CZ294899B6 - Způsob a zařízení pro spojování destičkového řetězového článku - Google Patents

Abstract

Při provádění navrhovaného způsobu spojování řetězového článku, který obsahuje přímé spojovací destičky se nejméně jedna destička (14, 15; 54; 56, 57) spojuje s nejméně jedním dutým čepem (17, 18; 53) za použití vyrovnávacího a lisovacího procesu. Při tomto procesu se zjišťuje, zda je dutý čep (17, 18) vystředěn vzhledem k hlavní ose (K.sub.A.n.) řetězu současným aktivním působením souměrných upínacích sil na čela (21, 22) a nejméně jedna destička (14, 15) se zatlačuje v průběhu spojovacího zdvihu vzhledem k dutému čepu (17, 18) do polohy souměrné k hlavní ose (K.sub.A.n.) řetězu. Navrhované řešení se rovněž týká zařízení k provádění tohoto způsobu.ŕ

Description

Vynález se týká způsobu spojování destičkových řetězových článků, při kterém se nejméně jedna destička spojí s nejméně jedním čepem lisováním a přemísťováním do souosých poloh. Vynález se týká také zařízení k provádění tohoto způsobu.

Dosavadní stav techniky

Součástí stavu techniky jsou velmi rozdílné způsoby spojování destičkových řetězových článků nebo destičkových řetězů. Tyto způsoby jsou částečně od sebe zcela odlišné a jsou přizpůsobeny konstrukčnímu návrhu různých destičkových řetězů. Jsou známy postupy, při kterých se vyrábějí pouze operace zajišťující spojení článků do řetězu výrobou vnějších řetězových článků, při které se mezi tyto vnější články umísťují předem spojené vnitřní řetězové články. To znamená, že výrobní postup musí být vhodný jednak pro spojování plných čepů s destičkami, a jednak pro spojování dutých čepů nebo objímek s destičkami. Při výrobě vnějších řetězových článků pro dvojitý řetěz se nejprve musí destička například nasunout v soustředné poloze na tuhý plný čep. Osazování válečků při výrobě válečkových řetězů je možno provádět také různými známými způsoby.

Zejména u vysoce kvalitních řídicích řetězů má rozhodující důležitost rozměrová přesnost, mající vliv na rovnoběžnost čepů (buď plných čepů, nebo dutých čepů), vzdálenost destiček, jestliže je použito několik destiček, a také vystředění řetězových článkových prvků vzhledem k hlavní ose řetězu.

Při normálních výrobních postupech se řetězové články vyrábějí zdola, to znamená, že nejprve se uloží spodní destička a potom se přivede příslušný čep. Při výrobě vnitřního řetězového článku se potom destička a čep vystředí vůči sobě pomocí polohovacího tmu, vyčnívajícího z montážní roviny. V závěrečné fázi se spodní destička spojí lisováním s objímkou. Před touto pracovní operací nebo po ní se podle potřeby na duté Čepy mohou osadit válečky. V poslední fázi se přivádějí horní destičky, které se vystředí vzhledem k čepům pomocí polohovacích trnů a nakonec se tyto části spolu slisují. Tento postup se provádí v předem stanovených cyklech, takže spojovací lisovací blok pracuje s určitým počtem zdvihů a působí příslušnou lisovací silou. Tento proces e může provádět na kruhovém stole nebo postupně v sérii.

DE-2 457 241 Al popisuje způsob výroby řetězových článků na otočných montážních stolech, postupně se otáčejících, přičemž tímto způsobem se vytváří vrstvená konstrukce řetězového článku směrem zdola nahoru, ale již se u tohoto postupu uplatňuje přesné vystřeďování jednotlivých prvků řetězového článku vůči sobě výhodným využitím polohovacích trnů. Při tomto způsobu se však provádí velký počet spojovacích operací, které je předem zjednodušit. Kromě toho není dosahováno dokonalého vystřeďování součástí vzhledem k hlavní ose řetězu, otázkou je zejména problém s různými délkami čepů, takže se nedosahuje uspokojivé souměrnosti vzhledem k hlavní ose řetězu. V současné době je třeba vyřešit způsob, při jehož provádění by bylo možno v několika operacích dosáhnout potřebného vystředění nebo souměrnosti vyráběných řetězových článků vzhledem k hlavní ose řetězu, to znamená nezávisle na typu řetězových článků (vystředěním jediné destičky ve středu čepu nebo souměrným uspořádáním dvou destiček na koncových částech čepu).

Proto je úkolem vynálezu vyřešit způsob a zařízení pro spojování řetězového článku, které by zajišťovalo větší rozměrovou přesnost, zejména s ohledem na souměrnost vůči hlavní ose řetězu.

Podstata vynálezu

Tento úkol je vyřešen způsobem spojování destičkových řetězových článků podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že nejméně jeden čep se centrálně upevní současným aktivním působením vzájemně silově vázaných souměrných upínacích sil na čela těchto čepů vzhledem k hlavní ose řetězu, která je předem určena silovým spojováním, přičemž nejméně jedna z destiček se potom nalisuje spojovacím zdvihem na čep do polohy souměrné khlavní ose na čep.

Způsob podle vynálezu se odlišuje od známých výrobních postupů tím, že v průběhu vystřeďování čepů neexistuje žádné působení proti pevné zarážce, ale spíše se středící operace provádí současným působením souměrných svěmých sil. Zvláštní důležitost má pojem „aktivní působení“, protože u známých postupů síla působí aktivně pouze z jedné strany, zatímco na druhé straně je při tomto procesu udržován klidový opěrný stav jako u zarážky (pasivní působení síly). Rozdíl nyní spočívá vtom, že u známých postupů je rozměrová přesnost a zejména souměrnost vzhledem ke hlavní ose řetězu určována čelem řetězového čepu, dosedajícího na zarážku. U způsobu podle vynálezu je střed čepu vždy přesně na hlavní ose řetězu díky aktivnímu působení souměrných upínacích sil. Tento princip je podobný principu působení kleští, u kterých svěmé síly působí rovněž souměrně vzhledem k ose souměrnosti, procházející středem otáčení ramen kleští. Výhoda tohoto řešení spočívá vtom, že řetězové čepy nemusejí být vyráběny s velmi malými tolerancemi, protože čela čepů mají vždy stejnou vzdálenost od hlavní osy řetězu. To také umožňuje současné středění dvou čepů řetězového článku v jediné operaci, jestliže se v této operaci působí na čepy souměrnými upínacími silami. Mohl by se také objevit požadavek, aby byl při provádění tohoto způsobu rozdíl mezi spojovacím zdvihem a středěním souměrnými upínacími silami, protože tím se dosahuje také vynikající rozměrové přesnosti (souměrnosti), jestliže se souměrné upínací síly stávají účinnými na konci spojovací operace a tím zajišťují koncovou spojovací polohu čepů.

V mnoha případech je výhodné, jestliže se spojovací zdvih provádí nalisováním nejméně jedné destičky na nejméně jeden čep a pohybem nejméně jedné destičky současným aktivním působením souměrných spojovacích sil do polohy souměrné vzhledem k hlavní ose řetězu. Také v tomto případě síla může působit pouze v průběhu spojovacího zdvihu na jednu stranu destičky, pokud je zajištěno, že dvojice souměrných sil působí na konci spojovacího zdvihu pro umístění destiček v ose souměrnosti nebo pro vystředění jedné destičky ve středu. Analogicky jako čepy se potom také velmi přesně vystřeďují vzhledem k hlavní ose řetězu destičky.

