CZ316997A3

CZ316997A3 - Azolové sloučeniny a farmaceutický prostředek s jejich obsahem

Info

Publication number: CZ316997A3
Application number: CZ973169A
Authority: CZ
Inventors: Enrico Albini; Giovanna Schioppacassi
Original assignee: Zambon Group S. P. A.; Isagro S. P. A.
Priority date: 1995-04-07
Filing date: 1996-04-02
Publication date: 1998-03-18
Also published as: HUP9801596A3; EP0819124A1; CZ289586B6; DE69616531D1; KR100418128B1; EP0819124B1; SK282902B6; NO974609L; ITMI950707A1; WO1996031490A1; ATE207909T1; ES2164882T3; OA10522A; DK0819124T3; PT819124E; JPH11503141A; HUP9801596A1; AU5499496A; NZ306439A; SK135197A3

Description

Azolové sloučeniny a farmaceutický prostředek s jejich obsahem

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká sloučenin s antimykotickou 5 účinností pro humánní a veterinární použití a zvláště azolových sloučenin s antimykotickou účinností použitelných pro léčení a prevenci infekcí, způsobených u lidí a zvířat houbami a kvasinkami.

Dosavadní stav techniky

Mezi antimykotickými sloučeninami známými z literatury tvoří důležitou část tzv. azolové deriváty, mezi které patří některé sloučeniny používané v terapii, jako je flukonazol (Flucónazoie) (The Měrek Index, XI. vydání, No. 4054, str. 645), itrakonazol (Itracoriažůle) (The Měrek Index, XI. vyd., No. 5131, str. 305) a ketokonazol (Ketoconazole) (The Měrek index, XI. vyd., No. 5181, str. 835).

Pokud je. známo, žádné z těchto sloučenin nemají výrazný antimykotický účinek proti určitým patogenním houbovým kmenům, které indukují u pacientů se sníženou imunologickou odolností infekce, někdy i fatální.

2o Mezi azolovými deriváty známými jako antimykotické látky pro humánní nebo veterinární použití, bylo popsáno několik sloučenin, které se vyznačují přítomností funkční skupiny terciárního alkoholu vzorce

(D φ* ··♦· kde Α_ζ znamená triazolovou nebo imidazolovou skupinu, X je s výhodou chlór, fluor nebo triíluormethyl, R je s výhodou atom vodíku, chlór nebo fluor, R’.a R jsou stejné nebo různé a znamenají atom vodíku nebo alkyl, Y znamená S, SO, SO₂ nebo O a A znamená alkyl;

které budou dále označovány termínem azolové terciární alkoholy.

Mezí těmito azolovými terciárními alkoholy je možno například citovat sloučeniny, popisované v evropských patentových přihláškách No. 54974 (Sumitomo Chemical Company Limited), No. 61835 (Imperiál Chemical Industries PLC), No. 107392 (Pfizer Limited), No. io 140154 (Sumitomo Chemical Company Limited), No. 178533 (Sumitomo Pharmaceutical Company Limited), No. 435081 (SS Pharmaceutical Co. Ltd) a No. 473387 (Sankyo Company Limited),

Pro některé z těchto sloučenin ' byly udávány výrazné antimykotické účinky pro místní i pro systémové použití, někdy ppro 15 určité rody. Pokud je však známo, jedinou studovanou sloučeninou je sloučenina známá jako genakonazol (2R, 3R)-a-(2,4-difluorfenyl)-a-[1(methylsulfonyl)ethyl]-1 H-1,2,4-triazol-1 -ethanol, popisovaná v evropské patentové přihlášce No. 178533.

V poslední době byla popsána třída azolových terciárních 20 alkoholů (I) s antimykotickými účinky, kde R’ a R” jsou atomy fluoru, X je jednoduchá vazba a A znamená difluormethylovou skupinu [japonská patentová přihláška No. 07/70087 firmy Taisho Pharma Co. Ltd. - Chemical Abstracts, díl 123, No. 228190 (1995)].

Podstata vynálezu

Nyní bylo zjištěno, že třída azolových derivátů vzorce

• 4 4	* ·«	4 4	4 4 4 4
4 4 4	4 4	4	4 4
4 4 4 4	• · 4	4 4	4 4
4 4 4 ··· 44	• 4 444 4444	44	4 4 4

(Π)

Ri znamená chlór, fluor nebo trifluormethyl;

R² znamená atom vodíku, chlór, fluor nebo trifluormethyl;

Z znamená CH nebo N;

R3, R₄ a Rg, stejné nebo různé, znamenají atom vodíku nebo Ci až C₄10 alkyl za předpokladu, že když R₃ znamená atom vodíku, R₄ je různé od R_s;

X znamená O nebo S;......

Re znamená C1 až Cg polyfluoralkylovou skupinu, obsahující alespoň 2 atomy fluoru a popřípadě další atomy halogenu, zvolené z chlóru a 15 brómu;

popisovaná v evropské patentové přihlášce No. 315946 (Presidenza del Consiglio dei Ministři - Ufficio del Ministero. per il Coordinamento delle Iniziative per la Ricerca Scientifica e Tecnologica) jako sloučeniny pro zemědělské sloučeniny s imunizačním účinkem proti houbové patogenezi a regulačním účinkem na růst rostlin směrem k užitečnému růstu, má silný antimykotický účinek proti širokému rozmezí patogenních hub u lidí a zvířat, zvláště také proti kmenům hub, rezistentním vůči antimykotickým látkám, používaným při léčení a proti patogenním 25 kmenům hub, odpovědným za infekce u pacientů s oslabenou imunitou, a je aktivní při místním a systémovém podání.

Předmětem předkládaného vynálezu jsou tedy sloučeniny • · · · ·

(Π)

s kde

Rj znamená chlór, fluor nebo trifluormethyl;

R₂znamená atom vodíku, chlór, fluor nebo trifluormethyl;

Z znamená CH nebo N;

R₃, R₄ a R_s, stejné nebo různé, znamenají atom vodíku nebo Cj až C₄ alkyl za předpokladu, že když R₃ znamená atom vodíku, R₄ je různé od R_s;

X znamená O nebo S;

R_s znamená Ci až C₅ polyfluoralkyiovou skupinu, obsahující alespoň 2 atomy fluoru a popřípadě jiné atomy halogenu, zvolené z chlóru a is brómu;

a jejich soli s farmaceuticky přijatelnými kyselinami;

s vyloučením sloučenin 1-(1H-1,2,4-triazqlyl)-2-hydroxy-2-(2,4dichlorfenyl)-3-methyl-4-(1,1,2,2-tetraf[uarethoxy)butan, 1 -(1 H-1',2,4triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-dÍchlorfenyl)-3-methylr4-(1,1,2_l2-tetrafluor2o ethoxy)hexan, 1-(1H-1,2,4-tetrazolyl)-2-hydroxy-2-(4-chlorfenyl)-3,3dimethyl-4-(1,1,2,2-tetrafluorethoxy)butan, a 1-(1 H-1,2,4-triazolyl)-2hydroxy-2-(4-chlorfenyl)-3-methyl-4-(1,1,2,2-tetrafluorethoxy)butan.

