy kovů nebo jejich směsi.

Dále bylo podle vynálezu zjištěno, že některé sloučeniny vzorce III jsou zejména vhodné jako stabilizátory organických látek proti škodlivému působení světla, kyslíku a tepla.

Vynález dále poskytuje také kompozici stabilizovanou vůči škodlivému účinku světla, kyslíku nebo/a tepla obsahující:

A) organický polymer, kterýje citlivý k oxidativní, tepelné a/nebo aktinické degradaci a

B) nejméně jednu sloučeninu obecného vzorce IIIc nebo Va.

-6 CZ 302752 B6

Výhodná je kompozice která jako organický polymer obsahuje termoplastický organický polymer nebo pojivo pro nátěrové hmoty.

Dále je výhodná kompozice, která jako obsahuje od 0,1 do 10 % hmotnostních, vztaženo na materiál, který se má stabilizovat, výše uvedené složky B.

Dáte je výhodná kompozice, která obsahuje další složku vybranou ze skupiny, která zahrnuje rozpouštědla, pigmenty, barviva, změkčovadla, antioxidanty, stabilizátory, tixotropní činidla, ega lilo začni činidla, další stabilizátory proti působení světla, pasivátory kovů, fosfity a fosfonity a látky zpomalující hoření.

Výhodnější je kompozice, která jako další složku obsahuje UV absorbér vybraný ze skupiny, kterou tvoří 2-hydroxyfenylbenzotriazoly, 2-hydroxy-fenyl-s-triazíny, benzofenony.

Předkládaný vynález dále poskytuje použití sloučeniny obecného vzorce lile a/nebo V a jako stabilizátoru organického materiálu proti degradaci působením světla, kyslíku nebo/a tepla. Předkládaný vynález také zahrnuje způsob stabilizace organického materiálu proti degradaci působením světla, kyslíku nebo/a tepla nanesením stabilizátoru na uvedený materiál nebo vnesením sta2o bilizátoru do uvedeného materiálu, přičemž stabilizátorem je stericky bráněný aminether obecného vzorce IIIc nebo/a Va.

Předkládaný vynález dále poskytuje použití sloučeniny obecného vzorce IIIc a/nebo Va jako látky zpomalující hoření pro organický polymer.

Sloučeniny vzorců III a V. zejména lila a IIlb mohou být využity s výhodou pro stabilizaci organických látek proti Škodlivému působení světla, kyslíku a/nebo tepla, zejména pro stabilizaci syntetických organických polymerů nebo prostředků, které je obsahují. Jsou výhodné pro dosažení stability za vysokých teplot, substrátové kompatibility a dobré trvanlivosti v substrátu.

Příklady polymerů, které mohou být stabilizovány tímto způsobem jsou následující:

1. Polymery monoolefinů a diolefinů, například polypropylen, polyisobutylen, poly-l-buten, poly-4—mcthvl-1-penten, polyisopren nebo polybutadien, jakož i polymery cykloolefinů, napří35 klad cyklopentenu nebo norbomenu, dále polyethylen (popřípadě zesítěný), například vysokohustotní polyethylen (HDPE), vysokohustotní polyethylen s vysokou molekulovou hmotností (HDPE-HMW), vysokohustotní polyethylen s velmi vysokou molekulovou hmotností (HDPEUHMW), středněhustotní polyethylen (MDPE), nízkohustotní polyethylen (LDPE), lineární nízkohustotní polyethylen (LLDPE), (VLDPE) a (ULDPE).

Polyolefiny, tj. polymery monoolefinů, jejichž příklady jsou uvedeny v předchozím odstavci, zvláště polyethylen a polypropylen, lze připravit různými způsoby, zejména za použití následujících postupů:

a) radikálové polymerace (obvykle za vysokého tlaku a za zvýšené teploty),

b) katalytické polymerace za použití katalyzátoru, který obvykle obsahuje jeden nebo více kovů ze skupiny IVb, Vb, VIb nebo VIII periodické tabulky. Tyto kovy mají obvykle jeden nebo více ligandů, jako jsou oxidy, halogenidy, alkoxidy, estery, ethery, aminy, alkyly, alkenyly nebo/a aryly, které mohou být buď π-, nebo σ-koordinátory. Tyto komplexy kovů mohou být ve volné formě nebo fixovány na nosičích, jako například na aktivovaném chloridu horečnatém, chloridu titanitém, oxidu hlinitém nebo oxidu křemičitém. Uvedené katalyzátory mohou být rozpustné nebo nerozpustné v polymeračntm prostředí a lze je při polymerací používat jako takové nebo mohou být použity další aktivátory, jako například alkyly kovů, hydridy kovů, alkyl halogenidy kovů, alkyloxidy kovů nebo alkyloxany kovů, přičemž tyto kovy jsou prvky ze skupin la, Ha nebo/a lila periodické tabulky. Tyto aktivátory mohou být například modifikovány dalšími esterovými, etherovými, aminovými nebo silyletherovýmí skupinami. Tyto katalytické systémy jsou obvykle označovány jako katalyzátory Phillips, Standard Oil lndiana, Ziegler (-Natta), TNZ (DuPont), metallocenové katalyzátory nebo katalyzátory SSC (single site eatalysts).

2. Směsi polymerů uvedených v odstavci 1, například směsi polypropylenu s polyisobutylenem, polypropylenu s polyethylenem (například PP/HDPE, PP/LDPE) a směsi různých typů polyethylenu (například LDPE/HDPE).

3. Kopolymery monooleftnů a diolefinů mezi sebou nebo sjinými vínylovými monomery, například kopolymery ethylenu a propylenu, lineární nízkohustotní polyethylen (LLDPE) ajeho směsi s nízkohustotním polyethylenem (LDPE), kopolymery propylenu a 1-butenu, kopolymery propylenu a isobutylenu, kopolymery ethylenu a 1-butenu, kopolymery ethylenu a hexenu, kopolymery ethylenu a methyl pentenu, kopolymery ethylenu a heptenu, kopolymery ethylenu a oktenu, kopolymery propylenu a butadienu, kopolymery isobutylenu a isoprenu, kopolymery ethylenu a alkylakrylátu, kopolymery ethylenu a alkyl- methakrylátu, kopolymery ethylenu a vinylacetátu ajejich kopolymery s oxidem uhelnatým, nebo kopolymery ethylenu a kyseliny akrylové ajejich soli (ionomery), jakož i terpolymery ethylenu s propylenem a dienem, jako je hexadien, dicyklopentadien nebo ethyl iden-norbornen, dále směsi těchto kopolymerů mezi sebou a s polymery uvedenými výše v odstavci 1, například směsi polypropylenu a kopolymeru ethylenu s propylenem, LDPE a kopolymeru ethylenu s vinylacetátem (EVA), LDPE a kopolymeru ethylenu s kyselinou akrylovou (EAA), LLDPE a kopolymeru ethylenu s vinylacetátem (LLDPE/EVA), LLDPE a kopolymeru ethylenu s kyselinou akrylovou (LLDPE/EAA), a alternující nebo statistické kopolymery polyalkylenu a oxidu uhelnatého a jejich směsi sjinými polymery, například s polyamidy.

4. Uhlovodíkové pryskyřice (například z monomerů obsahujících 5 až 9 atomů uhlíku), včetně jejich hydrogenováných modifikací (například pryskyřic pro přípravu lepidel) a směsi polyalkylénu a škrobu.

5. Polystyren, poly(p-methy!styren), poly(a-methylstyren).

6. Kopolymery styrenu nebo α-methylstyrenu s dieny nebo akrylovými deriváty, například styren - butadien, styren - akrylonitril, styren - alkylmethakrylát, styren - butadien - aikyl-akrylát a -methakrylát, styren - anhydrid kyseliny maleinové, styren - akrylonitril - methyl akry lát, směsí o vysoké rázové houževnatosti z kopolymerů styrenu a jiného polymeru, například polyakrylátu, dřeňového polymeru nebo terpolymeru ethylen - propylen - dien, a blokové kopolymery styrenu, jako například styren - butadien - styren, styren - isopren - styren, styren - ethylenbutylen - styren nebo styren-ethylen - propylen - styren.

7. Roubované kopolymery styrenu nebo α-methylstyrenu, například styren na polybutadíenu, styren na kopolymeru polybutadien - styren nebo na kopolymeru polybutadien - akrylonitril, styren a akrylonitril (popřípadě methakrylonitril) na polybutadíenu, styren, akrylonitril a methylmethakrylát na polybutadíenu, styren a anhydrid kyseliny maleinové na polybutadíenu, styren, akrylonitril a anhydrid kyseliny maleinové nebo maleinimid na polybutadíenu, styren a maleinimid na polybutadíenu, styren a alkylakryláty popřípadě alkylmethakryláty na polybutadíenu, styren a akrylonitril na terpolymerech ethylen - propylen - dien, styren a akrylonitril na polyalkylakrylátech nebo polyalkylmethakrylátech, styren a akrylonitril na kopolymerech akrylát butadien, jakož i jejich směsi s kopolymery uvedenými v odstavci 6, například směsi kopolymerů, které jsou známé jako polymery ABS, MBS, ASA nebo AES.

8. Polymery obsahující halogen, jako například polychlorpren, chlorkaučuk, chlorovaný a hromovaný kopolymer isobutylenu a isoprenu (halogenbutylkaučuk), chlorovaný nebo chlorsulfonovaný polyethylen, kopolymery ethylenu a chlorovaného ethylenu, homo- a kopolymery epichlorhydrinu, zejména polymery vinylových sloučenin obsahujících halogen, jako například poly-8CZ 302752 B6 vinylchlorid, polyvinylidenchlorid, polyvinylfluorid, polyvinylidenfluorid, jakož i jejich kopolymery, jako jsou kopolymery vinylchloridu a vinylidenchloridu, vinyichloridu a vinylacetátu nebo vinylidenchloridu a vinylacetátu.

9. Polymery odvozené od α,β-nenasycených kyselin ajejich derivátů jako jsou polyakryláty a polymethakryláty, polymethylmethakryláty, po lyakryl amidy a polyakrylonitrily, jejich rázová houževnatost je modifikována butylakrylátem.

10. Kopolymery monomerů uvedených v odstavci 9 mezi sebou nebo s jinými nenasycenými io monomery, například kopolymery akrylonitrilu a butadienu, kopolymery akrylonitrilu a alkylakrylátu, kopolymery akrylonitrilu a alkoxyalkylakrylátu, kopolymery akrylonitrilu a vinylhalogenidu nebo terpolymery akrylonitrilu, alkylmethakryiátu a butadienu.

11. Polymery odvozené od nenasycených alkoholů a aminů popřípadě jejich acylderivátů nebo is acetalů, jako je polyvinylalkohol, polyvínylacetát, polyvinylstearát, polyvinylbenzoát, polyvinyimaleinát, polyvínylbutyral, polyallylftalát nebo polyallylmelamin, jakož i jejich kopolymery s olefíny uvedenými výše v odstavci 1.

12. Homopolymery a kopolymery cyklických etherů, jako jsou polyalkylenglykoly, polyethylen20 oxid, polypropylenoxid nebo jejich kopolymery s bisglycidylethery.

13. Polyacetaly, jako je polyoxymethylen, jakož i takové polyoxymethyleny, které obsahují komonomery, jako například ethylenoxid, polyacetaly modifikované termoplastickými polyurethany, akryláty nebo MBS.

14. Polyfenylenoxidy a -sulfidy, a jejich směsi s polymery styrenu nebo polyamidy.

15. Polyurethany odvozené jednak od hydroxylovou skupinou zakončených polyetherů, polyesterů a polybutadienů a jednak alifatických nebo aromatických polyisokyanátů, jakož i jejich prekurzory.

16. Polyamidy a kopolyamidy odvozené od diaminů a dikarboxylových kyselin nebo/a od aminokarboxylových kyselin nebo odpovídajících laktamů, jako je polyamid 4, polyamid 6, polyamid 6/6, 6/10, 6/9, 6/12, 4/6, 12/12, polyamid 11, polyamid 12, aromatické polyamidy vzniklé z m-xylenu, diaminu a kyseliny adipové, polyamidy připravené z hexamethylendiaminu a isoftalové nebo/a tereftalové kyseliny a popřípadě s elastomerem jako modifikačním činidlem, například poly~2,4,4-trimethylhexamethylentereftalamid nebo poly-m-fenylenisoftalamid, a též blokové kopolymery výše zmíněných polyamidů s polyolefiny, kopolymery olefinů, ionomery nebo chemicky vázanými nebo roubovanými elastomery, nebo s polyethery, například s poly40 ethylenglykolem, polypropylenglykolem nebo polytetramethylenglykolem, a dále polyamidy nebo kopolyamidy modifikované EPDM nebo ABS, jakož i polyamidy kondenzované během zpracovávání (polyamidové systémy RIM).

17. Polymoěoviny, polyimidy, polyamidimidy, polyetherimidy, polyesterimidy, polyhydantoiny a polybenzimidazoly.

18. Polyestery odvozené od dikarboxylových kyselin a diolů nebo/a od hydroxy karboxy lových kyselin nebo odpovídajících laktonů, jako je polyethylentereftalát, polybutylentereftalát, poly1,4-dimethylolcyklohexantereftalát a poiyhydroxybenzoáty, jakož i blokové polyetherestery odvozené od polyetherů zakončených hydroxylovou skupinou, a dále polyestery modifikované polykarbonáty nebo MBS.

19. Polykarbonáty a polyesterkarbonáty.

20. Polysulfony, po lyethersu Ifony a polyetherketony.

CZ 302752 Β6

21. Zesítěné polymery odvozené jednak od aldehydu ajednak od fenolu, močovin nebo melaminu, jako jsou fenolformaldehydové pryskyřice, močovinofornialdehydové pryskyřice a melám i n formaldehydové pryskyřice.

22. Vysychavé a nevysychavé alkydové pryskyřice.

23. Nenasycené polyesterové pryskyřice odvozené od kopolyesteru nasycených a nenasycených dikarboxylových kyselin s vícemocnými alkoholy a vinylových sloučenin jako zesíťujících činidel, a též jejích těžko hořlavé halogen obsahující modifikace.

24. Zesíťovatelné akrylové pryskyřice odvozené od substituovaných akrylátů, jako jsou například epoxyakryláty, urethanakryláty nebo polyesterakryláty.

25. Alkylové pryskyřice, polyesterové pryskyřice a akrylátové pryskyřice zesítěné s melaminovými pryskyřicemi, močovinovýmí pryskyřicemi, isokyanáty, isokyanuráty, polyisokyanáty nebo epoxidovými pryskyřicemi.

26. Zesítěné epoxidové pryskyřice odvozené od alifatických, cykloal ifatických, heterocyklických nebo aromatických glycidylových sloučenin, například produkty diglycidyletherů bisfenolu A a diglycidyletherů bisfenolu F, které jsou zesítěné obvyklými tvrdícími přísadami, jako jsou například anhydridy nebo aminy, za přítomnosti nebo za nepřítomnosti urychlovačů.

27. Směsi výše uvedených polymerů (polyblends), například PP/EPDM, polyamid/EPDM nebo ABS, PVC/ABS, PVC/MBS, PC/ABS, PBTP/ABS, PC/ASA, PC/PBT, PVC/CPE, PVC/akryláty, POM/termoplastický PUR, PC/termoplastický PUR, POM/akrylát, POM/MBS, PPO/HIPS, PPO/PA 6,6 a kopolymery, PA/HDPE, PA/PP. PA/PPO, PBT/PC/ABS nebo PBT/PET/PC.

Zvláště významné je použití sloučenin obecného vzorce lila jako stabilizátorů v syntetických organických polymerech, například nátěrových nebo objemových polymerech nebo prostředcích, které je obsahují, zejména v termoplastických polymerech a odpovídajících prostředcích stejně jako v nátěrových prostředcích. Mezi nej významnější termoplastické polymery v prostředcích podle vynálezu jsou polyolefiny a jejich kopolymery, jak je uvedeno výše pod body 1 až 3, termoplastické polyolefiny (TPO), termoplastický polyuretan (TPU), termoplastická guma (TPR), polykarbonáty, jako je uvedeno pod bodem 19 výše, a směsi, jako je uvedeno pod bodem 27 výše. Nej významnější jsou polyethylen (PE), polypropylen (PP), polykarbonát (PC), a póly karbonátové směsi, jako je směs PC/ABS, stejně jako v kysele nebo kovem katalyzovaných nátěrových prostředcích.

Obecně se sloučeniny podle vynálezu přidají k látce, která se má stabilizovat, v množství 0,1 až 10 %, s výhodou 0,01 až 5 %, zvláště 0,01 až 2 % (vzhledem k látce, která se má stabilizovat). Zvláště výhodné je použít nové sloučeniny v množství 0,05 až 1,5 %, zvláště OJ až 0,5 %. Pokud se sloučeniny podle vynálezu použijí jako látky zamezující hoření, dávkování je obvykle vyšší, například OJ až 25 % hmotnostních, zejména OJ až 10 % hmotnostních organické látky, která se má stabilizovat a chránit proti hoření.

Přidání k látce může být provedeno například pomocí smísení nebo nanesení sloučenin obecného vzorce I, IIla, IV, V a pokud je to nutné, dalších přísad pomocí způsobů, které se v této oblasti běžně používají. Pokud jsou obsaženy polymery, zvláště syntetické polymery, přidání může být provedeno před nebo během operace tvarování, nebo pomocí nanesení rozpuštěné nebo dispergované látky na polymer, a nebo bez následného odpaření rozpouštědla. Elastomery mohou být stabilizovány jako latexy. Další možností přidání sloučenin obecného vzorce lila k polymerům, je přidat je před, během nebo bezprostředně po polymerizací odpovídajících monomerů nebo před zesítěním. V této souvislosti sloučeniny obecného vzorce lila mohou být přidány tak, jak jsou nebo jinak ve formě kapslí (například ve voscích, olejích nebo polymerech). V případě

- 10CZ 302752 B6 přidání před nebo během poíymerizace mohou sloučeniny obecného vzorce lila působit také jako regulátory délky řetězce polymerů (terminátory řetězce).

