Vynález se týká způsobu vzájemného oddálení řad obdélníkových plastických pórobetonových těles, která vznikla podélným a příčným rozřezáním obdélníkového plastického pórobetonového bloku, přičemž rozřezaný blok se položí při oddalování na několik vzájemně rovnoběžných lamel tak, že je každá řada pórobetonových těles podepřena minimálně jednou lamelou a následně se pórobetonová tělesa postupným oddalováním lamel od sebe oddálí. Vynález se dále týká zařízení pro vzájemné oddálení řad obdélníkových plastických pórobetonových těles.

Dosavadní stav techniky

Známé zařízení (DE 25 02 866 C2), které je určeno vlastně k řezání ještě plastického pórobetonového bloku, může být také použito k oddálení nařezaných pórobetonových tvárnic. Uvedené zařízení se skládá z obdélníkového základního stojanu s několika rovnoběžně vedle sebe umístěnými horizontálními lamelami. Tyto lamely lze ve stojanu horizontálně posunovat ve směru příčném k jejich podélnému směru. Nad lamelami je několik podpěr, které jsou umístěny nad každou lamelou, vždy vjedné řadě v odstupech. Dále pak je minimálně na koncích každé lamely posouvací zařízení, které umožňuje změnu jejich polohy i vzájemného odstupu. U tohoto známého zařízení jsou lamely uspořádány napříč stojanem a také napříč pod obdélníkovým pórobetonovým blokem. Poté, co je na své základně ležící pórobetonový blok rozřezán v příčném směru, vzniknou mezi nařezanými bloky spáry. Lamely se pomocí posouvacího zařízení sesunou dohromady, aby se spáry mezi nařezanými bloky zase uzavřely. Tím se zabrání, aby se při následném podélném řezání pórobetonového bloku v okamžiku, kdy řezací dráty procházejí spárou, nevylomily hrany. Poté, co byl pórobetonový blok nařezán také podélně, jsou pak lamely podélně ke stojanu i podélně k pórobetonovému bloku zase vzájemně oddáleny. Pórobetonové tvárnice jsou nyní také oddáleny od sebe napříč v bloku, takže se zamezí jejich spečení při vytvrzování. Toto oddálení je možné u uvedeného známého zařízení pouze tehdy, jestliže blok je nařezán v ležaté poloze, což je u tohoto zařízení pouze možné a nařezané řady pórobetonových těles jsou oddalovány v bloku v podélném směru. Oddálení je provedeno totiž v tom směru, ve kterém pórobetonová tělesa mají šířku 250 mm nebo jejich násobek. Díky tomu se totiž při oddálení ve směru podélném k pórobetonovému bloku nepřevrhnou. Ve směru příčném k pórobetonovému bloku mají tělesa vzájemný odstup, který odpovídá spáře, vzniklé při řezu, a široké cca. 0,8 - 1 mm. Tento odstup je dostatečně veliký, aby zabránil jejich spečení. Jestliže však pórobetonové tvárnice musí během pobytu v autoklávu, kde jsou vystaveny tlaku páry, projít i sušicím procesem, jak je popsáno v EP 0 133 239 B1 nebo v DE 41 35 119 Al, pak je tento odstup příliš malý a nestačí k tomu, aby během přiměřené doby mohlo sušení proběhnout.

U výše popsaného zařízení, které je určeno k podélnému a příčnému řezání pórobetonového bloku, se pórobetonový blok řeže naležato, tzn. tak, jak byl také odlit. Přitom musí být délka drátů, používaných k příčnému řezání minimálně tak velká, jako je šířka pórobetonového bloku. Obvykle je to cca. 1,5 m. Takto dlouhé řezací dráty se mohou při řezání vychýlit do strany, čímž utrpí přesnost nařezaných pórobetonových těles. Z tohoto důvodu se už v DE-PS 958 639 navrhovalo, aby byl pórobetonový blok po odlití pootočen o 90° na výšku a pak v této poloze paralelně k nej kratší hraně vertikálně a horizontálně vedenými řezacími dráty rozřezán na pórobetonová tělesa. To má sice výhodu, že se docílí větší přesnosti při řezání, ale nařezaná pórobetonová tělesa pak leží nad sebou a svojí vahou se mohou při vytvrzování v páře spéci. Proto se vDE-OS 21 08 300 navrhovalo, aby byl pórobetonový blok před přemístěním do autoklávu opět o 90° překlopen na svoji základnu. Protože při podélném řezání na výšku