Dalším předmětem předkládaného vynálezu jsou sloučeniny 1(1 H-1,2,4-triazo ly l)-2-hýdroxy-2-(2,4-dich iorf eny l)-3-methy 1-4-(1,1,2,225 tetrafluorethoxy)butan, 1 -(1 H-1,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-dichlorfenyl)-3-methyl-4-(1,1,2,2-tetrafluorethoxy)hexan, 1 -(1 H-1,2,4tetrazolyl)-2-hydroxy-2-(4-chlorfenyl)-3,3-dimethyl-4-(1,1,2,2-tetrafluorethoxy)butan, a 1 -(1 H-1,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(4-chlorfenyl)3-methyi-4-(1,1,2,2-tetrafluorethoxy)butan, uváděné jako specifické • · 9 · · * • ··9 Μ ••9 · 9···* ♦ ♦· ♦ · 9 9 9 ·· ♦ * 9 ·9999 _ 9·· · · «·

- 5 - ♦·♦ ·* ··· ···· ··9 příklady v evropské patentové přihlášce No. 351946, pro použití v lékařství.

Pro zjednodušení budou sloučeniny, které jsou předmětem předkládaného vynálezu pouze jako sloučeniny pro použití v lékařství, s dále označovány jako sloučeniny vzorce II.

Sloučeniny vzorce II mají silnou antímykotickou účinnost se širokým spektrem, zvláště proti kmenům Candida spp a Cryptococcus neoformans, které jsou rezistentní na flukonazol a itrakonazol, a proti Candida glabrata, Candida krusei, Aspergillus spp a Fusaríum spp, io které jsou rezistentní na itrakonazol a stejným patogenním kmenům, odpovědným za mykotické infekce u pacientů se sníženou imunitou, a jsou použitelné pro léčení a prevenci infekcí, způsobených houbami a kvasinkami u lidí a zvířat.

Sloučeniny vzorce II obsahují alespoň jedno centrum chiraiity 15 a proto mohou být ve formě stereoizomerů.

Jednotlivé stereoizomery sloučenin vzorce II stejně jako jejich směsi spadají rovněž do rámce předkládaného vynálezu.

Pod termínem až C₄ alkyl ve významu R₃, R₄ a Rs se rozumí skupiny methyl, ethyl, n. propyl, izopropyl, n. butyl, izobutyl, s. butyl 2o a t. butyl, přičemž výhodné jsou skupiny methyl a ethyl.

Pod termínem až Cg polyfluoralkylová skupina obsahující alespoň 2 atomy fluoru se s výhodou rozumí skupiny difluormethyl, trifluormethyl, 1,1,2-trífluor-2-chlorethyl, 1,1 -difluorethyl,. 2,2,2trifluorethyl, 1,1,2-trifluorethyl, 1,1,2,3,3,3-hexafluorpropyl, 2,2,3,325 tetrafluorpropyl, 1,1,2,2-tetrafluoroethyl a jejich izomery; ještě výhodnější je skupina 1,1,2,2-tetrafluorethyl.

Solemi sloučenin vzorce II jsou soli s farmaceuticky přijatelnými organickými nebo anorganickými kyselinami, jako je kyselina chlorovodíková, bromovodíková, jodovodíková, sírová, dusičná, 30 fosforečná, octová, šťavelová, maleinová, benzoová, « · 4 · · · benzensulfonová, 4-methylbenzensulfonová, fumarová, mléčná, vinná, citrónová a glukonová.

Výhodné sloučeniny vzorce IE jsou sloučeniny, kde Rí znamená chlór nebo fluor, R₂ znamená atom vodíku, chlór nebo fluor, R₃5 znamená methyl, R₄ a R₅, stejné nebo různé, znamenají atom vodíku, methyl nebo ethyl, Z znamená N a R_s je skupina 1,1,2,2tetrafluorethylová.

Ještě výhodnějšími sloučeninami vzorce II jsou sloučeniny, kde Ri Znamená chlór nebo fluor, R₂ znamená atom vodíku, chlór nebo 10 fluor, R₃ znamená methyl, R₄,a Rs, stejné nebo různé, znamenají atom vodíku, methyl nebo ethyl, Z znamená N a R₆ znamená skupinu 1,1,2,2-tetrafluorethyl a X znamená O.

Výhodnými příklady uvedených sloučenin vzorce II jsou následující sloučeniny:

1-(1H-1,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-dichlorfenyl)-3-methyl-4(1,1,2,2-tetrafluorěthoxy)butan,

-(1H-1 _l2,4-triazolyl)-2-hydróxy-2-(2,4-dichlorfenyl)-3-methyl-4(1,1,2,2-tetrafIuorethylthio)butan

-(1 H-1,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-difluorfenyl)-3-methyl-420 (1,1,2,2-tetrafluorethoxy)butan

-(1 H-1,2₁4-triazoiyl)-2-hydroxy-2-(2,4-difluorfenyl)-3-methyl'4(1,1,2,2-tetrafluorethylthio)butan

-(1 H-1,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(4-chlorfenyl)-3-methyl-4-(1,1,2,2tetrafluorethoxy)butan

1-(1 H-1,2,4-triazólyl)-2-hydroxy-2-(4-chlorfenyl)-3-methyl-4-(1,1,2,2tetrafluorethylthio)butan

1-(1H-1,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-difluorfenyl)-3,3-dÍmethyl-4(1,1,2,2-tetrafIuorethoxy)butan

-(1 H-1,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-difluorfenyl)-3,3-dimethyl-43o (1,1,2,2-tetrafluorethylthio)butan φ φ · · φ φ » >·♦ ·· φφ φ · ·· . ·· • ·· · ·9 9 9 ···· ♦ · · · 9 Φ Φ • Φ · · · *9 y ··♦ φ» ··* *·.9 _f|f

-(1 Η-1,2,4-triazo ly l)-2-hydroxy-2-(4-f luorfeny l)-3-methy 1-4-( 1,1,2,2tetrafluorethoxyjbutan

-(1H-1,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(4-fluorfenyl)-3-methy 1-4-(1,1,2,2tetrafluorethylthio)butan

1 -(1 H-1,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(4-chlorfenyl)-3,3-dimethyl-4(1,1,2,2-tetrafluorethoxy)butan

-(1 H-1,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(4-chlorfenyl)-3,3-dimethyl-4(1,1,2,2-tetrafluorethylthio)butan

-(1 H-1,2,4-triazolyl)-2-hydřoxy-2-(4-fluorfenyl)-3,3-dimethyl-4io (1,1.2,2-tetrafluorethoxy)bůtan

-(1 H-1,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(4-fluorfenyl)-3,3-diméthyl-4(1,1,2,2-tetrafluorethylthio)butan

1-(.1 H-1,2_I4-tnazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-dichlorfenyl)-3-methyl-4- (1,1,2,2-tetrafluorethoxy)hexan

1 -(1 H-1,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-dichlorfenyl)-3-nnethyl-4(1,1,2,2-tetrafluorethylthio)hexan

-(1 H-1,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-difluorfenyl)-3-methyl-4(1,1,2,2-tetrafluorethoxy)hexan

-(1 H-1,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-difluorfenyl)-3-méthyl-42o. (1,1,2,2-tetrafluorethylthiojhexan

-(1 H-1,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-dichlorfenyl)-3,3-dimethyl-4(1,1,2,2-tetrafluorethoxy)butan

-(1 H-1,2_I4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-dichlórfenyl)-3,3-dimethyí-4(1,1,2,2-tetrafluorethylthio)hexan.

Výroba sloučenin vzorce li může probíhat podle postupů syntéz, popisovaných v již citované evropské patentové přihlášce No 315946.