Sloučeniny obecného vzorce Ula mohou být také přidány ve formě předsměsi obsahující jmeno5 vanou sloučeninu v koncentraci například 2,5 až 25 % hmotnostních vzhledem k polymerům, které se mají stabilizovat.

Sloučeniny obecného vzorce lila mohou být přidány pomocí následujících způsobů:

íu · jako emulze nebo disperze (například latexy nebo emulze polymerů), • jako suché směsi během míšení dalších složek nebo polymemích směsí, • přímým zavedením do zařízení pro zpracování (například extrudéru, vnitřní míchačky, atd.), • jako roztok nebo tavenina.

is Nové polymerní prostředky mohou být využity v různých formách a/nebo zpracovány za vzniku různých produktů, například za vzniku filmů, vláken, pásů, výtisků, profilů nebo jako pojivá pro nátěrové prostředky, adheziva nebo tmely.

Kromě sloučenin obecného vzorce lila mohou nové prostředky jako další složku C obsahovat jednu nebo více dalších přísad, například těch, kteréjsou uvedeny níže.

1. Antioxidanty

1.1. Alkylované monofenoly, například 2,6—diterc.buty1-4-methylfenol, 2-terc.butyl—4,6— dimethylfenol, 2,6-diterc.butyl-4-ethylfenol, 2.6—diterc.butyl—4-n-butylfenol. 2,6-diterc.butyl4-isobutylfenol, 2,6-dicyklopentyl-4—methylfenol, 2-(oe-methylcyklohexyJ)-4,6-dimethylfenol,

2,6-dioktadecyl-4-methylfenol, 2,4,6-tricyklohexylfenol, 2.6—d i terč. butyl—4—methoxymethylfenol, lineární nebo na postranních řetězcích rozvětvené nonylfenoly, jako například 2,6dinonyl-4-methylfenol, 2,4-dimethyl-6-(r-methylundec-l '-yl)fenol, 2,4-dimethyl-6-(l methylheptadec-1 '-yl)fenol, 2,4-dimethyl-6-( 1 '-methyltridec-l '-yl)fenol ajejich směsi.

1.2. Alkylthiomethylfenoly, například 2,4-dioktylthiomethyl-6-terc.butylfenol, 2,4-dioktylthiomethyl-6-methylfenol, 2,4-dioktylthiomethyl-6~ethylfenol, 2,6-didodecylthiomethyl-4-nonylfenol.

1.3. Hydrochinony a alkylované hydrochinony, například 2.6-diterc.butyl^l-methoxyfenol. 2,5diterc.butylhydrochinon, 2,5-diterc.amylhydrochinon, 2,6-difenyl-4-oktadecyloxyfenol, 2,6diterc.butylhydrochinon, 2,5-diterc.butyl—4-hydroxyanisol, 3,5-diterc.butyl-4-hydroxyanisol,

3,5-diterc.butyl—4-hydroxyfenyIstearát bis(3,5-diterc.butyM-hydroxyfenyl)adipát.

1.4. Tokoferoly, například a-tokoferol, β-tokoferol, γ-tokoferol, δ-tokoferol a jejich směsi (vitamin E).

1.5. Hydroxylované thiodifenylethery, například 2,2'-thiobis(6-terc.butyl-4-methylfenol), 2,2'45 thiobis(4-oktylfenol), 4,4'-thiobis(6-terc.butyl-3-methylfenol), 4,4'-thiobis(6-terc.butyl-2methylfenol), 4,4'-thiobis(3,6-disek.amylfenol), 4,4'-bis-(2,6-dimethyl-4-hydroxyfenyl)dísulfid.

1.6. Alkylidenbisfenoly, například 2,2'-methylenbis(6-terc.butyl-4-methylfenol), 2,2'50 methy lenbí s(6-terc.butyl—4-ethylfenol), 2,2'-methylenbis[4-methyi-6-{a-methylcyklohexyl)fenol], 2,2'-methylenbis(4-methyl-6~cyklohexylfenol), 2,2'-methylenbis(6~nonyl—4-methylfenol), 2,2'-methylenbis-(4,6-diterc.butylfenol), 2.2'-ethylidenbis(4,6-diterc.butylfenol), 2,2'ethylidenbis(6-terc.butyl-4-isobutylfenol), 2,2'-methylenbis[6~(a-methylbenzyl)-4-nonylfenol], 2,2'-methylenbis[6-(a,a-dimethylbenzyI)-4-nonylfenol], 4,4-methylenbis(2,6-diterc.-IICZ 302752 Β6 butyl feno 1), 4.4'met hy len b i s(6-tere. buty 1-2-met byl fenol). I . lbisiS-terc.butyl^-hydroxy^inetliyl feny l)bu tan, 2,6 his(3-terc. hutyl-5-methy 1-2- hydroxy ben zvi )-4-mcthv i fenol, 1,1,3lris(5-terc.butyl-4-hydroxy-2-methylfenyl)butan, I, lbis(5--tere.butyl—4-hydro.xy-2-rnethylfenyl)-3-n-dodecy Imerkaptobutan, ethy lengly kol bis[3,3-bis( 3'-terč. buty 1-4'-hydroxy fenyl )butyrát], bis(3-terc.butyl-4-hydroxy-5-methylfenyl)dieyklopentadien, bis[2-(3'-terc.butyl-2'hydroxy 5'-methylbenzyl)-6-terc.butyl-4-methylfenyHtereftalát, l,l-bis(3.5 dimethyl 2hydroxyfenyl)butan, 2,2-bis(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenyl)propan, 2,2-bis(5-terc.butyl-4hydroxy-2-methy lfeny l)-4-n~dodecy Imerkaptobutan, 1,1,5,5-tetra( 5-terc.butyl^t-hydroxy-2methy lfeny l)pentan.

1.7. (9-, N- a S-benzylové sloučeniny, například 3,5,325' tetraterc.buty 1-4,4'-dihydroxydibenzylether, oktadecy l-4-hydroxy-3,5-d i methyl benzy Imerkaptoacetát, tridecyl—4-hydroxy-3,5diterc.butylbenzylmerkaptoacetát, tris(3,5-diterc,butyl—4—hydroxybenzyl)amin, bis(4-terc.butyl3-hydroxy-2,6-dimethylbenzyl)dithiotereftalát, bis(3,5-diterc.butyl-4-hydroxybenzyl)sulf1d, isookty 1-3,5-diterc.buty l—4-hydroxybenzy Imerkaptoacetát.

1.8. Hydroxybenzylované malonáty, například dioktadecyl-2,2-bis(3,5-diterc.butyl-2hydroxybenzyl)malonát, dioktadecyl-2-(3-terc.butyl-4-hydroxy-5-methylbenzyl)malonát, dídodecylmerkaptoethy 1-2,2-bis(3,5-diterc. buty l-4-hydroxybenzyl)malonát, bis[4™(1,1,3,3tetramethylbutyl)fenyl]-2,2-bis(3,5-diterc.butyl-4-hydroxybenzyl)malonát.

1.9. Aromatické hydroxybenzylové sloučeniny, například 1,3,5 tris(3.5-diterc.butyl—4-hydroxybenzyl)-2,4,6“trimethylbenzen, 1.4-bis(3.5-diterc.butyl—4-hydroxybcnzyl>-2,3.5.6-tetramethylbenzen, 2,4,6—tris(3,5-diterc.butyl-4- hydroxybenzyl)fenol.

1.10. Triazinové sloučeniny, například 2,4-bis(oktylmerkapto)-6-(3,5-diterc.butyl—4— hydroxyanilino)-l,3,5-triazin, 2 ok tyl merkapto—4,6-b i s( 3,5-diterc. butyl—4-hydroxy ani lino)1.3.5— triazin, 2-oktylmerkapto—4,6-bis(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenoxy)-],3,5-triazin, 2,4,6(3,5-diterc.butyl—4-hydroxy fenoxy)-! ,2,3-triazin, 1,3,5-tris(3,5-diterc.butyl—4-hydroxybenzyl)isokyanurát, 1,3,5-trÍs(4-terc.butyl-3-hydroxy-2,6—dimethylbenzyl)isokyanurát, 2,4,6tris(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenylethyl)-l,3,5-triazÍn, l,3,5-tris(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenylpropionyl)hexahydro-l,3,5-triazin, 1,3,5—tris(3,5-dicyklohexyl—4-hydroxy benzy l)isokyanurát.

1.11. Benzy Ifosfonáty, například dimethyl-2,5-diterc.butyl-4-hydroxybenzylfosfonát, diethyl—

3.5- d Íterc.butyI-4-hydroxybenzylfosfonát, d i oktadecy 1-3,5-diterc. buty 1-4-hy droxy benzy Ifosfonát, dioktadecyl-5-terc.butyl-4-hydroxy-3-methylbenzylfosfonát, vápenatá sůl monoethyl esteru 3,5-d i terč. buty 1-4-hydroxy ben zylfosfonové kyseliny.

1.12. Acylaminofenoly, například 4-hydroxyiauranilid, 4-hydroxystearanilid, oktyl-N-(3,5diterc.butyl^1-hydroxyfenyl)karbamát.

1.13. Estery p-(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionové kyseliny sjednomocnými nebo vícemocnými alkoholy, například s methanolem, ethanolem, n-oktanolem, isooktanolem, oktadekanolem, 1,6-hexandiolem, 1,9-nonandiolem, ethylenglykolem, 1,2-propandiolem, neopentylglykolem, thiodiethylenglykolem, díethylenglykolem, triethylenglykolem, pentaerythritolem, tris(hydroxyethyl)isokyanurátem, N,N'-bis(hydroxyethyl)oxaldiamidem, 3-thiaundekanolem, 3-thiapentadekanolem, trimethylhexandiolem, trímethylolpropanem, 4-hydroxymethyll-fosfa-2,6,7-trioxabicyklo[2,2,2]oktanem.

1.14. Estery p-(5-terc.butyl—4-hydroxy-3-methylfenyl)propionové kyseliny sjednomocnými nebo vícemocnými alkoholy, například s methanolem, ethanolem, n-oktanolem, isooktanolem, oktadekanolem, 1,6-hexandiolem, 1,9-nonandiolem, ethylenglykolem, 1,2-propandiolem, neopentylglykolem, thiodiethylenglykolem, díethylenglykolem, triethylenglykolem, pentaerythritolem, tris(hydroxyethyl)isokyan urátem, N,N-bis-{hydroxyethyl)oxaldÍamídem, 3- 12CZ 302752 B6 thiaundekanolem, 3-thiapentadekanolem, trimethylhexandioiem, trimethylolpropanem, 4hydroxy methy 1-1 -fosfa-2,6,7-trioxab icy klo[2,2,2 ]oktanem.

1.15. Estery p-(3,5-dicyklohexyl^l-hydroxyfěnyl)propionové kyseliny sjednomocnými nebo vícemocnými alkoholy, například s methanolem, ethanolem, oktanolem, oktadekanolem, 1,6hexadiolem, 1,9-nonandiolem, ethylenglykolem, 1,2-propandiolem, neopentylglykolem, thiodiethylenglykolem, diethylenglykolem, triethylenglykolem, pentaerythritolem, tris(hydroxyethyl)i soky an urátem, N,N'-bis(hydroxyethyl)oxaldiamidem, 3-thiaundekanolem, 3-thiapentadekanolem, trimethylhexandioiem, trimethylolpropanem, 4-hydroxymethyl-l-fosfa-2,6,7~trioxaio bicyklo[2,2,2]oktanem.

1.16. Estery 3,5-diterc.butyl—4—hydroxyfenyloctové kyseliny sjednomocnými nebo vícemocnými alkoholy, například s methanolem, ethanolem, oktanolem, oktadekanolem, 1,6-hexandiolem, 1,9-nonandiolem, ethylenglykolem, 1,2-propandiolem, neopentylglykolem, thiodiethylenglykoJ5 lem, diethylenglykolem, triethylenglykolem, pentaerythritolem, tris(hydroxyethyl)isokyanurátem, N,N'-bis(hydroxyethyl)oxaldiamidem, 3-thiaundekanolem, 3-thiapentadekanolem, trimethylhexandioiem, trimethylolpropanem, 4-hydroxymethyl-l-fosfa-2,6,7-trioxabicyklo[2,2,2]oktanem.

2o 1.17. Amidy |3-(3,5-diterc.butyl-4~hydroxyfenyl)propionové kyseliny, například N,N'-bis(3,5diterc.butyl—4-hydroxyfenylpropionyl)hexamethylendiamid, N.N'-bis(3,5-diterc.butyl—4hydroxyfenylpropionyl)trimethylendiamin, N,N'-bis(3,5-dÍterc, butyl—4-hydroxyfenylpropionyl)hydrazid, N,N'-bis[2-(3-[3,5-ditercbutyl-4-hydroxyfenyl]propionyÍoxy)ethyl]oxamid (Naugard®XL-l-dostupnou od U ni royal).

1.18. Kyselina askorbová (vitamin C).

1.19. Aminické antioxidanty, například N,N'-diisopropyl-p-fenylendiamin, N,N'-disek.butylp-fenylendiamin, N,N '-bis( 1,4-dimethylpentyl)-p-fenylendiamin, N,N '-bis( 1-ethy 1-3-methy 130 penty l)-p-feny lendiamin, N,N'-bis(l-methy Iheptylý-p-feny lendiamin, N,N'-dicyklohexyl-pfenylendíamin, N,N'-difenyl-p-fenylendiamin, N,N'-bis(2-naftyl)-p-fenylendiamin, N-isopropyl-N'-fenyl-p-fenylendiamin, N~(l,3-dimethy lbutyl)-N'-feny 1-p-feny lendiamin, N-(lmethylheptyl)-N'-fenyl-p-feny lendiamin, N—cyklohexy l-N '-feny 1-p-feny lendiamin, 4-(ptoluensulfamoyl)difenylamin, N,N'-dimethyl-N,N'-disek.butyl-p-fenylendiamin, difenylamin,

N-allyldifeny lamin, 4-isopropoxyd ifeny lamin, N-fenyl-l-naftylamin, N-( 4-terc.okty Ifeny I)-1nafty lamin, N-fenyl-2-naftylamin, oktylovaný difenylamin, například p,p'-diterc.oktyldifenylamin, 4-n-butylaminofenol, 4-butyrylaminofenol, 4-nonanoylaminofenol, 4-dodekanoylaminofenol, 4—oktadekanoylaminofenol, bis(4-methoxyfenyl)amin, 2,6-diterc.butyl-4-dimethylaminomethylfenol, 2,4'-diaminodifenylmethan, 4,4'-diamÍnodifenylmethan, Ν,Ν,Ν',Ν'-tetramethyl40 4,4 'Ádiaminod ifeny Imethan, 1,2-di [(2-methyl feny l)amino]ethan, l,2-di(fenylamino)propan, (otolyl)biguantd, bis[4—(1 ',3'-dimethyIbutyl)fenyl]amin, terč.oktylovaný N-fenyl-l-naftylamin, směs mono- a dialkylovaných terc.-butyl/terc.oktyldifenylaminů, směs mono- a dialkylovaných nonyldifenylaminů, směs mono- a dialkylovaných dodecy ld ifeny laminu, směs mono- a dialkylovaných isopropyl/isohexyldifenylaminů, směs mono- a dialkylovaných terc.butyldifenylaminů,

2,3-d i hydro-3,3-d i methy 1-4 H-l ,4-benzothiazin, fenothiazin, směs mono- a dialkylovaných terc.butyl/terc.oktylfenothiazinů, směs mono- a dialkylovaných terc.oktylfenothiazinů, N-allylfenothiazin, Ν,Ν,Ν',Ν'-tetrafenyl-l ,4-diaminobut-2-en, N,N-bis(2,2,6,6-tetramethylpiperidin4-yl)hexamethylendiamin, bis(2,2,6,6-tetramethylpiperidin^4-yl)sebakát, 2,2,6,6-tetramethylpiperidin^k-on, 2,2,6,6-tetramethylpiperidin-4-ol.