Dále je také možné u specifických článkových řetězů, aby se spojovací zdvih prováděl zatlačováním nejméně jednoho čepu do nejméně jedné destičky, aby alespoň na konci spojovacího zdvihu se nejméně jeden čep umístil souměrně vzhledem k hlavní ose řetězů současným aktivním působením souměrných svěmých sil. To v tomto případě znamená, že destičky nejsou natlačovány na předem vystředěné čepy, ale že nejméně jeden čep se vtlačuje do otvoru v destičce a čep se následně vystřeďuje. Při tomto postupu se může destička pevně zakotvit ve své poloze. Takový postup se nejčastěji používá u mezilehlých destiček pro dvojité řetězy, protože u dvojitých řetězů je natlačovací dráha vzhledem k destičce nutně dosti dlouhá.

Jestliže se dvě destičky současně nalisovávají a příslušné opačné koncové části čepu, může se tato operace provádět pomocí odpovídající středící zarážky na prvcích vyvozujících tlačné síly, které tak zaujímají souměrné polohy vzhledem k hlavní ose řetězu. Každá z vnějších ploch destiček má potom přesně stejnou vzdálenost od hlavní ose řetězu. Protože tloušťka destiček může být vytvářena při stejných výrobních nákladech s menšími tolerancemi než je délka čepu a vzdálenost mezi vnitřními stranami destiček se pohybuje v potřebném rozsahu tolerancí.

Ve výhodném provedení způsobu podle vynálezu se nejméně jedna destička a nejméně jeden čep předčasně uloží do poloh proti sobě tak, že otvor v destičce se umístí souose s čepem. Za novou se v tomto výhodném provedení považuje skutečnost, že celý řetězový článek se může bez ohledu na počet čepů a destiček předběžně uložit do potřebných poloh a může se spojit ve středící

-2CZ 294899 B6 a lisovací operaci. To však znamená, že na rozdíl od dosud známých postupů, u kterých bylo třeba využívat řady zdvihových operací, spojení jednoho řetězového článku je možno provádět způsobem podle vynálezu v jediné spojovací stanici. Na druhé straně může být správná lisovací operace prováděna při nízké pracovní rychlosti, takže převážně vznikají výhodné lisovací podmínky a při lisování dochází k menšímu vývoji tepla. Na druhé straně počet vyráběných součástí za jednoho času se může alespoň udržet, pokud se dokonce nezvýší.

V dalším konkrétním provedení vynálezu se současně s působením souměrných upínacích sil nejméně jedna destička vede po souosé dráze vzhledem k čepům a nalisovává se částečně na čep. Výsledkem toho je, že destička se centrálně připojí na čep, takže při správném spojovacím zdvihu se působí přídavnými spojovacími silami.

Působení souměrnými upínací silami takovým způsobem, že jsou co nejvíce souosé, je možno zajistit pomocí dvou polohovacích trnů, které se pohybují rovnoměrně proti sobě konstantní rychlostí. Zatímco vystřeďovací operace se provádí vlastními polohovacími tmy, jestliže se pro vytváření vnitřního řetězového článku používají duté čepy, je možné při středící operaci při středění plného čepu přidržovat tento čep v hranolu, aby se udržoval v souosé poloze. Tyto polohovací tmy se mohou vést velmi snadno a mohou se velmi přesně připojit k čepu.

Aby se při spojovacím zdvihu mohlo působit lisovací silou, rozloženou co nejrovnoměměji kolem ose čepu, provádí se spojovací zdvih horním a/nebo spodním lisovacím blokem, které se nacházejí kolem polohovacích tmů. Protože polohovací tmy mají za normálních podmínek průměr odpovídající vnějšímu čepu nebo nejčastěji mírně menší. Lisovací blok zajišťuje navíc vedení čepu pří nalisovávání destičky. To je zvláště výhodné zejména v případě, kdy se jedna destička nalisovává do středu dlouhého čepu u vnějšího řetězového článku dvojitého řetězu, protože dlouhý čep se nemůže deformovat. Je také důležité, aby se spojovací zdvih mohl provádět pouze jedním lisovacím blokem, jestliže se jedna destička natlačuje na čep a destička se vyrovná na konci spojovacího zdvihu opačně působícím tlakem druhého lisovacího bloku.

V některých případech je výhodné, aby se spojovací zdvih prováděl jedním polohovacím trnem a souměrné upínací síly pro čep se vyvozovaly dvěma polohovacími tmy, které se posouvají k sobě rovnoměrným a konstantním pohybem. To znamená, že čep nebo pouzdro se nalisovává na destičku polohovacím trnem a středící operace probíhá na konci spojovacího zdvihu působením druhého polohovacího tmu z druhé strany.

Podstata vynálezu u zařízení k provádění tohoto způsobu spojování destičkového řetězového článku spočívá v tom, že toto zařízení obsahuje axiálně posuvné horní polohovací tmy a axiálně posuvné spodní polohovací tmy, mezi nimiž jsou umístěny a upnuty čepy řetězových článků, a zdvihací mechanismus, kterým jsou polohovací tmy přemístitelné směrem k sobě v silově spřažené skupině v pravém úhlu k hlavní ose řetězu a kterým jsou na čela čepů aplikovatelné aktivní souměrné upínací síly vzhledem k hlavní ose řetězu přes silově spřažené polohovací tmy, přičemž čepy jsou středově upevnitelné vzhledem k hlavní ose řetězu. Zařízení dále obsahuje horní lisovací blok a spodní lisovací blok, kterými je nejméně jedna destička nalisovatelná na pevný čep v poloze souměrné k hlavní ose řetězu nebo může být v této poloze upnuta.

Zařízení podle vynálezu je vytvořeno tak, že vystřeďuje nejméně jeden čep řetězového článku v jedné spojovací operaci a natlačuje nejméně jednu destičku na čep. Čep se tak může zatlačit do otvoru destičky. Kromě toho je u řešení podle vynálezu nové, že polohovací tm je využíván pro vyvozování upínací síly. Dosud používané polohovací tmy sloužily především pro vyrovnávání spojovaných dílů do společné osy a nikoliv pro vyvozování axiálních sil. V tomto ohledu by bylo možné vytvořit spojovací hlavu založenou na tomto principu, která vytváří řetězový článek v jedné pracovní operaci nebo dokončuje výrobu řetězu smontováním vnějšího řetězového článku s vkládáním vnitřního řetězového článku. Zdvihací mechanismus musí mít souměrně působící a silově spřažené dvojice polohovacích tmů. Toto silové spřažení může být založeno na hydraulickém nebo pneumatickém propojení, ale za nejvýhodnější se pokládá mechanické spřažení.

-3CZ 294899 B6

Jedním z možných výhodných provedení je mechanické spřažení založené na určitém druhu kleští, které představuje velmi jednoduché provedení.