Alternativním způsobem výroby sloučenin vzorce II, kde X znamená O a R₆ znamená trifluormethylovou skupinu, je působení sirouhlíku a methyljodidu za bazických podmínek na alkoholový 30 meziprodukt vzorce '

(ΙΠ) kde Ri, R2, R_3l R_4i R; a Z mají výše uvedené významy a X znamená O, se sirouhlíkem a methyIjodidem za bazických podmínek a následnou fluorací vzniklého methyldithíokarbanátu.

Oddělování stereoizomerů II je možno provádět běžnými způsoby, jako je frakční krystalizace a chromatografie. Přípravu solí sloučenin vzorce II je možno provádět známými způsoby, například míšením ekvimolárních množství sloučeniny vzorce II a zvolené kyseliny v roztoku a oddělením solí srážením a filtrací nebo odpařením rozpouštědla. Sloučeniny vzorce II a jejich soli jsou antimykotické sloučeniny, použitelné pro léčení a prevenci infekcí, způsobených houbami a kvasinkami u lidí a zvířat. Ve skutečnosti mají sloučeniny vzorce II, které jsou předmětem předkládaného vynálezu, antimykotický účinek proti kvasinkám, vláknitým houbám, dermatofytům a dímorfním houbám. Antimykotický účinek byl vyhodnocován in vitro jako IC₅₀ a MIC (minimální inhibiční koncentrace) proti řadě kmenů, jako například Candida albicans, Cryptococcus neoformans, Trichophyton mentagrophytes, Aspergillus fumigatus, Candida parapsilosis, Candida lusitaniae, Candida kefyr, Candida tropicaíis, Candida krusei, Candida glabrata, Aspergilius niger 25 a Fusarium spp.

Je třeba podtrhnout, že sloučeniny vzorce II podle předkládaného vynálezu se ukázaly jako aktivní proti všem testovaným kmenům Candida spp. a Cryptococcus neoformans, včetně kmenů rezistentních na flukonazol, itrakonazol a genakonazol.

toto t ·· · ·♦ · · ···«·« · • toto · · · « · • •toto ♦ ··«»«# • · · · · toto g «911· 99« ««** ·« «

Zvláště výrazný antimykotický účinek byl také zjištěn proti kmenům Candida glabrata a Fusarium spp., rezistentním proti itrakonazolu a genakonazolu a proti Candida krusei a Aspergillus fumigans, rezistentním proti flukonazolu a genakonazolu, přičemž jde o patogenní kmeny, odpovědné za infekce u pacientů s oslabenou imunitou.

Antimykotický účinek in vivo byl vyhodnocován při podání intraperitoneální a orální cestou na modelu Candida experimentálně vyvolaného u myši, proti kmenům Candida albicans, citlivým na flukonazol a itrakonazol.

Z těchto experimentů in vivo byla rovněž určena ochranná dávka 50 % (PD₅₀) sloučenin vzorce II, přičemž bylo zjištěno, že je alespoň srovnatelná s ochrannou dávkou referenčních sloučenin.

Sloučeniny vzorce II podle předkládaného vynálezu jsou proto aktivní při rozsáhlých hlubokých mykózách, ale zvláště proti patogenům, odpovědným za infekce u pacientů s oslabenou imunitou, a to při místním, orálním a parenterálním podávání při dobrém terapeutickém indexu.

Sloučeniny-vzorce II jsou tedy použitelné v humánním nebo veterinárním lékařství pro léčení a prevenci systémových a slizničních infekcí, způsobených houbami a kvasinkami. Výrazná farmakologická účinnost sloučenin II, která se projevuje také proti kmenům rezistentním k antimykotikům používaným při léčení i proti nedávno izolovaným kmenům, odpovědným za infekce pacientů s oslabenou imunitou, je zvláště překvapující v tom, že tyto sloučeniny se popisují v evropské patentové přihlášce No 315946 pouze jako sloučeniny pro zemědělské použití, které mají imunizační účinnost proti patogenezi hub a účinnost regulující růst užitečným směrem.

Farmakologická účinnost sloučenin vzorce II je ještě více překvapující pokud si uvědomíme, že tyto sloučeniny, u kterých jsou splněny určité požadavky na strukturu společnou azolovým terciárním • · · alkoholům popisovaným v literatuře, jsou charakterizovány přítomností řetězce s 2 atomy uhlíku mezi atomy uhlíku nesoucími hydroxylovou skupinu a atom kyslíku nebo síry, a přítomností polyfluorovaného alkylu v etherové nebo thioetherové funkční skupině. Tyto požadavky 5 na strukturu nebyly pódle našich znalostí v literatuře v uvedené vzájemné kombinaci v rámci sloučenin třídy azolových terciárních alkoholů s antifungální účinností dosud popsány.

V této souvislosti jsou zvláštní strukturní požadavky na sloučeniny vzorce II podle předkládaného vynálezu výjimečně 10 překvapující, když vezmeme v úvahu, že sloučeniny s velmi podobnými strukturními vlastnostmi, jako jsou sloučeniny identifikované jako R1 a R2, totiž 1-(1 H-1,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2„ j. .(2,4-difluorfenyl)-3,3-dimethyl-4-ethoxybutan „a .1-(.1 H-1,2_l4-triazolyl)2-hydroxy-2-(2,4-difluorfenyl)-3-(2,2,3,3-tetrafluorpropoxy)-butan, jsou 15 ve srovnání se sloučeninami vzorce II v podstatě neaktivní. Pro humánní nebo veterinární použití mohou být sloučeniny vzorce II podávány ve směsí s vhodným nosičem v závislosti na cestě podávání. Dalším předmětem předkládaného vynálezu jsou proto farmaceutické prostředky obsahující sloučeninu vzorce II ve směsi s 20 farmaceuticky přijatelným nosičem. Sloučeniny vzorce II nebo jejich soli mohou být podávány orálně ve formě tablet, kapslí, roztoků nebo suspenzí.

ř ''

Pro parenterální podávání, například intravenózní, intramuskulární nebo šubkutánní cestou, budou sloučeniny vzorce II 25 nebo jejich soli ve formě sterilních vodných roztoků.

Alternativně mohou být sloučeniny vzorce II nebo jejich soli podávány ve formě čípků nebo pesarů.

Pro místní podávání budou sloučeniny vzorce II nebo jejich soli v prostředku ve formě krémů nebo prášků.

Pro orální nebo parenterální podávání je denní dávka sloučeniny vzorce II obecně od 0,1 do 50 mg/kg, s výhodou od 1 do

*·· ··*«

mg/kg, která může být rozdělena do jedné nebo více dávek, podávaných ve vhodných intervalech.

Pro lepší ilustraci předkládaného vynálezu se nyní uvádějí následující příklady.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Následující sloučeniny byly připraveny podle postupů popsaných v evropské patentové přihlášce Ňo. 315946. (+)-1-(1H-1,2,4-triazolyl)-2-hvdroxv-2-(2,4-dichlorofenvi)-3-methyl-4(1,1,2,2-tetrafluoroethoxv)butan (sloučenina. 1) .. _____ _____.

