CZ290603B6 - Tepelně odolná ocel - Google Patents

Tepelně odolná ocel Download PDF

Info

Publication number
CZ290603B6
CZ290603B6 CZ19981996A CZ199698A CZ290603B6 CZ 290603 B6 CZ290603 B6 CZ 290603B6 CZ 19981996 A CZ19981996 A CZ 19981996A CZ 199698 A CZ199698 A CZ 199698A CZ 290603 B6 CZ290603 B6 CZ 290603B6
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
weight
materials
heat
content
percent
Prior art date
Application number
CZ19981996A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ199698A3 (cs
Inventor
Akitsugu Fujita
Fujimitsu Masuyama
Masatomo Kamada
Original Assignee
Mitsubishi Heavy Industries Ltd.
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Family has litigation
First worldwide family litigation filed litigation Critical https://patents.darts-ip.com/?family=15872076&utm_source=google_patent&utm_medium=platform_link&utm_campaign=public_patent_search&patent=CZ290603(B6) "Global patent litigation dataset” by Darts-ip is licensed under a Creative Commons Attribution 4.0 International License.
Application filed by Mitsubishi Heavy Industries Ltd. filed Critical Mitsubishi Heavy Industries Ltd.
Publication of CZ199698A3 publication Critical patent/CZ199698A3/cs
Publication of CZ290603B6 publication Critical patent/CZ290603B6/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C22METALLURGY; FERROUS OR NON-FERROUS ALLOYS; TREATMENT OF ALLOYS OR NON-FERROUS METALS
    • C22CALLOYS
    • C22C38/00Ferrous alloys, e.g. steel alloys
    • C22C38/18Ferrous alloys, e.g. steel alloys containing chromium
    • C22C38/40Ferrous alloys, e.g. steel alloys containing chromium with nickel
    • C22C38/54Ferrous alloys, e.g. steel alloys containing chromium with nickel with boron
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C22METALLURGY; FERROUS OR NON-FERROUS ALLOYS; TREATMENT OF ALLOYS OR NON-FERROUS METALS
    • C22CALLOYS
    • C22C38/00Ferrous alloys, e.g. steel alloys
    • C22C38/18Ferrous alloys, e.g. steel alloys containing chromium
    • C22C38/40Ferrous alloys, e.g. steel alloys containing chromium with nickel
    • C22C38/44Ferrous alloys, e.g. steel alloys containing chromium with nickel with molybdenum or tungsten
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C22METALLURGY; FERROUS OR NON-FERROUS ALLOYS; TREATMENT OF ALLOYS OR NON-FERROUS METALS
    • C22CALLOYS
    • C22C38/00Ferrous alloys, e.g. steel alloys
    • C22C38/18Ferrous alloys, e.g. steel alloys containing chromium
    • C22C38/40Ferrous alloys, e.g. steel alloys containing chromium with nickel
    • C22C38/48Ferrous alloys, e.g. steel alloys containing chromium with nickel with niobium or tantalum
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C22METALLURGY; FERROUS OR NON-FERROUS ALLOYS; TREATMENT OF ALLOYS OR NON-FERROUS METALS
    • C22CALLOYS
    • C22C38/00Ferrous alloys, e.g. steel alloys
    • C22C38/18Ferrous alloys, e.g. steel alloys containing chromium
    • C22C38/40Ferrous alloys, e.g. steel alloys containing chromium with nickel
    • C22C38/52Ferrous alloys, e.g. steel alloys containing chromium with nickel with cobalt

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Materials Engineering (AREA)
  • Mechanical Engineering (AREA)
  • Metallurgy (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Turbine Rotor Nozzle Sealing (AREA)

Abstract

Tepeln odoln ocel obsahuje 0,05 a 0,15 hmotnostn ch % uhl ku, 0,01 a 0,1 hmotnostn ch % k°em ku, 0,01 a 1 hmotnostn ch % manganu, 8 a 11 hmotnostn ch % chromu, 0,1 a 0,3 hmotnostn ch % vanadu, celkov 0,01 a 0,2 hmotnostn ch % niobu a tantalu, 0,001 a 0,01 hmotnostn ch % dus ku, 0,01 a 0,5 hmotnostn ch % molybdenu, 0,9 a 3,5 hmotnostn ch % wolframu, 0,1 a 4,5 hmotnostn ch % kobaltu, 0,001 a 0,01 hmotnostn ch % boru a zbytek tvo° elezo a vedlej p° m si. Tepeln odoln ocel m e rovn s v²hodou obsahovat 0,1 a 0,8 hmotnostn ch % niklu. Je vhodn pro rotory parn ch turb n, pou van²ch p°i teplot ch 593 .degree.C a vy ch.\

