CZ301032B6 - Benzoylpyrazoly a jejich použití jako herbicidu - Google Patents

Abstract

Rešení se týká benzoylpyrazolu obecného vzorce I, ve kterém mají substituenty specifické významy, a jejich solí, které jsou vhodné jako herbicidy pro selektivní hubení plevelu a plevelných travin v kulturách užitkových rostlin. Dále se týká zpusobu hubení nežádoucích rostlin a použití uvedených sloucenin obecného vzorce I pro hubení nežádoucích rostlin.

Description

Benzoylpyrazoly a jejich použití jako herbicidů

Oblast techniky 5

Vynález se týká technické oblasti herbicidů, obzvláště herbicidů pro selektivní hubení plevelů a plevelných travin v kulturách užitkových rostlin.

to Dosavadní stav techniky

Z různých spisů je již známé, že určité benzoylpyrazoly mají herbicidní vlastnosti. Tak jsou v německém vykládacím spise DOS 25 13 750 popsány takové l-alkyM-benzoyl-5-hydroxypyrazoly a l-alkyM-benzoyl-5-thiopyrazoly, které jsou na fenylovém kruhu substituované výhodně jedním nebo dvěma zbytky. Vedle vodíku je možno jako výhodné zbytky v poloze 2 uvést brom, chlor, jod, methylovou skupinu a nitroskupinu, v poloze 3 methoxyskupinu, v poloze 4 chlor, methoxyskupinu, methy lsulfony lovou skupinu a nitroskupinu a v poloze 5 methylovou skupinu. Hydroxyskupina, popřípadě thioskupina zde popsaných sloučenin je popřípadě substituovaná různými zbytky, jako jsou acylové zbytky. V JP 55033-45 jsou uvažovány další 520 hydroxypyrazoly a 5-thiopyrazoly, ve kterých je hydroxyskupina, popřípadě thioskupina, substituovaná v zásadě různými zbytky. US 4 643 757 popisuje l-methyl-4-benzoylpyrazoly jako herbicidy, které výhodně nesou v poloze 2 fenylového kruhu halogen, nitroskupinu nebo sulfonylmethylovou skupinu, v poloze 3 vodíkový atom, halogen nebo methylovou skupinu a v poloze 4 halogen nebo sulfonylmethylovou skupinu. V EP-A 0 203 428 jsou popsané 125 alky 1-4-benzoylpyrazoly jako herbicidy, které nesou výhodně v poloze 2 fenylového kruhu halogen nebo methylovou skupinu, v poloze 3 vodíkový atom nebo methylovou skupinu a v poloze 4 halogen nebo sulfomethylovou skupinu.

Sloučeniny, známé z těchto spisů, vykazují však často nedostatečné herbicidní účinky a/nebo nedostatečnou snášenlivost kulturními rostlinami. Úkolem předloženého vynálezu tedy je příprava herbicidně účinných sloučenin s herbicidními vlastnostmi, zlepšenými ve srovnání se sloučeninami, známými ze stavu techniky, jakož i se zlepšenou přijatelností pro kulturní rostliny.

Podstata vynálezu

Nyní bylo zjištěno, že určité 4-benzoylpyrazoly, které jsou na speciálních polohách substituované zvolenými zbytky, jsou obzvláště vhodné jako herbicidy. Předmětem předloženého vynálezu jsou tedy benzoylpyrazoly obecného vzorce 1 nebo jejich soli

ve kterém

R¹ značí methylovou nebo ethylovou skupinu, 45 R² značí trifluormethylovou skupinu, i

R³ značí vodíkový atom nebo methylovou nebo ethylovou skupinu,

R⁴ značí methylovou, ethylovou nebo n-propylovou skupinu,

R⁵ značí vodíkový atom, alkylkarbonylmethylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, alkylsulfonylovou skupinu sl až 4 uhlíkovými atomy, feny (sulfonylovou skupinu, benzylovou skupinu, benzoyl methylovou skupinu, alkylsulfonylovou skupinu s 1 až 3 uhlíkovými atomy, jednou nebo vícekrát substituovanou halogenem, fenylsulfonylovou skupinu, substituovanou jednou methylovou skupinou nebo halogenem, benzylovou skupinu, substi10 tuovanou halogenem, nitroskupinou nebo methoxyskupinou, nebo benzoyl methylovou skupinu, jednou nebo vícekrát substituovanou halogenem, nitroskupinou, methylovou skupinou nebo methoxyskupinou a n značí číslo 0. 1 nebo 2.

V případě, že R⁵ značí vodíkový atom, mohou se sloučeniny podle předloženého vynálezu obecného vzorce I v závislosti na vnějších podmínkách, jako je rozpouštědlo a hodnota pH, vyskytovat v různých tautomemích strukturách:

Vždy podle druhu substituentů obsahují sloučeniny obecného vzorce I kyselý proton, který se může odstranit reakcí s bází. Jako báze jsou vhodné například hydridy, hydroxidy a uhličitany lithia, sodíku, draslíku, hořčíku a vápníku, jakož i amoniak a organické aminy, jako je triethylamin a pyridin. Takovéto soli jsou rovněž předmětem předloženého vynálezu.

V obecném vzorci I a všech následujících vzorcích mohou být alkylové zbytky s více než dvěma uhlíkovými atomy přímé nebo rozvětvené. Alkylové zbytky značí například methylovou skupinu, ethylovou skupinu, n-propylovou skupinu, i-propylovou skupinu, n-butylovou skupinu, i-butylovou skupinu, t-butylovou skupinu nebo 2-butylovou skupinu, pentylové skupiny a hexylové skupiny, jako je n-hexylová skupina, i-hexylová skupina a 1,3-dimethylbutylová skupina. HaloCZ 301032 B6 gen značí atom fluoru, chloru, bromu nebo jodu. Tosylová skupina značí 4-methylfenylsulfonylovou skupinu.

Když je skupina vícenásobně substituovaná zbytky, tak se pod tím rozumí, že je tato skupina substituovaná jedním nebo více stejnými nebo různými uvedenými zbytky.

Sloučeniny obecného vzorce I se mohou vždy podle druhu připojení substituentů vyskytovat jako stereoizomery. Když je přítomný například jeden nebo více asymetrických uhlíkových atomů, tak se mohou vyskytovat enantiomeiy a diastereoizomery. Stereoizomery se mohou ze směsí, vzni10 kajících při výrobě, získat pomocí obvyklých dělících metod, například pomocí chromatografických metod. Stejně tak se mohou stereoizomery vyrobit použitím stereoselektivních reakcí za použití opticky aktivních výchozích látek a/nebo pomocných látek. Vynález se týká také všech stereoizomerů a jejich směsí, které jsou zahrnuté v obecném vzorci I, avšak nejsou specificky definované.

Obzvláště zajímavé jsou sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém n značí číslo 2.

Výhodné jsou sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém

R¹ značí methylovou skupinu a

R³ značí vodíkový atom nebo methylovou skupinu.

