CZ289836B6 - Způsob odstraňování rozpouątědlových par z odpadního vzduchu a zařízení k jeho provádění - Google Patents

Abstract

Odpadn vzduch je ods v n z pracovn ho prostoru (2) a veden k alespo dv ma adsorb r m (10, 11, 12, 13) s aktivn m uhl m. Ka d² adsorb r (10 a 13) se d p°epojit z obkl dac periody, p°i kter jsou adsorbov ny p ry rozpou t dla z odpadn ho vzduchu, do regenera n periody, kdy je adsorb r od vzduchu odpojen, proplachov n vodn parou a desorbov n. Odpadn vzduch je z pracovn ho prostoru ods v n, p°i em ka d obkl dac perioda sest v z po te n f ze a n sledn hlavn f ze, kter jsou ur eny t m, e odpadn vzduch, kter² vystupuje z adsorb ru (10 a 13) b hem po te n f ze obkl dac periody je veden k odd len mu zpracov n do zp tn ho veden (19), zat mco odpadn vzduch, kter² vystupuje z adsorb ru (10 a 13) b hem hlavn f ze obkl dac periody je bezprost°edn veden zp t do pracovn ho prostoru. Za° zen je tvo°eno adsorb ry (10, 11, 12, 13) s aktivn m uhl m, kter jsou opat°eny soustavou regulovan²ch klapek, p°i em mezi adsorb rem (10, 11, 12, 13) a zp tn²m veden m (19) je um st na druh v²pustn klapka (25) a mezi prvn m v²stupn m veden m (22) a pomocn²m odvodn m veden m (28) je um st na pomocn v²stupn klapka (27). Ka d² adsorb r (10, 11, 12, 13) m e b²t osazen za° zen m (20) na m °en teploty z n j vych zej c ho o ist n ho vzduchu.\

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu odstraňování rozpouštědlových par z odpadního vzduchu, který je čištěn pomocí alespoň dvou ksobě paralelních adsorbérů s aktivním uhlím, z nichž každý prochází pracovními cykly, které sestávají zobkládací periody, kdy adsorbérem prochází odpadní vzduch a jsou adsorbovány páry rozpouštědla, dále z regenerační periody, při které je adsorbér oddělený od proudu vzduchu aje proplachován parou, která desorbuje předtím adsorbované rozpouštědlo, přičemž tyto pracovní cykly nejméně dvou adsorbérů jsou časově přesazené pro dosažení kontinuálního adsorpčního procesu, což znamená, že vždy alespoň jeden z adsorbérů se nachází v obkládací periodě. Vynález rovněž představuje zařízení na provádění tohoto způsobu.

Dosavadní stav techniky

Způsoby a zařízení, týkající se oblasti kterou se zabývá vynález, jsou zmiňovány například ve 404. vydání přednášek z cyklu Haus der Technik z roku 1978 od strany 98 dále. Používají se mezi jiným v tiskárnách, kde jde zvláště při rotačním hlubotisku o to, odstranit toluen, který je přítomen v tiskařské barvě jako ředidlo, a který při provozu stroje odchází do vzduchu v pracovním prostoru stroje. A nejde jen o to, odvést jej z pracovního prostoru, ale oddělit ho i z takto odsávaného odpadního vzduchu a opět jej moci znovu použít.

Toto se děje s pomocí adsorbérů s aktivním uhlím, z nichž vystupuje vyčištěný vzduch prakticky bez ředidla. Zbytkový obsah ředidla v odpadním vzduchu je asi 20 mg/m³, což je hluboko pod normou, která stanoví homí hranici na 100 mg/m³, takže je naprosto přípustné tento odpadní vzduch vypouštět komínem do ovzduší.

Protože adsorbér s aktivním uhlím může z odpadního vzduchu odstraňovat nečistoty jen tak dlouho, dokud jeho obložení touto nečistotou nedosáhne určité mezní hodnoty, musí být přepínán na dva pracovními pochody. Během jednoho pracovního pochodu se jedná o to, že adsorbér je obkládán, přičemž odpadní vzduch prochází přes adsorbér odspodu nahoru, přičemž se páry ředidla adsorpčně vážou na vrstvy aktivního uhlí. Když se adsorpční kapacita aktivního uhlí vyčerpá, tak se adsorbér automaticky odpojí od proudu odpadního vzduchu a přepne na druhou, regenerační periodu, při které se do adsorbérů přivádí sycená vodní pára ventilem tak, že pára prochází aktivním uhlím odshora dolů, přičemž se lože aktivního uhlí ohřívá a adsorpčně vázané ředidlo je desorbováno. Přitom je vznikající směs par kondenzována a vedena do zařízení, ve kterém je ředidlo oddělováno od vody a přitom je zachováno v tak čistém stavu, že se dá znovu použít.