(±)-1-(1H-1.2_t4-triazolvl)-2-hvdroxv-2-(2,4-dichlorofenvi)-3-methyl-4(1,1,2,2-tetrafluoroethoxy)hexan (sloučenina 2) (±)-1-(1H-1.2,4-triazolvl)-2-hvdroxv-2-(4-chlorofenvl)-3,3-dimethyl-4(1,1,2,2-tetrafluoroethoxv)butan (sloučenina 3) (±)-1 -(1H-1,2,4-triazolvl)-2-hvdroxy-2-(4-chlorofenyl)-3-methyl-4(1,1,2,2-tetraf luoroethoxv)butan (sloučenina 4)

Příklad 2

Příprava (+)-1-(1 H-1,2,4-triazolvl)-2-hydroxv-(2.4-difluórfehvl)-3,3dimethvl-4-(1,1,2,2-tetrafluorethoxy)butanu (sloučenina 5)

K roztoku (±)-3-(2,4-difluorfenyl)-2,2-dimethyl-4-(1H-1,2,4triazolyl)-1,3-butandiolu (5 g; 16,8 mmol) a dimethylšulfoxidu (8 mi) v toluenu (60 ml) byl za míchání při - 5 °C přidán práškový hydroxid draselný (5,33 mg; 9,50 mmol). Reakční atmosféra byla nahrazena tetrafluorethylenem a směs byla udržována 90 min za míchání při - 5 °C. Po přídavku vody (120 ml) byla organická fáze promyta 5 % kyselinou chlorovodíkovou (80 ml) a smísena s bezvodým hydrogenuhličitanem sodným (6,5 g); směs byla míchána 30 min.

·· · »· · · ···”· a • ·· · · · • · · ·· a · • · * · ·· a ·*· ·· ··· ···· »

-12Kapalná fáze byla odfiltrována a rozpouštědlo bylo odpařeno za sníženého tlaku za poskytnutí olejovitého zbytku, který byl Čištěn bleskovou chromatografií (eluent hexan : ethylacetát = 6:4). Sloučenina 5 (5,7 g; výtěžek 85 %) byla získána jako bílá pevná látka.

Teplota tání: 81 - 82,5 °C ¹H-NMR (CDCb): 8,01 (d, '1H, CH-tetr.); 7,69 (s, 1H, CH-cat.); 7,63 6,56 (m, 3H, Ar); 5,70 (tt, 1H, JHF = 53,4 Hz, CHF₂); 5,33 (bs, 1H,

OH); 5,29 - 4,41 (m, 2H, CH₂-triazol), AB systém: VA = 4,19, VB =

3,75, JAB = 9,8 Hz, CH₂Ó; 1,06 (d, 3H, JHF = 2,4 Hz, CH₃); 0,98 (s, ίο 3H, CH₃).

Podobným způsobem byly připraveny následující sloučeniny.

(±)-1 -(1H-1,2,4-triazolvl)-2-hvdroxy-2^(2,4-difluorofenvl)-3-methyl-4(1,1;2,2-tetrafluoroethoxv)butan (sloučenina 6) - výtěžek 88 %

Teplota tání 112 -114 °C ¹H-NMR (CDCI₃): 7,81 a 7,74 (2s, 2H, tetr.); 7,36 - 6,64 (m, 3H, Ar);

5,73 (tt, 1H, JHF = 52,9 Hz, CHF₂); 4,99 (bs, 1H, OH); 4,95 - 4,53 (m,

2H, CH₂-triazol), část AB systému ABX: VA = 4,46, VB = 3,94, JAB =

10,2 Hz, JAX = 7,3 Hz, JBX = 4,9 Hz, CH₂O; 2,63 - 2,45 (m, 1H, CHCHj); 0,75 (d, 3H, CH₃CH).

2o (±)-1-(1H-1,2,4-triazolvi)-2-hvdroxy-2-(2.4-^ÍdiflUorofenyl)-3-ethyl-4(1,1,2,2-tetrafluoroethoxy)butaňnitrát (sloučenina 7) - výtěžek 80 %

Teplota tání 144 - 145 °C (acetonitril - izopropylether) ¹H-NMR (ČDCle): 9,58 (s, 1H, CH-triazol); 8,05 (s, 1H, CH-triazol);

7,37 - 6,67 (m, 3H, Ar); 6,08 (bs, H⁺); 5,80 (tt, 1H, JHF = 52,6 Hz,

CHF₂), AB systém: VA = 5,11, VB = 4,87, JAB = 14,2 Hz, CH-triazol;

část AB systému ABX: VA = 4,42, VB = 4,21, JAB = 11,1 hz, JAX = 7,7

Hz, JBX = 2,6 Hz, CH₂O; 2,41 - 2,30 (m, 1H, CHCH₂); 1,32 - 1,18 (m,

2H, CH-CH₂); 0,83 (t, 3H, JHH = 7,1 Hz, CH₃).

(±)-1-(1H-1,2,4-triazoivl)-2-hvdroxv-2-(2_l4-dichlorofenyl)-3,3-dimethyl· . 4-(1,1,2,2-tetrafluoroethoxv)butan (sloučenina 8) - výtěžek - 67 %

Teplota tání 102,5 - 104,5 ^aC (hexan - izopropylether)

-13 ¹H-NMR (CDCI₃): 8,23 a 7,71 (2s, 2H, triazol); 7,86 - 7,12 (m, 3H, Ar); 5,57 (tt, 1H, JHF = 53 HZ, CHF₂); 5,86 (s, 1H, OH); AB systém: VA = 5,86, VB = 4,45, JAB = 14,3 Hz, CH₂-triazol; AB systém: VA = 4,23, VB = 3,80, JAB = 9,8 Hz, CH₂O; 1,13 a 1,02 (2s, 6H, 2CH₃).

(=)-1-(1 H-1,2,4-triazolvl)-2-hvdroxv-2-(2,4-difluorofenvl)-3,3-dimethvl-

4-(1,1,2,3,3,3-hexafluoro-1-propyl)butan (sloučenina 9) - výtěžek 18 % substitucí tetrafluoroethylenu 1,1,2,3,3,3,-hexafluoropropenem. Teplota tání 84 - 85 ^qC (hexan) ¹H-NMR (CDCI₃): 8,00 (d, 1H, CH-tetr.); 7,69 (s, 1H, CH-cat.); 7,63 6,56 (m, 3H, Ar); 5,84 (bs, 1H, OH); 5,78 - 4,38 (m, 2H, CH₂-triazol); 5,00 - 4,60 (m, 1H, CHF); 4,35 - 3,73 (m, 2H, OCH₂); 1,07 - 1.00 (m, 6H, 2CH₃).

Příklad 3

Výroba ethylesteru kyseliny 3-(2,4-difluorofenyl)-3,4-epoxy-2,2dimethvlbutanové

K roztoku diizopropylamidu lithného (připraveného z nbutyllithia, 6,8 ml, 2,5 M roztok v hexanu a z diizopropylaminu, 2,38 ml 1,72 g, 17 mmol) v tetrahydrofuranu (10 ml) při - 78 °C byl po kapkách přidáván roztok ethylesteru kyseliny izomáselné (1,88 g; 16 mmol) v tetrahydrofuranu (10 ml). Po 30 min byl po kapkách přidáván při udržování teploty nižší než - 70 °C roztok 1 -(2,4-difluorofenyl)-2bromoethanonu (4,0 g; 17 mmol) v tetrahydrofuranu (10 ml). Byl přidán nasycený vodný roztok chloridu amonného, fáze byly odděleny a vodná fáze extrahována ethylacetátem (2 x 25 ml). Spojené organické fáze byly promyty vodným roztokem 5 % hydrogenuhličitanu sodného (25 ml) a vodou (25 ml), sušeny síranem sodným a odpařeny za sníženého tlaku za poskytnutí ethylesteru kyseliny 3-(2,4difIuorofenyl)-3,4-epoxy-2,2-dimethylbutanové (4,2 g, výtěžek 96 %) jako světle žlutého oleje.