Description

Oblast techniky
Tento vynález se týká staveních materiálů použitých v tepelných elektrárnách, které vyžadují použití tepelně odolné oceli. Přesněji se týká materiálů rotorů parních turbín používaných v generátorech elektřiny tepelných elektráren a v kovových ocelových výrobcích používaných v elektrických generátorech.
Dosavadní stav techniky
Mezi tepelně odolné oceli, které jsou používané v parních turbínách elektrických generátorů a v rotorech vysokotepelných turbín, patří CrMoV oceli a 12Cr oceli. Z nich je použití CrMoV oceli omezeno pouze na zařízení, v nichž se teplota páry pohybuje do 566 °C, a to kvůli omezené teplotní pevnosti této oceli. Na druhou stranu mají materiály rotoru založené na 12Cr oceli (tak, jak je například uvedeno v japonské patentovém spisu JP (A) č. 40-004137 z r. 1965 a podobně) mnohem lepší pevnost za vysokých teplot než CrMoV ocel a proto mohou být používány v zařízeních, v nichž se teplota páry' pohybuje až k 593 °C. Přesto, když teplota páry přesáhne 593 °C, mají tyto materiály nedostatečnou tepelnou pevnost a mohou být jen stěží použity na rotory parních turbín.
Nyní bude detailněji vysvětlen pojem 12Cr ocel. Termín 12Cr ocel označuje skupinu materiálů obsahujících právě 12 % Cr, které vznikly z tepelně odolné oceli vynalezené v Anglii. Ve složení materiálů této skupiny byly každoročně zvyšovány obsahy legujících prvků, a to kvůli zvýšení pevnosti za vysokých teplot, ale zvýšení množství vsázky se projevilo oddělováním legujících prvků. Z těchto a jiných důvodů je současná situace taková, že pokud není snížen obsah Cr, může se tvořit δ-železitan. Přesto, že může být nyní obsah Cr v těchto materiálech snížen až na 8 %, je tato skupina materiálů jmenovitě označena jako „12Cr ocel“ v širším slova smyslu, protože v počátečním stádiu vývoje vyl obsah Cr 12%. Aktuální obsah Cr v těchto materiálech se nicméně pohybuje v rozmezí od 8 do 13 %. materiály s 9 % a menším obsahem Cr mohou být také označovány jako „9% Cr ocel“.
Podstata vynálezu
Záměrem současného vynálezu je poskytnout tepelně odolné oceli, což jsou materiály založené na 12Cr oceli, které mají vynikající teplotní pevnost a mohou být použity i tam, kde s teplota páry pohybuje okolo 593 °C, ale může být i vyšší. Tato ocel může být použita také k výrobě kovaných ocelových výrobků jako rotorů parních turbín používaných ve vysokých teplotách.
Uvedený úkol splňuje tepelně odolná ocel obsahující 8 až 11 % hmotnostních chrómu, podle vynálezu, jehož podstatou je, že dále obsahuje 0,05 až 0,15 % hmotnostních uhlíku, 0,01 až 0,1 % hmotnostních křemíku, 0,01 až 1 % hmotnostních manganu, 0,1 až 0,3 % hmotnostních vanadu, celkově 0,01 až 0,2 % hmotnostních niobu a tantalu, 0,001 až 0,01 % hmotnostních dusíku, 0,01 a 0,5 % hmotnostních molybdenu, 0,9 až 3,5 % hmotnostních wolframu, 0,1 až 4,5 % hmotnostních kobaltu, 0,001 až 0,01 % hmotnostních boru a zbytek tvoří železo a vedlejší příměsi.
Podle uvedeného provedení obsahuje tepelně odolná ocel podle vynálezu 0,01 až 0,1 % hmotnostních manganu.
Podle dalšího výhodného provedení obsahuje tepelně odolná ocel podle vynálezu 0,1 až 0,8 % hmotnostních niklu.
- 1 CZ 290603 B6
Podle dalšího výhodného provedení obsahuje tepelně odolná ocel podle vynálezu 0.1 až 0,8 % hmotnostních niklu.
Podle dalšího výhodného provedení obsahuje tepelně odolná ocel podle vynálezu 0,001 až 0,2 % hmotnostních neodymu.
Podle dalšího výhodného provedení obsahuje tepelně odolná ocel podle vy nálezu 0,001 až 0,2 % hmotnostních hafnia.
Podle ještě dalšího výhodného provedení obsahuje tepelně odolná ocel podle vynálezu 0,001 až 0,2 % hmotnostních neodymu.
Tento vynález poskytuje vynikající tepelně odolné oceli, které v dřívější technice nebyly známá. Výsledkem je, že nyní bude možné zvýšit provozní teploty různých konstrukčních prvků používaných v elektrárnách. Materiály tohoto vynálezu vykazují výbornou pevnost za vysokých teplot, především pokud jsou používány k výrobě rotorů parních turbín pracujících ve vysokých teplotách, a proto je vhodné používat je v extrémně kritických tlakových pohonných jednotkách, v nichž se teplota páry pohybuje nad 593 °C. Na základě těchto výsledků může byt řečeno, že pokud jsou materiály tohoto vynálezu používány k výrobě různých staveních prvků používaných v elektrárnách, mohou umožnit další nárůst provozní teploty v nejnovějších extrémně kritických tlakových pohonných jednotkách, čímž umožní nejen úsporu fosilních paliv, ale také snížení množství uvolněného oxidu uhličitého.
Příklady provedení vynálezu
Současní vynálezci prováděli intenzivní výzkumy, aby zdokonalili pevnost za vysokých teplot použitím vysoko -Cr oceli jako základního materiálu, a aby přímo kontrolovali obsah a druhy legujících prvků a objevili nové tepelně odolné oceli mající pevnost za vysokých teplot, která u obvyklých materiálů nebyla pozorována.
Jako první přednostní provedení nabízí současný vynález tepelně odolnou ocel obsahující 0,05 až 0,15 hmotnostních % uhlíku, 0,01 až 0,1 hmotnostních % křemíku, 0,01 až 1 hmotnostních % manganu, 8 až 11 hmotnostních % chrómu, 0,1 až 0,8 hmotnostních % niklu, 0,1 až 0,3 hmotnostních % vanadu, celkově 0,01 až 0,2 hmotnostních % niobu a tantalu, 0,001 až 0,01 hmotnostních % dusíku, 0,01 až 0,5 hmotnostních % molybdenu, 0,9 až 3,5 hmotnostních % wolframu, 0,1 až 4,5 hmotnostních % kobaltu, 0,001 až 0,01 hmotnostních % boru a zbytek tvoří železo a vedlejší příměsi.
Důvody pro obsahová omezení ve výše zmíněné tepelně odolné oceli současného vynálezu jsou popsány níže.
C (uhlík) tvoří karbidy a tím přispívá ke zvýšení meze pevnosti při tečení. V obvykle používaném 12Cr typu oceli je k C přidáván N a dohromady tvoří karbonitridy, které způsobují zvýšení pevnosti za vysokých teplot. Ale v tepelně odolných ocelích tohoto vynálezu je N v podstatě odstraněn a zdokonalení pevnosti za vysokých teplot spočívá ve struktuře karbidů, takže je obsah C vyšší než v obvyklých typech 12Cr ocelí. Pokud je obsah C menší než 0,05 hmotnostních %, není pomocí struktury karbidů dosaženo dostatečného účinku. Pokud je obsah C větší než 0,15 hmotnostních %, mohou se karbidy během používání nahromadit a tvořit hrubá zrna, která způsobují snížení dlouhodobé pevnosti za vysokých teplot. Proto by se měl obsah C pohybovat v rozmezí od 0,05 až do 0,15 hmotnostních %. Nejvhodnější rozmezí je od 0,08 do 0,13 hmotnostních %.
Si (křemík) je účinný jako odkysličovadlo. Pokud je jeho obsah nižší než 0,01 hmotnostních %, není v tomto ohledu dosaženo dostatečného účinku. Mimoto Si způsobuje snížení pevnosti za vysokých teplot a především meze pevnosti při tečení. S ohledem na požadavek, aby byly oceli současného vynálezu podrobeny vakuovému zpracování (př. vakuový odkysličovací proces uhlíku), by měl být Si v minimálním množství přidáván při výrobě oceli. Obsah si by se měl tudíž pohybovat v rozmezí od 0,01 do 0,1 hmotnostních %. Nejvhodnější rozmezí je od 0,03 do 0,08 hmotnostních %.
Mn (mangan) je složka, která je také použitelná jako odkysličovadlo. Mimoto zabraňuje tvorbě δ-železitanu. Na druhou stranu způsobí přidání velkého množství tohoto prvku snížení meze pevnosti při tečení. Proto je přidání více než 1 hmotnostního % Mn nežádoucí. Dále Mn také reaguje se S, která tuje obsažena jako nečistota a tvoří MnS, čímž odstraňuje škodlivé účinky S. S ohledem na výkovky při výrobě oceli je obsah minimálně 0,1 hmotnostních % Mn z cenového hlediska výhodný, protože usnadňuje kontrolu odpadu. Proto by se měl obsah Mn pohybovat v rozmezí od 0,1 do 1 hmotnostního %.
Cr (chrom) tvoří karbid a tím přispívá ke zvýšení meze pevnosti při tečení. Mimoto se Cr rozpouští v základní hmotě, čímž zlepšuje pevnost proti oxidaci a také přispívá ke zlepšení pevnosti za vysokých teplot, protože zpevňuje samotnou základní hmotu. Pokud je obsah Cr menší než 8 hmotnostních %, nemůže být dosaženo dostatečného účinku. Na druhou stranu, pokud je jeho obsah vyšší než 11 hmotnostních %, bude tu tendence k tvorbě δ-železitanu, který způsobí snížení pevnosti a houževnatosti, i když to může záviset i na jiných legujících prvcích. Proto by se obsah Cr měl pohybovat v rozmezí od 8 do 11 hmotnostních %. Nejvhodnější rozmezí je od 9,5 do 10,8 hmotnostních %.
Ni (nikl) je prvek, který je účinný ve zlepšování houževnatosti. Mimoto Ni také snižuje Cr ekvivalent a tím zabraňuje tvorbě δ-železitanu. Ale vzhledem k tomu, že přidání tohoto prvku může způsobit snížení meze pevnosti při tečení, je vhodné přidávat Ni v požadovaném minimálním množství. V současném vynálezu je kvůli tomu, aby se projevily účinky Ni, přidáván Co, takže funkci Ni může splňovat i Co. Ale protože je Co drahý prvek, je z ekonomického hlediska nezbytné snížit jeho obsah jak možná nejvíce. Proto se přidáním ne více než 0,8 hmotnostních % Ni tvorba δ-žeiezitanu snižuje, i když to může záviset i na jiných legujících prvcích. Jeho nejnižší hranice je stanovena na 0,1 hmotnostních % s ohledem na množství Ni, který je obvykle začleněn jako vedlejší příměs. Proto by se měl obsah Ni pohybovat v rozmezí od 0,1 do 0,8 hmotnostních %.
V (vanad) tvoří karbonitridy a tím zlepšuje mezi pevnosti při tečení. Pokud je jeho obsah nižší než 0,1 hmotnostních %, nemůže být dosaženo dostatečného výsledku. Na druhou stranu, nárůst jeho obsahuje na hodnotu vyšší než 0,3 hmotnostních % může také způsobit snížení meze pevnosti při tečení, a mimoto může způsobit i snížení houževnatosti. Proto by se měl obsah
V pohybovat v rozmezí od 0,1 do 0,3 hmotnostních %. Nejvhodnější rozmezí je mezi 0,15 až 0,25 hmotnostními %.
Nb (niob) a Ta (tantal) tvoří karbonitridy a tím přispívají ke zlepšení pevnosti za vysokých teplot. V ocelích tohoto vynálezu je obsah N omezen a proto tvoří tyto prvky převážně karbidy. Mimoto způsobují, že se čistší karbidy (M23C6) za vysoké teploty srážejí a tím přispívají ke zvýšení dlouhodobé meze pevnosti při tečení. Pokud je jejich celkový obsah nižší než 0,01 hmotnostních %, nemůže být dosaženo žádného prospěšného účinku. Na druhou stranu, pokud je jejich celkový obsah vyšší než 0,2 hmotnostních %, karbidy Nb a Ta vzniklé během výroby ocelových prutů se v základní hmotě během tepelného zpracování (rozpouštěcí zpracování za teploty od 980 do 1150 °C) plně nerozpustí a mohou během používání zdrsnět a způsobit snížení dlouhodobé meze pevnosti při tečení. Proto by se měl celkový obsah Nb a Ta pohybovat v rozmezí od 0,01 do 0,2 hmotnostních %. Nejvhodnější rozmezí je mezi 0,03 až 0,07 hmotnostních %.