Když je adsorbér zregenerován, tak se přívod páry zastaví a adsorbér se přivede opět do hlavní pracovní periody, při které přes něj opět prochází odpadní vzduch.

Aby se touto operací nemusel narušovat provoz tiskařských strojů, protože během doby regenerace není možná adsorpce ředidla, provozuje se obvykle několik adsorbérů paralelně a jejich počet je volen tak, aby v případě regenerace kteréhokoliv z nich zastaly jeho funkci ostatní, a aby tak byl odpadní vzduch vyčištěn. V tomto režimu jsou adsorbéry nastaveny tak, aby vždy alespoň jeden adsorboval, zatímco druhý absolvuje regeneraci.

Aby se udržela koncentrace ředidla na pracovišti pod nejvýše předepsanými hodnotami, musí se dbát na to, aby do tiskařské haly, kde pracuje jeden nebo více hlubotiskových rotačních strojů,

-1 CZ 289836 B6

I bylo dodatečně přiváděno dostatečné množství jiného čerstvého vzduchu, což může být na každý stroj až 150 000 m³ za hodinu. Odsávání neprobíhá přímo ze samotné haly, ale ze strojního krytu nebo vysoušecího zařízení nad strojem, které jsou ovšem svou přívodní stranou otevřeny do haly. Aby se v hale udržel vůči vnějšímu vzduch potřebný mírný podtlak, musí se do haly stále 5 přivádět odsátému vzduchu odpovídající množství čerstvého vzduchu. Tímto vzduchem se však rozumí vzduch filtrovaný od prachu a pevných částeček, který je ohřát nebo ochlazen na odpovídající teplotu a musí mít i případně určitou vlhkost. Aby se daly splnit tyto náročné větrací podmínky pro zmíněné velké objemy vzduchu, montují se odpovídající velká dmýchadla a větrací zařízení, jejichž provoz spotřebuje velké množství energie.

Z japonského spisu 55124523A je znám způsob adsorpce adesorpce, kdy se využívá nejméně dvou adsorbérů, jejichž cykly jsou časově přesazené pro dosažení kontinuálního adsorpčního procesu, což znamená, že vždy alespoň jeden z adsorbérů se nachází vobkládací periodě, přičemž regenerační perioda obsahuje závěrečnou vysoušeči fázi, při níž proudí příslušným 15 adsorbérem namísto vodní páry odpadní vzduch z pracovního prostoru, který je po průchodu adsorbérem přiváděn na alespoň jeden jiný adsorbér v té době pracující vobkládací periodě. Toto opatření umožní kontinuálnost provozu tiskárny, nicméně odpadní vzduch není dále v soustavě využíván a je zapotřebí jej stále nahrazovat přívodem vzduchu čerstvého, což je energeticky náročné.

S ohledem na stávající stav techniky se staly cílem vynálezu způsob a zařízení k odstraňování par rozpouštědla z odpadního vzduchu a to tak, aby bylo možno omezit množství potřebných aparátů a jejich spotřebu energie.

Podstata vynálezu

Výše uvedené nedostatky do značné míry odstraňuje způsob podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že odpadní vzduch z pracovního prostoru je odsáván, přičemž každá obkládací 30 perioda sestává z počáteční fáze a následné hlavní fáze, které jsou určeny tím, že odpadní vzduch, který vystupuje z adsorbérů během počáteční fáze obkládací periody, je veden k oddělenému zpracování, zatímco odpadní vzduch, který vystupuje z adsorbérů během hlavní fáze obkládací periody, je bezprostředně veden zpět do pracovního prostoru.

Dosavadní zpětné vedení z adsorbérů vystupujícího vyčištěného odpadního vzduchu není hospodárné. A to proto, že dosud se všechny proudy vzduchu, které vystupují z adsorbérů, spolu smíchaly. Tím se však velmi horký a vlhký proud vzduchu z počáteční fáze obkládání adsorbérů velmi ochladí. Zároveň však ohřívá celkový proud od adsorbérů tak silně a dává mu tolik vlhkosti, že náklady na chlazení a odvlhčování tohoto proudu tak, aby mohl jít zpátky do 40 procesu, jsou podstatně větší než nutné náklady na vhodnou úpravu vzduchu nasávaného z ovzduší. Proto bylo dosud výhodnější odvádět odpadový vzduch zcela do ovzduší a nahrazovat ho jiným vzduchem z atmosféry.

