CZ300965B6 - Zaprádací zarízení s vyhodnocovacím zarízením ke zjištování parametru automatického zapredení - Google Patents

Abstract

Zaprádací zarízení s vyhodnocovacím zarízením ke zjištování parametru automatického zapredení je urceno pro doprádací místa (1) otevreného rotorového doprádacího stroje. Zaprádací zarízení má rídicí zarízení (24) pro rízení v testovací fázi výroby alespon jednoho testovacího zápredku (33) bez nascítání návodu a následného oddelení vyrobeného testovacího zápredku (33), a vyhodnocovací zarízení pro zjištení délky tenkého místa (32, 36), vzniklého ve smeru chodu nite (16) po testovacím zápredku (33), a pro stanovení rozsahu nascítání návodu, potrebného pro kompenzaci tenkého místa (32, 36), ze zjištené délky tenkého místa (32, 36).

Description

Zaprádací zařízení s vyhodnocovacím zařízením ke zjišťování parametrů automatického zapředení

Oblast techniky

Vynález se týká zapřádacího zařízení s vyhodnocovacím zařízením ke zjišťování parametrů automatického zapředení s alespoň jedním senzorovým zařízením k měření průměru nitě a ke kontrole polohy bodu měření vzhledem k zápředku.

io

Dosavadní stav techniky

Se stoupajícími požadavky na proces výroby příze jsou kladeny stále vyšší nároky také na vytvo15 rení zápředků. Postup vytvoření zápředků po přetržení nitě, zapředení, se provádí na jednotlivých dopřádacích místech otevřeného dopřádacího zařízení obvykle zapřádacím zařízením pohybujícím se podél dopřádacího stroje, tak zvaným zapřádacím vozíkem.

Například po přetržení nitě, kterým se přeruší přadení, trvá například různě dlouho, až se niť opět na dopřádacím místě zapřede. Při přetržení nitě se vypojí návod vlákna. Dobíhající rozvolňovací válec však ještě rozvolňuje vlákna z třásně vláken. K dosažení stejných podmínek a tím pokud možno stejného dopravovacího množství se proto třásně vláken před každým zapředením egalizují. Zapředení začíná startem rotoru. Z impulsů detekovaných v závislosti na otáčkách se vypočítá například mikroprocesorovým řízením zrychlení chodu rotoru, aby se po konstantní době docílily nastavené otáčky dopřádacího rotoru, a ze zrychlení se stanoví okamžik zahájení dodávek vláken. Po egalizaci pramene vláken a sepnutí návodu k dopravě vláken se z třásně vláken pramene vláken opět vyčesávají vlákna a odsají se přes okraj stojícího rotoru. Toto vyvolává během rozběhu návinu pramene vláken jisté zpoždění v dosažení potřebného toku vláken a rovněž tenká místa po zapředení. Dodávka vláken se provádí během stanovené doby a potom se odstaví. Přitom lze množství dodávaných vláken řídit vedle časového intervalu dodávky také nastavením rychlosti návinu. Po odstavení dodávky a zpětném vedení tak zvané vrchní nitě se krátce před startem odtahu nitě opět zařadí k vyrovnání zpoždění dodávka vláken. Toto nyní dodávané množství vláken se odloží v rotoru na dříve dodané množství vláken. Start odtahu nitě se děje po stanovené prodlevě nitě v rotorovém žlábku, ve kterém má zapředený konec vrchní nitě čas vytrhnout prstence vláken a připojit se k dodaným vláknům. Rychlost odtahu se nastaví na hodnotu, která odpovídá momentálním otáčkám rotoru při dodržení požadovaného zákrutu příze. Až k dosažení pracovních otáček rotoru následuje rychlost odtahu zvýšení otáček rotoru. Vedle dodatečného toku vláken po odstavení návodu a zpožděném náběhu po zařazení návodu může tok vláken při zvýšení rychlosti návodu reagovat také zpožděním. To může vést k tomu, že je niť během rozběhu rotoru tenká. Zvláště výrazně toto vystupuje při nízkých rychlostech návodu. K zabránění této nežádoucí odchylce v tloušťce se může provést nasčítání návodu. Přitom se vzhledem k požadované hodnotě zvýší rychlost návodu, aby se mohlo v rotoru vyskytovat potřebné množství vlákna. Tenké místo v niti však může vzniknout také při provedeném nasčítání návodu, když je nasčítání návodu provedeno v malém rozsahu. Jestliže je nasčítání návodu velké, způsobuje v niti tlusté místo, které je rovněž nežádoucí. Je proto snaha stanovit nasčítání návodu na začátku co možná nejpřesněji. Nasčítání klesá s narůstající dráhou posuvu pramene vláken. Po délce návodu, která odpovídá délce snopku, se nasčítání návodu ukončí. Množství vlákna se od tohoto okamžiku dodává bez nasčítání. Takováto nasčítání návodu během zapřádání jsou popsána například v DE 40 30 100 Al nebo ve zveřejněném materiálu Raasch a kolektiv „Automatische