2. Látky pohlcující UV záření a činidla chránící proti účinkům světla

2.1. 2-(2'-hydroxyfenyl)benzotriazoly, například 2-(2'-hydroxy-5'-methylfenyl)benzotriazol,

2-(3',5'-diterc.butyl-2'-hydroxyfenyl)benzotriazol, 2-(5 '-terč. buty 1-2 '-hydroxy feny l)55 benzotriazol, 2-(2'hydroxy-? '—(1,1,3,3-tetram ethyl buty l)fenyl)benzotriazoi, 2-(3',5'-diterc.CZ 302752 B6 butyl-2'-hydroxyfenyl)-5-chlorbenzotriazol, 2-(3 -terč.buty 1-2'-hydroxy-5'--methyIfenyl)-5chlorbenzotriazol, 2-(3'-sek.buty 1-5'-terč.buty 1-2'-hydroxyfenyl)benzotriazol, 2-(2'-hydroxy4'~oktyloxyfenyl)benzotriazol, 2-( 35'-díterc.amy 1-2'-hydroxy feny Ijbenzotriazol, 2-(3',5'bis(a,a-dimethylbenzyl)-2'-hydroxyfenyl)benzotrÍazol, 2-(3'-terc.butyl-2'-hydroxy-5'-(2oktyloxykarbonylethy l)fenyl)-5-chtorbenzotriazol, 2-(3 '-terč. buty 1-5 '-[2-{2-ethylhexyloxy)karbony I ethy 1 ]-2'-hy droxy feny l)-5-chlorbenzotr i azol, 2-(3'-terc.butyl-2'~hydroxy-5'-(2methoxvkarbony let hyl)fenyl)-5-chlorbenzotriazol, 2-(3'-terc.butyl-2'-hydroxy-5'-(2methoxykarbonylethyl)fenyl)benzotriazol, 2-13'-terč. buty 1-2'-hydroxy-5'-(2-okty loxykarbonylethyl)fenyl)benzotriazol, 2-(3'-terč.buty 1-5'-|2-(2 -ethvlhexytoxv)karbonyIethylJ-2' hydroxyfeny Ijbenzotriazol, 2-(3 '-dodecyl-2'-hydroxy-5'-methy Ifeny Ijbenzotriazol, 2~(3'terc.butyl-2'—hydroxy-5'-(2-isooktyloxykarbonylethyl)fenyÍ)benzotriazolu, 2,2'-methy lenbis[4—(1,1,3,3-tetramethylbutyl)-6~benzotriazol-2-ylfenol], produkt transesterifikace 2-[3'terc.buty 1-5 '-(2-methoxykarbony!ethyl)-2'-hydroxyfenyl]-2H-benzotriazolu polyethylenglykolem 300, sloučenina vzorce [R-CH₂CH₂-COO(CH₂)₃]₂, kde R představuje 3'-terč. buty 1^4'hydroxy-5'-2H-benzotriazol-2-ylfenylovou skupinu, 2-[2'-hydroxy-3 '-(α,α-dimethylbenzyl)-5'-( 1,1,3,3-tetramethy( buty Ifeny Ijbenzotriazol; 2-[2'-hydroxy-3'-(l,l ,3,3-tetramethylbutyl)-5'-(a,a-dÍmethylbenzyl)fenyl]benzotriazol.

2.2. 2-hydroxybenzofenony, například 4-hydroxy- 4-methoxy-, 4-oktyloxy- 4-decyloxy-, 4dodecyloxy, 4~benzyloxy-, 4,2',4'-trihydroxy- a 2'-hydroxy-4₁4'-dimethoxyderiváty 2hydroxybenzofenonu.

2.3. Estery popřípadě substituovaných benzoových kyselin, například 4-terc. butyl fenyl salicy lát, feny Isalicy lát, oktylfenylsalicylát, dibenzoylresorcinol, bis(4-terc.butylbenzoyl)~resorcinol, benzoylresorcinol, 2,4-diterc.butylfenylester, 3,5-diterc.butyl—4-hy droxy benzoové kyseliny, hexadecyl ester 3,5-diterc.butyl-4-hydroxybenzoové kyseliny, oktadecylester 3,5-diterc.butyl4-hydroxybenzoové kyseliny, 2-methyl-4,6-diterc.butylfenylester 3,5-d i terč. butyl—4-hydroxybenzoové kyseliny.

2.4. Akryláty, například ethylester ci-kyano-p,|3~difenylakrylové kyseliny, isooktylester akyano-β, β-d i fenyl akry lové kyseliny, methylester α-methoxykarbonyl skořicové kyseliny, methylester popřípadě butylester a-kyan-(3-methyl-p-methoxyskořicové kyseliny, methylester α-methoxykarbonyl-p-methoxyskořicové kyseliny a N-(P-methoxykarbonyl-p-kyanvinyl)-2methylindolin.

2.5. Sloučeniny niklu, například komplexy niklu s 2,2'-thiobis[4-(l,1,3,3-tetramethylbutyl)fenotem], jako je komplex 1 : 1 nebo 1 : 2, popřípadě s dalšími ligandy, jako je n-butylamin, triethanolamin, nebo N-cyklohexyldiethanolamin, dibutyldithiokarbamát, nikelnatý, soli niklu s monoalkylestery 4-hydroxy-3,5~diterc.butylbenzylfosfonové kyseliny, jako s jejím methylesterem nebo ethylesterem, komplexy niklu s ke tox i my, jako s 2-hydroxy-4-methylfenylundecylketoximem, komplexy niklu s l-fenyl~4-lauroyl-5-hydroxypyrazolem, popřípadě s dalšími ligandy.

2.6. Stericky bráněné aminy, například bis(2,2,6,6-tetramethylpiperidin^l-yl)sebakát, bis(2,2,6,6-tetramethyl piperidin—4-y Ijsukcinát, bis( 1,2,2,6,6-pentamethy lpiperidin-4-yl)sebakát, bis(l-oktyloxy-2,2,6,6-tetramethyl~4-piperidin)sebakát, bis( 1,2,2,6,6-pentamethyl-4-piperidyl)ester, n-butyl-3,5-diterc.butyl^4-hydroxybenzylmalonove kyseliny, kondenzační produkt 1(2-hydroxyethyl)-2,2,6,6-tetramethyl~4—hydroxypiperidinu a kyseliny jantarové, lineární nebo cyklický kondenzační produkt N,N'-bis(2,2,6,6-tetramethyM-piperidyl)hexamethylendiaminu a 4-terc .oktoy lam ino-2,6-d ich lor-1,3,5-triazinu, tris(2,2.6.6- tetramethyl 4-piperidyl)nitrilotři acetát, tetrakis(2,2,6,6-tetramethyl-4-piperidyI)-1,2,3,4-butantetrakarboxylát, 1,11,2-ethandiyl)bis(3,3,5,5-tetramethylpiperazinon), 4-benzoyl-2,2,6,6-tetramethylpiperidin, 4-stearyloxy2,2,6,6-tetramethylpiperidin, bis( 1,2,2,6,6-pentamethy lpiperidyl )-2-n-buty 1-2-( 2-hydroxy3,5-díterc.butylbenzyl)malonát, 3-n-oktyl-7,7,9,9-tetramethyl-l ,3,8-triazaspiro[4,5]dekan- 14CZ 302752 B6

2,4-dion, bis( l-oktyloxy-2,2,6,6-tetramethylpiperidyl)sebakát, bis( 1-oktyl oxy-2,2,6,6-tetramethylpiperidyl)sukcinát, lineární nebo cyklický kondenzační produkt N,N'-bis(2,2,6,6-tetramethyMl-piperidyl)hexamethylendiaminu a 4-morfolino-2,6-dichlor-l,3,5-triazinu, kondenzační produkt 2-chlor-4,6-bis(4-n-butylamino-2,2,6,6-tetramethylpiperidyl}-l ,3,5-triazinu a l,2-bis(3-aminopropylamino)ethanu, kondenzační produkt 2-chlor-4,6-dí(4-n-butylamino1.2.2.6.6- pentamethylpiperidyl)-l,3,5-triazinu a 1,2-bis(3-aminopropylamino)ethanu, 8-acetyl3-dodecy!-7.7.9,9-tetramethyl-l .3,8-triazaspiro[4,5]dekan-2,4-dion, 3-dodecyl-1-(2,2,6,6tetramethyMÍ—piperidyl)pyrrolidin-2,5-dion, 3-dodecy 1-1-(1,2,2,6,6-pentamethyM-piperidyl)pyrrolidin-2,5-dion, směs 4—hexadecyloxy- a 4-stearyloxy-2,2,6,6-tetramethylpiperidinu, io kondenzační produkt N.N^z-bis(2,2,6,6-tetramethyM-piperidyl)bexamethylendiaminu a 4cyklohexylamino-2,6~dichlor-l,3,5~triazinu, kondenzační produkt 1,2-bis(3-aminopropylamino)ethanu a 2,4,6-trichlor-l,3,5-triazinu, jakož i 4-butylamino-2,2,6,6-tetramethylpiperidín (registrační číslo CAS [136504—96—6]), N-(2,2,6,6-tetramethyl-4-piperidyl)-n-dodecylsukcinímid, N-( 1,2,2,6,6-pentamethyl—4-piperidyl)-n-dodecylsukcinÍmid, 2-undecy 1-7,7,9,9I? tetramethyl-l-oxa-3,8-diaza-4-oxospiro[4,5]dekan, produkt reakce 7,7,9,9-tetramethyl-2cykloundecyl-l-oxa-3,8~diaza-4-oxospiro[4,5]dekanu a epichlorhydrinu, l,1-bis(l,2,2,6,6~ pentamethyl-4—piperidyloxykarbonyl)-2-(4- methoxyphenyl)ethen, N,N'-bisformyl-N,N'-bis(2,2,6,6-tetramethyl—4-piperidyl)hexamethylendiamin, diester kyseliny 4-methoxy methy lenmalonové s l ,2,2,6,6-pentamethyl-4-hydroxypiperidinem, poly[methylpropyl-3-oxy-420 (2,2,6,6-tetramethyl-4-piperidyl)jsiloxan, produkt reakce kopolymerů anhydridu kyseliny maleinové a α-olefinu s 2,2,6,6-tetramethyl-4-aminopiperidinem nebo 1,2,2,6,6-pentamethyl—4aminopiperidinem.

2.7. Oxamidy, například 4,4'-dioktyloxyoxanilid, 2,2'-diethoxyoxanilid, 2,2'-dioktyloxy-5,5'25 diterc.butyloxanilid, 2,2'-didodecyloxy-5,5'-diterc.butyloxanilid, 2-ethoxy-2'-ethyl oxanilid, N,N'-bis(3-dimethylaminopropyl)oxamid, 2-ethoxy-5-terc.butvl-2'-ethyloxanilid ajeho směs s 2-ethoxy-2'-ethyl-5,4'-diterc.butyloxaniIidem, a směsi ortho- a para-methoxyd i substituovaných oxanilidů, jakož i ortho- a para-ethoxydisubstituovaných oxanilidů.

2.8. 2-(2-hydroxyfenyl)-l ,3,5-triaziny, například 2,4,6-tris(2-hydroxy^4-oktyloxyfenyl)1,3,5-tríazin, 2-(2-hydroxy-4—okty loxy fenyl)-4,6-b i s( 2,4-dimethylfenyl)-l,3,5-triazin, 2(2,4-dihydroxy fenyl)—4,6-bis(2,4-dimethylfěnyl)-l,3,5-triazin, 2,4—bis(2-hydroxy—4-propyloxyfenyl)-6-(2,4-dimethylfenyl)-l,3,5-triazin, 2-(2-hydroxy-4—oktyloxyfenyl)-4,6-bis(4methylfenyl)-!,3,5-triazin, 2-(2-hydroxy-4—dodecyloxyfenyl)-4,6-bis(2,4-dimethylfenyl)35 1,3 ,5-triazin, 2-(2-hydroxy—4-tridecyloxyfenyl)-4,6-bis(2,4-dimethylfeny 1)-1,3,5-triazin, 2[2-hydroxy—4-(2-hydroxy-3-butyloxypropy loxy )fenyl]-4,6-bis(2,4-dimethyl)-l,3,5-triazin, 2[2-hydroxy-4-(2-hydroxy-3-oktyloxypropyloxy)fenyl]-4,6~bis(2,4—dimethy Ifeny 1)-1,3,5triazin, 2—[4—(dodecy loxy/tridecyl oxy-2-hy droxy propoxy )-2-hy droxy fenyl ]-4,6-b i s(2,4dimethylfenyl)-],3,5-triazin, 2-[2-hydroxy—4-( 2-hy cÍroxy--3-dodecyloxy propoxy )fenyl]—4.640 bis(2,4-dimethylfenyl)-l ,3,5-tríazin, 2-(2hydroxyM-hexyloxy)fěnyM,6-difenvl-1,3,5tríazin, 2-(2-hydroxy-4-methoxyfenyl)-4,6-difenyl-l,3,5-triazin, 2,4,6-tris[2-hydroxy-4-(3butoxy-2-hydroxypropoxy)fenyl]-l ,3,5-triazin, 2(2--hvdroxy feny 1)-4-( 4-methoxy fenyl)-6— feny 1-1,3,5—triazin, 2-{2-hy droxy-4-[3-( 2-ethy I hexy l-l-oxy )-2-hydroxypropy loxy ]fenyl}4.6- bis(2,4—dimethy Ifeny l)-l, 3,5-triazin.

3. Deaktivátory kovů, například Ν,Ν'-difenyloxaldíamid, N-salícylal-N-salicyloylhydrazin, N,N'~bis(salicyloyl)hydrazin, N,N'~bis(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenylpropionyl)hydrazin, 3salicyloylamino-l,2,4-triazol, bis(benzyliden)oxalyl-dihydrazid, oxanilid, isoftaloyldihydrazid, sebakoylbisfenylhydrazid, Ν,Ν'-diacetyladipoyldihydrazid, N,N'-bis(salicyloyl)oxalyldi50 hydrazid, N,N '-bis(salicyloyl)thiopropiony Idihydrazid.

4. Fosfity a fosfonity, například trifenylfosfit, difenylalkylfosfity, fenyldialkylfosfity, tris(nonylfenyl)fosfit, trilaurylfosfit, trioktadecylfosfit, distearylpentaerythritoldifosfit. tris(2,4diterc.butylfenyl)fosfit, diisodecylpentaerythritoldifosfit, bis(2,4-diterc.buty Ifeny l)penta55 erythritoldifosfit, bis(2,6~diterc.butyl-^4-methylfenyl)pentaerythritoldifosfit, diisodecyloxypenta- 15CZ 302752 B6 erythritoldifosfit, bis(2,4-diterc.butyl-6-methylfenyl)pentaerytliritoldifosfit, bis(2,4,6-triterc.butyl feny Ipentaerythritoldisfosfit, tristearylsorbitoltrifosfit, tetrakis(2,4-diterc.butylfenyl)—4,4'bifenylendifosfonit, 6-isooktyloxy-2,4,8,l0-tetraterc.butyl-12H-dibenz[d,g|-l,3,2-dioxafosťo~ ein, 6-11uor-2,4,8,IO-tetraterc.butyl-l2-methyldibenz[d,g]-l,3,2-dioxafosfocin, bis(2,4-diterc.butyl-6-methylfenyl)methylfosfit, bis(2,4-diterc.butyl-6-methylfenyl)ethylfbsfit, 2,2',2”iiitrilo[triethyltris(3,3',5,5'-tetraterc.butyl-l,l '-bifenyl-2,2'-diyl)fosfit], 2-ethylhexyl(3,3',5,5'-tetraterc.butyl-l,l -bifenyl-2,2'-diyl)fosfit.

Zvláště výhodné jsou následující fosfity:

Tri s( 2,4-d i terč. butyl feny l)ťosfit (Irgafos*⁰168, Ciba-Geigy), tris(nony[fenyl)fosfít,

C(CHJ₃ (CHjJjC h₃c

C(CHj)₃ (CH^C ch₃

ΗΛ— Ο-p Y ρ-ο-Ο,,Η^ O”' '“O

- 16CZ 302752 B6

5. Hydroxylaminy, například Ν,Ν-dibenzylhydroxylamin, Ν,Ν-diethylhydroxylamin, N,Ndiokty lhydroxy lamin, N,N-d i laury lhydroxy lamin, Ν,Ν-ditetradecy lhydroxy lamin, N,N-dihexadecylhydroxy lamin, Ν,Ν-dioktadecylhydroxy lamin, N-hexadecyl-N-oktadecv lhydroxy lamin, N-heptadecyl-N-oktadecy lhydroxy lamin, N,N-d i alky lhydroxy laminy odvozené od aminů hydrogenovaného loje.

6. Nitrony, například N-benzyl-alfa-fenylnitron, N-ethyl-alfa-methylnitron, N-oktyl-alfaheptylnitron, N-lauryl-alfa-undecylnitron, N-tetradecyl-alfa-tridecylnitron, N-hexadecyl-alfapentadecylnitron, N-oktadecyl-alfa—heptadecylnitron, N-hexadecyl-alfa-heptadecylnitron, Nio oktadecyl-alfa-pentadecylnitron, N-heptadecyl-alfa-heptadecylnitron, N-oktadecy 1-alfa-hexadecylnitron, nitrony odvozené od Ν,Ν-dialky lhydroxy laminu připravených z aminů hydrogenovaného loje.

7. Synergické přísady obsahující thioskupinu, například di laury lester thiodipropíonové kysel i15 ny nebo distearylester thiodipropíonové kyseliny.

8. Sloučeniny rozrušující peroxidy, například estery β-thiodipropionové kyseliny, například její laurylester, stearylester, myristylester nebo tridecylester, merkaptobenzimidazol nebo zinečnatá sůl 2-merkaptobenzimidazolu, dibutyldithiokarbamát zinečnatý, dioktadecyldisulfid. penta20 erythritol-tetrak i s((3-dodecyl merkapto) propionát.

9. Stabilizátory polyamidů, například soli mědi v kombinaci sjodidy nebo/a sloučeninami fosforu a soli dvojmocného manganu.

10. Bazické ko-stabilizátory, například mefamin, polyvinylpyrrolidon, dikyandiamid, triallylkyanurát, deriváty močoviny, deriváty hydrazinu, aminy, polyamidy, polyurethany, soli vyšších mastných kyselin s alkalickými kovy a s kovy alkalických zemin, například stearát vápenatý, stearát zinečnatý, behenát hořečnatý, stearát hořečnatý, ricinoleát sodný a palmitát draselný, pyrokatecholát antimonu nebo pyrokatecholát cínu.

11. Nukleační činidla, například anorganické látky jako je mastek, oxidy, kovů jako je oxid titaničitý nebo oxid hořečnatý, fosforečnany, uhličitany nebo sírany výhodně kovů alkalických zemin, organické sloučeniny jako jsou mono- nebo polykarboxylové kyseliny ajejich soli, například kyselina 4-terc. butyl benzoová, kyselina adipová, kyselina difenyl- octová, natrium35 sukcionát nebo natři um benzoát, polymerní sloučeniny jako jsou kopolymery obsahující ionty („ionomery“).

12. Plnidla a ztužovací činidla, například uhličitan vápenatý, silikáty, skleněná vlákna, skleněné kuličky, azbest, mastek, kaolín, slída, síran barnatý, oxidy a hydroxidy kovů, saze, grafit, dřevná moučka a moučky nebo vlákna jiných přírodních produktů, syntetická vlákna.