-3 CZ 290603 B6
N (dusík) tvoří spolu s C a legujícími prvky karbonitridy a tím přispívá ke zlepšení pevnosti za vysokých teplot. Ale, jak už bylo dříve popsáno, tepelně odolná ocel tohoto vynálezu je materiál, ve kterém není pevnost za vysokých teplot zvýšena tím že se srážejí karbonitridy, ale tím, že se srážejí samotné karbidy. V tomto ohledu se tento vynález výrazně liší od dřívějšího stavu techniky. Proto je N příměs, která musí být redukována. Důvod, proč je N na rozdíl od dřívějšího stavu techniky pokládán v současné oceli za nečistotu spočívá v tom, že efektivnější metodou zlepšení pevnosti za vysokých teplot je přidání B, nežli srážení karbonitridů, jak bude popsáno později. V oceli se N snadno spojuje sB a vytvářejí spolu nekovový vměstek, BN. Proto je účinek B přidaného do oceli obsahující N tímto N zrušen a B nemůže způsobit dostatečné zlepšení pevnosti za vysokých teplot. Takže, v ostrém kontrastu s tradičními materiály, není N samostatně přidáván do tepelně odolné oceli současného vynálezu. Naopak proces vakuového zpracování nebo podobný proces může být používán k odstranění co největšího množství N pocházejícího ze vzduchu. Pokud je obsah N vyšší než 0,01 hmotnostních %, může se N sloučit s B, jak je popsáno výše a může znemožnit dosažení dostatečného účinku B. Ale pokud je množství N sníženo na 0,01 hmotnostních % a méně, působí B v tuhém roztoku efektivně a tím přispívá ke zlepšení pevnosti za vysokých teplot. Proto se přípustný obsah N pohybuje od 0,01 hmotnostních %.
Mo (molybden) se spolu s W (wolfram) rozpouští v základní hmotě a tím zvyšuje mez pevnosti při tečení. Pokud je Mo přidáván sám, může být použito množství okolo asi 1,5 hmotnostních %. Ale pokud je přidáván také W, jako v případě materiálů tohoto vynálezu, pevnost za vysokých teplot zvyšuje spíše W. Mimoto, pokud jsou Mo a W přidávány v nadměrně velkých množstvích, může se vytvářet δ-železitan, který snižuje mez pevnosti při tečení. Proto by, s ohledem na rovnováhu s obsahem W, neměl být obsah Mo vyšší než 0,5 hmotnostních %. Mimoto, vzhledem ktomu, že přidání W samotného nezajistí odpovídající pevnost za vysokých teplot, je potřeba přidat alespoň nepatrné množství Mo. To znamená, že obsah Mo by neměl být menší než 0,01 hmotnostních %. Proto by se měl obsah Mo pohybovat v rozmezí od 0,01 do 0,5 hmotnostních %. Nejvhodnější rozmezí od 0,1 do 0,25 hmotnostních %.
Jak je zmíněno výše, rozpouští se W společně s Mo v základní hmotě a tím zvyšuje mez pevnosti při tečení. W je prvek, který vykazuje silnější zpevňovací efekt tuhého roztoku nežli Mo a který je z tohoto důvodu účinný při zvyšování pevnosti za vysokých teplot. Ale pokud je W přidáván v nadměrně velkých množstvích, vznikne příliš mnoho δ-železitanu a zbytkové fáze, což způsobí snížení meze pevnosti při tečení. Proto by se, s ohledem na rovnováhu obsahu Mo, měl obsah W pohybovat v rozmezí od 0,9 do 3,5 hmotnostních %. Nejvhodnější rozmezí je od 1,5 do 2,8 hmotnostních %.
Co (kobalt) se rozpouští v základní hmotě a tím potlačuje tvorbu δ-železitanu. Ale, na rozdíl od Ni, Co nesnižuje pevnost za vysokých teplot. Proto, pokud je přidán Co, mohou být zpevňovací prvky (např.: Cr, W a Mo) přidány ve větším množství, než v případě, kdy Co přidán nebyl. Výsledkem je možnost dosažení vysoké meze pevnosti při tečení. Co má navíc také schopnost zvýšit pevnost materiálu zabraňující měknutí a proto účinně minimalizuje měknutí materiálu během používání. Tyto účinky se projeví po přidání takového množství Co, které nesmí být nižší než 0,1 hmotnostních %, i když to může záviset i na obsahu jiných prvků. Ale ve složkovém systému tepelně odolné oceli tohoto vynálezu má Co, po přidání více než 4,5 hmotnostních %, tendenci vyvolat tvorbu intermetalických sloučenin, jako například δ-fáze. Pokud takovéto intermetalické sloučeniny vzniknou, materiál se může stát křehkým. Navíc to také povede ke snížení dlouhodobé meze pevnosti při tečení. Proto by se měl obsah Co pohybovat v rozmezí od 0,1 do 4,5 hmotnostních %. Nejvhodnější rozmezí je od 2 do 4 hmotnostních %.
B (bor) má schopnost zvýšit hraniční pevnost zrn a tím přispívá ke zvýšení meze pevnosti při tečení. Zejména ocel podle tohoto vynálezu je materiál navržený tak, že již výše zmíněný účinek B se projeví v největším možném rozsahu. K. tomuto účelu je snížen obsah N, který potlačuje účinky B, jak je popsáno dříve, aby přidaný B mohl náležitě fungovat. Ale když je B přidán v nepřiměřeně velkých množstvích, může být zhoršena schopnost tepelného zpracování a navíc
-4CZ 290603 B6 může dojít ke snížení houževnatosti. Na druhou stranu, nižší obsah B než 0,001 hmotnostních % může zabránit v dosažení dostatečného účinku. Proto by se měl obsah B pohybovat v rozmezí od 0,001 do 0,01 hmotnostních %. Nej vhodnější rozmezí je od 0,003 do 0,007 hmotnostních %.
Jako druhé přednostní provedení nabízí současný vynález tepelně odolnou ocel obsahující 0,05 až 0,15 hmotnostních % uhlíku, 0,01 až 0,1 hmotnostních % křemíku, 0,01 až 0,1 hmotnostních % manganu, 8 až 11 hmotnostních % chrómu, 0,1 až 0,8 hmotnostních % niklu, 0,1 až 0,3 hmotnostních % vanadu, celkově 0,01 až 0,2 hmotnostních % niobu a tantalu, 0,001 až 0,01 hmotnostních % dusíku, 0,01 až 0,5 hmotnostních % molybdenu, 0,9 až 3,5 hmotnostních % wolframu, 0,1 až 4,5 hmotnostních % kobaltu, 0,001 až 0,01 hmotnostních % boru a zbytek tvoří železo a vedlejší příměsi.
Důvody pro obsahová omezení ve výše zmíněné tepelně odolné oceli tohoto vynálezu jsou popsány níže. Mimo Mn jsou ovšem tyto důvody stejné jako důvody popsané v souvislosti s prvním provedením a proto jsou vynechány. Zde je vysvětlen důvod, proč je obsah Mn omezen více. Jak je popsáno v souvislosti s prvním provedením, Mn je prvek, který je efektivní jako odkysličovadlo. Mimoto Mn také zabraňuje tvorbě δ-železitanu. Ale, jak je již dříve popsáno, přidání tohoto prvku způsobuje snížení meze pevnosti při tečení, stejně jako přidání Ni. Proto je nezbytné obsah Mn minimalizovat. Zvláště pokud je obsah Mn omezen na 0,1 a méně hmotnostních %, dojde ke zřetelnému zvýšení meze pevnosti při tečení.
Kromě toho Mn také reaguje se S, která je obsažena jako nečistota, a tvoří spolu MnS, čímž slouží Mn k odstranění škodlivého účinku S. Z tohoto důvodu je nezbytné přidávat Mn v množství, které nesmí být nižší než 0,01 hmotnostních %. Proto je obsah Mn omezen do rozmezí od 0,01 do 0,1 hmotnostních %.
Jako třetí přednostní provedení nabízí vynález tepelně odolnou ocel obsahující 0,05 až 0,15 hmotnostních % uhlíku, 0,01 až 0,1 hmotnostních % křemíku, 0,01 až 1 hmotnostní % manganu, 8 až 11 hmotnostních % chrómu, 0,1 až 0,3 hmotnostních % vanadu, celkově 0,01 až 0,2 hmotnostních % niobu a tantalu, 0,001 až 0,01 hmotnostních % dusíku, 0,01 až 0,5 hmotnostních % molybdenu, 0,9 až 3,5 hmotnostních % wolframu, 0,1 až 4,5 hmotnostních % kobaltu, 0,001 až 0,01 hmotnostních % boru a zbytek tvoří železo a vedlejší příměsi.
Důvody pro obsahová omezení ve výše zmíněné tepelně odolné oceli současného vynálezu jsou následující. Sloužení třetího provedení je stejné jako složení prvního provedení, kromě toho, že zde není přidáván žádný Ni (nikl), na rozdíl od prvního a druhého provedení. Důvod, proč je Ni vypuštěn, je proto nyní vysvětlen.
V souvislosti s tím, co je objasněno v prvním a druhém provedení, se Ni rozpouští v základní hmotě a tím zabraňuje tvorbě δ-železitanu. Dále Ni účinně zvyšuje houževnatost. Ale, jak je již popsáno výše, přidání Ni způsobí snížení meze pevnosti při tečení. Proto je nezbytné obsah Ni minimalizovat. V materiálu rotoru podle tohoto vynálezu mohou být účinky Ni (např. zlepšení houževnatosti) dosaženy přidáním Co na místo Ni. Proto může být přidání Ni, který má škodlivý vliv na mez pevnosti při tečení, nahrazeno přidáním vhodně zvolených prvků (např. Co, C a N) tak, aby zabránilo vzniku δ-železitanu. Toto vynechání Ni umožňuje, ve srovnání s materiály rotoru obsahujícími Ni, dosáhnout mnohem vyšší meze pevnosti při tečení. Tak by mělo být složení tepelně odolné oceli takové, že ačkoli je přítomnost Ni, který je v základním materiálu považován za nečistotu, povolena, je Ni v podstatě odstraněn.
Jako čtvrté přednostní provedení nabízí současný vynález tepelně odolnou ocel obsahující 0,05 až 0,15 hmotnostních % uhlíku, 0,01 až 0,1 hmotnostních % křemíku, 0,01 až 0,1 hmotnostních % manganu, 8 až 11 hmotnostních % chrómu, 0,1 až 0,3 hmotnostních % vanadu, celkově 0,01 až 0,2 hmotnostních % niobu a tantalu, 0,001 až 0,01 hmotnostních % dusíku, 0,01 až 0,5 hmotnostních % molybdenu, 0,9 až 3,5 hmotnostních % wolframu, 0,1 až 4,5 hmotnostních % kobaltu, 0,001 až 0,01 hmotnostních % boru a zbytek tvoří železo a vedlejší příměsi.
-5CZ 290603 B6
Důvody pro obsahová omezení ve výše zmíněné tepelně odolné oceli současného vynálezu jsou následující. Složení čtvrtého provedení je založeno na složení prvního provedení, kromě toho, že je vymezeno užší rozmezí pro obsah Mn v souvislosti s důvody popsanými v druhém provedení a přidání Ni je vynecháno v souvislosti s důvody popsanými ve třetím provedení. Důvody pro obsahová omezení ve čtvrtém provedení již byly popsány v souvislosti s prvním až třetím provedením a proto jsou zde vynechány.
Jako páté přednostní provedení nabízí současný vynález tepelně odolnou ocel shodnou s jakýmkoli provedením od prvního do čtvrtého, která ale navíc obsahuje 0,001 až 0,2 hmotnostních % neodymu.
Důvody pro obsahová omezení ve výše zmíněné tepelně odolné oceli současného vynálezu jsou popsány níže, přičemž důvody, které byly popsány v souvislosti s prvním až čtvrtým provedením jsou vynechány. Zde je vysvětlen důvod, proč je na rozdíl od prvního až čtvrtého provedení nově přidáván Nd (neodym).
Nd tvoří karbidy a nitridy, které jsou nakonec rozptýleny do základní hmoty a tím zvyšují pevnost za vysokých teplot a zejména mez pevnosti při tečení. Navíc je možné, že se nějaký Nd rozpouští v základní hmotě a tím zvyšuje zpevňování tuhého roztoku. Tyto účinky jsou patrné dokonce i po přidání pouze malého množství Nd. Ve skutečnosti jsou tyto účinky patrné už po přidání 0,001 hmotnostních % Nd. Přidání nepřiměřeného množství Nd může snížit houževnatost materiálu a tím ho učinit křehkým. Proto by obsah Nd neměl být vyšší než 0,2 hmotnostních %. Nej vhodnější rozmezí je od 0,005 do 0,015 hmotnostních %.
