CZ296326B6

CZ296326B6 - Zpusob prípravy avermektinové slouceniny

Info

Publication number: CZ296326B6
Application number: CZ20000097A
Authority: CZ
Inventors: Honda@Masanori; Kadoi@Hiroshi; Morita@Hiromasa; Nagakura@Isao
Original assignee: Pfizer Inc.
Priority date: 1997-07-23
Filing date: 1998-06-25
Publication date: 2006-02-15
Also published as: CZ200097A3; KR20010014066A; JP2000513385A; EP1001962B1; CA2294928C; PL338354A1; TR200000196T2; EP1001962B8; ATE227733T1; CN1184227C; HUP0004631A2; DK1001962T3; HUP0004631A3; AU7671498A; DE69809433T2; JP3267634B2; AR016522A1; WO1999005156A1; HK1027110A1; ES2182317T3

Abstract

Zpusob prípravy avermektinové slouceniny vzorce I, kde R.sup.1.n. je H nebo chránicí skupina hydroxyiminoskupiny, R.sup.2.n. je H, C.sub.1-4.n.alkyl nebo C.sub.1-4.n.alkoxy, R.sup.3.n. je C.sub.1-8.n.alkyl, C.sub.2-8.n.alkenyl nebo C.sub.3-8.n.cykloalkyl a R.sup.4.n. je H, halogen, C.sub.1-4.n.alkyl nebo C.sub.1-4.n.alkoxy, pri nemz se (a) sloucenina vzorce II nechá reagovat s oxidacním prostredkem k vytvorení príslusné 5-oxoslouceniny, (b) 5-oxosloucenina ze stupne (a) se nechá reagovat se slouceninou vzorce R.sup.1.n.-O-NH.sub.2.n., kde R.sup.1.n. má výse uvedený význam, k vytvorení príslusné 5-iminoslouceniny, (c) 5-iminosloucenina ze stupne (b) se nechá reagovat s thionokarbonilacním prostredkem k vytvorení príslusného 4'',23-bisthionokarbonylesteru, (d) 4'',23-bisthionokarbonylester ze stupne (c) se nechá reagovat s deoxidacním prostredkem k vytvorení príslusné 4'',23-dideoxyslouceniny a (e) 4'',23-dideoxysloucenina ze stupne (d) se nechá reagovat s kyselinou k vytvorení slouceniny vzorce I.

Description

Způsob přípravy avermektinové sloučeniny

Oblast techniky

Vynález se týká nového a zlepšeného způsobu přípravy avermektinových sloučenin vzorce I z avermektin B2 sloučenin vzorce II a fermentace odvozeného avermektinového produktu. Tyto avermektinové sloučeniny vzorce I jsou známy jako hodnotné antiparazitické prostředky. Tento způsob vede k významnému zvýšení celkového výtěžku.

Dosavadní stav techniky

Ve stávajícím stavu techniky byly již popsány určité sloučeniny, které jsou známy jako hodnotné antiparazitické prostředky. Mezi těmito sloučeninami jsou takové avermektinové sloučeniny, které jsou popsány a nárokovány B. F. Buschopem aj., v mezinárodní patentové přihlášce WO 94/15944 a Μ. H. Fisherem aj., v evropské patentové přihlášce číslo EP 0 379 341 A2. Avšak podle těchto konvenčních způsobů není vždy výtěžek finálního reakčního produktu dostatečný.

Cílem tohoto vynálezu je převést avermektinové sloučeniny vzorce II na avermektinové sloučeniny vzorce I s vysokým výtěžkem.

Podstata vynálezu

kde R¹ je vodík nebo chránící skupina hydroxyiminoskupiny,

R² je vodík, C^alkyl nebo C]_₄alkoxy,

R³ je C]_₈alkyl, C₂_₈alkenyl nebo C₃_₈cykloalkyl a

R⁴ je vodík, halogen, C|₄alkyl nebo C^alkoxy jehož podstata spočívá v tom, že se (a) sloučenina vzorce II

-1 CZ 296326 B6

nechá reagovat s oxidačním prostředkem k vytvoření příslušné 5-oxosloučeniny, (b) 5-oxosloučenina ze stupně (a) se nechá reagovat se sloučeninou vzorce R'-O-NH₂, kde R¹má výše uvedený význam, k vytvoření příslušné 5-iminosloučeniny, (c) 5-iminosloučenina ze stupně (b) se nechá reagovat s thionokarbonylačním prostředkem k vytvoření příslušného 4,23-bisthionokarbonylesteru, (d) 4,23-bisthionokarbonylester ze stupně (c) se nechá reagovat s deoxidačním prostředkem k vytvoření příslušné 4,23-dideoxysloučeniny a (e) 4,23-dideoxysloučenina ze stupně (d) se nechá reagovat s kyselinou k vytvoření sloučeniny vzorce I.