Odpadní vzduch má výše zmíněnou vysokou teplotu a vlhkost jen v krátké počáteční fázi, ve 45 srovnání s celým procesem obkládání, a zvláště relativní vlhkost už po 10 až 12 minutách po začátku nové obkládací fáze klesne ze 100 % na přijatelnou hodnotu, jakou má i vzduch, který již delší dobu odchází do v obkládací fázi pracujících adsorbérů.

Ve výhodném provedení je délka počáteční fáze obkládací periody časově regulována.

V dalším provedení je teplota proudu vzduchu, který vychází z adsorbérů, pracujícího v obkládací periodě, měřena a počáteční fáze obkládací fáze se ukončí, když tato teplota klesne pod předem udanou mezní hodnotu.

-2CZ 289836 B6

Ve výhodném provedení při odděleném zpracování alespoň část vzduchu vycházejícího zadsorbéru pracujícího v počáteční fázi obkládací periody je držena odděleně, ochlazována a následně vedena zpět do pracovního prostoru. Když se tedy oddělí během této počáteční fáze každé nové obkládací periody z adsorbérů oddělený očištěný vzduch od vzduchových proudů jiných, už v hlavní fázi obkládací periody pracujících adsorbérů, pak se dá jejich odpadní vzduch bez dalších úprav vést zpět do pracovního prostoru.

Podle jiného provedení je alespoň část vzduchu vycházejícího zadsorbéru pracujícího v počáteční fázi obkládací periody vypouštěna do ovzduší. Odděleně udržovaný, horký a vlhký a od ředidla očištěný proud odpadního vzduchu může jít buď přímo do ovzduší nebo být opět upraven pro zpětný průchod do pracovního prostoru, přičemž náklady na úpravu jsou podstatně nižší než při odpovídající úpravě hned smíchaného celkového vzduchového proudu. Zvláště umožňuje způsob podle vynálezu velmi pružný systém. Tak například může při vysokých teplotách horký a vlhký vzduch z počáteční fáze přímo odcházet do ovzduší, zatímco při nižších teplotách, kdy je ho třeba méně chladit, může být veden zpět do pracovní oblasti, takže v něm uchované zbytkové teplo slouží k ohřevu.

Podle jiného výhodného provedení je do ovzduší vypouštěný vzduch veden nejdříve přes výstupní výměník tepla.

Jiné provedení je typické tím, že z ovzduší je nasáván čerstvý vzduch, jehož množství odpovídá množství vzduchu vypuštěného do ovzduší, a tento je po úpravě veden do pracovního prostoru, přičemž teplo odebrané odpadnímu vzduchu vypouštěného do ovzduší se používá k ohřevu čerstvého vzduchu nasávaného z ovzduší.

V dalším provedení se čerstvý vzduch z ovzduší po úpravě přivádí bezprostředně do pracovního prostoru.

Podle jiného výhodného provedení se čerstvý vzduch, nasávaný z ovzduší alespoň částečně smíchá s od adsorbérů přicházejícím odpadním vzduchem a tato směs se přivádí do pracovního prostoru.

V dalším provedení je od adsorbérů přiváděný odpadní vzduch přiváděn do jiné části pracovního prostoru, než je ta, do které je přiváděn upravený čerstvý vzduch z ovzduší.

Pro provádění toho způsobu je rovněž navrženo zařízení, jehož podstata spočívá v tom, že soustava regulovaných klapek pro každý adsorbér odpadního vzduchu z pracovního prostoru sestává dále z druhé výpustní klapky, která je umístěna mezi adsorbérem a zpětným vedením k adsorbérům a z pomocné výstupní klapky, umístěné mezi prvním výstupním vedením a pomocným odvodním vedením.

Ve výhodném provedení je každý adsorbér osazen jednotkou časové regulace s nastavenou délkou počáteční fáze.

V dalším provedení je každý adsorbér osazen zařízením na měření teploty zněj vycházejícího očištěného vzduchu.

