CZ289586B6

CZ289586B6 - Azolové sloučeniny a farmaceutický prostředek s jejich obsahem

Info

Publication number: CZ289586B6
Application number: CZ19973169A
Authority: CZ
Inventors: Enrico Albini; Giovanna Schioppacassi
Original assignee: Zambon Group S. P. A.; Isagro S. P. A.
Priority date: 1995-04-07
Filing date: 1996-04-02
Publication date: 2002-02-13
Also published as: EP0819124B1; AU704289B2; SK135197A3; DE69616531T2; ATE207909T1; NZ306439A; ITMI950707A1; DK0819124T3; EP0819124A1; HUP9801596A1; UA49830C2; DE69616531D1; CA2217695A1; PT819124E; MX9707672A; JPH11503141A; KR19980703669A; ITMI950707A0; AU5499496A; EA002142B1

Abstract

Popisuj se slou eniny vzorce II, kde R.sub.1.n. znamen chl r, fluor nebo trifluormethyl; R.sub.2.n. znamen atom vod ku, chl r, fluor nebo trifluormethyl; Z znamen CH nebo N; R.sub.3.n., R.sub.4.n. a R.sub.5.n., stejn nebo r zn , znamenaj atom vod ku nebo C.sub.1-4.n. alkyl, za p°edpokladu, e R.sub.4.n. je r zn od R.sub.5.n., kdy R.sub.3.n. znamen atom vod ku; X znamen O nebo S; R.sub.6.n. znamen C.sub.1-5.n. polyfluoroalkylovou skupinu, obsahuj c alespo 2 atomy fluoru a pop° pad dal atomy halogenu, zvolen z chl ru a br mu; a jejich soli s farmaceuticky p°ijateln²mi kyselinami. Slou eniny vzorce II maj antimykotickou · innost pro hum nn a veterin rn pou it .\

Description

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká sloučenin s antimykotickou účinností pro humánní a veterinární použití a zvláště azolových sloučenin s antimykotickou účinností použitelných pro léčení a prevenci infekcí, způsobených u lidí a zvířat houbami a kvasinkami.

Dosavadní stav techniky

Mezi antimykotickými sloučeninami známými z literatury tvoří důležitou část tzv. azolové deriváty, mezi které patří některé sloučeniny používané v terapii, jako je flukonazol (Fluconazole) (The Měrek Index, XI. vydání, No. 4054, str. 645), itrakonazol (Itraconazole) (The Měrek Index, XI. vyd., No. 5131, str. 805) a ketokonazol (Ketoconazole) (The Měrek Index, XI. vyd., No. 5181, str. 835).

Pokud je známo, žádné z těchto sloučenin nemají výrazný antimykotický účinek proti určitým patogenním houbovým kmenům, které indukují u pacientů se sníženou imunologickou odolností infekce, někdy i fatální.

Mezi azolovými deriváty známými jako antimykotické látky pro humánní nebo veterinární použití, bylo popsáno několik sloučenin, které se vyznačují přítomností funkční skupiny terciárního alkoholu vzorce I

OH R*

R

Az

kde A₂ znamená triazolovou nebo imidazolovou skupinu, X je s výhodou chlor, fluor nebo trifluormethyl, R je s výhodou atom vodíku, chlor nebo fluor, R' a R jsou stejné nebo různé a znamenají atom vodíku nebo alkyl, Y znamená S, SO, SO₂ nebo O a A znamená alkyl; které budou dále označovány termínem azolové terciární alkoholy.

Mezi těmito azolovými terciárními alkoholy je možno například citovat sloučeniny, popisované v evropských patentových přihláškách 54974 (Sumitomo Chemical Company Limited), 61835 (Imperiál Chemical Industries PLC), 107392 (Pfízer Limited), 140154 (Sumitomo Chemical Company Limited), 178533 (Sumitomo Pharmaceutical Company Limited), 435081 (SS Pharmaceutical Co. Ltd) a 473387 (Sankyo Company Limited).

Pro některé z těchto sloučenin byly udávány výrazné antimykotické účinky pro místní i pro systémové použití, někdy pro určité rody. Pokud je však známo, jedinou studovanou sloučeninou je sloučenina známá jako genakonazol (2R, 3R)-a-(2,4-difluorfenyl)-a-[l-(methylsulfonyl)ethyl]-lH-l,2,4-triazol-l-ethanol, popisovaná v evropské patentové přihlášce 178533.

V poslední době byla popsána třída azolových terciárních alkoholů (I) s antimykotickými účinky, kde R' a R jsou atomy fluoru, X je jednoduchá vazba a A znamená difluormethylovou skupinu [japonská patentová přihláška 07/70087 firmy Taisho Pharma Co. Ltd. - Chemical Abstracts, díl 123,228190(1995)].

-1CZ 289586 B6

Podstata vynálezu

Nyní bylo zjištěno, že třída azolových derivátů vzorce II

Ri znamená chlor, fluor nebo trifluormethyl;

R znamená atom vodíku, chlor, fluor nebo trifluormethyl;

Z znamená CH nebo N;

R₃, R4 a R₅, stejné nebo různé, znamenají atom vodíku nebo Ci až C4 alkyl za předpokladu, že když R₃ znamená atom vodíku, R4 je různé od R_s;

X znamená O nebo S;

Ré znamená Ci až C₅ polyfluoralkylovou skupinu, obsahující alespoň 2 atomy fluoru a popřípadě další atomy halogenu, zvolené z chlóru a brómu;

popisovaná v evropské patentové přihlášce 315946 (Presidenza del Consiglio dei Ministři -Ufficio del Ministero per il Coordinamento delle Iniziative per la Ricerca Scientifica e Technologica) jako sloučeniny pro zemědělské sloučeniny s imunizačním účinkem proti houbové patogenezi a regulačním účinkem na růst rostlin směrem k užitečnému růstu, má silný antimykotický účinek proti širokému rozmezí patogenních hub u lidí a zvířat, zvláště také proti kmenům hub, rezistentním vůči antimykotickým látkám, používaným při léčení a proti patogenním kmenům hub, odpovědným za infekce u pacientů s oslabenou imunitou, a je aktivní při místní a systémovém podání.

Předmětem předkládaného vynálezu jsou tedy sloučeniny II

-2CZ 289586 B6 kde

Ri znamená chlor, fluor nebo trifluormethyl;

R₂ znamená atom vodíku, chlor, fluor nebo trifluormethyl;

Z znamená CH nebo N;

R₃, R4 a R₅, stejné nebo různé, znamenají atom vodíku nebo Ci až C₄ alkyl za předpokladu, že když R₃ znamená atom vodíku, R₄ je různé od R₅;

X znamená O nebo S;

Ré znamená Ci až C₅ polyfluoralkylovou skupinu, obsahující alespoň 2 atomy fluoru a popřípadě jiné atomy halogenu, zvolené z chloru a bromu;

a jejich soli s farmaceuticky přijatelnými kyselinami;

s vyloučením sloučenin l-(lH-l,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-dichlorfenyl)-3-methyl-4(1,1,2,2-tetrafluorethoxy)butan, l-( 1 H-l,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-dichlorfenyl)-3methyl-4-( 1,1,2,2-tetrafluorethoxy)hexan, l-( 1 H-l ,2,4-tetrazolyl)-2-hydroxy-2-(4-chlorfeny 1)—3,3-dimethy 1-4-( 1,1,2,2-tetrafluorethoxy)butan, a l-( 1 Η-1,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2(4-chlorfenyl)-3-methyl-4-( 1,1,2,2-tetrafluorethoxy)butan.