Způsob dále zahrnuje, když R¹ je H, přídavek halogentrifenylsilanu, /erc-butyldimethylsilanu, halogentrimethylsilanu, halogen(halogenmethyl)silanu, halogenallyldimethylsilanu, halogentriethylsilanu, halogentriizopropylsilanu, halogen(3-kyanpropyl)dimethylsilanu, halogendimethyloktylsilanu, halogentribenzylsilanu, halogentrihexylsilanu nebo podobně (výhodně halogentrifenylsilanu) a triethylaminu, tri-n-propylaminu, diizopropylethylaminu, imidazolu, pyridinu nebo 4-dimethylaminopyridinu po stupni (b) k ochraně hydroxyiminoskupiny.

Také reakce ve stupni (e) (případně následovaná deprotekčním postupem) může být prováděna v přítomnosti palladiového katalyzátoru, kde R¹ je allylová skupina. Jak bylo dříve uvedeno, finální produkty vytvořené způsobem tohoto vynálezu jsou užitečnými sloučeninami jako antiparazitické sloučeniny.

Následuje podrobnější popis vynálezu.

Jak je zde použito, výraz „C| ₈alkyl“ znamená nerozvětvenou nebo rozvětvenou nasycenou skupinu s 1 až 8 atomy uhlíku včetně, jako je například methyl, ethyl, n-propyl, izopropyl, n-butyl, izobutyl, sekundární butyl, terciární butyl, pentyl, hexyl a podobně. Na uvedené příkladné skupiny se tento výraz neomezuje.

Jak je zde použito, výraz „C₂_₈alkenyl“ znamená nerozvětvené nebo rozvětvené nenasycené skupiny se 2 až 8 atomy uhlíku včetně, ale bez omezení, na 1-ethenyl, 1-propenyl, 2-propenyl, 1-butenyl, 2-butenyl, 2-methyl-l-propeny 1 a podobně.

-2 CZ 296326 B6

Jak je zde použito, výraz „C₃_₈cykloalkyr znamená karbocyklické skupiny se 3 až 8 atomy uhlíku včetně, ale bez omezení, na cyklopropyl, cyklobutyl, cyklopentyl, cyklohexyl a podobně.

Jak je zde použito, výraz „halogen“ znamená fluor, chlor, brom nebo jod.

Jak je zde použito, výraz „allylová skupina“ znamená alkylovou nebo substituovanou alkylovou skupinu mající dvojnou vazbu mezi uhlíky v poloze 2,3, zahrnující, ale bez omezení, na allyl, methylallyl, krotyl, chlorallyl, cinnamyl a podobně.

Způsob vynálezu je detailně popsán níže.

Při reakci ve stupni (a) se sloučenina vzorce II

OH nechá reagovat s oxidačním prostředkem, čímž se vytvoří odpovídající 5-oxosloučenina. Specifičtěji, při této reakci se hydroxylová skupina v poloze 5 sloučeniny vzorce II převede na oxoskupinu oxidací. Sloučenina vzorce lije avermektin B2 sloučenina, která je fermentací odvozeným avermektinových produktem.

Sloučenina vzorce II může být izolována pomocí fermentace avermektinového produkčního kmen ne Streptomyces avermitilis jako je ATCC 31267, 31271 nebo 31271, jak je popsáno v patentu US 5 089 480. Jiné způsoby pro získání sloučeniny vzorce II zahrnují izolaci z fermentačního bujónu Streptomyces avermitilis ATCC 53568, jak je popsáno vDutton aj., Joumal of Antibiotics, 44,357-65 (1991).

Vhodné oxidační prostředky zahrnují například oxid manganičitý, peroxid niklu nebo pyridiniumdichromát. Výhodný je oxid manganičitý z hlediska selektivní oxidace alfa polohy dvojné vazby. Oxidační prostředek použitý ve stupni (a) může být použit v množství od 1 do 200 ekvivalentů, výhodně od 10 do 70 ekvivalentů oproti sloučenině vzorce II, která má být zpracována.

Reakce ve stupni (a) se může provádět v inertním rozpouštědle vybraném z, ale bez omezení na chloroform, dichlormethan, benzen, toluen, xylen, tetrahydrofuran, dioxan, dimethylformamid, aceton, acetonitril, terc-butylmethylether a jejich směsi. Výhodný je dichlormethan.

Při reakci ve stupni (b) se 5-oxosloučenina, která je získána, nechá reagovat se sloučeninou vzorce R'-O-NH₂, kde R¹ je H nebo hydroxyimino chránící skupina, čímž se vytvoří 5-iminosloučenina. Vhodné hydroxyimino chránící skupiny zahrnují například trifenylsilyl, Zerc-butyldimethylsilyl, tetrahydropyranyl, methylthiomethyl, allyl, methylallyl, krotyl, chlorallyl, cinna

-3CZ 296326 B6 myl nebo allyloxykarbonyl (výhodně trifenylsilyl nebo allyl [CH₂=CHCH₂-]). Iminizační prostředek použitý ve stupni (b) (R'-O-NH₂) může být použit v množství od 0,5 do 50 ekvivalentů, výhodně od 1 do 10 ekvivalentů, oproti 5-oxosloučenině, která má být zpracována.