Anspinnen beim CE-Rotorspinnen“, MELLÍAND Textilberichte 4/1989, strany 251 až 256.

Se stoupajícími požadavky na kvalitu příze a zejména s požadavky na vyšší výkony a menší rotory značné narůstají požadavky na přesnost nasčítané délky. Při stonásobném průchodu způsobuje chyba 0,5 mm ve stanovení délky nasčítání při návodu pramene vláken vadnou délku nitě 50 mm.

CZ 3UU9t»5 B6

Při třistapadesátinásobném průchodu je tato vodná délka již 175 mm. Z těchto příkladů je zřejmé, jak vysoké jsou požadavky na přesnost při stanovení nasčítané délky.

Podle shora uvedeného stavu techniky se vyrábí již první zapřádací zařízení s nasčítáním návodu.

Má se jimi zabránit tenkým místům a s tím spojenému nebezpečí přetržení nitě a poruch pří předení. Ke stanovení nasěítání návodu se nejprve použije empirická hodnota závislá na střední délce snopku použitých vláken. Zatímco délka snopku u syntetických přízí je známa, u bavlny nebo u směsi přižiji lze dostatečně přesně zjistit jen pomocí nákladných laboratorních zkoušek. Poněvadž délka snopku proporcionálně přechází ve stanovení délky nasěítání, vedou odchylky io mezi délkou snopku, použitou pro výpočet, a skutečnou délkou snopku k chybě při stanovení délky nasěítání se shora popsanými důsledky, které se projevují zejména při vysokých výkonech.

Na potřebný rozsah nasěítání návinu mají vliv také další kritéria, jako například souprava rozvolňovacího válce, otáčky rozvolňovacího válce, doba rozběhu motoru (se svým vlivem na dobu vyčesávání). Tento vliv lze ale stanovit jen empiricky na základě výroby a vyhodnocení mnoha zapředků. Dostatečně přesný rozsah nasěítání návodu pro kvalitativně odpovídající zápředek tím lze zjistit jen po relativně nákladné, zejména časově náročné optimalizační fázi. Optimalizace vyžaduje ruční vkládání personálem obsluhy. Kvalita výsledku značně závisí na zkušenosti personálu obsluhy.

Podstata vynálezu

Vynález spočívá v základu úkolu zlepšit výrobu zápředku.

Tento úkol se vyřeší podle vynálezu zařízením se znaky podle nároku 1.

Výhodná provedení vynálezu jsou předmětem závislých nároků.

Překvapivě se ukazuje, že se optimalizační fáze při výrobě zápřadků pomocí přídavné testovací fáze s vytvořením testovacího zápředku neprodlužuje, nýbrž zkracuje.

Nasěítání návodu lze přitom stanovit velmi přesně.

