CZ288193B6 - Bicycle wheel - Google Patents

Description

Kolo bicyklu

Oblast techniky

Vynález se týká kola bicyklu, sestávajícího z dutého ráfku, majícího vnější kruhový povrch, upravený pro uložení pláště, a soustavu otvorů pro zachycení vnějších koncových částí paprsků, přecházejících přes prostřední části do vnitřních koncových částí, které jsou opatřeny spojovacími prvky pro připojení k přírubám náboje kola.

Dosavadní stav techniky

Cyklistika se stává stále populárnější formou využívání volného času, jakož i prostředkem dopravy. Cyklistika se navíc stává vysoce rozšířeným soutěžním sportem jak v případě amatérů, tak i profesionálů. Bez ohledu na to, zda se jízdní kolo používá pro účely rekreace, dopravy nebo soutěžení, průmysl výroby bicyklů soustavně zdokonaluje různé součásti jízdního kola. Jednou konkrétní součástí jízdních kol, jejíž konstrukční řešení prošlo v průběhu několika posledních let výraznými změnami, je kolo bicyklu. Změny konstrukčních řešení kol bicyklu sledují zejména snižování hmotnosti a dosažení dokonalejšího aerodynamického tvaru při současném zjednodušení výroby a sestavování.

Existuje řada rozdílných typů kol bicyklu, která jsou v současnosti k dostání na trhu. Nejobyčejnější kola bicyklů mají nábojový díl, který se připevňuje k části rámu jízdního kola tak, aby se mohl otáčet, určitý počet paprsků, vyvedených z nábojového dílu vnějším směrem a kruhový ráfek, který je připevněn k vnějším koncům paprsků a má na sobě navlečen pneumatikový plášť. V uvedeném případě se v kole bicyklu používají paprsky, které mají podobu tenkých, drátových paprsků z kovu. Na koncích nábojového dílu jsou vytvořeny příruby, které se používají pro připojení paprsků. Konkrétně to znamená, že v přírubách nábojového dílu jsou vytvořeny díry. Drátové paprsky jsou na vnitřním konci obvykle zahnuty a opatřeny zachycovačem, majícím tvar hlavičky hřebíku. Vnitřní konec paprsku se umisťuje do jedné z děr vytvořené v jedné z přírub nábojového dílu kola. Na vnějším konci paprsků jsou typicky vytvořeny závity pro našroubování paprskových matic, které připevňují vnější konce drátových paprsků k ráfku. Konkrétně vyjádřeno, paprskové matice mají osazení, která jsou ve styku s vnitřním povrchem ráfku.

V případě tohoto konstrukčního řešení se paprsková matice umisťuje v díře pro matici, vytvořené v ráfku, přičemž paprsek se protahuje dírou v přírubě nábojového dílu kola tak, aby se zachycovač na vnitřním konci paprsku zachytil v díře, vytvořené v přírubě nábojového dílu kola. Vnější závity na vnějších koncích paprsků se pak zašroubovávají do vnitřních závitů paprskových matic, které se nacházejí v otvorech, vytvořených v ráfku.

Podstata vynálezu

Konstrukční, výrobní a montážní nedostatky stávajících řešení odstraňuje do značné míry kolo bicyklu, sestávající z dutého ráfku, majícího vnější kruhový povrch, upravený pro uložení pláště, a soustavu pro zachycení vnějších koncových částí paprsků, přecházejících přes prostřední části do vnitřních koncových částí, které jsou opatřeny spojovacími prvky pro připojení k přírubám náboje kola, podle tohoto vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že vnější koncová část každého paprsku je, pro její zachycení v axiálním otvoru na ráfku, opatřena prvním úsekem, který přes ohnutý úsek navazuje na druhý úsek, odsazený vůči prvému úseku .

Podstatou tohoto prvého řešení je dále to, že první úsek je svým prvním povrchem v dotyku s vnitřním povrchem ráfku, a druhý úsek je svým druhým povrchem v dotyku s vnějším povrchem ráfku, přičemž vnější koncová část má v příčném řezu podlouhlý tvar a otvor je tvořen tvarově příčnému řezu koncové části odpovídající podlouhlou štěrbinou.

-1 CZ 288193 B6

Dále je podstatou to, že rozměry příčných řezů koncovou částí jsou v podstatě stejné nebo menší než rozměry otvoru, že vnitřní koncová část každého paprsku je opatřena vnějším závitovým úsekem, a že spojovacím prvkem pro připojení vnitřní koncové části každého paprsku k náboji kola je paprsková matice s obvodovou opěrou.

Podstatné pro toto řešení je dále to, že ráfek je buď opatřen alespoň dvanácti otvory, z nichž jedna polovina otvorů je upravena na jednom jeho boku a druhá polovina otvorů je upravena na jeho druhém boku, nebo je opatřen alespoň šestnácti otvory, z nichž jedna polovina otvorů je upravena na jednom jeho boku a druhá polovina otvorů je upravena na jeho druhém boku, přičemž ráfek má své boky s otvory tvořeny dvěma šikmo od sebe a směrem ke kruhovému povrchu se rozbíhajícími stěnami.

Podstatou je i to, že otvory jsou vytvořeny na výstupcích, které jsou ve stejných obvodových vzdálenostech upraveny na vnitřním obvodě ráfku, přičemž výstupky buď tvoří spolu s ráfkem celistvý jediný díl, nebo jsou tvořeny samostatnými díly, které jsou k ráfku trvale připevněny prostřednictvím upevňovačů.

Za podstatné je nutno považovat i to, že první úseky vnějších koncových částí paprsků jsou k vnitřnímu povrchu ráfku připevněny prostřednictvím upevňovacích prostředků, a že druhé úseky vnějších koncových částí paprsků jsou k vnějšímu povrchu ráfku připevněny prostřednictvím upevňovacích prostředků. Ve výhodném provedení jsou upevňovacími prostředky buď bodové svary nebo lepidlo. Podstatou je též to, že ráfek má svůj, od otvorů radiálně směrem k náboji kola přivrácený obvod v axiálním směru širší, než je šířka ráfku v místě otvorů, přičemž tento obvod sestává z dvojice od sebe a směrem od kruhového povrchu směřujících vypouklých kruhových stěn, a to, že otvory pro vnější koncové části paprsků jsou uspořádány ve vzdálenosti alespoň pěti milimetrů radiálně vnějším směrem od vypouklých stěn, přičemž radiální šířka otvorů je v rozsahu od 0,5 mm do 5,0 mm a axiální šířka vnější koncové části paprsku je v rozsahu od 0,5 mm do 3,0 mm.