Reakce ve stupni (b) se provádí při teplotě -10 až 80 °C po dobu 5 minut až 20 hodin. Tato reakce se může provádět v inertních rozpouštědlech vybraných z, ale neomezených, na chloroform, dichlormethan, benzen, toluen, xylen, tetrahydrofuran, dioxan, dimethylformamid, methanol, řerc-butylmethylether, acetonitril, izopropanol, vodu a jejich směsi. Výhodná je směs methanolu, dioxanu a vody.

Při reakci ve stupni (c) se 5-iminosloučenina nechá reagovat s thionokarbonizačním prostředkem, čímž se vytvoří 4,23-bisthionokarbonylester. Vhodné thionokarbonizační prostředky zahrnují například R⁵O-C(S)-halogen nebo R⁵S-C(S)-halogen (výhodně je halogen chlor), přičemž R⁵ je C_b4alkyl, fenyl nebo naftyl, přičemž fenyl nebo naftyl jsou případně substituovány jedním nebo dvěma substituenty vybranými z C_r-₄alkyl, C₁₄alkoxy, halogenem substituovaný C^alkyl, halogenem substituovaný Cj ₄alkoxy, nitro, hydroxy, amino a halogen. Výhodně je fenylchlorthionoformát. Thionokarbonizační prostředek použitý ve stupni (c) může být použit v množství od 1 do 20 ekvivalentů, výhodně od 2 do 5 ekvivalentů oproti 5-iminosloučenině, která má být zpracována.

Reakce se provádí při teplotě od 0 do 130 °C po dobu 5 minut až 10 hodin v inertních rozpouštědlech vybraných z, ale bez omezení na chloroform, dichlormethan, benzen, toluen, xylen, tetrahydrofuran, dioxan, dimethylformamid, acetonitril, ethylacetát a jejich směsi. Výhodný je toluen.

Při reakci ve stupni (d) se 4,23-bisthionokarbonylester nechá reagovat s radikálním deoxidačním prostředkem, čímž se vytvoří 4,23-dideoxysloučenina. Vhodné deoxidační prostředky zahrnují například tributylcínhydrid, tris(trimethylsilyl)silan, triethylsilan, tripropylsilan, fenylsilan, difenylsilan, trifenylsilan, dialkylfosfit nebo kyselinu fosfomou. Výhodný je tris(trimethylsilyl)silan s radikálním iniciátorem. Vhodný radikální iniciátor zahrnuje azobisizobutyronitril. Radikální deoxidační prostředek použitý ve stupni (d) se může použít v množství od 1 do 10 ekvivalentů, výhodně od 2 do 4 ekvivalentů oproti 4,23-bisťhionokarbonylesteru, který má být zpracován.

Reakce se provádí při teplotě 0 až 140 °C po dobu 5 minut až 15 hodin v inertních rozpouštědlech vybraných z, ale bez omezení na chloroform, dichlormethan, benzen, toluen, xylen, tetrahydrofuran, dioxan, dimethylformamid a jejich směsi. Výhodný je toluen.

Při reakci ve stupni (e) se 4,23-dideoxysloučenina nechá reagovat s kyselinou, čímž se vytvoří sloučenina vzorce I. Vhodné kyseliny zahrnují například /2-toluensulfonovou kyselinu, benzensulfonovou kyselinu, HF, HC1, H₂SO₄, H₃PO₄ a HC1O₄. Výhodná je p toluensulfonová kyselina. Použitá kyselina ve stupni (e) může být použita v množství od 0,01 do 20 ekvivalentů, výhodně od 0,5 do 5 ekvivalentů, oproti 4,23-dideoxysloučenině, která má být zpracována.

Reakce se provádí při teplotě 0 až 100 °C po dobu 5 minut až 15 hodin v inertních rozpouštědlech vybraných z, ale bez omezení na chloroform, dichlormethan, benzen, toluen, xylen, tetrahydrofuran, dioxan, dimethylformamid, methanol, ethanol, izopropanol, butanol, aceton, ethylacetát, vodu a jejich směsi. Výhodný je methanol.

Také ve stupni (e), kde se k deprotekci allylové skupiny používá deprotekční reakce v přítomnosti palladiového katalyzátoru, je palladiovým katalyzátorem sloučenina palladia schopná snadno tvořit π-allylový komplex, když reaguje s allylovou sloučeninou. Vhodnější palladiový katalyzátor zahrnuje například katalyzátor mající ligand jako je tetrakis(trifenylfosfín)palladium(0), dichlorbis(trifenylfosfin)palladium(II), dichlorbis(acetonitril)palladium(II) a dichlorbis(triizopropoxyfosfin)palladium(II) nebo palladium(II)diacetát ve spojení s trifenylfosfínem nebo triethylfosfitem (viz Jiro Tsuji, „Transition Metals in Organic Synthesis“, Kagakudojin, 1991).