Výroba testovacích zápředků bez nasěítání návodu v testovací fázi, přičemž je stanovena délka tenkého místa, viděno ve směru chodu nitě, vyvolaného po testovacím zápředku a ze zjištěné délky tenkého místa je stanoven rozsah nasěítání návodu, umožňuje na základě jediného nastavení parametrů zapředení v testovací fázi pokračovat od začátku přadení s hodnotnými zápředky, které se vyznačují dalším sblížením průměru vrchní nitě a průměru části nitě následné nově zap40 ředené na zápředku.

Ze shora uvedeného stavu techniky vyplývá, že je snaha, například použitím exaktních hodnot u parametrů zapředení, již při výrobě prvního zápředku zabránit tenkým místům nebo je alespoň minimalizovat a zestejnoměmit v oblasti zapředení niť. Toto má sloužit zabránění poruchám a ke zvýšení produktivity. Výrobou testovacího zápředku v testovací fázi a následujícím oddělením testovacího zápředku se optimalizace zápředku nejen zřetelně urychlí, nýbrž dodatečně obsahuje niť vyrobenou dopřádáním výlučně již hodnotného zápředku a tím má od začátku předpoklady pro zvýšenou kvalitu příze.

Provedením podle vynálezu se může řídit stupeň automatizace pro automatické zapředení. Uvolní se tím personál obsluhy pro jiné úkoly.

Rozsah nasěítání návodu je závislý na délce nasěítání návodu. Délku tenkého místa, ze které se usuzuje na délku nasčítání návodu, lze zjistit vyhodnocením měřeného průměru nitě. K tomu se mohou průměry nitě, změřené v oblasti tenkého místa, porovnat se srovnávacím průměrem odvo-2uw zeným z průměru vrchní nitě a konec a tím i délka tenkého místa se zjistí dosažením shody. Porovnání se může provést pomocí konipaiáíuiu. Alternativně se muže průběh průměru, stanovený pomocí změřených hodnot průměru, zobrazit jako křivka nanesená po délce nitě, zjistí se střední nárůst křivky v koncové oblasti tenkého místa a jako koncový bod tenkého místa se sta5 noví průnik středního nárůstu a srovnávacího průměru odvozeného od průměru vrchní nitě.

Redukcí posuku během testovací fáze lze zabránit, že se tenké místo vytvoří po testovacím zápředku tak, že hrozí přetržení nitě a tím i případ, že nebude možné použít měřitelný testovací zápředek, respektive měřitelné tenké místo. Redukce posuku doplňkově dovoluje, že při velmi to velkém posuku také niť bezpečně přichází, respektive dosahuje uvnitř omezeného měřícího okna zkoušky zapředení srovnávací průměr odvozený z tloušťky normální nitě a tím může v každém případě nastat zaměření tenkého místa.

Algoritmus, který přihlíží k délce snopku, která se zde také může bez nevýhodných následků zjistit přibližně odhadem, a k omezené, předem zvolené oblasti měření průměru nitě, dovoluje výhodně jednoduché, rychlé a automatizované stanovení minimálního rozsahu redukce posuku. Parametry mohou k tomu postupovat k řídicímu zařízení nebo k s ním spojenému počítači nebo se mohou vyvolat z datové paměti.

Při jmenovitém posuku, kdy například posuk leží mezi 50 násobkem a 100 násobkem, a přičemž použitím algoritmu, který přihlíží k délce snopku a omezené oblasti měření průměru nitě, nedochází k redukci posuku nebo jen k nepatrné redukci pokusu, se může redukovaný posuk zjednodušeně stanovit násobením jmenovitého posuku stanoveným činitelem, který je menší než jedna.

Nárůst v přesnosti výsledku vyhodnocení se docílí, když se prověří více testovacích zápředku se stejnými parametry a z toho se následně nebo postupně vytvoří střední profil zápředku, respektive tenkých míst. Tím se do vyhodnocení zahrnou jak výkyvy přírodních pramenů vláken nebo směsí vláken, tak také rozptyly, které jsou vyvolány rozdíly u dopřádacích prostředků. Současně lze docílit vystředěním vyhlazení profilu zápředků. Čímž může snáze, přesněji a bezpečněji nastat zaměření tenkého místa. Testovací zápřadky se k tomu mohou vytvořit na více různých místech.