Dalším předmětem předkládaného vynálezu jsou sloučeniny l-(lH-l,2,4-triazolyl)-2-hydroxy2-(2,4-dichlorfenyl)-3-methyl-4-( 1,1,2,2-tetrafluorethoxy)butan, l-( 1 H-l ,2,4—triazolyl)-2hydroxy-2-(2,4-dichlorfenyl)-3-methyl-4-( 1,1,2,2-tetrafluorethoxy)hexan, 1 -(1 H-l ,2,4-tetrazolyl)-2-hydroxy-2-(4-chlorfenyl)-3,3-dimethyl-4-( 1,1,2,2-tetrafluorethoxy)butan, a l-( 1H1,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(4-chlorfenyl)-3-methyl-4-( 1,1,2,2-tetrafluorethoxy)butan, uváděné jako specifické příklady v evropské patentové přihlášce 351946, pro použití v lékařství.

Pro zjednodušení budou sloučeniny, které jsou předmětem předkládaného vynálezu pouze jako sloučeniny pro použití v lékařství, dále označovány jako sloučeniny vzorce II.

Sloučeniny vzorce II mají silnou antimykotickou účinnost se širokým spektrem, zvláště proti kmenům Candida spp a Cryptococcus neoformans, které jsou rezistentní na flukonazol a itrakonazol, a proti Candida glabrata, Candida krusei, Aspergillus spp a Fusarium spp, které jsou rezistentní na itrakonazol a stejným patogenním kmenům, odpovědným za mykotické infekce u pacientů se sníženou imunitou, a jsou použitelné pro léčení a prevenci infekcí, způsobených houbami a kvasinkami u lidí a zvířat.

Sloučeniny vzorce II obsahují alespoň jedno centrum chirality a proto mohou být ve formě stereoizomerů.

Jednotlivé stereoizomery sloučenin vzorce II stejně jako jejich směsi spadají rovněž do rámce předkládaného vynálezu.

Pod termínem C] až C₄ alkyl ve významu R₃, Rt a R₅ se rozumí skupiny methyl, ethyl, n. propyl, izopropyl, n. butyl, izobutyl, s. butyl a t. butyl, přičemž výhodné jsou skupiny methyl a ethyl.

Pod termínem Ci až C₅ polyfluoralkylová skupina obsahující alespoň 2 atomy fluoru se s výhodou rozumí skupiny difluormethyl, trifluormethyl, l,l,2-trifluor-2-chlorethyl, 1,1-difluorethyl,

2.2.2- trifluorethyl, 1,1,2-trifluorethyl, 1,1,2,3,3,3-hexafluorpropyl, 2,2,3,3-tetrafluorpropyl,

1.1.2.2- tetrafluoroethyl a jejich izomery; ještě výhodnější je skupina 1,1,2,2-tetrafluorethyl.

-3CZ 289586 B6

Solemi sloučenin vzorce II jsou soli s farmaceuticky přijatelnými organickými nebo anorganickými kyselinami, jako je kyselina chlorovodíková, bromovodíková, jodovodíková, sírová, dusičná, fosforečná, octová, šťavelová, maleinová, benzoová, benzensulfonová, 4-methylbenzensulfonová, fumarová, mléčná, vinná, citrónová a glukonová.

Výhodné sloučeniny vzorce II jsou sloučeniny, kde Ri znamená chlor nebo fluor, R₂ znamená atom vodíku, chlor nebo fluor, R₃ znamená methyl, Rt a R₅, stejné nebo různé, znamenají atom vodíku, methyl nebo ethyl, Z znamená N a R^ je skupina 1,1,2,2-tetrafluorethylová.

Ještě výhodnějšími sloučeninami vzorce II jsou sloučeniny, kde Ri znamená chlor nebo fluor, R₂znamená atom vodíku, chlor nebo fluor, R₃ znamená methyl, R4 a R₅, stejné nebo různé, znamenají atom vodíku, methyl nebo ethyl, Z znamená NaR« znamená skupinu 1,1,2,2-tetrafluorethyl a X znamená O.

Výhodnými příklady uvedených sloučenin vzorce II jsou následující sloučeniny:

—(1 Η— 1,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-dichlorfenyl)-3-methyl-4-(1,1,2,2-tetrafluorethoxy)butan, l-( 1 H-l ,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-dichlorfenyl)-3-methyl-4-( 1,1,2,2-tetrafluorethylthio)butan

-(1 H-l ,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-difluorfeny l)-3-methyl-4-( 1,1,2,2-tetrafluorethoxy)butan

1—(1 H-l ,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-difluorfenyl}-3-methyl-4-( 1,1,2,2-tetrafluorethylthio)butan l-( 1 H-l ,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(4-chlorfenyl)-3-methyl-4-( 1,1,2,2-tetrafluorethoxy)butan l-( 1 H-l ,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(4-chlorfenyl)-3-methyl-4-( 1,1,2,2-tetrafluorethylthio)butan l-( 1 H-l ,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4~difluorfenyl)-3,3-dimethyl-4-( 1,1,2,2-tetrafluorethoxy)butan

1—(1 H-l ,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-difluorfenyl)-3,3-dimethyl-4-( 1,1,2,2-tetrafluorethylthio)butan

-(1 H-l ,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(4-fluorfenyl)-3-methyl-4-( 1,1,2,2-tetrafluorethoxy)butan

-(1 Η-1,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(4-fluorfenyl)-3-methyl—4-( 1,1,2,2-tetrafluorethylthio)butan

1—(1 H-l ,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(4-chlorfenyl)-3,3-dimethy 1-4-( 1,1,2,2-tetrafluorethoxy)butan l-( 1 H-l ,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(4-chlorfenyl)-3,3-dimethyl-4-( 1,1,2,2-tetrafluorethylthio)butan

-(1 Η-1,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(4-fluorfeny l)-3,3-dimethyl-4-( 1,1,2,2-tetrafluorethoxy)butan l-( 1 H-l ,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(4-fluorfenyl)-3,3-dimethyl-4-( 1,1,2,2-tetrafluorethylthio)butan l-( 1 H-l ,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-dichlorfenyl)-3-methyl-4-( 1,1,2,2-tetrafluorethoxy)hexan

1—(1 H-l ,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-dichlorfenyl)-3-methyl-4-( 1,1,2,2-tetrafluorethylthio)hexan

-(1 H-l ,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-difluorfenyl)-3-methyl-4-( 1,1,2,2-tetrafluorethoxy)hexan l-( 1 H-l ,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-difluorfenyl)-3-methyl-4-( 1,1,2,2-tetrafluorethylthio)hexan

1—(1 H-l ,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-dichlorfenyl)-3,3-dimethyl-4~(l, 1,2,2-tetrafluorethoxy)butan

-4CZ 289586 B6

1—(1 H-l ,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-dichlorfenyl)-3,3-dimethyl-4-( 1,1,2,2-tetrafluorethylthio)hexan.