-4CZ 296326 B6

Při konvenčním způsobu používajícím kyselinu mravenčí jako deprotekční prostředek, se reakce provádí ve vroucím dioxanu (Yamada, T. aj., Tetrahedron Lett., 27,2368 (1986). Ovšem při postupu tohoto vynálezu deprotekce probíhá při teplotě místnosti vzhledem k vysoké reakční rychlosti v tomto reakčním systému.

Palladiový komplexní katalyzátor může být použit v množství dostatečném pro katalýzu deprotekční reakce, obecně v množství od 0,1 do 50 % molárních, výhodně od 1 do 10 % molámích vzhledem k 4,23-dideoxysloučenině, která má být zpracována ve stupni (e).

Deprotekční reakce se provádí ve vhodném reakčně inertním rozpouštědle. Vhodná rozpouštědla zahrnují rozpouštědla obsahující hydroxylovou skupinu jako jsou alkoholy, například methanol, ethanol a voda a nehydroxylová rozpouštědla zahrnují například halogenalkylové sloučeniny jako je dichlormethan a chloroform, estery, jako je methylacetát a ethylacetát, ethery jako je diethylether a tetrahydrofuran, nitrily jako je acetonitril a propionitril, ketony jako je aceton a methylethylketon, a aromatické uhlovodíky jako je benzen a toluen, a jejich směsi.

Deprotekční reakce může probíhat za v podstatě neutrálních podmínek. Tak je způsob předloženého vynálezu vhodný při syntéze za použití výchozích látek a finálních sloučenin, které jsou senzitivní ke kyselým nebo zásaditým podmínkám.

Podmínky pro deprotekční reakci mohou být určeny v závislosti na druhu sloučenin, které se mají zpracovat, deprotekčních prostředcích, katalyzátorech, použitých rozpouštědlech a tak dále. Obecně se deprotekční reakce může provádět při teplotě od -20 °C do 100 °C, výhodně od 10 °C do 40 °C po dobu 1 minuty až 18 hodin, výhodně od 5 minut do 6 hodin.

Sloučeniny vzorce I jsou vhodné jako antiparazitické prostředky a tak mohou být použity při ošetření od blech a červů a psů a koček, hlístů u koček nebo podobně.

Následující reprezentativní příklady jsou určeny k osvětlení vynálezu a nejsou určeny kjeho omezení, pokud jde o jeho rozsah.

Příklady provedení vynálezu

Předložený vynález je osvětlen následujícími příklady. Je však třeba rozumět, že vynález není omezen na specifické detaily těchto příkladů.

Negativní FAB hmotnostní spektra (FABMS) byla zaznamenána na JEOL JMS-700.

Infračervená absorpční spektra (IR) byla měřena Shimadzu infračerveným spektrometrem (FTIR-8200PC).

^]H a ¹³-C-NMR spektra byla zaznamenána při 270 MHz a případně 67,5 MHz JEOL NMR spektrometrem (JNM-LA270).

Chemické posuny jsou vyjádřeny v ppm (δ) ve vztahu k tetramethylsilanu pro 'H-NMR, a CHC1₃(δ) pro ^!3C-NMR.

Příklad 1

1-A. 5-Oxo-25-cykIohexylavermektin B2

5-Oxo-25-cyklohexylavermektin B2 (2,0 g, 2,18 mmol) byl rozpuštěn v methylenchloridu (20 ml) a byl přidán aktivovaný oxid manganičitý (8,0 g). Směs byla míchána při teplotě místnosti po dobu 30 minut a zfiltrována s doplňkovým filtračním prostředkem (3 g). Filtrační koláč

-5CZ 296326 B6 byl promyt methylenchloridem (20 ml). Methylenchloridový roztok byl jímán a koncentrován za vakua, čímž se získala kvantitativně nadepsaná sloučenina jako pryskyřičné žluté krystaly (1,99 g).

NMR (nukleární magnetická rezonance) spektra nadepsané sloučeniny byla shodná s charakteristickými signály 5-oxo-avermektinu Bia a 5-oxo-avermektinu B2a v J. Agrid. Food. Chem., 29, 881 (1981).

’Η-NMR δ 6,60 (s, 1H, 3-H), 3,42 (s, 2x3H, 4'-OCH₃, 4-OCH₃). IR (KBr, cm¹) 1720, 1680, 1455.

1-B. 5-(O-Trifenylsilyloxyimino)-25-cyklohexylavermektin B2

5-Oxo-25-cyklohexylavermektin B2 (1,92 g, 2,10 mmol) byl rozpuštěn ve směsi methanolu (9,6 ml) a dioxanu (9,6 ml) a byl přidán vodný roztok (2,0 ml) hydroxylaminhydrochloridu (451 mg, 6,49 mmol). Po 2,5 hodinách byl přidán roztok (2 ml) hydroxylaminhydrochloridu (500 mg), načež následoval přídavek vodného roztoku (3 ml) hydroxylaminhydrochloridu (1,0 g) po 3,5 hodinách.