V dalším výhodném provedení vede pomocné odvodní vedení přes první výstupní výměník tepla k přepínacímu zařízení do hlavního vedení a/nebo k výpustnímu komínu.

U jiného výhodného provedení vede pomocné odvodní vedení přes předřazený druhý výstupní výměník tepla.

-3 CZ 289836 B6

Další provedení je typické tím, že před vstupem do pracovního prostoru je uspořádáno dmýchadlo pro nasávání čerstvého vzduchu.

Podle jiného provedení je mezi dmýchadlem a pracovním prostorem uspořádán vstupní výměník tepla k ohřívání a/nebo vstupní výměník tepla pro ochlazování nasávaného čerstvého vzduchu.

Jiné provedení je charakteristické tím, že vstupní výměník tepla k ohřevu nasávaného čerstvého vzduchuje spojen s prvním a druhým výstupním výměníkem tepla pomocného odvodního vedení společným tepelným okruhem.

Podle dalšího výhodného provedení je hlavní vedení opatřeno mísícími klapkami, zatímco mezi dmýchadlem a vstupním výměníkem tepla je uspořádána mísící klapka pro smíchání alespoň části z ovzduší nasávaného čerstvého vzduchu se zpátky vedeným odpadním vzduchem od adsorbérů.

Popis obrázku na výkrese

Vynález bude dále popsán pomocí výkresu, na kterém je představeno zařízení pro čištění odpadního vzduchu podle vynálezu.

Příklad provedení vynálezu

Na obrázku vidíme zařízení k odstraňování rozpouštědlových par z tiskařské haly 1, zvláště z tiskařských vysoušeček 3 rotačních hlubotiskových strojů, které jsou zakryty krytem 2, přičemž se u par zpravidla jedná o páry toluenu. Zařízení dále slouží k odsávání odpadního vzduchu a jeho opětovnému využití.

Za tímto účelem obsahuje zařízení pro čištění odpadního vzduchu čtyři dmýchadla 5, která odsávají vzduch z vysoušeček 3 přes filtr 6 z otáčivého pásu, který slouží k zachycení barvového prachu a dalších pevných částeček. Ke každému dmýchadlu 5 je přiřazen výměník tepla 8, s jehož pomocí je možno odebrat teplo z nasávaného odpadního vzduchu, aby jeho teplota klesla z 45 °C na 30 °C, čímž se podstatně zvýší účinnost adsorpce následujících adsorbérů 10 až 13 s aktivním uhlím.

Vstupní výměníky tepla 8 jsou uspořádány paralelně jak k proudu odpadního vzduchu ze strojů, tak i s ohledem na oběh jejich chladicího prostředku. Chladicí prostředek je veden pomocí čerpadla 16 z otevřené chladicí věže 17, kde odevzdá teplo odebrané z odpadního vzduchu. Mezi kolektorem 9, který spojuje vývody ze vstupních výměníků tepla 8 a každým z adsorbérů 10 až 13 je umístěna ovladatelná vstupní klapka 18, s jejíž pomocí mohou být adsorbéiy 10 až 13 plně odděleny od na filtr 6 přicházejícího odpadního vzduchu.

Každý z adsorbérů 10 až 13 má dvě výstupní vedení na vzduch, z nichž první výstupní vedení 22 odvádí od par rozpouštědla vyčištěný vzduch, vystupující při obkládací fázi ze svého adsorbérů dále. Aby se teplota tohoto vzduchu dala měřit, jsou první výstupní vedení 22 opatřena tepelnými čidly 20.

Každé z prvních výstupních vedení 22 pro vzduch se dělí ve tvaru písmene Y, přičemž vždy jedna větev pokračuje přes první regulovatelnou výstupní klapku 24 do jako hlavní proudění sloužícího zpětného vedení 26 a druhé rameno ústí přes ovladatelnou pomocnou výstupní klapku 27 do pomocného vedení 28.

-4CZ 289836 B6

Druhá výstupní vedení 23 pro vzduch jsou vždy spojena přes druhou regulovatelnou výstupní klapku 25 s vratným vedením 19 a slouží k tomu, aby odváděla vzduch, který přichází od příslušného adsorbéru během regenerační periody po skončení vysoušeči fáze přes toto vratné vedení 19 a kondenzátor 29 mezi filtrem 6 a dmýchadly 5 zpět do proudění, které vede z pracovního prostoru 2 k adsorbérům 10 až 13.