Jako šesté přednostní provedení nabízí současný vynález tepelně odolnou ocel shodnou s jakýmkoli provedením od prvního do čtvrtého, která ale navíc obsahuje 0,001 až 0,2 hmotnostních % hafnia.
Důvody pro obsahová omezení ve výše zmíněné tepelně odolné oceli současného vynálezu jsou popsány níže, přičemž důvody, které byly popsány v souvislosti s prvním až čtvrtým provedením jsou vynechány. Zde je vysvětlen důvod, proč je na rozdíl od prvního až čtvrtého provedení nově přidáváno Hf (hafnium).
Hf je legující prvek, který je přidáván zejména k niklovému základu vysoké legované slitiny a velmi efektivně zvyšuje hraniční sílu zrn a tím způsobuje zvýšení pevnosti za vysokých teplot a zejména meze pevnosti při tečení. Tento účinek Hf je také užitečný pro materiál rotoru podle uvedeného vynálezu, kde obsahují oceli s vysokým obsahem Cr, neboť tak jak je popsáno výše Hf velmi účinně zvyšuje mez pevnosti při tečení. Mimo výše zmíněný účinek Hf navíc také zvyšuje dlouhodobou mez pevnosti při tečení oceli s vysokým obsahem Cr například tím, že se rozpouští v základní hmotě a tuto základní hmotu posiluje, dále také zpomaluje hromadění a zdrsňování karbidů a také tvoří čisté karbidy a tím přispívá ke zpevňování pomocí srážení. Tyto účinky jsou patrné dokonce i po přidání extrémně malého množství Hf. Ve skutečnosti jsou tyto účinky pozorovány dokonce po přidání 0,001 hmotnostních % Hf. Ale přidání nepřiměřeně velkého množství Hf může snížit houževnatost materiálu a tím ho učinit křehkým. Kromě toho, pokud je přidáno více než 0,2 hmotnostních % Hf, může být během přípravy snížena rozpustnost Hf v základní hmotě, takže nemůže být očekáván žádný další účinek. Navíc bude tak velké množství Hf reagovat s žárovzdomými hmotami a vytvoří inkluze, a tím sníží čistotu samotného materiálu a poškodí taviči pec. Proto musí být Hf přidáno v požadovaném minimálním množství. Z výše popsaných důvodů by se měl obsah Hf pohybovat v rozmezí od 0,001 do 0,2 hmotnostních %. Nejvhodnější množství je od 0,005 do 0,015 hmotnostních %.
Jako sedmé přednostní provedení nabízí současný vynález tepelně odolnou ocel shodnou s šestým provedením, která ale navíc obsahuje 0,001 až 0,2 hmotnostních % neodymu.
-6CZ 290603 B6
Důvody pro obsahová omezení ve výše zmíněné tepelně odolné oceli tohoto vynálezu jsou následující. Složení sedmého provedení je založené na složení prvního až čtvrtého provedení kromě toho, že je z důvodů popsaných v souvislosti s pátým provedením přidán Nd, a z důvodů popsaných v souvislosti s šestým provedením přidáno Hf. Důvody pro obsahová omezení tedy už byly popsány v souvislosti s prvním až šestým provedením a proto jsou zde již vynechány.
Kromě výše zmíněných prvků obsahuje tepelně odolná ocel uvedeného vynálezu také železo a vedlejší příměsi.
Termín „vedlejší příměsi“ se vztahuje na prvky, které jsou zavedeny ze základních materiálů při výrobě oceli a nemohou být čištěním odstraněny. Jedná se o tyto prvky: P, S, Al, O, An, As a Sb. Obsahy vedlejších příměsí jsou následující: P<0,03 hmotn., S<%.%3 % hmotn., Al<0,01 % hmotn., O<0,01 % hmotn., Sn<0,01 % hmotn., As<0,01 % hmotn., Sb<0,01 % hmotn.
Tepelně odolné oceli uvedeného vynálezu mohou být tedy používány, pokud se teplota páry pohybuje okolo 593 °C a výše. Tyto materiály mají vynikající pevnost za vysokých teplot, a proto jsou vhodné jako stavební materiály v tepelných elektrárnách. Vhodné jsou zejména na výrobu rotorů parních turbín tepelných generátorů a na výrobu kovaných ocelových výrobků pro elektrické generátory.
Nyní je současný vynález jasněji vysvětlen s odkazem na následující příklady.
V těchto příkladech byly pokusy prováděny za použití rotorů parních turbín jako typických příkladů, protože mají největší rozměry ze všech kovaných ocelových výrobků používaných v elektrárnách. Pokud kované ocelové výroby (to jest rotory parních turbín) mající největší rozměry splní simulované testy, předpokládá se, že ostatní kované výrobky mající menší rozměry (části s malými rozměry jako například tělesa ventilu) budou projevovat lepší vlastnosti nežli rotory parní turbíny. Proto je možné se domnívat, že vyhodnocením tepelně odolných materiálů jako materiálů rotorů parních turbín bude zajištěna i možnost použití těchto materiálů na ostatní kovové ocelové výrobky s malými rozměry.
Příklad 1
Příklad 1 se zabývá prvním provedením uvedeného vynálezu.
Chemické složení materiálů používaných pro testovací účely je shrnuto v tabulce 1.
Mechanické vlastnosti a mez pevnosti při tečení vynalezených materiálů (1) a srovnávaných materiálů jsou znázorněny v tabulce 2. Ačkoli je zde malý rozdíl ve výsledcích testu pevnosti v tahu za pokojové teploty, tažnost a poměrné příčné zúžení některých srovnávaných materiálů (to jest materiálů č. 8, 9, 12, 13 a 18-20) jsou poněkud nižší než u ostatních materiálů. S ohledem na rázové vlastnosti vykazují některé srovnávané materiály (to jest materiály č. 6, 8, 9, 13-15 a 17-20) nižší hodnoty, což dokazuje, že houževnatost těchto srovnávaných materiál je nižší než houževnatost vynalezených materiálů. Navíc tato tabulka také ukazuje doby porušení získané ve zkoušce pevnosti při tečení provedené za teploty 650 °C a tlaku 18 kg/mm2 (177 MPa). Z těchto výsledků je zřejmé, že mez pevnosti při tečení vynalezeného materiálu je mnohem lepší než u všech srovnávaných materiálů mimo jednoho.
Příklad 2
Chemické složení materiálů používaných pro testovací účely je shrnuto v tabulce 3. Složení vynalezených materiálů (2) je založeno na složení vynalezených materiálů uplatněných v příkladu 1 (to jest vynalezené materiály (1)). Takže materiál č. 21 byl získán snížením obsahu Mn v materiálu č. 1 a materiál č. 22 byl získán snížení obsahu Mn v materiálu č. 2. Stejně bylo
-7CZ 290603 B6 i složení ostatních vynalezených materiálů (2) stanoveno na základě složení odpovídajících vynalezených materiálů (1). Je pochopitelné, že až na Mn bylo složení, uzpůsobené k přípravě vynalezených materiálů (2) v tavícím procesu stejné, jako složení vlastních vynalezených materiálů 1, i přesto, že bylo skutečně složení nepatrně pozměněno tavícím procesem.
Mechanické vlastnosti a mez pevnosti při tečení vynalezených materiálů (2) a vynalezených materiálů z příkladu 1 (to jest vynalezených materiálů (1)) používaných pro srovnávací účely jsou znázorněny v tabulce 4. z této tabulky je zřejmé, že je tu malý rozdíl ve výsledcích zkoušek pevnosti v tahu za pokojové teploty. S ohledem na rázové vlastnosti vykazují některé vynalezené materiály (2) nepatrně nižší rázové hodnoty nežli odpovídající vynalezené materiály (1), protože mají nižší obsah Mn. Avšak toto snížení je nepatrné a nezasluhuje si váznou pozornost. Na druhou stranu ukazuje srovnání mezi pevnosti při tečení, že vynalezené materiály (2) dosahují lepších výsledků v době porušení nežli vlastní vynalezené materiály (1), což značí zřetelné zvýšení meze pevnosti při tečení.
Příklad 3
Chemické složení materiálů používaných pro testovací účely je shrnuto v tabulce 5. Podobně jako u vynalezených materiálů (2) je složení vynalezených materiálů (3) založeno na složení vynalezených materiálů (1), až na to, že je z vynalezených materiálů (1) úplně odstraněn Ni. Přesněji, materiál č. 31 byl získán odstraněním Ni z materiálu č. 1. Podobně bylo stanoveno i složení jiných vynalezených materiálů (3), a to na základě složení odpovídajících vynalezených materiálů (1). Na základě popisu v příkladu 2 je pochopitelné, že až na Ni bylo složení, uzpůsobené k přípravě vynalezených materiálů (3) v tavícím procesu stejné, jako složení vlastních vynalezených materiálů z příkladu 1, i přesto, že bylo skutečné složení nepatrně pozměněno tavícím procesem.
Mechanické vlastnosti a mez pevnosti při tečení vynalezených materiálů (3) a vynalezených materiálů z příkladu 1 (to jest vy nalezených materiálů (1)) používaných pro srovnávací účely jsou znázorněny v tabulce 6. Z této tabulky je zřejmé, že je tu malý rozdíl ve výsledcích zkoušek pevnosti v tahu za pokojové teploty. S ohledem na rázové vlastnosti vykazují některé vynalezené materiály (3) nepatrně nižší rázové hodnoty nežli odpovídající vynalezené materiály (1), protože mají nižší obsah Ni. Ale, podobně jako u vynalezených materiálů (2) majících nižší obsah Mn je toto snížení nepatrné a nezasluhuje si vážnou pozornost. Na druhou stranu ukazuje srovnání mezi pevnosti při tečení, ze vynalezené materiály (3) díky odstranění Ni vykazují oproti vlastním vynalezeným materiálů (1) zřetelné zvýšení meze pevnosti při tečení.
Příklad 4
Chemické složení materiálů používaných pro testovací účely je shrnuto v tabulce 7. Složení vynalezených materiálů (4) je založeno na složení vynalezených materiálů (2), až na to, že je z vynalezených materiálů (2) úplně odstraněn Ni. Přesněji, materiál č. 41 byl získán odstraněním ni z materiálu č. 21. Podobně bylo stanoveno i složení jiných vynalezených materiálů (4), a to na základě složení odpovídajících vynalezených materiálů (2). Na základě popisu v příkladu 2 a 3 je pochopitelné, že až na Ni bylo složení, uzpůsobené k přípravě vynalezených materiálů (4) v tavícím procesu tejné, jako složení vlastních vynalezených materiálů z příkladu 2, i přesto, že bylo skutečné složení nepatrně pozměněno tavícím procesem.
Mechanické vlastnosti a mez pevnosti při tečení vynalezených materiálů (4) a vynalezených materiálů z příkladu 2 (to jest vynalezených materiálů (2)) používaných pro srovnávací účely jsou znázorněny v tabulce 8. Z této tabulky je zřejmé, že je tu malý rozdíl ve výsledcích zkoušek pevnosti v tahu za pokojové teploty. Na druhou stranu ukazuje srovnání mezi pevnosti při tečení, že vynalezené materiály (4) díky odstranění Ni vykazují oproti vlastním vynalezeným materiálům (2) zřetelné zvýšení meze pevnosti při tečení.
-8CZ 290603 B6
Příklad 5