Výhodné jsou také sloučeniny obecného vzorce 1, ve kterém R⁴ značí methylovou nebo ethylo25 vou skupinu.

Obzvláště výhodné jsou sloučeniny obecného vzorce I ve kterém

R⁵ značí methylsulfonylovou, ethylsulfonylovou, n-propylsulfonylovou, fenyísulfonyiovou, 430 methylfenylsulfonylovou, benzylovou, benzoylmethylovou, nitrobenzoylmethylovou nebo

4-fluorbenzoylmethylovou skupinu.

Rovněž obzvláště výhodné jsou sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém R⁵ značí vodíkový atom.

Zcela obzvláště výhodné jsou sloučeniny obecného vzorce I, ve kterém R³ značí methylovou skupinu.

Ve všech dále uváděných obecných vzorcích mají substituenty a symboly, pokud není defíno40 váno jinak, stejné významy, jaké jsou uváděné u obecného vzorce I.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu obecného vzorce I, ve kterém R⁵ značí vodíkový atom, se mohou například vyrobit způsobem, uvedeným ve schématu 1 a známým z DOS 25 13 750, bazicky katalyzovanou reakcí halogenidu kyseliny benzoové s pyrazolonem, nebo způsobem, uvedeným ve schématu 2 a známým například z EP-A 0 186 117, bazicky katalyzovanou reakcí halogenidu kyseliny benzoové v pyrazolonu a následujícím přesmykem.

_

Schéma 2

(II)

Sloučeniny podle předloženého vynálezu obecného vzorce 1, ve kterých má R⁵ jiný význam než vodíkový atom, se vyrobí podle schématu 3 výhodně ze sloučenin, získaných podle schématu 1 nebo 2, bazicky katalyzovanou reakcí s vhodným acylačním činidlem R⁵ - X, přičemž X značí odštěpitelnou skupinu, jako je atom halogenu. Takovéto metody jsou známé například z DOS 25 13 750.

(la) (IV) (i)

Výchozí sloučeniny, používané ve výše uvedených schématech, jsou buď komerčně dostupné, nebo vyrobitelné pomocí o sobě známých metod. Tak se mohou pyrazolony obecného vzorce II například vyrobit pomocí metod, popsaných vEP-A0 240 001 a J. Prakt. Chem. 315, 382, (1973), a benzoylchloridy obecného vzorce III pomocí způsobů, popsaných v EP-A 0 527 036.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu obecného vzorce I mají výbornou herbicidní účinnost vůči širokému spektru hospodářsky důležitých jednoděložných a dvouděložných Škodlivých rostlin. Také těžko hubitelné vytrvalé plevely, které se množí ze rhizotnů, kořenových výrůstků nebo jiných trvalých orgánů, se účinnými látkami dobře hubí. Pri tom zpravidla nezáleží na tom, jestli io se substance použijí pri postupu před setím, před vzejitím nebo po vzejití. Jednotlivě je možno příkladně jmenovat některé zástupce jednoděložných a dvouděložných plevelů, kteří mohou být kontrolováni sloučeninami podle předloženého vynálezu, bez toho, že by mělo nastat tímto jmenováním omezení na určité druhy.

Na straně jednoděložných druhů plevelů jsou dobře hubeny například Avena, Lolium, Alopecurus, Digitaria, Echínochloa, Phalaris, Setaría spp., jakož i druhy Cyperus z annuelní skupiny a na straně perennuících druhů Agropyron, Cynodon, Imperata, jakož i Sorghum a také vytrvalé druhy Cyperus.

U dvouděložných druhů plevelů působí spektrum účinku na druhy, jako je například Abutilon, Amaranthus, Galium, Ipomoea, Lamium, Matricaria, Sida, Sinapis, Stellaria, Veronica a Viola na anuelní straně, jakož i Convolvulus, Cirsíum, Rumex a Artemisia u perennujících plevelů.

Za specifických podmínek kultur v rýži přítomné škodlivé rostliny, jako je například Echino25 chloa, Sagittaria, Alisma, Eleocharis, Scirpus a Cyperus, jsou rovněž účinnými látkami podle předloženého vynálezu výborně hubeny.

Když se sloučeniny podle předloženého vynálezu aplikují před klíčením na povrch půdy, tak se buď úplně potlačí vzejití klíčků plevelů, nebo plevely rostou do stadia vyklíčených lístků, potom se však jejich růst zastaví a rostliny po uběhnutí tří až čtyř týdnů úplně zahynou. Při aplikaci účinné látky na zelené části rostlin při postupu po vzejití dochází velmi rychle po ošetření ke drastickému zastavení růstu a rostliny plevelů zůstávají ve stadiu růstu, ve kterém byly v okamžiku aplikace, nebo po určité době zcela zahynou, takže tímto způsobem je pro kulturní rostliny velmi brzy a trvale odstraněna škodlivá konkurence plevelů. Obzvláště vykazují slouče35 niny podle předloženého vynálezu výborný účinek proti Apera spica venti, Chenopodium album, Lamium purpureum, Polygonům convulvulus, Stellaria media, Veronica hederifolia, Veronica persica, Viola tricolor, jakož i proti druhům Amaranthus, Galium a Kochia.

Ačkoliv mají sloučeniny podle předloženého vynálezu výbornou herbicidní aktivitu vůči jedno40 děložným a dvouděložným plevelům, jsou kulturní rostliny hospodářsky významných kultur, jako je pšenice, ječmen, žito, rýže, kukuřice, cukrová řepa, bavlna a sója, poškozovány pouze nepodstatně nebo nejsou poškozovány vůbec. Obzvláště vykazují výbornou přijatelnost v obilí, jakoje pšenice, ječmen a kukuřice, obzvláště pšenice. Uvedené sloučeniny jsou vhodné z tohoto hlediska velmi dobře pro selektivní potlačování nežádoucího růstu rostlin v zemědělských užitko45 vých rostlinách nebo v okrasných rostlinách.

Na základě svých herbicidních vlastností mohou být sloučeniny podle předloženého vynálezu použity pro hubení škodlivých rostlin v kulturách známých nebo ještě neobjevených genově technicky změněných rostlinách. Tyto transgenní kulturní rostliny se vyznačují zpravidla so obzvláště výhodnými vlastnostmi, například resistenci vůči určitým pesticidům, především určitým herbicidním prostředkům nebo resistenci vůči onemocněním rostlin nebo původcům onemocnění rostlin, jako určitým hmyzům nebo mikroorganismům, jako jsou houby, bakterie nebo viry. Další zvláštní vlastnosti se týkají například sklizně se zřetelem na množství, kvalitu, skladovatelnost, složení a speciální obsahové látky. Tak jsou například známé transgenní rostliny se

- * _ zvýšeným obsahem škrobu nebo se změněnou kvalitou škrobu, nebo takové, které mají jiné složení mastných kyselin.