- 14 ¹H-NMR (CDCI₃): 7,41 - 6,67 (m, 3H, Ar); 4,11 (q, 2H, C00CH₂); 3,26 2,71 (m, 2H, CH₂O); 1,11 (t, 3H, CH₃CH₂); 1,20 (s, 6H, 2CH₃).

Příklad 4

Výroba 3-(2,4-dífluorofenvl)-3,4-epoxv-2,2-dimethyl-1-butanolu

K roztoku ethylesteru kyseliny 3-(2,4-difluorofenyl)-3,4-epoxy2,2-dimethylbutanové (1 g; 3,7 mmol), připravené v příkladu 3, v ethyletheru (10 ml) byl přidán borohydrid iithný (120 mg; 5,5 mmol). Po ochlazení na + 10 °C byl za míchání po kapkách přidáván methanol (0,22 ml; 3,5 mmol) a teplota reakční směsi byla udržována 2 hod za míchání na + 10 °C. Potom byl po kapkách přidán 5 % roztok kyseliny chlorovodíkové (15 ml), fáze býly oddělený a vodná fáze byla extrahována ethylacetátem (2 x 15 ml). Spojené organické fáze byly promyty 5 % vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (20 ml) a roztokem soli (20 ml), sušeny nad síranem sodným a odpařeny za sníženého tlaku za poskytnutí olejovitého zbytku. (0,8 . g), který byl čištěn kolonovou chromatografií na silíkagelu (eluent hexan ethylacetát = 8:2) za získání 3-(2,4-difluorofenyl)-3,4-epoxy-2,2dimethyl-1-butanolu (823 mg; výtěžek 65 %) jako světle žlutého oleje.

d ¹H-NMR (CDCI₃): 7,47 - 6,70 (m, 3H, Ar); 3,50 - 3,29 (m, 2H, CH^OH); 3,31 -2,72 (m, 2H, CH₂O); 1,00 (s, 3H, CH₃C); 0,93 (s, 3H, CH₃C).

Příklad 5

Příprava 3-(2,4-difluorofenvl)-3,4-eDOxy-2,2-dimethvl-1-butvlesteru kyseliny trifluoromethylsulfonové

Anhydrid kyseliny trifluormethansulfonové (22 ml; 131 mmol) byl po kapkách přidáván k roztoku 3-(2,4-difluorofenyl)-3,4-epoxy-2,2dimethyl-1-butanolu (10 g; 44 mmol), připraveného podle popisu v příkladu 4, a pyridinu (20,1 g; 263 mmol) v methylenchloridu (70 ml) při - 20 ^eC při udržování teploty pod -10 ⁰C.

* · ·

-15Reakční směs byla míchána 30 min při 0 °C a potom byl přidán 10 % vodný roztok kyseliny citrónové (50 ml).

Fáze byly odděleny, vodná fáze byla extrahována methylenchloridem (50 ml) a spojené organické fáze byly promyty vodou (50 ml), sušeny s síranem sodným a odpařeny za sníženého tlaku při 15 °C.

Byl získán 3-(2,4-difluorofenyl)-3,4-epoxy-2,2-dimethyl-1 -butylester kyseliny trifluormethylsulfonové (13 g; výtěžek 81 %) jako načervenalý olej, který byl použit v následujících krocích.

¹H-NMR (CDCIs): 7,41 - 6,75 (m, 3H, Ar); 4,25 (s, 2H, CH₂OSO₂); 3,19 io - 2,71 (m, 2H, CH₂O); 1,070 (s, 6H, 2CH₃C). . .

Příklad 6

Příprava 2-(2,4-difluorofenvl)-2-í2-(2,2,3,3-tetrafluoropropoxv)-1,1dímethylethylloxiranu

K suspenzi hydridu, sodného (625 mg, 80 %, 21 mmol) v dimethylformamidu (5 ml) při 0 ^qC byl pů kapkách přidáván 2,2,3,3tetrafluoropropanol (2,25 ml; 25 mmol). Směs byla udržována za míchání 1 hod při pokojové teplotě. Po ochlazení ha - 8 °C byl přidán roztok 2-(2,4-difIuorofenyl)-2-[2-(2,2,3,3-tetrafluoropropoxy)-1_r120 dimethyl-1-butylesteru kyseliny trifluoromethylsulfonové (3 g; 8,3 mmol) v dimethylformamidu (5 ml), připravený jak je popsáno v příkladu 5.

Reakční směs byla udržována 6 hod při 0 °C za míchání, potom vlita do vody (200 ml) a extrahována ethyletherem (4 x 25 ml).

Organické fáze byly sušeny síranem sodným, odpařeny za sníženého tlaku za poskytnutí olejovitého zbytku (1,58 g), který byl čištěn chromatografíí na koloně silikagelu (eluent hexan : ethylacetát = 99 1) za získání 2-(2,4-difluorofenyl)-2-[2-(2,2,3,3tetrafluoropropoxy)-1,1-dimethylethyl]oxiranu (1,2 g; výtěžek 42 %) jako bezbarvého oleje.

- 16 ¹H-NMR (CDCIg): 7,42 - 6,70 (m, 3H, Ar); 5,88 (m, 2H, OCHF); 3,72 (m, 2H, OCH₂CF₂); 3,32 - 3,20 (m, 2H, CH2OCH₂CF₂); 3,12 - 2,64 (m, 2H, CH₂0); 0,98 a 0,97 (2s, 6H, 2CH₃).

Podobným způsobem byla připravena následující sloučenina:

2^2.4-dífluorofenv0-2-[2-(2,2,2-trifluorethoxy)-1,1dímethylethylíoxiran jako bezbarvý olej.

Výtěžek 44 % ¹H-NMR (CDCh): 7,42 - 6,70 (m, 3H, Ar); 3,82 - 3,69 (m, 2H, 10 OCH2CF3); 3,41 - 3,25 (m, 2H, CHzOCHaČFa); 3,19 - 2,64 (m, 2H,

CH₂O); 0,98 a 0,97 (2s, 6H, 2CH3C).

' Příklad 7' ......,“·*...... ’ ........... ' - Příprava (+)-1-(1 H-1,2,4-triazolvl)-2-hydroxv-2-(2,4-difluorofenyl)-3,315 dimethyl-4-(2.2,3,3-tetrafluoropropoxv)butariu (sloučenina 10)

Směs 2-(2,4-difluorofenyl)-2-[2-(2,2,3,3-tetrafluoropropoxy)-1,1 dimethylethyljoxiranu (1,2 g; 3,5 mmol), 1,2,4-triazolu. (480 mg; 7 mmol) a uhličitan draselný (970 mg; 7 mmol) v dimethylformamidu:(12 ml) byla za míchání udržována 8 hod při teplotě 105 °C. Směs byla 23 ochlazena, sraženina byla odfiltrována a roztok byl koncentrován za sníženého tlaku.

Olejovitý zbytek (1,5 g) byl čištěn chromatografií na koloně silikagelu (eluent hexan : ethylacetát = 8 : 2) za poskytnutí sloučeniny 10 (1,1 g; výtěžek 76 %) jako bílé pevné látky.