Výroba sloučenin vzorce II může probíhat podle postupů syntéz, popisovaných v již citované evropské patentové přihlášce No 315946.

Alternativním způsobem výroby sloučenin vzorce II, kde X znamená O a Rj znamená trifluormethylovou skupinu, je působení sirouhlíku a methyljodidu za bazických podmínek na alkoholový meziprodukt vzorce ΙΠ

kde Ri, R₂, R₃, R,, R₅ a Z mají výše uvedené významy a X znamená O, se sirouhlíkem a methyljodidem za bazických podmínek a následnou fluorací vzniklého methyldithiokarbonátu.

Oddělování stereoizomerů II je možno provádět běžnými způsoby, jako je frakční krystalizace a chromatografie. Přípravu solí sloučenin vzorce II je možno provádět známými způsoby, například míšením ekvimolámích množství sloučeniny vzorce II a zvolené kyseliny v roztoku a oddělením soli srážením a filtrací nebo odpařením rozpouštědla. Sloučeniny vzorce II a jejich soli jsou antimykotické sloučeniny, použitelné pro léčení a prevenci infekcí, způsobených houbami a kvasinkami u lidí a zvířat. Ve skutečnosti mají sloučeniny vzorce Π, které jsou předmětem předkládaného vynálezu, antimykotický účinek proti kvasinkám, vláknitým houbám, dermatofytům a dimorfním houbám. Antimykotický účinek byl vyhodnocován in vitro jako IC50 a MIC (minimální inhibiční koncentrace) proti řadě kmenů, jako například Ccmdida albicans, Cryptococcus neoformans, Trichophyton mentagrophytes, Aspergillus fumigatus, Ccmdida parapsilosis, Candida lusitaniae, Candida kefyr, Candida tropicalis, Ccmdida krusei, Ccmdida glabrata, Aspergillus niger a Fusarium spp.

Je třeba podtrhnout, že sloučeniny vzorce II podle předkládaného vynálezu se ukázaly jako aktivní proti všem testovaným kmenům Candida spp. a Cryptococcus neoformans, včetně kmenů rezistentních na flukonazol, itrakonazol a genakonazol.

Zvláště výrazný antimykotický účinek byl také zjištěn proti kmenům Candida glabrata a Fusarium spp., rezistentním proti itrakonazolu a genakonazolu a proti Candida krusei & Aspergillus fumigans, rezistentním proti flukonazolu a genakonazolu, přičemž jde o patogenní kmeny, odpovědné za infekce u pacientů s oslabenou imunitou.

Antimykotický účinek in vivo byl vyhodnocován při podání intraperitoneální a orální cestou na modelu Ccmdida experimentálně vyvolaného u myši, proti kmenům Candida albicans, citlivým na flukonazol a itrakonazol.

Z těchto experimentů in vivo byla rovněž určena ochranná dávka 50% (PD₅₀) sloučenin vzorce II, přičemž bylo zjištěno, že je alespoň srovnatelná s ochrannou dávkou referenčních sloučenin.

-5CZ 289586 Β6

Sloučeniny vzorce II podle předkládaného vynálezu jsou proto aktivní při rozsáhlých hlubokých mykózách, ale zvláště proti patogenům, odpovědným za infekce u pacientů s oslabenou imunitou, a to při místním, orálním a parenterálním podávání při dobrém terapeutickém indexu.

Sloučeniny vzorce II jsou tedy použitelné v humánním nebo veterinárním lékařství pro léčení a prevenci systémových a slizničních infekcí, způsobených houbami a kvasinkami. Výrazná farmakologická účinnost sloučenin II, která se projevuje také proti kmenům rezistentním k antimykotikům používaným při léčení i proti nedávno izolovaným kmenům, odpovědným za infekce pacientů s oslabenou imunitou, je zvláště překvapující v tom, že tyto sloučeniny se popisují v evropské patentové přihlášce 315946 pouze jako sloučeniny pro zemědělské použití, které mají imunizační účinnost proti patogenezi hub a účinnost regulující růst užitečným směrem.

Farmakologická účinnost sloučenin vzorce II je ještě více překvapující pokud si uvědomíme, že tyto sloučeniny, u kterých jsou splněny určité požadavky na strukturu společnou azolovým terciárním alkoholům popisovaným v literatuře, jsou charakterizovány přítomností řetězce s 2 atomy uhlíku mezi atomy uhlíku nesoucími hydroxylovou skupinu a atom kyslíku nebo síry, a přítomností polyfluorovaného alkylu v etherové nebo thioetherové funkční skupině. Tyto požadavky na strukturu nebyly podle našich znalostí v literatuře v uvedené vzájemné kombinaci v rámci sloučenin třídy azolových terciárních alkoholů s antifungální účinností dosud popsány.

V této souvislosti jsou zvláštní strukturní požadavky na sloučeniny vzorce II podle předkládaného vynálezu výjimečně překvapující, když vezmeme v úvahu, že sloučeniny s velmi podobnými strukturními vlastnostmi, jako jsou sloučeniny identifikované jako R1 a R2, totiž 1 -(1 Η-1,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-difluorfenyl)-3,3-dimethyl-4-ethoxybutan a l-( 1H1,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-difluorfenyl)-3-(2,2,3,3-tetrafluorpropoxy)-butan, jsou ve srovnání se sloučeninami vzorce II v podstatě neaktivní. Pro humánní nebo veterinární použití mohou být sloučeniny vzorce II podávány ve směsi s vhodným nosičem v závislosti na cestě podávání. Dalším předmětem předkládaného vynálezu jsou proto farmaceutické prostředky obsahující sloučeninu vzorce II ve směsi s farmaceuticky přijatelným nosičem. Sloučeniny vzorce II nebo jejich soli mohou být podávány orálně ve formě tablet kapslí, roztoků nebo suspenzí.

Pro parenterální podávání, například intravenózní, intramuskulámí nebo subkutánní cestou, budou sloučeniny vzorce II nebo jejich soli ve formě sterilních vodných roztoků.

Alternativně mohou být sloučeniny vzorce II nebo jejich soli podávány ve formě čípků nebo pesarů.

Pro místní podávání budou sloučeniny vzorce II nebo jejich soli v prostředku ve formě krémů nebo prášků.