Dále je pro kolo bicyklu podstatné to, že mezi dvojicí od sebe a směrem od kruhového povrchu směřujících vypouklých stěn je upravena kruhová oblast, přičemž na jedné z dvojice od sebe a směrem od kruhového povrchu směřujících vypouklých kruhových stěn je vytvořena jedna polovina otvorů pro vnější koncové části paprsků, a na druhé z dvojice vypouklých kruhových stěn je vytvořena druhá polovina otvorů pro vnější koncové části paprsků.

Ve výhodných uspořádáních pak má vnější koncová část rozměry příčného řezu prvním úsekem stejné jako jsou rozměry příčného řezu ohnutým úsekem, nebo má vnější koncová část v příčném řezu kruhový tvar, přičemž otvor má tvarově příčnému řezu koncové části odpovídající tvar, přičemž prostřední část má v příčném řezu buď kruhový tvar nebo podlouhlý tvar.

Podstatou je dále to, že ráfek je v každém místě svého styku s druhým povrchem druhého úseku vnější koncové části opatřen průchozí dírou, ve které je uspořádán upevflovač paprsku, kterým je buď nýt nebo hlavičkou opatřený kolík se samosvomým kroužkem na jeho dříku.

Upevňovač je přitom mezi podélnými okraji druhého úseku vnější koncové části a přilehlým vnějším bočním povrchem ráfku doplněn o tmel nebo lepidlo.

Podstatné je pak i to, že ráfek má vnější kruhový povrch, upravený pro uložení pláště, opatřen u každého otvoru přístupovým otvorem, buď pro zavedení nýtu a následně kovadliny za účelem podepření nýtu při jeho fixaci, nebo pro zavedení kolíku a jeho podepření při jeho fixaci, přičemž vnější koncová část má svoji obvodovou délku rovnu buď nejméně desetinásobku nebo třicetinásobku své axiální tloušťky. Dalším podstatným faktorem řešení je též to, že každý otvor je upraven na začátku radiálního vyboulení, jehož hloubka se na vnějším bočním povrchu ráfku směrem k náboji kola postupně zmenšuje, ale i to, že radiální vyboulení má na svém začátku hloubku, která je větší, menší a nebo rovna axiální tloušťce vnější koncové části.

-2CZ 288193 B6

Podstatné je pak pro toto kolo bicyklu konečně i to, že ohnutý úsek vnější koncové části paprsku má svoji tloušťku větší, než je axiální tloušťka s ním sousedících úseků, a že je opatřen kolmo k podélné ose paprsku zvlněním.

Ve druhém variantním uspořádání podstatou kola bicyklu, sestávajícího opět z dutého ráfku, majícího vnější kruhový povrch, upravený pro uložení pláště, a soustavu otvorů pro zachycení vnějších koncových částí paprsků, přecházejících přes prostřední části do vnitřních koncových částí, které jsou opatřeny spojovacími prvky pro připojení k přírubám náboje kola, je to, že každá koncová část, upravená v axiálním otvoru na ráfku, je vytvořena jako společná a nedílná část dvou k opačným vnějším bočním povrchům ráfku orientovaných paprsků.

Podstatou tohoto druhého variantního řešení je dále to, že vnitřní koncová část každého z dvojice společnou koncovou částí spojených paprsků je opatřena vnějším závitovým úsekem, přičemž spojovacím prvkem pro připojení vnitřní koncové části každého paprsku k náboji kola je paprsková matice s obvodovou opěrou.

Za podstatné je třeba u této druhé varianty považovat i to, že ráfek obsahuje obvodovou dutinu, ve které jsou uspořádány vnitřní koncové části dvojic paprsků, že otvory mají tvar podlouhlé štěrbiny a že jak koncová část, tak prostřední části paprsků, mají v příčném řezu podlouhlý tvar.

Dále je podstatou této konstrukce to, že otvory jsou vytvořeny na samostatných článcích, které jsou ve stejných obvodových vzdálenostech trvale připevněny na vnitřním obvodě ráfku, nebo jsou vytvořeny na kruhové přírubě, trvale připevněné k vnitřnímu obvodu ráfku, přičemž každý 20 paprsek je k jeho přilehlému vnějšímu bočnímu povrchu ráfku připevněn prostřednictvím upevňovacích prostředků, kterými jsou buď bodové sváry nebo lepidlo.

Podstatné pro tuto variantu je pak konečně i to, že ráfek je opatřen buď alespoň dvanácti nebo šestnácti otvory, z nichž jedna polovina otvorů je upravena na jednom jeho boku a druhá polovina otvorů je upravena na jeho druhém boku.

Podstatou třetího konstrukčního vytvoření kola bicyklu, sestávajícího opět z dutého ráfku, majícího vnější kruhový povrch, upravený pro uložení pláště, a soustavu otvorů pro zachycení vnějších koncových částí paprsků, přecházejících přes prostřední části do vnitřních koncových částí, které jsou opatřeny spojovacími prvky pro připojení k přírubám náboje kola, je to, že vnější koncová část každého paprsku má, pro její zachycení v axiálním otvoru na ráfku, svoji obvodovou délku větší, než je obvodová délka otvoru, a svoji radiální šířku větší, než je radiální šířka otvoru, přičemž vnější koncová část má jeden svůj povrch ve styku s vnitřním povrchem ráfku a je k tomuto vnitřnímu povrchu ráfku připevněna prostřednictvím upevňovacích prostředků, kterými je buď lepidlo nebo jsou jimi bodové svary.

Dále je pro toto třetí variantní řešení podstatné to, že vnější koncová část každého paprsku má svoji obvodovou délku větší než je šířka prostřední části paprsku, přičemž tloušťka vnější koncové části každého paprsku je menší než tloušťka prostřední části paprsku, přičemž prostřední část paprsku má v příčném řezu podlouhlý tvar a vnější koncová část každého paprsku má svoji radiální šířku o velikosti, která je nejméně tak velká jako je její obvodová délka.