13. Další přísady, například plastifikátory, maziva, emulgátory, pigmenty, reologní aditiva, katalyzátory, činidla regulující tok, optické zjasňovací prostředky, činidla pro nehořlavou úpravu, antistatická činidla a nadouvadla.

14. Benzofuranony a indolinony, například jako jsou látky popsané v US-A 4 325 863, USA 4 338 244, US-A 5 175 312. US-A 5 216 052, US-A 5 252 643, DE-A 4 316 611, DEA4316622, DE-A4 316876, EP-A 0 589 839 nebo EP-A 0591 102 nebo 3-(4-(2acetoxyethoxy)fenyl]-5,7-diterc.buty lbenzofuran-2-on, 5,7-diterc.buty l-3-[4-(2-stearoyloxy50 ethoxy)fenyÍ]benzofuran-2-on, 3,3 -bis[5,7-diterc.buty 1-3-(4-[2-hydroxyethoxy]fenyl)benzofuran-2-on], 5,7-diterc.butyl-3-( 4—ethoxyfenyl)benzofuran-2-on, 3-(4~acetoxy-3,5-dimethylfenyl)-5,7-diterc.butylbenzofuran-2-on, 3-(3,5-d i methyl-4-pivaloyloxyfenyl)-5,7-diterc.butylbenzofuran-2-on, 3-(3,4-dimethylfenyl)-5,7-diterc.butylbenzofuran-2-on, 3-(2,3dimethylteny l)-5,7-diterc. buty lbenzoťuran-2—on.

- 17 CZ 302752 B6

Běžné přísady se používají v množství 0,1 až 10 % hmotnostních, například 0,2 až 5 % hmotnostních, vzhledem k látce, která se má stabilizovat.

Ko-stabilizátory přidávané ke stabilizované směsi podle předkládaného vynálezu jsou s výhodou > další světelné stabilizátory, například 2-hydroxyfenylbenzotriazol, 2-hydroxyfenyltriazín, látky z třídy benzofenonu nebo oxanilidu, například popsané v EP-A 453 396, EP-A 434 608, USΛ 5 298 067, WO 94/18278, GB-A 2 297 091 a WO 96/28 431 a/nebo další bráněné aminy odvozené od 2,2,6,6-tetraalky Ipiperid i nu obsahující nejméně jednu skupinu vzorce

kde G je atom vodíku nebo methylová skupina, zejména atom vodíku; příklady derivátů tetraalkylpiperidinu, které mohou být použity jako ko-stabilizátory se směsi podle vynálezu jsou uvedeny v EP-A 356 677, strany 3 až 17, oddíl a) až f). Tyto oddíly tohoto EP jsou považovány za součást tohoto popisu.

Podobně je zajímavé použití nových směsí obsahujících sloučeniny vzorce lila jako stabilizátory pro nátěrové hmoty, například pro barvy. Vynález se proto také týká prostředků, jejichž složkou A je pojivo pro nátěrové hmoty tvořící film.

Nové nátěrové prostředky s výhodou obsahují 0,01 až 10 dílů hmotnosti B, zejména 0,05 až 10 dílů hmotnosti B, zejména 0,1 až 5 dílů hmotnosti B, na 100 dílů hmotnosti pevného pojivá A.

Je také možné použít mnohovrstvé systémy, kde koncentrace nového stabilizátoru (složka B) ve vnější vrstvě může být relativně vysoká, například 1 až 15 dílů hmotnosti B, zejména 3 až 10 dílů hmotnosti B, na 100 dílů hmotnosti pevného pojivá A.

Použití nových stabilizátorů v nátěrových hmotách je doprovázeno dalšími výhodami, jako preventivní působení proti delaminaci, tj. odlupování nátěru ze substrátu. Tato výhoda je zvláště důležitá v případě kovových substrátů, včetně mnohovrstvých systémů na kovových substrátech.

Pojivo (složka A) může být v podstatě jakékoli pojivo, které je v průmyslu běžné, například popsané v Ullman's Encyclopedia of Industrial Chemistry, páté vydání, díl A18, strany 368 až 426, VCH, Weinheim, 1991. Obecně je to film tvořící pojivo založené na termoplastové nebo termosetové pryskyřici, převážně na termosetové pryskyřici. Jejich příklady jsou alkydové pryskyřice, akrylové pryskyřice, polyesterové pryskyřice, fenolové pryskyřice, melaminové pryskyřice, epoxydové pryskyřice a polyuretanové pryskyřice ajejich směsi.

Složkou A může být pojivo tvrdíte lné za tepla nebo za studená; přidání tvrdícího katalyzátoru může být výhodné. Vhodné katalyzátory, které urychlují tvrzení pojivá jsou popsány například v Utlmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry, díl A18, strana 469, VCH Verlagsgesellschaft, Weinheim, 1991.

Výhodné jsou nátěrové prostředky, kde složka A je pojivo obsahující funkční akrylátovou pryskyřici a zesíťující činidlo. Příklady nátěrových prostředků obsahujících specifická pojivá jsou:

- 18CZ 302752 B6

I. barvy založené na alkydových, akrylátových, polyesterových, epoxidových nebo melaminových pryskyřicích nebo jejich směsích, které lze zesíťovat za tepla nebo za studená, pokud je to vhodné, za přidání tvrdícího katalyzátoru;

2. dvousložkové polyuretanové barvy založené na akrylátových, polyesterových nebo polyetherových pryskyřicích a alifatických nebo aromatických isokyanátech, i soky an urátech nebo polyisokyanátech obsahujících hydroxylovou skupinu;

3. jednosložkové polyuretanové barvy založené na blokovaných isokyanátech, i soky an urátech io nebo polyisokyanátech, které se odblokují během vypalování, pokud je to vhodné, za přidání melám i nové pryskyřice;

4. jednosložkové polyuretanové barvy založené na tri salkoxy kar bony Itriazi novém ze síťujícím Činidle a pryskyřici obsahující hydroxylovou skupinu, jako je akrylátová, polyesterová nebo polyetherová pryskyřice;

5, jednosložkové polyuretanové barvy založené na alifatických nebo aromatických uretanakrylátech nebo póly uretan akry látech obsahujících volné aminoskupiny v uretanové struktuře a meláminových pryskyřicích nebo polyetherových pryskyřicích, pokud je to nutné, za přídavku

2o tvrdícího činidla;

6, dvousložkové barvy založené na (poly)ketiminech a alifatických nebo aromatických isokyanátech isokyanurátech nebo polyisokyanátech;

7. dvousložkové barvy založené na (poly)ketiminech a nenasycené akrylátové pryskyřici nebo polvacetoacetátové pryskyřici nebo methylesteru methakrylamidoglykolátu;

8. dvousložkové barvy založené na póly akry látech a polyepoxídech obsahujících karboxylovou skupinu nebo aminoskupinu;

9. dvousložkové barvy založené na akrylátových pryskyřicích obsahujících anhydridovou skupinu a na polyhydroxylových a polyaminosložkách;

10. dvousložkové barvy založené na anhydridech a polyepoxídech obsahujících akrylát;

II. dvousložkové barvy založené na (poly)oxazolinech a akrylátových pryskyřicích obsahujících anhydridové skupiny nebo nenasycených akrylátových pryskyřicích nebo alifatických nebo aromatických isokyanátech, isokyanátech nebo polyisokyanátech;

12. dvousložkové barvy založené na nenasycených póly akry látech a polymalonátech;

13. termoplastické polyakrylátové barvy založené na termoplastických akrylátových pryskyřicích nebo externě zesílených akrylátových pryskyřicích ve spojení s etherifi kovaný mi melám i novými pryskyřicemi;

14. systémy barev založené na akrylátových pryskyřicích modifikovaných siloxanem nebo fluorem.

Kromě složek A a B obsahují nátěrové prostředky podle předkládaného vynálezu s výhodou jako složku C světelný stabilizátor typu stericky bráněného aminu, 2-(2-hydroxyfenyl)-l,3,5-triazinu a/nebo 2-hydroxyfenyl-2H-benzotriazolového typu, například jak je uvedeno výše v seznamu v části 2.1, 2.6 a 2.8. Další příklady světelných stabilizátorů 2-(2-hy droxy feny 1)-1,3,5—tr i az i nového typu, které je možné přidat, je možné nalézt například v US-A 4 619 956, EP-A 434 608, US-A 5 198 498, US-A 5 322 868, US-A 5 369 140, US-A 5 298 067, WO-94/18 278, EP55 A 704 437, GB-A2 297 091, WO-96/28 431. Zvláště technicky zajímavé je přidání 2-(2-- 19CZ 302752 B6 hydroxyfenyl)-l,3,5-triazinů a/nebo 2-hydroxy fcny 1-2 H-benzotriazolů, zejména 2-(2-hydroxybenzyl)-! ,3,5-triazinů.

Složka (C) se s výhodou použije v množství 0,05 až 5 dílů hmotnosti na 100 dílů hmotnosti pev5 ného pojívá.

Nehledě na složky A, B a, pokud se použije, C, mohou nátěrové prostředky také obsahovat další složky, například rozpouštědla, pigmenty, barviva, změkčovadla, stabilizátory, tixotropní látky, katalyzátory sušení a/nebo egalizační prostředky. Příklady takových složek jsou popsány in v Ullmann's Encyklopedia of Industrial Chemistry, páté vydání, díl A18, strany 429 až 471,

VCH, Weinheim 1991.

Možnými katalyzátory sušení nebo tvrdícími katalyzátory jsou například organokovové sloučeniny, aminy, pryskyřice obsahující aminoskupinu a/nebo fosfity. Příklady organokovových sloučenin jsou karboxyláty kovů, zejména ty, které obsahují olovo, mangan, kobalt, zinek, zirkon nebo měď, nebo kovové cheláty, zejména hliníku, titanu nebo zirkonu nebo organokovové sloučeniny, jako jsou například organocínové sloučeniny.

Příklady karboxylátů kovů jsou stearáty olova, manganu nebo zinku, oktanoáty kobaltu, zinku nebo mědi, naftenáty manganu a kobaltu nebo odpovídající linoleáty, resináty nebo tal laty.

Příklady kovových chelátů jsou hliníkové, titanové nebo zirkonové cheláty acetylacetonu, ethylacetylacetátu, salicylaldehydu, saiicylaldoximu, o-hydroxyacetofenonu nebo ethyltrifluoracetylacetátu, a alkoxidy těchto kovů.

Příklady organocínových sloučenin jsou dibutylcínoxid, dibutylcíndilaurát nebo dibutylcíndioktoát.

Příklady aminů jsou zejména terciární aminy, například tributylamin, triethanolamin, N30 methyldiethanolamin, N-dimethylethanolamin, N-ethylmorfolin, N-methylmorfolin nebo diazabicyklooktan (triethylendiamin) a jejich soli. Dalšími příklady jsou kvartérní amoniové soli, například trimethylbenzylamoniumchiorid.

Pryskyřice obsahující aminoskupinu jsou současně pojivém i tvrdícím katalyzátorem. Jejich příklady jsou akrylátové kopolymery obsahující aminoskupinu.

Použitými tvrdícími katalyzátory mohou být také fosfony, například trifenylfosfin.

Novými nátěrovými prostředky mohou být nátěrové prostředky, které lze tvrdit ozářením. V tom4o to případě pojivo obsahuje jako základ monomemí nebo oligomemí sloučeniny obsahující ethylenicky nenasycené vazby, které se po aplikaci tvrdí aktinickým zářením, tj. převedou se na zesítěnou, vysoko molekulární formu. Pokud se systém tvrdí UV zářením, obvykle obsahuje také fotoiniciátor. Odpovídající systémy jsou popsány v Ullmanns Encyklopedia of Industrial Chemistry, páté vydání, díl A18, strany 451 až 453. V prostředcích, které lze tvrdit zářením, mohou být také nové stabilizátory použity bez přidání stericky bráněných aminů.

Nátěrové prostředky podle předkládaného vynálezu mohou být aplikovány na jakýkoli substrát, například na kovový, dřevěný, plastový nebo keramický materiál. S výhodou se použijí ve vrchní vrstvě při lakování automobilů. Pokud vrchní nátěr obsahuje dvě vrstvy, nové nátěrové prostřed50 ky mohou být použity buď ve vrchní, nebo spodní vrstvě nebo v obou vrstvách, ale výhodná je vrchní vrstva.

Nové nátěrové prostředky podle předkládaného vynálezu mohou být na substrát aplikovány běžnými postupy, například natíráním, postřikem, litím, ponořením nebo elektroforézou; viz. také ?5 Ullmanďs Encyklopedia of Industrial Chemistry, páté vydání, díl A18, strany 491 až 500.

-20Cl 302752 B6

V závislosti na systému pojivá mohou být nátěry tvrzeny při teplotě místnosti nebo při zahřívání. Nátěry se s výhodou tvrdí při 50 až 150°C a v případě práškových nátěrů nebo nátěrů cívek dokonce při vyšších teplotách.

Nátěry získané v souladu s předkládaným vynálezem jsou vynikajícím způsobem odolné proti škodlivému vlivu světla, kyslíku a tepla; zejména mají dobrou stabilitu na světle a například u barev se tak dosáhne odolnosti nátěru proti povětrnostním vlivům.

io Vynález se proto týká nátěrů, zejména barev, které jsou stabilizovány škodlivému vlivu světla, kyslíku a tepla tím, že obsahují sloučeninu obecného vzorce F podle předkládaného vynálezu. Barvy se s výhodou použijí jako vrchní nátěr u automobilů. Vynález se dále týká způsobu stabilizace nátěru založeného na organických polymerech proti poškození světlem, kyslíkem a/nebo teplem, který zahrnuje smísení směsi obsahující sloučeninu vzorce F s nátěrovou hmotou a dále is se týká použití směsi obsahující sloučeninu vzorce F v nátěrových prostředcích jako stabilizátoru proti poškození světlem, kyslíkem a/nebo teplem.

Nátěrové prostředky mohou obsahovat organické rozpouštědlo nebo směs organických rozpouštědel, ve které je pojivo rozpustné. Nátěrové prostředky mohou být také vodné roztoky nebo

2o disperze. Nosičem může být směs organického rozpouštědla a vody. Nátěrové prostředky mohou být barvy s vysokým obsahem pevné složky nebo mohou být bez rozpouštědla (například práškové nátěrové materiály). Práškové nátěry jsou například popsány v Ullmamťs Encyklopedia of lndustrial Chemistry, páté vydání, díl A18, strany 438 až 444. Přísada podle vynálezu může být použita v prostředcích popsaných například v EP—A 856 563, zejména na straně 22, řádek 21 až strana 26, řádek 29 a v prostředcích citovaných jako odkazy. Práškové nátěrové materiály mohou být také ve formě práškové kaše (disperze prášku s výhodou ve vodě).

Příklady pryskyřic pro práškové nátěry jsou:

.to I. Polyesterové pryskyřice funkcionalizované karboxylovou skupinou nebo hydroxylovou skupinou založené na monomerech, jako je kyselina tereftalová, kyselina isoftalová, neopentylglykol, 2-methyl-l ,3-propandiol, tris-l,l,l-(hydroxymethyl)propan a tak dále.

2. Epoxidové pryskyřice založené na bisfenolech, jako je bisfenol A nebo Novolac*’ epoxidová pryskyřice pro tepelné nebo UV tvrzení s kat iontovým i fotoiniciátory.

3. Akrylátové polymery a kopolymery funkcionalizované hydroxylovou skupinou, karboxylovou skupinou nebo glycidylovou skupinou. Vhodnými komonomery jsou styren, alkylmethakryláty, akrylamid, akrylonitril a tak dále.

4. Nenasycené polyesterové pryskyřice pro práškové nátěry tvrdíte lné UV zářením, které se typicky používají ve spojení s mu 1ti funkčními vinyl ethery nebo estery akry latu.

Práškové nátěry založené na pryskyřicích s karboxylovou funkční skupinou se typicky používají společně se zesíťujícím činidlem z následujících tříd:

1) polyfunkční epoxidové sloučeniny, jako jsou epoxidové pryskyřice, triglycidylisokyan uráty, epoxidované estery nenasycených mastných kyselin (jako je Uranox^Ě pryskyřice od DSM) a estery a ethery glycidolu (jako je Araldit® PT910 od Ciba Specialty Chemicals).

2) β-hydroxyalkylamidy, jako je Primid^ typu XL552 a QM1260 od Ems Chemie.

3) deriváty melaminu, benzoguaniminu a glykolurilu, jako je Powderlink* 1174 od American Cyanamids.

-21 CZ 302752 B6

Zesíťující činidla pro pryskyřice s hydroxylovou funkční skupinou zahrnují anhydridy a zejména blokované diisokyanáty a uretdiony, a tak dále.

Práškové nátěry založené na pryskyřicích s epoxidovou funkční skupinou se typicky používají společně se zesíťujícími činidly, jako jsou dikyseliny (jako je 1,12-dodekandiová kyselina), polyestery obsahující karboxylovou funkční skupinu, kopolymery obsahující akrylátu a methakrylátu obsahující karboxylovou funkční skupinu, anhydridy (jako je anhydrid připravený z 1,12-dodekandiové kyseliny).

Další přísady, které mohou být použity společně se sloučeninami podle vynálezu v práškových nátěrových prostředcích jsou: odplyňovací činidla, látky podporující tok, přísady pro tvrdící katalyzátory, senzibilizátory, kat iontové fotoiniciátory a ťotoiniciátory obsahující volné radikály, stejně jako typické přísady pro barvy.