Každý z adsorbérů 10 až 13 má vstupní parní ventil 14 a výstupní ventil 15. které jsou během hlavní části regenerační periody otevřeny, aby se adsorbér vodní parou, která k němu přichází proti směru proudu čištěného vzduchu, resorboval. Vstupní parní ventily 14 jsou zásobovány z neznázoměného vyvíječe páry, zatímco výstupní ventily 15 jsou spojeny neznázoměným potrubím se zařízením na zpětné získávání rozpouštědla, z kterého je znázorněn pouze kondenzátor 29.

Zpětné vedení 26 má rozdvojku 30 ve tvaru písmene Y, jejíž jedna odbočka ústí přes regulovatelnou klapku 31 do výpustního vedení 32, zatímco druhé rameno vede přes ovladatelnou klapku 33 a filtr 34, který slouží k odchycení případných částic vzniklých otěrem z uhlí z adsorbérů, ve zpětném vedení zpět do tiskařské haly 1 a tam přes další ovladatelnou klapku 35 do krytu 2 stroje, ve kterém otevřeně končí zpětné vedení 26.

Pomocné vedení 28 vede přes stavebnicově zařaditelný výstupní výměník tepla 37 a přes instalovaný výstupní výměník tepla 38 k rozdvojce 40 ve tvaru písmene Y, jehož jedna odbočka ústí přes ovladatelnou klapku 42 do zpětného vedení 26 a druhé rameno ústí přes regulovatelnou klapku 43 do výpustního vedení 32, které je spojeno s komínem 45. Oběh chladicího prostředku výstupního výměníku tepla 38 vede také přes chladicí věž 17 a je poháněn čerpadlem 46,

Dmýchadlo 48 nasává přes filtr 50 čerstvý vzduch z ovzduší, který je veden pomocí dvou regulovatelných klapek 52, 53 buď do zpětného vedení 26, kde je smíchán s od adsorbérů 10 až 13 zpětně vedeným vzduchem a pak přiváděn do krytu 2 nad strojem, nebo může být veden přes výměníky tepla 55. 56 bezprostředně do tiskařské haly L Výměníky tepla 55. 56 mají tu funkci, že podle volby jeden nasávaný čerstvý vzduch chladí a druhý případně ohřívá. Naposled zmíněný výměník tepla 56 může být napojen na výstupní výměník tepla 37 v pomocném vedení 28 do tepelného oběhu. Teplo, které výstupní výměník tepla 37 odebere odpadnímu vzduchu v pomocném vedení, se dá však použít také k ohřevu nasávaného čerstvého vzduchu.

Na zpětném vedení 26 jsou před a za oblastí zaústění od dmýchadel 48 přívodního vedení 58 čerstvého vzduchu umístěny vždy jedno čidlo měření teploty 60, 61 a čidlo vlhkosti 62 a 63. Také přívodní vedení 58 čerstvého vzduchu má těsně před svým vyústěním do zpětného vedení 26 vždy jedno čidlo pro teplotu a pro vlhkost 64,65.

Popisované zařízení pracuje následujícím způsobem: Ze čtyř paralelně uspořádaných adsorbérů 10 až 13 se mohou vždy tři, například adsorbéry 10 až 12, nacházet v obkládací periodě, zatímco se čtvrtý adsorbér 13 regeneruje. Za tímto účelem se proud vzduchu příslušného dmýchadla 5 rozdělí přes kolektor 9 na adsorbéry 10 až 12 a odpovídající regulovatelná vstupní klapka 18 se uzavře, takže regenerující se adsorbér 13 je od z filtru 6 přicházejícího odpadního vzduchu odpojen.

Také na výstupní straně adsorbéru 13 jsou regulovatelné klapky 24, 25 a 27 uzavřeny. Aby se na aktivním uhlí adsorbéru 13 desorbovaly adsorbované zbytky rozpouštědla, vede se do adsorbéru přes parní vstupní ventil 14 sycená vodní pára, která prochází aktivním uhlím odshora dolů. Přitom ohřívá vodní pára lože z aktivního uhlí a desorbuje rozpouštědlo. Vzniká kondenzovaná směs vody a rozpouštědla, která je pod ložem aktivního uhlí vedena přes výstupní ventil a neznázoměné odváděči vedení k separačnímu zařízení, ve kterém se oddělí voda od rozpouštědla, které může být použito znovu.