Podstatné je též to, že prostřední část paprsku je na straně přivrácené k vnější koncové části opatřena zahnutím, pro vytvoření odsazení mezi koncovou částí a prostřední částí, a že vnitřní koncová část každého paprskuje opatřena vnějším závitovým úsekem.

Pro toto třetí variantní řešení kola bicyklu je pak konečně podstatné i to, že spojovacím prvkem pro připojení vnitřní koncové části každého paprsku k náboji kola je paprsková matice s obvodovou opěrou, že ráfek má vnější kruhový povrch, upravený pro uložení pláště, opatřen 45 u každého otvoru přístupovým otvorem, pro průchod paprsku při jeho montáži do otvoru, že je ráfek opatřen alespoň dvanácti a nebo šestnácti otvory, z nichž jedna polovina otvorů je upravena na jednom jeho boku a druhá polovina otvorů je upravena na jeho druhém boku.

-3CZ 288193 B6

Přehled obrázků na výkresech

Příklady konkrétních provedení všech tří variantních konstrukcí kola bicyklu podle tohoto vynálezu jsou znázorněny na připojených výkresech, na nichž je na obr. 1 uveden bokorys předního kola bicyklu s dvanácti paprsky a ráfkem podle prvního provedení vynálezu, na obr. 2 bokorys zadního kola bicyklu se šestnácti paprsky podle prvního provedení vynálezu, na obr. 3 zvětšený bokorys náboje předního kola bicyklu z obr. 1, k němuž jsou připojeny vnitřní koncové části paprsků, na obr. 4 částečný zvětšený bokorys ráfku předního kola bicyklu z obr. 1, znázorňující spojení ráfku a dvou paprsků, na obr. 5 řez rovinou 5 - 5 z obr. 4, na obr. 6 zvětšený perspektivní pohled najeden paprsek kola bicyklu, na obr. 7 částečný příčný řez ráfkem se dvěma paprsky kola bicyklu ve variantním provedení, na obr. 8 bokorys části ráfku se dvěma paprsky kola bicyklu ve variantním provedení, znázorněném na obr. 7, na obr. 8a zvětšený perspektivní pohled najeden paprsek pro variantní vytvoření kola bicyklu, na obr. 9 a 10 částečné příčné řezy ráfkem s variantními provedeními upevnění paprsků v ráfku kola bicyklu, na obr. 11 částečný příčný řez ráfkem s uložením paprsků v ráfku kola bicyklu podle dalšího variantního provedení, na obr. 12 bokorys části ráfku se dvěma paprsky kola bicyklu ve variantním provedení, znázorněném na obr. 11, na obr. 13 a 14 příčné řezy ráfkem s variantními provedeními upevnění paprsků v ráfku kola bicyklu, na obr. 15 příčný řez částí ráfku se dvěma paprsky kola bicyklu podle dalšího variantního provedení, na obr. 16 boční pohled na část ráfku znázorněného na obr. 15, na obr. 17 a 18 příčné řezy ráfkem s variantními provedeními upevnění paprsků v ráfku kola bicyklu, na obr. 19 boční pohled na část ráfku s dalším možným vytvořením spojení paprsků s ráfkem kola bicyklu, na obr. 20 a 21 boční pohledy na ještě další možná vytvoření spojení paprsků s ráfkem kola bicyklu, na obr. 22 příčný řez částí ráfku s dalším variantním provedením uložení paprsků v jeho dutině, na obr. 23 bokorys části ráfku znázorněného na obr. 22, na obr. 24 půdorys části ráfku znázorněného na obr. 22 a 23, na obr. 25 detail vytvoření otvoru v boční straně ráfku pro průchod paprsku u konstrukce kola bicyklu znázorněného na obr. 22 a 23, na obr. 26 a 27 boční a čelní pohled na ráfkový konec paprsku pro kolo bicyklu znázorněné na obr. 22 a 23,

-4CZ 288193 B6 na obr. 28 příčný řez částí ráfku s dalším variantním provedením uložení paprsků v jeho dutině spolu s jejich možným upevněním, na obr. 29 bokorys části ráfku znázorněného na obr. 28, na obr. 30 až 33 v příčných řezech jednotlivé pracovní fáze při připojování paprsků k ráfku pomocí nýtů, na obr. 34 půdorysný pohled na část ráfku z obr. 33, na obr. 35 příčný řez částí ráfku s dalším variantním provedením uložení paprsků v jeho dutině spolu s jejich dalším možným upevněním, na obr. 36 bokorys části ráfku znázorněného na obr. 35, na obr. 37 zvětšený bokorys části ráfku kola bicyklu z obr. 1 , na obr. 38 zvětšený perspektivní pohled na část ráfku kola bicyklu z obr. 37, na obr. 39 řez rovinou 6 - 6 z obr. 37, na obr. 40, 41 a 42 čelní, boční a perspektivní pohled na další z možných vytvoření paprsku pro kolo bicyklu, na obr. 43,44 a 45 řezy rovinou 10 -10 z obr. 37 ve třech možných variantních provedeních, na obr. 46, 47 a 48 nárys, bokorys a půdorys jednoho z možných vytvoření ráfkového konce paprsku kola bicyklu a na obr. 49, 50 a 51 nárys, bokorys a půdorys dalšího možného vytvoření ráfkového konce paprsku kola bicyklu.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněno přední kolo 10 bicyklu a na obr. 2 je znázorněno zadní kolo 12 bicyklu podle tohoto vynálezu. Přední kolo 10 má středový náboj 20a. určitý počet směrem od náboje 20a vedených paprsků 22a a kruhový dutý ráfek 24a, na němž je obvyklým způsobem navlečen pneumatikový plášť 26a. Zadní kolo 12 má obdobně středový náboj 20b, určitý počet paprsků 22b a kruhový dutý ráfek 24b, na němž je obvyklým způsobem navlečen pneumatikový plášť 26b. Celkové konstrukční řešení předního kola 10 a zadního kola 12 bicyklu je v podstatě stejné s výjimkou toho, že ráfek a hlava se upravují tak, aby se přizpůsobily různému počtu paprsků.