Pro orální nebo parenterální podávání je denní dávka sloučeniny vzorce II obecně od 0,1 do 50 mg/kg, s výhodou od 1 do 20 mg/kg, která může být rozdělena do jedné nebo více dávek, podávaných ve vhodných intervalech.

Pro lepší ilustraci předkládaného vynálezu se nyní uvádějí následující příklady.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Následující sloučeniny byly připraveny podle postupů popsaných v evropské patentové přihlášce 315946.

-6CZ 289586 B6 (+)-1-(1 H-l ,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-dichlorofenyl)-3-methyl-4-( 1,1,2,2-tetrafluoroethoxy)butan (sloučenina 1) (+)-1-( 1 Η-1,2,4-triazoly l)-2-hydroxy-2-(2,4-dichlorofenyl)-3-methy 1-4-( 1,1,2,2-tetrafluoroethoxy)hexan (sloučenina 2) (+)-1-(1 H-l ,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(4-chlorofenyl)-3,3-dimethyl-4-( 1,1,2,2-tetrafluoroethoxy)butan (sloučenina 3) (+)-1-(1 H-l ,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(4-chlorofenyl)-3-methyl-4-( 1,1,2,2-tetrafluoroethoxy)butan (sloučenina 4)

Příklad 2

Příprava (+)-1-(1 H-l ,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-(2,4-difluorfenyl)-3,3-dimethyl-4-( 1,1,2,2tetrafluorethoxy)butanu (sloučenina 5)

K roztoku (+)-3-(2,4-difluorfenyl)-2,2-dimethyl-4-(lH-l,2,4-triazolyl)-l,3-butandiolu (5 g; 16,8 mmol) a dimethylsulfoxidu (8 ml) v toluenu (60 ml) byl za míchání při -5°C přidán práškový hydroxid draselný (5,33 mg; 9,50 mmol). Reakční atmosféra byla nahrazena tetrafluorethylenem a směs byla udržována 90 min za míchání při -5 °C. Po přídavku vody (120 ml) byla organická fáze promyta 5 % kyselinou chlorovodíkovou (80 ml) a smísena s bezvodým hydrogenuhličitanem sodným (6,5 g); směs byla míchána 30 min. Kapalná fáze byla odfiltrována a rozpouštědlo bylo odpařeno za sníženého tlaku za poskytnutí olejovitého zbytku, který byl čištěn bleskovou chromatografií (eluent hexan : ethylacetát = 6:4). Sloučenina 5 (5,7 g; výtěžek 85 %) byla získána jako bílá pevná látka.

Teplota tání: 81 až 82,5 °C ‘H-NMR (CDC1₃): 8,01 (d, 1H, CH-tetr.); 7,69 (s, 1H, CH-cat.); 7,63 - 6,56 (m, 3H, Ar); 5,70 (tt, 1H, JHF = 53,4 Hz, CHF₂); 5,33 (bs, 1H, OH); 5,29 - 4,41 (m, 2H, CHr-triazol), AB systém: VA= 4,19, VB = 3,75, JAB = 9,8 Hz, CH₂O; 1,06 (d, 3H, JHF = 2,4 Hz, CH₃); 0,98 (s, 3H, CH₃).

Podobným způsobem byly připraveny následující sloučeniny.

(+)-1-(1 H-l ,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-difluorofenyl)-3-methyl-4-( 1,1,2,2-tetrafluoroethoxy)butan (sloučenina 6) - výtěžek 88 %

Teplota tání 112 až 114 °C ‘H-NMR (CDC1₃): 7,81 a 7,74 (2s, 2H, tetr.); 7,36- 6,64 (m, 3H, Ar); 5,73 (tt, 1H, JHF = 52,9 Hz, CHF₂); 4,99 (bs, 1H, OH); 4,95-4,53 (m, 2H, CHr-triazol), část AB systému ABX: VA = 4,46, VB = 3,94, JAB = 10,2 Hz, JAX = 7,3 Hz, JBX = 4,9 Hz, CH₂O; 2,63 - 2,45 (m, 1H, CHCH₃); 0,75 (d, 3H, CHjCH).

(+)-1-(1 H-l ,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-difluorofenyl)-3-ethyl-4-( 1,1,2,2-tetrafluoroethoxy)butannitrát (sloučenina 7) - výtěžek 80 %

Teplota tání 144 až 145 °C (acetonitril - izopropylether) ‘H-NMR (CDClj): 9,58 (s, 1H, CH-triazol); 8,05 (s, 1H, CH-triazol); 7,37-6,67 (m, 3H, Ar); 6,08 (bs, H*j; 5,80 (tt, 1H, JHF = 52,6 Hz, CHF₂), AB systém: VA = 5,11, VB = 4,87, JAB = 14,2 Hz, CHT-triazol; část AB systomu ABX: VA= 4,42, VB = 4,21, JAB= 11,1 Hz, JAX = 7,7 Hz, JBX= 2,6 Hz, CH₂O; 2,41 -2,30 (m, 1H, CHCH₂); 1,32-1,18 (m, 2H, CH-CH₂); 0,83 (t, 3H, JHH = 7,1 Hz, CH₃).

(±)-l-(lH-l,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-dichlorofenyl)-3,3-dimethyl-4-(l,l,2,2-tetrafluoroethoxy)butan (sloučenina 8) - výtěžek - 67 %

Teplota tání 102,5 až 104,5 °C (hexan - izopropylether) ’Η-NMR (CDClj): 8,23 a 7,71 (2s, 2H, triazol); 7,86-7,12 (m, 3H, Ar); 5,57 (tt, 1H, JHF = 53 Hz, CHF₂); 5,86 (s, 1H, OH); AB systém: VA = 5,86, VB = 4,45, JAB = 14,3 Hz, CHy-triazol; AB systém: VA = 4,23, VB = 3,80, JAB = 9,8 Hz, CH₂O; 1,13 a 1,02 (2s, 6H, 2CH₃).

(±)—1—(1H—1,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-difluorfenyl)-3,3-dimethyl-4-(l, 1,2,3,3,3-hexafluoro-l-propyl)butan (sloučenina 9) - výtěžek 18 % substitucí tetrafluoroethylenu 1,1,2,3,3,3hexafluoropropenem.

Teplota tání 84 až 85 °C (hexan) ’Η-NMR (CDC1₃): 8,00 (d, 1H, CH-tetr.); 7,69 (s, 1H, CH-cat.); 7,63-6,56 (m, 3H, Ar); 5,84 (bs, 1H, OH); 5,78-4,38 (m, 2H, CH₂-triazol); 5,00-4,60 (m, 1H, CHF); 4,35-3,73 (m, 2H, OCH₂); 1,07 - 1,00 (m, 6H, 2CH₃).