Zdvihací mechanismus může být ve výhodném provedení vynálezu upraven pro přemísťování horního a spodního lisovacího bloku, přičemž zdvihací mechanismus lisovacích bloků se může přemisťovat souměrně vzhledem k hlavní ose řetězu a kolmo na ni a může působit současně souměrnými aktivními spojovacími silami v průběhu spojovacího zdvihu, takže nejméně jedna destička může být souměrně nalisována na čep. V závislosti na konstrukci řetězového článku může být zdvihací mechanismus stejný jako je mechanismus používaný pro nastavování poloh polohovacích trnů. Ve většině případů je však používán samostatný zdvihací mechanismus, který je uspořádán paralelně s prvním zdvihacím mechanismem, protože lisovací bloky mají být ovládány jiným způsobem než polohovací tmy. V každém případě tento výhodný a silově vázaný zdvihací mechanismus zajišťuje odpovídající souměrnost uložení destiček na čepu.

Zejména pro výrobu mezilehlé čepové destičky pro dvojitý řetěz může být lisovací blok ve zjednodušeném provedení zařízení vytvořen ve formě pohyblivé a stacionární svěrné čelisti, kterou se může nejméně jedna destička pevně upnout v poloze souměrné k hlavní ose řetězu a spojovací zdvih se může provádět nejméně jedním polohovacím trnem. Lisovací bloky jsou nastaveny tak, že destička se může upnout v podstatě souměrně vzhledem k hlavní ose řetězu mezi oběma bloky. V takovém případě destička nevykonává žádné další vyrovnávací pohyby v celém průběhu spojovací operace. Čep se zasouvá do otvoru destičky z jedné strany a na konci spojovacího zdvihu je vystředěn souměrným působením upínacích sil, symetrických k hlavní ose řetězu.

V jiném výhodném provedení vynálezu obsahuje zdvihací mechanismus pro dva polohovací tmy spojovací poloh s nuceným vedením, kterým jsou dva polohovací tmy pohyblivé směrem k sobě v souosém a souměrném uspořádání. Zdvihací mechanismus je tak výrazně zjednodušen díky použití jediného pohonu, ovládajícího pohyb obou polohovacích trnů. Nucené vedení potom slouží pro souměrnou přeměnu přemísťovací dráhy, předem určené pohonem a rychlostí přemísťování.

Zdvihací mechanismus pro horní a spodní lisovací blok může obsahovat spojovací pohon s nuceným vedením kterým jsou dva losovací bloky posuvné směrem k sobě souosým a souměrným pohybem. Toto výhodné provedení má stejné výhody jako spojovací pohon polohovacích trnů.

Jestliže podle dalšího výhodného provedení vynálezu pohon obsahuje kluzné pouzdro, spražené s vačkou pro ovládání jeho lineárního pohybu a ovládací polohovací tmy nebo lisovací bloky prostřednictvím souměrné pákové soustavy, je přídavně možné kombinovat pohon lisovacích bloků a pohon polohovacích trnů dvěma vačkami, které se mohou pohánět společně. Ovládání pohybu pomocí vaček a řízeného pohybu kluzného pouzdra je velmi thé a robustní a může působit potřebnými silami, vyžadovanými pro lisování řetězových článků. Kromě toho to řízené vedení působí velmi přesně a je dokonale nastavitelné. Vystřeďovací a spojovací síly se mohou vyvozovat souměrně pomocí pouze několika součástí, takže kromě regulování pomocí vačky se u tohoto provedení získává možnost nastavení pomocí pákové soustavy, která může být v případě potřeby nahrazena jinou soustavou.

V jiném výhodném provedení zařízení podle vynálezu je nejméně jedna část pákové soustavy vytvořena tak, že délky pák jsou nastavitelné. Tak je velmi snadno možné nastavovat délky přemísťovacích drah polohovacích trnů nebo lisovacího bloku. Vhodné nastavovací ústrojí umožňuje vysokou přesnost provádění nastavovací operace.

Celý zdvihací mechanismus má velmi zjednodušenou konstrukci umístěním ochranného členu proti přetížení, majícího délku měnitelnou stlačením, mezi kluzným pouzdrem a vačkou a/nebo pákovou soustavou. Tento ochranný člen proti přetížení také slouží pro kompenzaci různých

-4CZ 294899 B6 délek čepů nebo tlouštěk destiček. To znamená, že jakmile se začne působit potřebnou svěmou silou a jestliže se vyvozuje vačkou další přesouvací síla na kluzné pouzdro, kluzné pouzdro se již nemůže dále posouvat a délka dráhy, která je přídavně vynucována vačkou, se kompenzuje ochranným členem proti přetížení. Taková možnost kompenzace se může vytvořit v libovolném dalším požadovaném a vhodném místě zdvihacího mechanismu. Například polohovací tmy a lisovací bloky mohou také obsahovat vhodné stlačitelné členy, které se stlačují po dosažení určité mezní síly. To je zvláště výhodné v případech, kdy při nastavování poloh polohovacích trnů se zvýší vystřeďovací síly velmi prudce v okamžiku, kdy oba polohovací tmy přišly do kontaktu s čely čepů.

Pro omezení nebezpečí prohnutí polohovacích tmů působících silami se mohou polohovací tmy vést v souosých děrách lisovacího bloku a mohou být pohyblivé vzhledem k lisovacímu bloku. Takové vnitřní uspořádání lisovacího bloku a polohovacího tmu zajišťuje přesnou souosost a vzájemnou polohu.

Pro spojení zejména vnitřního řetězového článku jsou podle dalšího výhodného provedení vynálezu polohovací tmy opařeny válcovým nástavcem, pohyblivým do děr dutých čepů vnitřního řetězového článku přesným montážním postupem a vymezujícím prstencový opěrný stupeň oproti navazující části polohovacích tmů, která může být přivedena do kontaktu s čepel dutého čepu. Připojovaný díl se tak pohybuje dovnitř dutého čepu a zajišťuje vyrovnání obou spojovacích součástí do jedné osy uvnitř čepu a opěrné stupně vzájemně protilehlých polohovacích tmů potom zajišťují průběh souměrně středící operace vzhledem k hlavní ose řetězu. Deformace čelních částí prstencového dosedacího stupně není možné díky válcovému uložení a připojení.

Polohovací tm je opatřen v dalším výhodném provedení vynálezu středící částí, pohyblivou do otvoru destičky a vyrovnávající tuto destičku do souosé polohy vzhledem k dutému čepu. Destička je tak uvedena přesně do souosé polohy polohovacím trnem ještě před nalisováním destičky na polohovací tm. To ovšem znamená, že přívodní ústrojí musí zajišťovat také operaci, při které se provádí předběžné umísťování do požadované polohy v širokých mezích tolerancí a správná středící operace se provádí pomocí polohovacích tmů. Přiváděči operace je tímto opatřením do značné míry usnadněna.

Pro vyrovnávání rozměrových tolerancí otvorů v destičce má ve výhodném provedení vynálezu středící část komole kuželový tvar. Středící operace se tak provádí libovolnou rychlostí, například nezávisle na velikosti otvoru, pohybující se v mezích tolerancí.