Zvláštní výhodou sloučenin podle vynálezu je jejich nízká bazicita, protože bazické sloučeniny často katalyzují zesíťovací reakce práškových nátěrových prostředků, čímž dochází ke špatnému toku a odplynění a snížení skladovací stability. Tato vlastnost je zvláště výhodná v prostředcích o vysoké reaktivitě, jako jsou akryláty funkcionalizované glycidylmethakrylátem. Zde může být použita kombinace sloučenin podle vynálezu s UV absorbéry, zejména z hydroxyfenyltriazinové třídy, pro zvýšení odolnosti proti povětrnostním vlivům bez katalyzátoru. V jiných systémech pojiv a s jinou třídou UV absorbérů, jako jsou ty, které byly popsány výše jako zvláště vhodné pro použití v nátěrech automobilů, se také objevuje propojené působení na zvětrávání.

V práškových nátěrech mohou být také sloučeniny podle vynálezu použity pro zlepšení oxidační stability a omezení žloutnutí při tvrzení a vypalování. Zde je výhodná nejen nízká bazicita, ale také schopnost bráněných morfolinů odolat a preventivně působit proti žloutnutí způsobenému oxidy dusíku v plynových pecích. Společné použití zejména fosfitových a fosfonitových kostabilizátorů, jak je popsáno v EP-A 816 442, a dialkylesterů kyseliny dithiopropionové, je zvláště výhodné. Sloučeniny podle vynálezu mohou být, pokud je to vhodné, použity pro stabilizaci polyesteru během zpracování, stejnéjako ve všech krocích následného použití.

Pigmenty mohou být anorganické, organické nebo kovové pigmenty. Nové nátěrové prostředky s výhodou neobsahují žádné pigmenty a používají se jako čirý nátěr.

Také výhodné je použití nátěrových prostředků jako vrchních nátěrů pro použití v automobilovém průmyslu, zejména jako pigmentovaných nebo nepigmentovaných vrchních nátěrů konečné barvy. Je však možné je použít jako základní nátěry.

Některé produkty způsobu podle vynálezu jsou nové sloučeniny.

Předkládaný vynález proto také zahrnuje sloučeninu obecného vzorce I, zejména sloučeninu obecného vzorce la, kde FU, R₆, R₇, R₈ a R₉ jsou nezávisle na sobě atom vodíku, alkylová skupina obsahující 1 až 8 atomů uhlíku, alkenylová skupina obsahující 3 až 8 atomů uhlíku, arylová skupina obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, skupina přitahující elektrony, arylová skupina obsahující 6 až 12 atomů uhlíku, která je substituovaná alkylovou skupinou obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyskupinou obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, atomem halogenu, a kde nejméně jedna ze skupin R₅, R_ň, R₇, Rs a R₉ není atom vodíku. Předkládaný vynález se také týká sloučenin obecného vzorce i, zejména sloučenin obecného vzorce Ia, kde R₅, R₆. R_?, R₈ a R₉ jsou nezávisle na sobě alkylová skupina obsahující 1 až 8 atomů uhlíku, alkenylová skupina obsahující 3 až 8 atomů uhlíku, arylová skupina obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, skupina přitahující elektrony, arylová skupina obsahující 6 až 12 atomů uhlíku, která je substituovaná alkylovou skupinou obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyskupinou obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, atomem halogenu; a všechny ostatní symboly jsou definovány výše.

Výhodnými sloučeninami obecného vzorce I jsou sloučeniny obecného vzorce la

- 22 CZ 302752 B6

kde se index n pohybuje od 1 do 15, zejména od 3 do 9;

s

R₅ až R₉ jsou stejné, jako bylo definováno pro vzorec I;

Ri₂ je alkylenová skupina obsahující 2 až 12 atomů uhlíku, alkenylenová skupina obsahující 4 až 12 atomů uhlíku, cykloalkylenová skupina obsahující 5 až 7 atomů uhlíku, cykloatkylendiio (alkylen)ová skupina obsahující v cykloalky lenové části 5 až 7 atomů uhlíku a v každé alky lenové části 1 až 1 až 4 atomy uhlíku, alky!endi(cykloalkylen)ová skupina obsahující v alky lenové části 1 až 4 atomy uhlíku a v každé cykloalky lenové části 5 až 7 atomů uhlíku, fenylendi(alkylen)ová skupina obsahující v každé alky lenové části 1 až 4 atomy uhlíku nebo alkylenová skupina obsahující 4 až 12 atomů uhlíku přerušená 1,4-piperazindiylovou skupinou, skupinou -O- nebo skupinou >N-X] kde X| je acylová skupina obsahující 1 až 12 atomů uhlíku nebo (alkoxy)karbonylová skupina obsahující v alkoxylové části 1 až 12 atomů uhlíku nebo má jeden z významů definovaných pro R_]4 níže kromě atomu vodíku; nebo R|₂ je skupina vzorce lb' nebo Ic';

—ch₂— ch—ch.¹ I o

I c=o

I (lb¹)

-23^Ο-ΛΛ”° —( X )—— <^lc’>

o—' o kde m je 2 nebo 3,

X₂ je alkylová skupina obsahující 1 až 18 atomů uhlíku, cykloalkylová skupina obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, kteráje nesubstituovaná nebo substituovaná 1, 2 nebo 3 alkylovými skupinami obsahujícími l až 4 atomy uhlíku; fenylová skupina, kteráje nesubstituovaná nebo substituovaná

1,2 nebo 3 alkylovými skupinami obsahujícími l až 4 atomy uhlíku nebo alkoxyskupinami obsahujícími 1 až 4 atomy uhlíku; fenylalkylová skupina obsahující 7 až 9 atomů uhlíku, kteráje nesubstituovaná nebo substituovaná na fenylové skupině 1, 2 nebo 3 alkylovými skupinami obsahujícími 1 až 4 atomy uhlíku; a zbytky X, jsou nezávisle na sobě alkylenová skupina obsahující 2 až 12 atomu uhlíku; zbytky Ajsou nezávisle na sobě skupina skupina -N(R 14)(^15) nebo skupina vzorce Id';

Rn, R14 a Ris, které jsou stejné nebo různé, jsou atom vodíku, alkylová skupina obsahující 1 až J8 atomů uhlíku, cykloalkylová skupina obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, která je nesubstí10 tuovaná nebo substituovaná 1, 2 nebo 3 alkylovými skupinami obsahujícími 1 až 4 atomy uhlíku; alkenylová skupina obsahující 3 až 18 atomů uhlíku, fenylová skupina, která je nesubstituovaná nebo substituovaná 1, 2 nebo 3 alkylovými skupinami obsahujícími 1 až 4 atomy uhlíku nebo alkoxyskupinami obsahujícími 1 až 4 atomy uhlíku; feny laiky lová skupina obsahující 7 až 9 atomů uhlíku, která je nesubstituovaná nebo substituovaná na fenylové skupině 1, 2 nebo 3 alkylo15 vým i skupinami obsahujícími 1 až 4 atomy uhlíku; tetrahydrofurfurylová skupina nebo alkylová skupina obsahující 2 až 4 atomy uhlíku, která je substituovaná v poloze 2, 3 nebo 4 hydroxylovou skupinou, alkoxyskupinou obsahující 1 až 8 atomů uhlíku, di(alkyl)aminoskupinou obsahující v každé alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku nebo skupinou vzorce le';

kde Y je skupina-O-, skupina -Ciď-, skupina-CH2CH2- nebo skupina >N-Clď, nebo skupina -N(R|₄)(R2₅) je dále skupina vzorce le';

X je skupina -O- nebo skupina >N-R^iĎ;

Rk, je atom vodíku, alkylová skupina obsahující 1 až 18 atomů uhlíku, alkenylová skupina obsahující 3 až 18 atomů uhlíku, cykloalkylová skupina obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, která je nesubstituovaná nebo substituovaná 1,2 nebo 3 alkylovými skupinami obsahujícími 1 až 4 atomy uhlíku; feny laiky lová skupina obsahující 7 až 9 atomů uhlíku, která je nesubstituovaná nebo substituovaná na fenylové skupině 1, 2 nebo 3 alkylovými skupinami obsahujícími 1 až 4 atomy uhlíku; tetrahydrofurfurylová skupina, skupina vzorce If',

(ΙΓ) nebo alkylová skupina obsahující 2 až 4 atomy uhlíku, která je substituovaná v poloze 2, 3 nebo 4 hydroxylovou skupinou, alkoxyskupinou obsahující 1 až 8 atomů uhlíku, di(alkyl)aminoskupinou obsahující v každé alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku nebo skupinou vzorce Ie';

Rn má jeden z významů definovaných pro R_]6; a

-24CZ 302752 B6 zbytky B mají nezávisle na sobě jeden z významů definovaných pro A;

a kde v jednotlivých opakujících se jednotkách vzorce la může být každý ze zbytků B, Rn a R|₂stejný nebo různý.

Dále nové produkty podle způsobu podle vynálezu odpovídají vzorcům Ilíc, IVa a Va

kde Rje organická spojující skupina c<^vi>:

e₃E? je skupina-CO-nebo skupina -(CH₂)p, kde pje 0, 1 nebo 2;

E] je atom uhlíku nesoucí dva zbytky R₂₄ a R₂₅, nebo je to skupina >N-R₂₅, nebo atom kyslíku, a R₂₄ a R₂₅ jsou atom vodíku nebo organický zbytek, vyznačující se tím, že spojující skupina R celkem obsahuje 2 až 500 atomů uhlíku a tvoří, společně s atomy uhlíku, kteréjsou přímo připojeny a atomem dusíku, substituovanou pětičlennou, šestičlennou nebo sedmičlennou cyklickou strukturu;

R,, Rs, Rs a R₄ jsou nezávisle na sobě alkylová skupina obsahující 1 až 8 atomů uhlíku nebo hydroxyalkylová skupina obsahující í až 5 atomů uhlíku, nebo R| a R₂, společně s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, nebo R₃ a R4, společně s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 atomů uhlíku;

-25CZ 302752 B6

R₃, R_f„ R₇, Rf, a R<_} jsou nezávisle na sobě atom vodíku, alkylová skupina obsahující 1 až 8 atomů uhlíku, alkenylová skupina obsahující 2 až 8 atomů uhlíku, arylová skupina obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, halogenalkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, skupina přitahující elektrony nebo arylová skupina obsahující 6 až 12 atomů uhlíku, která je substituovaná zbytkem vybraným ze skupiny, kterou tvoří alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyskupina obsahující I až 4 atomy uhlíku, atom halogenu;

R₂o a R?i jsou atom halogenu; a

R₂₂ a R22 jsou atom vodíku nebo společně tvoří chemickou vazbu, pod podmínkou, že R ve vzorci lile není spojující skupina

H_a

kde R?4 a R₂₅ jsou společně skupina =O nebo kde R₂4 je atom vodíku a R₂₅ je atom vodíku, hydroxylová skupina, nebo alkanoyloxyskupina, která je substituovaná fenoxyskupinou nebo alkyl fenoxyskupinou.

Pokud E, je substituovaný atom uhlíku, E₂ je zejména skupina -JCH_?)_pi zvláště skupina CH₂; pokud E] je atom kyslíku nebo skupina NR₂₅, E₂ je zejména karbonylová skupina.

Tedy sloučenina vzorce lile, IVa nebo Va je výhodná, když R je a dvouvazný uhlovodíkový zbytek obsahující 7 až 500 atomů uhlíku nebo uhlovodíkový zbytek obsahující 2 až 500 atomů uhlíku obsahující 1 až 200 heteroatomů vybraných ze skupiny, kterou tvoří atom dusíku, atom kyslíku, atom fosforu, atom síry, atom křemíku a atom halogenu a tvoří strukturu (Via),

ct

(Vlc) kde p je 0, 1 nebo 2;

Ri, R₂, Ri a R4 jsou nezávisle na sobě alkylová skupina obsahující 1 až 8 atomů uhlíku nebo hydroxyatkýlová skupina obsahující 1 až 5 atomů uhlíku, nebo R| a R₂, společně s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, obsahující 5 až 12 atomů uhlíku;

R5 a R^ jsou nezávisle na sobě atom vodíku nebo methylová skupina; a R₇, R₈ a jsou nezávisle na sobě halogenalkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, fenylová skupina, viny lová skupina, nitroskupina, kyanoskupina, skupina COOR|₀, kde R_l0 je alkylová skupina obsahující 1 až 12 atomů uhlíku, cykloalkylová skupina obsahující 5 až 12 atomů uhlíku nebo fenylová skupina;

R₂4 a R₂5 jsou nezávisle na sobě atom vodíku nebo definovaný organický zbytek a

R₂₆ je atom vodíku nebo organický zbytek tvořící společně se zbytkem struktury vzorce VIb uhlovodík obsahující 2 až 500 atomů uhlíku obsahující 1 až 200 heteroatomů vybraných ze sku- 26CZ 302752 B6 piny, kterou tvoří atom dusíku, atom kyslíku, atom fosforu, atom síry, atom křemíku a atom halogenu.

Nejvýhodnější jsou sloučeniny vzorce lile, IVa nebo Va, kde

R₅ a jsou nezávisle atom vodíku nebo methylová skupina; a R₇, Ra a R₉ jsou nezávisle na sobě bromalkylová skupina, fenylová skupina, kyanoskupina, skupina COOR_t0, kde Rio je alkylová skupina obsahující 1 až 12 atomů uhlíku, cykloalkylová skupina obsahující 5 až 12 atomů uhlíku nebo fenylová skupina; zejména kde R₅, R«, R₇, R§ a R₉ jsou atom vodíku;

R?o a R?i jsou atom bromu; a pokud R odpovídá struktuře vzorce Via, pje 1 a R,, R₂, R₃ a R4jsou nezávisle na sobě methylová skupina nebo ethylová skupina; pokud R odpovídá struktuře vzorce VIb,

Ri, R?, R₃ a R₄ jsou nezávisle na sobě methylová skupina nebo ethylová skupina; nebo R| a R₂, společně s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, nebo R₃ a R4, společně s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 atomů uhlíku;

pokud R odpovídá struktuře vzorce Víc,

R], R₂, R₃ a Rj jsou nezávisle na sobě alkylová skupina obsahující 1 až 8 atomů uhlíku nebo hydroxyalkylová skupina obsahující 1 až 5 atomů uhlíku, nebo R| a R₂, společně s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, nebo R₃ a R4, společně s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 atomů uhlíku.

Zvláštní důrazje kladen na sloučeninu vzorce lile

kde Rje uhlovodík obsahující 7 až 500 atomů uhlíku obsahující 1 až 200 heteroatomů vybraných ze skupiny, která obsahuje atom dusíku, atom kyslíku, atom fosforu, atom síry a atom halogenu a tvořící, společně s dvěma atomy uhlíku a atomem dusíku, substituovanou pětičlennou nebo Šestičlennou kruhovou strukturu a

Ri, R₂, R₃ a R4 jsou definovány výše, pod podmínkou, že R netvoří vzorec IIIc za vzniku struktury vzorce

-27CZ 302752 B6

CH

Zvláště výhodná sloučenina vzorce lí Ic je uvedena výše.

Nové stericky bráněné aminy tedy obvykle odpovídají vzorci la, lb nebo 2a nebo obsahují nejméně jednu skupinu vzorce 3 nebo 4

(1b).

O

G„-N o (2a) ^R«

CH, G, g-ch₂^_(,g₂

G_n —N N —

G — 0Η₂Λ θ³ ch₃ (4).

io kde ni je číslo l až 4, G a G| jsou nezávisle na sobě atom vodíku nebo methylová skupina,

G|i je n-propoxyskupina, skupina O-CH=C=CH₂, skupina O-CH=CH-CH₃ nebo halogenovaná

I5 n-propoxyskupina, zejména n-propoxyskupina, nebo hromovaná n-propoxyskupina;

0,2, pokud ni je 1, je alkylová skupina obsahující 1 až 18 atomů uhlíku, která je nepřerušená nebo přerušená jedním nebo více atomy kyslíku, kyanoethylová skupina, benzoylová skupina, glycidylová skupina, jednovazný zbytek alifatické, cykloalifatické, nenasycené nebo aromatické karboxylové kyseliny, karbamové kyseliny nebo kyseliny obsahující fosfor nebo jednovazný silylový zbytek, s výhodou zbytek alifatické karboxylové kyseliny obsahující 2 až 18 atomů uhlíku, cykloal ifatické karboxylové kyseliny obsahující 7 až 15 atomů uhlíku, nebo α,β-nenasycené karboxylové kyseliny obsahující 3 až 5 atomů uhlíku, kde každá karboxylová kyselina může být substituovaná na alifatické, cykloal ifatické nebo aromatické skupině, pokud je přítomna, 1 až

-28CZ 302752 B6 skupinami -CGOZ|₂, kde Z|₂ je atom vodíku, alkylová skupina obsahující 1 až 20 atomů uhlíku, alkenylová skupina obsahující 3 až 12 atomů uhlíku, cykloalkylová skupina obsahující 5 až 7 atomů uhlíku, fenylová skupina nebo benzylová skupina,

G₎₂, pokud ni je 2, je alkylenová skupina obsahující 2 až 12 atomů uhlíku, alkenylenová skupina obsahující 4 až 12 atomů uhlíku, xylylenová skupina, dvouvazný zbytek alifatické, cykloal ifatické, arylalifatické nebo aromatické dikarboxylové kyseliny, dikarbamové kyseliny nebo kyseliny obsahující fosfor nebo dvouvazný silylový zbytek, s výhodou zbytek alifatické dikarboxylové kyseliny obsahující 2 až 36 atomů uhlíku, nebo cykloal i fat ické nebo aromatické dikarboxylové kyseliny obsahující 8 až 14 atomů uhlíku nebo alifatické, cykloal i fatické nebo aromatické dikarbamové kyseliny obsahující 8 až 14 atomů uhlíku, kde každá dikarboxylové kyselina může být substituovaná na alifatické, cykloalifatické nebo aromatické skupině jednou nebo dvěma skupinami -COOZ|₂,