V prvním provedení, které je zde předvedeno, má přední kolo 10 bicyklu dvanáct paprsků 22a, zatímco zadní kolo 22b bicyklu má šestnáct paprsků 22b. Je samozřejmé, že pro zkušené odborníky v této oblasti techniky bude z tohoto popisu zřejmé, že přední a zadní kola 10, 12 mohou mít stejný počet paprsků 22a. 22b, jakož i menší nebo větší počet paprsků 22a. 22b. než je v případě prvního provedení uvedeno. Vzhledem k podobnostem předního kola 10 a zadního kola 12 bude v popisu podrobně věnována pozornost pouze přednímu kolu 10. V souladu s touto skutečností bude zkušeným odborníkům z provedeného popisu zřejmé, že je možné uplatnit konstrukční řešení předního kola 10 i v případě zadního kola 12.

Na obr. 3 je vidět, že přední náboj 20a má válcovité hlavové pouzdro 28a. které je v podstatě obvyklým způsobem otočně upevněno na ose 30a. Hlavové pouzdro 28a má dvě příruby, které se nacházejí na jeho koncích, přičemž na každé přírubě se nachází části 32a, které slouží pro připevnění paprsků 22a, 22b a které vyčnívají vnějším směrem. Části 32a pro připevnění paprsků 22a. 22b jsou konstruovány tak, aby do nich mohly vstupovat dva paprsky 22a. 22b. jak bude vysvětleno v dalším textu. Obzvláště je výhodné, má-li každá část 32a pro připevnění paprsků 22a. 22b dvojici stupňovitých a průchozích děr 34a pro připojení dvojice paprsků 22a. Je samozřejmé, že ke každé z částí 32a pro připevnění paprsků 22a by mohl být připojen menší nebo větší počet paprsků 22a, a to podle potřeby či požadavku. Počet a tvar částí 32a pro připevnění paprsků 22a bude záviset na jejich počtu a tvaru. V souladu s tímto popisem bude pro

-5CZ 288193 B6 zkušené odborníky v této oblasti techniky zřejmé, že při praktickém uplatňování tohoto vynálezu mohou být využity další typy a tvary středových nábojů 20a, 20b kola 10, 12.

Zvláštní konstrukční řešení nábojů 20a. 20b a jejich spojování s paprsky 22a jsou uvedeny a podrobněji popsány v souběžně vyřizované Evropské patentové přihlášce číslo 97300461.7, která byla podána 20. ledna 1997 na jméno Shimano lne. Vynálezecké závěry Evropské patentové přihlášky číslo 97300461.7 jsou zde zahrnuty ve formě odkazu proto, aby bylo přesně vysvětleno konstrukční řešení nábojů 20a, 20b a připojení paprsků 22a. 22b k těmto nábojům 20a, 20b.

Paprsky 22a. 22b jsou výhodně stejné, a proto budou podrobně předvedeny a popisovány pouze paprsky 22a. Paprsky 22a se výhodně zhotovují z obvykle používaných kovových materiálů, jako je povlečená ocel, nerezavějící ocel, hliník nebo kompozit obsahující uhlíková vlákna. V souladu s tímto popisem bude pro zkušené odborníky v této oblasti techniky zřejmé, že při praktickém uplatňování přihlašovaného vynálezu mohou být podle potřeby nebo zvláštního požadavku využity i další vhodné materiály.

Na obr. 6 je vidět, že každý z paprsků 22a má vnější koncovou část 40, jež se připevňuje k ráfku 24a. rovnou prostřední část 42, jež směřuje radiálně dovnitř od vnější koncové části 40. a vnitřní koncovou část 44. která je vedena radiálně dovnitř od prostřední části 42 a která se připojuje k náboji 20a. Je výhodné, když se vnější koncová část 40, prostřední část 42 a vnitřní koncová část 44 zhotovují v podobě celistvé a jednodílné součásti, která se na vnitřní koncové části 44 opatřuje maticí 46 a která slouží pro připojení paprsku 22a k náboji 20a. Paprsky 22a jsou vyvedeny z obou konců náboje 20a a směřují k ráfku 24a. Vyjádřeno jinými slovy to znamená, že ve dvanácti paprskovém provedení bude šest paprsků 22a vyvedeno v podstatě vnějším směrem z pravého konce náboje 20a směrem k ráfku 24a a šest paprsků 22a bude vyvedeno v podstatě vnějším směrem z levého konce náboje 20a směrem k ráfku 24a. Je výhodné, když se paprsky 22a rozmisťují tangenciálně ve vztahu k náboji 20a, ze kterého jsou vyvedeny vnějším směrem. Avšak v případě potřeby nebo zvláštního požadavku mohou být paprsky 22a rozmístěny v takovém směru, který se více přibližuje radiálnímu směru.

V prvním provedení mají vnější koncové části 40 paprsku 22a podlouhlý průřez, který se svým tvarem podobá obdélníku, zatímco prostřední části 42 a vnitřní koncové části 44 mají v průřezu tvar kruhu. Pro zkušené odborníky v této oblasti techniky však bude zřejmé, že tvar průřezu může být v případě potřeby nebo zvláštního požadavku stejný po celé délce paprsku 22a. Pro zkušené odborníky v této oblasti techniky bude rovněž zřejmé, že tvary stejných průřezů paprsků 22a mohou být v případě potřeby nebo zvláštního požadavku voleny různě.

Podle tohoto vynálezu by například existovala možnost použití paprsků 22a majících v průřezu tvar podobající se tvaru elipsy.

Na obr. 5 a 6 je vidět, že vnější koncové části 40 paprsků 22a se ohýbají tak, aby vytvořily první úseky 50 na volných koncích paprsků 22a, přičemž tyto první úseky 50 jsou odsazeny od druhých úseků 52. Toto odsazení prvního úseku 50 od druhého úseku 52 vytváří mezi nimi ohnutý úsek 54. jenž přitahuje paprsek 22a k ráfku 24a kola 10 bicyklu, jak bude vysvětleno v dalším textu. Je výhodné, když druhé úseky 52 každého paprsku 22a leží v podstatě ve stejné rovině jako jeho příslušná prostřední část 42. Na rozdíl od toho první úsek 50 leží v rovině, jež se nachází v určité vzdálenosti od roviny druhého úseku 52 a je s touto rovinou rovnoběžná.