Výhodné je použití sloučenin obecného vzorce 1 podle předloženého vynálezu nebo jejich solí 5 v hospodářsky významných transgenních kulturách užitkových a okrasných rostlin, například obilí, jako je pšenice, ječmen, žito, oves, proso, rýže, maniok a kukuřice, nebo také v kulturách cukrové řepy, bavlny, sóji, řepky, brambor, rajčat, hrachu a jiných druhů zeleniny. Výhodně se sloučeniny obecného vzorce I mohou používat jako herbicidy v kulturách užitkových rostlin, které jsou resistentní vůči fytotoxickým účinkům herbicidů, popřípadě byly pomocí genové techio niky učiněny resistentními.

Dosavadní cesty pro výrobu nových rostlin, které mají ve srovnání s dosud se vyskytujícími rostlinami modifikované vlastnosti, spočívají například v klasických způsobech pěstování a výrobě mutantů. Alternativně se mohou vyrobit nové rostliny se změněnými vlastnostmi pomocí [5 genově technických postupů (viz například EP-A-0221044 a EP-A-0131624). Popsány byly například v mnoha případech genově technické změny kulturních rostlin za účelem modifikace v rostlinách syntetizovaného škrobu (například WO 92/11376, WO 92/14827 a WO 91/19806), transgenní kulturní rostliny, které mají resistenci proti určitým herbicidům typu glufosinát (viz například EP-A-0242236, EP-A-242246) nebo glyfosát (WO 92/00377) nebo sulfonylmočovinám (EP-A-0257993, US-A-5013659),

- transgenní kulturní rostliny, například bavlna, se schopností produkovat toxiny Bacillu thuringiensis (Bt-toxiny), které způsobují resistenci rostlin vůči určitým Škůdcům (EP-A0142924, EP-A-0193259),

- transgenní kulturní rostliny s modifikovaným složením mastných kyselin (WO 91/13972).

Početné molekulárně biologické techniky, pomocí kterých je možno vyrobit nové transgenní rostliny se změněnými vlastnostmi, jsou v principu známé; viz například Sambrook a kol., 1989, Molecular Cloning, A Laboratory Manual, 2. vyd. Cold Spring Harbor Laboratory Press, Cold Spring Harbor, NY; nebo Winnacker „Gene und Klone“, VCH Weinheim 2. vydání 1996 nebo

Christou, „Trends in Plant Science“ 1 (1996) 423-431). Pro takovéto genově technické manipulace se mohou zavést molekuly nukleových kyselin do plasmidů, které dovolí mutagenesi nebo změnu sekvence rekombinací DNA-sekvencí. Pomocí výše uvedeného standardního způsobu se mohou provádět například výměny bází, odstranění částí sekvencí nebo zavedení přírodních nebo syntetických sekvencí. Pro spojení DNA-fragmentů navzájem je možno na fragmenty připojit adaptory nebo linkery.

Výroby rostlinných buněk se sníženou aktivitou genového produktu se může například dosáhnout expresí alespoň jedné odpovídající antisense-RNA, jedné sense-RNA pro dosažení kosupresního efektu nebo expresí alespoň jednoho odpovídajícím způsobem konstruovaného ribozymu, který specificky štěpí transkripty výše uvedeného genového produktu.

K tomu se mohou použít jednak molekuly DNA, které zahrnují celkovou kódující sekvenci genového produktu včetně eventuálně přítomných bočních sekvencí, tak také molekuly DNA, které zahrnují pouze části kódujících sekvencí, přičemž tyto části musí být dostatečně dlouhé k tomu, so aby v buňkách způsobily antisense-efekt. Možné je také použití DNA-sekvencí, které mají vysoký stupeň homologie ke kódovaným sekvencím genového produktu, ale nejsou úplně identické.

Při expresi molekul nukleové kyseliny v rostlinách může být syntetizovaný protein lokalizován v každém libovolném kompartimentu rostlinné buňky. Aby se ale dosáhlo lokalizace v určitém kompartimentu, může se například spojit kódující region s DNA-sekvencemi, které zajišťují lokalizaci v určitém kompartimentu. Takovéto sekvence jsou pro odborníky známé (viz například

Braun a kol., EMBO J. 11 (1992), 3 219-3 227; Wolter a kol., Proč. Nati. Acad. Sci. USA 85 (1988), 846-850; Sonnewald a kol, Plant J. 1 (1991), 95-106).

Transgenní rostlinné buňky se mohou pomocí známých technik regenerovat na celé rostliny. U transgenních rostlin se může principiálně jednat o rostliny každého libovolného rostlinného druhu, to znamená jak o jednoděložné, tak také o dvouděložné rostliny. Tak je možno získat transgenní rostliny, které mají změněné vlastnosti, nadexpresí, supresí nebo inhibicí homologních (= přírodních) genů nebo genových sekvencí nebo expresí heteroiogních (= cizích) genů nebo io genových sekvencí.

Při použití účinných látek podle předloženého vynálezu v transgenních kulturách dochází vedle účinků vůči škodlivým rostlinám, v jiných kulturách očekávatelných, často k účinkům, které jsou v odpovídajících transgenních kulturách specifické, například změněné nebo speciálně rozšířené spektrum plevelů, které mohou být hubeny, změněná aplikovaná množství, která mohou být použita pro aplikaci, výhodně dobrá kombinovatelnost s herbicidy, vůči kterým je transgenní kultura resistentní, jakož i ovlivnění růstu a výnosu transgenních kulturních rostlin. Předmětem předloženého vynálezu je tedy také použití sloučenin podle předloženého vynálezu jako herbicidů pro hubení Škodlivých rostlin v transgenních kulturních rostlinách.

Kromě toho mají sloučeniny podle předloženého vynálezu výborné růstově regulační vlastnosti na kulturní rostliny. Zasahují regulačně do rostlinám vlastní látkové výměny a mohou se tím použít pro cílené ovlivnění obsahových látek v rostlinách a pro ovlivnění sklizně, například vyvoláním desikace a zastavením růstu. Dále jsou také vhodné pro základní řízení a inhibici nežá25 doucího vegetativního růstu, bez toho, že by se pri tom rostliny usmrtily. Inhibice vegetativního růstu hraje u mnoha jednoděložných a dvouděložných kultur velkou roli, neboť tím může být potlačeno nebo zcela zamezeno skladování.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu se mohou vyskytovat ve formě postřikových prášků, emulgovatelných koncentrátů, stříkatelných roztoků, poprašů nebo granulátů v obvyklých přípravcích, Předmětem předloženého vynálezu jsou tedy také herbicidní prostředky, které obsahují sloučeniny obecného vzorce I podle předloženého vynálezu. Sloučeniny obecného vzorce I se mohou formulovat různými způsoby, vždy podle toho, jaké jsou předem dané biologické a/nebo chemicko-íyzikální parametry. Jako možnosti formulací přicházejí například v úvahu:

postřikový prášek (WP), ve vodě rozpustný prášek (SP), ve vodě rozpustné koncentráty, emulgovatelné koncentráty (EC), emulze (EW), jako jsou emulze typu voda v oleji a olej ve vodě, stříkatelné roztoky, suspenzní koncentráty (SC), disperze na olejové nebo vodné bázi, s olejem mísitelné roztoky, popraše (DP), kapslové suspenze (CS), moridla, granuláty pro rozmetací a půdní aplikaci, granuláty (GR) ve formě mikrogranulátů, postřikových granulátů a adsorpčních granulátů, ve vodě dispergovatelné granuláty (WG), ve vodě rozpustí granuláty (SG), ULV-formulace, mikrokapsie a vosky. Tyto jednotlivé typy formulací jsou v principu známé a jsou například popsané v publikacích Winnacker-Kůchler, „Chemische Technologie“, díl 7, C. Hauser Verlag Munchen, 4. vyd. 1986; Wade van Valkenburg, „Pesticide Focmulations“, Marcel Dekker, N. Y.,