G12, pokud m je 3, je trojvazný zbytek alifatické, cykloalifatické nebo aromatické tri karboxylové kyseliny, který může být substituovaný na alifatické, cykloalifatické nebo aromatické skupině skupinou -COOZ₎₂, aromatické trikarbamové kyseliny nebo kyseliny obsahující fosfor neboje to trojvazný silylový zbytek, a G₁₂, pokud ni je 4, je čtyřvazný zbytek alifatické, cykloalifatické nebo aromatické tetrakarboxylové kyseliny;

Ri, R?, Ri a R₄ jsou nezávisle na sobě alkylová skupina obsahující 1 až 8 atomů uhlíku nebo hydroxyalkylová skupina obsahující 1 až 5 atomů uhlíku, nebo R| a R₂, společně s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, nebo R, a R₄, společně s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 atomů uhlíku;

G je atom vodíku nebo methylová skupina;

G| a G₂ jsou nezávisle na sobě atom vodíku, methylová skupina nebo společně tvoří substituent =O; a

CR je přímá vazba nebo methylenová skupina, otevřené vazby vzorců (3) a (4) jsou připojeny k atomu uhlíku, atomu dusíku nebo atomu kyslíku organického zbytku, jak je definováno výše,

Gn je atom vodíku, alkylová skupina obsahující 1 až 12 atomů uhlíku, hydroxyalkylová skupina obsahující 2 až 5 atomů uhlíku, cykloalkylová skupina obsahující 5 až 7 atomů uhlíku, arylalkylová skupina obsahující 7 až 8 atomů uhlíku, alkanoylová skupina obsahující 1 až 18 atomů uhlíku, alkenoylová skupina obsahující 3 až 5 atomů uhlíku, benzoylová skupina nebo skupina vzorce 1 b-1

G— C

G —

n₂ je číslo 1,2 nebo 3;

- 29CZ 302752 B6 a (iπ, pokud lb je 1, je atom vodíku, alkylová skupina obsahující I až 18 atomů uhlíku, alkenylová skupina obsahující 3 až 8 atomů uhlíku, cykloalkylová skupina obsahující 5 až 7 atomů uhlíku, alkylová skupina obsahující l až 4 atomy uhlíku, kteráje substituovaná hydroxylovou skupinou, kyanoskupinou, alkoxykarbonylovou skupinou nebo karbamídovou skupinou, glycidylová skupina nebo skupina vzorce -CHt-CH(OH)-Z nebo vzorce -CONH-Z, kde Z je atom vodíku, methylová skupina nebo fenylová skupina;

Cu, pokud n₂ je 2, je alkylenová skupina obsahující 2 až 12 atomů uhlíku, arylenová skupina obsahující 6 až 12 atomů uhlíku, xylylenová skupina, skupina -Cil· CH(OH)—Ol· nebo skupina -CH₂-CH(OH)-C1L-O-D-O-, kde D je alkylenová skupina obsahující 2 až 10 atomů uhlíku, arylenová skupina obsahující 6 až 15 atomů uhlíku, cykloalkylenová skupina obsahující 6 až 12 atomu uhlíku, nebo, pod podmínkou, že G₁₃ není alkanoylová skupina, alkenoylová skupina nebo benzoylová skupina, G_i4 může alternativně být 1-oxo-alky lenová skupina, dvouvazný zbytek alifatické, eykloalifatické nebo aromatické dikarboxylové kyseliny nebo dikarbamové kyseliny nebo alternativně skupina -CO-,

G| ₍, pokud n₂ je 3, je skupina

-CH_?CH(OH)CH_2X. Jlx. z ^{2 2} N N

AA

CH₂CH(OH)CH₂CT 'N' O

I

CH₂CH(OH)CH_: nebo, pokud n? je 1, G₁₃ aG,₄ mohou společně tvořit dvouvazný zbytek alifatické, eykloalifatické nebo aromatické 1,2-nebo i,3-dikarbo\ylove kyseliny.

Výhodné nové bráněné aminy vzorce Hic jsou popsány výše v oddílech (b') až (]'), kde je také uvedená výhodnost. Nové sloučeniny vzorce lile jsou vhodné jako stabilizátory organických látek proti poškození světlem, kyslíkem a/nebo teplem. Látky, které se mají stabilizovat mohou být například oleje, tuky, vosky, kosmetika nebo biocidní látky. Zvláště výhodné je jejich použití v polymemích látkách, jako jsou plasty, gumy, nátěrové materiály, fotografické materiály nebo lepidla; příklady jsou organické polymery, jak je popsáno výše a reprografické materiály, zejména barevný fotografický materiál, jak je popsáno například v GB-A 2 319 523, DEA 19 750 906, strana 23, řádek 20, až strana 105, řádek 32, nebo v US-A 5 538 840, oddíl 25, řádek 60, až oddíl 106, řádek 3 1; tyto části US-A 5 538 840 jsou zde uvedeny jako odkaz.

Další výhody jsou stejné, jako bylo popsáno výše pro sloučeniny vzorce I a III.

Příklady provedení vynálezu

Vynález je dále ilustrován následujícímu příklady. Pokud není uvedeno jinak, všechny díly nebo procentuální hodnoty v příkladech, stejně jako ve zbytku popisu a v nárocích, jsou hmotnostní. Pokud není uvedeno jinak, teplota místnosti znamená teplotu v rozmezí 20 až 30 °C. V příkladech jsou použity následující zkratky:

t.t. teplota tání;

Mn číselný průměr molámí hmotnosti (g/mol);

Mw hmotnostní průměr molámí hmotnosti (g/mol);

GPC gelová permeační chromatografie.

- 30 CZ 302752 B6

Příklad 1

Příprava výchozí sloučeniny vzorce

κ

Krok 1: Roztok 74,3 g (0,35 mol) N~(2,2,6,6-tetramethyl-4-piperidinyl)-n-butylaminu v 50 ml se pomalu při 0 °C přidá k roztoku 64,5 g (0,35 mol) chlorid kyanurové kyseliny v 500 ml xyleio nu. teplota se udržuje během přidávání a potom ještě 1 hodinu. Po 2 hodinách při teplotě místnosti se směs ochladí na 0 °C a přidá se vodný roztok 14,7 g (0,368 mol) hydroxidu sodného v 50 ml vody. Po 0,5 hodině při 0 °C a po dalších 2 hodinách při teplotě místnosti se oddělí vodný roztok a přidá se 69,2 g (0,175 mol) N,N'-bis(2,2,6,6-tetramethyl—4-piperidinyl)--l,6-hexanediaminu. Směs se 1 hodinu zahřívá na 50 °C a přidá se rozemletý uhličitan draselný is a směs se 4 hodiny zahřívá na 60 °C. Po promytí vodou se organická vrstva zahustí za vakua při až 70°C/l kPa, přičemž se odstraní 250 ml xylenu. Přidá se 138,1 g (0,35 mol) N,N'bis(2,2,6,6—tetramethyl~4-piperidinyl)-l,6~hexanediaminu a směs se zahřívá 2 hodiny na 150 °C, znovu se ochladí a přidá se 14 g (0,35 mol) rozemletého hydroxidu sodného. Směs se zahřívá 4 hodiny na 140 °C, přičemž se zbývající voda z reakční směsi azeotropicky odstraní a další 4 hodiny se směs zahřívá na 160 °C. Po ochlazení na 60 °C se směs zředí 300 ml xylenu, filtruje se a promyje se třikrát 100 ml ethylenglykolu. Tento roztok se použije pro izolaci sloučeniny popsané v příkladu 6.

Krok 2: Po odpaření ve vakuu při 60°C/l kPa, se přidá 54,4 g (0,147 mol) 2-chlor—4,6-bis25 (dibutylamino}-l,3,5-triazinu. Směs se 3 hodiny zahřívá na 140 °C a přidá se 20,3 g (0,147 mol) rozemletého uhličitanu draselného, směs se zahřeje k varu a reakční voda se azeotropicky odstraní. Směs se 4 hodiny zahřívá na 160 °C, přidá se dalším 20,3 g (0,147 mol) rozetřeného uhličitanu draselného a znovu se 2 hodiny zahřívá na 160 °C. Po ochlazení na 60 °C se směs zředí 300 ml xylenu, filtruje se a zahustí za vakua při 140 °C/0,l kPa. Po sušení se získá pevná látka so o teplotě tání 130 až 136 °C; Mn (podle GPC): 2830 g/mol.

-31 CZ 302752 B6

Příklad 2

Způsob podle vynálezu; příprava sloučeniny vzorce

CA n—f>^Ny ca

Krok 1 umístí:

A^C.

N-C₄Hg

CA

Do jed no litrové ho

CA

nerezového autoklávu se zahřívání a mechanickým míchadlem se io roztok 150 g (0,05 mol) produktu z příkladu 1 v 400 ml xylenu, 66,5 g (0,55 mol) allylbromidu a 114 g (0,825 mol) uhličitanu draselného. Směs se zahřeje na 150 °C, nechá se reagovat 5 hodin a ochladí se na 60 °C. Přidá se 300 ml vody a směs se energicky míchá. Organická vrstva se potom oddělí a umístí se do 11 baňky s kulatým dnem opatřené mechanickým míchadlem, teploměrem a přikapávací nálevkou. Po ochlazení na -15 °C se během 30 minut za míchání přikape

128 g roztoku 32% (hmotn.) kyseliny peroxooctové v kyselině octové. Teplota se zvýší na 0 °C a reakční směs se nechá reagovat 4 hodiny.

Přidá se roztok 250 g uhličitanu draselného v 500 ml vody a teplota se za míchání udržuje 30 minut při 0 °C. Oddělí se organická vrstva, třikrát se promyje 100 ml vody a suší se síranem sod20 ným.

Krok 2: Roztok se umístí do 11 nerezového autoklávu. Po přidání 3 g 5% palladia na uhlí (hmotnostně) se autokláv naplní vodíkem při tlaku 40 MPa a teplota se udržuje na 70 °C za míchání 6 hodin. Potom se autokláv ochladí na 20 °C a otevře se. Po odstranění katalyzátoru filtrací se roztok zahustí při 140 °C a 0,1 kPa. Získá se produkt ve formě bílé pevné látky o teplotě tání 127 až 135 °C, Mn (GPC) - 3580 g/mol, Mw/Mn = 1,33.

Příklad 3

Způsob podle vynálezu; příprava sloučeniny vzorce

-32CZ 302752 Β6

Do baňky s kulatým dnem se umístí: 20 g l-alfy!-2,2,6.6-tetratnethylpiperidin^-olu, 40 ml methanolu, 118 g roztoku peroxidu vodíku při 35% (objem/objem). Směs se zahřeje na 65 °C, nechá se reagovat 5 hodin, zahustí se vakuu dokud destiluje methanol a přidá se 40 ml dichlormethanu. Směs se míchá a oddělí se organická vrstva a zahustí se. Produkt se získá ve formě nažloutlého oleje.

'HNMR (300 MHz, deuterochloroform/ppm: 5,90-5,80 (m, 1H); 5,21 - 4,97 (m, 2H); 4,24 (m, 2H); 3,87 (m, IH); 1,75 (m,2H); 1,42 (m,2H); 1,15 (s,3H); 1,11 (s,3H).

Příklad 4a

Příprava sloučeniny vzorce

Do autoklávu z nerezové oceli se umístí: 20 g produktu z příkladu 3. 0,2 g Raneyova niklu a 100 ml toluenu; autokláv se naplní vodíkem při tlaku 0.8 MPa a míchá se 8 hodin při 25 °C. Potom se autokláv otevře, katalyzátor se odfiltruje a směs se zahustí ve vakuu. Získá se produkt ve formě bílé pevné látky.

'HNMR (300 MHz, deuterochloroform)/ppm: 3,95 (m, IH); 3,66 (t, 2H); 1,57 (m, 4H); 1,22 (m, 2H); 1,13 (s, 12H); 0,89 (t, 3H).

Příklad 4b

Příprava sloučeniny vzorce

Do baňka s kulatým dnem se umístí: 20 g produktu z příkladu 4a, 10,6 g methyIsebakátu, 100 ml xylenu a 0,25 g dibutylcínoxidu. Směs se zahřeje na 145 °C, nechá se za míchání 6 hodin reagovat, ochladí se a odpaří ve vakuu za získání produktu uvedeného výše ve formě oleje.

'HNMR (300 MHz, deuterochloroform )/ppm: 4,95 (m, 2H); 3,66 (t, 4H); 2,21 (t, 4H); 1,77 (m,4H); 1.63- l,42(m, 12H); 1,28 - 1,18 (m, 36H); 0,90 (t, 6H).

-33CZ 302752 B6

Další analytické údaje: HPLC analýza: 80 %

Elementární analýza;

C naměřeno 67,6 % H naměřeno 10,6 % N naměřeno 4,7 % vypočteno 68,4 % vypočteno 10,8 % vypočteno 4,7 %

Příklad 5

Způsob podle vynálezu; příprava sloučenina vzorce

N—O

Do autoklávu z nerezové oceli se umístí 20 g bis (2.2,ó,ó -tetramethylpiperidin -4-yl)esteru sebakové kyseliny (komerční název: Tinuvin® 770), 24 g allylbromidu, 6 g uhličitanu draselného a 100 ml toluenu; směs se zahřeje na 120 °C, nechá se za míchání reagovat 5 hodin, ochladí se a filtruje se, aby se odstranila sůl. Oddestiluje se přebytek allylbromidu. Roztok se umístí do baňky s kulatým dnem a během se 30 minut se při teplotě nižší než 25 °C přidá 8 g metách lorperbenzoové kyseliny rozpuštěné v 50 ml toluenu. Potom se k reakční směsi přidá roztok 13 g uhličitanu draselného ve 100 ml vody a nechá se 30 minut míchat. Organická vrstva se oddělí a promyje se roztokem uhličitanu draselného připraveného tak, jak je popsáno výše. Organická vrstva se potom suší nad síranem sodným a umístí se do autoklávu z nerezové oceli.

Po přidání 1 g 5% palladia na uhlí (hmotnostně) se autokláv naplní vodíkem pri tlaku 0,8 MPa a 4 hodiny se směs míchá při 25 °C. Po odfiltrování katalyzátoru se roztok odpaří ve vakuu. Produkt se získá ve formě nažloutlého oleje;

'HNMR (300MHz, deuterochloroform)/ppm: 4,95 (m, 2H); 3,66 (t, 4H); 2,21 (t, 4H); 1,77 (m, 4H); 1,63 - 1,42 (m, 12H); 1,28 - 1,18 (m, 36H); 0,90 (t, 6H).

Další analytické údaje:

HPLC analýza: 78 % Elementární analýza:

C naměřeno 67,2 % H naměřeno 10,3 % N naměřeno 4,6 % vypočteno 68,4 % vypočteno 10,8 % vypočteno 4,7 %

- 34CZ 302752 B6

Příklad 6

Meziprodukt vzorce

H^C NCHj H

Sloučenina se připraví podle postupu popsaného v příkladu 1 kroku 1. Roztok získaný v kroku 1 se potom zahustí při 140 °C a 0,1 kPa za vzniku pevné látky, teplota tání 138 až 143 °C, průměrná Mn (podle GPC) 2555 g/mol.

Příklad 7

CH, H,C

H,C' 'Ν' CH, Η,Ο' 'n' 'CH,

O

HA’ .N

-ř y

N_s N

VJ Lch,

H£ N CH, Hp^XN^XCH,

-vy,

H,C N CH, O

K roztoku 150 g produktu z příkladu 6 v 400 ml xylenu se přidá 66,5 g allylbromidu a 114 g uhličitanu draselného. Směs se zahřeje na 150°C, nechá se 5 hodin reagovat a ochladí se na 60 °C. Přidá se 300 ml vody a směs se intenzivně míchá. Organická vrstva se oddělí, ochladí se na -15 °C a za míchání během 30 minut se přidá roztok 32% (hmotn.) peroctové kyseliny v kyse20 line octové. Teplota se zvýší na 0 °C a reakční směs se nechá reagovat 4 hodiny. Za míchání se přidá roztok 250 g uhličitanu draselného v 500 ml vody a směs se nechá reagovat 30 minut při 0 °C. Organická vrstva se oddělí, třikrát se promyje 100 ml vody a suší se nad síranem sodným. Roztok se převede do 1 I autoklávu z nerezové oceli. Po přidání 3 g 5% platiny na uhlí se autokláv naplní vodíkem pri tlaku 4 MPa a udržuje se při 70 °C za míchání 6 hodin. Potom se auto25 kláv ochladí na 20 °C a otevře se. Po odfiltrování katalyzátoru se roztok zahustí při 140 °C

-35CZ 302752 B6 a 0,1 kPa. Získá se produkt ve formě bílé pevné látky o teplotě tání 125 až 135 °C, Mn (GPC) = 2979 g/mol.

Příklad 8

Sloučenina vzorce

Ci

io

K roztoku 93 g 2-chlor-4,6-bis-(N--n- butyl-N-(2-2,6,6-tetramethyIpiperidin^4-yl))-1,3,5-tríazinu v 300 ml toluenu se přidá 42 g allylbromidu a 71,7 g uhličitanu draselného. Směs se zahřeje na 150 °C, nechá se 10 hodin reagovat, ochladí se na 60 °C a za míchání se přidá 300 ml vody. Organická vrstva se potom oddělí a ochladí se na -5 °C a během 30 minut se přidá 64 g roztoku

39% (hmotn.) kyseliny peroctové a kyselině octové. Teplota se zvýší na 0 °C a reakční směs se nechá 2 hodiny reagovat. Přidá se roztok 90 g uhličitanu sodného v 500 ml vody a směs se udržuje 30 minut za míchání pří 0 °C. Organická vrstva se oddělí a suší se nad síranem sodným. Roztok se potom převede do 1 I autoklávu z nerezové oceli. Po přidání 3 g 5% (hmotn.) platiny na uhlí se autokláv naplní vodíkem při tlaku 4 MPa a udržuje se při 70 °C za míchání 6 hodin.