Z tohoto popisu však bude zkušeným odborníkům zřejmé, že první úsek 50 může být ohýbán nebo zhotovován tak, aby měl rozdílný tvar a/nebo průřez, než je tomu v případě popisovaných tvarů a průřezů. V každém případě by měly být tvary a průřezy prvního úseku 50, druhého úseku 52 a ohnutého úseku 54 řešeny tak, aby znemožňovaly axiální pohyb paprsku 22a ve vztahu k ráfku 24a tehdy, když je paprsek 22a v sestavené poloze.

Na obr. 4 až 6 je vidět, že první úsek 50 každého paprsku 22a má první povrch 56. který je nasměrován tak, aby byl v dotyku s vnitřním povrchem ráfku 24a, zatímco druhý úsek 52 každého paprsku 22a má druhý povrch 58, jenž je nasměrován tak, aby byl v dotyku s vnějším povrchem ráfku 24a. Je výhodné, je-li vzdálenost odsazení mezi prvním povrchem 56 prvního

-6CZ 288193 B6 úseku 50 a druhým povrchem 58 mírně větší, než tloušťka ráfku 24a. V souvislosti s tím platí, že jsou-li paprsky 22a umístěny v ráfku 24a, existuje takový styk paprsků 22a s ráfkem 24a, který znemožňuje jakýkoli podstatný pohyb ve vztahu mezi nimi.

Podle vlastní volby je možno použít přídavné upevňovací prostředky, jako jsou lepidla, tmely a podobně, aby bylo zajištěno pevnější a stálejší připevnění vnějších koncových částí 40 paprsků 22a k částem kruhového dutého ráfku 24a, určeným pro připevnění paprsků 22a. Výrazem lepidlo, jak je zde používán, se rozumí jakákoli směs nebo látka, která může být používána pro připevňování materiálů k sobě, včetně tmelů a podobně. Pokud existuje taková potřeba nebo záměr, je navíc možné použití upevňovačů nebo upevňovacích prostředků (nejsou předvedeny), jako jsou např. bodové svary, nýty, závitové upevňovače a podobně. Takové upevňovače mohou být vedeny buď skrze první povrch 56 nebo druhý povrch 58 do bočních částí ráfku 24a. Navíc mohou být upevňovače používány v kombinaci s lepidlem apod.

Prostředními částmi 42 paprsků 22a jsou v podstatě rovné paprsky drátového typu mající v průřezu v podstatě kruhový tvar. Z tohoto popisu však bude pro zkušené odborníky zřejmé, že prostřední části 42 paprsků 22a mohou být zhotovovány tak, aby měly jiné typy průřezů a/nebo tvarů. Prostřední část 42 může být například v průřezu hranatější, přičemž takový tvar průřezu může být stejný po celé délce prostřední části 42. Alternativně se může tvar průřezu prostřední části 42 měnit po její délce tak, aby se průřez prostřední části 42 rozšiřoval v souvislosti s jejím přibližováním k náboji 20a. Vyjádřeno jinými slovy to znamená, že tloušťka a/nebo šířka středové části 42 může být buď stejnoměrná, nebo se může podle potřeby nebo zvláštního požadavku měnit.

Na vnitřních koncových částech 44 jednotlivých paprsků 22a jsou vytvořeny závity pro našroubování běžně používané matice 46. Konkrétněji je možno uvést, že se vnitřní koncová část 44 paprsku 22a vkládá z jedné strany do díry 34a v náboji 20a a následně se z druhé strany díry 34a umisťuje paprsková matice 46a tak, aby se její hlavičková nebo přírubová část dotýkala vnitřního opěrného povrchu díry 34a. Na základě toho se mohou paprsky 22a utahovat v podstatě běžným způsobem, výsledkem čehož je připevnění vnitřních koncových částí 44 paprsků 22 k náboji 20a a jeho propojení s ráfkem 24a.

Ráfek 24a patří do kategorie takzvaných hlubokých ráfků, které mají větší výšku než šířku a které jsou konstruovány pro navlékání pneumatikových plášťů 26a. jež se upevňují pomocí plášťového tmelu. Ráfek 24a však může mít jiné tvary, které se podle potřeby a/nebo zvláštního požadavku přizpůsobují jiným typům plášťů 26a, aniž by došlo k překročení rozsahu tohoto vynálezu. Kruhový dutý ráfek 24a se zhotovuje z materiálů, jež jsou v podstatě tuhé a jejichž použití je v této oblasti techniky známo. Ráfky 24a se mohou vyrábět z jakýchkoli vhodných kovových materiálů, jako je například povlečená ocel, nerezavějící ocel, hliník nebo titan, jakož i další nekovové materiály, jako je kompozit obsahující uhlíková vlákna, které se mohou používat při výrobě kol 10 bicyklu.

Na obr. 1 je vidět, že ráfek 24a má v podstatě kruhový tvar a má vnější kruhový povrch 68, jenž je upraven pro navlečení pneumatikového pláště 26a. dvojici kruhových brzdových povrchů 70, které se nacházejí na bocích ráfku 24a. a dvojici kruhových částí 72, pro připevňování paprsků 22a, které se nacházejí na stranách ráfku 24a, jak je to vidět na obr. 5. Ráfek 24a má podobu trubkovité součásti s dutou, kruhovou vnitřní oblastí. Pro zkušeného odborníka v této oblasti techniky bude naprosto zřejmé, že tvar vnějšího kruhového povrchu 68 ráfku 24a může být podle potřeby a/nebo zvláštního požadavku upraven pro navlékání různých typů plášťů 26a. jako jsou pneumatikové pláště 26a se záhybem. V upřednostňovaném provedení je vnější kruhový povrch 68 ráfku 24a konstrukčně řešen pro použití galuskových nebo sešívaných typů pneumatikových plášťů 26a, jež se připevňují k vnějšímu kruhovému povrchu 68 pomocí lepicích tmelů.

Je výhodné, když brzdové povrchy 70 mají v podstatě ploché, kruhové povrchy, které jsou konstrukčně řešeny pro styk s brzdovými vložkami brzdového zařízení pro zpomalování nebo zastavování otáčení kola 10. Brzdové povrchy 70 jsou vzájemně rovnoběžné a nacházejí se mezi vnějším kruhovým povrchem 68 a jednou z částí 72 pro připevnění paprsků 22a.

