CZ298666B6 - Zpusob provozování tandemového komunikacního systému a tandemový komunikacní systém - Google Patents

Abstract

Zpusob provozování tandemového komunikacního systému (300) zahrnuje kroky: -prijetí signalizace identifikující první prepojení okruhu v signálovém procesoru (350); -zpracování signalizace pro výber virtuálního spojení a druhého prepojení okruhu v signálovém procesoru (350); -prevedení prvního rídicího signálu ze signálového procesoru (350) identifikující první prepojení okruhu a virtuální spojení; -prevedení druhého rídicího signálu ze signálového procesoru (350) identifikující virtuální spojení a druhé prepojení okruhu; -prijetí prvního rídicího signálu do prvního systému multiplexeru (360, 362, 364); -prijetí druhého rídicího signálu do druhého systému multiplexeru (360, 362, 364); -prijetí komunikace do prvního systému multiplexeru (360, 362, 364) z prvního prepojení okruhu a prevedeníkomunikace pres virtuální spojení jako odpoved naprvní rídicí signál; a prijetí komunikace druhým systémem multiplexeru (360, 362, 364) z virtuálního spojení a prevedení komunikace pres druhé prepojení okruhu jako odpoved na druhý rídicí signál. Rešení se dále týká tandemového komunikacního systému.

Description

(54) Název vynálezu:

Způsob provozování tandemového komunikačního systému a tandemový komunikační systém (57) Anotace:

Způsob provozování tandemového komunikačního systému (300) zahrnuje kroky: -přijetí signalizace identifikující první přepojení okruhů v signálovém procesoru (350); -zpracování signalizace pro výběr virtuálního spojení a druhého přepojení okruhů v signálovém procesoru (350); -převedení prvního řídicího signálu ze signálového procesoru (350) identifikující první přepojení okruhů a virtuální spojení; -převedení druhého řídicího signálu ze signálového procesoru (350) identifikující virtuální spojení a druhé přepojení okruhů; -přijetí prvního řídicího signálu do prvního systému multiplexerů (360, 362, 364); -přijetí druhého řídicího signálu do druhého systému multiplexerů (360, 362, 364); -přijetí komunikace do prvního systému multiplexerů (360, 362, 364) z prvního přepojení okruhů a převedení komunikace přes virtuální spojení jako odpověď na první řídicí signál; a přijetí komunikace druhým systémem multiplexerů (360, 362, 364) z virtuálního spojení a převedení komunikace přes druhé přepojení okruhů jako odpověď na druhý řídicí signál. Řešení se dále týká tandemového komunikačního systému.

Způsob provozování tandemového komunikačního systému a tandemový komunikační systém

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu provozování komunikačního tandemového systému v sítích s přepojováním okruhů. Vynález se dále týká tandemových komunikačních systémů, které používají systémy asynchronního přenosového režimu (ATM - Asynchronous Transfer Mode) k propojování různých sítí s přepojováním okruhů nebo síťových prvků.

Dosavadní stav techniky

Tandemová funkce se používá ke koncentrování a přepojování telekomunikačního provozu mezi sítěmi, ústřednami a ostatními síťovými prvky. Na obr. 1 je zobrazena konvenční, v současné době používaná tandemová ústředna. Tři ústředny a síťový prvek jsou připojeny k tandemové ústředně. Tandemová ústředna umožňuje, aby se ústředny spojily se síťovým prvkem i bez přímého spojení mezi ústřednami a síťovým prvkem. Umožňuje také, aby se každá ústředna spojila s libovolnou jinou ústřednou, ačkoliv nejsou k dispozici přímé spoje mezi ústřednami. Tyto úspory na spojích a dálkových vedeních jsou jen jedním z přínosů tandemových ústředen. Dalším je skutečnost, že spoj mezi tandemovou ústřednou a síťovým prvkem využívá šířku pásma mnohem efektivněji, neboť provoz byl v tandemové ústředně koncentrován. Navíc, tandemová ústředna může koncentrovat i provoz směřující do jiných sítí.

Spoje zobrazené na obr. 1 plnými čarami jsou spoje založené na přepojování okruhů. Tyto spoje jsou odborníkům dobře známy, příkladem jsou spoje s časovým multiplexováním (TDM - Time Division Multiplexed), jako jsou okruhy DS3, DS1, DSO, E3, El a E0. Okruh DS3 přenáší spojitý transportní signál rychlostí 44, 736 Mbit/s). Okruh DS1 přenáší spojitý transportní signál rychlostí 1, 544 Mbit/s. Okruh DSO přenáší transportní signál rychlostí 64 kbit/s. Jak je známo, okruh DS3 se může skládat z množství okruhů DS1, které se dále mohou skládat z množství okruhů DSO. Signalizační spoje zobrazené čárkovanou čarou mohou přenášet obvyklé signalizační toky, jako jsou SS7, C7 nebo ISDN. Ústředny zobrazené na obr. 1 jsou dobře známými ústřednami, jako jsou Nortel DSM-250 nebo Lucent 5ESS. Tandemová ústředna je obvykle ústřednou pracující s přepojováním okruhů, která propojuje okruhy DS3, DS1 a DSO.

Odborníkům jsou známy výhody a nevýhody tandemových ústředen. V mnoha sítích není nasazení tandemové ústředny ekonomicky opodstatněné, neboť větší efektivita tandemové funkce nevyrovná náklady na instalaci tandemové ústředny. V mnoha případech je tak nutné se smířit s méně účinnými systémy, a to alespoň po dobu, než přínos tandemové ústředny převáží její vysokou cenou. V současnosti je třeba vytvořit dostupnější a účinnější tandemový spojovací systém.

Podstata vynálezu

Uvedené nedostatky odstraňuje způsob provozování tandemového spojení pro volání podle předloženého vynálezu.

Jeho podstata spočívá v tom, že zahrnuje kroky:

přijmutí příchozího provozu s přepojováním okruhů do asynchronního převodního (interwor50 king) systému;

přijmutí signalizační informace přiřazené k příchozímu provozu s přepojováním okruhů do systému zpracování. Následuje zpracování signalizační informace v systému zpracování s cílem

- 1 CZ 298666 B6 volby identifikátoru a spojení. Dalšími kroky jsou generování řídicí informace v systému zpracování, která identifikuje zvolený identifikátor a zvolené spojení;

přenesení řídicí informace ze systému zpracování do asynchronního převodního systému; převod příchozího provozu s přepojováním okruhů v převodním systému na asynchronní provoz jako odpověď na řídicí informaci;

směrování asynchronního provozu z asynchronního převodního systému přes matici na základě zvoleného identifikátoru;

převod asynchronního provozu v asynchronním převodním systému na odchozí provoz s přepojováním okruhů po směrování asynchronního provozu přes matici a vyslání odchozího provozu s přepojováním okruhů z asynchronního převodního systému po zvoleném spojení jako odpověď na řídicí informaci.

Je výhodné, zahmuje-li signalizační informace zprávu o počáteční adrese.

Jiné výhodné řešení způsobu se vyznačuje tím, že asynchronní provoz zahrnuje buňky asynchronního přenosového režimu ATM, přičemž zvolený identifikátor zahrnuje identifikátor asynchronního přenosového režimu ATM.

Podstata tandemového komunikačního systému spočívá v tom, že tandemový komunikační sys20 těm zahrnuje systém zpracování pro přijmutí signalizační informace přiřazené příchozímu provozu s přepojováním okruhů, pro zpracování signalizační informace pro výběr identifikátoru a spojení a pro generování řídicí informace, která identifikuje vybraný identifikátor a vybrané spojení;

asynchronní převodní systém propojený se systémem zpracování pro přijmutí příchozího pro25 vozu s přepojováním okruhů a pro převod příchozího provozu s přepojováním okruhů na asynchronní provoz jako odpověď na řídicí informaci. Dále zahrnuje směrovací prostředek, propojený s asynchronním převodním systémem, pro směrování asynchronního provozu z asynchronního převodního systému přes matici na základě zvoleného identifikátoru, přičemž asynchronní převodní systém je upraven pro převod asynchronního provozu ze směrovacího prostředku do odchozího provozu s přepojováním okruhů a pro vyslání odchozího provozu s přepojováním okruhů po zvoleném spojení jako odpověď na řídicí informaci a spoj pro přenos řídicí informace mezi systémem zpracování a asynchronním převodním systémem.

Jiná varianta tandemového komunikačního systému se vyznačuje tím, že signálový procesor je upraven pro příjem signalizační informace a její zpracování pro výběr identifikátoru a spojení, přičemž signalizační informace zahrnuje zprávu o počáteční adrese.

Ještě další výhodná varianta tandemového komunikačního systému je opatřena asynchronním převodním systémem, který je upraven pro generování řídicí informace pro identifikování vybra40 ného identifikátoru a pro směrování asynchronního toku na základě vybraného identifikátoru, zahrnujícího vybraný identifikátor asynchronního přenosového režimu, přičemž asynchronní převodní systém je upraven pro převod příchozího provozu s přepojováním okruhů do asynchronního toku, který zahrnuje buňky asynchronního přenosového režimu ATM.

Předmět vynálezu zajišťuje tandemovou funkci mezi systémy s přepojováním okruhů výhodně bez nutnosti použít ústředny s přepojováním okruhů či ústředen ATM. Předmět vynálezu je schopen provádět různé způsoby tandemového směrování, aniž by vyžadoval plný soubor složitých směrovacích logik. Předmět vynálezu může například pro výběr tandemového spojení analyzovat pouze kód cílové sítě a vynechat analýzu volaného čísla. Předmět vynálezu zajišťuje i rozhraní ATM.