Chemické složení materiálů používaných pro testovací účely je shrnuto v tabulce 9. Složení vynalezených materiálů (5) je založeno na složení vy nalezených materiálů (1) až (4), až na to, že je k vlastním materiálům přidáno velmi malé množství Nd. Přesněji, materiály č. 51 a 52 byly získány i přidáním Nd k materiálům č. 1 a 2. Podobně byly získány i materiály č. 53, 54, 55, 56, 57 a 58 a to přidáním Nd do materiálů č. 22, 23, 33, 34, 44 a 45. Na základě popisu v příkladech 2 až 4 je pochopitelné, že až na Nd, bylo složení uzpůsobené k přípravě vynalezených materiálů (5) v tavícím procesu stejné jako složení vlastních vynalezených materiálů z příkladů 1 až 4, přesto, že bylo skutečné složení nepatrně pozměněno tavícím procesem.
Mechanické vlastnosti a mez pevnosti při tečení vynalezených materiálů (5) a vynalezených materiálů z příkladů 1 až 4 (to jest vynalezených materiálů (1) až (4)) používaných pro srovnávací účely jsou znázorněny v tabulce 10. Z této tabulky je zřejmé, že přidání Nd způsobilo nepatrné snížení kujnosti a houževnatosti, přičemž je toto snížení nepatrné a nezasluhuje si vážnou pozornost. Na druhou stranu ukazuje srovnání mezí pevnosti při tečení, že vynalezené materiály (5) díky přidání velmi malého množství Nd vykazují oproti vlastním vynalezeným materiálům (1) až (4) zřetelné zvýšení meze pevnosti při tečení.
Příklad 6
Chemické složení materiálů používaných pro testovací účely je shrnuto v tabulce 11. Složení vynalezených materiálů (6) je založeno na složení vy nalezených materiálů (1) až (4), až na to, že je k vlastním materiálům přidáno velmi malé množství Hf. Přesněji, materiály č. 61 a 62 byly získány přidáním Hf k materiálům č. 1 a 2. Podobně byly získány i materiály č. 63, 64, 65, 66, 67 a 68 a to přidáním Hf do materiálů č. 22, 23, 33, 34, 44 a 45. Na základě popisu v příkladech až 5 je pochopitelné, že, až na Hf, bylo složení, uzpůsobené k přípravě vynalezených materiálů (6) v tavícím procesu stejné, jako složení vlastních vynalezených materiálů z příkladů 1 až 4, i přesto, že bylo skutečné složení nepatrně pozměněno tavícím procesem.
Mechanické vlastnosti a mez pevnosti při tečení vynalezených materiálů (6) a vynalezených materiálů z příkladů 1 až 4 (to jest vynalezených materiálů (1) až (4)) používaných pro srovnávací účely jsou znázorněny v tabulce 12. Z této tabulky je zřejmé, že stejně jako přidání Nd způsobilo i přidání Hf nepatrné snížení kujnosti a houževnatosti, přičemž je toto snížení nepatrné a nezasluhuje si vážnou pozornost. Na druhou stranu ukazuje srovnání mezi pevností při tečení, že vynalezené materiály (6) po přidání velmi malého množství Hf vykazují oproti vlastním vynalezeným materiálům (1) až (4) zřetelné zvýšení meze pevnosti při tečení, stejně jako po přidání Nd v příkladu 5.
Příklad 7
Chemické složení materiálů používaných pro testovací účely je shrnuto v tabulce 13. Složení vynalezených materiálů (7) je založeno na složení vynalezených materiálů (1) až (4), až na to, že je k vlastním materiálům přidáno velmi malé množství Hf a Nd. Přesněji, materiály č. 71 a 72 byly získány přidáním Nd a Nfk materiálům č. 1 a 2. Podobně byly získání i materiály č. 73, 74, 75, 76, 77 a 78 a to přidáním Nd a Hf do materiálů č. 22, 23, 33, 34, 44, a 45. Na základě popisu v příkladech 2 až 6 je pochopitelné, že, až na Nd a Hf, bylo složení, uzpůsobené k přípravě vynalezených materiálů (7) v tavícím procesu stejné, jako složení vlastních vynalezených materiálů z příkladů 1 až 4, i přesto, že bylo skutečné složení nepatrně pozměněno tavícím procesem.
Mechanické vlastnosti a mez pevnosti při tečení vynalezených materiálů (7) a vynalezených materiálů z příkladů 1 až 4 (to jest vynalezených materiálů (1) až (4)) používaných pro srovnávací účely jsou znázorněny v tabulce 14. Z této tabulky je zřejmé, že kombinované přidání Nd a Hf způsobilo nepatrné snížení kujnosti a houževnatosti, přičemž je toto snížení nepatrné a nezasluhuje si vážnou pozornost. Znatelné je spíše výrazné zvýšení meze pevnosti při tečení vynalezených materiálů (7).
-9CZ 290603 B6
Tabulka
CD 1 0.005 0.002 600’0 0.007 900 0 f 900’0 to o q 6 0.006 0.005 0.002 cO · ú o :·» q f-C ó >c 9000 :ó t A’rt'· 0.005 0.004 - 0.005 Ρ; :O: :'d; 0.004 •3 o o ó
Z 0.005 co © O ó 0.004 0.002 900Ό | 900'0 bo q o 0.006 0.005 :oj O :ó- CO L O c o c 6 c o co 0 o D O □ 1 ó 1 0.004 | 0.005 0.006 .cj: •'co· :q: ;Ó: :to: .CJ·. :p: Q‘. 0.007 >ώ· S: ř:p':
Co q co 3.5 OJ F 0.3 2.5 2.0 Cj' ·.; j.; 3.2 2.5 co <; co r · :: w :qi :Ó: <Q 3.0 iq’ :<p: q 1.5 2.0
š r- OJ 3.4 Oj oí 2.0 O OJ CO 2.5 o CJ 2.8 ty OJ CJ c CN ’ ··'·.·' 3 z**? “ IP;· 1.6 q q OJ :to' :p: in OJ •ty·· Q :<x>\ i-d·
o S 0.35 O r— ó 0.25 L0 Ύ-* ó 0.45 io> to·: :tí: o q o O CM Ó to ▼— 6 10 T Ó c ;CJ. < :P: c v :iíť r · <α· ·. d :-p; 0.25 0.26 ÚÚ I 041 0.32 ________________________________________________________________________________I 6 0.41
Cj F 1 v o 6 0.05 0.09 CJ O O » 0.08 •q: |:í ýr t 0.15 01’0 ‘ώ: 'ó: t 0.10
-O z 0.05 0.02 0.10 I O 6 0.05 :d; :dj. .\y. to c q c ó c 0 OJ J o d 6 1 ώ* :ο· P: 0.05 90’0 rr o d 1
> cm o 0.25 0.14 0.20 0.29 :ώ;: :o: :Q< •’to :<o< :’9? 0.21 Tév :cj: ;q· O v-· ó o oj c ó c - <ώ·: M P d :p> :ŇÓ': P.< •q: 02’0 0.18 0.20 0.22 0.21 CM CM Ó
0.68 0.75 O to Ó 0.30 0.15 tČÚ :co: o> ir>: :<»: ;-q;· 0.75 09Ό ;Ój: ;q: •CO· > ;0J: -u i i :·. 0.25 ’Τ OJ o 0.23 to· :«:· p· :'to: :rq: ?p 0.45 OSO I to co o
u o 10.2 10.5 8.4 9.2 10.8 :CN?· 10.5 :'ty: Cj ó σί c cd S sj 5 ó 9’6 řcjTT. C3 ó 10.5 I 9.5 '.ία:
c 5 0.65 0.86 | 0.40 0.45 26’0 0.65 0.51 0.54 0.43 | 04 CJ 6 u ty·: c. ,'ty·: c 1 <(O·' j :*r : • ·.·.·*. 5 ;;rr: /v“·’ :q.; 0.53 0.54 0.55 co ty 6 0.31 to co ó
ω 0.05 co O 6 0.04 S0’0 0.04 0.05 :τϋ< ,‘ÍT··;.p'; 0.04 :w: :P: 0.04 co u O C ó c i r- 3 °. j 6 90’0 0.04 0.05 0.03 0.05 I 0.07 90’0
O 0.12 ó 90’0 0.14 0.12 ’ώ/ :pš 0.12 fór :p? 0.14 tyr:: q. :d_: OJ c v- v d c 5 -r- 2 Ó <· ó 80’0 tyb :O: :P· d •'Š> :P: 0.14 :o: P:
•O CN co •v tn to b- CD cn o 1- C 4 CJ ’Τ to CD b- CO cn 20
Š i (V) / wftu netu Xj?uaittu ^.'eA^UAOJS
Tečkovaná políčko značí, že hodnoty v nich udané jsou mimo rozmezí kompozice uvedeného vynálezu. Obsahy prvků jsou uvedeny v % hmotnostních
- 10CZ 290603 B6
Tabulka 2
Materiál č. Test plnosti v tahu za pokojové teploty Rázsvi ánxgjca 8 2 mm V-zárežem RlSOvá pevnosti při tečení
0.2%toovenční mez průtažnosS MPa Pevnost v tehu MPa Tažnost í%) Pooemó příčné zuísní (%) Vrubová bcMgfrvTatest (2^C) (J) Testovací podnírky 65<řc. .177 MPa (hodny)
1 75.2 91.0 22.3 67.5 11.2 1652
Sí M 2 75.6 91.2 21.8 68.8 10.4 1626
3 74.7 89.7 23.4 69.8 12.8 1675
4 76.2 92.1 22.5 68.8 10.8 1250
5 74.3 90.4 22.4 67.6 11.2 1604
6 75.4 91.3 22.1 68.8 4:--:-:::::::5:3/::···:-·-·-·-·:: --4/4.-::-.--::.-:621---:.444/1:/1:
7 76.6 92.2 23.4 69.8 10.2 414/://114://584://:/:4:114//:
8 74.8 90.2 :4//:4-4/4.8:4:4:4:::4 ...4/4-::4;·/. :-.953 -4-4///::.::---:
9 73.2 89.8 :4.//1:4:2:4:/- /4.-48.2 :44/:4/:41::314:4:4:4: //4:</1/4////6ΐ2>/·4///ί/::::<:
10 74.4 89.9 22.2 67.3 11.4 $<;<>::;:<··4?.<:58^.7 7:·::::::>4γ<:4
& 11 76.2 91.4 23.4 68.8 10.1 :4////:^:4/://411/:4::4:::/::4.:::::
-n 5 12 75.3 91.2 4::463:0::::4: 9.3 ////::////::///:405:::://:::::4:::://:1
g 13 75.3 91.6 :'::<T7'.S7-1 ·:. :-:58.8-/.4: 4:::4::--: : :1::2:/:4:4: :: 1 -- :4-:-.:::::: :::-:: .:535: : ·:::;::::::::4:-4::
c 14 76.6 92.3 22.4 67.4 -4 :.:-::3.34-4:::::4.:-:: :4:4:4:4:/4-::/6204/////://-:///
$ ? o w 15 74.2 90.6 12.3 49.1 ::::::-::-::::::0:8:::4:4-::-:::
16 74.8 90.8 22.4 6a.8 9.6 4:^14:4/44::68144:4:4/::/:4/
17 75.2 91.2 21.2 66.4 /4:-:-.-/:--1-.4/4:4::.-:.
16 75.6 91.8 :.:/.- 18. ť- 4: - /:00.3 4 . :-.----4.-::-3.7::4/.--- 1245
19 7Ξ.5 so.s 44 -.7.1:7.1=¾ · < .-:.-58.2.4/. : ::o.: < ::////.:///:-/:/5014:-:14:::4/:4/:-
20 74.9 69.3 4:4:1-6:6-/4/ ::/:44//:///4:453//:4://::::/::/::::
Tečkovaná poiíčka značí, že hodnoty v ri± udané jsou nižší než u vtastnostf vynalezených materiálů.
- 11 CZ 290603 B6
Tabulka 3
10 CM O UD 10 CD CD <0 CD
o o n- o o o O O o O
o o o o o o o O o O
ó ó o d d d o o 6 O
in co CM cn LO 10 CO O
o o o o o O o o o
z o o o o o o o o o ω
d ó ó d ó 6 o 6 d d
o o uo CM co ID 10 10
O co co < d oj’ co* cd •M d oi
5 2.7 cd 2.2 2.0 o T” 2.7 3.4 CO cxi cn 1.1
in O tn in 10 LO <0 CO
co CM T“· O OJ •M;
ó Ó 6 d d ó d 6 ó ó
L Ta Li) cn CO co ID o CD
t o ó 0.0 o ó o 6 1 00 0’0 0.1 O O
10 OJ o cn ID CM r-
X) Z o 6 0.0: d 1 o o 0.0 0.0 d 1 o d
lo o cn ▼*“· e ID o CD
> OJ OJ OJ OJ OJ Ol OJ Ol
Ó d o 6 O d ó d d ó
co UO o O u> _ íO 10 in to
z ω 10 co r- co
d d Q d o d d d d o
CM in OJ co CD c\l OJ 10
o ó ó co 0> ó O) d CD cn Ó V“
10 CD o 10 OJ ID CD CD 10 CD
s <0 CO T 'M- CD O O O o O
ó Q d o d Ó O 6 d d
10 CO LO v ID 00 L0
ω o o o O o O o o o o
ó o o o d Ó 6 d o d
OJ co M- OJ CM 10 o- CD
O o v- r— t— o *r~
o 6 o o o o ó d o o
OJ co 10 CM CO ΤΓ 10
•r“· OJ Ol CM CM OJ
»6
? £
(L) Λ(ξ1»ΙΒ11 (2) Aipuajwu
^uoz&feuA/\
Obsahy prvků jsou uvedeny v % hmotnostních
- 12CZ 290603 B6
Tabulka 4
Materiál £. Test pevnosti v táhl za pokojové teploty Rázové AouJta s 2 mm V-zéřezem Rázová Λοτώα pevnosti při tečení
0.2%torr venčni mez prirtažnosí MPa Pevnost v tahu MPa Tažnost (*) Pomémé příčné zubní (%) Vrubová houževnatost (2<£c) (J) Testovali potteiínkv 65^0, 177 MPa CtxxSny)
1=· • Ž* 11 1 75.2 91.0 22.3 67.5 11.2 1652
2 75.6 91.2 21.8 68.8 10.4 1826
3 74.7 89.7 23.4 69.8 12.8 1675
4 76.2 92.1 22.5 68.8 10.8 1250
5 74.3 90.4 22.4 67.6 11.2 1604
é? • * h 21 76.4 91.5 22.4 68.4 10.5 1820
22 75.2 90.6 23.7 67.2 10.5 2001
23 75.4 90.8 24.5 69.8 13.0 1725
24 75.8 91.6 21.2 68.5 9.5 1320
25 75.2 90.5 22.6 68.8 10.8 1811
- 13CZ 290603 B6
Tabulka ιο
ΙΌ CXJ Cb b- ín ΙΠ Xf b- b- CD
CQ o o o Φ o o O O o O
o o o O o o Φ Φ o O
6 ó o ó ó o’ ó d d d
lO co CM to LD lO b-
o ® o O o C.J o CJ Φ o
Z o o o O o o Φ Φ Φ o
ó ó o o φ o' o’ d d o'
O o in CM co in CM in
O rt co ó CN CO co d CM
2.7 co* 2.2 2.0 O ΓCM co co cq CN 2.0 1.2
to o tn tn CD OJ ID to CM
CO ó 0.1 0.2 0.1 0.4 0.3 0.1 cm Φ *“ d 0.4
Ta •Kt lO CT) cn in r-
1 o o o o 1 Φ CJ T- φ
Φ ó o' φ ó Φ d d
ID CM o CD xf CN o b>
o o T— 1 o o Φ *“4 » O
o ó o ó o 6 Φ d
ID v o o .- co Μ» CD
> C\! CM CM OJ CN CJ T·· CN CN
o Ó 6 Φ o Φ d d 6 O
co m o O LD lO CD ID io
ž <O co co T- O o o CJ o
6 6 Φ Φ ó o d ó d o
CM m tt CM co co co in CN ID
o 6 ó co σ> 10 oj ó co O
tn <0 o in CM co ID CM IfJ co
S co ó CD Ó ó 0.4 0.9 0.6 0.8 XT ó -e d 0.9
1D CO to LO cd ’Μ·
ω o o Φ o o o o Φ Φ O
6 o 6 o ó o d o' d d
CM xf <o CM co uo co co
o T“ f“ φ v— v— o
ó o ó o 6 o ó ó o o
CM co LO CM co LO
* rr co co co co CO