-7CZ 288193 B6

Části 72 pro připevňování paprsků 22a se umisťují radiálně směrem dovnitř ve vztahu k vnějšímu kruhovému povrchu 68 a brzdovým povrchům 70 ráfku 24a. Části 72 pro připevňování paprsků se výhodně přibližují k sobě v určitém úhlu, čímž tvoří v podstatě V-tvar průřezu ráfku 24a. kdy jeho vrchol směřuje ke středu kola 10. Každá kruhová část 72 pro připevňování paprsků 22a má stanovený počet axiálních otvorů 74 pro vstup prvních úseků 50 paprsků 22a. Je výhodné, když se otvory 74 pravidelně rozmisťují na kruhových částech 72 pro připevňování paprsků 22a ve stejných vzdálenostech od sebe. V tomto provedení se určitým počtem otvorů 74 rozumí určitý počet výhodně podlouhlých otvorů nebo štěrbin, jejichž velikost a tvar se přizpůsobuje pro vstup vnějších koncových Částí 40 paprsků 22a. Otvory 74 přenášejí působení sil na ráfek 24a na větší ploše, než je tomu v případě běžných paprsků s kruhovým průřezem, takže se minimalizuje nebezpečí jejich prasknutí a/nebo trhání účinkem námahy.

Je výhodné, když jsou otvory 74 umístěny od vnitřního okraje ráfku 24a ve vzdálenosti přinejmenším 5,0 milimetrů, aby se zvýšila odolnost proti poškození ráfku 24a. Obdobně je výhodné, když je radiální vzdálenost od vnitřního okraje otvorů 74 k vnitřnímu okraji ráfku 24a přinejmenším jedna třetina obvodové délky otvoru 74. Čím dále je možné umístit otvory 74 od vnitřního obvodového okraje ráfku 24a. tím pevnější bude spojení paprsků 22a a ráfku 24a. Jako výhodná se jeví taková situace, kdy jsou radiální šířky otvorů 74 v podstatě stejné nebo o něco větší než šířky paprsků 22a. výsledkem čehož je znemožnění nežádoucího vnikání úlomků, nečistot a podobně do duté oblasti ráfku 22a. V upřednostňovaných provedeních je tloušťka paprsků 22a v prvním úseku 50 v rozsahu od přibližně 0,5 milimetru do přibližně 3,0 milimetrů. Na základě toho budou mít otvory 74 radiální šířku v rozsahu od přibližně 0,5 milimetru do přibližně 5,0 milimetrů. V jednom příkladě je tloušťka prvního úseku 50 každého paprsku 22a přibližně 1,0 milimetr a radiální šířka každého otvoru 74 je přibližně 1,2 milimetru.

V upřednostňovaných provedeních podle tohoto vynálezu mají první úseky 50 a ohnuté úseky 54 takový tvar, aby mohly volně vstupovat do otvorů 74 v ráfku 24, takže není nutné, aby buď prostřední část 42 nebo vnitřní koncová část 44 každého paprsku 22a musela procházet skrze otvory 74. Navíc je výhodné, že otvory 74 mají v podstatě stejný tvar jako je tvar průřezu ohnutých úseků 54 paprsků 22a a jsou jen o něco málo větší, jak již bylo zmíněno. V tomto smyslu otvory 74 omezují pohyb ohnutého úseku 54 tehdy, když jsou paprsky 22a v sestavené poloze. Obzvláště tvary a průřezy prvního úseku 50, druhého úseku 52 a ohnutého úseku 54 každého paprsku 22a by měly být vytvořeny tak, aby znemožňovaly axiální pohyb paprsku 22a ve vztahu k ráfku 24a, když je paprsek 22a v sestavené poloze.

Jak je vidět na obr. 7 a 8, část kola 110 bicyklu s modifikovaným ráfkem 124 a připojenými paprsky 122 je předvedena v příčném řezu a bokorysu. V tomto provedení byl změněn jak tvar ráfku 124. tak i tvar paprsků 122. Obzvláště je třeba zdůraznit, že byl změněn tvar ráfku 124 tak, aby existoval prostor mezi vnějším bočním povrchem ráfku 124 a vnější koncovou částí 140 paprsku 122. Podobně jako v případě prvního provedení má každý z paprsků 122 vnější koncovou část 140. jež vstupuje do ráfku 124 skrze otvory 174. v podstatě rovnou prostřední část 142, jež směřuje radiálně dovnitř kola 110 od vnější koncové části 140. a vnitřní koncovou část 144, která je vedena radiálně dovnitř kola 110 od prostřední části 142, a která se připojuje k náboji 20a. Je výhodné, když se vnější koncová část 140, prostřední část 142 a vnitřní koncová část 144 zhotovují v podobě celistvé, jednodílné součásti, u které se matice 146 připojuje k vnitřní koncové části 144 a slouží pro připojení paprsku 122 k náboji 20a.

Paprsky 122 se udržují v příslušných otvorech 174 ráfku 124 prostřednictvím dotykového tlaku mezi prvním povrchem 156 vnější koncové části 140, který je v dotyku s vnitřním povrchem ráfku 124. Navíc v tomto provedení mají vnitřní koncové části 144 paprsků 122 závitový úsek 145, jenž slouží pro připojení paprsků 122 k náboji 20a pomocí matice 146 paprsku 122, jak je to ukázáno na obr. 8a.

Vzhledem k podobnostem mezi prvním provedením a druhým provedením nebude toto druhé provedení podrobně popisováno. Uvedený popis prvního provedení by měl v podstatě postačovat i pro toto druhého provedení.

-8CZ 288193 B6

Na obr. 9 je znázorněn průřez částí kola 110a bicyklu v provedení, které je v podstatě stejné jako provedení znázorněné na obr. 7 a 8 s výjimkou toho, že paprsky 122 jsou trvale připevněny k ráfku 124. Konkrétně lze uvést, že první úseky 150 paprsků 122 jsou trvale připevněny k vnitřnímu povrchu ráfku 124 prostřednictvím upevňovacích prostředků, kterými jsou bodové sváry 160, nebo lepidlo, tmel a podobně.