Tandemový komunikační systém se skládá z prvního převodního ATM multiplexeru. ATM cross-connectu (neboli digitálního přepojovače), druhého ATM převodního multiplexeru a sig-2CZ 298666 B6 nálového procesoru. První převodní multiplexer přijme provoz s přepojováním okruhů odpovídající volání z prvního spojení s přepojováním okruhů. Převede provoz s přepojováním okruhů do ATM buněk, které identifikují zvolené virtuální spojení na základě první řídicí zprávy a vyšle buňky ATM. ATM digitální přepojovač je spojen spojením s převodním multiplexerem. Přijme

ATM buňky z prvního převodního multiplexeru a směruje je na základě vybraného virtuálního spojení identifikovaného v ATM buňkách. Druhý převodní multiplexer je spojen s digitálním přepojovačem. Přijme ATM buňky z digitálního přepojovače. Převede ATM buňky na provoz s přepojováním okruhů a tento provoz vyšle po vybraném druhém spojení s přepojováním okruhů na základě druhé řídicí zprávy. Signálový procesor je spojen spojem s prvním multiplexerem a druhým multiplexerem. Přijímá a zpracovává telekomunikační signalizaci příslušnou volání a na jejím základě vybere virtuální spojení a druhé spojení s přepojováním okruhů. Poskytne první řídicí zprávu pro volání prvnímu multiplexeru a druhou řídicí zprávu pro volání druhému multiplexeru. První řídicí zpráva identifikuje první spojení s přepojováním okruhů a vybrané virtuální spojení. Druhá řídicí zpráva identifikuje vybrané virtuální spojení a vybrané druhé spojení s pře15 pojováním okruhů. Výsledkem je vytvoření tandemového spojení z prvního spojení s přepojováním okruhů, vybraného virtuálního spojení a vybraného druhého spojení s přepojováním okruhů.

V různých provedeních zajišťuje tandemový komunikační systém tandemové spojení pro volání mezi: dvěma ústřednami s přepojováním okruhů, dvěma sítěmi s přepojováním okruhů, ústřed20 nou s přepojováním okruhů a platformou pokročilých služeb, dominantním místním operátorem (incumbent local exchange carrier - ILEC) a konkurenčním místním operátorem, prvním konkurenčním místním operátorem a druhým konkurenčním místním operátorem, místním operátorem a operátorem dálkových služeb, místním operátorem a operátorem mezinárodních služeb a operátorem dálkových služeb a operátorem mezinárodních služeb.

V různých realizacích vybírá signálový procesor spojení pro volání na základě: sestavovací zprávy, zprávy o počáteční adrese Signalizačního systému č.7 (SS7 IAM), volaného čísla. NPA, NXX, NPA-NXX, cílové sítě, výběrového kódu tranzitní sítě, parametru identifikace operátora, povahy adresy, identifikátoru síťového prvku, místního směrovacího čísla nebo skupiny dálko30 vých vedení.

V různých realizacích mohou vynález rozlišovat početná fyzická omezení. První ATM multiplexer a druhý ATM multiplexer se mohou sloučit do jediného ATM multiplexeru. První řídicí zpráva a druhá řídicí zpráva se mohou sloučit do jediné řídicí zprávy. První ATM multiplexer, druhý ATM multiplexer a ATM digitální přepojovač se mohou fyzicky nacházet ve stejném místě. Signálový procesor, první multiplexer, druhý multiplexer a digitální přepojovač se mohou fyzicky nacházet ve stejném místě.

Přehled obrázků na výkresech

Na obr. 1 je blokové schéma verze dosavadního stavu techniky.

Na obr. 2 je blokové schéma verze podle předmětu vynálezu.

Na obr. 3 je blokové schéma verze podle předmětu vynálezu.

Na obr. 4 je blokové schéma verze podle předmětu vynálezu.

Na obr. 5 je logické schéma verze podle předmětu vynálezu.

Na obr. 6 je logické schéma verze podle předmětu vynálezu.

Na obr. 7 je sekvenční diagram zpráv pro jednu z verzí předmětu vynálezu. Na obr. 8 je blokové schéma verze předmětu vynálezu.

Na obr. 9 je logické schéma verze předmětu vynálezu.

Na obr. 10 je logické schéma verze předmětu vynálezu.

-3 CZ 298666 B6

Na obr. 11 je příklad tabulky okruhů dálkových vedení. Na obr. 12 je příklad tabulky skupiny dálkových vedení. Na obr. 13 je příklad tabulky výjimek.

Na obr. 14 je příklad ANI tabulky.

Na obr. 15 je příklad tabulky volaných čísel.

Na obr. 16 je příklad směrovací tabulky.

Na obr. 17 je přiklad tabulky ošetření.

Na obr. 18 je příklad tabulky zpráv.

Příklady provedení vynálezu

Z důvodů názornosti bude termín „spojení“ používán pro označení uživatelského hovorového toku. Termín „spoj“ bude označovat tok signalizačních a/nebo řídicích zpráv. Obr. 1 popisuje dosud známou tandemovou ústřednu. Zobrazeny jsou tři ústředny, které jsou přes tandemovou ústřednu připojeny k síťovému prvku. Přes tandemovou ústřednu jsou ústředny rovněž propojeny navzájem. Použití tandemové ústředny nahrazuje přímá spojení mezi všemi ústřednami a síťovým prvkem i přímá spojení mezi ústřednami navzájem. Tandemovou ústřednu obvykle tvoří konvenční ústředna s přepojováním okruhů.

Na obr. 2 je verze podle vynálezu. Zobrazeny jsou tandemový komunikační systém 200, ústředna 210, ústředna 212, ústředna 214 a síťový prvek 290. Ústředny 210, 212 a 214 jsou spojeny s tandemovým komunikačním systémem 200 spojeními 220, 222 a 224. Ústředny 210, 212 a 214 jsou spojeny s tandemovým komunikačním systémem 200 spoji 230, 232 a 234. Jak je uvedeno výše, „spojení“ přenášejí telekomunikační provoz a „spoje“ telekomunikační signalizaci a řídicí zprávy. Tandemový komunikační systém 200 je také spojen se síťovým prvkem 290 spojením 226 a spojem 236.

Je samozřejmé, že velké sítě tandemového komunikačního systému mohou mít mnohem více stavebních prvků, než je na obr. 2 ukázáno. Například přes tandemový komunikační systém 200 může být připojeno velké množství ústředen 210, 212 a 214 a síťových prvků 290. Odborníkům je dále jasné, že pro přenos signalizace mezi různými prvky se může použít uzel přenosu signalizace (STP). Počet objektů na obr. 2 je omezen kvůli větší názornosti. Předmět vynálezu je plně aplikovatelný i na rozsáhlé sítě.

Ústřednami 210, 212 a 214 mohou být konvenční ústředny pro přepojování okruhů nebo libovolné jiné zdroje provozu s přepojováním okruhů. Síťový prvek 290 představuje libovolný prvek schopný přijímat provoz s přepojováním okruhů. Příklady takového síťového prvku 290 jsou ústředny a platformy pokročilých služeb. Síťový prvek 290 bude často náležet jiné telekomuni40 kační síti než ústředny 210, 212 a 214. Spojeními 220, 222, 224 a 226 mohou být libovolná spojení přenášející provoz s přepojováním okruhů. Obvykle se jedná o okruhy DS3 nebo DS1. Obvyklé DS0, které přenáší tradiční hlasová volání, je vložené do rámce DS3 nebo DS1. Spoji 230, 232, 234 a 236 jsou libovolné spoje přenášející telekomunikační signalizaci nebo řídicí zprávy. Příkladem je spoj signalizačního systému č. 7 (SS7). Odborníkům jsou provoz s přepojo45 váním okruhů a signalizace známy.

Tandemový komunikační systém 200 tvoří množina prvků, jejichž úkolem je příjem provozu s přepojováním okruhů a signalizace a poté přepojení provozu k odpovídajícímu cíli v souladu se signalizací. Například ústředna 210 obsluhuje volání, které má směřovat k síťovému prvku 290. Ústředna 210 pro volání obsadí spojení v rámci spojení 220 k tandemovému komunikačnímu systému 200. Spojením 220 pro volání bude obvykle DS0 vložené do DS3. Navíc ústředna 210 předá zprávu o počáteční adrese (IAM - Initial Address Message) prostřednictvím signalizace

-4 CZ 298666 B6

SS7 tandemovému komunikačnímu systému 200 po spoji 230. Zpráva o počáteční adrese obsahuje informace, jako jsou volené číslo, číslo volajícího a kód identifikace okruhu (CIC - Circuit Identification Code). Kód identifikace okruhu identifikuje příchozí DSO ve spojení 220, použité pro volání. Tandemový komunikační systém 200 přijme a zpracuje zprávu o počáteční adrese a vybere odchozí spojení pro volání. V tomto příkladu jím bude DSO v rámci spojení 226 k síťovému prvku 290. Výsledkem bude propojení DSO ve spojení 220 k vybranému DSO ve spojení 226 s tandemovým komunikačním systémem 200. Navíc tandemový komunikační systém 200 může poslat síťovému prvku 290 po spoji 236 zprávu o počáteční adrese nebo jinou zprávu. Stejný postup se použije pro spojení volání od ústředny 214 k ústředně 212 nebo pro spojení ío volání od síťového prvku 290 k ústředně 214.

Tandemový komunikační systém 200 pracuje podle následujícího popisu. Tandemový komunikační systém 200 převádí příchozí provoz s přepojováním okruhů do buněk asynchronního přenosového režimu (ATM - Asynchronous Transfer Mode). Zpracovává také příchozí signalizaci, která přísluší provozu, a vybírá vhodné spojení pro ATM buňky. Poté směruje ATM buňky přes ATM matici. Po opuštění matice jsou ATM buňky převedeny zpět do formátu provozu s přepojováním okruhů a odeslány do zvoleného spojení s přepojováním okruhů. Řízením výběru ATM spojení a spojení s přepojováním okruhů může tandemový komunikační systém 200 spojit libovolné příchozí spojení s přepojováním okruhů k libovolnému odchozímu spojení s přepojováním okruhů. Například libovolné příchozí DSO se může propojit k libovolnému odchozímu DSO pouze výběrem vhodného virtuálního kanálu ATM a odchozího DSO v rámci tandemového systému. Je třeba uvést, že využití ATM se může omezit pouze na vnitřní strukturu tandemového komunikačního systému 200 a tak být zcela transparentní pro síť vně tandemového komunikačního systému 200. V některých provedeních může tandemový komunikační systém 200 vedle provozu s přepojováním okruhů také přijímat a vysílat ATM provoz.