Příklad 3

Výroba ethylesteru kyseliny 3-(2,4-difluorofenyl)-3,4-epoxy-2,2-dimethylbutanové

K roztoku diizopropylamidu lithného (připraveného z n-butyllithia, 6,8 ml, 2,5 M roztok v hexanu a z diizopropylaminu, 2,38 ml 1,72 g, 17 mmol) v tetrahydrofuranu (10 ml) při - 78 °C byl po kapkách přidáván roztok ethylesteru kyseliny izomáselné (1,88 g; 16 mmol) v tetrahydrofuranu (10 ml). Po 30 min byl po kapkách přidáván při udržování teploty nižší než -70°C roztok l-(2,4-difluorofenyl)-2-bromoethanonu (4,0 g; 17 mmol) v tetrahydrofuranu (10 ml). Byl přidán nasycený vodný roztok chloridu amonného, fáze byly odděleny a vodná fáze extrahována ethylacetátem (2 x 25 ml). Spojené organické fáze byly promyty vodným roztokem 5 % hydrogenuhličitanu sodného (25 ml) a vodou (25 ml), sušeny síranem sodným a odpařeny za sníženého tlaku za poskytnutí ethylesteru kyseliny 3-(2,4-difluorofenyl)-3,4-epoxy-2,2dimethylbutanové (4,2 g, výtěžek 96 %) jako světle žlutého oleje.

’Η-NMR (CDC1₃): 7,41 - 6,67 (m, 3H, Ar); 4,11 (q, 2H, COOCH₂); 3,26-2,71 (m, 2H, CH₂); 1,11 (t, 3H, CHaCHz); 1,20 (s, 6H, 2CH₃).

Příklad 4

Výroba 3-(2,4-difluorofenyl)-3,4-epoxy-2,2-dimethyl-l-butanolu

K roztoku ethylesteru kyseliny 3-(2,4-difluorofenyl)-3,4-epoxy-2,2-dimethylbutanové (1 g; 3,7 mmol), připravené v příkladu 3, v ethyletheru (10 ml) byl přidán borohydrid lithný (120 mg;

5.5 mmol). Po ochlazení na +10 °C byl za míchání po kapkách přidáván methanol (0,22 ml;

3.5 mmol) a teplota reakční směsi byla udržována 2 hod za míchání na + 10 °C. Potom byl po kapkách přidán 5 % roztok kyseliny chlorovodíkové (15 ml), fáze byly odděleny a vodná fáze byla extrahována ethylacetátem (2x15 ml). Spojené organické fáze byly promyty 5 % vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (20 ml) a roztokem soli (20 ml), sušeny nad síranem sodným a odpařeny za sníženého tlaku za poskytnutí olejovitého zbytku (0,8 g), který byl čištěn kolonovou chromatografií na silikagelu (eluent hexan: ethylacetát = 8:2) za získání 3-(2,4

-8CZ 289586 B6 difluorofenyl)-3,4-epoxy-2,2-dimethyl-l-butanolu (823 mg; výtěžek 65 %) jako světle žlutého oleje.

‘H-NMR (CDClj): 7,47-6,70 (m, 3H, Ar); 3,50-3,29 (m, 2H, CHjOH); 3,31-2,72 (m, 2H, CH₂O); 1,00 (s, 3H, CH₃C); 0,93 (s, 3H, CH₃C).

Příklad 5

Příprava 3-(2,4-difluorofenyl)-3,4-epoxy-2,2-dimethyl-l-butylesteru kyseliny trifluoromethylsulfonové

Anhydrid kyseliny trifluormethansulfonové (22 ml; 131 mmol) byl po kapkách přidáván k roztoku 3-(2,4-<iifluorofenyl)-3,4-epoxy-2,2-dimethyl-l-butanolu (10 g; 44 mmol), připraveného podle popisu v příkladu 4, a pyridinu (20,1 g; 263 mmol) v methylenchloridu (70 ml) při - 20 °C při udržování teploty pod - 10 °C.

Reakční směs byla míchána 30 min při 0 °C a potom byl přidán 10 % vodný roztok kyseliny citrónové (50 ml).

Fáze byly odděleny, vodná fáze byla extrahována methylenchloridem (50 ml) a spojené organické fáze byly promyty vodou (50 ml), sušeny síranem sodným a odpařeny za sníženého tlaku při 15 °C.

Byl získán 3-(2,4-difluorofenyl)-3,4-epoxy-2,2-dimethyl-l-butylester kyseliny trifluormethylsulfonové (13 g; výtěžek 81 %) jako načervenalý olej, který byl použit v následujících krocích.

’Η-NMR (CDC1₃): 7,41 - 6,75 (m, 3H, Ar); 4,25 (s, 2H, CH₂OSO₂); 3,19 - 2,71 (m, 2H, CH₂O); 1,070 (s, 6H, 2CH₃C).

Příklad 6

Příprava 2-(2,4-difluorofenyl)-2-[2-(2,2,3,3-tetrafluoropropoxy)-l, l-dimethylethyl]oxiranu

K suspenzi hydridu sodného (625 mg, 80 %, 21 mmol) v dimethylformamidu (5 ml) při 0 °C byl po kapkách přidáván 2,2,3,3-tetrafluoropropanol (2,25 ml; 25 mmol). Směs byla udržována za míchání 1 hod. při pokojové teplotě. Po ochlazení na - 8 °C byl přidán roztok 2-(2,4-difluorofenyl)-2-[2-(2,2,3,3-tetrafluoropropoxy)-l, 1-dimethyl-l-butylesteru kyseliny trifluoromethylsulfonové (3 g; 8,3 mmol) v dimethylformamidu (5 ml), připravený jak je popsáno v příkladu 5.

Reakční směs byla udržována 6 hod při 0 °C za míchání, potom vlita do vody (200 ml) a extrahována ethyletherem (4 x 25 ml).

Organické fáze byly sušeny síranem sodným, odpařeny za sníženého tlaku za poskytnutí olejovitého zbytku (1,58 g), který byl čištěn chromatografií na koloně silikagelu (eluent hexan : ethylacetát = 99 : l)zazískání2-(2,4-difluorofenyl)-2-[2-(2,2,3,3-tetrafluoropropoxy)l,l-dimethylethyl]oxiranu (1,2 g; výtěžek 42 %) jako bezbarvého oleje.

’Η-NMR (CDC1₃): 7,42-6,70 (m, 3H, Ar); 5,88 (m, 2H, OCHF); 3,72 (m, 2H, OCH₂CF₂); 3,32 - 3,20 (m, 2H, CHzOCHzCFj); 3,12 - 3,64 (m, 2H, CH₂O); 0,98 a 0,97 (2s, 6H, 2CH₃).

Podobným způsobem byla připravena následující sloučenina:

2-(2,4-difluorofenyl)-2-[2-(2,2,2-trifluorethoxy)-l,l-dimethylethyl]oxiran jako bezbarvý olej.

-9CZ 289586 B6

Výtěžek 44 % 'H-NMR (CDC1₃): 7,42 - 6,70 (m, 3H, Ar); 3,82 - 3,69 (m, 2H, OCH₂CF₃); 3,41 - 3,25 (m, 2H, CHjOCH^); 3,19 - 2,64 (m, 2H, CH₂O); 0,98 a 0,97 (2s, 6H, 2CH₃C).