Potom se autokláv ochladí na 20 °C a otevře. Po odfiltrování katalyzátoru se roztok odpaří při 140 °C a 0,1 kPa. Získá se produkt ve formě bílé pevné látky.

'HNMR (300 MHz, deuterochloroform)/ppm: 4,97 (m, 2H); 3,67 (t, 4H); 3,29 (m, 4H); 1,80l,30(m,20H); 1,31 - 1,08 (m, 28H); 0,92 - 0,80 (m, 12H).

Příklad 9

Sloučenina vzorce

-36CZ 302752 B6

Směs obsahující 64,5 g sloučeniny popsané v příkladu 8, 200 ml xylenu, 20,4 g uhličitanu draselného a 4,6 g N-1-[2~(3-aminopropylarnino)-ethyl] propan-1,3-diaminu se zahřívá na 140 °C 10 hodin, ochladí se na 20 °C a promyje se 200 ml vody. Oddělená organická vrstva se odpaří při 140 °C a 0,1 kPa. Získá se pevná látka o teplotě tání 115 až 120 °C.

Příklad 10

Sloučenina vzorce

K roztoku 30 g N.N'-bis(2,2,ó,6-tetramethyl-4-piperidinyl}- L6-hexandiaminu v 240 ml toluenu se přidá 50 g allylbromidu a 63 g uhličitanu draselného. Vzniklá směs se zahřeje na 150 °C a nechá se 6 hodin reagovat, ochladí se na 20 °C, filtruje se a objem roztoku se sníží na 100 ml odpařením rozpouštědla pří 110°C a 0,1 kPa vakua. Ke koncentrovanému roztoku se přidá 150 ml toluenu, po ochlazení na -10 °C se za míchání během 1 hodiny přidá roztok 82 g mchlorperbenzoové kyseliny v 200 ml toluenu. Po zahřátí směsi na 0 °C se za míchání přidá roztok 100 g uhličitanu draselného v 300 ml vody a směs se nechá ohřát na 20 °C. Organická vrstva se oddělí, suší se nad síranem sodným a hydrogenuje se při tlaku vodíku 4 MPa s 2 g 5% roztoku platiny na uhlí při 70 °C 8 hodin. Katalyzátor se odfiltruje a roztok se odpaří při 110°C a 0,1 kPa.

'HNMR (300 MHz, deuterochloroform)/ppm: 3,75 (t, 4H); 3,54 (t, 4H); 2,82 (m, 2H); 2,63 (t,4H); 1,78- 1,45 (m, 20H), 1,42- 1,23 (m, 4H); 1,16 (s, 12H); 1,10 (s, 12H); 0,89 (m, ÓH).

Příklad 11

Sloučenina vzorce

K roztoku 90 g l-but-2-enyl-2,2,6,6-tetramethyl-píperidin—4- v 1 esteru kyseliny benzoové v 200 ml toluenu, se přidá 70 g 4-brom-2-butenu a 100 g uhličitanu draselného. Směs se zahřeje na 140 °C, nechá se za míchání 10 hodin reagovat, ochladí se na 20 °C, nalije se do 200 ml vody a míchá se. Organická vrstva se potom oddělí, zahustí se za odstranění 100 ml rozpouštědla při 110 °C a 2 kPa, potom se přidá 100 ml toluenu. Vzniklý roztok se ochladí na -15 °C a během 30 minut se za míchání přidá roztok 100 g m-chlorperbenzoové kyseliny v 200 ml toluenu. Směs se nechá reagovat 2 hodiny při 0 °C, potom se za míchání přidá roztok 40 g uhličitanu draselného

-37CZ 302752 B6 v 300 ml vody. Organická vrstva se oddělí a rozpouštědlo se odpaří za vakua. Získá se produkt ve formě nažloutlé kapaliny.

'11 NMR (300 MHz, deuterochloroform)/ppm: 7,99 (d, 2H); 7,49 (m, IH); 7,37 (m, 2H); 5,85 (m,

(m, 15H).

Příklad 12

Sloučenina vzorce

K roztoku 52 g 2,2,6,6-tetramethylpiperidinu v 250 ml hexanu se přidá 102 g uhličitanu draselného a 135 g propargy 1 brom idu. Směs se zahřeje na 140 °C, nechá se za míchání reagovat 10 hodin, ochladí se na 20 °C, nalije se do 300 ml vody a míchá se. Organická vrstva se oddělí, suší se nad síranem sodným a destiluje se za vakua, přičemž se jímá frakce při 64 °C a 10 mm Hg, která se potom rozpustí v 250 ml dichlomethanu a ochladí se na -15 °C. Ke vzniklému roztoku se za míchání během 30 minut přidá roztok 100 g m-chlorperbenzoovč kyseliny v 200 ml hexanu. Směs se nechá 2 hodiny reagovat při 0°C a za míchání se přidá roztok 40 g uhličitanu draselného v 300 ml vody. Organická vrstva se oddělí, suší se nad síranem sodným a rozpouštědlo se odpaří za vakua. Získá se produkt ve formě nažloutlé kapaliny.

‘HNMR (300 MHz, deuterochloroform)/ppm: 6,82 (t, 1H); 5,49 (d, 2H); 1,52 (s, 6H); 1,13 (s, 12H).

Příklad 13

Sloučenina vzorce

Směs 16 g sloučeniny popsané v příkladu 11, 500 ml ethanolu a 0,9 g Lindlarova katalyzátoru se umístí do autoklávu. Autokláv se naplní vodíkem při tlaku 1 MPa a udržuje se při 40 °C za míchání 6 hodin, potom se ochladí na 20 °C a otevře se. Po odfiltrování katalyzátoru se roztok odpaří ve vakuu. Vzniklý produkt se získá ve formě nažloutlé kapaliny.

'HNMR (300 MHz, deuterochloroform)/ppm: 6,29 (d, IH); 4,01 (m, IH); 1,57 (d, 3H); 1,45 (m, 6H); 1,12 (s, 12H).

-38 CZ 302752 B6

Příklad 14

Sloučenina vzorce

Směs 38 g sloučeniny popsané v příkladu 11, 300 ml toluenu a 1 g platiny nanesené na uhlí při 5 % hmotnostních, se naplní do autoklávu. Autokláv se naplní vodíkem při tlaku 3 MPa a udržuje io se při 40 °C za míchání 6 hodin, potom se ochladí na 20 °C a otevře se. Po odfiltrování katalyzátoru se rozpouštědlo odpaří ve vakuu při 110 °C a 3,5 kPa. Produkt se získá ve formě nažloutlé kapaliny.

'HNMR (300 MHz, deuterochloroform )/ppm: 3,69 (t, 2H); 1,45 (m, 8H); 1,15 (s, 12H); 0,92 (t, is 3H).

Příklad 15

Sloučenina vzorce

207 g 4-hydroxy-2,2,6,6-tetramethylpiperidinu, lOOg DBE-2⁶ (směs 75% dimethylesteru 25 kyseliny glutarové 25 % dimethylesteru kyseliny adipové, od DuPont-USA) se rozpustí v 500 ml toluenu, přidají se 2 g lithiumamidu směs se 6 hodin zahřívá k varu, dokud azeotropicky destiluje methanoí vznikající během reakce. Směs se potom ochladí na 20 °C, promyje se vodou, suší se nad síranem sodným. Vzniklý roztok se potom reaguje s allylbromidem, uhličitanem sodným, peroctovou kyselinou, vodíkem a 5% (hmotnostně) platinou na uhlí, podle stejného postupu a ve stejných stech io metrických poměrech, jak je popsáno pro přípravu sloučeniny v příkladu 5. Získá se produkt ve formě nažloutlého oleje.

'HNMR (300 MHz, deuterochloroform)/ppm; 4,95 (m, 2H); 3,63 (t, 4H); 2,24 (m, 2H); 1,86 1,71 (m, 4H-6H); 1,57 - 1,44 (m, 8H); 1,15 (m, 28H); 0,89 (m, 6H).

-39CZ 302752 B6

Příklad 16

Sloučenina vzorce

Krok 1: K roztoku 64 g 2,4,6-tris-(N-n-butyl-N-{2,2,6,6-tetramethylpiperidin^4-yl))l,3,5triazinu v 300 ml toluenu se přidá 48 g allylbromidu a 55,8 g uhličitanu draselného. Směs se lo zahřeje na 150 °C, nechá se 5 hodin reagovat, ochladí se na 60 °C a za míchání se přidá 300 ml vody. Organická vrstva se potom oddělí, odpaří se 100 ml rozpouštědla při 110 °C a 2 kPa, přidá se 400 ml toluenu, ochladí se na -5 °C a během 30 minut se za míchání přidá 57 g roztoku 39% (hmotn.) kyseliny peroctové v kyselině octové. Teplota se zvýší na 0 °C a reakční směs se nechá reagovat 2 hodiny. Přidá se roztok 80 g uhličitanu sodného v 500 ml vody a směs se za míchání i5 udržuje pří 0 °C 30 minut. Organická vrstva se oddělí a suší nad síranem sodným.

Krok 2: Roztok se naplní do 11 autoklávu z nerezové oceli. Po přidání 2 g 5% (hmotn.) platiny na uhlí se autokláv naplní vodíkem při tlaku 4 MPa a udržuje se za míchání 6 hodin při 70 °C, potom se ochladí na 20 °C a otevře se. Po odfiltrování katalyzátoru se roztok odpaří na 140 °C

2o a 0,1 kPa. Produkt se získá ve formě bílé pevné látky o teplotě tání 92 až 100 °C,

Příklad 17

Sloučenina vzorce

-40Roztok získaný v kroku 1 příkladu 14 se během 30 minut za míchání ve tmě při 25 °C přidá k 43 g bromu. Směs se nechá 6 hodin reagovat pří 25 °C, promyje se roztokem 54 g uhličitanu draselného v 500 ml vody, oddělí se, suší se nad síranem sodným a odpaří se při 100 °C za sníženého tlaku (1 kPa). Získá se narůžovělá pevná látka o teplotě tání 106 až 110 °C.

Příklad 18

Sloučenina vzorce ^CA

o

Br'

K roztoku získanému v kroku 1 z příkladu 2 se během 30 minut pri 25 °C ve tmě přidá 88 g bromu. Směs se nechá reagovat 6 hodin při 25 °C, promyje se roztokem 108 g uhličitanu dralo selného pri 25 °C, promyje se roztokem 108 g uhličitanu draselného v 1000 ml vody, oddělí se, suší se nad síranem sodným a zahustí při 120 °C za sníženého tlaku (1 kPa), Získá se nažloutlá pevná látka o teplotě tání vyšší než 250 °C (za rozkladu).

Obsah bromu: 32,1 % hmotnostního; Mn (podle GPC): 2862.

Příklady použití

Příklad 20

Stabilizace proti působení světla v PP pásech g každé sloučeniny uvedené níže a 1 g tri s(2,4-d i-terc. buty Ifeny l)fosfitu, 0,5 g pentaerythritol tetrakis(3-(3,5-diterc.butyl~4-hydroxyfenyl)propionátu), 1 g stearátu vápenatého se smísí v turbomixéru s polypropylenovým práškem o indexu tání 2,1 g/10 minut (měřeno pri 230 °C a 2,16 kg), který již obsahuje 1 g tris(2,4-diterc.butylfenylfosfítu) a 10,5 g pentaerythritol tetrakis(3-(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionátu).

Směs se protlačuje při 200 až 220 °C za vzniku granulí polymeru, které se potom převedou na natažené pásky o tloušťce 50 mikronů a šířce 2,5 mm za použití poloprovozní aparatury (Leonard-Suinirago(VA)-Itálie) pracující za následujících podmínek:

Teplota protlačování: 210 až 230 °C

Teplota hlavy: 240 až 260 °C

Poměr natažení: 1 : 6

-41 CZ 302752 B6

Takto připravené pásky se připevní na bílou kartu a vystaví se přístroji Weather-O~Meter 65 WR (ASTM G26-96D 2565-85) s teplotou černého panelu 63 °C.

Zbytková pevnost v tahu se měří pomocí tensometru o konstantní rychlosti na vzorcích odebra5 ných po různé době expozice na světle; z toho se vypočte doba vystavení (v hodinách) potřebná k dosažená poloviční pevnosti v tahu (T50).

Pro srovnání se tomuto testu podrobí pásky připravené za stejných podmínek, jak je uvedeno výše, ale bez přidání stabilizátorů podle vynálezu.

o

Získané výsledky jsou uvedené v tabulce níže.

Sloučenina podle vynálezu	T50 (hodiny)
žádná	340
sloučenina z příkladu 5	3040

Příklad 21

Stabilizace proti působení světla v LDPE filmech

Každá sloučenina uvedená níže ve formě předsměsí se smísí s LDPE kuličkami (Riblene FF 29,

2o dodáno od Enichem, Milano, Itálie), o hustotě 0,921 g/cm¹ a indexu tání (190 °C/2,16 kg) 0.60 g/10 minut v pomalém mixéru. Předsměs byla předem připravena pomocí protlačení prášku LDPE a 10 % hmotnostními sloučeniny uvedené níže. Směs se protlačuje při 210 °C a získá se film o tloušťce 150 mikronů.

Filmy se připevní na bílý kartón v kovových rámech a vystaví se přístroji Atlas Ci 65 Xenon Are Weather-O-meter, při 63 °C teploty černého panelu, při kontinuálním cyklu sušení podle ASTM G 26-96.

Během vystavení se průběh periodicky hodnotí měřením přírůstku karbony lu (iCO; zvýšení konin centrace karbony lu) pomocí FT-IR spektrofotometru a testováním vzorků na křehnutí. U některých vzorků se po různé době vystavení světlu měřila zbytková pevnost v tahu pomocí tensometru s konstantní rychlostí; z toho se vypočetla doba vystavení (v hodinách) potřebná pro dosažení poloviční hodnoty pevnosti v tahu (T50).

Výsledky jsou uvedeny v následující tabulce; nízký vzrůst koncentrace karbonylu a vysoký čas T50 znamenají dobrou stabilizaci.

Tabulka: Vzrůst koncentrace karbonylu (iCO) po 4760 hodinách expozice a T50

Sloučenina	T50/hodiny	iCO
0,2 % příklad 2	> 7050	0,08
bez stabilizátoru	660	křehnutí po 1560 hod

-42CZ 302752 B6

Příklad 22

Stabilizace proti působení světla v LDPE filmech ošetřených směsí BORDEAUX

Každá sloučenina uvedená níže ve formě předsměsi se smísí s LDPE kuličkami (Riblene FF 29, dodáno od Enichem, Milano, Itálie), o hustotě 0,921 g/cm³ a indexu tání (190 °C/2,I6 kg) 0,60 g/10 minut, v pomalém mixéru. Předsměs byla předem připravena pomocí protlačení prášku LDPE a 10 % hmotnostními sloučeniny uvedené níže. Směs se protlačuje při 210 °C a získá se io film o tloušťce 150 mikronů.

Filmy pro ošetření pesticidy se na 24 hodin umístí do suspenze směsi BORDEAUX (velmi rozšířený pesticid založený na síranu měďnatém) a vody (10 g směsi na 1 litr vody).

Ošetřené filmy se umístí do křemenových trubiček a vystaví se Atlas Ci 65 Xenon Are WeatherO-meteru, při 63 °C teploty černého panelu, při kontinuálním cyklu sušení podle ASTM G 2696.

Během vystavení se průběh periodicky hodnotí měřením přírůstku karbony lu (iCO; zvýšení kon2o centrace karbonylu) pomocí FT-IR spektrofotometru. Výsledky jsou uvedeny v tabulce níže.

Tabulka: Vrůst koncentrace karbonylu (iCO) po vyznačených hodinách působení

Sloučenina	iCO po 0 h
0,15 % příklad 2	0
bez stabilizátoru	0

Příklad 23

Stabilizace proti působení světla v LDPE filmech ošetřených VAPAM

Každá sloučenina uvedená níže ve formě předsměsi se smísí s LDPE kuličkami (Riblene FF 29, dodáno od Enichem, Milano, Itálie), o hustotě 0,921 g/cm³ a indexu tání (190 °C/2,16 kg) 0,60 g/10 minut, v pomalém mixéru. Předsměs byla předem připravena pomocí protlačení prášku

LDPE a 10 % hmotnostními sloučeniny uvedené níže. Směs se protlačuje při 210 °C a získá se film o tloušťce 150 mikronů.

Filmy pro ošetření pesticidy se umístí do sušárny na 20 dní při 30 °C v přítomnosti par uvolněných z 2 I vodného roztoku obsahujícího 50% VAPAM (Baslini S.p.A., Treviglío/BG, Itálie), střídavě s 382 g na litr metam-sodné soli, vzorce CFh-NH-CS-SNa.

Ošetřené filmy se umístí do křemencových trubiček a vystaví se Atlas CÍ 65 Xenon Are Weather-O-meteru, při 63 °C teploty černého panelu, při kontinuálním cyklu sušení podle ASTM G 26-96.

Během vystavení se průběh periodicky hodnotí měřením přírůstku karbonylu (iCO; zvýšení koncentrace karbonylu) pomocí FT-IR spektrofotometru. Výsledky jsou uvedeny v tabulce níže; malý vzrůst koncentrace karbonylu znamená dobrou stabilizaci.

-43 CZ 302752 B6

Tabulka: Vrůst koncentrace karbonylu (ÍCO) po 1000 hodinách expozice

Sloučenina	Koncentrace	i CO
příklad 2	0,2 %	0,38
bez stabilizátoru	0	láme se

Příklad 24

Stabilizace proti působení světla ve skleníkových fóliích

Každá sloučenina uvedená níže ve formě predsměsi se smísí s LDPE kuličkami (Riblene FF 29, dodáno od Enichem, Milano, Itálie), o hustotě 0.921 g/cm’ a indexu tání (190 °C/2,16 kg) 0,60 g/10 minut, v pomalém mixéru.