Na obr. 3 je tandemový komunikační systém 300, který je verzí tandemového komunikačního systému 200 dle obr. 2. Je samozřejmé, že možné odchylky této verze předmět vynálezu pokrývá také. Tandemový komunikační systém 300 má spojení 320, 322, 324 a 326, která odpovídají spojením 220, 222, 224 a 226 dle obr. 2. Tandemový komunikační systém 300 má spoje 330, 332, 334 a 336, které odpovídají spojům 230, 232, 234 a 236 dle obr. 2.

Tandemový komunikační systém 300 se skládá ze signálového procesoru 350, z ATM převodního multiplexeru 360, multiplexeru 362, multiplexeru 364 a digitálního přepojovače 370. Mul35 tiplexer 360 je spojen s maticí tvořenou digitálním přepojovačem 370 prostřednictvím spojení 380. Multiplexer 362 je spojen s maticí tvořenou digitálním přepojovačem 370 spojením 382. Multiplexer 364 je spojen s maticí tvořenou digitálním přepojovačem 370 spojením 384· Multiplexery 360, 362 a 364 jsou spojeny se signálovým procesorem 350 spojem 390.

Spojeními 380, 382 a 384 mohou být libovolná spojení podporující ATM. Spojem 390 může být libovolný spoj schopný přenášet řídicí zprávy. Příklady takového spoje jsou spoje SS7, UDP/IP nebo TCP/IP po ethemetu nebo sběmicové uspořádání používající konvenční sběmicový protokol.

Signálovým procesorem 350 je libovolná zpracovací platforma schopná přijímat a zpracovávat signalizaci pro výběr virtuálních spojení a spojení s přepojováním okruhů a poté generovat a vysílat zprávy, které výběry identifikují. Předmět vynálezu uvažuje různé formy signalizace včetně ISDN, SS7 a C7. Přednostní provedení signálového procesoru 350 je diskutováno podrobněji na konci této přihlášky.

Multiplexery 360, 362 a 364 mohou být libovolné systémy schopné vzájemně převádět provoz mezi ATM systémy a jinými systémy na základě řídicích zpráv od signálového procesoru 350. Tyto řídicí zprávy jsou obvykle generovány pro každé jednotlivé volání a identifikují přiřazení DSO k identifikátoru virtuální cesty/ identifikátoru virtuálního kanálu (VPI/VCI - Virtual Path Identifier / Virtual Channel Identifier). Systém multiplexerů 360, 362, 364 vzájemně převádí

- 5 CZ 298666 B6 uživatelský provoz mezi DSO a ATM na základě řídicích zpráv. Například systém multiplexerů 360, 362, 364 může přijmout okruh DSO volání a převést tento provoz do ATM buněk s VPI/VCl, které vybral signálový procesor 350. Systém multiplexerů 360, 362, 364 může rovněž přijmout ATM buňky od ATM matice tvořené digitálním přepojovačem 370. Tyto ATM buňky se převedou zpět do formátu DSO a poskytnou se DSO spojení volání, které vybral signálový procesor 350. V některých provedeních se systém multiplexerů 360, 362, 364 zabývá také realizací digitálního zpracování signálu podle instrukcí v řídicích zprávách (obvykle od signálového procesoru 350). Příkladem digitálního zpracování signálu je potlačení ozvěny nebo testování spojitosti. Přednostní provedení tohoto systému multiplexerů 360, 362, 364 jsou rovněž rozveío děny níže.

ATM digitální přepojovač 370 je libovolné zařízení schopné zajišťovat množství virtuálních spojení mezi multiplexery 360, 362, 364. Příkladem ATM digitálního přepojovače 370 je NEC model 20. V ATM systémech se virtuální spojení označují VPI/VCI v záhlaví bloku. Digitální přepojovač 370 lze nakonfigurovat tak, aby poskytoval množství VPI/VCI spojení mezi multi15 plexery 360, 362, 364. Možnou konfiguraci ilustruje následující příklad. VPI „A“ se může předat od multiplexerů 360, přes digitální přepojovač 370 k multiplexerů 362. VPI „B“ se může předat od multiplexerů 360 přes digitální přepojovač 370 k multiplexerů 364. VPI „C“ se může předat od multiplexerů 360 přes digitální přepojovač 370 a zpět k multiplexerů 360. Obdobně se mohou poskytovat VPI od: multiplexerů 362 k multiplexerů 360, multiplexerů 362 k multiplexerů 364, multiplexerů 362 zpět k multiplexerů 362, multiplexerů 364 k multiplexerů 360, od multiplexerů 364 k multiplexerů 362, multiplexerů 364 zpět k multiplexerů 364. Tímto způsobem lze výběrem VPI v podstatě vybrat i odchozí multiplexer. VCI rozlišuje jednotlivá volání na VPI mezi dvěma multiplexery.

Okruhy DS3, DS1 a DSO jsou obousměrné, zatímco spojení v ATM jsou pouze jednosměrná. To znamená, že obousměrné spojení obvykle vyžadují v ATM dvě spojení - jedno v každém směru. Dosáhne se toho přiřazením přidruženého VPI/VCI každému VPI/VCI použitému pro sestavení volání. Multiplexery 360, 362, 364 se nakonfigurují tak, aby automaticky vyvolaly přidružené VPI/VCI, které tvoří zpětnou cestu pro obousměrná spojení.

V některých realizacích budou signálový procesor 350, systém multiplexerů 360, 362, 364 a digitální přepojovač 370 fyzicky umístěny na stejném místě. Například tandemový komunikační systém 300 bude umístěn na jednom místě stejně, jako je tomu u ústředny s přepojováním okruhů. Takto může tandemový komunikační systém fyzicky a funkčně emulovat tandemovou ústřednu s přepojováním okruhů. Ovšem modulová povaha tandemového komunikačního systému 300 jej umožňuje rozmístit podle potřeby. Například v alternativních realizacích se může systém multiplexerů 360, 362, 364 a digitální přepojovač 370 nacházet fyzicky ve stejném místě a signálový procesor 350 může být umístěn na vzdáleném místě.

Při volání po spojení 320, které má pokračovat na spojení 326, pracuje systém podle následujícího popisu. V zobrazené realizaci se může uživatelská informace ze spojení 324 multiplexovat na úroveň DSO, v jiných realizacích tomu však tak být nemusí. Dále, v zobrazené realizaci se použije signalizace SS7, rozumí se však, že lze ve vynálezu použít i jiné signalizační protokoly, jako je signalizace C7.

Okruh DSO spojení 320 bude obsazen a po spoji 330 se přijme zpráva o počáteční adrese příslušná k volání. Signálový procesor 350 zpracuje zprávu o počáteční adrese tak, že vybere VPI/VCI od multiplexerů 362 přes digitální přepojovač 370 k multiplexerů 364. Signálový procesor 350 vybere také DSO na spojení 326 z multiplexerů 364. Tyto výběry mohou být založeny na mnoha faktorech, například na voleném čísle nebo identitě cílové sítě. Signálový procesor 350 pošle po spoji 390 k multiplexerů 362 řídicí zprávu, která identifikuje jak obsazené DSO ve spojení 320, tak vybrané VPI/VCI. Signálový procesor 350 také pošle po spoji 390 k multiplexerů 364 řídicí zprávu, která identifikuje, jak vybrané VPI/VCI, tak vybrané DSO ve spojení 326.

-6CZ 298666 B6

Pokud je to požadováno, signálový procesor 350 instruuje rovněž jeden ze systému multiplexerů 360, 362, 364, aby na volání aplikoval potlačení ozvěny. Dále signálový procesor 350 vyšle po spojích 330 a 336 veškerou signalizací potřebnou pro pokračování sestavení volání.

Multiplexer 362 přijme od signálového procesoru 350 řídicí zprávu, která identifikuje obsazení

DS0 ve spojení 324 a vybrané VPI/VCI. Multiplexer 362 poté převede uživatelskou informaci z obsazeného DS0 ve spojení 324 do ATM buněk. Multiplexer 362 označí vybrané VPI/VCI v záhlaví buněk.

Virtuální spojení, označené vybraným VPI/VCI, jež bylo předem poskytnuto přes digitální přelo pojovač 370 od multiplexeru 362 k multiplexeru 364. Výsledkem je, že buňky s vybraným

VPI/VCI se vyšlou po spojení 382 a přenesou digitálním přepojovačem 370 po spojení 384 k multiplexeru 364.

Multiplexer 364 přijme od signálového procesoru 350 řídicí zprávu, která identifikuje vybrané

VPI/VCI a vybrané DS0 ve spojení 326. Multiplexer 364 převede ATM buňky s vybraným VPI/VCI v záhlaví buněk na v brané DS0 ve spojení 326. Je zřejmé, že výběr VPI/VCI a DS0 signálovým procesorem 350 multiplexery 362 a 364 realizují do propojení DS0 na spojeních 320 a 326. Tato propojení tandemový komunikační systém 300 podle vynálezu zajišťuje pro jednotlivá volání.

Po dokončení volání přijme signálový procesor 350 zprávu uvolnění (REL - Release), která indikuje ukončení volání (tear-down). Poté signálový procesor 350 poskytne zprávy o ukončení také multiplexerům 360 a 364. Po přijetí těchto zpráv zruší multiplexery 360 a 364 přiřazení VPI/VCI a DS0. Tím se ve skutečnosti ukončí spojení volání a VPI/VCI a DS0 se uvolní pro volání další.

Z výše uvedeného popisuje zřejmé, že propojování provozu z příchozího DS0 do odchozího DS0 se ovládá přiřazováním VPI/VCI a DS0 pro každé jednotlivé volání v převodním bodě ATM/DS0. Převodním bodem, v němž se provoz převádí z jednoho formátu do druhého, jsou multiplexery 360, 362, 364. Na rozdíl od konvenčních ústředen s přepojováním okruhů není matice (tj. digitální přepojovač 370) řízena na základě jednotlivých volání a slouží pouze k propojení systému multiplexerů 360, 362, 364. To předmět vynálezu oproti konvenčním tandemovým ústřednám značně zjednodušuje. Jedinečná kombinace prvků a řízení tandemového komunikačního systému 300, 200 přináší mnoho výhod. Lze jej pořídit s menšími náklady než konvenční ústřednu pro přepojování okruhů. Prvky tandemového komunikačního systému 200, 300 lze snadno a rychle rozšiřovat, takže velikost tandemového komunikačního systému 200, 300 lze přizpůsobit požadavkům konkrétního provozu s možností snadného rozšíření a modernizace. Jak bude ukázáno, signálový procesor 350 není s ústřednou integrován. To také zvyšuje pružnost systému v přizpůsobení se konkrétním požadavkům. Například v tom, že není potřeba robustní a nákladná směrovací logika.