Příklad 7

Příprava (±)—1—(IH—1,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-difluorofenyl)-3,3-dimethyl-4(2,2,3,3-tetrafluoropropoxy)butanu (sloučenina 10)

Směs 2-(2,4-difluorofenyl)-2-[2-(2,2,3,3-tetrafluoropropoxy)-l, l-dimethylethyl]oxiranu (1,2 g; 3,5 mmol), 1,2,4-triazolu (480 mg; 7 mmol) a uhličitan draselný (970 mg; 7 mmol) v dimethylformamidu (12 ml) byla za míchání udržována 8 hod při teplotě 105 °C. Směs byla ochlazena, sraženina byla odfiltrována a roztok byl koncentrován za sníženého tlaku.

Olejovitý zbytek (1,5 g) byl čištěn chromatografií na koloně silikagelu (eluent hexan : ethylacetát = 8 : 2) za poskytnutí sloučeniny 10 (1,1 g; výtěžek 76 %) jako bílé pevné látky.

Teplota tání 84 až 86 °C 'H-NMR (CDC1₃): 8,01 (bs, IH, triazol); 7,69 (s, IH, triazol); 7,62 -7,65 (m, 3H, Ar); 5,87 (tt, IH, JHF = 53,5 Hz, CHF₂); 5,38 - 4,42 (m, 2H, CHr-triazol); 5,22 (s, IH, OH); 3,88 - 3,75 (m, 2H, CH₂CF₂); AB systém: VA= 3,63, VB = 3,28, JAB = 9,3 Hz, CHr-O; 1,01-0,96 (m, 6H, CH₃CCH₃).

Podobným způsobem byla připravena následující sloučenina:

(±)-l-(lH-l,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-difluorofenyl)-3,3-dimethyl-4-(2,2,2-trifluoroethoxy)butan (sloučenina 11) - výtěžek 55 %

Teplota tání 71 až 72 °C 'H-NMR (CDC1₃): 8,01 - 8,00 (m, IH, CH-triazol); 7,68 (s, IH, CH-triazol); 7,62- 6,55 (m, 3H, Ar); 5,39 -4,45 (m, 2H, CHr-triazol); 5,23 (s, IH, OH); AB systém: VA= 3,84, VB = 3,77, JAB = 8,7 Hz, CCH₂O; AB systém: VA 3,70, VB = 3,30, JAB = 8,8 Hz, CH₂CF₃; 1,00 - 0,96 (m, 6H, CH₃CCH₃).

Příklad 8

Příprava 0-(3-(2,4-difluorofenyl)-3-hydroxy-2,2-dimethyl-4-( 1 H-l ,2,4-triazolyl)]-butyl-Smethyldithiokarbonátu % vodný roztok hydroxidu sodného (25 ml) a hydrogensíranu tetrabutylamonného (8 mg) byly přidány k roztoku (±)-3-(2,4-difluorofenyl)-2,2-dimethyl-4-(lH-l,2,4-triazolyl)-l,3butandiolu (818 mg; 2,75 mmol) v sirouhlíku (10 ml) a methylenchloridu (15 ml). Za míchání byl při 10 °C přidán methyljodid (430 mg; 3,02 mmol) a míchání pokračovalo 1 hod při 10 °C.

Fáze byly odděleny, vodná fáze byla extrahována methylenchloridem (25 ml), spojené organické fáze byly promyty vodou (25 ml), sušeny síranem sodným a odpařeny za poskytnutí pevného žlutého zbytku (1,35 g), který byl čištěn chromatografií na koloně silikagelu (eluent ethylacetát : hexan = 7:3) za získání 0-(3-(2,4-difluorofenyl)-3-hydroxy-2,2-dimethy 1-4-( 1H

-10CZ 289586 B6 l,2,4-triazolyl)]-butyl-S-methyldithiokarbonátu (950 mg; výtěžek 89 %) jako světle žluté pevné látky.

Teplota tání 113 až 115 °C ‘H-NMR (CDC1₃: 8,01 (d, IH, CH-tetr.); 7,70 (s, IH, CH-tetr.); 7,66-6,52 (m,3H,Ar); 5,25-4,41 (m, 2H, CH₂-triazol); 4,71 -4,40 (m, 2H, CH₂O); 2,55 (s, 3H, CH₃S); 1,11 a 1,09 (2s, 6H, 2CH₃C).

Příklad 9

Příprava (±)—1—(IH—1,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-dÍfluorofenyl)-3,3-dimethyl-4-trifluoromethoxybutanu (sloučenina 12)

Komplex kyselina fluorovodíková - pyridin [(HF)₉/pyridin; 2,67 ml; 11,79 mmol] a potom O-[3-(2,4-difluorofenyl)-3-hydroxy-2,2-dimethyl-4-(lH-l,2,4-triazolyl)]-butyl-S-methyldithiokarbonát (520 mg; 1,34 mmol), připravený podle příkladu 8 a rozpuštěný v methylenchloridu (2 ml), byly přidány po kapkách k roztoku l,3-dibromo-5,5-dimethylhydantoinu (1,14 g; 4,02 mmol) v methylenchloridu (10 ml) při - 70 °C.

Teplota byla ponechána stoupnout na -20 °C a reakční směs byla za míchání udržována 2 hod. Směs byla vlita do 5 % vodného roztoku disiřičitanu sodného (25 ml) a pH směsi bylo upraveno 33 % hydroxidem sodným na 14.

Fáze byly odděleny, vodná fáze byla extrahována methylenchloridem (25 ml) a organické fáze byly sušeny síranem sodným, odpařeny za sníženého tlaku a olejovitý zbytek (480 mg) byl čištěn chromatografií na koloně silikagelu (eluent ethylacetát: hexan = 6:4) za poskytnutí sloučeniny 12 (120 mg; výtěžek 25 %) jako bílé pevné látky.

Teplota tání 96 až 98 °C ‘H-NMR (CDC1₃): 8,02 (d, IH, JHH = 2,9 Hz, CH-triazol); 7,70 (s, IH, CH-triazol); 7,63 - 7,57 (m, 3H, Ar); 5,37 (s, IH, OH); část AB systému ABX: VA = 5,26, VB = 4,46, JAB = 13,96 Hz, JAX = 3,0Hz, JBX2,2 Hz, CHr-triazol; AB systém: VA = 4,20, VB= 3,71, JAB = 9,5 Hz, CH₂OCF₃; 1,09 (d, 3H, JHF = 2,4 Hz, CH₃); 0,98 (s, 3H, CH₃).

Srovnávací příklad A

Příprava (±)-l-(lH-l,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-difluorofenyl)-3,3-dimethyl-4-ethoxybutanu (sloučenina Rl)

Podobným způsobem jako v příkladu 6, ale s použitím ethanolu namísto 2,2,3,3-tetrafluoropropanolu byla získána následující sloučenina: 2-(2,4-difluorofenyl)-2-(2-ethoxy-l,l-dimethyl)ethyloxiran (výtěžek 20 %) jako bezbarvý olej.