-5CZ 289836 B6

Během této regenerace se aktivní uhlí ohřeje na 120 °C a silně nasytí párou. Kdyby se hned po uzavření ventilů 14 a 15 přepojilo bez mezistupně na obkládací fázi, potom by měl adsorbér zpočátku mimořádně slabou adsorpční účinnost.

Aby se tomu zabránilo, tak se čas regenerace ukončí vysoušením, během kterého jsou první vstupní klapka 18 a druhá vstupní klapka 25 otevřeny, ale výstupní klapky 24 a 27 zůstávají uzavřeny. Tak může z pracovního prostoru 2 odsátý vzduch proudit k adsorbérům jako vysoušeči médium. Kvůli špatné účinnosti adsorbéru způsobené vysokou teplotou je tento vzduch po výstupu nejen horký a vlhký, ale také ještě plný par rozpouštědla. V kondenzátoru 29 se sice io ochladí aodvlhčí, ale obsah rozpouštědla se zmenší jen nepatrně. Je tedy veden zpět do proudění, které vede z pracovního prostoru 2 k adsorbérům 10 až 12 nacházejícím se v obkládací periodě. Tam je s ostatním z pracovního prostoru nasátým odpadním vzduchem vyčištěn tak, že může být hned dodán do zpětného vedení 26, které vede zpět do pracovního prostoru 2.

Když je vysoušeči fáze ukončena uzavřením druhé regulovatelné výstupní klapky 25, tak se odpadní vzduch vedený k adsorbéru 13 nejdříve ještě silně ohřeje a nasytí vlhkostí.

Bezprostřední zpětné vedení tohoto vzduchu do pracovního prostoru proto není možné. Podle popsaného způsobu může být tento vzduch držen odděleně od ostatních vzduchových proudů, 20 které přicházejí od adsorbérů 10 až 12, které se již delší čas nacházejí ve fázi obkládání a proto vypouštějí vzduch, který je dostatečně chladný a suchý, takže je možno jej bez dalších úprav, případně jen s jednoduchou filtrací vést zpět do pracovního prostoru.

Se vzduchem, který vystupuje v počáteční fázi obkládání z adsorbéru, se dá naložit různým 25 způsobem. V každém případě zůstane příslušná první výstupní klapka 24 nejdříve zavřená a otevře se příslušná regulovatelná pomocná výstupní klapka 27, takže zmíněný horký a vlhký vzduch se spojí s prouděním ve vedení 28. Pomocí výstupního výměníku tepla 37 může být získáván díl v něm obsaženého tepla a odváděn na další využití.

Poté může být tento vzduch veden přímo do výpustního vedení 32 a odtud ke komínu 45, odkud je vypouštěn do ovzduší. Pokud si přejeme jen takový režim provozu, je možno vynechat výstupní výměník tepla 38, rozpojku 40 a regulovatelné klapky 42,43.

Pro dosažení vyšší pružnosti se však tyto prvky mohou využít ktomu, že se vzduch, který 35 prochází v počáteční fázi obkládací fáze adsorbéry 10 až 13 pomocným vedením 28. ve výstupním výměníku tepla 38 ochladí natolik, že se dá přivádět při otevřené regulovatelné klapce 42 a uzavřené regulovatelné klapce 43 do zpětného vedení 26.

Obě výše popsané možnosti se navzájem nevylučují, to znamená, že se může vypouštět do 40 ovzduší díl vzduchu, který prochází pomocným vedením 28 a zbytek může být přidáván po odpovídající úpravě do zpětného vedení 26. Nakonec je také možné, aby díl dostatečně chladného a suchého vzduchu, který přichází od již delší dobu v periodě obkládání pracujících adsorbérů 10 až 12 a proudí do zpětného vedení 26, odvést k rozdvojce 30 a přidat do výpustního vedení 32. Za tímto účelem s pomocí regulovatelné klapky se zvýší odpor proudění ve zpětném 45 vedení 26 a regulovatelná klapka 31 se otevře. To vede ke konstantní rovnováze množství vzduchu, když je potřeba do tiskařské haly přivést zvláště velké množství čerstvého vzduchu.