Kromě toho se zjistilo, že celá spojovací operace se může provádět s větší přesností a výhodněji, jestliže jsou podle dalšího výhodného provedení vynálezu středící část a opěrný stupeň jsou navrženy tak, že malý spojovací zdvih je možno uskutečnit již polohovacím trnem pro připojení destičky k vnější ploše dutého čepu ještě před dosednutím opěrného stupně na čelo dutého čepu. Poloha dosedacího čepu a délka středící části a také její tvar jsou přizpůsobeny otvoru, zejména tloušťce destičky, takže se může provádět odpovídající spojovací operace. Například destička může být při této operaci již nalisována jednou čtvrtinou na čep. Je ovšem také možné v této části posouvat polohovací tm rovnoběžně s lisovacím blokem, takže skutečné působení síly se převážně provádí lisovacím blokem a polohovací tm zajišťuje v průběhu připojovací operace vystřeďování.

Pro lisovací operací působí na povrch destičky, který má být co největší, obsahují lisovací bloky povrchovou plochu která obklopuje příslušný polohovací tm a jsou uspořádány v rovinné a svislé poloze vzhledem k ose polohovacího tmu a přitlačuje destičku na vnější povrchovou plochu dutého čepu. Naklápěcí síly působící na destičku jsou odstraněny tím, že destička spočívá na povrchu lisovacího bloku na jeho značné velké ploše.

V dalším výhodném proveden vynálezu jsou horní lisovací bloky a spodní lisovací bloky opatřeny nástavcem, zastavujícím průběhu spojovacího zdvihu jeho pohyb a vymezujícím přesnou

-5CZ 294899 B6 spojovací vzdálenost lisovacích poloh lisovacích bloků od sebe na konci spojovacího zdvihu. To má význam především tehdy, jestliže mají nalisovat dvě destičky na koncové části čepu. Nástavec potom vymezuje vzdálenost dvou destiček od sebe, takže destičky si zachovávají mezi sebou přesný odstup, i když jsou tlačeny k sobě souměrně. Je také výhodné, aby pro uchycené nástavce, u kterých se přerušil jejich pohyb, byly připraveny ochranné prostředky proti přetížení.

Pro většinu řetězových článků je vhodné, aby se vyráběly v jediné výrobní spojovací operaci. Tento požadavek je nejlépe brán v úvahu v dalším výhodném provedení zařízení podle vynálezu, podle kterého jsou dva horní polohovací tmy a dva spodní polohovací tmy příslušně uspořádány pro vytvoření spojovací hlavy ve spřaženém horním a spodním lisovacím bloku. Taková spojovací hlava vyrovnává změny délek dvou čepů. Vyrovnávání destiček není nutné, protože je třeba předpokládat, že žádná z destiček nemění svou tloušťku. Výsledkem toho je velmi jednoduchá a kompaktní konstrukce, která splňuje všechny požadavky kladené na spojovací operaci.

Zařízení obsahuje v dalším výhodném provedení přívodní ústrojí pro předběžné umísťování všech součástí řetězového článku a jejich přívod v předem nastavených polohách do spojovací hlavy. Toto řešení je také nové, protože dosud se jednotlivé součásti po většinu doby převáděly samostatně a měly se spojovat na odpovídajícím spojovacím místě se součástmi předem nastavenými do potřebných poloh. Předběžné nastavení a přivádění všech prvků současně nebylo dosud uskutečňováno dostatečně kvalitně.

Zařízení podle vynálezu může uskutečnit a dokončit výrobu řetězového článku vjediné spojovací operaci. Dosud byly řetězové články vyráběny s vrstvenou konstrukcí a spojovací zdvih se prováděl v každé vrstvě. Proto bylo jedním z důležitých úkolů vynálezu vyřešit způsob a zařízení, kterými by bylo možno uskutečnit nalisování vjediné operaci i při výrobě mezilehlých vnitřních článků u dvojitých řetězů. Následně vyrovnání nebo další přemístění destiček a čepů vůči sobě, které by mohlo vždy způsobit zeslabení nalisovaného spojení je u tohoto řešení odstraněno. Zařízení může pracovat poměrně malými spojovacími rychlostmi díky malým zdvihům probíhají cím ve spojovacích hlavách, ovšem i za těchto podmínek se nedosahuje vyšší produkce řetězových článků díky tomu, že spojovací kroky se redukovaly na jedinou spojovací operaci. Kromě toho zařízení představuje soustavu s vnitřní vazbou, ve které jsou všechny součásti v průběhu spojovací operace nuceně vedeny. Jednotlivé součásti tak mohou být seřízeny vůči ostatním s velkou přesností.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže objasněn pomocí příkladů provedení zobrazených na výkresech, kde znázorňuje obr. 1 schematický pohled na zařízení provádějící ve třech fázích spojování součástí vnitřního řetězového článku, obr. 2 svislý řez zařízení provádějících druhou spojovací operaci, zobrazeným ve zvětšeném měřítku, obr. 3 schematický diagram zdvihacího mechanismu pro ovládání posouvání polohovacích trnů nebo lisovacích bloků a obr. 4 příčné řezy třemi příkladnými provedeními částí souměrných destičkových článků řetězu, které se mají spojit.

-6CZ 294899 B6

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 jsou znázorněny polohy základních součástí spojovací hlavy v průběhu každé ze tří operací při provádění způsobu podle vynálezu.

Spojovací hlava je opatřena dvěma válcovými horními polohovacími trny 1,2, které jsou oba uloženy axiálně posuvně ve směru os A, B. Proto nim a souose s nimi jsou umístěny spřažené spodní polohovací tmy 3, 4, které jsou rovněž válcové a jsou posuvné podél os A, B. Každý z horních polohovacích trnů 1, 2 je uložen v příslušné díře 5, 6 v spojovacím horním lisovacím bloku 7 a ve spojovacím spodním lisovacím blok 8. Každý z těchto lisovacích bloků 7, 8 je posuvný vzhledem k příslušným polohovacím trnům 1, 2, 3, 4 ve směru rovnoběžném s osami A, B.

Každý z polohovacích trnů 1, 2, 3, 4 je opatřen na svém čele souosým válcovým nástavcem 9, vystupujícím v určité délce nad opěrnou plochou 10 obvodového opěrného stupně 11.

Lisovací bloky 7, 8 jsou opatřeny lisovací plochou 12 bloku, která probíhá rovnoběžně s opěrnou plochou 10 a je kolmá na osy A, Ba polohovací tmy 1,_2, 3, 4.

V tomto příkladném provedení slouží celá spojovací hlava ke spojování vnitřního řetězového článku 13, sestávajícího ze dvou vzájemně rovnoběžných destiček 14, 15 a ze dvou válcových dutých čepů 17,18, které jsou místěny vzájemně rovnoběžně vedle sebe. Vnitřní řetězový článek 13, sestávající z těchto prvků, je také zobrazen na levé straně obr. 4. Jak je zobrazeno ve zvětšeném měřítku na obr. 4, koncové úseky válcový dutých čepů 17, 18 vyčnívají nad boční strany 19, 20 destiček 14, 15. Přesah válcových dutých čepů 17, 18. to znamená vzdálenost jejich cel 21, 22 od příslušných bočních stran 19, 20 destiček 14, 15 je označena jako rozměr x.