•ó
£ (l) (C) Affuejau
9ue29|EUÁA fuenftuVi
Obsahy prvků jsou uvedeny v % hmotnostních
- 14CZ 290603 B6
Tabulka 6
Materiál í T«t pewotíl v tlíte Za potajmí teploty Rázová ztoeSka » 2 mm V-zářezam Rázová zfaiuHta pevnosti pň točení
0í%tenveořril mez průtažnou MPa Pevnost v tabu MPa Tažnost (%) PomSmé příZná ZŮŽaOÍ (%) Vruboví houževnatost (3«) (J) Testavecí podmínky escrc. 177 MPa (bořiny)
H S a n 1 75.2 91.0 22.3 67.5 11.2 1652
2 75.6 91.2 21.S 63.8 10.4 1826
3 74.7 89.7 23.4 69.8 12.8 1675
4 76.2 92.1 22.5 63.8 10.3 1250
5 74.3 90.4 22.4 67.6 11.2 1604
O 4 31 76.6 92.1 23.2 68.8 11.2 1920
32 74.8 90.0 22.8 67.5 9.8 2115
33 75.5 91.5 22.4 67.2 12.8 1780
34 74.2 90.6 23.1 68.4 9.0 1335
35 75.8 91.4 21.8 67.2 11.2 1846
- 15CZ 290603 B6
ΙΩ CO co CD CD CD TT o- co m
r> o c o o o o o o o
o o c o o o o o o o
o o o ó ó ó o o cd cd
un uo ς* co CD ID CD m CD 1.0
Φ o a o O o o o CJ <J
z o o o q O o o CJ o o
ó cd cd o ó ó ó ó ó cd
o to m TT to to
O cd co Tt a oj co CD TT cd oj
> r* CO σ> co ID co q CM
> 04 cd 04 V— cd CM
uo to CD CO co t - Tt CO ΙΛ
co 1— CM T- Tt co V“ 04 t—
cd cd ó d Ó ó 6 Ó ó cd
co in o CO τ* LO 0-
00 00 Ί- Ο 0.0 1 0'0 0.1 O o’
1.0 OJ h- m OJ o Γ-·
_O o o *— 1 O o cj »— 1 o
z. ó cd o ó Φ ó o cd
g- tn O CO Tt CD ř-
> C\J OJ *- 04 CM 04 OJ CM CM
o o cd 6 o O o ó cd cd
CD uo U0 CD ’Τ CD h~ uo CD
ž” ;K, r- TT co t“ o co o o o
cd cd ó cd ó ó ó cd cd ó
k_ CD OJ CM in r-- in Tt co
O ó CO cd ó σί cd CD cd cd
10 to CO 1D co ID in r- tn r-
c o o o o o O o o CJ o
ó ó cd o o Ó o o 6 cd
ID co uo t* LO r- Tt CD
CO o o o o o o o o O o
6 ó o cd ó cd ó 6 ó ó
CN LO Tt CO CD to CD CD CD
o Ύ— v-* o T-“ -- o
O cd o o o ó ó ó o ó
CM cd Tt in 04 co ID
04 OJ 04 04 OJ tT Tt Tt Tt TT
•ó
Tabulka 7 (Z) Zj?u9Jbuj puezeiBuXA (ý) /^uspali *uez»rsuAA
Obsahy prvků jsou uvedeny v % hmotnostních
- 16CZ 290603 B6
Tabulka δ
T«*t prmotó v tahu n pokojové teploty Ristvi ikouia > 2 ™ V-aSřezwn Rtovi akDuita twocaí pň točer.í
Matenil i. OJř%tonvorňrJmez průtažnosB MPa Pevncti vtsďu MPa Ttír»»t W Paními přfJnJzůiarí (%) Vn±<Ml btxževretost (aro (J) Testovací podhiírky 65řC, 177 MPa (Rodný)
21 75.4 91.5 22.4 68.4 10.5 1320
e 22 75.2 90.6 23.7 67.2 10.5 2001
8 * í’ ? - 23 75.4 90.8 24.5 69.8 13.0 1725
24 75.8 91.6 21.2 68.5 9.5 1320
25 75.2 90.5 22.6 68.8 10.8 1811
41 75.8 92.4 23.2 70.1 11.2 2020
42 75.3 91.3 21.4 68.8 10.7 2340
• 7= 43 75.7 92.6 22.2 67.2 12.8 1910
ξΐ 44 76.4 92.7 23.6 69.5 9.4 1420
45 75.2 90.4 22.5 68.4 11.5 2001
- 17CZ 290603 B6
Tabulka
η Z 1 r 1 1 » O ID O Ó ! 0.003 0.108 *0^094 I 0.154 0.180 0.077 CO O d
m CM CO CO N- b- CD in co CO N- b* b- b. in
ca o O o o O o O o O o o O o o o ω
o o o o o o O o o o o o o o o o
d d d o d ó ó d ó d d d ó d 6 d
m co ld tf in M- co in ID ID D in v '’Τ in
o o o o o O o o o o o o o o O o
z o o o o o o o o o o o o o o O o
ó d 6 ó d d o o ó 6 d o o o o d
o o ld m M- CD to o M ID o _ ID o tF
ω d ri vr O 6 cxj d CO d TF TF d ó OJ
5 --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------1 2.7 , 3.4 d 2.3 2.3 2.0 1.9 1.2 b- cxj 3.3 3.4 2.2 2.3 2.0 | o 1.2
o 2 ID o LD to iD CD ID TT O o LD LD ω
0.3 1 0.1 | 0,1 0.2 0.2 Ó Ó 0.4 0.3 ó *·* Ó 0.2 0.2 d 6 v o
a tí- CO ld ID b* tF ’Τ LD iD CN co
1 o o o O T- -r- o 1 O o O o '-η q
ó 6 6 d ó ó ó ó d Ó ó d ó d
ID CM CM o <D co CM
z O ó 0.0 •το ó 0.0 0.0 0.0 0.0 O v— ó 1 o 6
in ld CD N. tF ID TF CN r*.
> CXJ OJ OJ *— CXJ CM CN CXJ CN cxj Ύ— cxi CN CN
ó d d d Ó ó Ó Ó 6 Ó o o d d d 6
co iD CD ld LO LD CO in TF CD ’Τ CD ID CD
z co r- b- •4· o O O O CD r- b- TF q o c O
ó d 6 d o 6 6 o Ó ó d O ó d 6 o
CN LD CXJ CM 10 CM CO CO CD CO <- cxj T- CM
ó ó Ó V“ d CD CD cn d d 6 6 d CD CD CD Ó
m CD CO CD OJ ID b- •e CD b- ao CO ID CO
s 0.6 CD Ó o Ó 0.0 Tfr Ó xr ó 0-0 ! 0.0 0.G cc ó 0.G 0.0 0.4 0.4 0.0 O ó
in CO CO N < CD XF ID N- CO LD XF ID LD xF
ώ o o o o o o O o O O CD o O o o O
d d d d 6 d O d o d Ó 6 O d 6 o
CJ v LD Γ- co TF CO co co Tf r- CD CO tF CM
o ▼— o o T- T“ T- Ύ*“ »“ o O
d 6 d o 6 6 ó 6 6 Ó o d o ó o o
CM OJ co CO T TF LD OJ co tF ID co r- co
'<ř CM CM CO co TT ID LD ID LD in CD iO ID
i
L ω ω (c) (»)
•43 XfTP»uui X|yp«pm X|yp9[BUI X|VP»ieu> (s) AlíUSlEUJ 9U9Z3IEuXa
•í •U«Z9|BuX/\ euez»jBuX/\ au*z»|0uX/\ 9UU9|BuXa
Obsahy prvků jsou uvedeny v % hmotnostních
- 18CZ 290603 B6
Tabulka 10
Materiál č. Tate pavnort v tahu za potojavé taptoty > 2 mm V-zářezwn RAzs-id douiia pevnosti pň tečení
02%tanvoočramaz pruteánosli MPa Pevnoat v tahu MPa Tsdncat W Pomémá příčná zúiarí (%) Vrutx»4 hcuŽBvnatoat G2O-C) (J) Taftavsci podmínky ešřc. 177 MPa (IxxteTy)
C Z' 1 75.2 91.0 22.3 67.5 11.2 1652
o « P 2 75.6 91.2 21.8 63.8 10.4 1826
pci P 22 75.2 90.6 23.7 67.2 10.5 2001
23 75.4 90.8 24.5 69.8 13.0 1725
e z- • · *o « « ~ P 33 75.5 91.5 22.4 67.2 12.8 1780
34 74.2 90.6 23.1 63.4 9.0 1335
c 2- •S ® x 2 ® £ E 44 76.4 92.7 23.6 69.5 9.4 1420
45 75.2 90.4 22.5 68.4 11.5 2001
s Jr X i E c • H • V C ř 51 76.2 92.2 20.2 65.4 10.2 1863
52 75.3 91.8 21.3 66.6 9.8 1955
53 74.3 90.6 22.6 64.3 9.6 2311
54 75.5 91.2 21.7 65.2 11.4 1983
55 75.8 91.5 20.5 66.4 11.2 2015
56 75.6 91.4 20.4 63.2 8.8 1855
57 76.1 92.2 21.4 63.8 9.2 1692
5a 75.4 91.6 21.6 64.4 10.S 2222
- 19CZ 290603 B6
Tabulka 11
T 1 1 1 * 0.180 T·“ r·'Φ ó 0.111 D> xř o ó 0.004 0.115 060Ό 0.157
in CM CO <D r- b- <o tD iD co N. CD CO iD
CQ o O o O o O o O o o o O CD O ω O
o O o O o O o o Φ C3 o Φ Φ O o o
6 ó ó ó ó ó ó ó ó Ó ó o d Φ ó 6
m 03 ID xr ID co ID ID CO LD ID LD xr co LD
o O o o O o o o o o o o o co o Φ
o o o o O o o o o o o ω o ω o Φ
6 ó ó ó ó ó o ó o ó ó d ó 6 ó Φ
o o <n in co in o ID LD o in ID xr
o CD cd xr ó ó cm’ CD CO co’ τ’ Φ Ó CM
2.7 xf CO 3.4 2.3 2.3 2.0 Φ cm v~ 2.8 rt CO 3.3 2.2 CM CM 2.0 2.0 1.2
LQ o T“ in ID LD co ID O T CO CD CO
š O X ·»— CM CM T- 0.1 co CM 6 cm T“ XT
O o’ ó ó Ó ó 6 Φ o o ó ó ó ó
Ta j CO iD LD b~ -e- LD LD lO o CM CD
o o o O x- o 1 O o o ω v— O
ó ó ó ó ó o ó Ó o 6 ó ó ó O
LD OJ CM Q b- LD CO CM o
z O o O » o O o O 0.1 0.1 < l 0.0
ó ó ó ó ó ó ó 6 ó
co co CD •p-» b- cD co ID xr 1“ b-
> CM CM CM r— CM CM CM CM CM CM CM CM CM
ó O O ó ó Ó Ó Φ Ó Ó Ó Ó ó Ó Ó Ó
co to CO iD L0 ID CO LD CD ID CM XT CO CD co
z co b- V o o O o co r- r- o o CD CD
ó ó o 6 6 6 Ó ó O ó 6 ó ó 6 O ó
CM in CM CM iD CM CO co tD T* xr CM CM CM
o o’ ó Τ’” 6 03 co' O σ> ó T*· o Ó V“ o cd CD σί cri Ó V
m CO co <D CM tD in r- CO xr r~ N. CM rn CO
s co CD o Φ o o co co Φ O xr o Φ
ó ó ó ó ó Ó ó ó ó ó φ Ó O Φ o ó
LD co co XT xr co co b* CO to XT CD ID
ω O o o o o O o o o o o ω o ω O O
ó o ó ó 6 ó 6 ó o Φ ó ó Φ ó 6 Ó
CM xr to r- ω co co co CD Γ*. co co co
o *— ▼— O o t-· T— v— t— o o T— T *“
ó o ó ó ó o ó ó ó o Ó Φ o ó o Φ
CM CM CD co ID CM CD LD CD N co
CM CM co CD xt CD CO co co co CD <0 co
3
(1) ίε) ft) (>)
Λ(ψμβ|Βΐΐ4 Χ|?μ·ριιι Á|?U9|SUJ fo) Xisueieui auezeiauXx
9usz«|9uXa 9uezepuXA fUSZ9|0UÁA 9U«e|BUÁA
Obsahy prvků jsou uvedeny v % hmotnostních
-20CZ 290603 B6
Tabulka 12
Materiál č. Test p«vno$ti v taíw za pokojové teploty Rlznvi zkouška » 2 mm V-ziřezem Rázová zkouška pevnosti při tečení
0.2%toovenční mez průtažní» 5 MPa Pevrxat v tahu MPa Tajnost (%> Ptxnémé přlíné zúžení (%) Vrubová hotctevnatast (20*C) (J) Testovací podmínky astre, 177 MPa (hodny)
e Jr 9 « >ÍS 2 18 £ 6 1 75.2 91.0 22.3 67.5 11.2 1652
2 75.6 91.2 21.8 68.8 10.4 1826
t £ J5S gí ~ >· 22 75.2 90.6 23.7 67.2 10.5 2001
23 75.4 90.8 24.5 69.8 13.0 1725
c ž> β « 3 ϊ r? μι 33 75.5 91.5 22.4 67.2 12.8 1780
34 74.2 90.6 23.1 68.4 9.0 1335
! ** 1 íí^ 44 76.4 92.7 23.6 69.5 9.4 1420
1 *3 r ~ I 45 75.2 90.4 22.5 63.4 11.5 2001
>a 55 e Φ Έ E •o E s 'S 61 74.8 91.1 21.2 66.6 9.4 2166
62 75.6 92.2 21.6 67.2 10.2 2122
63 75.3 90.4 20.5 65.4 8.6 2461
64 76.6 91.5 20.3 64.8 10.6 1988
65 75.2 92.7 19.8 63.9 12.3 1894
66 74.8 91.6 21.2 64.4 9.1 1782
67 76.5 90.3 19.9 64.1 9.2 1881
63 76.0 91.4 20.4 65,2 9.2 2544
-21 CZ 290603 B6
Tabulka 13
JL· I 0.177 0.069 I 0,102 I 0.049 o o o 0.115 1 0.090 0.154
Ό Z 1 1 f 0.050 0.004 Μ O Ó 0.0911 0.157 0.175 0.071 ó
co 0.005 0.002 0.003 0000 0.007 0.007 1......_ _ 900’0 0.005 j 0.005 0.005 0.003 0.006 900’0 0.007 I 0.008 0.005
z 0.005 1 0.008 0.005 0.004 0.005 Ν’ o o 6 0.003 0.005 900’0 900'0 900Ό 900Ό 900’0 0.004 0.004 | 0.005
o O 3.0 1 1 3.5 3.5 0.4 I..... 0.6 2.5 | 3.0 CO 3.5 in ó 0.4 CM
5 r* CM í 3·4 CO CM CT 2.0 O CM 03 CM cd 3.3 2.2 cm’ 2.0 o 04 CM
o tn CO ó 1 0.10 ó ω OJ ó in CM Ó 0.15 I . .. 0.16 10 ó 0.33 0.11 0.10 CO *7 CM Ó 0.24 0.16 0.15 0.40
<0 0.04 0.03 0.05 0.05 0.11 ó 0.07 S0O 0.05 0.05 0.04 O 1—· ó V“ ó 0.08
_Q Z 0.05 OJ o ó 0.02 ó 01'0 0.07 0.05 CO o ó 0.02 0.12 O o 1 ZOO
> 0.21 in OJ ó 0.24 0.15 0.16 CM Ó 0.21 0.27 0.21 CM CM Ó 0.21 0.15 9Γ0 0.21 0.22 0.25
ž 09'0 0.75 | 0.76 ΙΩ Ó V o 6 0.05 0.05 90’0 0.63 0.73 0.74 CM Ó in o ó 90’0 0.05 0.06
o 10.2 10.5 10.2 6.2 8.5 9.2 O* 10.3 04 Ó 10.5 <73 Ó 03 CM cd 9.2 G) 10.2
Mn 0.65 0.86 0.06 0.08 0.42 0.45 , 0.05 I 0.07 0.63 0.80 ! 0.07 0.07 ! CM M“ Ó 0.43 0.05 0.06
ώ 0.05 0.08 0.08 ó ó 0.04 0.04 90’0 0.04 I 90’0 Ζ0Ό 0.07 0.06 ID O Ó 90’0 90’0 0.05
O 0.12 0.14 0.15 ZOO 0.08 0.14 0.13 0.13 O ó Ν’ Ύ-” ó 0.14 ____________________________________________________________________________________________________________________________________________________________I 0.07 0.08 0.13 0.14 0.13
•u 3 - Ol CM CM CO CM O co V ω ’Γ in r- CM 0- CO 0- 0- tn co N N cn N
s 1 ω toyajsui ( I) 9|SU (tí XWP»]BIU «tiwaisuM (>) λι?μ»ΙΒω ,uanieuM (Z) 9U*Z9|BUAA
Obsahy prvků jsou uvedeny v % hmotnostních
-22CZ 290603 B6
Tabulka 14
Materiál č. T«t peMxwti v lata ia pokojová teploty Riwvá Zkocika » 2 mm V-zářezem Rázová zkcuáta pevnosti pň tečení
0.2%tarr· verůií mez průtažnosS MPa Pewicit v táta MPa Težnaat (%) Poměrné příčné zůtorí (%) Vrubová houževnatost (20-C) (J) Testovací podnínky esorc. 177 MPa (hodny)
G ία « N Έ ~ 1 75.2 91.0 22.3 67.5 11.2 1652
2 75.6 91.2 21.8 68.8 10.4 1826
= 2* f * 5 μ 22 75.2 90.6 23.7 67.2 10.5 2001
23 75.4 90.8 24.5 69.8 13.0 1725
G i' 5 o ~ P 33 75.5 91.5 22.4 67.2 12.8 1780
34 74.2 90.6 23.1 68.4 9.0 1335
5ř N τ: • · Ξ 1’ 44 76.4 92.7 23.6 69.5 9.4 1420
45 75.2 90.4 22.5 68.4 11.5 2001
Ž· S • έ £ s N S <Ů $ 71 76.8 92.4 19.8 65.3 10.2 2812
72 75.2 92.3 20.0 64.7 10.6 2644
73 76.4 93.0 21.3 63.8 11.4 2983
74 74.8 92.4 21.4 65.5 12.5 2546
73 75.0 91.0 20.2 63.6 10.6 2538
76 75.4 91.8 20.8 65.2 10.1 2669
77 74.4 91.3 19.6 68.4 9.8 2592
78 76.9 | 93.2 21.8 64.8 10.6 3215