Teplota tání 84 - 86 °C ¹H-NMR (CDCh): 8,01 (bs, 1H, triazol); 7,69 (s, 1H, triazol); 7,62 7,65 (m, 3H, Ar); 5,87 (tt, 1H, JHF = 53,5 Hz, CHF₂); 5,38 - 4,42 (m, 2H, CH₂-triazol); 5,22 (s, 1H, OH); 3,88 - 3,75 (m, 2H, CH₂C'F₂); AB systém: VA = 3,63, VB = 3,28, JAB = 9,3 Hz, CH₂-O; 1,01 - 0,96 (m, 30 6H, CH₃CCH₃).

-17Podobným způsobem byla připravena následující sloučenina:

(±)-1 -(1H-1.2,4-triazolvl)-2-hvdroxy-2-(2,4-difluorofenyl)-3,3-dímethvl-

4- (2,2,2-trifluoroethoxv)butan (sloučenina 11) - výtěžek 55 %

Teplota tání 71 - 72 °C s ¹H-NMR (CDCIa): 8,01 - 8-00 (m, 1H, CH-triazol); 7,68 (s, ΊΗ, CHtriazol); 7,62 - 6,55 (m, 3H, Ar); 5,39 - 4,45 (m, 2H, CH₂-triazol); 5,23 (s, 1H, OH); AB systém: VA = 3,84, VB = 3,77, JAB = 8,7 Hz, CCH₂0; AB systém: VA 3,70, VB = 3,30, JAB = 8,8 Hz, CH₂CF₃; 1.00 - 0,96 (m, 6H, CH3CCH3).

. ' ‘ .. , ' ,

Příklad 8

Příprava O-[3-(2_l4-difluorofenvl)-3-hvdroxy-2,2-dimethvÍ-4rLlH-1.2.4triazoIvDI-butyl-S-methyldíthiokarbonátu % vodný roztok hydroxidu sodného (25 ml) a hydrogensíranu 15 tetrabutylamonného (8 mg) byly přidány k roztoku (+)-3-(2,4difluorofenyl)-2,2-dimethyl-4-(1 H-1,2,4-tríazolyl)-1,3-butandiolu (818 mg; 2,75 mmol) v sirouhlíku (10 ml) a methylenchloridu (15 ml). Za míchání byl při 10 °C přidán methyljodid (430 mg; 3,02 mmoIJEa míchání pokračovalo 1 hod při 10 ^qC.

Fáze byly odděleny, vodná fáze byla extrahována methylenchloridem (25 ml), spojené organické fáze byly promyty vodou (25 ml), sušeny síranem sodným a odpařeny za poskytnutí pevného žlutého zbytku (1,35 g), který byl čištěn chromatografií na koloně silikagelu (eluent ethylacetát : hexan = 7 : 3) za získání O-[325 (2,4-difluorofenyl)-3-hydroxy-2,2-dimethyl-4-(1 H-1,2,4-triazolyl)]-butyl-

5- methyldithiokarbonátu (950 mg; výtěžek 89 %) jako světle žluté pevné látky.

Teplota tání 113 -115 ’C 'H-NMR (CDCI₃: 8,01 (d, 1H, CH-tetr.); 7,70 (s, 1H, CH-tetr:);. 7,66 30 6,52 (m, 3H, Ar); 5,25 - 4,41 (m, 2H, CH₂-triazol); 4,71 - 4, 40 (m, 2H,

CH₂0); 2,55 (s, 3H, CH₃S); 1,11 a 1,09 (2s, 6H, 2CH₃C).

Príklad 9

Příprava (±)-1 -(1H-1,2,4-tríazolyl)-2-hvdroxy-2-(2.4-difluorofenyl)-3.3dimethvl-4-trifluoromethoxybutanu (sloučenina 12) s Komplex kyselina fluorovodíková - pyridin [(HF)₉/pyridin; 2,67 ml; 11,79 mmol] a potom 0-(3-(2,4-difluorofenyl)-3-hydroxy-2,2dimethyl-4-(1 H-1,2,4-triazolyl)]-butyl-S-methyldithiokarbonát (520 mg;

1,34 mmol), připravený podle příkladu 8 a rozpuštěný v methylenchloridu (2 ml), byly přidány po kapkách k roztoku 1,3io dibromo-5,5-dimethylhydantoinu (1,14 g; 4,02 mmol) v methylenchloridu (10 ml) při - 70 °C.

........Teplota byla ponechána stoupnout na - 20 °C a reakční směs byla za míchání udržována 2 hod. Směs byla vlita do 5 % vodného roztoků disiřičitanu sodného (25 ml) a pH směsi bylo upraveno 33 % 15 hydroxidem sodným na 14.

Fáze byly odděleny, vodná fáze byla extrahována methylenchloridem (25 ml) a organické fáze byly sušeny síranem sodným, odpařeny za sníženého tlaku a olejovitý zbytek (480.mg)lbyl čištěn chromatografií na koloně silikagelu (eluent ethylacetát : hexan 20 = 6 : 4) za poskytnutí sloučeniny 12 (120 mg; výtěžek 25 %·) jako bílé pevné látky.

Teplota tání 96 - 98 °C ¹H-NMR (C0CI₃): 8,02 (d, 1H, JHH = 2,9 Hz, CH-triazol); 7,70 (s, 1H, CH-triazol); 7,63 - 7,57 (m, 3H, Ar); 5,37 (s, 1H, OH); Část AB systému 25 ABX: VA = 5,26, VB = 4,46, JAB = 13,96 Hz, JAX = 3,0 Hz, JBX 2,2

Hz, CH₂-triazol; AB systém: VA = 4,20, VB = 3,71, JAB = 9,5 Hz, CH₂OCF₃; 1,09 (d, 3Ή, JHF = 2,4 Hz, CH₃); 0,98 (s, 3H, CH₃).

Srovnávací příklad A

Příprava (±)-1-(1H-1,2,4-tríazolvi)-2-hvdroxy-2-(2_t4-difÍuorofenvi)-3,3dimethvl-4-ethoxvbutanu (sloučenina R1)‘

Podobným způsobem jako v příkladu 6, ale s použitím ethanolu ./I namísto 2,2,3,3-tetrafluoropropanolu byla získána následující *$ sloučenina: 2-(2,4-difluorofenyl)-2-(2-ethoxy-1,1 -dimethyl)ethyloxiran4 (výtěžek 20 %) jako bezbarvý olej.

¹H-NMR (CDCIa): 7,45 - 6,70 (m, 3H, Ar); 3,38 (q, 2H, CHsCHs); 3,20 -

2.60 (m, 2H, CH₂ epoxid); 3,17 - 3,02 (m, 2H, CHsOCHsCHs); 0,98 (s, 3H, CH₃C); 0,97 (s, 3H, CHsC).

Podobným způsobem jako v příkladu 7 byl přidán k 2-(2,4difluorofenyl)-2-(2-ethoxy-í,1-dimethyl)ethyloxiranu 1,2,4-triazol za získání sloučeniny R1 jako bílé pevné látky. Výtěžek 35 %.

Teplota tání 57 - 58 ’C ¹H-NMR (CDCI₃): 8,07 (bs,>1H, CH-triazol)·; 7,68 (s, 1H, CH triazol);

7.60 - 6,57 (m, 3H, Ar); 5,47 (bs, ΊΗ, OH); 5,32 - 4,48 (m, 2H, CH₂triazol); 3,45 (q, 2H, JHH = 6,9 Hz, CHgCH,); AB systém: VA = 3,30, VB = 3,22, JAB = 9,5 Hz, Ch^OCHzCHs); 1,21 (t, 3H, CH₃CH₂); 1,02:(d, 3H, J = 2,3 Hz, CH₃C); 0,94 (d, 3H, J = 1,5 Hz, CH₃C).