Po určité době se počáteční fáze obkládání ukončí, to znamená, že z adsorbéru 13 vystupující vyčištěný odpadní vzduch se zbytkovým obsahem ředidla asi 20 mg/m³ má sám tak nízkou 50 teplotu a tak malou vlhkost, že může být zpětně veden do pracovního prostoru, zvláště do krytu 2 rotačního hlubotiskového stroje. V tomto okamžiku, který se zajistí časovou regulací nebo s výhodou pomocí za adsorbérem 13 nasazeného tepelného čidla 20, se uzavře pomocná vypouštěcí klapka 27 a místo toho se otevře příslušná první výstupní klapka 24, takže z adsorbéru 13 vystupující vyčištěný odpadní vzduch je veden přes zpětné vedení 26 do

-6CZ 289836 B6 pracovního prostoru. Totéž platí i o ostatních adsorbérech 10 až 12, z nichž se po ukončení regenerační periody adsorbéru 13 některý na tuto fázi přepojí a absolvuje stejné kroky, které byly popsány výše.

Mísící klapky 33, 52 a 53 slouží k tomu, aby vedly s pomocí dmýchadla 48 nasátý čerstvý vzduch bud’ přímo do tiskařské haly 1, přičemž je tento pomocí výměníku tepla 55 ochlazován nebo ohříván ve výměníku tepla 56 nebo se alespoň část tohoto čerstvého vzduchu smíchá s ve zpětném vedení 26 proudícím vyčištěným odpadním vzduchem.

Pomocí tepelných čidel 60, 61, stejně jako čidel vlhkosti 64.65 a dvojice dalšího tepelného čidla a čidla vlhkosti 62. 63 může být měřena vlhkost a teplota vyčištěného odpadního vzduchu, zvnějšku přiváděného čerstvého vzduchu nebo směsi obou proudů. Pomocí naměřených hodnot se dá pak měnit poměr směsi, aby měl vzduch přiváděný do krytu 2 stroje potřebné parametry.

Z výše uvedeného vyplývá, že způsob podle vynálezu může být použit i tehdy, když je odpadní vzduch odsátý z pracovního prostoru 2 čištěn v alespoň dvou adsorbérech. Podstatné pouze je, aby každý adsorbér na konci regenerační periody prošel popsanou vysoušeči fází, aby se dosáhlo požadovaného stupně účinnosti adsorpce, když přejde znovu do periody obkládací a že při výše popsané počáteční fázi je vyčištěný odpadní vzduch přiváděn do pomocného vedení 28, ze kterého je podle potřeby vypouštěn přes výpustní potrubí 32 do komínu 45, neboje po ochlazení aodvlhčení ve výstupním výměníku tepla 38 veden do zpětného vedení 26. Po ukončení počáteční fáze, to znamená poté, co zadsorbérů odcházející odpadní vzduch získá potřebnou charakteristiku, je přidáván do zpětného vedení 26.

PATENTOVÉ NÁROKY

Claims (20)

1. Způsob odstraňování rozpouštědlových par z odpadního vzduchu čištěného pomocí alespoň dvou k sobě paralelních adsorbérů s aktivním uhlím, z nichž každý prochází pracovními cykly, které sestávají z obkládací periody, kdy adsorbérem prochází odpadní vzduch za adsorpce páry rozpouštědla, dále z regenerační periody, při které je adsorbér odpojený od proudu odpadního vzduchu a je proplachován parou, která desorbuje předtím adsorbované rozpouštědlo, přičemž tyto pracovní cykly nejméně dvou adsorbérů jsou časově přesazené pro dosažení kontinuálního adsorpčního procesu, přičemž regenerační perioda obsahuje závěrečnou vysoušeči fázi, při níž proudí příslušným adsorbérem namísto vodní páry odpadní vzduch z pracovního prostoru, který je po průchodu adsorbérem přiváděn na alespoň jeden jiný adsorbér pracující v obkládací periodě, vyznačující se tím, že odpadní vzduch z pracovního prostoru je odsáván, přičemž každá obkládací perioda sestává z počáteční fáze a následné hlavní fáze, které jsou určeny tím, že odpadní vzduch, který vystupuje z adsorbéru během počáteční fáze obkládací periody je veden k oddělenému zpracování, zatímco odpadní vzduch, který vystupuje z adsorbéru během hlavní fáze obkládací periody, je bezprostředně veden zpět do pracovního prostoru.

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že délka počáteční fáze obkládací periody je časově regulována.

3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že teplota proudu vzduchu, který vychází z adsorbéru, pracujícího v obkládací periodě, je měřena a počáteční fáze obkládací periody se ukončí, když tato teplota klesne pod předem udanou mezní hodnotu.