‘H-NMR (CDClj): 7,45-6,70 (m, 3H, Ar); 3,38 (q, 2H, CH₂CH₃); 3,20-2,60 (m, 2H, CH₂ epoxid); 3,17 - 3,02 (m, 2H, CH2OCH₂CH₃); 0,98 (s, 3H, CH₃C); 0,97 (s, 3H, CH₃C).

Podobným způsobem jako v příkladu 7 byl přidán k 2-(2,4-difluorofenyl)-2-(2-ethoxy-l,l-dimethyl)ethyloxiranu 1,2,4-triazol za získání sloučeniny Rl jako bílé pevné látky. Výtěžek 35 %.

Teplota tání 57 až 58 °C

-11 CZ 289586 B6 ’Η-NMR (CDC1₃): 8,07 (bs, 1H, CH-triazol); 7,68 (s, 1H, CH triazol); 7,60 - 6,57 (m, 3H, Ar); 5,47 (bs, 1H, OH); 5,32-4,48 (m, 2H, CHr-triazol); 3,45 (q, 2H, JHH = 6,9 Hz, CHjCHa); AB systém: VA = 3,30, VB = 3,22, JAB = 9,5 Hz, CHjOCHzCHj); 1,21 (t, 3H, CHjCHj); 1,02 (d, 3H, J = 2,3 Hz, CH₃C); 0,94 (d, 3H, J = 1,5 Hz, CH₃C).

Srovnávací příklad B

Příprava (±)—1—( 1 H-l ,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-difluorfenyl)-3-(2,2,3,3-tetrafluoropropoxy)butanu (sloučenina R2)

K suspenzi hydridu sodného (625 mg; 80%; 21 mmol) v dimethylformamidu (5 ml) byl po kapkách při 0 °C přidán 2,2,3,3-tetrafluoropropanol (2,25 ml; 25 mmol). Směs byla 1 hod za míchání udržována při pokojové teplotě, potom byl přidán 3-(2,4-difluorofenyl)-4-(lH-l,2,4triazolyl)-2,3-epoxybutan (1,25 g; 5 mmol) připravený podle popisu v Bull. Chem. Soc. Jap., 67 (1994), 1427- 1433, rozpuštěný v dimethylformamidu (1 ml) a reakční směs byla udržována 3 hod při teplotě 105 °C. Směs byla vlita do vody (50 ml) a extrahována ethyletherem (4x15 ml).

Organické fáze byly sušeny síranem sodným, odpařeny za sníženého tlaku za poskytnutí olejovitého zbytku (1,40 g), který byl čištěn chromatografií na koloně silikagelu (eluent ethylacetát : hexan = 6 : 4) za získání sloučeniny R2 (385 mg; výtěžek 20 %) jako bílé pevné látky.

Teplota tání 77,0 až 78,5 °C ’Η-NMR (CDC1₃): 7,85 a 7,72 (2s, 2H, 2CH-triazol); 7,48-6,66 (m, 3H, Ar); 5,91 (tt, 1H, JHF = 54,0 Hz, CHF₂); 4,93 - 4,63 (m, 2H, CHr-triazol; 4,31 (bs, 1H, OH); 4,17 - 3,75 (m, 3H, CHOCH₂); 1,05 (d, 3H, JHH = 8,2 Hz, CHjCH).

Příklad 10

Antimykotická účinnost in vitro

Stanovení inhibičního účinku na růst hub bylo provedeno makrometodou pomocí škály ředění půd v geometrické řadě (M. R. McGinnis a M. G. Rinaldi, „Antifungal drugs: mechanisms of action, drug resistance, susceptibility testing and assay of activity in biological fluids“, v Antibiotic in Laboratory Medicine, red. V. Lorian, Baltimore 1991). Byly použity kultivační půdy Yeast Nitrogen Base broth (YNB) a Sabouraud Dextrose broth (SDB) pro kvasinky, popřípadě plísně. Výsledky získané v SDB (po inkubaci 7 dní při 28 °C) byly vyjádřeny jako minimální inhibiční koncentrace (MIC) růstu hub, zatímco výsledky získané na YNB (po inkubaci při 35 °C 48 hod) byly vyjádřeny jako koncentrace schopné inhibovat růst kvasinek z 50 % (IC50). Jako referenční sloučeniny byly použity flukonazol, itrakonazol a genakonazol.

V následujících tabulkách jsou uvedeny hodnoty antimykotické účinnosti in vitro proti různým kmenům Candida spp., Aspergillus spp., Fusarium spp., Cryptococcus neoformans a Trichophyton mentagrophytes pro některé vybrané sloučeniny vzorce II.

Tabulka 1

Antimykotická účinnost sloučenin 1 až 10, 12 a referenční sloučeniny flukonazolu proti C. albicans, C. neoformans, T. mentagrophytes a A. fiímigatus in vitro

-12CZ 289586 B6

Sloučenina	IC50 (Mg/ml)	MIC (pg/ml)
C. albicans 1040	C. neoformans	T. mentagrophyíes	A. fumigatus
1	0,0156	0,004	0,125	8
2	0,0312	0,125	2	4
3	0,0625	0,0625	1	> 128
4	0,0312	0,5	4	> 128
5	0,0156	0,0156	0,25	8
6	0,0312	0,0625	0,5	16
7	0,0312	0,125	0,5	16
8	0,0312	0,0156	0,25	>4
9	0,0156	0,125	2	> 128
10	0,0156	0,0625	0,5	8
12	0,0156	0,0156	0,125	4
Flukonazol	0,5	2	16	> 128

Tabulka 2

Antimykotický účinek sloučenin 1, 3, 5 a referenčních sloučenin flukonazolu, itrakonazolu a genakonazolu proti Candida spp., Cryptococcus neoformans a dalších v poslední době izolovaných kmenů (Trichosporon sp., B. capitatus, Fusarium sp.)