1973; K. Martens, „Spray Drying“ Handbook, 3. ed. 1979, G. Goodwin Ltd. London,

Nutné pomocné prostředky pro uvedené formulace, jako jsou inertní materiály, tenzidy, rozpouštědla a další přísady, jsou rovněž známé a jsou popsané například v publikacích: Watkiuns, „Handbook of Insecticide Dust Diluent and Carries“, 2. ed., Darland Books, Caldwell N. J., só H.v.Olphen, „Introduction to Clay Colloíd Chemistry“, 2. ed., J. Wiley & Sons, N. Y., C. Marsden, „Solvents Guide“, 2.ed., Interscience, N.Y. 1963 McCutcheon's „Detergents and

Emulsifiers Annual“, MC Publ. Corp., Ridgewood N.J.; Sisley and Wood, „Ecyclopedia of Surface Active Agents“, Chem. Publ. Co. Inc., N.Y. 1964 ; Schónfeldt, „Grenzfláchenaktive Athylenoxidaddukte“, Wiss. Verlagsgesellschaft, Stuttgart 1976; Winnacker-Kůchler, „Chemische Technologie“, díl 7, C, Hauser Verlag Munchen, 4. vyd. 1986.

Postřikové prášky jsou ve vodě rovnoměrně dispergovatelné preparáty, které vedle účinné látky obsahují kromě zreďovací nebo inertní látky ještě tenzidy ionogenního a/nebo neíonogenního typu (smáěedla, dispergační činidla), například polyoxyethylované alkylfenoly, polyoxyethylo5 váné mastné alkoholy, polyoxyethylované mastné aminy, alkansulfonáty nebo alkylbenzensuífonáty, sodné soli ligninových kyselin, sodná sůl 2,2'-dinaftylmethan-ó,6'-disuIfonové kyseliny, sodná sůl kyseliny dibutylnaftalen-sulfonové nebo také sodná sůl kyseliny oleylmethyltaurové. Pro výrobu postřikových prášků se herbicidní účinná látka jemně rozemele v obvyklé aparatuře, jako je kladivový mlýn, perlový mlýn a mlýn se vzduchovým paprskem a současně nebo později se smísí s formulačními pomocnými prostředky.

Emulgovatelné koncentráty se vyrobí rozpuštěním účinné látky v organickém rozpouštědle, jako je například butylalkohol, cyklohexanon, dimethylformamid, xylen, nebo také výševroucí aromáty nebo uhlovodíky nebo směsi organických rozpouštědel za přídavku jednoho nebo více tenzidů is ionogenního a/nebo neíonogenního typu (emulgátory). Jako emulgátory se mohou například použít vápenaté soli alkyIaryIsulionových kyselin, jako je dodecylbenzensulfonát vápenatý, nebo neionogenní emulgátory, jako jsou polyglykolestery mastných kyselin, alkylarylpolyglykolethery, polyglykolethery mastných alkoholů, kondenzační produkty propylenoxidu a ethylenoxidu, alkylpolyethery, estery mastných kyselin a sorbitolu, estery mastných kyselin a polyoxy20 ethylensorbitolu nebo polyoxyethylensorbitanestery.

Popraše se získají rozemletím účinné látky s jemně rozmělněnými pevnými látkami, jako je například mastek, přírodní zeminy, jako je kaolin, bentonit nebo pyrofyllit, nebo také křemelina, Suspenzní koncentráty mohou být na vodné nebo olejové bázi. Mohou se vyrobit například mokrým mletím za použití komerčně běžných perlových mlýnů a popřípadě za přídavku tenzidů, jaké byly již například uvedené u jiných typů formulací.

Emulze, například emulze olej-ve-vodě (EW), se dají například vyrobit pomocí míchadel, koloidních mlýnů a/nebo statických mísičů za použití vodných organických rozpouštědel a popři30 pádě tenzidů, jaké byly již například uvedené u jiných typů formulací.

Granuláty se mohou vyrobit bud* rozstřikováním účinné látky nebo účinných látek na adsorpce schopný, granulovaný inertní materiál, nebo nanesením koncentrátu účinné látky pomocí lepidel, například polyvinylalkoholu, polyakrylátu sodného nebo také minerálních olejů, na povrch nos35 ných látek, jako je písek, kaolinit nebo granulovaný inertní materiál. Také se mohou vhodné účinné látky granulovat způsobem obvyklým pro výrobu granulovaných hnojiv, popřípadě ve směsi s hnojivý. Ve vodě dispergovatelné granuláty se zpravidla vyrábějí pomocí obvyklých způsobů, jako je sprejové sušení, granulace ve vířivém loži, talířová granulace, míšení ve vysokorychlostních mísících a extruze bez pevného inertního materiálu.

Pro výrobu talířových granulátů, granulátů získaných v pohyblivém loži, extrudovaných granulátů nebo vstřikovaných granulátů je možno poukázat na způsoby, popsané v publikaci „SprayDrying Handbook“, 3. vyd. 1979, G. Goodwin Ltd. London; J. E. Browning, „Agglomeration“, Chemical and Engineering 1967, str. 147 a další; „Perry's Chemical Engineer's Handbook“,

5. vyd., McGraw-Hill, New York 1973. str. 8-57. Další podrobnosti pro formulaci prostředků pro ochranu rostlin jsou popsané například v publikacích G.C. Klingman, „Weed Control as a Science“, John Wiley and Sons, lne., New York, 1961, str. 81-96 a J. D. Freyer, S. A. Evans, „Weed Control Handbook“, 5. vyd., Blackwell Scientific Publications, Oxford, 1968, str. 101103.