Na obr. 4 je znázorněn tandemový komunikační systém 400. Tandemový komunikační systém 400 je až na přidané spojení 486 shodný s tandemovým komunikačním systémem 300 dle obr. 3. Pro názornost byla všechna ostatní referenční čísla vynechána. Spojení 486 je ATM spojením. ATM spojení typicky využívá přepravní protokoly jako SONET nebo DS3, jsou však známy i jiné. Spojení 486 slouží pro přístup systémů v asynchronním přenosovém režimu ATM k tandemovému komunikačnímu systému 400. Tento přístup je umožněn přes digitální přepojovač. Digitální přepojovač se nastaví tak, aby spojoval konkrétní VPI/VCI na spojení 486 ke konkrétním multiplexerům. Tím se dosáhne toho, že ne-ATM provoz vstupující do tandemového komunikačního systému 400 přes multiplexer může systém opustit ve formátu ATM po spojení 486.

Dále ATM provoz může do tandemového komunikačního systému 400 vstoupit po spojení 486 a z tandemového komunikačního systému 400 vystoupit přes multiplexer po spojení, které není ATM spojením. V některých realizacích se může signalizační spoj od signálového procesoru k digitálnímu přepojovači použít pro předávání signalizace B-ISDN mezi signálovým procesorem a

- 7 CZ 298666 B6 systémem ATM přes digitální přepojovač a spojení 486. V takové realizaci jsou VPI/VCI signalizace B-ISDN předdefinovány přes digitální přepojovač mezi signálovým procesorem a ATM systémem. Tandemový komunikační systém 400 s výhodou zajišťuje tandemový přístup k a od ATM systémům.

Na obr. 5 je zobrazen tandemový komunikační systém 500, ústředna 510, ústředna 512, síťový prvek 514, síť 520, síť 522 a síť 524. Všechny tyto prvky, které jsou odborníkům známy, jsou spojeny spojeními a spoji znázorněnými na obr. 5. Spojení a spoje odpovídají výše popsaným, pro názornost však nejsou číslovány. Tandemový komunikační systém 500 pracuje tak, jak bylo ío popsáno výše.

Na obr. 5 jsou znázorněny různé možnosti směrování tandemového komunikačního systému 500. Protože tandemový komunikační systém 50 lze uzpůsobit pro poskytování konkrétních typů tandemových funkcí, lze také směrování uzpůsobit konkrétním potřebám. To může tandemový komunikační systém 500 výhodně zjednodušit a zlevnit.

V jedné realizaci tandemový komunikační systém 500 směruje na základě kódu NPA oblasti ve zvoleném čísle. To může být v případě, že ústředny 510 a 512 poskytují tandemovému komunikačnímu systému 500 provoz pro směrování k síťovému prvku 514 a sítím 520, 522 a 524. Pokud lze síťový prvek 514 a sítě 520, 522 a 524 rozlišit pro účely směrování kódem oblasti, nemusí tandemový komunikační systém 500 obsahovat komplexní směrovací logiku.

V jedné realizaci tandemový komunikační systém 500 směruje na základě kódu NXX ústředny ve zvoleném čísle. Může tomu tak být v případě, že se ústředny 510 a 512, síťový prvek 514 a sítě 520, 522 a 524 nacházejí v oblasti se stejným kódem oblasti. Pokud mají tyto prvky stejný kód oblasti, ale lze je rozlišit pro účely směrování podle kódu NXX ústředny, nemusí tandemový komunikační systém 500 obsahovat komplexní směrovací logiku. V další realizaci může tandemový komunikační systém 500 směrovat na základě obou NPA a kódu NXX ústředny.

V některých realizacích může tandemový komunikační systém 500 směrovat na základě identity cílové sítě. Identita další sítě v cestě volání se často předává signalizační zprávou. Tandemový komunikační systém 500 přijme signalizační zprávu, která identifikuje cílovou síť, po signalizačním spoji. Zpráva o počáteční adrese IAM v signalizaci SS7 obsahuje kód výběru tranzitní sítě nebo parametr identifikace poskytovatele. Jeden z těchto kódů může tandemový komuni35 kaění systém 500 použít pro identifikaci cílové sítě a výběr trasy k cílové síti. Například ústředna 512 může ve zprávě o počáteční adrese k tandemovému komunikačnímu systému 500 identifikovat síť 524 jako cílovou síť. Podle parametru identifikace operátora ve zprávě o počáteční adrese určí tandemový komunikační systém 500 jako cíl síť 524 a vybere trasu k síti 524. Tím se předchází náročnému zpracování volání a tandemový komunikační systém 500 může být jednodušší.

V některých realizacích může tandemový komunikační systém 500 číst povahu adresy ve zprávě o počáteční adrese a na jejím základě identifikovat, zda jde o volání obsluhovaná spojovatelkou a mezinárodní volání. Po identifikaci se volání může směrovat k systému příslušného operátora nebo mezinárodnímu operátorovi.

V některých realizacích může tandemový komunikační systém 500 napomáhat směrování ve scénáři přenositelnosti čísla. Přenositelnost čísla dovoluje volaným stranám zachovat si svá čísla i v případě, že se pohybují. Když síť zjistí jedno z těchto čísel, vyšle dotaz na místní směrovací číslo TCAP k databázi, která může identifikovat nový síťový prvek 514, který právě obsluhuje volanou stranu. (Obvykle je tímto novým síťovým prvkem 514 ústředna třídy 5, v jejíž působ50 nosti se právě volaná strana nachází.) Identita síťového prvku 514 je poskytnuta v TCAP odpovědi zpět k síťovému prvku 514, který vyslal dotaz. TCAP odpověď identifikuje nový síťový prvek 514, který právě obsluhuje volanou stranu. Identifikací může být místní směrovací číslo obsažené v TCAP.

-8CZ 298666 B6

V kontextu předmětu vynálezu může tandemový komunikační systém 500 podporovat přenositelnost čísla. Tandemový komunikační systém 500 se může dotazovat databáze a směrovat k odpovídající síti na základě místního směrovacího čísla (local routě number LRN) v TCAP odpovědi. Tandemový komunikační systém 500 může také přijímat volání od systémů, které se již databáze přenositelnosti čísel dotázaly. V takovém případě tandemový komunikační systém 500 použije k identifikaci cílové sítě a směrování volání místní směrovací číslo v signalizaci.

V některých provedeních bude klíčem ke směrování volání výběr skupiny dálkových vedení.

Skupina dálkových vedení obvykle obsahuje mnoho DS0. Například každé ze spojení mezi tandemovým komunikačním systémem 500 a sítěmi 520, 522 a 524 může být skupinou dálkových vedení. Pro volání přijatá od ústředen 510 a 512 může tandemový komunikační systém 500 potřebovat určit pouze to, kterou z těchto tří skupin dálkových vedení použít. To proto, že výběr skupiny dálkových vedení ve skutečnosti směruje volání ke správné síti 520, 522 a 524. Výběr

DS0 v rámci vybrané skupiny dálkových vedení je založen na dostupnosti v rámci vybrané skupiny dálkových vedení.

Na obr. 6 jsou zobrazeny tandemový komunikační systém 600, dominantní operátor (ILEC Incumbent Local Exchange Carrier) 620, konkurenční operátor (CLEC - Competitive Local

Exchange Carrier) 622, CLEC 624, operátor dálkových služeb (IXC - Interexchange Carrier) 626, operátor dálkových služeb 628 a mezinárodní operátor 630. Tyto sítě jsou odborníkům známy a propojeny jsou spojeními a spoji podle obrázku. Příklady spojení jsou DS1, DS3 a spojení v ATM a příklady spojů jsou spoje se signalizací SS7, ačkoliv lze použít i jiná známá spojení a jiné známé spoje. Konkurenční místní operátoři mají novější místní sítě, kterým je dovo25 léno soutěžit s již zavedenými místními sítěmi. Výsledkem je, že služby v dané oblasti poskytuje množství operátorů - buď dominantních, nebo konkurenčních. Tito dominantní operátoři 620 a konkurenční operátoři 622 musí mít přístup k sobě navzájem. Musí mít také přístup k IXC pro volání na dlouhé vzdálenosti a k mezinárodnímu operátorovi 630 mezinárodních služeb pro mezinárodní volání. Tandemový komunikační systém 600 je podobný tandemovému komunikač30 nímu systému popsanému výše a jeho úkolem je zajišťovat propojení mezi uvedenými sítěmi. Například všechna místní volání přes síť dominantního operátora 620 do sítě konkurenčního operátora 622 mohou pro propojení využít tandemový komunikační systém 600. Signalizaci volání a spojení poskytne tandemovému komunikačnímu systému 600 dominantní operátor 620. Tandemový komunikační systém 600 zpracuje signalizaci a propojí volání ke konkurenčnímu operátorovi 622. Tandemový komunikační systém 600 obvykle pošle ke konkurenčnímu operátorovi 622 další signalizaci pro usnadnění dokončení volání.