-1 CZ 289071 B6 postaveného bloku se jeho váhou horizontální spáry, vzniklé při řezání, ihned zase uzavřou a nařezané pórobetonové desky se vahou na sebe pevně přitisknou, vzniká i při překlopení bloku nebezpečí, že se pórobetonová tělesa při vytvrzování spečou. Kromě toho leží pórobetonová tělesa i po překlopení pórobetonového bloku na bok těsně na sobě, takže se na jejich k sobě přitisknuté plochy nedostane pára, která je má vytvrdit. Tím se vytvrzování prodlužuje a také není možné podrobit pórobetonová tělesa při pobytu v autoklávu během přiměřené doby procesu vysoušení, jak je předepsáno v EP 0 133 239 B1 nebo v DE 41 35 119 Al.

Cílem vynálezu tedy bylo vytvořit způsob a zařízení pro vzájemné oddálení obdélníkových plastických pórobetonových těles, vzniklých podélným a příčným nařezáním obdélníkového plastického pórobetonového bloku, při kterém mohou mít pórobetonová tělesa nařezaná příčně pórobetonovým blokem, libovolnou tloušťkou a mohou být bez problémů a bez nebezpečí, že se pórobetonový blok překlopí v příčném směru, od sebe oddálena.

Podstata vynálezu

Uvedeného cíle se dosahuje způsobem vzájemného oddálení řad obdélníkových plastických pórobetonových těles, která vznikla podélným a příčným rozřezáním obdélníkového plastického pórobetonového bloku, přičemž rozřezaný blok se položí při oddalování na několik vzájemně rovnoběžných lamel tak, že je každá řada pórobetonových těles podepřena minimálně jednou lamelou a následně se pórobetonová tělesa postupným oddalováním lamel od sebe oddálí, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že se pórobetonový blok položí největší boční plochou na lamely tak, že jeho nejdelší boční hrana probíhá rovnoběžně s podélným směrem lamel, a před oddálením se působí od shora na horní konce všech pórobetonových těles oddalované řady a nezávisle na tom od shora i na horní konce všech pórobetonových těles řad, které sousedí s oddalovanou řadou, upínací sílou, přičemž upínací silou se působí i při oddalování a synchronně s posunem oddalované lamely ve směru oddálení se působí stejně orientovanou posuvnou sílou na horní konce pórobetonových těles, nesených oddalovanou lamelou.

Podle výhodného provedení se pórobetonový blok řeže v postavení na své dlouhé úzké straně a před položením na lamely se sklopí o 90°, takže dříve, než se položí na lamely, leží na své největší boční ploše.