Na obr. 10 je znázorněn průřez částí kola 110b bicyklu podle třetího provedení. Toto provedení se v podstatě podobá provedením znázorněným na obr. 7 až 9, avšak s výjimkou umisťování upevňovacích prostředků. V tomto provedení jsou paprsky 122 trvale připevněny k vnějšímu povrchu ráfku 124, a to také prostřednictvím bodových svárů 160, nebo lepidlem, tmelem a podobně. Je samozřejmé, že upevňovacími prostředky mohou také být nýty nebo šrouby s maticemi a podobně. Navíc takový upevňovač může být použit v kombinaci s lepidlem, tmelem a podobně. Vzhledem k podobnostem mezi tímto provedením a předchozími provedeními nebude ani toto provedení dále podrobně popisováno.

Na obr. 11 a 12 je znázorněn průřez částí kola 210 bicyklu podle dalšího možného provedení. V tomto provedení se jednodílný paprsek 221 používá k vytvoření dvou paprsků 222. Vyjádřeno jinými slovy to znamená, že každý z paprsků 222 má vnější koncovou část 240, která vstupuje do duté části ráfku 224 skrze otvor 274. prochází dutou částí ráfku 224 a vystupuje z druhého otvoru 274, a dvojici rovných částí, jež směřují radiálně dovnitř od vnější koncové části 240. a dvojici vnitřních koncových částí (nejsou předvedeny), které jsou vedeny radiálně dovnitř od prostředních částí a které se připojují k náboji 20a. Je výhodné, když vnitřní koncové části paprsků 222 mají podobné konstrukční řešení, jako vnitřní koncové Části 144 paprsků 122. znázorněných na obr. 8a.

Vzhledem k podobnostem tohoto provedení s již uvedenými provedeními nebude ani toto provedení dále podrobně popisováno, neboť popis předcházejících provedení postačuje pro vysvětlení i tohoto provedení.

Na obr. 13 je znázorněn průřez částí kola 210a bicyklu podle dalšího možného provedení, které se podobá provedení znázorněnému na obr. 11 a 12 s výjimkou toho, že každý z paprsků 222 je trvale připevněn k ráfku 224 prostřednictvím upevňovacích prostředků, jako jsou bodové svary 260, nebo lepidlo, tmel a podobně.

Je samozřejmé, že upevňovacími prostředky mohou také být nýty nebo šrouby s maticemi a podobně. Navíc mohou být tyto upevňovací prostředky použity v kombinaci s lepidlem, tmelem a podobně. Zvláštností je, že prostřední části jsou vždy trvale připevněny k opačným stranám vnějšího povrchu připevňovacích částí ráfku 224.

Ani toto provedení nebude vzhledem ke svým podobnostem s již dříve popsanými řešeními dále detailně objasňováno.

Na obr. 14 je znázorněn řez částí kola 210b podle dalšího možného řešení vynálezu. V tomto provedení se určitý počet článků 272b s otvory 274 (předveden je pouze jeden) připojuje k ráfku 224b ve stejných vzdálenostech od sebe. V tomto provedení se používá jednodílný paprsek 221b. z něhož se vytváří dvojice paprsků 222. Je samozřejmé, že může být použita jediná kruhová příruba, která vytváří část ráfku 224b pro připevňování jednodílných paprsků 221b.

Na obr. 15 a 16 je znázorněn průřez a bokorys části kola 310 bicyklu podle dalšího možného provedení vynálezu. Podobně jako v prvním provedení má každý z paprsků 322 vnější koncovou část 340, jež vstupuje do ráfku 324 skrze otvory 374, v podstatě rovnou prostřední část 342, jež směřuje radiálně dovnitř od vnější koncové části 340. a vnitřní koncovou část (není ukázána), která je vedena radiálně dovnitř od prostřední části 342 a která se připojuje k náboji 20a. Je opět výhodné, je-li vnější koncová část 340, prostřední část 342 a vnitřní koncová část zhotovena v podobě celistvé, jednodílné součásti, jako je tomu v předcházejících případech.

Paprsky 322 se udržují v příslušných otvorech 374 ráfku 324 prostřednictvím dotykového tlaku mezi prvním povrchem 156 prvního úseku 50, který je v dotyku s vnitřním povrchem ráfku 324.

-9CZ 288193 B6

I v tomto provedení mají vnitřní koncové části paprsků 322 závitový úsek 145. jenž slouží pro připojení paprsků 322 k náboji 20a pomocí matice 146. jak je to ukázáno na obr. 8a.

V tomto provedení jsou navíc připevňovací kruhové části 372 vybouleny vnějším směrem a vytvářejí vyboulené zóny, takže nejkrajnější body připevňovacích kruhových částí 372 jsou od sebe vzdáleny více než brzdové povrchy 370. Vyjádřeno jinými slovy to znamená, že vyboulená zóna připevňovacích kruhových částí 372 má axiální šířku, jež je větší, než je rozměr axiální šířky brzdových povrchů 370. V souvislosti s tím jsou paprsky 322 odpovídajícím způsobem ohnuty, aby mohly být připojeny ke středovému náboji 20a kola 310.

Na obr. 17 je znázorněn řez částí kola 310a podle dalšího provedení přihlašovaného vynálezu. Toto provedení je v podstatě stejné jako předcházející provedení, ale s výjimkou toho, že každý z paprsků 322 je trvale připevněn k ráfku 324 pomocí bodových svárů 260. 360. nebo pomocí lepidla, tmelu a podobně. Je samozřejmé, že upevňovacími prostředky mohou také být nýty nebo šrouby s maticemi a podobně. Navíc takovýto upevňovač může být použit v kombinaci s lepidlem, tmelem a podobně. V tomto provedení se upevňovací prostředky umisťují v horním úseku prostředních částí paprsků 322.

Na obr. 18 je znázorněno řešení kola 310b. kde jsou paprsky 322 také trvale připevněny k ráfku 324 pomocí upevňovacích prostředků, jako jsou bodové svary 360, lepidlo, tmel a podobně. I zde mohou být upevňovacími prostředky také nýty nebo šrouby s maticemi a podobně. Toto provedení je v podstatě stejné, jako dvě předchozí provedení, znázorněná na obr. 15 až 17, s výjimkou umisťování svarů 360. nebo lepidla nebo upevňovačů.