Podobné uspořádání lze použít i mezi ostatními sítěmi. Tandemový komunikační systém 600 může zajišťovat tandemový přístup mezi sítěmi v následujících kombinacích: konkurenční ope40 rátor 622 a další konkurenční operátor 622, konkurenční operátor 622 a dominantní operátor 620, dominantní operátor 620 a poskytovatel dálkových služeb 626, konkurenční operátor 622 a poskytovatel dálkových služeb 626, poskytovatel dálkových služeb 626 a poskytovatel dálkových služeb 626, dominantní operátor 620 a poskytovatel mezinárodních služeb, konkurenční operátor 622 a poskytovatel mezinárodních služeb, poskytovatel dálkových služeb 626 a poskytovatel mezinárodních služeb. V některých případech může být tohoto směrování dosaženo zpracováním místního směrovacího čísla, kódu výběru tranzitní sítě nebo parametru identifikace operátora. Zpracování volání v tandemovém komunikačním systému 600 se tak zjednoduší, ale přesto má každá síť přístup k ostatním sítím bez nutnosti řídit násobná spojení.

Na obr. 7 je jedna z realizací systému multiplexerů 360, 362, 364, která je pro tento vynález vhodná. Rozumí se, že lze použít i jiné multiplexery, které splňují požadavky předmětu tohoto vynálezu. Zobrazena jsou řídicí rozhraní 700, OC-3 rozhraní 705, DS3 rozhraní 710, DS1 rozhraní 715, DS0 rozhraní 720, procesor 725 pro zpracování digitálního signálu, adaptační vrstva 730 asynchronního přenosového režimu (AAL - ATM Adaptation layer) a OC-3 rozhraní 735.

-9CZ 298666 B6

Řídicí rozhraní 700 přijímá zprávy od procesoru 725 pro zpracování digitálního signálu. Konkrétně řídicí rozhraní 700 poskytuje přiřazení DSO/virtuálního spojení adaptační vrstvě 730 k realizaci. Řídicí rozhraní 700 může přijímat řídicí zprávy od procesoru 725 se zprávami pro DSO

720. Těmito zprávami mohou být instrukce propojit DSO k: 1) jiným DSO, 2) procesoru 725, nebo 3) adaptační vrstvě 730 (vynecháním procesoru 725). Řídicí rozhraní 700 může p jímat řídicí zprávy od procesoru 725 se zprávami pro zpracování digitálního signálu. Příkladem takové zprávy je instrukce vyřadit potlačení ozvěny na konkrétním DSO.

OC-3 rozhraní 705 přijímá formát OC-3 a převádí jej do DS3. DS3 rozhraní 710 přijímá DS3 formát a převádí jej do DS1. DS3 rozhraní 710.může DS3 přijímat buď od OC-3 rozhraní 705, nebo z vnějšího s pojení. DS1 rozhraní 715 přijímá formát DS1 a převádí jej do DSO. DS1 rozhraní 715 může DS1 přijímat buď od DS3 rozhraní 710 nebo z vnějšího spojení. DSO rozhraní 720 přijímá DSO formát a zajišťuje rozhraní k procesoru 725 digitálního signálu nebo k adaptační vrstvě 730. V některých realizacích DSO rozhraní 720 může přímo propojovat konkrétní DSO, například v případě, že volání vstupuje do, a vystupuje ze stejného multiplexeru. Tato schopnost může být užitečná rovněž pro usnadnění testování spojitosti ústřednou. OC-3 rozhraní 735 je schopné přijímat buňky ATM od adaptační vrstvy 730 a vysílat je, obvykle k digitálnímu přepojovači.

Digitální signálový procesor 725 je schopen provádět různé digitální procesy na konkrétní DSO jako odpovědi na řídicí zprávy přijaté přes řídicí rozhraní 700. Příklady digitálního zpracování zahrnují: detekci tónu, vysílání tónu, zpětné smyčky, detekci hlasu, hlasové zprávy, potlačení ozvěny, kompresi a šifrování. V některých realizacích může digitální signálový procesor 725 realizovat také testování spojitosti. Například signálový procesor může instruovat multiplexer, aby zapojil zpětnou smyčku pro test spojitosti a nebo vypnul potlačení ozvěny při volání. Digitální signálový procesor 725 je spojen s adaptační vrstvou 730. Jak bylo uvedeno. DSO z DSO rozhraní 720 může vynechat digitální signálový procesor 725 a může se připojit přímo k adaptační vrstvě 730.

Adaptační vrstva 730 AAL se skládá z konvergenční podvrstvy a podvrstvy segmentace a opětovného sestavení (SAR - Segmentation And Reassembly Layer). Adaptační vrstva 730 přijímá uživatelské informace v DSO formátu od DSO rozhraní 720 nebo digitálního signálového procesoru 725 a převáděním informace do ATM buněk. Adaptační vrstvy 730 jsou odborníkům známy a informace o nich lze nalézt v dokumentu 1, 363 Mezinárodní telekomunikační unie (ITU International Telecommunications Union). Adaptační vrstva 730 pro hlasové komunikační signály je také předmětem patentové přihlášky seriálové číslo 08/395, 745 podané 28. února 1995, s názvem „Zpracování buněk pro přenos hlasu“, která je jako reference částí této přihlášky. Adaptační vrstva 730 získá pro každé volání od řídicího rozhraní 700 identifikátor virtuální cesty (VPI) a identifikátor virtuálního okruhu (VCI). Adaptační vrstva 730 získá také identitu DSO pro každé volání (nebo více DSO pro volání Nx64). Adaptační vrstva 730 poté převede uživatelskou informaci mezi identifikovaným DSO a identifikovaným virtuálním spojením v ATM. Potvrzení, že přiřazení bylo realizováno, se může, pokud je to žádoucí, poslat zpět k signálovému procesoru 725. Volání s bitovými rychlostmi, které jsou násobky 64 kbit/s, jsou známa jako volání Nx64. Pokud je to žádoucí, může adaptační vrstva 730 přijímat řídicí zprávy pro volání Nx64 přes řídicí rozhraní 700.

Jak je uvedeno výše, multiplexer obsluhuje volání i v opačném směru od OC-3 rozhraní 735 k DSO rozhraní 720. Tento provoz byl převeden do ATM jiným multiplexerem a nasměrován k

OC-3 rozhraní 735 digitálním přepojovačem po vybraném VPI/VCI. Řídicí rozhraní 700 poskytne adaptační vrstvě 730 přiřazení vybraného VPI/VCI k vybranému odchozímu DSO. Multiplexer převede buňky ATM s vybraným VPI/VCI v záhlaví bloků do DSO formátu a poskytne je vybranému odchozímu okruhu DSO.

- 10CZ 298666 B6

Techniky pro zpracování VPI/VCI jsou popsány v patentové přihlášce US 08/653,852 podané 28. května 1996 a nazvané „Telekomunikační systém se systémem zpracování spojení“, který je jako reference součástí této přihlášky.

Okruhy DSO jsou obousměrné a spojení v asynchronním přenosovém režimu ATM jsou obvykle pouze jednosměrná. Proto jsou obvykle pro každé DSO potřeba dvě virtuální spojení v opačných směrech. Jak bylo uvedeno, lze toho dosáhnout tak, že se digitální přepojovač opatří druhou sadou VPI/VCI ve směru opačném než původní sada VPI/VCI. Pro každé volání se převodní muxy v ATM mohou nakonfigurovat tak, aby automaticky vyvolaly toto druhé VPI/VCI a tak ío zajistily obousměrné virtuální spojení odpovídající obousměrnému DSO.

Signálový procesor se obvykle nazývá správcem volání/spojení (CCM - Call/Connection Manager) a jeho úkolem je přijímat a zpracovávat signalizaci telekomunikačních volání a řídicí zprávy pro výběr spojení, která sestavují komunikační cestu pro volání. V přednostní realizaci zpraco15 vává správce volání/spojení SS7 signalizaci pro výběr spojení pro volání. Zpracování správcem volání/spojení je popsáno v US patentové přihlášce, která má na soupisu patentové kanceláře číslo 1148, nazývá se „Telekomunikační systém“, byla podána spolu s touto přihláškou a je jako reference součástí této přihlášky.

Vedle výběru spojení provádí v souvislosti se zpracováním volání správce volání/spojení mnoho dalších činností. Nejen že řídí směrování a vybírá konkrétní spojení, ale také ověřuje volající, řídí potlačení ozvěny, generuje tarifikační informace, vyvolává funkce inteligentní sítě, přistupuje ke vzdáleným databázím, spravuje provoz a vyrovnává zatížení sítě. Odborníkům je zřejmé, jak se níže popsaný správce volání/spojení může uzpůsobit pro práci ve výše uvedených realiza25 cích.

Obr. 8 zobrazuje verzi správce volání/spojení. Lze uvažovat i o jiných verzích správce volání/spojení. V realizaci podle obr. 8 správce 80 volání/spojení řídí převodní multiplexer v ATM, který provádí převod mezi DSO a VPI/VCI. Správce volání/spojení však může v jiných provede30 nich řídit i jiná komunikační zařízení a spojení.

Správce 800 volání/spojení se skládá ze signalizační platformy 810, řídicí platformy 820 a aplikační platformy 830. Platformy 810, 820 a 830 jsou navzájem propojeny.

Signalizační platforma 810 je směrem ven propojena se systémy SS7, konkrétněji se systémy, které mají část přenosu zpráv (MTP - Message Transfer Part), ISDN uživatelskou část (ISUP), část řízení signalizačních spojů (SCCP - Signaling Connection Control Part), aplikační část inteligentní sítě (INAP - Intelligent Network Application Part) a aplikační část transakčních schopností (TCAP - Transaction Capabilities Application Part). Řídicí platforma 820 je směrem ven propojena s řízením multiplexeru, řízením potlačení ozvěny, řízením zdrojů, účtováním a provozováním.

Signalizační platforma 810 se skládá z MTP úrovní 1 - 3 a ISUP, TCAP, SCCP a INAP schopností a vysílá a přijímá zprávy signalizace SS7. ISUP, SCCP a INAP a TCAP funkce používají k vysílání a přijímání SS7 zpráv MTP. Dohromady se tato schopnost obvykle nazývá „SS7 balík“ (SS7 stack) a je dobře známa. Software, které odborníci pro nakonfigurování SS7 balíku potřebují, je komerčně dostupné například od společnosti Trillium.

