CZ294811B6 - Střešní lemování - Google Patents

Abstract

Řešením je ohebné, tažné deskové střešní lemování. Toto střešní lemování má vrstvenou strukturu, přičemž tento vrstvený materiál zahrnuje složenou vrstvu (23) a fóliový potah (21, 25) na jedné nebo obou stranách složené vrstvy (23). Složená vrstva zahrnuje nosný materiál a jednu nebo více nestrukturních složek. Alespoň jedna z nestrukturních složek zahrnuje sloučeninu těžkého kovu, mající hustotu větší než 3,5 g/ml.ŕ

Description

Předkládaný vynález se týká ohebného, tažného, deskového střešního lemování, majícího vrstvenou strukturu, přičemž tento vrstvený materiál zahrnuje složenou vrstvu a fóliový potah na jedné nebo na obou stranách složené vrstvy.

Dosavadní stav techniky

Lemovací materiály ve formě deskových prvků nebo plášťů jsou používány při vytváření utěsněných spojů mezi stavebními konstrukcemi, pronikajícími střešním povrchem, například utěsněného spoje mezi hlavním rámem okna, nainstalovaného ve střeše, a okolní střešní krytinou, zejména jako je plášťové lemování u spodního horizontálního prvku hlavního rámu.

Takové materiály jsou tradičně tvořeny olověnými deskami či plechy o tloušťce přibližně 1 mm. Olovo jako lemovací materiál má množství výhod, protože lze velmi snadno plasticky deformovat s pouze velmi omezenou elasticitou, to znamená, že olověná deska zůstává ve tvaru, do kterého je zpočátku ohnuta bez jakéhokoliv elastického zpětného deformování. Tento podstatný znak olova je velkou výhodou, když je olověný plášť jako součást již upevněného lemování tvarován přímo na, například, zvlněný povrch střechy, přičemž v tomto případě plášť nemusí být ohýbán nadměrně pro kompenzování případného elastického zpětného deformování.

Ačkoliv je olovo pro většinu účelů téměř ne-elastické, může ale u něj existovat minimální zpětná deformace. Protože olovo je velmi těžký materiál, bude samotná tíže pomáhat olověnému plášti v elastickém ohýbání do těsného kontaktu s povrchem střechy. Navíc vysoká hustota olova a odpovídající velká hmotnost budou rovněž bránit plášti v ohýbání zpět v průběhu bouřlivého počasí.

Ovšem olovo má rovněž některé obecně dobře známé nevýhody, jako je škodlivé působení pro životní prostředí, vysoké náklady na transport a manipulaci v důsledku velké hmotnosti, za některých okolností obtížné použití, například při spojování různých olověných prvků dohromady. Navíc může olovo oxidovat a následně ponechávat nestálé usazeniny na okolním střešním povrchu.

Aby se vyloučily ekonomické problémy a problémy se životním prostředím, spojené s tradičním použitím olova v lemovacích materiálech, bylo navrženo vyrábět lemování jako vrstvené sendvičové konstrukce, ve kterých je obvykle napětí tlumící a stabilizující vrstva jádra z tažného materiálu zcela potažena na jedné straně fóliovým potahem. Vrstva jádra byla obvykle vyráběna z polymerického materiálu nebo asfaltového produktu, a fólie byla obvykle tenkou kovovou fólií, výhodně hliníkovou fólií. Asfalt, jako třída produktů, je obvykle přilnavý při teplotě okolí, což zajišťuje, že přilne k a stabilizuje fólii, když je ale použit nepřilnavý materiál jádra, může být nezbytné potáhnout tento materiál jádra přilnavým potahem citlivým na tlak. Takovéto lemovací materiály jsou popsány, například, v dánských patentových spisech č. 148 064 a č. 145 509 a rovněž v německém patentovém spisu DE-A-4 032 058.

Pro použití na střešních površích v podobě zvlněných tašek s velmi hlubokými žlábky byly výše diskutované vrstvené (sendvičové) konstrukce rozvinuty dále do zvlněných a plisovaných (skládaných, řasených) struktur, aby se získala dostatečná manuální deformovatelnost a roztažitelnost pro umožnění dobrého usazení mezi lemováním a střešní krytinou.

- 1 CZ 294811 B6

Ovšem dokonce i s těmito zlepšenými konstrukcemi se ukázalo jako obtížné dosáhnout těsného a rovněž permanentního usazení mezi lemováním a střešním povrchem.