Agrochemické přípravky podle předloženého vynálezu obsahují zpravidla 0,1 až 99 % hmotnostních, obzvláště 0,1 až 95 % hmotnostních účinné látky obecného vzorce ί. V postřikových prášcích činí koncentrace účinné látky například asi 10 až 90 % hmotnostních, zbytek do 100 % hmotnostních sestává z obvyklých součástí formulací. U emulgovatelných koncentrátů může být koncentrace účinné látky asi 1 až 90 % hmotnostních, výhodně 5 až 80 % hmotnostCZ 301032 B6 nich. Práškovité formulace obsahují 1 až 30 % hmotnostních, výhodné většinou 5 až 20 % hmotnostních účinné látky. Stříkatelné roztoky obsahují asi 0,05 až 80 % hmotnostních, výhodně 2 až % hmotnostních účinné látky. U ve vodě dispergovatelných granulátů závisí obsah účinné látky zčásti na tom, zda se účinná sloučenina vyskytuje v kapalném nebo pevném stavu a jaké se použije granulační pomocné činidlo, plnidlo a podobně. U ve vodě dispergovatelných granulátů je obsah účinné látky zpravidla v rozmezí 1 až 95 % hmotnostních, výhodně 10 až 80 % hmotnostních.

Vedle toho obsahují uvedené formulace účinných látek popřípadě odpovídající obvyklé látky io zprostředkující přilnavost, smáčedla, dispergační činidla, emulgátory, penetrační činidla, konzervační prostředky, protimrazové prostředky a rozpouštědla, plnídla, nosiče, barviva, odpěňovadla, látky potlačující odpařování a látky ovlivňující hodnotu pH a viskosity.

Na bázi těchto formulací se dají vyrobit také kombinace sjinými pesticidně účinnými látkami, jako jsou například herbicidy, insekticidy, fungicidy, akaricidy, jakož i safeneiy, hnojivá a/nebo růstové regulátory, například ve formě hotových přípravků nebo tankových směsí.

Jako kombinační partnery pro účinné látky podle předloženého vynálezu ve směsných formulacích nebo v tankových směsích je možno uvést například známé účinné látky, které jsou naprí20 klad popsané v publikaci Weed Research 26, 441^145 (1986) nebo „The Pesticide Manual“, 11. ed. The British Crop Protection Council and the Royal Soc. of Chemistry, 1997 a ve zde citované literatuře. Jako známé herbicidy, které je možno kombinovat se sloučeninami obecného vzorce I, je možno jmenovat následující účinné látky (poznámka: Sloučeniny jsou označeny bud' pomocí tzv. „common name“ podle mezinárodní organisace pro standardisaci (ISO), nebo pomocí chemického názvu, popřípadě s obvyklým číslem kódu):

acetochlor; acifluorfen; aclonifen; AKH 7088, tj. kyselina [[[l-[5-[2-chlor-4-(trifluormethyl)fenoxy]-2-nitrofenyl]-2-methoxyethyliden]amino]oxy]octová a -methylester kyseliny octové; alachlor; alfoxydim; ametiyn; amidosulfuron; amitrol; AMS, tj. sulfamát amonný; anilofos; so asulam; atrazin; azimsulfuron (DPX-A8947); aziprotryn; barban; BAS 516 H, tj. 5-fluor-2fenyl-4H-3,l-benzoxazin-4-on; benazolin; benfluralin; benfuresát; bensulfuron-methyl; bensulid; bentazon; benzofenap; benzofluor; benzoylpropethyl; benzthiazuron; bialaphos; bifenox; bromacil; bromobutid; bromofenoxim; bromoxynil; bromuron; buminafos; busoxinon; butachlor; butamifos; butenachlor; buthidazol; butralin; butylát; kafenstrol (CH-900);

karbetamid; kafentrazon (ICI-A0051); CDAA, tj. 2-chlor-N,N-di-2-propenylacetamid; CDEC, tj. 2-chlorally tester kyseliny diethyldithiokarbaminové; chlomethoxyfen; chloramben; chlorazifop-butyl, chlormesulon (ICI-A0051); chlorbromuron; chlorbufam; chlorfenak; chlorflurecolmethyl; chloridazon; chloritnuron ethyl; chlomitrofen; chlorotoluron; chloroxuron; chlorprofam; chlorsulfuron; chlorthal-dimethyl; chlorthiamid; cinmethylin; cinosulfuron; klethodim; klodina40 fop a jeho esterderiváty (např. klodinafop-propargyl); klomazon; clomeprop; cloproxydim; clopyralid; kumyluron (JC940); kyanazin; cykloát; cyklosulfamuron (AC 104); cykloxydim; cykluron; cyhalofop a jeho esterderiváty (např. butylester, DEH-112); cyperquat; cyprazin; cyprazol; daimuron; 2,4-DB; dalapon; desmedifam; desmetryn; di-allát; dicamba; dichlobenil; dichlorprop; diclofop a jeho estery jako diclofop-methyl; diethaty 1; difenoxuron; difenzoquat;

diflufenikan; dimefúron; dimethachlor; dimethametryn; dimethenamid (SAN-582H); dimethazon, klomazon; dimethipin; dimetrasulfuron, dinitramin; dinoseb; dinoterb; difenamid; dipropetryn; diquat; dithiopyr; diuron; DNOC; eglinazin-ethyl; EL 77, tj. 5-ky ano-1-(1,1dimethylethyl)-N-methyl-lH-pyrazol-4-karboxamid; endothal; EPTC; esprocarb; ethalfluralin; ethametsulfuron-methyl; ethidimuron; ethiozin; ethofumesát; F5231, tj. N-[2-ch lor-4-fluor-5 so [4-(3-fluorpropyl)~4,5-dihydro-5-oxo-l H-tetrazol-l-yl]fenyl]ethansulfonamid; ethoxyfen a jeho estery (např. ethylester, HN-252); etobenzanid (HW 52); fenoprop; fenoxan, fenoxaprop a fenoxaprop-P, jakož i jeho estery, např. fenoxaprop-P-ethyl a fenoxaprop-ethyl; fenoxydim; fenuron: flamprop-methyl; flazasulfuron; fluazifop a fluazifop-P a jeho estery, např. fluazifopbutyl a fluazifop-P-butyl; fluchloralin; flumetsulam; flumeturon; flumiklorak a jeho ester (např.

pentylester, S-23031); flumioxazin (S-482); flumipropyn; flupoxam (KNW-739); fluorodifen;

Λ

CZ 301032 Bó fluoroglykofen-ethyl; flupropacil (UBKM243); fluridon; flurochloridon; fluroxypyr; flurtamon;

fomesafen; fosamin; furyloxyfen; glufosinát; glyfosát; halosafen; halosulfuron a jeho estery (např. methylester, NC-319); haloxyfop a jeho estery; haloxyfop-P (= R-haloxyfop) a jeho estery; hexazinon; imazamethabenz-methyl; imazapyr; imazaquin a soli, jako je amonná sůl;