Rozměr x má stejnou velikost na obou stranách, aby se dosáhlo souměrné konstrukce. Vnější boční strany 19, 20 destiček 14, 15 by měly být umístěny ve stejné vzdálenosti y od hlavní osy Ka řetězu. Důsledkem tohoto uspořádání je zachování stejné vzdálenosti čel 21, 22 od hlavní osy Ka řetězu.

Zatímco vzdálenost y je na obou stranách vnitřního článkového řetězu 13 stejná, rozměr x se může lišit, jestliže válcové duté čepy 17,18 mají rozdílné délkové rozměry. V každém případě by však mělo být zachováno souměrné uspořádání vzhledem k hlavní ose Ka řetězu.

Princip činnosti této spojovací hlavy bude nyní objasněn podrobněji na příkladu zobrazeném na obr. 1. Dvě destičky 14, 15 a také jim příslušející válcové duté čepy 17,18 se oddělí ze zásobníku pomocí známých pracovních operací a přemístí se pomocí přívodního a polohovacího ústrojí do spojovací hlavy. Jednotlivé součásti se přidržují v předběžně nastavených polohách, zobrazených v levé části obr. 1. To znamená, že v této poloze jsou otvory 16 a válcové duté čepy 17, 18, vzájemně souosé a druhá destička 15 je umístěna pod válcovými dutými čepy Γ7,18, přičemž první destička 14 je umístěna nad válcovými dutými čepy 17, 18. Protože tato polohovací operace je postupně prováděna polohovacími tmy 1, 2, 3, 4, je možno tuto předběžnou polohovací operaci provádět v poměrně širokém rozsahu tolerancí. Jediný podstatný znak spočívá v tom, že v tomto konstrukčním provedení se všechny čtyři součástí přivádějí do spojovací hlavy současně.

Pomocí mechanismu, který bude podrobněji objasněn v další části, se polohovací tmy 1, 2, 3, 4 pohybují směrem k sobě stejným a rovnoměrným pohybem podél os A, B. Při tomto pohybu se každý z polohovacích tmů 1, 2, 3, 4 pohybuje do otvorů 16 destiček 14, 15, dokud válcové nástavce 9 nedosáhnou vystřeďovacím způsobem do děr 17', 18', příslušných válcových dutých čepů 17, 18 při zachování souososti vzhledem k polohovacím trnům 1, 2, 3, 4. Opěrná plocha 10 horních polohovacích tmů 1, 2 přichází do kontaktu s horním čelem 21 válcových dutých čepů

-7CZ 294899 B6

17,18. Destičky 14, 15 dosednou souose na vnějším obvodu polohovacích trnů 1, 2, 3, 4 tak, že otvory 16 zaujmou přesnou axiální polohu vzhledem k osám A, B. Příslušné polohovací tmy 1, 2, 3, 4 se pohybují směrem k sobě rovnoměrně a konstantní rychlostí, ale současně působí stejnými silami, souměrnými na směr jejich působení, na čela 21, 22. Jednotlivé válcové duté čepy 17, 18 jsou nezávisle na svých délkách vystředěny vzhledem k hlavní ose Ka řetězu. To znamená, že u obou válcových dutých čepů 17, 18 jsou čela 21, 22 vždy umístěna ve stejné vzdálenosti od hlavní osy Ka řetězu. Tato operace je zobrazena ve střední části obr. 1. Jak je z tohoto zobrazení zřejmé, polohovací tmy 1, 2, 3, 4 se vysouvají z lisovacích bloků 7, 8.

Souměrná spojovací síla je vyvozována při rovnoběžném a konstantním působení spojovacích lisovacích bloků 7, 8 směrem k sobě. Spojovací lisovací bloky 7, 8 kloužou po vnějších plochách polohovacích tmů 1, 2, 3, 4 a jsou přitlačovány svou vnější lisovací plochou 12 proti vnějším bočním stranám 19, 20 destiček 14, 15. Destičky 14, 15 jsou tak tlačeny na vnější plochu válcových dutých čepů 17, 18 předem určenou silou. Neznázoměná zarážka zajišťuje, že pohyb spojovacích lisovacích bloků 7, 8 směrem k sobě se zastaví v určitém místě, takže vzdálenost mezi vnějšími bočními stranami 19, 20 destiček 14, 15 je přesně určena. Destičky 14, 15 jsou také umístěny souměrně k hlavní ose Ka řetězu díky souměrnému působení spojovací síly. V průběhu tohoto spojovacího zdvihu lisovacích bloků 7, 8 jsou válcové duté čepy 17, 18 pevně drženy polohovacími čepy 1 až 4 v jejich vystředěných polohách. Zkoušky prokázaly, že lisování destiček 14, 15 v jednom zdvihu má výhodný účinek na lisované spojení. Každé další přemístění součásti, které je pouze přitlačována, má za následek ztráty přítlačné síly.

Jak je patrno z obr. 1, jedna úplná spojovací operace, který u známých výrobních postupů vyžadovala několik spojovacích kroků, se může uskutečnit pomocí jediné spojovací hlavy, která dokáže zajistit dostatečně kvalitní spojení. Protože článek řetězu je dokončen v jediné spojovací operaci, může se počet dílů, které je třeba vyrobit, zvýšit v porovnání se známými zařízeními, i když je rychlost vytváření spojů v jediném spojovacím kroku podstatně menší. Nízké rychlosti spojování, například 250 objímek za minutu, je rovněž dosaženo díky krátké dráze posuvu polohovacích tmů 1 až 4 a lisovacích bloků 7, 8, což má zase kladný vliv na lisované uložení, protože na rozdíl od známých řešení na destičky 14, 15 nepůsobí prudké nárazy.

Příčný řez spojovací hlavy je podrobněji zobrazen na obr. 2.

Všechny součásti, které se vyskytovaly na obr. 1, jsou označeny stejnými vztahovými značkami, přičemž rozdílné nebo přídavné znaky zařízení budou podrobněji objasněny v další části.

Předběžně uložený vnitřní řetězový článek 13 se přivádí pomocí otočného stolu 23, sestávajícího v podstatě z horní desky 24. spodní desky 25 a mezilehlé střední desky 26. Horní deska 24 je opatřena horními vybráními 27 pro uložení horních destiček 14 a spodní deska 25 je opatřena spodními vybráními 28 pro uložení spodních destiček 15. Vybrání 27, 28 jsou přizpůsobena obrysům destiček 14, 15 tak, že tyto destičky 14, 15 do nich zapadnou do přesných požadovaných poloh. Základna vybrána 29 je zaoblená a poloměr zakřivení tohoto zakřivení v podstatě odpovídá vnějšímu poloměru válcových dutých čepů 17, 18 a válcové duté čepy 17, 18 jsou drženy ve svých polohách pomocí řemínku 30 s kruhovým průřezem, podobného velkému Okroužku, který je obepíná a vnější strany. Dvě sousední vybrání 29 jsou vytvarována takovým způsobem, že destičky 14, 15 a válcové duté čepy 17, 18 jsou předběžně umístěny do poloh, ve kterých mají vzdálenost od sebe, odpovídající odstupu os A, B od sebe. Jednotlivé členy vnitřního řetězového článku 13 jsou vloženy odpovídajícími skluzy na otočný stůl 23. Dokončený řetězový článek se uvolní pohybem řemínku 30 s kruhovým průřezem z mezilehlé střední desky 26 do vyprazdňovací části, takže řemínek 30 již dále nepůsobí přidržovací silou.