Směs byla míchána při teplotě místnosti po dobu 5 hodin a extrahována ethylacetátem po přídavku vody. Ethylacetátová vrstva byla promyta vodným nasyceným roztokem soli (NaCl), vysušena nad síranem sodným a zfíltrována. Filtrát byl koncentrován za vakua a zbytek byl rozpuštěn v methylenchloridu. Bílá tuhá usazenina byla zfíltrována za přídavku hexanu. Po vysušení za vakua byl získán 5-hydroxyimino-25-cyklohexylavermektin B2 (1,90 g, 97% výtěžek).

Tento 5-hydroxyimino-25-cyklohexylavermektm B2 (1,0 g, 1,08 mmol) byl rozpuštěn v tetrahydrofuranu (5,0 ml) a ochlazen na 3 až 5 °C. Byl přidán chlortrifenylsilan (951 mg, 3,23 mmol) a triethylamin (0,60 ml, 4,30 mmol). Po ohřátí reakčního roztoku na teplotu místnosti a míchání po dobu 30 minut byl roztok extrahován ethylacetátem za přídavku vody. Filtrát byl koncentrován za vakua a zbytek byl vyčištěn chromatografíí na silikagelu (extenzní roztok je hexan-ethylacetát, 1:1 až 2:3), čímž se získala nadepsaná sloučenina jako světlebílé pryskyřičné krystaly (1,09 g, 85% výtěžek).

’Η-NMR δ 7,75-7,60 (m, 6H, aromat.), 7,48 - 7,32 (m, 9H, aromat), 3,44 (s, 2,3H, 4'-OCH₃, 4-OCH₃).

Negativní FABMS m/e 1187 (M)“.

1—C. 4,23-bis(Fenoxythionokarbonyl)-5-(O-trifenylsilyloxyimino)-25-cyklohexylavermektin B2

5-(O-Trifenylsilyloxyimino)-25-cyklohexylavermektin B2 (1,09 g, 0,918 mmol) byl rozpuštěn v toluenu (11 ml) a byl přidán pyridin (3,3 ml, 40,8 mmol). Roztok byl zahřát na 80 °C a po kapkách byl přidán fenylchlorthionoformát (0,635 ml, 4,59 mmol). Reakční směs byla míchána při 80 °C po dobu 50 minut a ochlazena na 3 až 5 °C. Po přídavku vodné 0,2N kyseliny chlorovodíkové (20 ml) byla směs extrahována toluenem (10 ml). Vodná vrstva byla extrahována toluenem (10 ml). Toluenový extrakt byl sloučen a promyt nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (20 ml) a nasyceným vodným roztokem soli (NaCl) (20 ml).

Po vysušení síranem sodným a filtraci byl filtrát koncentrován za vakua a zbytek byl vyčištěn chromatografíí na silikagelu (extenzní roztok je hexan-ethylacetát, 7:2), čímž se získala nadepsaná sloučenina jako světlebílé pryskyřičné krystaly (1,26 g, 94% výtěžek).

’Η-NMR δ 7,70 - 7,61 (m, 6H, aromat.), 7,48 - 7,24 (m, 15H, aromat.), 7,15 - 7,07 (m, 4H, aromat.), 3,46 (s, 3H, -OCH₃), 3,43 (s, 3H, -OCH₃). IR (KBr, cm¹) 3480, 2931, 1716.

Negativní FABMS m/e 1459 (M)~, 1201 (M-Ph₃SiH)~.

1-D. 4-Deoxy-22,23-dihydro-5-((9-trifenylsilyloxyimino)-25-cyklohexylavermektin B1

-6CZ 296326 B6

4,23-bis(Fenoxythionokarbonyl)-5-(0-trifenylsilyloxyin]ino)-25-cyklohexylavermektin B2 (1,26 g, 0,862 mmol) byl rozpuštěn v toluenu (12,6 ml). Pak byl přidán tributylcínhydrid (0,93 ml, 3,46 mmol) a azobisizobutylaronitril (142 mg, 0,865 mmol). Roztok byl zahřát na 100 °C, míchán po dobu 55 minut a koncentrován za vakua (3 ml). Takto získaný zbytek byl vyčištěn chromatografíí na silikagelu (extenzní roztok je hexan-ethylacetát, 4:1 až 5:2), čímž se získá nadepsaná sloučenina jako světlebílé pryskyřičné krystaly (748 mg, 75% výtěžek).

'H-NMR δ 7,70 - 7,60 (m, 6H), 7,48 - 7,30 (m, 9H), 5,99 - 5,91 (m, 1H), 5,85 - 5,69 (m, 2H), 5,50 - 5,33 (m, 2H), 5,00 (d, J = 8,8 Hz, 1H), 4,88 (s, 1H), 4,81 - 4,62 (m, 2H), 4,00 - 3,52 (m, 6H), 3,50 - 3,42 (m, 1H), 3,42 (s, 3H), 3,36 (s, 3H), 3,25 (t, J = 8,8 Hz, 1H), 3,11 - 3,00 (m, 1H), 2,58 - 2,46 (m, 1H), 2,38 - 2,12 (m, 3H), 2,08 - 1,90 (m, 4H), 1,85 - 1,05 (m, 38H), 0,90 - 0,70 (m, 4H).