imazethamethapyr; imazethapyr; imazosulfuron; ioxynil; isokarbamid; isopropalin; isoproturon; isouron; isoxaben; isoxapyrifop; kar huti lát; laktofen; lenacil; linuron; MCPA; MCPB; mecoprop; mefenacet; mefluidid; metamítron; metazaehlor; methabenzthiazuron; metham; methazol; methoxyfenon; methyIdymron; metabenzuron, methobenzuron; metobromuron; metolachlor; metosulam (XRD511); metoxuron; metribuzin; metsulfuron-methyl; MH; molinát; monalid; io monokarbamid dihydrogensulát; monolinuron; monuron; MT 128, tj. 6-chlor-N-(3-chlor-2propenyl)-5-methyl-N-fenyl-3-pyridazinamin; MT 5950, tj. N-[3-chlor-4-(]-methylethyl)fenyl]-2-methylpentanamid; naproanilid; napropamid; naptalam; NC310, tj. 4-(2,4-dichlorbenzoyl)-l-methyl-5-benzyloxypyrazol; neburon; nicosulfuron; nipyraclofen; nitralin; nitrofen; nitrofluorfen; norflurazon; orbencarb; oryzalin; oxadiargyl (RP-020630); oxadiazon; oxyfluor15 fen; paraquat; pebulát; pendimethalin; perfluidon; phenisopham; phenmedipham; pikloram; piperofos; piributicarb; pirifenopbutyl; pretilachlor; primisulfuron-methyl; procyazin; prodiamin; profluralin; proglinazin-ethyl; prometon; prometryn; propachlor; propaníl; propaquizafop a jeho estery; propazine; propham; propisochlor; propyzamid; prosulfalin; prosulfocarb; prosulfuron (CGA-152005); prynachlor; pyrazolinát; pyrazon; pyrazosulfuron-ethy); pyrazoxyfen; pyridát;

pyrithiobac (KIH-2031); pyroxofop a jeho estery (např. propargylester); chinklorak, chinmerak, chinofop a jeho esterové deriváty; chizalofop a chizalofop-P a jeho esterové deriváty, např. chizalofop-ethyl; chizalofop-P-tefuryl a -ethyl; renriduron; rimsulfuron (DPX-E 9636); S 275, tj. 2-[4-chlor-2-fluor-5-(2-propynyloxy)fenyl]-4,5,6,7-tetrahydro-2H-indazoI; sekbumeton; sethoxydim; siduron; simazin; simetryn; SN 106279, tj. kyselina 2-[[7-[2-chlor-4_(trifluor25 methy l)fenoxy)-2-naftalenyl]oxy)propanová a -methylester; sulfentrazon (FMC-97285, F6285); sulfazuron; sulfometuron-methyl; sulfosát (ICI-A0224); TCA; tebutam (GCP-5544); tebuthiuron; terbacil; terbucarb; terbuchlor; terbumeton; terbuthylazin; terbutryn; TFH 450, tj. N,N-diethyl-3-[(2~ethyf-6-methy lfeny I)$ulfonyl]-1H-1,2,4-triazo 1-1-karboxamid; thenylchlor (NSK-850); thiazafluron; thiazopyr (Mon-13200); thidiazimin (SN-24085); thifensulfuron30 methyl; thiobencarb; tiokarbazil; tralkoxydim; tri-allát; triasulfuron; triazofenamid; tribenuronmethyl; triklopyr; tridifan; trietazin; trifluralin; triflusulfuron a ester (např. methylester, DPX66037); trimeturon; tsitodef; vemolát; WL 110547, tj. 5-fenoxy-l-[3-(trifluormethyl)fenyl]ΙΗ-tetrazol: UBH-509; EM89; LS 82-556; KPP-300: NC-324; NC-330; KH-218; DPXN8189; SC-0774; DOWCO-535; DK-8910; V-53482; PP-600; MBH-001; K1H-9201; ET35 751; KIH-6127 a KIH-2023,

Pro aplikaci se přípravky, vyskytující se v komerčně obvyklé formě, popřípadě obvyklým způsobem zředí, například u postřikových prášků, emulgovatelných koncentrátů, dispersi a ve vodě dispergovatelných granulátů pomocí vody. Práškovité přípravky, granuláty pro aplikaci na půdu nebo poprášením, jakož i rozstři kováte lné roztoky se před aplikací obvykle jíž neředí dalšími inertními látkami. Potřebné aplikační množství sloučenin obecného vzorce I se mění mimo jiné s vnějšími podmínkami, jako je teplota, vlhkost, druh použitého herbicidu a podobně. Může se pohybovat v širokém rozmezí, například mezi 0,001 až 1,0 kg/ha nebo více aktivní látky, výhodně však je v rozmezí 0,005 až 750 g/ha, obzvláště 0,005 až 250 g/ha.

Následující příklady provedení slouží k objasnění předloženého vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

A. Chemické příklady

Výroba výchozích sloučenin kyseliny 2-methylsulfenyl-4-4rifluormethylbenzoové, kyseliny 2-methylsulfinyM-trifluormethylbenzoové a kyseliny 2-methylsulfonyM-trifluonnethylbenzoové se provádí podle EP-A 0 527 036, výroba 5-hydroxypyrazolenů se provádí podle ío EP-A 0 240 001 nebojsou komerčně dostupné.

Příklad 1

4-(4-trifluormethyl-2-methylsulfonylbenzoyI)-5-hydroxy-l-ethyi-3-methylpyrazol

Krok 1 l-ethyl-3-methyl-5-pyrazolyl-4-trifluormethyl-2-methylsulfonylbenzoát

2,1 g (7,8 mmol) kyseliny 2-methylsulfonyM-trifluormethylbenzoové se rozpustí v 90 ml dichlormethanu, přidají se 2 kapky dimethylformamidu a 2,98 g (2,4 mmol) (COC1)₂ a reakční směs se míchá po dobu 4 hodin za varu pod zpětným chladičem. Potom se reakční směs zahustí, získaný zbytek se vyjme do 300 ml dichlormethanu a při teplotě 0 °C se smísí s 1,46 g (9 mmol) l-ethyl-3-methyl-5-hydroxypyrazolu a 4,45 ml triethylaminu, načež se směs míchá po dobu 4 hodin při teplotě místnosti. Potom se zahustí a čistí se chromatograficky (silikagel, ethylacetát:hexan 3:2) Získá se takto l-ethyl-3-methyl-5-pyrazolyM-trifluormethyl-2-methylsulfonylbenzoát ve formě pevné látky. Výtěžek: 2,7 g (95 % teorie)

R_f- 0,75 (ethylacetát) ’Η-NMR : δ [CDClj] 1,42 (t, 3H), 2,25 (s, 3H), 3,25 (s, 3H), 4,05 (q, 2H), 6,08 (s, IH), 7,45 (d,lH), 7,65 (s, IH), 8,24 (d, IH).

Krok 2

4-(4-trifluormethyl-2-methylsulfonylbenzoyl)-5-hydroxy-t-ethyl-3-methylpyrazol

1,27 g (3,4 mmol) l-ethyl-3-methyl-5-pyrazolyl-4-trifluormethyl~2-methylsulfonylbenzoátu,

2 kapky acetonkyanhydrinu a 0,8 ml (5,8 mmol) triethylaminu se rozpustí v 80 ml CH₃CN a směs se míchá přes noc při teplotě místnosti. Potom se úplně zahusti, smísí se s vodou a okyselí se 2 N kyselinou chlorovodíkovou. Vysrážený produkt se odsaje a překrystalizuje se z ethylalkoholu. Získá se takto 4-(4-trifluormethyl-2-methyIsulfonylbenzoyl)-5-hydroxy-I-ethyl-3-methylpyrazolu ve formě žlutavé olej ovité látky.