Zařízení pro vzájemné oddálení řad obdélníkových plastických pórobetonových těles, která vznikla podélným a příčným rozřezem obdélníkového plastického pórobetonového bloku, má v podstatě pravoúhlý základní stojan s větším počtem rovnoběžných vedle sebe umístěných horizontálních lamel, které jsou v základním stojanu uspořádány horizontálně pohyblivě ve směru příčném ke svému podélnému směru, větší počet podpěr, které vystupují vzhůru z lamel ajsou umístěny na horní straně každé lamely vždy v jedné řadě ve vzájemných odstupech a posuvné zařízení, které se dotýká minimálně konce každé lamely a prostřednictvím kterého jsou lamely posouvatelné ajejich vzájemný odstup je zaměnitelný, podle vynálezu, jehož podstata spočívá vtom, že lamely jsou umístěny v podélném směru základního stojanu rovnoběžně s nejdelší stranou pórobetonového bloku a nad základním stojanem je v odstupu uspořádán horizontální podélný nosník rovnoběžný s lamelami, který je pohyblivý ve směru pohybu lamel, na podélném nosníku jsou vertikálně pohyblivě uspořádány dvě vzájemně a vůči podélnému nosníku rovnoběžné horizontální svěrací lišty, z nichž každá je shora přitisknutelná na horní konce pórobetonových těles jedné ze dvou sousedních řad, které mají být oddáleny. Jedna ze svěracích lišt je přestavitelná na podélném nosníku ve směru jeho pohybu prostřednictvím posouvacího zařízení. Posouvací zařízení lamel a posouvací zařízení svěrací lišty jsou vzájemně tak synchronizována, že se při oddálení jedné lamely vůči sousední lamele, která je v klidu, svěrací lišta, která se nachází vertikálně nad oddalovanou lamelou, pohybuje synchronně s ní a svěrací lišta, umístěná vertikálně nad lamelou v klidovém stavu, zůstává na místě.

-2CZ 289071 B6

Způsob a zařízení podle vynálezu umožňují, aby pórobetonová tělesa, vzniklá při rozřezání bloku stojícího na jeho úzké straně, mohla být od sebe bezproblémově oddálena. Bez nebezpečí, že dojde k příčnému převrácení pórobetonového bloku. I když se pórobetonová tělesa po zpětném překlopení pórobetonového bloku na jeho největší stranu na sebe slepí, nemohou se převrhnout, protože při jejich oddalování jsou využívány síly, které působí současně na jejich horní i dolní konce. Vynález vychází z myšlenky oddálit od sebe pórobetonová tělesa ve směru příčném k nařezanému pórobetonovému bloku. Kromě toho je možné zařízením podle vynálezu oddálit od sebe pórobetonová tělesa, která mají v příčném směru bloku libovolnou tloušťku přičemž se vychází z minimální tloušťky ca. 50 mm. K podepření pórobetonových těles různé tloušťky se používá v závislosti na jejich tloušťce jedna nebo také více lamel, které byly sesunuty k sobě. Příčné traverzy vytvrzovacího roštu, kterými je pórobetonový blok dopraven k oddalovacímu zařízení a od něj zase dále, probíhají ve směru pohyb lamel. Lamely mohou být přestavovány pro přizpůsobení libovolné tloušťce pórobetonových těles, aniž by jejich posun byl ovlivněn příčnými traverzami. Na základě skutečnosti, že pórobetonový blok může být před oddálením nařezán zejména na výšku, lze při řezání použít řezací dráty, které jsou jen o málo delší nežli nejkratší strana pórobetonového bloku. Pórobetonová tělesa tak dosahují zvláště vysoké přesnosti.

Podle výhodného provedení je podélný nosník součástí portálu, pojízdného ve směru pohybu lamel.

Podle dalšího výhodného provedení je portál pohyblivý na pojezdových kolejnicích, které jsou umístěny na obou příčných stranách základního stojanu.

Na podvozku každé stojky portálu je s výhodou umístěno spřahlo, pro spojení oddalované lamely s podvozkem.

Spřáhlo může obsahovat spojovací čep, který je nasunutelný do vybrání na lamele pro zajištění spojení.

Podle jiného výhodného provedení jsou mezi pojezdovými kolejnicemi portálu rovnoběžně s nimi uspořádány vodicí kolejnice, na kterých jsou uloženy saně, poháněné synchronně s podvozkem portálu, přičemž každé saně jsou opatřeny spřáhlem, spojujícím pravě oddalovanou lamelu se saněmi.

Ve výhodném provedení jsou podvozky a saně k synchronnímu pohonu opatřeny společným motorem, který je přes pohonný hřídel, uspořádaný rovnoběžně s lamelami, propojen s nekonečnými ozubenými řemeny nebo řetězy, uspořádanými rovnoběžně s pojezdovými kolejnicemi a vodícími kolejnicemi, přičemž ozubené řemeny jsou spojeny s podvozky nebo saněmi.