Na zvýšené požadavky na přesnost při stanovení nasčítání návodu a tím na přesnost profilu zápředku, spojené s rostoucím jmenovitým posukem, se reaguje tak, že také roste poěet testovacích zápředků použitých k vytvoření střední hodnoty.

Zařízení k vizualizaci profilu zápředku může být výhodně tvořeno kontrolním zařízením k automatickému vyhodnocení profilů zápředků v testovací fázi, například při nastávajícím opakování zápředku nebo při odstavení dopřádacího místa při zapřádání.

Předloženým vynálezem lze podstatně zkrátit optimalizační fázi při výrobě zápředků a zlepšit profil zápředku. Vynález představuje krok ve směru k samočinně kalibrovatelnému a automaticky optirnalizovatelnému servisnímu zařízení na bázi kvalitativních dat zjištěných zařízením ke zkoušení zápředku, například k zapřádacímu vozíku. Produktivita a tím hospodárnost procesu výroby příze, jakož také kvality příze se mohou pomocí vynálezu výhodně zvýšit.

Přehled obrázků na výkresech

Další jednotlivosti vynálezu jsou objasněny pomocí vyobrazení na výkresech.

Na výkresech znázorňuje:

obr. 1 zjednodušené schématické zobrazení dopřádacího místa otevřeného rotorového dopřádacího stroje, obr. 2 schématický vývojový diagram ke stanovení délky nasčítání,

-3CZ 300965 B6 obr. 3 profil jednotlivého testovacího zápředku, obr. 4 zprůměrovaný profil více testovacích zápředku a obr. 5 vystředěný profil zápředku ze zápředku se stanovením nasčítání návodu podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Příklad provedení podle obr. 1 znázorňuje dopřádací místo 1 otevřeného rotorového dopřádacího to stroje. Dopřádací místo i má rozvolňovací zařízení 2, do kterého se pomocí přívodního válce 4 poháněného plynule regulovatelným elektromotorem 3 zavádí pramen 5 vláken 8. Pramen 5 vláken 8 se předá rozvolňovacímu válci 7, rotujícímu v plášti 6, který přiváděný pramen 5 vláken 8 rozvolňuje na jednotlivá vlákna 8. Oddělená vlákna 8 pokračují kanálem 9 vedení vláken 8 na kuželovité vytvořenou kluznou plochu JO rotoru JJ. a z ní do sběrného žlábku 12 vlákna 8. Rotor

JI je upevněn na hřídeli 13, která je uložena v uložení J4 na oběžných kotoučích a je poháněna pomocí tangenciálního řemene Ji. Ve sběrném žlábku J2 vlákna 8 se vytváří niť J6, která se odtahuje pomocí odtahovacího zařízení J9 odtahovou trubicí J7 nitě J6 ve směru šipky J8.

Odtahovací zařízení J9 má pár válců. Během normálního chodu pokračuje niť J6 za odtahovacím zařízením J9 v průběhu J6', jak je znázorněn Čárkovanou Čárou, a průběžně se navijí na neznázomČnou křížem vinutou cívkou. K zapředení se k dopřádacím místům J. přistaví pohyblivé zapřádací zařízení, které provádí zapředení. Zapřádací zařízení vytvořené jako zapřádací vozík (ASW) zde není blíže znázorněno.

Po ukončení zapředení se prověří, zda nastalo správné zapředení. K tomu se niť 16 vede do zapřádacího vozíku, což je schématicky znázorněno pomocí odbočky nitě J6 mezi odtahovacím zařízením J9 a vodičem 20 nitě Jó. Niť J6 probíhá ve zde blíže neznázoměném zapřádacím vozíku mezi dvěma dalšími vodiči 21, 22 nitě J6 před senzorovým zařízením 23, kterým se měří profil nitě J6.