Claims (7)

1. Tepelně odolná ocel obsahující 8 až 11 % hmotnostních chrómu, vyznačující se tím, že dále obsahuje 0,05 až 0,15% hmotnostních uhlíku, 0,01 až 0,1 % hmotnostních křemíku, 0,01 až 1 % hmotnostních manganu, 0,1 až 0,3 % hmotnostních vanadu, celkově 0,01 až 0,2% hmotnostních niobu a tantalu, 0,001 až 0,01 % hmotnostních dusíku, 0,01 až 0,5 % hmotnostních molybdenu, 0,9 až 3,5% hmotnostních wolframu, 0,1 až 4,5 % hmotnostních kobaltu, 0,001 až 0,01 % hmotnostních boru a zbytek tvoří železo a vedlejší příměsi.
2. Tepelně odolná ocel podle nároku 1, vy zn ač u j í c í se t í m , že dále obsahuje 0,01 až 0,1 % hmotnostních manganu.
3. Tepelně odolná ocel podle nároku 2, vy značu j ící se tí m , že dále obsahuje 0,1 až 0,8 % hmotnostních niklu.
4. Tepelně odolná ocel podle nároku 1,vyznačující se tím, že dále obsahuje 0,1 až 0,8 % hmotnostních niklu.
5. Tepelně odolná ocel podle jednoho z nároků 1 až 4, vy z n a č uj í c í se tím, že dále obsahuje 0,001 až 0,2 % hmotnostních neodymu.
6. Tepelně odolná ocel podle jednoho z nároků 1 až 4, vy z n a č u j í c í se tím, že dále obsahuje 0,001 až 0,2 % hmotnostních hafnia.
7. Tepelně odolná ocel podle nároku 6, vy zn a č u j í c í se tím, že dále obsahuje 0,001 až 0,2 % hmotnostních neodymu.
CZ19981996A 1997-06-25 1998-06-23 Tepelně odolná ocel CZ290603B6 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
JP16865697A JP3422658B2 (ja) 1997-06-25 1997-06-25 耐熱鋼