Řídicí platforma 820 se skládá z různých rozhraní včetně rozhraní multiplexeru, rozhraní řízení ozvěny, rozhraní řízení zdrojů, tarifikačního rozhraní a provozního rozhraní. Rozhraní multiplexeru si vyměňuje zprávy s nejméně jedním multiplexerem. Zprávami jsou DSO k VPI/VCI přiřazení, potvrzení a stavové informace. Rozhraní řízení ozvěny si vyměňuje zprávy se systémy řízení ozvěny. Zprávy vyměňované se systémy řízení ozvěny mohou zahrnovat instrukce zapnout nebo vypnout potlačení ozvěny na určitém DSO, potvrzení a stavové informace.

- 11 CZ 298666 B6

Rozhraní řízení zdrojů si vyměňuje zprávy s vnějšími zdroji. Příklady takových zdrojů jsou zařízení, která realizují testování spojitosti (continuity testing), šifrování, kompresi, detekci/vysílání tónu, detekci hlasu a hlasové zprávy. Zprávami vyměňovanými se zdroji jsou instrukce aplikovat zdroj na určité DSO, potvrzení a stavové informace. Například zpráva může zdroj testování spojitosti instruovat, aby sestavil zpětnou smyčku nebo aby vyslal a zjistil tón, kterým se spojitost přezkušuje.

Tarifíkační rozhraní přenáší příslušné tarifikační informace k tarifikačnímu systému. Mezi obvyklé tarifikační informace patří volající strany, časové informace o volání a všech speciálních rysech, které si volání vyžádalo. Provozní rozhraní umožňuje konfiguraci a řízení správcem volání/spojení 800. Odborníkům je způsob, jakým se vytvoří software pro rozhraní řídicí platformy 820, jistě zřejmý.

Aplikační platforma 830 je určena ke zpracováním signalizačních informací od signalizační platformy 810 za účelem výběru spojení. Identita vybraných spojení se předá řídicí platformě 820 pro rozhraní multiplexeru. Aplikační platforma 830 provádí ověřování, překlady, směrování, řízení volání, výjimky, filtraci a obsluhu chybových stavů. Mimo poskytování řídicích požadavků na multiplexer má aplikační platforma 830 na starosti také vytváření požadavků pro řízení potlačení ozvěny a řízení zdrojů, které se poté předávají odpovídajícímu rozhraní řídicí platformy 820. Dále aplikační platforma 830 generuje signalizační informace, které se vysílají signalizační platformou 810. Signalizačními informacemi mohou být zprávy ISUP, INAP nebo TCAP k vnějším prvkům sítě. Informace odpovídající každému volání se uchovávají v řídicím bloku příslušného volání (CCB - Call Control Block). Řídicí blok volání lze použít pro sledování a účtování volání.

Aplikační platforma 830 pracuje v souladu se základním modelem volání (BCM - Basic Call Model), který vytvořila ITU. Pro obsluhu každého volání se zřídí instance BCM. BCM zahrnuje zahajovací proces a ukončovací proces. Aplikační platforma 830 zahrnuje pomocnou spojovací funkci (SSF - Service Switching Function), které se použije pro vyvolání funkce řízení služby (SCF - Service Control Function). SCF se obvykle nachází v uzlu řízení provozu (SCP - Service Control Point). Informace z SCF se vyžadují pomocí zprávy TCAP nebo INAP. Zahajovací a ukončovací proces mají ke vzdáleným databázím se schopnostmi inteligentní sítě (IN) přístup přes SSF funkce.

Softwarové vybavení aplikační platformy 830 lze vytvořit pomocí jazyka SDL (Specification and Description Language), který je definován v ITU-T Z. 100. SDL se dá přeložit do programovacího jazyka C. Další části v jazyce C nebo C++ lze přidat podle potřeb zřizování provozního prostředí.

Správce volání/spojení 800 může tvořit výše zmíněné software v počítači. Počítačem může být například FT-Sparc 600 firmy Integrated Micro Products (IMP) s operačním systémem Solaris a konvenčními databázovými systémy. Může být žádoucí využít schopností vícevláknového zpracování unixových operačních systémů.

Z obr. 8 je zřejmé, že aplikační platforma 830 zpracovává signalizační informace pro řízení mnoha systémů a usnadnění spojení a služeb, kterých je pro volání třeba. Signalizace SS7 se s vnějšími prvky vyměňuje přes signalizační platformu 810, řídicí informace vyměňované s vnějšími systémy jdou přes řídicí platformu 820. Správce volání/spojení 800 s výhodou není integrován do CPU ústředny, který je propojen se přepojovací maticí. Na rozdíl od SCP může správce volání/spojení 800 zpracovávat zprávy ISUP nezávisle na dotazech TCAP.

Zprávy signalizace SS7 jsou dobře známy a odborníci v oboru jsou s následujícími označeními zpráv seznámeni:

- 12CZ 298666 B6

ACM-	Zpráva adresa úplná	(Address Complete Message)
ANM-	Zpráva odpověď	(Answer Message)
BLO -	Blokování	(Blocking)
BLA-	Potvrzení blokování	(Blocking Acknowledgment)
CPG-	Pokračování volání	(Call Progress)
CRG-	Tarifikační informace	(Charge Information)
CGB-	Blokování skupiny okruhů	(Circuit Group Blocking)
CGBA-	Potvrzení blokování skupiny okruhů	(Circuit Group Blocking Acknowledgment)
GRS -	Nulování skupiny okruhů	(Circuit Group Reset)
GRA-	Potvrzení nulování skupiny okruhů	(Circuit Group Reset Acknowledgment)
CGU-	Odblokování skupiny okruhů	(Circuit Group Unblocking)
CGUA-	Potvrzení odblokování skupiny okruhů	(Circuit Group Unblocking Acknowledgment)
CQM-	Dotaz skupiny okruhů	(Circuit Group Query)
CQR-	Odpověď na dotaz skupiny okruhů	(Circuit Group Query Response)
CRM-	Zpráva o rezervaci	(Circuit Reservation okruhu Message)
CRA -	Potvrzení rezervace okruhu	(Circuit Reservation Acknowledgment)
CVT-	Validační test okruhu	(Circuit Validation Test)
CVR-	Odpověď validace	(Circuit Validation okruhu Response)
CFN-	Nejasnost	(Confusion)
COT-	Spojitost	(Continuity)
CCR-	Žádost o kontrolu spojitosti	(Continuity Check Request)
EXM-	Výstupní zpráva	(Exit Message)
INF-	Informace	(Information)
INR-	Žádost o informaci	(Information Request)
IAM-	Počáteční adresa	(Initial Address)
LPA-	Potvrzení zpětné smyčky	(Loop Back Acknowledgment)
PAM-	Předání	(Pass Along)
REL-	Uvolnění	(Release)
RLC-	Uvolnění úplné	(Release Complete)
RSC-	Nulování okruhu	(Reset Circuit)
RES-	Obnovení	(Résumé)
SUS-	Pozastavení	(Suspend)
UBL-	Odblokování	(Unblocking)
UBA-	Potvrzení odblokování	(Unblocking Acknowledgment)
UCIC-	Identifikační kód nevybaveného okruhu	(Unequipped Circuit Identification Code)

Zpracování volání obvykle zahrnuje dva aspekty. Za prvé, příchozí nebo „počáteční“ spojení se rozpozná počátečním procesem volání. Například výchozí spojení, které uživatel použije pro vstup do sítě, je počátečním spojením v oné síti. Za druhé, odchozí nebo „koncové“ spojení se vybere koncovým procesem volání. Například, koncové spojení se propojí s počátečním spojením, aby se volání mohlo předat dále sítí. Tyto dva aspekty volání se obvykle nazývají počáteční strana volání a koncová strana volání.

Na obr. 9 je zobrazena datová struktura, kterou aplikační platforma 830 použije pro vykonání základního modelu volání. Dosáhne se toho pomocí série tabulek, které se na sebe navzájem odkazují různými způsoby. Ukazatel typicky tvoří další funkce a označení dalšího indexu. Další funkce ukazuje na další tabulku a další index ukazuje na hodnotu nebo rozsah hodnot v oné tabulce. Datová struktura se skládá z tabulky 900 okruhů dálkových vedení, tabulky 902 skupin

- 13 CZ 298666 B6 dálkových vedení, tabulky 904 výjimek, tabulky 906 automatické identifikace čísla, tabulky 908 volaných čísel a směrovací tabulky 910.

Tabulka 900 okruhů dálkových vedení obsahuje informace týkající se spojení. Spojeními jsou obvykle DS0 nebo ATM spojení. Na začátku se tabulka 900 okruhů dálkových vedení použije k získání informací o počátečním spojení. Později se z tabulky získá informace o koncovém spojení. Při zpracovávání počátečního spojení číslo skupiny dálkového vedení v tabulce 900 okruhů dálkových vedení ukazuje na příslušnou skupinu dálkového vedení počátečního spojení v tabulce 902 skupin dálkových vedení.

Tabulka 902 okruhů dálkových vedení obsahuje informace týkající se počáteční a koncové skupiny dálkového vedení. Při zpracovávání počátečního spojení poskytuje tabulka 902 okruhů dálkových vedení informace týkající se skupiny dálkového vedení pro počáteční spojení a obvykle ukazuje na tabulku 904 výjimek.

Tabulka 904 výjimek se použije k identifikaci nejrůznějších výjimek a podmínek, které se vztahují k volání a které mohou ovlivnit směrování nebo jiné zpracování volání. Tabulka 904 výjimek obvykle ukazuje na tabulku 906 automatické identifikace čísla, ačkoliv může ukazovat přímo na tabulku 902 okruhů dálkových vedení, tabulku 908 volaných čísel nebo směrovací tabulku

9 1 0.

Tabulka 906 automatické identifikace čísla obsahuje všechny speciální charakteristiky vztahující se k číslu volajícího. Číslo volajícího se obvykle nazývá automatická identifikace čísla (ANI Automatic Number Identification). Tabulka 906 automatické identifikace čísla obvykle ukazuje na tabulku 908 volaných čísel, ačkoliv může ukazovat přímo na tabulku 902 okruhů dálkových vedení nebo směrovací tabulku 910.

Na základě volaného čísla se tabulka 908 volaných čísel použije pro vyvolání všech směrovacích požadavků. To je případ obvyklých telefonních volání. Tabulka 908 volaných čísel obvykle uka30 zuje na směrovací tabulku 910, ačkoliv může ukazovat i na tabulku 902 okruhů dálkových vedení.