Kmen	Slouč. 1	Slouč. 3	Slouč. 5	Flukonazol	Itrakonazol	Genakonazol
MIC» MIC»	MICjo MIC„	MÍC» MÍC»	MIC» MICjo	MÍC» MIC,o	MIC50 MIC90
C. albicans (7)	50,03 0.06	50,03 2	50,03 0,5	4 32	0,06 0,12	2 32
C. spp (5)	50,03 50,03	50,03 50,03	50,03 50,03	1 2	<0,03 0,06	0,5 1
C. tropicalis (2)	0,12	0,5	0,12	4-16	0,1	>64
C krusei (2)	50,03 - 0,12	50,03 - 0,5	50,03 0,12	16->64	<0,03-0,12	16-32
C. glabrata (2)	0,12	0,5-2	0,12	32->64	2->16	32->64
C. neoformans (4)	50,03 50,03	50,03 0,5	50,03 50,03	1 32	50,03 0,1	8 16
Trichosporon sp. (1)	50,03	0,12	50,03	32	-	32
B. capitatus (1)	50,03	0,06	0,06	4	-	16
Fusarium sp. (1)	0,25	16-64	0,25	-	-	64

Poznámky k tabulce 2: *C. parapsilosis, lusitaniae, kefyr

MIC vyjádřeno jako pg/ml (v závorkách jsou počty testovaných kmenů)

Tabulka 3

Antimykotická účinnost sloučeniny 1 a referenčních sloučenin itrakonazolu a genakonazolu proti nedávno izolovaným Aspergillus niger a Fusarium spp. in vitro

Druh	Kmen	Slouč. 1	Itrakonazol	Genakonazol
A.niger	94-6222	<0,03	<0,03	32
Fusarium sp.	81-256	0,25	2	64
Fusarium sp.	86-3369	0,5	2-16	-
Fusarium sp.	88-2116	0,5	2-8	-
Fusarium sp.	946301	0,5	2-16	-

Z hodnot uvedených v tabulce vyplývá, že sloučeniny podle předkládaného vynálezu mají široké rozmezí účinnosti in vitro. Výraznou účinnost mají zvláště sloučeniny vzorce II, a to i proti kmenům rezistentním k flukonazolu a itrakonazolu (Candida spp. a Cryptococcus neoformans)

- 13CZ 289586 B6 a proti dalším patogenním kmenům, odpovědným za infekce u pacientů s oslabenou imunitou (C. glabrata, C. krusei, Aspergillus spp. a Fusarium spp.~).

Příklad 11

Antimykotická účinnost in vivo

Bylo použito bílých myší Charles River (kmen CD1) o hmotnosti 23 až 25 g, krmených podle normy standardní dietou a vodou podle libosti.

Každému zvířeti byla do žíly injikována suspenze Ccmdida albicans 1040 (0,2 ml obsahující 2,5 x 10⁷ buněk/ml) ve fyziologickém roztoku. Ihned po infekci a po 4, 24 a 48 hodinách dostávala zvířata orálně (koncentrace 2% v arabské gumě) testované sloučeniny v dávkách stoupajících v geometrické řadě. Jako kontrola byla použita infikovaná skupina. Pozorování úmrtnosti myší pokračovalo 14 dnů. Z počtu zvířat, která přežila, byla vypočtena pomocí analýzy probits (L. Lison - „Statistica applicata alla biologia sperimentale. La programmazione dell'esperimento e l'analisi dei risultati“ - Casa Editrice Ambrosiana, 1961) průměrná ochranná dávka (DP50) pro každou koncentraci. Jako srovnávací sloučeniny byly použity sloučeniny R1 a R2. Jako referenční sloučeniny byly použity flukonazol a itrakonazol. V následujících tabulkách jsou uvedena data pro antimykotickou účinnost in vivo pro sloučeniny vzorce II po podání in vivo:

Tabulka 4

Antimykotická účinnost in vivo sloučenin 1 - 3 a referenční sloučeniny itrakonazolu u myši, experimentálně infikované C. albicans, vyjádřená jako procento přeživších zvířat

Sloučenina	Dávka mg/kg/os	% přeživších po dni
3	6
1	25	100	100
2	25	100	100
3	25	100	100
Itrakonazol	25	100	100
Kontrola	-	50	0

Tabulka 5

Antimykotická účinnost sloučenin 1, 3 - 7, 9, 12, Rl, R1 a referenčních sloučenin flukonazolu a itrakonazolu při orálním podání, vyjádřená jako průměrná ochranná dávka (PD50) po 8 a 14 dnech po infekci

Sloučenina	PD₅₀ (mg/kg/os)	PD50 (mg/kg/os)
8. den	14. den
1	0,120	0,74
3	0,49	1,3
4	0,31	1,29
5	0,50	1,14
6	0,42	1,10
7	1,5	2,19
9	0,89	1,57
12	1,09	1,39

- 14CZ 289586 B6

Tabulka 5 - pokračování

Sloučenina	PD50 (mg/kg/os)	PD50 (mg/kg/os)
8. den	14. den
Rl	>4	>4
R2	>4	>4
Itrakonazol	2,31	>8
Flukonazol	0,125	0,61

Z uvedených hodnot vyplývá, že sloučeniny vzorce II podle předkládaného vynálezu jsou při orálním podávání účinné v nižší průměrné ochranné dávce než itrakonazol a mají alespoň stejnou účinnost jako flukonazol.

Hodnoty uváděné v tabulce 2 ukazují zvláště v případě sloučeniny 1 podobné vlastnosti jako jsou vlastnosti flukonazolu.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Azolový derivát obecného vzorce II

Ri znamená chlor, fluor nebo trifluormethyl;

R₂ znamená atom vodíku, chlor, fluor nebo trifluormethyl;

Z znamená CH nebo N;

R₃, R4 a R₅, stejné nebo různé, znamenají atom vodíku nebo Cj až C₄ alkyl za předpokladu, že když R₃ znamená atom vodíku, R» je různé od R₅;

X znamená O nebo S;

R_é znamená difluormethyl, trifluormethyl, l,l,2-trifluor-2-chlorethyl, 1,1-difluorethyl, 2,2,2trifluorethyl, 1,1,2-trifluorethyl, 1,1,2,3,3,3-hexafluorpropyl, 2,2,3,3-tetrafluorpropyl, a jejich izomery;

a jejich soli s farmaceuticky přijatelnými kyselinami;

-15CZ 289586 B6 s vyloučením sloučenin 1-(1H-1,2,4—triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-dichlorfenyl)-3-methyl-4(1,1,2,2-tetrafluorethoxy)butan, l-( 1 H-l ,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-dichIorfenyl)-3methyM-( 1,1,2,2-tetrafluorethoxy)hexan, l-( 1 Η-1,2,4-tetrazolyl)-2-hydroxy-2-(4-chlorfenyl)-3,3-dimethyl-4-( 1,1,2,2-tetrafluorethoxy)butan, a 1 -(1 H-l ,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2(4-chlorfenyl)-3-methyl-4-( 1,1,2,2-tetrafluorethoxy)butan.
2. Azolové deriváty podle nároku 1, kterými jsou l-(lH-l,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4dichlorfenyl)-3-methyl-4-( 1,1,2,2-tetrafluorethoxy)butan, l-( 1 H-l ,2,4-triazolyl)-2-hydroxy2-(2,4-dichlorfenyl)-3-methyl-4-( 1,1,2,2-tetrafluorethoxy)hexan, 1 -(1 H-l ,2,4-tetrazolyl)-2hydroxy-2-(4-chlorfenyl)-3,3-dimethyl-4-( 1,1,2,2-tetrafluorethoxy)butan, a l-( 1 H-l,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(4-chlorfenyl>-3-methyl-4-( 1,1,2,2-tetrafluorethoxy)butan, pro použití v lékařství.
3. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje azolový derivát podle nároku 2 ve směsi s farmaceuticky přijatelným nosičem.