Základní změna v konstrukci spojovací hlavy spočívá v tom, že polohovací tmy 1, 2, 3, 4 obsahují komole kuželovitou středící část 31, navazující na válcový nástavec 9. Tato komole kuželovitá středící část 31 v každé případě zajišťuje, že se destičky 14, 15 dostanou do souosých poloh s osami A, B nezávisle na změnách daných tolerancemi otvorů 16 v destičkách 14, 15.

-8CZ 294899 B6

V sousedství komole kuželovité středící části 31 může být vytvořena další kuželovitá část. Délka komole kuželovité středící části 31 a poloha opěrné plochy 10 jsou vybrány s ohledem na sebe, takže při pohybu polohovacích trnů 1, 2, 3, 4 směrem k sobě probíhá jen krátký spojovací zdvih, při kterém jsou již destičky 14, 15 umístěny na vnějších plochách dutých čepů 18, 19 nebojsou k těmto plochám připojeny. V tomto případě se tento zdvih rovná jedné čtvrtině až jedné třetině celkové tloušťky destiček 14, J5. Spojovací zdvih je ukončen dosednutím opěrné plochy 10 na čela 21, 22 válcových dutých čepů 17, 18. Je však také možné, aby polohovací tmy 1, 2, 3, 4 sloužily pouze vodicím destičkám 14. 15 v takové připojovací operaci a aby správná síla působila při současném a paralelním pohybu lisovacích bloků 7, 8 směrem dolů. Středící část 31 lisovací plocha 12 lisovacích bloků 7, 8 musí přijít do kontaktu s vnějšími bočními stranami 19, 20 destiček 14,15 v podstatě ve stejném okamžiku. V důsledku toho se polohovací tmy 1 až 4 pohybují směrem dolů současně s rovnoměrně společně s lisovacími bloky 7, 8, dokud polohovací tmy 1 až 4 nedosednou na čela 21, 22. Potom se lisovací bloky 7, 8 dále pohybují směrem k sobě a ukončují spojovací zdvih.

Je však také možné, že polohovací tmy 1 až 4 zůstávají v poloze zobrazené na obr. 2 a že se následně lisovací bloky 7, 8 pohybují směrem dolů, dokud dosedací část lisovací plochy 12 nedosedne na vnější boční strany 19. 20, přičemž polohovací tmy 1 až 4 a lisovací bloky 7, 8 jsou proto tlačeny k sobě způsobem popsaným v předchozí části.

Polohovací tmy 1 až 4 zůstávají ve svých polohách, dokud opěrné plochy 10 tlačí na čela 21, 22 válcových dutých čepů 17, 18 dostatečnou silou. Válcové duté čepy 17, 18 jsou tak přesně vystředěny, protože síly, které se na ně působí, jsou stejné.

Jak je dále zřejmé z obr. 2, válcové duté čepy 17,18 mohou být vždy opatřeny na svých koncových částech úseky 32 se zmenšeným vnějším průměrem. Tím se zlepší převažující podmínky v lisovaném spoji, ve kterém jsou destičky 14, 15 nalisovány na válcové duté čepy 17, 18 pomocí lisovacích bloků 7, 8. Pro zamezení vypadnutí destiček 14, 15 ven v průběhu přívodu je upravena vodicí lišta 33. Na horním lisovacím bloku 7 je vytvořen první nástavec 34 a na spodním lisovacím bloku 8 je vytvořen druhý nástavec 34. Nástavce 34, 35 jsou opatřeny dosedacími plochami 36, 37, umístěnými proti sobě, které jsou po ukončení zdvihu lisovacích bloků 7, 8 zachyceny a jejich pohyb je ukončen v poloze, ve které na sebe dosedají. Dosedací plochy 36, 37 tak definují nejnižší polohu lisovacích bloků 7, 8, takže vzdálenost destiček 14, 15 od sebe je udržována na konstantní hodnotě. Nástavce 34, 35 mohou být vytvořeny také jako nastavitelné. Lisovací bloky

7. 8 také působí na sebe rovnoměrnou konstantní silou, takže destičky 14,15 jsou vyrovnány souměrně k hlavní ose Ka řetězu. Je také možné takové příkladné provedení, při kterém je nástavcem opatřen jen horní lisovací blok 7 nebo spodní lisovací blok 8.

Základní konstrukce alternativního provedení zdvihacího mechanismu pro ovládání polohovacích trnů 1, 2, 3, 4, přičemž lisovací bloky 7,8 budou nyní objasněny pomocí obr. 3.

Zdvihací mechanismus obsahuje horní pákovou soustavu 38, spojenou s horními polohovacími tmy 1, 2 nebo s horním lisovacím blokem 7, a také spodní pákovou soustavu 39, spojenou se spodními polohovacími tmy 3, 4 nebo se spodním lisovacím blokem 8. Pákové soustavy 38, 39 obsahují příslušnou otočnou páku 41, výkyvnou kolem otočného kloubového spoje 40. a která je spojena pomocí vyrovnávacího spoje 42 s odpovídajícími polohovacími tmy 1 až 4 nebo s lisovacími bloky 7,8. Vyrovnávací spoje 42 musí přeměnit kyvný pohyb otočné pák 41 na čistě lineární posuvný pohyb. Příčné síly a příčné složky pohybu, které se u této přeměny pohybu mohou vyskytnout, musí být zachyceny. Otočná páka 41 je na svém konci, protilehlém k vyrovnávacímu spoji 42. spojena pomocí kloubového spoje 43 s tlačnou tyčí 44, mající stavitelnou délku. Každá tlačná tyč 44 je spojena druhými kloubovými spoji 45 s kluzným pouzdrem 46, které je uloženo posuvně na přímém vodítku 47 a může se pohybovat vratnými posuvnými polohy. Kluzné pouzdro 46 je silově spřaženo spojovacími články 48 s vačkou 49. To znamená, že například spojovací články 48 se pohybují jak podél vnějšího obrysu, tak také kolem vnitřního obrysu vačky 49, takže kluzné pouzdro 46 se pohybuje vratnými posuvnými pohyby. Do

-9CZ 294899 B6 spojovacích článků 48 je vřazen ochranný člen 50 proti přetížení, který zajišťuje, že i když se pohyblivá část 51 spojovacích článků 48 může ještě dále odtahovat, kluzné pouzdro 46 se již dále nepohybuje. To se děje například v případě, jestliže jsou polohovací tmy 1,3 nebo 2, 4 v kontaktu s dutými čepy 17,18. Tento ochranný člen 50 proti přetížení je v činnosti i po zastavení pohybu horního a spodního lisovacího bloku 7, 8 i s jejich nástavci 34,35. Jestliže se jako základní konstrukční prvek pro ochranný člen 50 proti přetížení použije pružina, mohou se síly působící na polohovací tmy 1 až 4 a lisovací bloky 7, 8 nastavit velmi přesně. Díky souměrnému konstrukčnímu vytvoření zdvihacího mechanismu se polohovací tmy 1 až 4 pohybují proti sobě rovnoměrně a konstantními rychlostmi a působí stejnými silami. Stejné působení vyvozují také horní a spodní lisovací bloky 7, 8.