Předsměs byla předem připravena pomocí protlačení prášku LDPE a 10 % hmotnostních stericky bráněného hydroxylaminetheru podle vynálezu (sloučenina A) a relevantní koncentrace složky B (=oxo a nebo hydroxylová skupina obsahující kovový kostabilizátor) a C (další kostabilizátor; sůl karboxylové kyseliny).

Směs se protlačuje při 210 °C a získá se film tloušťce 150 mikronů. Filmy se vystaví na jižní střechu skleníku v Pontecchio Marconi (Bologna-ltaly). Ve skleníku se použily následující pesticidy:

VAPAM (Baslini S.p.A., Treviglio/BG, Italy), střídavě s vodným roztokem 382 g na litr metamsodné soli, vzorce CH₃-NH-CS-SNa;

SESMETRIN (Bimex SpA, Isola/VI, Italy), cožje 23,75% hmotnostní vodný roztok permethrinu vzorce

Skleník se ošetřuje roztokem 4 l VAPAMu v 10 litrech vody každých 6 měsíců a SESMETRINem (5 g v 5 litrech vody) každý měsíc.

Během vystavení se průběh periodicky hodnotí měřením přírůstku karbonylu (ÍCO; zvýšení koncentrace karbonylu) pomocí FT-IR spektrofotometru. Expozice se měřila v kilolangley (Kly; energie na jednotku plochy); 1100 Kly odpovídá jednomu roku expozice.

Sloučenina A	Složka B	Ca stearát	i CO
0,4% příklad 2	0,2 % ZnO	0,2
0,4% příklad 2	0	0
žádná	0	0

-44 CZ 302752 B6

Příklad 25

Natírání dřeva

a) Napuštění:

Substrát (borovice) se napustí za použití komerčně dostupné impregnace („Xylamon® lncolore“ obsah pevné látky 5,2 % od Sepam), Tato impregnace se nanese štětcem (1 nanesení) a suší se io 24 hodin při teplotě místnosti,

b) Vrchní nátěr

Vrchní nátěr se připraví z:

73.8 dílu alkydové pryskyřice (Jagol PS 21®, E. Jager KG),

0,52 dílu činidla proti vytvoření povlaku (Exkin 2®, Servo Delden Β. V.)

20.8 dílu rozpouštědla na bázi alifatického uhlovodíku (Exxsol D 40®, Deutsche Exxon Chemical GmbH)

4,16 kovového sušidla (Jager Antihydro - Trockner®, E. Jager KG)

0,70 dílu PE - vosk, 21 % v rozpouštědle (Lanco Glidd AH®, G. M. Langer & Co) Vrchní nátěr se stabilizuje 2 % DVA (sloučenina vzorce

UV-Absorber od Ciba Specialty Chemicals) a 1 % stabilizátoru podle vynálezu, jak je uvedeno v následující tabulce.

Všechny koncentrace jsou uvedeny jako hmotnostní vzhledem k pevnému pojivu.

Vrchní nátěr se nanese štětcem (dvakrát) na impregnované borové desky a suší se 24 hodin pri teplotě místnosti po každé aplikaci. Desky se vystaví urychlenému působení povětrnostních vlivů: (QUV, 8 hodin světlo pri 70 °C, 4 hodiny kondenzace při 50 °C, UV - A lampy).

Lesk (60°) se měří podle DIN 67530 každých 400 hodin testu. Jako reference se použijí nevystavené borové desky s nestabilizo váným vrchním nátěrem.

Výsledky jsou uvedeny v tabulce níže.

-45 CZ 302752 B6

Tabulka: Lesk (60°) po 2400 expozice

Nestabilizovaný nátěr	25
2 % UVA	63
2 % UVA + 1 % slouč. z příkladu 5

Počáteční lesk (60°) pro všechny vzorky: 92 až 93

Výsledky ukazují, že se stabilizátory podle vynálezu bylo dosaženo dobrého zachování lesku.

Příklad 26

Stabilizace dvouvrstvého nátěru na kovu

Testované světelné stabilizátory se rozpustí v 30 g Solvesso® 100 a testují se v čirém nátěru, který má následující složení (hmotnostní díly):

SvnthacryT SC 303° 27,51

Synthracryr SC 370²⁾ 23,34

Maprenal® 650^υ 27,29

Butylacetát/butanol (37/8) 4,33

Isobutanol 4,87

Solvesso*' 15O⁴⁾ 2,72

Crystal Oil K -3O⁵⁾ 8,74

Vyrovnávací č. BavsiloťT MA^6>_1,20

100,00 ‘Akrylátová pryskyřice, “Hoechst AG; 65% roztok ve směsi xylen/butanol (26:9) 'Akrylátová pryskyřice, “Hoechst AG; 75% roztok Solvesso® 1 OO⁴ 'Melamínová pryskyřice, ^Hoechst AG; 55% roztok v isobutanolu ’směs aromatických uhlovodíků, o teplotě varu: 182 až 203 °C (Solvesso® 150) nebo 161 až 178 °C (Solvesso* 100); výrobce: Esso směs alifatických uhlovodíků, teplota varu: 145 až 200 °C; výrobce: ®Shell ⁶1% v Solvesso® 150; výrobce: ®Bayer AG % stabilizátoru uvedeného v následující tabulce a 1,5 % UVA z příkladu 25 se přidá k čirému nátěru, obsahujícímu pevný podíl laku. Pro srovnání se použije čirý nátěr neobsahující stabilizátor.

Čirý nátěr se zředí Solvesso 100 za dosažení viskozity spreje a aplikuje se na hliníkovou desku (°U ni prime Epoxy, stříbrně kovový základní nátěr) a vypaluje se při 130 °C, 30 minut, za získání suchého filmu čirého nátěru o tloušťce 40 až 50 gm.

-46 CZ 302752 B6

Vzorky se potom zpracují v Atlas Xe-Wom weatherometeru (CAM 180) v následujících cyklech: 40' UV-světlo, 20' světlo s deštěm (zepředu), 60' světlo, 60' tma s deštěm (obě strany), světlo při 70 °C, tma při 40 °C (filtr: křemen/bor; 0,55 W/cm² při 340 nm).

Lesk povrchu (20° lesk podle DIN 67530) vzorků se potom měří v pravidelných intervalech; vysoké hodnoty znamenají dobrou stabilizaci. Výsledky jsou uvedeny v tabulce níže:

Tabulka:

Svět. stabilizátor	20°lesk (DIN 67530) po ... hodinách expozice
	0 hodin	800 hodin	3200 hodin
žádný	94	33	praskání po 800 hpdj
1 % slouč. z př. 5 + 1,5 % UVA	92	92	72

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims

1. Stericky bráněný aminether obecného vzorce IIIc nebo Va

-47kde spojující skupina Rje uhlovodík obsahující 3 až 500 atomů uhlíku nebo uhlovodík obsahující

3 až 500 atomů uhlíku obsahující 1 až 200 heteroatomů vybraných ze skupiny, kterou tvoří atom dusíku, atom kyslíku, atom fosforu, atom síry, atom křemíku a atom halogenu, a tvoří, společně s atomy uhlíku, ke kterým je přímo připojena, a atomem dusíku, substituovanou, šestičlennou cyklickou kruhovou strukturu;

5 R_t, R2, R3 a R₄ jsou nezávisle na sobě alkylová skupina obsahující 1 až 8 atomů uhlíku nebo hydroxyalkylová skupina obsahující 1 až 5 atomů uhlíku, nebo R[ a R₂, společně s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, nebo R; a R₄, společně s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 atomů uhlíku;

R?, Rf„ R7, Rr a R₉ jsou nezávisle na sobě atom vodíku, alkylová skupina obsahující 1 až 8 atomů uhlíku, alkenylová skupina obsahující 2 až 8 atomů uhlíku, ary lová skupina obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, halogenalkylové skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, skupina -CN, nitroskupina, atom halogenu, skupina -COOR_]0 nebo arylová skupina obsahující 6 až 12 atomů uhlí15 ku, která je substituovaná zbytkem vybraným ze skupiny, kterou tvoří alkylová skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, alkoxyskupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, atom halogenu;

Rio je alkylová skupina obsahující 1 až 12 atomů uhlíku, eykloalkylová skupina obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, fenylalkylová skupina obsahující 7 až 9 atomů uhlíku nebo fenylová skupina;

R?o a R₂i jsou atom halogenu;

s tou výhradou, že R v obecném vzorci IIIc není spojující skupina kde R?4 a R25 jsou společně skupina =0 nebo kde R₂₄ je atom vodíku a R₂₅ je atom vodíku, hydroxylová skupina, nebo alkanoyloxyskupina, která je substituovaná fenoxyskupinou nebo alkylfenoxyskupinou nebo fenylovou skupinou nebo alkylfenylovou skupinou.

2. Aminether podle nároku 1, kde

Rje dvouvazný uhlovodíkový zbytek obsahující 7 až 500 atomů uhlíku nebo uhlovodíkový zbytek obsahující 3 až 500 atomů uhlíku obsahující 1 až 200 heteroatomů vybraných ze skupiny, kte35 rou tvoří atom dusíku, atom kyslíku, atom fosforu, atom síry, atom křemíku a atom halogenu, a tvoří, společně s atomy uhlíku, ke kterým je přímo připojena, a atomem dusíku, substituovanou, šestičlennou cyklickou kruhovou strukturu;

Ri, R?, Rj a R₄ jsou nezávisle na sobe alkylová skupina obsahující 1 až 8 atomů uhlíku nebo

40 hydroxyalkylová skupina obsahující 1 až 5 atomů uhlíku, nebo R| a R₂, společně s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, nebo R₃ a R₄ společně s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 atomů uhlíku;

45 R5 a R„ jsou nezávisle na sobě atom vodíku nebo methylová skupina; a R7, Rr a R₉ jsou nezávisle na sobě halogenalkylové skupina obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, fenylová skupina, vinylová skupina, nitroskupina, kyanoskupina, skupina COOR|₀, kde R,_o je alkylová skupina obsahující 1 až

12 atomů uhlíku, eykloalkylová skupina obsahující 5 až 12 atomů uhlíku nebo fenylová skupina.

-48 CZ 302752 B6

3. Aminether podle nároku I odpovídající obecnému vzorci la nebo obsahující alespoň jednu skupinu obecného vzorce 3 kde ni je číslo od 1 do 4, io Gn je n-propoxyskupina nebo halogenovaná n~propoxyskupina, zejména n-propoxyskupina nebo brómovaná n-propoxyskupina;

G|i, pokud Π| je 1, je alkylová skupina obsahující 1 až 18 atomů uhlíku, která je nepřerušená nebo přerušená jedním nebo více atomy kyslíku, kyanoethylová skupina, benzoy lová skupina,

15 glycidylová skupina, jednovazný zbytek alifatické, cykloalifatické, nenasycené nebo aromatické karboxylové kyseliny, karbamové kyseliny nebo kyseliny obsahující fosfor nebo jednovazný silylový zbytek, s výhodou zbytek alifatické karboxylové kyseliny obsahující 2 až 18 atomů uhlíku, cykloalifatické karboxylové kyseliny obsahující 7 až 15 atomů uhlíku, nebo α,β-nenasycené karboxylové kyseliny obsahující 3 až 5 atomů uhlíku, kde každá karboxylová kyselina muže být

20 substituovaná na alifatické, cykloalifatické nebo aromatické Části, pokud je přítomna, 1 až 3 skupinami —COOZn, kde Z12 je atom vodíku, alkylová skupina obsahující 1 až 20 atomů uhlíku, alkenylová skupina obsahující 3 až 12 atomů uhlíku, cykloalkylová skupina obsahující 5 až 7 atomů uhlíku, fenylová skupina nebo benzylová skupina,

25 Gn, pokud ni je 2, je alkylenová skupina obsahující 2 až 12 atomů uhlíku, alkeny lenová skupina obsahující 4 až 12 atomů uhlíku, xyly lenová skupina, dvou vazný zbytek alifatické, cykloalifatické, aralífatické nebo aromatické dikarboxylové kyseliny, dikarbamové kyseliny nebo kyseliny obsahující fosfor nebo dvouvazný sily lový zbytek, s výhodou zbytek alifatické dikarboxylové kyseliny obsahující 2 až 36 atomů uhlíku, nebo cykloalifatické nebo aromatické dikarboxylové ao kyseliny obsahující 8 až 14 atomů uhlíku nebo alifatické, cykloalifatické nebo aromatické dikarbamové kyseliny obsahující 8 až 14 atomů uhlíku, kde každá dikarboxylové kyselina může být substituovaná na alifatické, cykloalifatické nebo aromatické části jednou nebo dvěma skupinami

-cooz_]2,

35 G]2, pokud Π] je 3, je trojvazný zbytek alifatické, cykloalifatické nebo aromatické tri karboxylové kyseliny, který může být substituovaný na alifatické, cykloalifatické nebo aromatické části skupinou -COOZ12, aromatické tri karbamové kyseliny nebo kyseliny obsahující fosfor neboje to trojvazný silylový zbytek,

40 a G]2, pokud ni je 4, je Čtyrvazný zbytek alifatické, cykloalifatické nebo aromatické tetrakarboxylové kyseliny;

Ri, R₂, R3 a R₄ jsou nezávisle na sobě alkylová skupina obsahující 1 až 8 atomů uhlíku nebo hydroxyalkylová skupina obsahující 1 až 5 atomů uhlíku, nebo R] a R₂, společně s atomem uhlí45 ku, ke kterému jsou připojeny, tvoří cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, nebo R, a R₄, společně s atomem uhlíku, ke kterému jsou připojeny, tvoří cykloalkylovou skupinu obsahující 5 až 12 atomů uhlíku;

-49 CZ 302752 B6 (ϊ je atom vodíku nebo methylová skupina;

G₍ a G? jsou atom vodíku; a alespoň jedna volná vazba obecného vzorce (3) je připojena k atomu uhlíku, atomu dusíku nebo atomu kyslíku organického zbytku definovaného v nároku 1 pro skupinu R.

4. Aminether podle nároku 1 obecného vzorce Illb hk kde zbytky A jsou nezávisle na sobě skupina -OR_n, skupina —N(R|₄)(R|₅) nebo skupina obecného vzorce II Id

HC CH,

20 X je skupina -O- nebo skupina >N-R|₆;

Riéjeatom vodíku, alkylová skupina obsahující l až 18 atomů uhlíku, alkenylová skupina obsahující 3 až 18 atomů uhlíku, cykloalkylová skupina obsahující 5 až 12 atomů uhlíku, která je nesubstituovaná nebo substituovaná 1, 2 nebo 3 alkylovými skupinami obsahujícími 1 až 4 atomy

25 uhlíku; feny laiky lová skupina obsahující 7 až 9 atomů uhlíku, která je nesubstituovaná nebo substituovaná na fenylové skupině 1, 2 nebo 3 alkylovými skupinami obsahujícími 1 až 4 atomy uhlíku; tetrahydrofurfurylová skupina, skupina vzorce IIIf ch₃

-50CZ 302752 B6 nebo alkylová skupina obsahující 2 až 4 atomy uhlíku, která je substituovaná v poloze 2, 3 nebo 4 hydroxylovou skupinou, alkoxyskupinou obsahující 1 až 8 atomů uhlíku nebo di(alkyl)aminoskupinou obsahující v každé alkylové části 1 až 4 atomy uhlíku;

Ri i má jeden z významů definovaných pro R_I6; a zbytky B mají nezávisle na sobě jeden z významů definovaných pro A; a všechny ostatní symboly jsou definovány stejnějako v nároku 1.

5. Kompozice stabilizovaná vůči škodlivému účinku světla, kyslíku nebo/a tepla, vyznačující se tím, že obsahuje

A) organický polymer, který je citlivý na oxidativní, tepelnou nebo/a aktinickou degradaci a

B) alespoň jeden stericky bráněný aminether podle nároku 1.

6. Kompozice podle nároku 5, vyznačující se tím, že jako organický polymer obsahuje termoplastický organický polymer nebo pojivo pro nátěrové hmoty.

7. Kompozice podle nároku 5, vyznačující se tím, že obsahuje od 0,1 do 10 % hmotnostních, vztaženo na materiál, který se má stabilizovat, složky B.

8. Kompozice podle nároku 5, vyznačující se tím, že obsahuje další složku vybranou ze skupiny, která zahrnuje rozpouštědla, pigmenty, barviva, změkčovadla, antioxidanty, stabilizátory, tixotropní činidla, egalizační činidla, další stabilizátory proti působení světla, pasivátory kovů, fosfity a fosfonity a látky zpomalující hoření.

9. Kompozice podle nároku 8, vyznačující se tím, že obsahuje jako další složku UV absorbér vybraný ze skupiny, kterou tvoří 2-hydroxyfenylbenzotriazoly, 2-hy droxy feny l-striaziny, benzofenony.

10. Použití stericky bráněného aminetheru obecného vzorce lile a/nebo Va podle nároku 1 jako stabilizátoru organického materiálu proti degradaci působením světla, kyslíku nebo/a tepla.

11. Způsob stabilizace organického materiálu proti degradaci působením světla, kyslíku nebo/a tepla nanesením stabilizátoru na uvedený materiál nebo vnesením stabilizátoru do uvedeného materiálu, vyznačující se tím, že stabilizátorem je stericky bráněný aminether obecného vzorce IIIc nebo/a Va podle nároku 1.

12. Použití stericky bráněného aminetheru obecného vzorce Kle nebo/a Va podle nároku 1 jako látky zpomalující hoření pro organický polymer.