V reakci na to bylo navrženo lemování sendvičového typu, u kterého byla zapuštěna nebo přidá- na k vrstvě jádra další vrstva nebo konstrukce, například jako zapuštěná kovová síť nebo mříž, jak je popsáno například v GB-A-2 184 685 nebo WO 95/31620, jako je zapuštěná polymerická mřížová struktura, jak je popsáno v DE-U-298 04 503, nebo jako je přídavná fólie, jak je popsáno ve WO 99/13180. Tyto konstrukce ale podstatně zvyšují náklady na výrobu, přičemž rovněž dochází k problémům, když drátěný materiál kovových sítí se během montážních proceío dur přerušil a následně pronikal materiálem, do kterého byl zapuštěn, a rovněž krycí fólií, což potom umožnilo pronikání vody.

GB-A-1 095 393 popisuje přilnavý vrstvový materiál, který může být použit, například, pro vytvoření vodotěsného a prachotěsného utěsnění spojů v budovách. Tento vrstvený materiál 15 zahrnuje samo-přilnavou asfaltovou směs, potaženou na ohebnou ochrannou vrstvu. Asfaltová směs může obsahovat plnivový materiál, výhodně zahrnující jak vláknité, tak i práškové plnivo. Navrženými práškovými plnivovými materiály jsou vápenec, oxid křemičitý a uhličitan vápenatý, povrchově ošetřené kyselinou stearovou.

Bez-olověné lemovací materiály, navrhované v dosavadním stavu techniky, měly obtíže při získávání postavení na trhu jako konkurenční a rovnocenná alternativa olověných lemování. Namísto toho byly realizovány pokusy, zahrnující úsilí o zlepšení tradičních olověných lemování prostřednictvím zvlněných ohýbaných nebo skládaných konstrukcí, ve kteiých byla zmenšena tloušťka olova, pro zajištění dobré odolnosti proti vlivům počasí olověného lemování prostřed25 nictvím natírání nebo lakování.

Tudíž s ohledem na výše uvedené je cílem předkládaného vynálezu navrhnout zlepšený lemovací materiál, který má jednu nebo více z výše popisovaných žádoucích znaků olověných lemování, to jest, že se snadno ohýbá s pouze velmi omezenými vlastnostmi zpětnjch elastických deformací, a 30 rovněž že má vysokou hustotu, a který se navíc snadno a levně vyrábí.

Podstata vynálezu

Předkládaný vynález se tedy týká ohebného, tažného, deskového střešního lemování, majícího vrstvenou strukturu, tento vrstvený materiál zahrnuje složenou vrstvu a fóliový potah na jedné nebo obou stranách složené vrstvy, přičemž složená vrstva zahrnuje nosný materiál a jednu nebo více nestruktumích složek, přičemž alespoň jedna z uvedených nestruktumích složek zahrnuje sloučeninu těžkého kovu, mající hustotu vyšší než 3,5 g/ml.

Střešní lemování se složenou vrstvou, zahrnující nosný materiál a alespoň jednu přídavnou nestrukturní složku, poskytuje základ pro vznik jedné nebo více ze shora uváděných vlastností olova.

Termínem nestrukturní složka je míněna složka, která sama netvoří tuhou fóliovou nebo deskovou strukturu, jako je případ výše diskutovaných síťových nebo mřížových struktur. Nestrukturní složky jsou spíše rozptýleny v nosném materiálu jako samostatné entity. Termínem sloučenina těžkého kovu je míněna sloučenina s hustotou vyšší než 3,5 g/ml a zahrnující těžký kov či sestávající z těžkého kovu. Výhodně má sloučenina těžkého kovu hustotu 4,5 g/ml nebo větší.

Těžký kov je prvek v periodickém systému, který má hustotu vyššínež 3 g/ml.

V prvním aspektu předkládaného vynálezu složená vrstva zahrnuje jednu nebo více nestrukturních složek, zahrnujících sloučeninu těžkého kovu, mající hustotu vyšší než 3,5 g/ml, což dává vzniknout materiálu složené vrstvy, který má vyšší hustotu než nosný materiál a ještě je do

-2CZ 294811 B6 značné míry tak plasticky deformovatelný jako nosný materiál. Tímto materiálem je míněn složený materiál, který vyžaduje méně než pět, i násobek síly potřebné pro danou deformaci nosného materiálu, výhodně méně než dvojnásobek této síly.