Zkušební signály pro měřené hodnoty, které se vztahují k délce, se přivádí do řídicího zařízení 24. Jestliže se zjistí překročení stanovené hraniční hodnoty, tak se z toho dovodí dále netolerovatelná chyba profilu nitě 16. Vydá se řezací signál, který se předá řezacímu zařízení 25, které přeřízne niť J6. Přerušení nitě J6 je později patrné, když před senzorovým zařízením 23 není detekována žádná niť J6. Signál o chybě vyvolá nové zapředení.

Přezkoušení profilu nitě J6 se provádí na zrychlené niti J6. Po zapředení se niť 16, v souladu s narůstajícími otáčkami rotoru 11, odtahuje pomocí odtahovacího zařízení J9 odtahovou trubicí 17 nitě J6 stoupající rychlostí. Aby se mohla měřící frekvence senzorového zařízení 23 nastavit na měnící se rychlost zrychlující se nitě 16, jsou pomocí senzoru 22 odbírány impulsy z pohonu 26, pohánějícího odtahové válce nitě J_6 odtahovacího zařízení 19. Tyto impulsy dávají informace o rychlosti odtahu nitě 24. Signály ze senzoru 27 se vedou do řídicího zařízení 24, které řídí frekvenci měření senzoru 27 a přizpůsobuje ji rychlosti odtahu nitě J6. Řídicí zařízení 24 je připojeno k zařízení 28 pro vizualizaci profilu zápředku a pomocí vedení 29 k dalším modulům dopřádací45 ho stroje.

Další jednotlivosti těchto dopřádacích míst lze zjistit například zDE 40 30 100 Al nebo z publikace Raasch a kolektiv „Automatisches Anspinnen beim OE Rotorspinnen“, MELLIAND Textilberíchte 4/1999, str. 251 až 256.

Při změně dopřádacího parametru, například po výměně partie, se stanoví nové nasčítání návodu.

V praxi obvyklé podle známého stavu techniky se ke stanovení nasčítání návodu, respektive délky L_a v první šarži jmenovitého posuku Vnenn, použije střední délka snopku L_ST a k chybějí-4čímu množství vlákna 8 se přihlíží ve formě činitele, například vyčesané části A_a. Délka L_As nasčítání, vztaženo na pramen 5 vlákna 8, se získá ze vzorce:

Lae ⁼ I'ST x A_a

Ke stanovení množství vláken 8, chybějících vlivem vyčesávání vláken 8, se obvykle použije pro vyčesanou část A_a exaktní hodnota. Podle zkušenosti se 20 % délky snopku zkrátí vyčesáním. Při délce L_ST snopku 25 mm se teoreticky obdrží nasčítaná délka L^:

ίο Ελε - 25 mm x 0,2 = 5 mm

Na začátku se eviduje podle zápředku obvykle měřící oblast délky nitě 16 v rozsahu 600 až 700 mm a použije se pro vytvoření profilu zápředku, který se vyhodnocuje ke kontrole kvality zápředku.

Obr. 2 ukazuje vývojový diagram, podle kterého se může provést stanovení délky nasčítání podle vynálezu. Jestliže se má nasčítání návodu, například po výměně partie nebo změně parametrů dopřádání, stanovit znovu, použije se speciální program 30.

Po startu 301 speciálního programu 30 dopřádacího vozíku (ASW) se nejprve provádí nastavení 302 počtu testovacích zápředku 33. Podle hodnoty jmenovitého posuku Vnenn, která je k dispozici pro pradení, se musí v testovací fázi vyrobit 15 až 50 testovacích zápředků 33. Se stoupajícím posukem musí narůstat také počet testovacích zápředků 33. V příkladu provedení podle obr. 2 je při jmenovitém posuku Vnenn ⁼ 125 poěet testovacích zápředků 22 roven 22.