Podle výhodného provedení jsou motor portálu a motor posouvacího zařízení svěrací lišty vzájemně spojeny a synchronizovány elektrickou hřídelí pro zajištění opačného pohybu portálu vzhledem k pohybu posuvného zařízení svěrací lišty.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude blíže osvětlen pomocí výkresů, na kterých jednotlivé obr. znázorňují:

Obr. 1 Pohled zpředu na zařízení ve směru I z obr. 2

Obr. 2 Pohled z boku na zařízení ve směru Π z obr. 1

-3 CZ 289071 B6

Obr. 3 Pohled z boku na části zařízení ve větším měřítku

Obr. 4 Dílčí pohled zpředu na lamelu a její vedení

Obr. 5 Ř.ez podle linie V - V z obr. 4

Obr. 6 Dílčí řez podle linie VI - VI z obr. 2 koncem lamely

Obr. 7 Půdorys portálu zařízení

Obr. 8 Půdorys základního stojanu s několika lamelami

Příklady provedení vynálezu

Základní stojan 1, který je v půdorysu v podstatě obdélníkový, má několik příčných nosníků 2, 2', každý s kolejnicí 3, 3'. Podrobnosti této kolejnice 3 jsou zjevné z obr. 4. Kolejnice 3, 3' slouží k pohyblivému uložení skupiny lamel 4, 4', které jsou rozmístěny podélně ve vodicím rámu. Na tyto lamely 4 je pórobetonový ještě plastický pórobetonový blok B položen tak, aby jeho nejdelší strana, která může být 6 - 7,5 m dlouhá, ležela podélně na lamelách 4. Délka každé lamely 4 musí tedy odpovídat délce pórobetonového bloku B (tj. 6 - 7,5 m). Šířka pórobetonového bloku B může být např. 1,5 m, jeho výška pak 625 mm. Aby mohly být lamely 4, 4' těsně sesunuty k sobě, jak to ukazuje obr. 2, 3 a 5, musí být lamely 4 umístěny v kolejnicích 3 a lamely 4', umístěné vždy mezi dvěma lamelami 4, v kolejnicích 3'. Na každé kolejnici 3 má každá lamela 4 malý podvozek 5 který je uložen na jmenované kolejnici 3 pomocí čtyřech koleček 6. Protože podvozek 5 může mít ve směru kolejnice 3 větší šířku nežli lamela 4, nemohla by se sousední lamela 4' přisunout dostatečně těsně k lamele 4. Proto jsou pro každou druhou lamelu 4' uspořádány oddělené kolejnice 3', na kterých jsou lamely 4' uloženy pomocí podvozku a koleček, které jsou stejné jako výše popsaný podvozek 5 a kolečka 6.

Každá lamela 4, 4'je opatřena na horní straně vzhůru vyčnívajícími podpěrami 7, 7', které jsou umístěny v pravidelných odstupech. Tyto odstupy jsou nezbytné, aby bylo mezi podpěrami 7, 7' lamely 4, 4' místo pro příčné traverzy 8 vytvrzovacího roštu 9, nakreslené tečkované, které slouží k přepravě pórobetonového bloku B, příp. pórobetonových těles K.

Nad základním stojanem 1 je umístěn v odstupu H, který je větší nežli maximální výška pórobetonového tělesa K, horizontální podélný nosník 10. který se táhne rovnoběžně s lamelami 4, 4'. Tento podélný nosník 10 tvoří společně se stojkami 11, umístěnými na koncích podélného nosníku 10. portál 12, který je pohyblivý ve směru V posunu lamel 4, 4'. Za tímto účelem jsou umístěny na obou příčných stranách základního stojanu 1 pojezdové kolejnice 13. Na těchto pojezdových kolejnicích 13 jsou pomocí pojízdného podvozku 14 horizontálně pohyblivě uloženy obě stojky 11.