Nestrukturní složka, zahrnující sloučeninu těžkého kovu, je obvykle přítomná v nosné matrici jako disperze tuhých částic. Tvar tuhých částic se může značně měnit, ovšem obecně je výhodné, aby částice měly střední průměr částic 2 krát menší, zvláště výhodně 5 krát menší, než je tloušťka složené vrstvy. Výhodně částice, zahrnující sloučeninu těžkého kovu, jsou rovnoměrně rozloženy v nosné matrici pro dosažení lemování se stejnými vlastnostmi v průběhu celé desky. Pro dosažení vysoké hustoty nestrukturní složky může být výhodné použít kovové částice, zahrnující čistě těžký kov nebo jeho slitinu. Některé těžké kovy, jako například železo, mají ale sklon k oxidaci při vystavení běžným klimatickým podmínkám, pokud těžký kov není dostatečněchráněn v nosné matrici. Může být tudíž výhodné použít nestrukturní složku, ve které je sloučenina těžkého kovu vázána v chemické sloučenině. Navíc jsou těžké kovy, vázané v chemické sloučenině, jako je anorganická sůl, obvykle levnější oproti čistému těžkému kovu nebo jeho slitině.

Nestrukturní složka je obvykle založena na organickém nebo anorganickém materiálu minerální, keramické, kovové nebo polymerické povahy, zahrnujícím těžký kov buď ve formě kovových částic jako takových nebo ve formě kovu, vázaného v chemické sloučenině. Příklady vhodných těžkých kovů zahrnují baryum, železo, stříbro, molybden a měď. Výhodnými sloučeninami těžkých kovů jsou anorganické soli nebo oxidy shora uvedených těžkých kovů. Příklady vhodných solí zahrnují chloridovou, sulfátovou, sulfidovou nebo nitrátovou sůl shora uvedených kovů. Výhodnou sloučeninou těžkého kovu je síran bamatý vzhledem k jeho snadné dostupnosti a nízké ceně. Obecně jsou výhodné trvanlivé nestrukturní složky oproti snadno degradovatelným.

V případě, že je poškozena ochranná fólie, je obzvláště důležité, aby nestrukturní složky nebyly degradovány vlivy počasí, například kyselými dešti. Síran bamatý splňuje tento požadavek, zatímco uhličitan vápenatý, který není kvalifikován jako sloučenina těžkého kovu, se působením kyselého deště rozpouští.

Jako částicový materiál mohou být použity další sloučeniny, neobsahující těžké kovy. Tak například může být výhodné začlenit saze do složené směsi.

V druhém aspektu předkládaného vynálezu složená vrstva zahrnuje jednu nebo více nestrukturních složek, které dávají vzniknout materiálu složené vrstvy, který je méně elastický než nosný materiál a přitom je ještě do značné míry plasticky deformovatelný jako nosný materiál. Tímto materiálem je míněn složený materiál, který vyžaduje méně než pětinásobek síly potřebné pro danou deformaci nosného materiálu, výhodně méně než dvojnásobek této síly.

Termínem elastický se poukazuje na možné relativní prodloužení předtím, než proběhne plastická deformace, to znamená, že nízká elasticita v tomto kontextu znamená, že může proběhnout pouze malé relativní prodloužení/deformace předtím, než nastane plastická deformace.

Výše zmiňovaná plastická deformovatelnost je dosažena prostřednictvím začlenění do materiálu složené vrstvy další nestrukturní složky, která zahrnuje vláknitý materiál. Ve výhodném provedení je tato přídavná složka založena na organickém nebo anorganickém, netuhém, síťovém, fóliovém nebo nestrukturním vláknitém materiálu, výhodně sestávajícím z vláken, nitek, přástů a podobně na bázi materiálů, jako jsou minerální, keramické, kovové nebo polymerické komponenty nebo směsi nebo sloučeniny. Příklady vhodného vláknitého materiálu zahrnují asbesty, minerální vlnu, uralitová vlákna. Pro výhodná provedení mají vlákna délku, která je menší než 10 cm, zvláště výhodně menší než 5 cm a obzvláště výhodně menší než 1 cm. Může být výhodné uspořádat vlákna s převažující orientací pro dosažení zvýšené směrové stability.