Srovnávací příklad B

Příprava (±)-1 -(1H-1.2.4-triazolyl)-2-hvdroxy*2-(2,4-difluorfenvl)-3(2,2,3,3-tetrafluoropropoxy)butanu (sloučenina R2)

K suspenzi hydridu sodného (625 mg; 80 %; 21 mmol) v dimethylformamidu (5 ml) byl po kapkách při 0 ’C přidán 2,2,3,3tetrafluoropropanol (2,25 ml; 25 mmol). Směs byla 1 hod za míchání udržována při pokojové teplotě, potom byl přidán 3-(2,4-difluorofenyl)-

4-(1H-1,2,4-triazolyl)-2,3-epoxybutan (1,25 g; 5 mmol) připravený podle popisu v Bull. Chem. Soc. Jap._t 67 (1994), 1427 - 1433, rozpuštěný v dimethylformamidu (1 ml) a reakční směs byla udržována : · : · . · -: : ... ·· ··»···· *· hod při teplotě 105 °C. Směs byla vlita do vody (50 ml) a extrahována ethyletherem (4x15 ml).

Organické fáze byly sušeny síranem sodným, odpařeny za sníženého tlaku za poskytnutí olejovitého zbytku (1,40 g), který byl s čištěn chromatografií na koloně silikagelu (eluent ethylacetát : hexan = 6:4) za získání sloučeniny R2 (385 mg; výtěžek 20 %) jako bílé pevné látky.

Teplota tání 77,0 - 78,5 °C ’Η-NMR (CDCl₃): 7,85 a 7,72 (2s, 2H, 2CH-triazol); 7,48 - 6,66 (m, 3H, io Ar); 5,91 (tt, 1H, JHF = 54,0 Hz, CHF₂); 4,93 - 4,63 (m, 2H, CH₂triazol; 4,31 (bs, 1H, OH); 4,17 - 3,75 (m, 3H, CHOCH₂); 1,05 (d, 3H, JHH = 8,2 Hz, CH₃CH).

Příklad 10

Antimykotická účinnost in vitro

Stanovení inhibičního účinku na růst hub bylo provedeno makrometodou pomocí škály ředění púd v geometrické řadě (M. R. McGinnis a M. G. Rinaldi, „Antifungal drugs: mechanisme of action, drug resistance,' susceptibility testing and assay of activity in 20 biological fluids“, v Antibiotic in Laboratory Medicine, red. V. Lorian, Baltimore 1991). Byly použity kultivační půdy Yeast Nitrogen Base broth (YNB) a Sabouraud Dextrose broth (SDB) pro kvasinky, popřípadě plísně.Výsledky získané v SDB (po inkubaci 7 dní při 28 °C) byly vyjádřeny jako minimální inhibiční koncentrace (MIC) růstu hub, 25 zatímco výsledky získané na YNB (po inkubaci při 35 °C 48 hod) byly vyjádřeny jako koncentrace schopné inhibovat růst kvasinek z 50 % (ICso).Jako referenční sloučeniny byly použity flukonazol, itrákonazol a genakonazol.

V následujících tabulkách jsou uvedeny hodnoty antimykotické 30 účinnosti in vitro proti různým kmenům Candida spp., Aspergillus spp.,

Fusaríum spp., Cryptococcus neoformans a Trichophyton mentagrophytes pro některé vybrané sloučeniny vzorce II.

Tabulka 1 s Antimykotická účinnost sloučenin Taž 10, 12 a referenční sloučeniny flukonazolu proti C. albicans, C. neoformans, T. mentagrophytes a A. fumigatus ín vitro

Sloučenina	ICso (pg/ml)	MIC (pg/ml)
C. albicans 1040	C. neoformans	T. mentagrophytes	A. fumigatus
1	0,0156	0,004	0,125	8
2	0,0312	0,125	2	4
3	0,0625	0,0625	1	> 128
4	0,0312	0,5	4	> 128
5	0,0156	0,0156	0,25	8
6	0,0312	0,0625	0,5	16
7	0,0312	0,125	0,5	16
8	0,0312	0,0156	0,25	> 4
9	0,0156	0,125	2	> 128
10	0,0156	0,0625	0,5	8
12	0,0156	0,0156	0,125	4
Flukonazol	0,5	2	16	> 128

CM CM

Tabulka 2

OJ m

CO

G

C

Φ >o □ o <o

Φ G

Jo '3 u

o JC >

E *· c <

e ra ! s O Φ c <0

O o o CJ o

Q. Q. co

Ώ Ό 5 c <0 O

Genakonazol	O 0) o s o ΙΠ o 5	2 32	T— in o’	>64	16 - 32	32 >64	<0 T“ oa	1 ' ³² ř .	co T“	64
o	o <n O	CM V“	.06		CM	co	r· o
N ra c	Ml	o’	o	T	o 1	7		1	1	I
o				o	<0,03	1
co u	O m o s	0,06	<0,03		CM	<0,03
	o
o N ra	Ώ o 5	32	CM	CD	>64	>64	32
c					1			CM	ΤΓ
o				¹	<0	CM		CO
JmÍ	O			v
3	o					CO
u_	2	9·
	Φ	10	CO		CM		co
CD	o	o	O o	CM	V CD	CM	o o*	CO	CD	m
>ύ			VI			T	VI	O	O_	CM
3				d		o		O	O	o
0	a cn	co	co		co		co	VI
ω	o	o	o		o		o
	Ml	o	o		o*		o
	VI	VI		VI		VI
CO >O	O 0) o 5	CM	<0,03	m	cn o 1	0,5-2	0,5	CM	90*	- 64
• 3 O ω	o m o	,03	co o_	o	0,03	),03	o’	o	CD
	Ml	o VI	Ó VI		VI		VI
	O a o	90'	03		CM		1,03
>o		o	<0,	CM <r·	O*	CM	o VI	,03	co o	.25
3 O	o in	co	co	o	CO O	o	co	0>	o* VI	o
ω	MIC	o o VI	<o,c		O VI		o ó VI
						/•*s
		h*	CO	CM	CM	CM		V-	v-

								Q.
							<0	<0
c Φ		Ibicans	♦ a. o.	co (U ,o a. o	rusei	labrata	eoforman	C 2 o Q. C0 0 -c	apitatus	.arium sp.
E		ra	<0	h		o>	c		o	VJ
¥		Ó	6	ó	ó	Ó	6	h=	CQ	a.

·«

Poznámky k tabulce 2: *C. parapsilosis, lusitaniae, kefyr

MIC vyjádřeno jako pg/ml (v závorkách jsou počty testovaných kmenů)

Tabulka 3

Antimykotícká účinnost sloučeniny 1 a referenčních sloučenin itrakonazolu a genakonazolu proti nedávno izolovaným Aspergillus niger a Fusarium spp in vitro

Druh	Kmen	Slouč. 1	Itřakonazol	Genakonazol
A. niger	94 - 6222	<0,03	<0,03	32
Fusarium sp.	81 - 256	0,25	2	64
Fusarium sp.	86 -3369	0,5	2-16	-
Fusarium sp.	88-2116	0,5	2-8	-
Fusarium sp.	946301	0,5	2 - 16	-

Z hodnot uvedených v tabulce vyplývá, že sloučeniny podle předkládaného vynálezu mají široké rozmezí účinnosti in vitro. Výraznou účinnost mají zvláště sloučeniny vzorce II, a to i proti kmenům rezistentním k flukonazolu a itrakonazolu (Candida spp. a Cryptococcus neoformans) a proti dalším patogenním kmenům, odpovědným za infekce u pacientů s oslabenou imunitou (C. glabrata, C. krusei, Aspergillus spp. a Fusarium spp.).