Podle obr. 6 je podvozek 14 opatřen spřáhlem 15. které má spojovací čep 17 vertikálně přestavitelný pomocí pneumatického válce 16. Každá lamela 4, 4' má na obou koncích spojkový díl 18, který má na dolní straně otevřené vybrání 19. Toto vybrání 19 může být na podélné straně lamely 4, 4' vytvořeno jako podélný otvor. Ve směru V posunu lamely 4, 4' má rozměry, které odpovídají průměru spojovacího čepu 17. Protože nejmenší možná tloušťka pórobetonových těles K, která mají být od sebe oddálena, činí 50 mm, musí být šířka b každé jednotlivé lamely 4, 4' menší než 50 mm. Jestliže by spřáhla 15, sloužící k horizontálnímu posunu lamel 4, 4' dosahovala pouze na jejich konce, pak by se lamely 4, 4', které jsou více než 6 metrů dlouhé a poměrně úzké, prohýbaly v horizontálním směru. Aby se tak nestalo, jsou mezi konci lamel 4, 4' uspořádána dvě další spřáhla 15, která jsou identická s výše popsaným spřáhlem 15. Každé

-4CZ 289071 B6 z těchto dalších spřahel 15 je umístěno na saních 20, které jsou horizontálně pohyblivě uloženy na vodicích kolejnicích 2L Obě vodicí kolejnice 21 jsou rovnoběžné s pojezdovými kolejnicemi 13. Pohyb saní 20 je synchronní s pohybem podvozku 14 portálu 12. Toho je účelně docíleno společným motorem 22, umístěným v základním stojanu 1, který pohání nekonečné ozubené řemeny 24 pohonného hřídele 23. umístěného rovnoběžně nad lamelami 4, 4', a spojeného s příslušným podvozkem 14 nebo saněmi 20 (viz obr. 6). Tento ozubený řemen 24 vede rovnoběžně s pojezdovou kolejnicí 13 ev. s vodicí kolejnicí 21. Na místo nekonečného ozubeného řemenu 24 by mohly být použity také nekonečné řetězy nebo např. vřetenový pohon.

Důležitou součástí zařízení jsou dvě vzájemně rovnoběžné, horizontálně a rovnoběžně s lamelami 4, 4' probíhající svěrací lišty 26 a 27, které jsou vertikálně pohyblivé ve směru C. Tyto svěrací lišty 26, 27 jsou uloženy na podélném nosníku 10. Každá ze svěracích lišt 26, 27 může být z jednoho kusu přes celou délku podélného nosníku 10 nebo může sestávat z více dílů. Svěrací lišta 26 je spojena s několika vertikálními vodícími tyčemi 28, které jsou uloženy vertikálně pohyblivě bezprostředně na podélném nosníku 10, např. odpovídajícími vodícími pouzdry 29. V podélném nosníku 10 je horizontálně pohyblivě ve směru pohybu portálu 12 uložena také nosná traverza 30, tzn. také ve směru V pohybu lamel 4, 4'. K pohybu nosné traverzy 30 v podélném nosníku 10 slouží motor 31. který pohání horizontální hřídelí 32 a nezakresleným nekonečným ozubeným řemenem tři saně 33, jimiž je nosná traverza 30 pohyblivě ve směru D uložena v podélném nosníku 10. Motor 31 nosné traverzy 30 je spojen tzv. elektrickou hřídelí s motorem 22 podvozku 14 a saní 20 tak, že pohyb portálu 12 ve směru V a pohyb nosné traverzy 30 ve směru D probíhá vzájemně synchronizované, ovšem proti sobě. Pohyb portálu 12 a nosné traverzy 30 probíhá tedy současně, po stejné dráze, ale v opačných směrech.

S druhou svěrací lištou 27 jsou spojeny vertikální vodicí tyče 35, které jsou uloženy vertikálně pohyblivě na pohyblivé nosné traverze 30. K pohonu svěracích lišt 26 a 27 slouží vždy více pneumatických válců 36, 37.