Ve spojovací hlavě podle obr. 1 mohou pracovat například tři zdvihací mechanismy paralelně vedle sebe. První zdvihací mechanismus ovládá nastavování polohy polohovacích trnů 1, 3 druhý zdvihací mechanismus nastavuje polohy polohovacích tmů 2,4 a třetí zdvihací mechanismus je odpovědný za činnost lisovacích bloků 7, 8. Jestliže je v oblasti polohovacích tmů 1 až 4 přídavně vytvořeno pružinové vyrovnávání, mohou se všechny čtyři polohovací tmy 1 až 4 také pohánět jediným zdvihacím mechanismem. Zdvihací mechanismy mohou být uspořádány tak těsně vedle sebe, že vačky pro zdvihací mechanismus lisovacích bloků a zdvihací mechanismus polohovacích tmů 1 až 4 mohou být poháněny jedním a stejným hnacím ústrojím kolem stejné osy otáčení.

Obr. 4 znázorňuje další příkladné provedení vyráběného řetězového článku. Na pravé straně nahoře je zobrazen například vnější řetězový článek 52, který může být připojen při příslušné modifikaci polohovacích tmů 1, 2 a pomocí hranolovitého vodítka a pomocí podobné spojovací hlavy. Dutý čep 17 vnitřního řetězového článku 13 je znázorněn šrafovaně. Tento příklad má demonstrovat, že při výrobě vnějšího řetězového článku 52 jsou vnitřní řetězové články 13 jsou vsunuty dovnitř a tímto postupem se může vyrábět celý řetěz. Plné čepy 53 vystupují na obou svých koncích souměrně nad destičky 54 alespoň do výšky b.

Dvojitý řetěz, jehož část je zobrazena ve spodní polovině obr. 4, může být rovněž vyráběn pomocí obdobně vytvořené spojovací hlavy. Střední člen 55 vnějšího řetězového článku však musí být předem vytvořen v samostatné výrobní operaci. Při této výrobě se destička 54 posune přesně na hlavní osu Ka řetězu pomocí obdobné spojovací hlavy. To je možno provádět i bez nástavců 34, 35 spojovací hlavy, takže lisovací bloky 7, 8 provádějí automatickou středící operaci ve střední části. Vnitřní řetězové články 13 se vyrábějí postupem popsaným v předchozí části a na ně jsou souměrně nalisovány vnější destičky 57 v následující výrobní operaci spojovací hlavy. Celá konstrukce dvojitého řetězu se přivádí do spojovací hlavy v předem nastavených polohách na otočném stole. Zejména má-li plné čepy 53 tak velkou délku jako v případě dvojitého řetězu, jsou plné čepy 53 stabilizovány válcovými děrami 5, 6 v lisovacích blocích 7, 8. Vzdálenost a určuje odstup vnějších ploch střední destičky 56 od čel plných čepů 53. Tyto vzdálenosti a mají také stejný odstup od střední osy Ka řetězu.

Claims (26)

1. Způsob spojování řetězového článku, který obsahuje přímé spojovací destičky, při němž se alespoň jedna přímá spojovací destička (14, 15; 54; 56, 57) spojí s alespoň jedním čepem (17, 18; 53) pomocí lisovacího a vyrovnávacího procesu, vyznačující se tím, že uvedený alespoň jeden čep (17, 18; 53) se centrálně fixuje současným aktivním působením vzájemně silově vázaných souměrných upínacích sil na čela (21, 22) čepu (17, 18; 53) vzhledem k hlavní ose (K_A) řetězu, která je předem určena silovým spojováním, přičemž uvedená alespoň jedna destička (14, 15; 54; 56, 57) se následně nalisuje spojovacím zdvihem vzhledem kčepu (17, 18; 53) do polohy souměrné k hlavní ose (K_A) řetězu na fixovaný čep (17, 18; 53).

2. Způsob spojování řetězového článku (55), který obsahuje přímou spojovací destičku, zejména střední čepovou destičku, při němž se alespoň jedna přímá spojovací destička (56, 57) spojí s alespoň jedním čepem (53) pomocí lisovacího a vyrovnávacího procesu, vyznačující se tím, že uvedená alespoň jedna přímá spojovací destička (56) se fixuje souměrně vzhledem k předem určené hlavní ose (K_A) řetězu a uvedený alespoň jeden čep (53) se následně nalisuje v průběhu spojovacího zdvih do upevněné přímé spojovací destičky (56) avystředí se současným aktivním působením silově spřažených souměrných upínacích sil na čela čepu (53) vzhledem k hlavní ose (K_A) řetězu, která je předem určena silovým spojováním.

3. Způsob podle nároku 1,vyznačující se tím, že v průběhu spojovacího zdvihu se uvedená alespoň jedna destička (14, 15; 54; 56, 57) tlačí současným aktivním působením souměrných spojovacích sil do polohy symetrické vzhledem khlavní ose (K_A) řetězu.

4. Způsob podle alespoň jednoho z nároků 1 až 3,vyznačující se tím, že uvedená alespoň jedna destička (14, 15; 54; 56, 57) a uvedený alespoň jeden čep (17, 18; 53) se předběžně uloží vzhledem k sobě tak, že otvor (16) v destičce (14, 15; 54; 56, 57) se umístí souose s čepem (17,18; 53).

5. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 4, v y z n a č u j í c í se tím, že současně s působením souměrných upínacích sil se uvedená alespoň jedna destička (14, 15; 54; 56, 57) vede po souosé dráze vzhledem kčepu (17, 18; 53) a je již částečně nalisována na čep (17,18; 53).

6. Způsob podle kteréhokoliv z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že souměrnými upínacími silami se na čep (17, 18; 53) působí dvěma polohovacími tmy (1, 3; 2, 4), které jsou pohyblivé k sobě rovnoměrným a konstantním pohybem.

7. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že spojovací zdvih se provádí horním a/nebo spodním lisovacím blokem (7, 8), které jsou uspořádány kolem polohovacích trnů (1, 2; 3, 4) a působí souměrnými spojovacími silami.

8. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že spojovací zdvih se provádí jedním polohovacím trnem (1, 3) a souměrně upínací síly pro čep (17, 18; 53) se vyvozují dvěma polohovacími tmy (1, 3; 2, 4), které jsou vzájemně pohyblivé rovnoměrným a konstantním pohybem.

9. Zařízení pro spojování řetězového článku majícího přímé spojovací destičky, které obsahuje axiálně posuvný horní polohovací tm (1, 2) a axiálně posuvný spodní polohovací tm (3, 4) pro polohování a upnutí čepu (17, 18; 53) řetězového článku (13; 52; 55), silově spražený zdvihací mechanismus pro současné přemístění polohovacích trnů (1, 3; 2, 4) směrem k sobě v pravém úhlu k hlavní ose (K_A) řetězu a vyvozování aktivních souměrných upínacích sil na čela (21, 22)

-11 CZ 294899 B6 čepu (17, 18; 53) prostřednictvím silově spřažených polohovacích trnů (1,2) pro středové fixování čepu (17, 18; 53) vzhledem k hlavní ose (K_A) řetězu, a horní lisovací blok (7) a spodní lisovací blok (8) uspořádané pro nalisování uvedené alespoň jedné destičky (14, 15; 54; 56, 57) na fixovaný čep (17, 18; 53) v poloze souměrné k hlavní ose (K_A) řetězu.