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ199698A3 CZ199698A3 (cs) 1999-11-17
CZ290603B6 true CZ290603B6 (cs) 2002-08-14

Family

ID=15872076

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ19981996A CZ290603B6 (cs) 1997-06-25 1998-06-23 Tepelně odolná ocel

Country Status (4)

Country Link
US (1) US5972287A (cs)
EP (1) EP0887431A1 (cs)
JP (1) JP3422658B2 (cs)
CZ (1) CZ290603B6 (cs)

Families Citing this family (8)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
JPH1136038A (ja) * 1997-07-16 1999-02-09 Mitsubishi Heavy Ind Ltd 耐熱鋳鋼
JP3982069B2 (ja) * 1998-07-08 2007-09-26 住友金属工業株式会社 高Crフェライト系耐熱鋼
JP4614547B2 (ja) 2001-01-31 2011-01-19 独立行政法人物質・材料研究機構 高温クリープ破断強度及び延性に優れたマルテンサイト系耐熱合金とその製造方法
FR2823226B1 (fr) * 2001-04-04 2004-02-20 V & M France Acier et tube en acier pour usage a haute temperature
JP3535112B2 (ja) * 2001-05-01 2004-06-07 株式会社日本製鋼所 耐溶損性・高温強度に優れた熱間工具鋼および該熱間工具鋼からなる高温用部材
CN1300445C (zh) * 2003-12-26 2007-02-14 东方汽轮机厂 一种汽轮机高温叶片及其热处理工艺
US9598750B2 (en) 2010-10-26 2017-03-21 Korea Atomic Energy Research Institute High Cr ferritic/martensitic steels having an improved creep resistance for in-core component materials in nuclear reactor, and preparation method thereof
JP5574953B2 (ja) * 2010-12-28 2014-08-20 株式会社東芝 鍛造用耐熱鋼、鍛造用耐熱鋼の製造方法、鍛造部品および鍛造部品の製造方法

Family Cites Families (10)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US2905577A (en) * 1956-01-05 1959-09-22 Birmingham Small Arms Co Ltd Creep resistant chromium steel
FR1140573A (fr) * 1956-01-25 1957-07-29 Birmingham Small Arms Co Ltd Aciers ferritiques au chrome
US3139337A (en) * 1962-05-31 1964-06-30 Gen Electric Alloys
JPH05263196A (ja) * 1992-03-19 1993-10-12 Nippon Steel Corp 高温強度ならびに靱性に優れたフェライト系耐熱鋼
JPH083697A (ja) * 1994-06-13 1996-01-09 Japan Steel Works Ltd:The 耐熱鋼
JP3480061B2 (ja) * 1994-09-20 2003-12-15 住友金属工業株式会社 高Crフェライト系耐熱鋼
JP3310825B2 (ja) * 1995-07-17 2002-08-05 三菱重工業株式会社 高温用蒸気タービンロータ材
JPH0959747A (ja) * 1995-08-25 1997-03-04 Hitachi Ltd 高強度耐熱鋳鋼,蒸気タービンケーシング,蒸気タービン発電プラント及び蒸気タービン
JP3301284B2 (ja) * 1995-09-04 2002-07-15 住友金属工業株式会社 高Crフェライト系耐熱鋼
JPH09296258A (ja) * 1996-05-07 1997-11-18 Hitachi Ltd 耐熱鋼及び蒸気タービン用ロータシャフト

Also Published As

Publication number Publication date
CZ199698A3 (cs) 1999-11-17
US5972287A (en) 1999-10-26
JP3422658B2 (ja) 2003-06-30
EP0887431A1 (en) 1998-12-30
JPH1112693A (ja) 1999-01-19

Similar Documents

Publication Publication Date Title
KR950009221B1 (ko) 내열강
EP1347073B1 (en) HIGH Cr FERRITIC HEAT RESISTANCE STEEL
RU2555293C1 (ru) Жаропрочный сплав на основе никеля
WO2006106944A1 (ja) オーステナイト系ステンレス鋼
AU2017297766B2 (en) High chromium martensitic heat-resistant steel with combined high creep rupture strength and oxidation resistance
CZ290603B6 (cs) Tepelně odolná ocel
CZ212998A3 (cs) Žáruvzdorná litá ocel
CZ289032B6 (cs) Ocel na odlitky a její pouľití
JP3781402B2 (ja) 低熱膨張Ni基超合金
US5192497A (en) Superalloys with low thermal-expansion coefficient
EP0391381B1 (en) Heat-resistant alloy
CZ294783B6 (cs) Slitina na bázi kobaltu, výrobek z této slitiny a způsob jeho výroby
US20100266442A1 (en) Burn-resistant and high tensile strength metal alloys
WO2002086176A1 (en) Ferritic heat-resistant steel and method for production thereof
JP4575111B2 (ja) 耐熱合金および耐熱合金の製造方法
JP3418884B2 (ja) 高Crフェライト系耐熱鋼
JP2002241903A (ja) 高Crフェライト系耐熱鋼材
CZ284998A3 (cs) Materiály rotorů parních turbín pro uplatnění při vysokých teplotách
JP2001049398A (ja) 高靭性耐熱鋼およびタービンロータの製造方法
US5866068A (en) Heat-resistant alloy
JP2001152293A (ja) 高Crフェライト系耐熱鋼
US6494970B1 (en) Heat resistant steel casting and method of manufacturing the same
US20230203629A1 (en) Austenitic heat resistant steel
JP7421054B2 (ja) オーステナイト系耐熱合金部材
JPH07258780A (ja) 耐浸炭性に優れた耐熱合金

Legal Events

Date Code Title Description
PD00 Pending as of 2000-06-30 in czech republic
MM4A Patent lapsed due to non-payment of fee

Effective date: 20060623