Směrovací tabulka 910 obsahuje informace týkající se směrování volání po různých spojeních. Do směrovací tabulky 910 se vstupuje podle ukazatele z tabulky 904 výjimek, tabulky 906 auto35 matické identifikace čísel anebo tabulky 908 volaných čísel. Směrovací tabulka 910 obvykle ukazuje na skupinu dálkových vedení v tabulce 902 skupin dálkových vedení.

V případě, že tabulka 904 výjimek, tabulka 906 automatické identifikace čísla, tabulka 908 volaných čísel nebo směrovací tabulka 910 ukazují na tabulku 902 skupin dálkových vedení, zna40 mená to, že vybírají konečnou skupinu dálkového vedení. Když se zpracovává koncové spojení, číslo skupiny dálkového vedení v tabulce 902 skupin dálkového vedení ukazuje na tu skupinu dálkového vedení, která obsahuje použitelné koncové spojení v tabulce 902 skupin dálkových vedení.

Koncový okruh dálkového vedení slouží k prodloužení volání. Okruhem dálkového vedení je obvykle VPI/VCI nebo DS0. Popsaným způsobem lze pohybem po tabulkách pro volání vybrat koncové spojení.

Na obr. 10 je rozšíření obr. 9. Tabulky z obr. 9 jsou i na obr. 10, pro názornost však postrádají ukazatele. Obr. 10 zobrazuje dodatečné tabulky, do kterých lze vstupovat z tabulek dle obr. 9. Novými tabulkami jsou tabulka 1000 položek identifikace správce volání, tabulka 1004 ošetření, tabulka 1006 dotazů/odpovědí a tabulka 1008 zpráv.

- 14CZ 298666 B6

Tabulka 1000 identifikace správce volání správce volání obsahuje různé uzlové kódy SS7 správce volání. Přístup do ní vede z tabulky 902 okruhů dálkových vedení a zpět ukazuje opět na tuto tabulku.

Tabulka 1004 ošetření identifikuje různé zvláštní akce, které lze vyvolat v průběhu zpracování volání. Toto má za následek obvykle vyslání zprávy uvolnění (REL) a příčinné hodnoty. Tabulka 1004 ošetření je přístupná z tabulky 902 dálkových okruhů, tabulky 902 skupin dálkových vedení, tabulky 904 výjimek, tabulky 906, automatické identifikace čísla tabulky 908 volaných čísel, směrovací tabulky 910 a tabulky 1006 dotazů/odpovědí.

Tabulka 1006 dotazů/odpovědí obsahuje informace pro vyvolání funkce říze í služby. Přístupná jez tabulky 902 skupin dálkových vedení, tabulky 904 výjimek, tabulky 906 automatické identifikace čísla, tabulky 908 volaných čísel a směrovací tabulky 910. Ukazuje k tabulce 902 skupin dálkových vedení, tabulce 904 výjimek, tabulce 906 automatické identifikace čísla, tabulce 908 volaných čísel, směrovací tabulce 910 a tabulce 1004 ošetření.

Tabulka 1008 zpráv se používá pro získávání instrukcí pro zprávy z koncové strany volání. Je přístupná z tabulky 902 skupin dálkových vedení a ukazuje opět na tabulku 902 skupin dálkových vedení.

Na obr. 11 až 18 jsou příklady různých výše popsaných tabulek. Na obr. 11 je tabulka 902 okruhů dálkových vedení. Na počátku se tabulka 902 okruhů dálkových vedení použije pro přístup k informacím o počátečním okruhu. Později v průběhu zpracování se použije pro získání informací o koncovém okruhu. Při zpracování počátečního okruhu se pro vstup do tabulky 902 okruhů dálkových vedení použije kód příslušného uzlu. Tím je uzlový kód spínače nebo příslušného počátečnímu okruhu správce volání. Při zpracování koncového okruhu se pro vstup do tabulky 902 použije číslo skupiny dálkového vedení.

Tabulka 902 obsahuje také kód identifikace okruhu. Kód identifikace okruhu určuje okruh, kte30 rým je obvykle DSO nebo VPI/VCI. Předmět vynálezu je tedy schopen namapovat vztah mezi SS7 kódem identifikace okruhu VPI/VCI v asynchronním přenosovém režimu ATM. Pokud je okruhem okruh ATM, lze pro identifikaci použít i virtuální cestu (VP) a virtuální kanál (VC). Číslo členu skupiny je numerický kód, který se použije pro výběr koncového okruhu. Identifikátor hardwaru identifikuje umístění hardwaru příslušného počátečnímu okruhu. Položka identifi35 kace (ID) prvku pro potlačení ozvěny (EC - Echo Canceler) identifikuje prvek pro potlačení ozvěny počátečního okruhu.

Zbývající políčka tabulky jsou dynamická, to znamená, že se plní v průběhu zpracování volání. Položka řízení potlačení ozvěny se vyplní na základě tří políček v signálních zprávách: indiká40 toru potlačení ozvěny ve zprávě o počáteční adrese nebo CRM, indikátoru zařízení pro řízení potlačení ozvěny v asynchronním přenosovém režimu nebo CPM a schopnosti přenášet informace ve zprávě o počáteční adrese. Na základě těchto informaci se určí, zda volání řízení potlačení ozvěny vyžaduje. Indikátor satelitu se vyplní indikátorem satelitu ve zprávě o počáteční adrese IAM nebo CRM. Může se použít pro odmítnutí volání, pokud je satelitů použito příliš mnoho. Status okruhu indikuje, zda je daný okruh nečinný, blokovaný nebo neblokovaný. Stav okruhu indikuje okamžitý stav okruhu, například aktivní stav nebo přechodný stav. Čas/datum indikuje, kdy nečinný okruh do tohoto stavu přešel.

Na obr. 12 je příklad tabulky 902 okruhů dálkových vedení. V průběhu zpracování počátku se pro přístup do tabulky 902 okruhů dálkových vedení použije číslo skupiny dálkových vedení z tabulky 902 okruhů dálkových vedení. Položka kolizní řešení indikuje, jak se má vyřešit kolizní situace. Kolize znamená, že jeden okruh je obsazen dvěma voláními. Pokud je tato položka nastavena na „sudá/lichá“, síťový prvek s vyšším uzlovým kódem řídí sudé okruhy a síťový prvek s menším uzlovým kódem řídí okruhy liché. Pokud je tato položka nastavena na „vše“,

- 15 CZ 298666 B6 všechny okruhy řídí správce volání. Pokud je položka kolizní řešení nastavena na „žádné“, správce volání nezasahuje. Položka řízení spojitosti uvádí procento volání, pro které se v dané skupině dálkových vedení požaduje test spojitosti.

Položka identifikátor umístění společného jazyka (CLLI - Common Language Location Identifier) je standardizovanou položkou Bellcore. Položka skupina satelitního dálkového vedení indikuje, že tato skupina dálkových vedení používá satelit. Položka skupina satelitního dálkového vedení se použije spolu s výše zmíněným indikátorem satelitu pro určení, zda volání nepoužívá příliš mnoho satelitních spojení a musí být proto odmítnuto. Indikátor provozu ukazuje, zdaje příchozí zpráva od správce volání (ATM) nebo z ústředny (TDM). Index odchozí zprávy OMI (Outgoing Message Index) ukazuje na tabulku zpráv, odkud mohou odchozí zprávy získávat parametry. Položka číslování příslušné oblasti (NPA - Number Pian Area) identifikuje kód oblasti.

Výběrová posloupnost indikuje způsob, jakým se má vybírat spojení. Pole výběrové posloupnosti říká skupině dálkových vedení, aby vybírala okruhy na základě následujících kritérií: nejméně nečinný, nejdéle nečinný, vzestupné pořadí, sestupné pořadí, po směru hodinových ručiček, proti směru hodinových ručiček. Hodnota čítače skoků se zmenšuje od zprávy o počáteční adrese. Pokud čítač skoků dosáhne hodnoty nula, volání se uvolní. Indikátor automatického řízení přetí20 žení (ACC - Automatic Congestion Control) ukazuje, zda je řízení přetížení aktivní či nikoliv. Pokud je AAC aktivní, správce volání může volání uvolnit. Další funkce a index slouží ke vstupu do tabulky okruhů dálkového vedení v průběhu koncového zpracování.

Obr. 13 ukazuje příklad tabulky 904 výjimek. Index slouží jako ukazatel pro vstup do tabulky 904. Parametr identifikace výběru operátora (Carrier Selection Identification) indikuje, jak vola25 jící do sítě vstoupil, a slouží pro směrování určitých typů volání. Do tohoto pole se může vložit: volný nebo žádná indikace, vybraný identifikační kód výběru operátora předem předplacený a vložený volající stranou, vybraný identifikační kód výběru operátora předem předplacený, ale nevložený volající stranou, vybraný identifikační kód výběru operátora předem předplacený, ale není indikace, že by byl vložený volající stranou, a vybraný identifikační kód výběru operátora nepředplacený a vložený volající stranou. Identifikace operátora označuje síť, kterou chce volající použít. Použije se pro přímé směrování volání k požadované síti. Povaha adresy čísla volané strany rozlišuje mezi voláními 0+, voláními 1+, zkušebními voláními a mezinárodními voláními. Například mezinárodní volání se mohou směrovat k předem vybranému operátorovi mezinárodních služeb.

„Číslice od“ a „číslice k“ volané strany zaměřují další zpracování jednoznačně určeného rozsahu volaných čísel. Pole „číslice od“ je desítkovým číslem v rozsahu od 1 do 15 číslic. Může mít libovolnou délku, zbývající místa do 15 číslic se vyplní nulami. Pole „číslice k“ je desítkovým číslem v rozsahu od 1 do 15 číslic. Může mít libovolnou délku, zbývající místa do 15 číslic se vyplní devítkami. Položky další funkce a další index ukazují na další tabulku, kterou je obvykle tabulka 906 automatické identifikace čísla.