Funkce nového zařízení je následující:

V obdélníkové licí formě, která není vyobrazena, se nejprve odlije přibližně obdélníkový pórobetonový blok. Přitom tvoří vodorovná dolní plocha formy největší plochu (základnu) pórobetonového bloku. Poté, co pórobetonová masa dosáhla tzv. pevnosti za syrová, odstraní se boční strany formy a blok se dopraví k řezacímu zařízení. V tomto řezacím zařízení se nejprve blok otočí o 90° tak, aby stál na své delší úzké straně a dříve horizontální základna je nyní umístěna vertikálně. V této pozici je pórobetonový blok nejprve rozřezán vodorovně napjatými dráty, které jsou horizontálně taženy blokem v podélném směru a poté pak horizontálními dráty, které se pohybují od zdola nahoru v příčném směru. Podle toho, v jakém odstupu a kolik těchto řezacích drátů je, vznikají větší nebo menší obdélníková pórobetonová tělesa, která se podle formátu označují jako pórobetonové tvárnice, pórobetonové bloky nebo desky. Protože při řezání v podélném směru váha pórobetonové masy, která se nachází nad každým řezem tlačí dolů, spára vzniklá řezem se ihned uzavírá. Spáry, které vznikly při příčném řezání bloku, však zůstávají zachovány a jejich šířka odpovídá v podstatě průměru řezacího drátu, který může mít cca. 0,3 0,9 mm. Pórobetonový blok, rozřezaný podélně a napříč, je opět o 90° překlopen zpět, takže na vytvrzovacím roštu 9 leží opět na své základně, která byla při řezání ve vertikální poloze. Pomocí jeřábu může být vytvrzovací rošt společně s rozřezaným blokem, který na něm leží, dopraven k zařízení, zhotovenému dle vynálezu.

Protože zařízení je určeno k vzájemnému oddálení zcela rozdílných pórobetonových těles s tloušťkou mezi 50 až 375 mm, musí být nejprve přizpůsobeno příslušné tloušťce pórobetonového tělesa. Předpokládejme, že pórobetonový blok má po podélném rozřezání na obdélníková pórobetonová tělesa šířku 1450 mm. Obě vnější pórobetonová tělesa K mají tloušťku d 100 mm. Pórobetonová tělesa K', ležící mezi nimi, mají tloušťku d, která činí 50 mm.

- 5 CZ 289071 B6

V podélném směru pórobetonového bloku B mohou být pórobetonová tělesa K nařezána v rastru 250 mm, přičemž šířka B1 v podélném směru může činit také několikanásobek zvoleného rastru 250 mm. Výška pórobetonových těles K. K' je jednotná a činí 625 mm. Jestliže jsou vyrobené pórobetonové tvárnice nabízeny, prodávány a zpracovávány později, může se stát, že se zamění označení pro různé rozměry pórobetonových tvárnic, protože se většinou nejdelší rozměr označuje jako délka.