Výtěžek: 1,22 g (96 % teorie) ’Η-NMR: δ [CDClj] 1,45 (t, 3H), 2,25 (s, 3H), 2,95 (s, 3H), 4,00 (q, 2H), 7,65 (d, IH), 7,85 (d, IH), 8,58 (s, IH).

1

Příklad 2

4-(4-trifluormethyl-2-methylsulfonylbenzoyl)-1-ethyl-3-methyl-5-pyrazolyltosylát

0,37 g (1 mmol) 4--{4-trifluormethyl-2-methy lsulfony lbenzoyl)-5-hydrOxy-]-ethy 1-3-methylpyrazolu a 0,20 g (1,1 mmol) p-tos-Cl se rozpustí ve 20 ml CH₃CN, načež se přidá 0,26 g (1,8 mmol) uhličitanu draselného a míchá se po dobu 12 hodin při teplotě místnosti. Potom se reakční směs zředí vodou, extrahuje se ethylesterem kyseliny octové a vysuší se pomocí bezvodého síranu hořečnatého. Získá se takto 4-(4-tr i fluormethy l-2-methy lsulfony lbenzoyl)— l -ethy 1io 3-methyl-5-pyrazolyltosylát ve formě vosku.

Výtěžek: 0,51 g (98 % teorie) 'H-NMR : δ [CDC1.,] 1,90 (t, 3H), 2,05 (s, 3H), 2,45 (s, 3H), 4,05 (q, 2H), 7,35 (d, 2H), 7,45 (d, 1H), 7,75 (d, 2H), 8,05 (d. 1H), 8,40 (s, 1H).

Příklady sloučenin, uvedených v následujících tabulkách, se vyrobí analogicky, jako je uvedeno výše, popřípadě je možno je získat analogicky podle výše uvedených metod.

V tabulkách je použito následuj ících zkratek a označení:

Me = methyl Et = ethyl Ph = fenyl

Pr = propyl Bn = benzyl Bz = benzoyl Tos = tosyl Fp. = teplota tání

Tabulka 1

Sloučeniny podle předloženého vynálezu obecného vzorce I, ve kterém mají substituenty a symboly následující významy: R'=Me, R²%CF₃, n=2

Nr.	R3	R4	R5	Fyzikální data
1	Me	Et	H	Ή-NMR-data vis př. 1
2	Me	Et	Tos	1H-NMR-data viz př. 2
3	Me	Et	BZ<H2
4	Me	Me	H	t. t. 202-204 *C
5	Me	Me	4-F-Bz-CH2	olej
6	Me	Me	Ph-SO2
7	Me	Me	Bz-CH2	olej
δ	Me	Me	4-NOrBz-CH2	olej
δ	Me	Me	3-NOrBz-CH2	olej
10	Me	Me	Tos	t. t. 130-132 eC
11	Me	Me	n-Pr-SOí	vosk
12	Me	Me	Bn	t. t, 179 *C
13	Me	Me	Me-SO2	t. t. 147eC
14	Me	Me	2-NO^Bn	t. t. 146’C
15	Me	Et	Me-SOj	olej
16	Me	Et	Me-SQj	i
17	Me	Et	I Bn	sklovitá
13	Me	Et	4-F-5z-CH2

B. Příklady formulací

1. Postřikový přípravek

Postřikový přípravek se získá tak, že se smísí 10 hmotnostních dílů sloučeniny obecného vzorce I podle předloženého vynálezu a 90 hmotnostních dílů mastku jako inertní látky a rozmělní se v kladivovém mlýnu.

2. Dispergovatelný prášek

Ve vodě lehce dispergovatelný, smáčitelný prášek se získá tak, že se smísí 25 hmotnostních dílů sloučeniny obecného vzorce I podle předloženého vynálezu, 64 hmotnostních dílů kaolin obsahu17 jícího křemene jako inertní látky, 10 hmotnostních dílů ligninsulfonátu draselného a 1 hmotnostní díl oleylmethyltaurátu sodného jako smáčedla a dispergačního prostředku a tato směs se rozemele v kolíčkovém mlýnu.

3. Dispersní koncentrát

Ve vodě lehce dispergovatelný dispersní koncentrát se získá tak, že se smísí 20 hmotnostních dílů sloučeniny obecného vzorce I podle předloženého vynálezu se 6 hmotnostními díly alkylfenolpolyglykoletheru (^KTriton X 207), 3 hmotnostními díly isotridekanolpolyglykoletheru (8 EO) io a 71 hmotnostními díly parafíníckého minerálního oleje (oblast teploty varu asi 255 °C až přes

277 °C) a tato směs se rozemele v kulovém mlýnu na jemnost pod 5 mikronů.

4. Emulgovatelný koncentrát

Emulgovatelný koncentrát se získá z 15 hmotnostních dílů sloučeniny obecného vzorce podle předloženého vynálezu. 75 hmotnostních dílů cyklohexanonu jako rozpouštědla a 10 hmotnostních dílů oxethylovaného nonylfenolu jako emulgátoru.

5. Ve vodě dispergovatelný granulát

Ve vodě dispergovatelný granulát se získá tak, že se smísí hmotnostních dílů 10 hmotnostních dílů

5 hmotnostních dílů hmotnostní díly 7 hmotnostních dílů sloučeniny obecného vzorce I, ligninsulfonátu vápenatého, lauryIsulfátu sodného, polyvinylalkoholu a koalinu, tato směs se rozemele v kolíčkovém mlýnu a získaný prášek se granuluje ve vířivém loži za 30 postřikování vodou jako granulační kapalinou.

Ve vodě dispergovatelný granulát se získá také tak, že se hmotnostních dílů 5 hmotnostních dílů 2 hmotnostní díly 1 hmotnostní díl 17 hmotnostních dílů 50 hmotnostních dílů sloučeniny obecného vzorce I, sodné soli kyseliny 2,2'-dinaftylmethan-6,6'-di$ulfonové, oleylmethyltaurátu sodného, polyvinylalkoholu, uhličitanu vápenatého a vody, homogenisuje v koloidním mlýnu a předběžné se rozmělní, potom se mele v perlovém mlýnu a takto získaná suspenze se ve sprejové věží rozprašuje pomocí jednolátkové trysky a usuší se.

C. Biologické příklady

1. Působení na plevely při postupu po vzejití.

Semena jednoděložných a dvouděložných plevelů se umístí v květináčích do hlinitopísčíté půdy, 50 půdou se překryjí a uloží se do skleníku za dobrých růstových podmínek. Dva až tři týdny po vysetí se pokusné rostliny ve stadiu tří lístků ošetří sloučeninami podle předloženého vynálezu.