¹³C-NMR δ 173,2, 157,8, 155,6, 138,6, 138,2, 135,8, 135,0, 133,3, 132,7, 130,0, 127,6, 125,3, 124,8, 121,2, 118,4, 99,2, 97,4, 94,9, 81,9, 80,2, 79,3, 78,9, 78,5, 72,9, 72,3, 68,7, 68,6, 67,3, 67,1, 64,4, 56,6, 55,2, 46,4, 41,1, 39,9, 39,1, 38,5, 36,9, 36,2, 35,6, 34,6, 34,1, 33,9, 31,2, 30,6, 28,0, 26,9, 26,5, 25,1, 24,7, 23,4, 21,3, 20,1, 18,3, 17,5, 17,4, 15,1 IR (KBr, cm·’) 3481, 2929, 2854,1716.

Negativní FABMS m/e 1155 (M)’, 896 (M-Ph₃SiH)’.

1-E. 22,23-Dihydro-5-hydroxyimino-25-cyklohexylavermektin B1 monosacharid 4-Deoxy-22,23-dihydro-5-(CMrifenylsilyloxyimino)-25-cyklohexylavermektin B1 (748 mg, 0,647 mmol) byl rozpuštěn v methanolu (22,5 ml) a byla přidána kyselina p-toluensulfonová. (246 mg, 1,29 mmol). Po míchání při teplotě místnosti po dobu 60 minut byl přidán triethylamin (0,2 ml) a koncentrován za vakua. Koncentrovaný zbytek byl vyčištěn chromatografíí na silikagelu (extenzní roztok je hexan-ethylacetát 1:1), čímž se získala nadepsaná sloučenina jako bezbarvé pryskyřičné krystaly (290 mg, 58% výtěžek).

NMR (nukleární magnetická rezonance) spektra nadepsané sloučeniny byla shodná s charakteristickými signály 22,23-dihydro-5-hydroxyimino-25-cyklohexylavermektin-B 1-monosacharidu syntetizovaného způsobem popsaným v mezinárodní přihlášce WO 94/15944.

’Η-NMR δ 8,10 (s, 1H, =N-OH), 3,47 (s, 3H, 4'-OCH₃), 3,18 (t, J = 9,1 Hz, 1H, 4'-H). IR (KBr, cm“’), 3450, 2020, 1715.

Příklad 2

2-A. 5-(O-Allyloxyimino)-25-cyklohexylavermektin B2

5-Oxo-25-cyklohexylavermektin B2 (993 mg, 1,09 mmol) připravený v příkladu 1-A. byl rozpuštěn ve směsi methanolu (7,0 ml) a dioxanu (7,0 ml), pak byl přidán O-allylhydroxylaminhydrochlorid (597 mg, 5,4 mmol). Po míchání při teplotě místnosti po dobu 17 hodin byla přidána voda (20 ml) a byla provedena extrakce ethylacetátem (100 ml). Ethylacetátová fáze byla promyta nasyceným vodným roztokem soli (NaCl), vysušena nad síranem hořečnatým a zfíltrována. Filtrát byl koncentrován za vakua, čímž se získala nadepsaná sloučenina jako světležluté pryskyřičné krystaly (992 mg, 94% výtěžek).

’Η-NMR δ 6,10 - 5,70 (m, 5H), 5,45 - 5,20 (m, 4H), 5,04 - 4,95 (m, 1H), 4,80 - 4,65 (m, 4H),

4.60 (s, 1H), 3,95 (s, 1H), 3,90 - 3,37 (m, 17H), 3,25 (t, J = 9,1 Hz, 1H), 3,15 (t, J = 9,1 Hz, 1H),

2.60 - 2,20 (m, 6H), 2,03 - 1,40 (m, 22H), 1,34 - 1,15 (m, 12H), 0,96 - 0,80 (m, 4H). IR (KBr, cm“’) 3527, 2931, 1735, 1718.

Negativní FABMS m/e 968 (M-H)“.

2-B. 5-(O-Allyloxyimmo)-4,23-bis(fenoxythionokarbonyl)-25-cyklohexylavermektin B2

5-(č?-Allyloxyimino)-25-cyklohexylavermektin B2 (992 mg, 1,02 mmol) byl rozpuštěn v toluenu (10,7 ml) a byl přidán pyridin (3,7 ml, 45,7 mmol). Roztok byl zahřát na 70 °C a byl přidán fenylchlorthionoformát (0,64 ml, 4,62 mmol) po kapkách. Po míchání při 80 - 85 °C po dobu 90 minut byla směs ochlazena na teplotu místnosti a černá olejovitá usazenina byla promyta toluenem (10 ml). Toluen byl jímán a zředěn ethylacetátem (60 ml). Ethylacetátový roztok byl promyt vodou (20 ml), vodným IN roztokem chlorovodíkové kyseliny (10 ml) a vodným nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (10 ml).