10. Zařízení pro spojování řetězového článku majícího přímé spojovací destičky, zejména střední čepovou destičku, které obsahují axiálně pohyblivý horní polohovací tm (1, 2) a axiálně pohyblivý spodní polohovací tm (3, 4) pro polohování a upnutí čepu (53) mezi polohovací tmy (1, 2; 3, 4), horní lisovací blok (7) a spodní lisovací blok (8) pro uchycení destičky (56) v poloze souměrné k hlavní ose (K_A) řetězu, silově spřažený zdvihací mechanismus pro současné přemísťování polohovacích trnů (1, 3; 2, 4) směrem k sobě v pravém úhlu vzhledem k hlavní ose (K_A) řetězu pro zalisování čepu (53) do přímé destičky (56) uchycené horním lisovacím blokem (7) a spodním lisovacím blokem (8) a pro vyvozování aktivních souměrných upínacích sil na čela (21, 22) čepu (53) prostřednictvím silově spřažených polohovacích trnů (1, 2) alespoň na konci spojovacího zdvihu pro symetrické umístění čepu (53) vzhledem khlavní ose (K_A) řetězu.

11. Zařízení podle nároku 9, vyznačující se tím, že zdvihací mechanismus je uspořádán pro přemístění horního a spodního lisovacího bloku (7, 8) symetricky vzhledem k hlavní ose řetězu a kolmo na hlavní osu (K_A) a pro provedení zdvihacího pohybu vyvozováním aktivních symetrických spojovacích silami směrem k hlavní ose (K_A) řetězu pro symetrické nalisování uvedené alespoň jedné destičky (14, 15; 54, 56, 57) na čep (17, 18; 53).

12. Zařízení podle nároku 10, vyznačující se tím, že lisovací bloky (7, 8) jsou uspořádány pohyblivě a se stabilní upínací čelistí pro upnutí uvedené alespoň jedné destičky (56) v poloze podstatně symetrické k hlavní ose (K_A) řetězu, přičemž uvedený alespoň jeden polohovací tm (1, 3; 2, 4) je uspořádán pro provádění spojovacího zdvihu.

13. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 9 až 12, v y z n a č u j í c í se tím, že zdvihací mechanismus pro dva polohovací tmy (1, 2, 3, 4) obsahuje spojovací pohon s nuceným vedením, kterým jsou dva polohovací tmy (1,2, 3, 4) pohyblivé směrem k sobě v souosém a souměrném uspořádání.

14. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 9, 11 nebo 13, vyznačující se tím, že zdvihací mechanismu pro horní a spodní lisovací blok (7, 8) obsahuje spojovací pohon s nuceným vedením, kterým jsou dva lisovací bloky (7, 8) posuvné směrem k sobě souosým a souměrným pohybem.

15. Zařízení podle kteréhokoliv z nároku 13 nebo 14, vyznačující se tím, že pohon obsahuje kluzné pouzdro (46) pro přemísťování polohovacích trnů (1, 2, 3, 4) nebo lisovacích bloků (7, 8) prostřednictvím souměrné pákové soustavy (38, 39), a zařízení dále obsahuje vačku (49) pro ovládání lineárního pohybu kluzného pouzdra (46).

16. Zařízení podle nároku 15,vyznačující se tím, že alespoň jedna část (44) pákové soustavy (38, 39) má nastavitelnou délku.

17. Zařízení podle nároku 15 nebo 16, vyznačující se tím, že mezi kluzným pouzdrem (46) a vačkou (49) a/nebo pákovou soustavou (38, 39) je umístěn ochranný člen (50) proti přetížení, mající délku měnitelnou stlačením.

18. Zařízení podle kteréhokoliv znároků 9 až 17, vyznačuj i cí se tím, že lisovací bloky (7, 8) obsahují souosé díry (5, 6) po vedení polohovacích trnů (1, 2, 3, 4) přičemž polohovací trny (1, 2, 3, 4) jsou pohyblivé vzhledem k dírám (5, 6).

19. Zařízení podle kteréhokoliv znároků 9 až 18 pro spojování vnitřního řetězového článku (13), v y z n a č u j í c í se tím, že polohovací trny (1, 2, 3,4) obsahují válcový nástavec (9),

-12CZ 294899 B6 těsně zasunutelný do díry (17', 18') dutého čepu (17, 18) vnitřního řetězového článku (13) a vymezující prstencový opěrný stupeň (11) proti navazující části polohovacího tmu (1, 2, 3, 4) pro přivedení do kontaktu s čelem (21, 22) dutého čepu (17, 18).

20. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 9až 19, vyznačující se tím, že polohovací tm (1, 2, 3, 4) obsahuje středící část (31), pohyblivou do otvoru (16) destičky (14, 15), pro vyrovnání destičky (14, 15) do souosé polohy vzhledem k dutému čepu (17, 18).

21. Zařízení podle nároku 20, vyznačující se tím, že středící část (31) má komole kuželový tvar.

22. Zařízení podle nároku 20 nebo 21, vyznačující se tím, že středící část (31) a opěrný stupeň (11) jsou uspořádány pro umožnění provedení malého spojovacího zdvihu již polohovacím trnem (1, 2, 3, 4) pro připojení destičky (14, 15) k vnějšímu povrchu dutého čepu (17, 18) před dosednutím opěrného stupně (11) na čelu (21, 22) dutého čepu (17, 18).

23. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 9 až 22, v y z n a č u j í c í se tím, že lisovací bloky (7, 8) jsou opatřeny povrchem (12) bloku obklopujícím přiřazeným polohovací tm (1, 2, 3, 4) a umístěným v podstatě v rovinné a svislé poloze vzhledem k ose (A; B) polohovacího trnu (1,2, 3, 4), který je přemístitelný vzhledem k polohovacímu tmu (1, 2, 3, 4) a přitlačuje destičku (14, 15) na vnější povrch dutého čepu (17, 18).

24. Zařízení podle nároku 23, vyznačující se tím, že každý horní a/nebo spodní lisovací blok (7, 8) je opatřen nástavcem (34, 35) pro zastavení jeho pohybu při spojovacím zdvihu a vymezení přesné spojovací vzdálenosti povrchů (12) lisovacích bloků (7, 8) od sebe na konci spojovacího zdvihu.

25. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 9 až 24, v y z n a č u j í c í se tím, že dva horní polohovací tmy (1, 2) a dva spodní polohovací tmy (3, 4) jsou příslušně uspořádány pro vytvoření spojovací hlavy ve spřaženém horním a spodním lisovacím bloku (7, 8).

26. Zařízení podle kteréhokoliv z nároků 9 až 25, vyznačující se tím, že obsahuje přívodní ústrojí (23) pro předběžné umísťování všech součástí řetězového článku (13) a jejich přívod v předem nastavených polohách do spojovací hlavy.