Sloučeniny podle předloženého vynálezu, formulované jako postřikový prášek, popřípadě jako emulzní koncentrát, se nastříkají s aplikačním množstvím vody v přepočtu 600 az 8001/ha na zelené části rostlin v dávkách, uvedených v tabulkách 1 až 5. Po asi 3 až 4 týdnech stání pokusných rostlin ve skleníku za optimálních růstových podmínek se hodnotí účinek preparátů ve srovnání se sloučeninami podle stavu techniky. Jak ukazují výsledky ze srovnávacích tabulek 1 až 4, zvolené sloučeniny podle předloženého vynálezu mají lepší herbicidní účinnost proti širokému spektru hospodářsky důležitých jednoděložných a dvouděložných škodlivých rostlin než sloučeniny podle stavu techniky.

2. Snášenlivost kulturními rostlinami

V dalších pokusech ve skleníku se semena ječmene a jednoděložných a dvouděložných škodlivých rostlin dají do hlinitopísčité půdy a půdou se překryjí. Květináče se umístí ve skleníku, dokud se u rostlin nevyvinou dva až tři pravé lístky, a potom se postříkají v různých dávkách sloučeninami obecného vzorce I podle předloženého vynálezu a pro srovnání sloučeninami podle stavu techniky, stejně jako je popsáno v odstavci 1. Čtyři až pět týdnů po aplikaci a umístění ve skleníku se zjistí pomocí optické bonity, že sloučeniny podle předloženého vynálezu ponechávají na rozdíl od sloučenin podle stavu techniky kulturní rostliny i při vysokých dávkách účinné látky nepoškozené.

Sloučeniny podle stavu techniky, použité ve srovnávacích pokusech:

ČÍSLO	Struktura
	h3c	0
S1	/ H3C	OH		SO.CH,
	h3c	O
S2	/ br / h3c	OH		xcf3
	H’c\	O	Cl
S3	v / h3c	Λ OH		XI

Zkratky, používané v následujících srovnávacích tabulkách:

APSEV 25 LAMPU

STEME

VERPE

Apera spica venti Lamium purpureum Stellaria media Veronica persica

HORVS Hordeum vulgaris

CHEAL Chenopodium album

POLCO Polygonům convolvulus

VERHE Veron ica hederi folia

VIOTR Viola tricolor

Srovnávací tabulka 1

Sloučenina č.'	I- Dávkování [g a.i./ha]	Poškození škodlivých rostlin v %
POLCO	VERHE	VIOTR
4 z tabulky A	200	90	90	80
S1 ]	| 200	20	30	30

io

Srovnávací tabulka 2

Sloučenina č. Dávkování	Poškození CHEAL	škodlivých rostlin v % | l
	[g a.i./ha]
POLCO	ι STEME ί
10 z tabulky A	50	95	60	70
S2	50 i	I o	10	10

Srovnávací tabulka 3

Sloučenina č. I	Dávkování [g a.i./ha] I .	Poškození škodlivých rostlin v %
CHEAL	STEME
4 z tabulky A	100	90	85 '
S2	I 100	0	I 10 |

Srovnávací tabulka 4

j Sloučenina č.	Dávkování ; [g a.i./ha]	Poškození škodlivých rostlin v % !
LAMPU	VERHE |	I VERPE f ' i
8 z tabulky A	50	70	60	100
S3	50	20	| 10	10

Srovnávací tabulka 5

Sloučenina č.	Dávkováni [g a.i./ha]	i Poškozeni užitkových rostlin v % HDRVS
1 z tabulky A	200	0
4 z tabulky A	200	0
S2	200	20
$3	200	20

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (11)

1. ιο 1. Benzoyl pyrazoly obecného vzorce I nebo jejich soli ve kterém

   R? značí methylovou nebo ethylovou skupinu,

   R² značí trifluormethylovou skupinu,

   R³ značí vodíkový atom nebo methylovou nebo ethylovou skupinu,

   20 R⁴ značí methylovou, ethylovou nebo n-propylovou skupinu,

   R⁵ značí vodíkový atom, alkylkarbonylmethylovou skupinu s 1 až 6 uhlíkovými atomy v alkylu, alkylsulfonylovou skupinu s 1 až 4 uhlíkovými atomy, fenyísulfonyiovou skupinu, benzylovou skupinu, benzoylmethylovou skupinu, alkylsulfonylovou skupinu s 1 až 3 uhlí25 kovými atomy, jednou nebo vícekrát substituovanou halogenem, fenyísulfonyiovou skupinu, substituovanou jednou methylovou skupinou nebo halogenem, benzylovou skupinu, substituovanou halogenem, nitroskupinou nebo methoxyskupinou, nebo benzoylmethylovou skupinu, jednou nebo vícekrát substituovanou halogenem, nitroskupinou, methylovou skupinou nebo methoxyskupinou a n značí číslo 0, 1 nebo 2.

   _ n _
2. 2. Benzoylpyrazoly podle nároku 1 obecného vzorce I, ve kterém

   R¹ značí methylovou skupinu a

   R³ značí vodíkový atom nebo methylovou skupinu.
3. 3. Benzoylpyrazoly podle některého z nároků 1 nebo 2 obecného vzorce I, ve kterém R⁴ značí methylovou nebo ethylovou skupinu.
4. 4. Benzoylpyrazoly podle některého z nároků 1 až 3 obecného vzorce 1, ve kterém

   R⁵ značí methylsu Ifony lovou, ethylsulfonylovou, n-propylsulfonylovou, fenylsulfonylovou, 4methy Ifeny lsulfony lovou, benzylovou, benzoy Imethy lovou, nitrobenzoylmethylovou nebo

   15 4-fluorbenzoylmethylovou skupinu.
5. 5. Benzoylpyrazoly podle některého z nároků 1 až 4 obecného vzorce I, ve kterém R³ značí methylovou skupinu.

   20
6. 6. Herbicidní prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje herbicidně účinné množství alespoň jednoho benzoylpyrazolu obecného vzorce I podle některého z nároků 1 až 5.
7. 7. Herbicidní prostředek podle nároku 6, vyznačující se tím, že je ve směsi s formulačními pomocnými činidly.
8. 8. Způsob hubení nežádoucích rostlin, vyznačující se tím, že se na rostliny nebo na místo nežádoucího růstu rostlin aplikuje alespoň jeden benzoy Ipyrazol obecného vzorce I podle některého z nároků 1 až 5 nebo alespoň jeden herbicidní prostředek podle nároku 6 nebo 7.

   30
9. 9. Použití benzoylpyrazolu obecného vzorce 1 podle některého z nároků 1 až 5 nebo herbicidních prostředků podle nároku 6 nebo 7 pro hubení nežádoucích rostlin.
10. 10, Použití podle nároku 9, při kterém se benzoylpyrazoly obecného vzorce 1 používají k hubení nežádoucích rostlin v kulturách užitkových rostlin.
11. 11. Použití podle nároku 10, při kterém jsou užitkové rostliny transgenní užitkové rostliny.