Množství nestrukturních složek v nosné matrici se může měnit podle zamýšleného použití lemování. Bylo zjištěno, že materiál složené vrstvy může obsahovat až 95 % hmotnostních nestruktur

-3 CZ 294811 B6 ního materiálu. Pro dosažení postačující hustoty materiálu složené vrstvy je výhodné, aby více než 50 % hmotnostních materiálu složené vrstvy bylo tvořeno nestruktumím materiálem. Lepší ohebné a tažné lemování se získá, pokud nestruktumí složka představuje více než 75 % hmotnostních materiálu složené vrstvy. Výhodná hustota složené vrstvy je alespoň 2 g/ml a zvláště výhodně 2,5 g/ml nebo větší. Obecně má složená vrstva střešního lemování tloušťku od 0,5 do 5 mm. Výhodně má tloušťka velikost od 0,7 do 2 mm.

Ve výhodných provedeních jsou použity nestruktumí složky, které interagují s a přerušují strukturu nosného materiálu takovým způsobem, že výsledný materiál složené vrstvy je méně elastický než nosný materiál, ale ještě je do značné míiy plasticky deformovatelný jako nosný materiál.

V současnosti jsou výhodnými nosnými materiály polymerické materiály, jako je PVC nebo butylová pryž (radiální blokový kopolymer styrenu a butadienu), a asfaltové produkty. Asfalt může být v některých hlediscích předkládaného vynálezu výhodný, protože je dostatečně lepivý při teplotách okolí pro umožnění vrstvení s fóliovým potahem. Když jsou důležité ohledy na životní prostředí, je obecně výhodná butylová pryž. Lepivost butylové pryže (a PVC) obvykle ale není postačující pro vytvoření trvanlivého vrstveného materiálu s fóliovým potahem. Může být tudíž nezbytné nebo žádoucí použít pro vrstvení lepidlo.

Jak již bylo diskutováno výše, složený materiál jádra podle předkládaného vynálezu může být použit v lemováních, majících dvě nebo více vrstev, to jest ve vrstvených nebo sendvičových konstrukcích. Podle předkládaného vynálezu je složený materiál potažen na jedné nebo obou stranách fóliovým potahem, například, minerální, keramické, kovové nebo polymerické povahy. Výhodně je potahem kovová fólie, výhodně hliníková fólie. Tato fólie může být plisovaná (skládaná, řasená). Navíc může být fóliový potah pokryt lakem pro dekorativní účely nebo pro zvýšení životnosti střešního lemování.

Fóliový potah může výhodně mít tloušťku o velikosti od 0,1 do 0,5 mm.

Když je složená vrstva pokryta na pouze jedné straně fóliovým potahem, může být druhá strana pokryta uvolňovací fólií. Tato uvolňovací fólie je určena k odstranění před aplikací lemování. V případě, že složená vrstva je lepivá nebo že složená vrstva je dodávána s lepidlem, může střešní lemování přilnout ke stavebním konstrukcím pro zajištění těsnějšího uložení.

Lepidlem, které může být použito pro upevnění nelepivé složené vrstvy, nebo složené vrstvy, která není dostatečně lepivá, k fóliovému potahu nebo k uvolňovací fólii může být jakýkoliv vhodný typ, který může zajistit přilepení s dostatečnou pevností. V některých aspektech předkládaného vynálezu je výhodné použít dvojitou lepivou pásku jako další vrstvu mezi složenou vrstvou a fóliovým potahem nebo uvolňovací fólií.

Na rozhraní mezi složenou vrstvou a fóliovým potahem může být výhodné použít činidlo pro snížení tření. Příklady vhodných činidel pro snížení tření jsou tuha (grafit) a sirník molybdenový.

Za účelem zlepšení celkové roztažitelnosti, například za účelem přizpůsobení se střešním povrchům v podobě zvlněných tašek s velmi hlubokými žlábky, může být lemování zvlněno v jednom nebo ve dvou směrech.

Střešní lemování podle předkládaného vynálezu může být vytvořeno následujícími běžnými technikami vrstvení (laminační techniky). Jako příklad vhodných postupů pro výrobu střešního lemování podle předkládaného vynálezu jsou jako vodítko níže uvedeny následující postupy.