Na obr. 14 je příklad tabulky 906 automatická identifikace čísla. Index slouží ke vstupu do tabulky 906 automatické identifikace čísla. Kategorie volající strany rozlišuje mezi typy volajících stran, například zkušební volání, nouzová volání a normální volání. Položka povaha adresy indikuje, jak se má získat automatická identifikace čísla. V tomto poli se může použít: neznámé číslo předplatitele, jedinečné číslo předplatitele, automatická identifikace čísla není dostupná nebo není poskytnuta, jedinečné národní číslo, automatická identifikace čísla volané strany zahrnuta, automatická identifikace čísla volané strany není zahrnuta, automatická identifikace čísla volané strany zahrnuje národní číslo, nejedinečné číslo předplatitele, nejedinečné národní číslo, nejedinečné mezinárodní číslo, testovací kód testovací trasy a všechny ostatní hodnoty parametrů.

- 16CZ 298666 B6 „Číslice od“ a „číslice k“ určují další zpracování jedinečné vzhledem ke konkrétní automatické identifikaci čísla v rámci daného rozsahu. Položka data indikuje, zda automatická identifikace čísla představuje datové zařízení, které nepotřebuje řízení potlačení ozvěny. Informace o počáteční trase (OLI - Originating Line Information) rozlišuje mezi normálním předplatitelem, více5 uživatelskou trasou, poruchou automatické identifikace čísla, hodnocením úrovně stanice, zvláštním ošetřením operátorem, automaticky identifikovaným vnějším vytáčením, mincovým nebo nemincovým voláním pomocí databázového přístupu, 800/888 voláním, mincovým voláním, službou z vězení/ústavu, odposlechem (prázdným, při potížích a pravidelným), voláním obsluhovaným spojovatelkou, provozem vnější meziměstské telekomunikační sítě, telekomunikačním reléovým provozem (TRS - Telecommunications Relay Service), mobilním provozem, soukromou placenou stanicí a typy služeb pro přístup do soukromých virtuálních sítí. Další funkce a další index ukazují na další tabulku, kterou je obvykle tabulka 908 volaných čísel.

Na obr. 15 je příklad tabulky 908 volaných čísel. Index se použije pro vstup do tabulky

908.Povaha adresy volaného čísla indikuje typ volaného čísla, například národní nebo mezinárodní číslo. „Číslice od“ a „číslice k“ určují další zpracování jedinečné vzhledem k rozsahu volaných čísel. Zpracování sleduje logiku popsanou výše v souvislosti s poli „číslice od“ a „číslice k“ dle obr. 14. Další funkce a další index ukazují na další tabulku, kterou je obvykle směrovací tabulka.

Na obr. 16 je příklad směrovací tabulky. Index se použije pro vstup do tabulky. Identifikační plán výběru tranzitní sítě (TNS - Transit Network Selection) indikuje počet číslic pro CIC. TNS „číslice od“ a „číslice k“ definují rozsah čísel pro identifikaci operátora mezinárodního spojení. Kód okruhu indikuje, že pro spojení je potřeba spojovatelka. Položky další funkce a další index ve směrovací tabulce se použijí pro identifikaci skupiny dálkových vedení. Druhé a třetí položky další funkce/ další index definují alternativní směry. Třetí položka další funkce může ukazovat rovněž zpět k další sadě dalších funkcí ve směrovací tabulce, čímž lze dále rozšířit počet voleb alternativních směrů. Jedinými dalšími přípustnými položkami jsou ukazatele k tabulce ošetření. Pokud směrovací tabulka ukazuje na tabulku skupin dálkových vedení, potom tabulka skupin dálkových vedení obvykle ukazuje na okruh dálkových vedení v tabulce okruhu dálkových vedení. Vystup z tabulky okruhů dálkových vedení je koncovým spojením volání. Jak je zřejmé z tabulek dle obr. 11 až 16, tabulky lze konfigurovat a navzájem spojovat takovým způsobem, aby procesy volání mohly vstupovat do tabulky okruhu dálkových vedení pro počáteční spojení a dále mohly procházet tabulkami pomocí odkazů na informace a ukazatelů. Výstupem z tabulek je obvykle koncové spojení identifikované tabulkou okruhů dálkového vedení. V některých případech je namísto spojení tabulkou ošetření určeno ošetření volání. Pokud v libovolném místě zpracování lze vybrat skupinu dálkových vedení, zpracování může pokračovat přímo do tabulky skupin dálkových vedení pro přímý výběr koncového okruhu. Například může být žádoucí směrovat volání z určité automatické identifikace čísla po určité sadě skupin dálkových vedení. V takovém případě tabulka automatické identifikace čísla ukazuje přímo k tabulce skupin dálkových vedení a tabulka skupin dálkových vedení ukazuje k tabulce okruhů dálkových vedení, odkud se již získá koncové spojení. Předem nastavenou cestou tabulkami je pořadí: okruh dálkového vedení, skupina dálkových vedení, výjimky, automatická identifikace čísla, volané číslo, směrování, skupina dálkových vedení a okruh dálkového vedení.

Na obr. 17 je příklad tabulky ošetření. Pro vstup do tabulky se použije buď index, nebo příčinná hodnota přijaté zprávy. Pokud se zaznamená a použije index pro vstup do tabulky, použije se pro generování zprávy uvolnění REL signalizace SS7 obecné umístění, kódovací standard a indikátor příčinné hodnoty. Položkou příčinné hodnoty přijaté zprávy je příčinná hodnota v přijaté zprávě

SS7. Pokud se zaznamená a použije příčinná hodnota přijaté zprávy, použije se příčinná hodnota zprávy v REL od správce volání. Další funkce a další index ukazují na další tabulku.

Na obr. 18 je příklad tabulky zpráv. Tato tabulka správce volání umožňuje měnit informace v odchozích zprávách. Pro vstup do tabulky se použije typ zprávy, který je typem odchozí stan- 17CZ 298666 B6 dardní zprávy SS7. Parametrem je příslušný parametr v odchozí zprávě SS7. Indexy ukazují k různým položkám v tabulce skupiny dálkových vedení a určují, zda se mají parametry v odchozích zprávách změnit, vynechat nebo upravit.

Odborníci zcela jisté pochopí, že možné odchylky od výše popsaných příkladných provedení jsou rovněž zahrnuty do rozsahu vynálezu. Výše popsaná provedení by neměla být chápána jako omezující a vynález by měl být posuzován ve smyslu následujících nároků.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (8)

15 1. Způsob provozování tandemového komunikačního systému (300), vyznačující se t í m , že zahrnuje kroky:

přijetí signalizace identifikující první přepojení okruhů v signálovém procesoru (350), zpracování signalizace pro výběr virtuálního spojení a druhého přepojení okruhů v signálovém procesoru (350);

20 převedení prvního řídicího signálu ze signálového procesoru (350) identifikující první přepojení okruhů a virtuální spojení;

převedení druhého řídicího signálu ze signálového procesoru (350) identifikující virtuální spojení a druhé přepojení okruhů;

přijetí prvního řídicího signálu do prvního systému multiplexerů (360, 362, 364);

25 přijetí druhého řídicího signálu do druhého systému multiplexerů (360, 362, 364);

přijetí komunikace do prvního systému multiplexerů (360, 362, 364) z prvního přepojení okruhů a převedení komunikace přes virtuální spojení jako odpověď na první řídicí signál; a přijetí komunikace druhým systémem multiplexerů (360, 362, 364) z virtuálního spojení a převedení komunikace přes druhé přepojení okruhů jako odpověď na druhý řídicí signál.

2. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že signalizace je zpráva o počáteční adrese.

3. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že zpracování signalizace pro výběr 35 virtuálního spojení a druhé přepojení okruhů zahrnuje vybírání virtuálního spojení a druhého přepojení okruhů založené na volaném čísle v signalizaci.

4. Způsob podle nároku 1 vyznačující se tím, že zpracování signalizace pro výběr virtuálního spojení a druhé přepojení okruhů obsahuje vybírání virtuálního spojení a druhého

40 přepojení okruhů založené na síti identifikované signální informací.

5. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že dále obsahuje zpracování signalizační informace pro výběr řízení ozvěny.

45

6, Tandemový komunikační systém (300), vy z n a č uj í c í se t í m , že zahrnuje:

signálový procesor (350) uspořádaný pro přijetí signalizace identifikující první přepojení okruhů, zpracování signalizace pro výběr virtuálního spojení a druhého přepojení okruhů, převedení prvního řídicího signálu ze signálového procesoru (350), identifikujícího první přepojení okruhů a převedení druhého řídicího signálu z signálového procesoru (350) identifikujícího virtuální spo50 jení a druhé přepojení okruhů;

- 18CZ 298666 B6 první systém multiplexerů (360, 362, 364) uspořádaný pro přijetí prvního řídicího signálu, přijetí komunikace z prvního přepojení okruhů a převedení komunikace přes virtuální spojení jako odpověď na první řídicí signál; a druhý systém multiplexerů (360, 362, 364) uspořádaný pro přijetí druhého řídicího signálu, při5 jetí komunikace od virtuálního spojení a převedení komunikace přes druhé přepojení okruhů jako odpověď na druhý řídicí signál.

7. Tandemový komunikační systém nároku 6, vyznačující se tím, že signalizace je zpráva o počáteční adrese.

8. Tandemový komunikační systém podle nároku 6, vyznačující se tím, že zpracování signalizace pro výběr virtuálního spojení a druhé přepojení okruhů zahrnuje výběr virtuálního spojení a druhého přepojení okruhů založené na volaném čísle v signalizaci.

15 9. Tandemový komunikační systém podle nároku 6, vyznačující se tím, že zpracování signalizace pro výběr virtuálního spojení a druhé přepojení okruhů zahrnuje vybírání virtuálního spojení a druhého přepojení okruhů založené na síti identifikované v signalizační informaci.

20 10. Tandemový komunikační systém podle nároku 6, vyznačující se tím, že dále zahrnuje zpracování signalizační informace pro výběr řízení ozvěny.

13 výkresů

- 19CZ 298666 B6

SPÍNAČ

DOSAVADNÍ STAV TECHNIKY

-20CZ 298666 B6