Následně se podle algoritmu

Lmf x Amf

Vřed = Lst x Aa provede výpočet 303 a nastavení redukovaného posuku Vřed, přičemž v algoritmu značí Lst délku snopku, A_a vyčesaný podíl, Lmf délku měřící oblasti pro testovací zápředek 33 (tak zvané měřící okno) a Amf činitel podílu měřící oblasti v měřícím okně.

Pomocí činitele podílu Amf, který musí být menší nezjedná, se stanoví redukovaný posuk V_RE0 tak, že tenké místo 32 po testovacím zápředku 33 leží bezpečně zcela v měřícím okně a může se vyhodnocovat až do svého konce.

Při

Lmf ” 600 mm Amf =2/3 L$_T = 20

A_a = 20 % se obdrží výpočtem podle shora uvedeného algoritmu posuk

600 x 2 x 5

Vřed = -——- = 100 x 3

-5CZ JUU965 B6

Tento redukovaný posuk V_RED se stanoví v příkladě provedení pro testovací fázi k výrobě testovacích zápředků 33, Délka snopku se přitom nemusí, když není známá, stanovit nákladně v laboratoři, nýbrž se může odhadnout. Zatímco chybná délka snopku vede pri stanovení délky nasČítání návodu podle shora uvedeného stavu techniky k nedovoleným chybám, při stanovení podle vynálezu tomu tak není.

Následně se provede nastavení 304 délky nasěítání návodu na nulu. Jestliže běžný program k výrobě zápřadků obsahuje přídavné zákruty, nastaví se také tyto zákruty na nulu. Potom se provádí nastavení 305 redukovaného posuku V_REd pro přívod, respektive jeho aktivace. Nyní se ío může provést výroba testovacích zápředků 33 podle speciálního programu 30.

Aby se vyrobil testovací zápředek 33, přijede v rámci programového kroku označeného příjezd

306 zapřádacího vozíku k nejbližšímu dopřádacímu místu 1 zapřádací vozík. Zde nastává start

307 zapřádání. Následně se provádí přezkoušení 308, zda je k dispozici zápředek. Jestliže z přezkoušení 308 vyplývá, že není k dispozici žádný testovací zápředek s tenkým místem 32, nastává další přezkoušení 309, zda je počet pokusů zapředení na tomto dopřádacím místě i tři. Jestliže tomu tak není, nastává zavedení 310 opakování zapředení pomocí startu 307 zapřádání na tomto dopřádacím místě I.

Jestliže vede další přezkoušení 309 k výsledku, že počet pokusů zapředení je roven třem, nastává spuštění 311 signálu alarmu, takže se dopřádací místo i osvítí červeným světlem. Následně nastane příjezd 306 zapřádacího vozíku k nejbližšímu dopřádacímu místu 1.

Jestliže z přezkoušení 308 vyplývá, že testovací zápředek 33 má tenké místo, provede se uložení

312 profilu zapředení a následně se provede přerušení 313 chodu nitě 16.

Profil jednotlivého testovacího zápředků 33 je pomocí křivky znázorněn na obr. 3, přičemž je znázorněn průměr Df nitě 16 jako funkce délky L_F nitě 16. Průměr Df nitě 16 se přitom porovnává s tloušťkou D™ normální nitě 16 a je uveden v procentech tloušťky Dfn normální nitě 16.

Délka Lp nitě 16 je uvedena v milimetrech. Na obr. 3 je patrné tenké místo 32 po testovacím zápředků 33, uvnitř kterého se značně odlišuje průměr Df nitě 16 od tloušťky Dfn normální nitě 16. Začátek 34 testovacího zápředků 33 je charakterizován krátkým tenkým místem 32 před prudkým nárůstem 35 průměru Dp nitě 16 na průměr testovacího zápředků 33.