Nejprve se připraví tekutý složený materiál, obsahující nosné a rovněž nestruktumí složky. Nosné materiály, které mohou být použity, jsou obvykle tuhé při obvyklých teplotách okolního

-4CZ 294811 B6 prostředí. Nosný materiál je tudíž ohříván alespoň tak, dokud viskozita roztaveného nosného materiálu není dostatečně nízká pro umožnění jeho míchání. Potom jsou přidány nestruktumí složky do kapalného nosného materiálu a tyto nestruktumí složky jsou rozptýleny v nosném materiálu prostřednictvím míchání. Míchání výhodně pokračuje, dokud nestruktumí složky nejsou rovnoměrně rozptýleny v nosném materiálu.

Kapalný složený materiál, zahrnující rozptýlené nestruktumí složky, je nanesen na fóliový potah, obecně hliníkovou fólii, v požadované tloušťce. Případně je druhý fóliový potah nanesen na volnou stranu složené vrstvy pro získání třívrstvého materiálu. Následně je materiál složené vrstvy ztužen ochlazením na vhodnou teplotu.

Alternativou k tomuto postupu je vytvoření složené vrstvy samostatně a následně vrstvení této složené vrstvy s fóliovými potahy na jedné nebo obou jejích stranách. Pokud je materiál složené vrstvy lepivý při běžných nebo mírně zvýšených teplotách, je možné vytvořit desku nebo pruh složené vrstvy odlitím kapalného složeného materiálu a následným ztužením této vrstvy prostřednictvím snížení teploty. Tuhá lepivá vrstva je v samostatném procesu vrstvena s fóliovým potahem. Když je pouze jedna ze stran složené vrstvy pokryta fóliovým potahem, může být druhá strana pokryta uvolňovací fólií. Uvolňovací fólie je určena pro odstranění před aplikací střešního lemování.

V případě, že složený materiál není lepivý a je použit alternativní postup, je vhodné aplikovat lepidlo mezi složenou vrstvu a fóliový potah.

Může být žádoucí ošetřit rozhraní mezi fóliovým potahem a složenou vrstvou vhodným činidlem pro snížení třen během výroby vrstveného materiálu pro zajištění, že u struktury se nebudou oddělovat vrstvy při aplikaci tlaku na finální střešní lemování. Příklady vhodných činidel pro snížení tření jsou tuha (grafit) a MoS₂.

Předkládaný vynález bude v následujícím popisu poněkud podrobněji popsán na příkladném provedení ve spojení s odkazy na připojený obrázek.

Přehled obrázku na výkrese

Obr. 1 znázorňuje v perspektivním pohledu střešní lemování podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Výroba střešního lemování s vrstvenou strukturou.

Je připraven pruh složeného materiálu. Nejprve je roztaveno 14 kg butylové pryže (radiální blokový kopolymer styrenu a butadienu). Během míchání roztaveného polymeru se přidá 1 kg sazí a 85 kg částicového síranu bamatého. Když jsou saze a síran bamatý rovnoměrně rozloženy v kapalné butylové pryži, odlije se pruh. Tento pruh se nechá ztuhnout umožněním jeho ochlazení na teplotu okolního prostředí.

Získaný složený materiál má hustotu 2,7 g/ml a má vysokou lepivost.

Vytvoří se pruh z hliníkové fólie s dvojnásobnou šířkou šířky pruhu složeného materiálu. Ve vrstvícím přístroji se tato hliníková fólie ohne kolem jedné z hran pruhu složeného materiálu a lepidlo se nanese do rozhraní mezi hliníkovou fólií a pruhem složeného materiálu. Získá se tak pěti-vrstvé střešní lemování.

-5CZ 294811 B6

V provedení, znázorněném na obrázku, střešní lemování zahrnuje profilový prvek 10 a plášťový prvek 20. Profilový prvek je upevněn k plášti podél jeho hrany a slouží jako spojovací element mezi pláštěm a, například, hlavním rámem okna, instalovaného v šikmé střeše. Profilový prvek zahrnuje množství elementů, které slouží jako spojovací prvky 11, 12, 13, 14, 15 pro okno a/nebo střechu. Protože nejsou relevantní pro pochopení předkládaného vynálezu, nebudou zde dále popisovány.

Plášť 20 je znázorněn v ilustraci s částečným oddělením, ze které může být patrné, že plášť zahrnuje pětivrstvou strukturu s: horní krycí vrstvou 21, horní prostřední vrstvou 22, vrstvou 23 jádra, spodní prostřední vrstvou 24 a spodní krycí vrstvou 25.