Šířka b opěrných ploch 7a podpěr 7, 7', odpovídá ve směru V posunu lamel 4, 4' zhruba nejmenší tloušťce d 50 mm pórobetonového tělesa. Ve skutečnosti je však šířka b menší než 50 mm, protože je totiž nutno počítat stím, že se na vertikálních plochách podpěr, které jsou obráceny k sobě, usadí zbytky pórobetonu a jiné nečistoty, které zabrání tomu, aby se lamely 4, 4' daly sesunout dostatečně těsně k sobě. Z tohoto důvodu jsou spojkové díly 18 vytvořeny tak, aby současně sloužily i jako rozpěrky, a při sesunutí lamel 4, 4' k sobě je tak vzájemně rozepřely, že lamely 4,4'jsou umístěny přesně 50 mm od sebe. Pro jednoduchost se dále předpokládá, že šířka b opěrných ploch 7a odpovídá dělení 50 mm. Ke zvednutí nařezaného pórobetonového bloku B o celkové šířce 1450 mm je tedy dle výše uvedeného třeba 29 lamel. Celý balík lamel 4, 4' je obvykle zaparkován na jedné podélné straně základního stojanu 1. Pohyby portálu 12 jsou řízeny vhodným automatickým řídicím programem. Jestliže je třeba 29 lamel, najede portál ke 29. lamele 4 a ta se spojí pomocí čtyř spřáhel 15, umístěných na podvozcích 14 a saních 20 s podvozkem 14 a saněmi 20. Přitom se spojovací čep 17 posune pomocí pneumatického válce 16 nahoru do vybrání 19. Pomocí motoru 22 se podvozky 14 a sáně 20 a s nimi spojená 29. lamela 4 odsune od ostatních zaparkovaných lamel 4, 4' tak daleko, že vznikne dostatek volného místa pro zvedací zařízení 40 a vytvrzovací rošt 9, které jsou na obr. 2 vyznačeny čárkovaně. Spřahlo 15 se pak odpojí a portál 12 najede zpět do své pravé výchozí pozice, jak je uvedeno na obr. 2. Pomocí zvedacího zařízení 40 může být vytvrzovací rošt 9 s nařezaným pórobetonovým blokem B, který se na něm nachází, odsunut nad lamely 4, 4'. Přitom jsou pórobetonová tělesa K, K' na podpěrách 7, 7'. Venkovní 100 mm silná pórobetonová tělesa K se opírají vždy o dvě sousední podpěry 7, 7', zatímco každé pórobetonové těleso K', silné pouze 50 mm, se opírá vždy o polovinu dvou sousedních podpěr 7 lamely 4 nebo dvou sousedních podpěr 7' lamely 4'jak je zjevné z obr. 1 a 4. Vytvrzovací rošt 9 klesne do té míry, že povrch jeho příčné traverzy 8 leží pod opěrnou plochou 7a. Příčná traverza 8 však přitom neleží na lamelách 4, 4'. K podepření vytvrzovacího roštu 9 v této poloze slouží opora 41. která vyjede vzhůru do odpovídající polohy.

Nyní může začít oddalování. Portál 12 se za tímto účelem odsune ve směru V tak daleko doleva, až se spojovací čep 17 bude nacházet pod druhou lamelou 4' zleva. Druhá lamela 4' (na obr. 3 označená Nr. 2) se pak spojí nad spojovacím čepem 17 s podvozky 14 a sáněmi 20. V této pozici portálu 12 se nachází svěrací lišta 26. nesená bezprostředně portálem 12, vertikálně nad druhou lamelou 4' a svěrací lišta 27, nesená nosnou traverzou 30 pak vertikálně nad třetí lamelou 4 (obr. 3). Prostřednictvím pneumatických válců 36. 37 se pohybují svěrací lišty 26, 27 směrem C dolů tak dlouho, dokud se neopírají dostatečně velkým tlakem o horní konce pórobetonových těles K, K'. Všechna pórobetonová tělesa K, která leží v podélném směru pórobetonového bloku B vedle sebe jsou tak svěrací lištou 26 apod ní ležící druhou lamelou 4' sevřena, zatímco pórobetonová tělesa K¹ sousední řady v klidovém stavu jsou sevřena svěrací lištou 27 a pod ní ležící třetí lamelou 4. Jestliže se nyní portál 12 dle obr. 3 posune doleva, pak se s ním spojená druhá lamela 4' posune doleva a sune před sebou první lamelu 4, na jejichž podpěrách 2 spočívá první řada pórobetonových těles K větší tloušťkou d. Protože jsou pórobetonová tělesa K tlakem svěrací lišty 26 sevřena a lišta 26 se pohybuje společně s podélným nosníkem 10 portálu 12 také doleva, odsune se svěrací lišta 26 souběžně s první lamelou 4 a druhou lamelou 4' doleva. Stejnou rychlostí, ale v opačném směru je motorem 31 poháněna nosná traverza 30, takže se pohybuje relativně vůči portálu 12 doprava. Protože je rychlost nosné traverzy 30 stejně velká jako rychlost pohybu portálu, zůstávají nosná traverza 30 a s ní i ostatní svěrací lišty 27 pevně na místě. Třetí lamela 4, která se nachází pod ní, zůstává v důsledku tření také na místě. Řada pórobetonových těles K a K', která je sevřená mezi svěrací lištou 27 a třetí lamelou 4 je držena na místě. Tím je zajištěno, že se při oddalování žádné z pórobetonových těles K a K', která byla