Následně nastává třetí přezkoušení 314, zda celkový počet uložených testovacích zápředků 33 je shodný s předem stanoveným počtem testovacích zápředků 33. Jestliže to nenastane, nastane příjezd zapřádacího vozíku k nejbližšímu dopřádacímu místu 1. Jestliže je výsledkem třetího přezkoušení 314, že se celkový počet uložených testovacích zápředků 33 shoduje s předem stanoveným počtem testovacích zápředků 33 nastane zprůměrování 315 všech uložených profilů testovacích zápředků 33. Takto zprůměrovaný profil zápředků 33 znázorňuje obr. 4. Průběh křivky na obr. 4 je proti průběhu křivky na obr. 3 hladší a tím lépe vyhodnotitelný. Tenké místo 36 ve zprůměrovaném profilu 2ápředků 33 je po vlastním zápředků 37 na obr. 4 zřetelně výrazně patrné.

Následně nastává zaměření 316 tenkého místa 36 ve zprůměrovaném profilu zápředků 33. Pri zaměření 316 tenkého místa 36 ve zprůměrovaném profilu zápředků 33, pri jehož vzniku se aktivoval redukovaný posuk V_RED, se přihlíží k tomu, že základem tloušťky Dfn normální nitě J6 je konec vrchní nitě, který vznikl bez redukovaného posuku V_RED. Proto je konec 38 tenkého místa 36 ve zprůměrovaném profilu zápředků 33 charakterizován dosažením srovnávacího průměru D_v, který je větší než tloušťka Dfn normální nitě 16.

Srovnávací průměr D_v se vypočítá podle vzorce

D_v ⁼ Dfn ^x Ffn>

-6přičemž Ffn je činitel, který se stanoví ze jmenovitého posuku V_NLNN, který působí během normálního předení, a redukovaného posuku Vřed pomocí následuj ícího vzorce:

_ JVn ΕΝ N

Ffn = liVr E 0

Srovnávací průměr D_v ke stanovení délky Lp_ST tenkého místa 36 ve zprůměrovaném profilu zápředků 33 činí pro příklad provedení podle obr. 4:

Dv = Dfn x V125 100 = 1,118 x Dfn

Tím činí srovnávací průměr Dy 111,8 % tloušťky D™ normální nitě J_6.

Délka Ldst, která se používá ke stanovení nasčítané délky Lae, se definuje ve zprůměrovaném profilu zápředků 33 jako vzdálenost mezi koncem 38 tenkého místa 36 ve zprůměrovaném pro15 filu zápředků 33 a začátkem 39 vlastního zápřadku 37. Začátek 39 vlastního zápředků 37 je charakterizován krátkým tenkým místem. Dosažení srovnávacího průměru Dy a tím konce 38 tenkého místa 36 nastane, když průběh křivky zprůměrovaného profilu zápředků 33 po vlastním zapředení 37 poprvé opět protne na obr. 4 horizontální čarou znázorněný srovnávací průměr D_v. Alternativně může být znázorněn průběh křivky stanovené pomocí změřených hodnot průměru, který stanoví průměrné stoupání 40 křivky v koncové oblasti tenkého místa 36 zprůměrovaného profilu zápředků 33 a jako koncový bod tenkého místa 36 se stanoví průsečík stoupání 40, znázorněného čárkovaně jako přímka a srovnávacího průměru D_v znázorněného jako horizontální čára. V příkladu provedení podle obr. 4 činí délka Ldst mezi začátkem 39 vlastního zápředků 37 a koncem 38 tenkého místa 36 v průsečíku 544 mm.

Pro nasčítanou délku Lae, která vychází z normálního chodu při návodu pramene 5 vláken 8 platí

Ldst Lae = Vřed t

Při

Ldst ⁼ 544 mm Vřed ⁼ 100 vyplývá pro tento příklad provedení

544

Lae = - = 5,44

100

Nasčítaná délka Lae, stanovená pomocí výpočtového kroku 317, tedy činí 5,44 mm.