Horní a spodní krycí vrstvy 21 a 25 jsou hliníkové fólie, které byly upevněny ke složené -vrstvě 23 jádra prostřednictvím lepivých vrstev 22, 24. V případě, že složená vrstva má sama postačující lepivé vlastnosti nebo přilnavost mezi horní a spodní krycí vrstvou a vrstvou jádra není považována za nezbytnou, mohou být prostřední lepivé vrstvy vynechány, což platí zejména pro případ, kdy krycí vrstvy jsou vytvořeny jako jedna fólie, ohnutá kolem volné hrany 26 vrstvy jádra.

Ve znázorněném provedení je plášť zvlněný ve směru podél jeho volné hrany.

Jak je rovněž uvedeno v úvodní části předkládané přihlášky, vrstva pláště je hlavní složkou lemování, pokud se týká zajištění dobrého usazení, stability a pevného těsnicího spojení mezi okenním prvkem a střešním povrchem. Aby to bylo zajištěno, plášť v ideálním případě zajistí snadnou montážní proceduru, která zaručí, že plášť je pevně a těsně namontován na střešní povrch a zůstává v této poloze bez ohledu na čas a vnější vlivy. Aby to mohlo být dosaženo, je složený materiál podle předkládaného vynálezu snadno ohýbatelný rukou, má relativně velkou hmotnost a rovněž nízkou elasticitu.

Claims (18)

1. Ohebné, tažné deskové střešní lemování, mající vrstvenou strukturu, přičemž tento vrstvený materiál zahrnuje složenou vrstvu (23) a fóliový potah (21, 25) na jedné nebo obou stranách složené vrstvy (23), vyznačující se tím, že složená vrstva zahrnuje nosný materiál a jednu nebo více nestrukturních složek, přičemž alespoň jedna z uvedených nestruktumích složek zahrnuje sloučeninu těžkého kovu, mající hustotu větší než 3,5 g/ml.

2. Střešní lemování podle nároku 1,vyznačující se tím, že hustota sloučeniny těžkého kovu je 4,5 g/ml nebo větší.

3. Střešní lemování podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že nestruktumí složka zahrnuje sloučeninu těžkého kovu ve formě kovových částic.

4. Střešní lemování podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že nestruktumí složka zahrnuje sloučeninu těžkého kovu ve formě kovu, vázaného v chemické sloučenině.

5. Střešní lemování podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se t í m , že těžký kov nestruktumí složky je zvolen z barya, železa, stříbra a mědi.

-6CZ 294811 B6

6. Střešní lemování podle nároku 4 nebo 5, vyznačující se tím, že nestrukturní složkou je síran barnatý.

7. Střešní lemování podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se t í m, že materiál složené vrstvy jako další nestrukturní složku zahrnuje vláknitý materiál.

8. Střešní lemování podle nároku 7, v y z n a č u j í c i se t í m , že vlákna nestruktumího materiálu mají délku, která je menší než 10 cm, výhodně menší než 5 cm, a zvláště výhodně menší než 1 cm.

9. Střešní lemování podle nároku 7 nebo 8, v y z n a č u j í c í se tí m , že vlákna jsou uspořádána s převažující orientací.

10. Střešní lemování podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se t í m , že nestrukturní materiál tvoří až 95 % hmotnostních materiálu složené vrstvy.

11. Střešní lemování podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se t í m, že nestrukturní materiál tvoří více než 50 % hmotnostních materiálu složené vrstvy.

12. Střešní lemování podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se t í m, že nestrukturní materiál tvoří více než 75 % hmotnostních materiálu složené vrstvy.

13. Střešní lemování podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že fóliový potah (21, 25) je tenká kovová fólie, mající tloušťku o velikosti od 0,1 do 0,5 mm.

14. Střešní materiál podle nároku 13, vyznačující se tím, že kovová fólie je tvořena hliníkem.

15. Střešní lemování podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se t í m , že hustota materiálu složené vrstvy je 2,5 g/ml nebo větší.

16. Střešní lemování podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tí m , že podél strany deskového střešního lemování je upevněn profilový prvek (10), který je upraven pro spojení se stavebním prvkem.

17. Střešní lemování podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se t í m , že deskové střešní lemování je zvlněno.

18. Střešní lemování podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se t í m, že fóliový potah zahrnuje plisování.