-6CZ 289071 B6 předtím slepena k sobě, nepřeklopí. Jakmile spára, vzniklá mezi dvěma sousedícími řadami pórobetonových těles K, K' po jejich oddálení, dosáhne velikosti 2 mm, pohybuje se druhá lamela 4' o požadovanou šířku spáry krát počet spár, které mají při oddalování vzniknout, doleva.

V tomto případě o 2 mm krát 26 nebo také o něco více.

Poté, co se tak stalo, se spřahla 15 rozpojí a svěrací lišty 26, 27 se zvednou. Portál 12 jede zpět doprava, dokud se spojovací čep 17 nenachází pod třetí lamelou 4. Současně se nosná traverza 30 pohybuje zpět oproti podélnému nosníku 10 doleva do své výchozí polohy. Svěrací lišta 26 se nachází pak nad třetí lamelou 4 a svěrací lišta 27 nad čtvrtou lamelou 4'. Třetí lamela 4 se výše uvedeným způsobem spojí s portálem 12 a obě svěrací lišty 26, 27 tlačí na pórobetonová tělesa K', podepřená třetí lamelou 4 a čtvrtou lamelou 4'. Poté, co jsou tímto způsobem následující dvě řady sevřeny, opakuje se celý postup oddálení. Jízdná dráha portálu 12 se přitom oproti předcházející dráze zkrátí o 2 mm, takže nyní mezi první oddálenou řadou pórobetonových těles K a druhou řadou pórobetonových těles K', která se nachází na třetí lamele 4, zůstane spára 2 mm. Poté, co jsou tímto způsobem postupně oddáleny všechny řady pórobetonových tvárnic, vrátí se portál 12 dle obr. 2 opět do své výchozí pozice vpravo a vytvrzovací rošt 9 může být nyní prostřednictvím zvedacího zařízení 40 nadzvednut. Od sebe oddálená pórobetonová tělesa se nyní zvedají podpěry 7, 7*. Vytvrzovací rošt 9 pak postupuje známým způsobem do autoklávu, kde zůstávají pórobetonová tělesa K na vytvrzovacím roštu 9 a jsou tlakem páry vytvrzena.

V závislosti na tloušťce pórobetonového tělesa, která může být 50 až 375 mm, se používá k podepření jednoho pórobetonového tělesa jedna nebo několik vedle sebe ležících lamel. S novým zařízením lze od sebe oddálit také pórobetonová tělesa, jejichž tloušťka se nerovná násobku 50. Předpokládejme, že tloušťka pórobetonových těles, která mají být vzájemně oddálena, je 225 mm. Pak by se k podepření takových pórobetonových těles použila skupina čtyř vedle sebe ležících lamel 4, 4'. Na začátku každého pracovního postupu jsou lamely 4, 4' prostřednictvím portálu 12 dopraveny ze své výchozí polohy do pracovní pozice. To může proběhnout tak, že nejprve je odsunut potřebný počet lamel 4, 4' jako balík od zaparkovaných lamel a pak jsou lamely 4, 4' podobně jako při předchozím postupu rozmístěny do určitého odstupu, takže mezi každou skupinou čtyř lamel 4, 4' je odstup 25 mm. Poté, co jsou skupiny lamel 4, 4' umístěny tímto způsobem, odsune se pórobetonový blok B na lamely 4, 4' a oddalování probíhá výše popsaným způsobem. Při oddalování je s portálem spojena vždy poslední lamela 4, 4' každé skupiny.