Na obr. 2 je dále znázorněn krok 318 použití výsledku stanovení nasčítané délky jako parametru pro normální předení. Následně se provádí opětovná příprava 319 provozních parametrů zapřádacího vozíku, které se změnily pro výrobu testovacího zápředků 33, jako například posuk, a v návaznosti na to se provádí opětovná příprava 320 normálního programu 31 zapřádacího vozí45 ku předení. Pro normální předení se provede start normálního programu 31 zapřádacího vozíku.

-7CZ 3WJ965 B6

V neznázoměném alternativním vytvoření speciálního programu 30 ke stanovení nasčítané délky nastává na dopřádacích místech i spuštění 311 signálu alarmu, tvořeného červeným světlem, když se neuskutečňuje žádný testovací zápředek 33.

V dalším neznázoměném vytvoření speciálního programu 30 nenastává po přerušení 313 chodu nitě 16 zavedení 310 opakování zapředení nebo spuštění 311 signálu alarmu, tvořeného červeným světlem, nýbrž místo toho nastává příjezd 306 zaprádacího vozíku k nej bližšímu dopřádacímu místu 1. Pomocí těchto obou alternativních vytvoření speciálního programu 30 se může zamezit spuštění 311 signálu alarmu, který je v uvedených případech nepotřebný a musel by být ío personálem obsluhy ručně vypínán. Výroba testovacích zápředků 33 se může rozšířit na co možná nejvíce dopřádacích míst.

Obr. 5 znázorňuje zprůměrovaný profil zápředků ze 120 zápředků, u něhož byla provedena optimalizace délky návodu podle vynálezu. Je zřejmý vynikající souhlas mezi průměrem v oblasti 41 vrchní nitě s průměrem úseku 43 nitě 16, následně nově zapředeného na další zápředek 42.

Claims (7)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   L Zapřádací zařízení s vyhodnocovacím zařízením ke zjišťování parametrů automatického zapředení s alespoň jedním senzorovým zařízením (23) k měření průměru nitě (16) a ke kontrole polohy bodu měření vzhledem k zápředků, vyznačující se tím, že má řídicí zařízení

   25 (24) pro řízení v testovací fázi výroby alespoň jednoho testovacího zápředků (33) bez nasčítání návodu a pro řízení následného oddělení vyrobeného testovacího zápředků (33), a vyhodnocovací zařízení pro zjištění délky tenkého místa (32, 36), vzniklého ve směru chodu nitě (16) po testovacím zápředků (33), a pro stanovení rozsahu nasčítání návodu, potřebného pro kompenzaci tenkého místa (32, 36), ze zjištěné délky tenkého místa (32,36).
2. 2. Zapřádací zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že řídicí zařízení (24) má řízení redukce posuku během testovací fáze.
3. 3. Zapřádací zařízení podle nároku 2, vyznačující se tím, že řídicí zařízení (24) má

   35 algoritmus pro řízení redukce se vstupem pro délku snopku a se vstupem pro průměr nitě (16), změřený v omezené měřicí oblasti.
4. 4. Zapřádací zařízení podle nároku 2, vyznačující se tím, že řídicí zařízení (24) má násobič se vstupem pro jmenovitý posuk a se vstupem pro předem stanovený činitel pro jejich

   40 vzájemné násobení.
5. 5. Zapřádací zařízení podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že má zařízení ke stanovení profilu tenkého místa (36) vytvořením průměrné hodnoty z více testovacích zápředků (33).
6. 6. Zapřádací zařízení podle nároku 5, vyznačující se tím, že zařízení ke stanovení profilu tenkého místa (36) má zařízení ke zvýšení počtu testovacích zápředků (33), použitých k vytvoření průměrné hodnoty, v návaznosti na stoupající velikost posuku, která vyjadřuje poměr mezi délkou nitě a délkou přivedeného pramene vláken, ze kterého byla niť zhotovena.
7. 7. Zapřádací zařízení podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že má zařízení (28) pro vizualizaci profilu testovacího zápředků (33).