Příklad 11

Antimykotická účinnost in vivo

Bylo použito bílých myší Charles River (kmen CD1) o hmotnosti 23 až 25 g, krmených podle normy standardní dietou a vodou podle libosti.

Každému zvířeti byla do žíly injikována suspenze Candida albicans 1040 (0,2 ml obsahující 2,5 x 10⁷ buněk/ml) ve fyziologickém roztoku. Ihned po infekci a po 4, 24 a 48 hodinách dostávala zvířata orálně (koncentrace 2 % v arabské gumě) testované sloučeniny v ζ dávkách stoupajících v geometrické řadě. Jako kontrola byla použita * infikovaná skupina. Pozorování úmrtnosti myší pokračovalo 14 dnů.' Z počtu zvířat, která přežila, byla vypočtena pomocí analýzy probits.

(L. Lison - „Statistice applicata alla biologia sperimentale. La programmazione dell/esperimento e l'analisi dei risuitati'¹ - Casa io Editrice Ambrosiana, 1961) průměrná ochranná dávka (DP50) pro ^:každou koncentraci. Jako srovnávací sloučeniny , bylypoužity sloučeniny R1 a R2. Jako referenční ) sloučeniny , byly použity .

.....flukonazol a itrakonazol..V následujících tabulkách jsou.uvedena data ......... _;pro antimykotickou účinnost ín vivo pro sloučeniny vzorce II'. po is podání in vivo:

Tabulka 4

Antimvkotická účinnost in vivo sloučenin 1 - 3 a referenční sloučeniny ítrakonažolu u myši, experimentálně infikované C. albicans, vyjádřená jako procento přeživších zvířat

Sloučenina	Dávka mg/kg/os	% přeživších po dni 3 6
1	25	100	100
2	25	100	100
3	25	100	100
Itrakonazol	25	100	100
Kontrola	-	50	0

·»«

Tabulka 5

Antimykotická účinnost sloučenin 1, 3 - 7, 9, 12, R1, R2 a referenčních sloučenin flukonazolu a itrakonazolu při orálním podání, vyjádřená jako průměrná ochranná dávka (ΡΡ₅₀) po 8 a 14 dnech po infekci

Sloučenina	PDso (mg/kg/os)	PDso (mg/kg/os)
8.den	14. den
1	0,120	0,74
3	0,49	1,3
4	0,31	. .1,29
5	0,50	1,14
6......	0,42 ’	...... 1,10
7	1,5	2,19
9	0,89	1,57
12	1,09	1,39
R1	> 4	>4
R2 ·	> 4	> 4
Itrakonazol	2,31	>8
Flukonazol	0,125	0,61

Z uvedených hodnot vyplývá, že sloučeniny vzorce II podle předkládného vynálezu jsou při orálním podávání účinné v nižší průměrné ochranné dávce než itrakonazol a mají alespoň stejnou účinnost jako flukonazol.

Hodnoty uváděné v tabulce 2 ukazují zvláště v případě iq sloučeniny 1 podobné vlastnosti jako jsou vlastnosti flukonazolu.

Zastupuje:

• i · I * · «' · * · « · · · · · ·

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY kde ' Ri znamená chlór, fluor nebo trifluormethyl; ; R2 znamená atom vodíku, chlór, fluor nebo trifluormethyl; . Z znamená CH nebo N; Rí, R* a Rg, stejné.nebo různé, znamenají atom vodíku nebo Ci až C4 alkyl za předpokladu, že když R3 znamená atom vodíku, > R4 je různé od Rg; X znamená C nebo S; . Re znamená CT až C5 polyfluoralkylovou skupinu,, obsahující alespoň 2 atomy fluoru a popřípadě jiné atomy halogenu, zvolené z chlóru a brómu; a jejich soli s farmaceuticky přijatelnými kyselinami; s vyloučením sloučenin 1-(1H-1,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4díchlorfenyl)-3-methyl-4-(1,1,2,2-tetrafluorethoxy)butan, 1-(1 H1,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-dichlorfenyl)-3-methyl-4(1,1,2,2-tetrafluorethoxy)hexan, 1 -(1H-1,2,4-tetrazoly l)-2hydroxy-2-(4-chlorfenyl)-3,3-dimethyl-4-(1,1,2,2tetrafluorethoxy)butan, a 1-(1H-1,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(4chlorfenyl)-3-methyl-4-(1,1,2,2-tetraf luorethoxyjbutan. • · : · • · ·

(1 H-1₁2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2'(4-chlorfenyl)-3-methyl-4(1,1,2,2-tetrafluorethoxy)butan, pro použití v lékařství.
2.

• ·♦ · « ··

Sloučenina podle nároku 1, kde R₃, R₄ a Rg, stejné nebo různé, znamenají atom vodíku, methyl nebo ethyl.
3: Sloučenina podle nároku 1 nebo 2, kde R_e je zvolen ze skupiny difluormethyl, trifluormethyl, 1,1,2-trifluor-2-čhlorethyl, 1,1difluorethyl, 2,2,2-trifluorethyl, 1,1,2-trifluorethyl, 1,1,2,3,3,3hexafluorpropyl, 2,2,3,3-tetrafluorpropyl, a jejich izomerú.
4. Sloučenina podle nároku 3, kde R_e znamená skupinu 1,1,2,2tetrafluorethylovou.

5. Sloučenina podle nároku 1, kde Ri znamená chlór nebo fluor, R₂ znamená atom vodíku, chlór nebo fluor, R₃ znamená methyl, R₄ a R₅, stejné nebo různé, znamenají atom vodíku, methyl nebo ethyl, Z znamená N a R₆ znamená skupinu 1,1,2,2tetrafluorethylovou.

6. Sloučenina podle nároku 1, kde Ri znamená chlór nebo fluor, R₂ znamená atom vodíku, chlór nebo fluor, R₃ znamená methyl, R₄ a R₅, stejné nebo různé, znamenají atom vodíku, methyl nebo ethyl, Z znamená N a R_s znamená skupinu 1,1,2,2tetrafluorethylovou a X znamená 0.

7. Sloučeniny 1-(1 H-1,2,4-triazolyl)-2-hydroxy-2-(2,4-dichlorfenyl)-3-methyl-4-(1,1,2,2-tetrafluorethoxy)butan, 1-(1H-1,2,4triazo ly l)-2-hyd roxy-2-(2,4-d ich lorf eny l)-3-methy l-4-( 1,1,2,2tetrafluorethoxy)hexan, 1-( 1 H-1,2,4-tetrazolyl)-2-hydroxy-2-(4chlorfenyl)-3,3-dimethyl-4-(1,1,2,2-tetrafluorethoxy)butan, a 1-28-

• · « * • ·· ·« • • « · · ♦ • « · ♦ • • « · * ··· ··' ··· •··· ·· •
5 8. Farmaceutický prostředek vyznačující se tím, ž e obsahuje sloučeninu podle nároku ' 1 ve směsi s farmaceuticky přijatelným nosičem. ¹ 9, Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, 10 ž e obsahuje sloučeninu podle nároku 7 ve směsi s

farmaceuticky přijatelným nosičem.