-7CZ 289836 B6

4. Způsob podle nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že při odděleném zpracování alespoň část vzduchu vycházejícího z adsorbéru pracujícího v počáteční fázi obkládací periody je držena odděleně, ochlazována a následně vedena zpět do pracovního prostoru.

5. Způsob podle nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že alespoň část vzduchu vycházejícího z adsorbéru pracujícího v počáteční fázi obkládací periody je vypouštěna do ovzduší.

6. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že do ovzduší vypouštěný vzduch je veden nejdříve přes výstupní výměník tepla.

7. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že z ovzduší je nasáván čerstvý vzduch, jehož množství odpovídá množství vzduchu vypouštěného do ovzduší, a tento je po úpravě veden do pracovního prostoru.

8. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že teplo odebrané odpadnímu vzduchu vypouštěného do ovzduší se používá k ohřevu čerstvého vzduchu nasávaného z ovzduší.

9. Způsob podle nároku 7 nebo 8, vyznačující se tím, že čerstvý vzduch z ovzduší se po úpravě přivádí bezprostředně do pracovního prostoru.

10. Způsob podle nároku 7 nebo 8, vyznačující se tím, že se čerstvý vzduch, nasávaný z ovzduší alespoň částečně míchá s odpadním vzduchem přicházejícím od adsorbérů a tato směs se přivádí do pracovního prostoru.

11. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že od adsorbérů přiváděný odpadní vzduch je přiváděn do jiné části pracovního prostoru, než je ta, do které je přiváděn upravený čerstvý vzduch z ovzduší.

12. Zařízení k odstraňování rozpouštědlových par z odpadního plynu, které sestává z dmýchadel k odsávání odpadního vzduchu z pracovního prostoru, z nejméně dvou k sobě paralelně uspořádaných adsorbérů s aktivním uhlím, se soustavou regulovaných klapek, která se pro každý z nejméně dvou adsorbérů skládá ze vstupní klapky a první výstupní klapky, vyznačující se tím, že soustava regulovaných klapek pro každý adsorbér (10, 11, 12, 13) odpadního vzduchu z pracovního prostoru (2) sestává dále z druhé výpustní klapky (25), která je umístěna mezi adsorbérem (10, 11, 12, 13) a zpětným vedením (19) k adsorbéru (10, 11, 12, 13) a z pomocné výstupní klapky (27), umístěné mezi prvním výstupním vedením (22) a pomocným odvodním vedením (28).

13. Zařízení podle nároku 12, vyznaču j ící se tí m, že každý adsorbér (10, 11, 12, 13) je osazen jednotkou časové regulace s nastavenou délkou počáteční fáze.

14. Zařízení podle nároku 13, vyznačující se tím, že každý adsorbér (10, 11, 12, 13) je osazen zařízením na měření teploty (20) z něj vycházejícího očištěného vzduchu.

15. Zařízení podle nároku 12, vyznačující se tím, že pomocné odvodní vedení (28) vede přes první výstupní výměník tepla (38) k přepínacímu zařízení (42, 43) do hlavního vedení (26) a/nebo k výpustnímu komínu (45).

16. Zařízení podle nároku 15, vyznačující se tím, že pomocné odvodní vedení (28) vede přes předřazený druhý výstupní výměník tepla (37).

-8CZ 289836 B6

17. Zařízení podle nároku 12, vyznačující se tím, že před vstupem do pracovního prostoru (2) je uspořádáno dmýchadlo (48) pro nasávání čerstvého vzduchu.

18. Zařízení podle nároku 17, vyznačující se tím, že mezi dmýchadlem (48) a pracovním prostorem (2) je uspořádán vstupní výměník tepla (56) k ohřívání a/nebo vstupní výměník tepla (55) pro ochlazování nasávaného čerstvého vzduchu.

19. Zařízení podle nároku 18, vyznačující se tím, že vstupní výměník tepla (56) k ohřevu nasávaného čerstvého vzduchu je spojen s prvním a druhým výstupním výměníkem tepla (37,38) pomocného odvodního vedení (28) společným tepelným okruhem.

20. Zařízení podle nároku 15, vyznačující se tím, že hlavní vedení (26) je opatřeno mísícími klapkami (33 a 52), zatímco mezi dmýchadlem (48) a vstupním výměníkem tepla (56) je uspořádána mísící klapka (53) pro směšování alespoň části z ovzduší nasávaného čerstvého vzduchu se zpátky vedeným odpadním vzduchem od adsorbérů (10,11,12,13).