Po vysušení síranem hořečnatým a filtraci byl filtrát zkoncentrován za vakua a zbytek byl vyčištěn chromatografií na silikagelu (extenzní roztok je hexan-ethylacetát, 60:16), čímž se získala nadepsaná sloučenina jako světlečervené pryskyřičné krystaly (949 mg, 75% výtěžek).

'H-NMR δ 7,50-7,05 (m, 10H, aromat.), 4,62 (s, 1H, 6-H), 3,48 (s, 3H, -OCH₃), 3,43 (s, 3H, -OCH₃).

Negativní FABMS m/e 1241 (M) .

2-C. 5-(O-Al lyloxyimino)-4' '-deoxy-22,23-dihydro-2 5-cyklohexylavermektin Β1

5-(<9-Allyloxyimino)-4'',23-bis(fenoxythionokarbonyl)-25-cyklohexylavermektin B2 (949 mg, 0,763 mmol) byl rozpuštěn v toluenu (25 ml). Pak byl přidán tris(trimethylsilyl)silan (71 ml, 2,36 mmol) a azobisizobutyronitril (125 mg, 0,761 mmol). Roztok byl míchán při 80 až 100 °C po dobu 50 minut, pak byl koncentrován za vakua. Zbytek takto získaný byl vyčištěn chromatografií na silikagelu (extenzní roztok je hexan-ethylacetát, 4:1), čímž se získala nadepsaná sloučenina jako světležluté pryskyřičné krystaly (356 mg, 50% výtěžek).

'H-NMR δ 3,42 (s, 3H, 4'-OCH₃), 3,37 (s, 3H, 4'-OCH₃), všechny aromatické signály zmizely. IR (KBr, cm’¹) 3481, 2929, 2854, 1716, 1450.

Negativní FABMS m/e 937 (M) .

2-D. 5-(<9-Allyloxyimino)-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin B1 monosacharid

5-(O--allyloxyimino)-4-deoxy-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermcktm B1 (356 mg, 0,379 mmol) byl rozpuštěn v methanolu (12 ml) a byla přidána p-toluensulfonová kyselina (108 mg, 0,568 mmol). Po míchání při teplotě místnosti po dobu 90 minut byl přidán nasycený roztok hydrogenuhličitanu sodného (12 ml). Bílá tuhá sraženina byla zfiltrována, promyta vodou, pak vyčištěna chromatografií na silikagelu (extenzní roztok je hexan-ethylacetát, 3:1), čímž se získala nadepsaná sloučenina jako bezbarvé pryskyřičné krystaly (218 mg, 73% výtěžek).

'H-NMR δ 6,10 - 5,90 (m, 2H), 5,82 - 5,68 (m, 2H), 5,50 - 5,40 (m, 1H), 5,35 - 5,18 (m, 2H), 4,98 (d, J = 7,0 Hz, 1H), 4,82 (d, J = 2,9 Hz, 1H), 4,80 - 4,62 (m, 4H), 4,60 (s, 1H), 4,00 - 3,80 (m, 4H), 3,72 - 3,50 (m, 3H), 3,47 (s, 3H, 4'-OCH₃), 3,39 (t, J = 2,2 Hz, 1H), 3,16 (t, J = 9,2 Hz, 1H), 3,06 (d, J = 8,1 Hz, 1H), 2,62 - 2,45 (m, 2H), 2,40 - 2,18 (m, 3H), 2,03 - 1,09 (m, 31H), 0,91-0,72 (m, 4H).

Negativní FABMS m/e 809 (M)~.

2-E. 22,23-Dihydro-5-hydroxyimino-25-cyklohexylavermektin B1 monosacharid

5-((9-Allyloxyimino)-22,23-dihydro-25-cyklohexylavermektin B1 monosacharid (218 mg, 0,269 mmol), tetrakis(trifenylfosfin)palladium (32 mg, 0,028 mmol) a benzensulfonová kyselina (60 mg, 0,485 mmol) byly přidány do chloroformu (2,5 ml). Pak byla reakční směs míchána při teplotě místnosti po dobu 1,5 hodiny, pak byl přidán trifenylfosfin (72 mg, 0,274 mmol) a po 2 hodinách bylo přidáno tetrakis(trifenylfosfin)palladium (52 mg, 0,045 mmol). Po míchání po dobu 5,5 hodiny byl reakční roztok vyčištěn chromatografií na silikagelu (extenzní roztok je hexan-ethylacetát, 2:1 až 1:1), čímž se získala nadepsaná sloučenina jako bezbarvé pryskyřičné krystaly (175 mg, 85% výtěžek).

NMR (nukleární magnetické rezonance spektra nadepsané sloučeniny byla shodná s charakteristickými signály 22,23-dihydro-5-hydroxyimino-25-cyklohexylavermektin B1 monosacharidu syntetizovaného metodou popsanou v mezinárodní přihlášce WO 94/15944.

’Η-NMR δ 8,10 (s, 1H, =N-OH), 3,47 (s, 3H, 4'-OCH₃), 3,18 (t, J = 9,1 Hz, 1H, 4'-H).

IR (KBr, cm“¹) 3450, 2920, 1715.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob přípravy avermektinové sloučeniny vzorce I kde R¹ je vodík nebo chránící skupina hydroxyiminoskupiny, R² je vodík, Cp₄alkyl nebo Cp₄alkoxy,

R³ je C]_₈alkyl, C₂_₈alkenyl nebo C₃_₈cykloalkyl a

R⁴ je vodík, halogen, Ci_₄alkyl nebo C|. ₄alkoxy, vyznačující se tím, že se (a) sloučenina vzorce II

OH

-9CZ 296326 B6 nechá reagovat s oxidačním prostředkem k vytvoření příslušné 5-oxosloučeniny, (b) 5-oxosloučenina ze stupně (a) se nechá reagovat se sloučeninou vzorce R’-(>-NH₂, kde R¹má výše uvedený význam, k vytvoření příslušné 5-iminosloučeniny, (c) 5-iminosloučenina ze stupně (b) se nechá reagovat s thionokarbonylačním prostředkem k vytvoření příslušného 4,23-bisthionokarbonylesteru, (d) 4,23-bisthionokarbonylester ze stupně (c) se nechá reagovat s deoxidačním prostředkem k vytvoření příslušné 4,23-dideoxysloučeniny a (e) 4,23-dideoxysloučenina ze stupně (d) se nechá reagovat s kyselinou k vytvoření sloučeniny vzorce I.
2. Způsob podle nároku 1 pro přípravu avermektinové sloučeniny vzorce I, kde R¹ znamená příslušnou chránící skupinu hydroxyiminoskupiny, vyznačující se tím, že použije-li se ve stupni (b) jako sloučeniny vzorce R'-O-NH₂ hydroxylaminu, nechá se po stupni (b) vzniklá 5-iminosloučenina reagovat s halogentrifenylsilanem, terc-butyldimethylsilanem, halogentrimethylsilanem, halogen(halogenmethyl)silanem, halogenallyldimethylsilanem, halogentriethylsilanem, halogentriizopropylsilanem, halogen(3-kyanopropyl)dimethylsilanem, halogendimethyloktylsilanem, halogentribenzylsilanem nebo halogentrihexylsilanem a triethylaminem, tri-n-propylaminem, diizopropylethylaminem, imidazolem nebo pyridinem k ochraně hydroxyiminoskupiny.
3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že reakce ve stupni (e) se provádí v přítomnosti palladiového katalyzátoru, když R¹ je allylová skupina.
4. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že oxidačním prostředkem ve stupni (a) je oxid manganičitý, peroxid niklu nebo pyridiniumdichromát.
5. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že reakce ve stupni (a) se provádí při teplotě 0 °C až 80 °C po dobu 10 minut až 10 hodin.
6. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že chránící skupinu hydroxyiminoskupiny ve stupni (b) je trifenylsilyl, fórc-butyldimethylsilyl, tetrahydropyranyl, meťhylthiomethyl, allyl, methylallyl, krotyl, chlorallyl, cinnamyl nebo allyloxykarbonyl.
7. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že reakce ve stupni (b) se provádí při teplotě 5 °C až 80 °C po dobu 5 minut až 20 hodin.
8. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že thionokarbonylačním prostředkem ve stupni (c) je R⁵O-C(S)-halogen nebo R^sS-C(S)-halogen, přičemž R⁵ je Ci^alkyl, fenyl nebo naftyl, přičemž fenyl nebo naftyl je případně substituovaný jedním nebo dvěma substituenty vybranými z C_l4alkylskupiny, Ci₄alkoxyskupiny, halogensubstituované C₁₄alkylskupmy, halogensubstituované C|₄alkoxyskupiny, nitroskupiny, hydroxyskupiny, aminoskupiny a halogenu.
9. Způsob podle nároku 8, vyznačující se tím, že reakční stupeň (c) se provádí při teplotě 0 °C až 130 °C po dobu 10 minut až 10 hodin.
10. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že ve stupni (d) se použije radikálového deoxidačního prostředku, kterým je tributylcínhydrid, tris(trimethylsilyl)silan, triethylsilan, tripropylsilan, fenylsilan, difenylsilan, trifenylsilan, dialkylfosfít nebo kyselina fosfomá. ¹¹
11. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že reakce ve stupni (d) se provádí při teplotě 0 °C až 140 °C po dobu 5 minut až 15 hodin.

-10CZ 296326 B6
12. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že kyselina ve stupni (e) je kyselina p-toluensulfonová, kyselina benzensulfonová, kyselina fluorovodíková, kyselina chlorovodíková, kyselina sírová, kyselina orthofosforečná nebo kyselina chloristá
13. Způsob podle nároku 12, vyznačující se tím, že stupeň (e) se provádí při teplotě od 0 °C do 100 °C po dobu 5 minut až 15 hodin.
14. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že palladiový katalyzátor je tetrakisío (trifenylfosfin)palladium(O), chlorid bis(trifenylfosfm)palladnatý(II), chlorid bis(acetonitril)- palladnatý(II), chlorid bis(triizopropoxyfosfm)palladnatý(II) nebo octan palladnatý.