Na obr. 19 je předveden bokorys části kola 410 bicyklu s modifikovaným ráfkem 424 a s touto modifikací souvisejícím připojováním paprsků 422. Je podstatné, že v tomto provedení byl tvar průřezu paprsků 422 (předveden je pouze jeden) změněn tak, že má po celé své délce v podstatě podobu kruhu, přičemž otvory 474 v ráfku 424 jsou rovněž kruhové. Pro zkušené odborníky v této oblasti techniky však bude po prostudování tohoto popisu zřejmé, že průřez paprsků 422 může mít jiné tvary, jimž budou logicky odpovídat i tvary otvorů 474 v ráfku 424.

Na obr. 20 je znázorněna opět část kola 510 bicyklu s modifikovaným ráfkem 524. použitelným pro připojení paprsků 22a podle prvního provedení. V tomto provedení je na ráfku 524 vytvořen určitý počet výstupků 571 (předveden je pouze jeden), které jsou pravidelně rozmístěny ve stejných vzdálenostech od sebe na vnitřním obvodu kola 510 bicyklu, přičemž každý z těchto výstupků 571 má dvojici otvorů 574 pro vstup dvojice paprsků 22a. Na základě toho se paprsky 22a připojují k ráfku 524 v podstatně stejným způsobem, jaký byl popisován v prvním provedení přihlašovaného vynálezu.

Na obr. 21 je znázorněna část kola 610 bicyklu podle dalšího možného provedení vynálezu, v němž má ráfek 624 kola 610 bicyklu opět určitý počet výstupků 671 (předveden je pouze jeden), které jsou pravidelně rozmístěny ve stejných vzdálenostech od sebe na vnitřním obvodu kola 610 bicyklu. Výstupky 671 se připevňují k ráfku 624 pomocí upevňovačů 675 a každý z nich má opět dvojici otvorů 674 pro vstup a připojení dvojice paprsků 22a. Vyjádřeno jinými slovy to znamená, že v tomto provedení je předvedeno konstrukční řešení ráfku 624 obsahující přídavné součásti. Pokud existuje taková potřeba a/nebo zvláštní požadavek může být navíc výstupek 671 pro připojování paprsků 22a zhotovován z jiného materiálu, než je materiál zbytku ráfku 624. aby byl dosažen účinek vstřebávání nárazů.

S odkazem na obr. 22 až 27 bude nyní pozornost zaměřena na kolo 710 bicyklu podle dalšího provedení přihlašovaného vynálezu. V tomto provedení má ráfek 724 určitý počet otvorů 774 pro vstup a připojení paprsků 722 upraven do jisté míry podobným způsobem, jako je tomu v případě prvního provedení. Otvory 774 jsou výhodně rozmístěny ve stejných vzdálenostech od sebe po obvodu kruhové části 772 ráfku 724 a mají v podstatě obdélníkový tvar. Podobně jako v prvním provedení má ráfek 724 výhodný počet šesti nebo osmi otvorů 774 na každé boční stěně ráfku 724, takže ráfek 724 je propojen s nábojem 20a kola 710 prostřednictvím dvanácti nebo šestnácti paprsků 722.

-10CZ 288193 B6

Vnější kruhový povrch 768 ráfku 724, na který se navléká pneumatikový plášť, má určitý počet přístupových štěrbin 777, jejichž velikost umožňuje průchod paprsků 722, jak bude vysvětleno v dalším textu. Proto jsou otvory 777 vnějšího kruhového povrchu 768 umisťovány v návaznosti na otvory 774, které se nacházejí na bočních stěnách připevňovací části 772 ráfku 724.

Je přitom výhodné, mají-li otvory 774 radiální šířku přibližně 5,0 milimetrů. Rozměr obvodové šířky otvorů 774 je výhodně volen tak, aby byl v podstatě stejný nebo mírně větší než obvodová šířka té části paprsků 722. která se do těchto otvorů 774 umisťuje. Na obr. 22 a 23 je nejlépe vidět, že každý z paprsků 722 má vnější koncovou část 740, která vstupuje do kruhové duté oblasti ráfku 724. prostřední část 742, jež směřuje od vnější koncové části 740 ke středovému náboji 20a. a vnitřní koncovou část (není předvedena) nacházející se na konci paprsku, který je upraven pro připojení ke středovému náboji 20a kola 710 stejným způsobem jako v předcházejících provedeních. Je výhodné, když se paprsek 722 zhotovuje z plochého materiálu majícího v podstatě stejnou tloušťku po celé jeho délce.

Vnější koncová část 740 ráfku 722 má rozšířený první úsek 741a a zúžený druhý úsek 741b, takže každý paprsek 722 je upevněn v ráfku 724 pomocí rozšířeného prvního úseku 741a vnější koncové části 740, který se opírá o okraje otvoru 774 ráfku 724, a zúženého druhého úseku 741b vnější části 740, procházejícího otvorem 744 ráfku 724. K. tomu je možno dodat, že obvodová nebo příčná šířka rozšířeného prvního úseku 741a vnější koncové části 740 má takový rozměr, aby tento první úsek 741a mohl projít skrze přístupový otvor 777 ve vnějším kruhovém povrchu 768, avšak tato šířka je větší než šířka otvorů 774 v ráfku 724, což zajišťuje připojení paprsku 722 k ráfku 724.

První úsek 741a vnější koncové části 740 se také připevňuje bodovým svařováním nebo se přilepuje k vnitřnímu povrchu připevňovací části ráfku 724 příslušným bodovým svarem nebo lepidlem 760, a to podobným způsobem, jaký byl již zmiňován v předcházejícím textu. Je samozřejmé, že namísto bodového svaru nebo lepidla 760 se může k témuž účelu použít nýt nebo šroub s maticí a podobně, a svar vynechat.

Aby se napomohlo bodovému svařování nebo přilepování vnější koncové části 740 k vnitřnímu povrchu ráfku 724, měla by vnější koncová část 740 mít podobu v podstatě ploché součásti nebo by měla být ohnuta tak, aby kopírovala vnitřní zakřivení ráfku 724. V každém případě má vnější koncová část 740 velkou připevňovací plochu pro připevnění k boční stěně nebo připevňovací části ráfku 724, takže jakákoli námaha působící na ráfek 724 se vstřebává na větší ploše ráfku 724. V tomto provedení se paprsek 722 výhodně zhotovuje z plochého materiálu, který tvoří vnější koncovou část 740 a prostřední část 742. Vnitřní koncová část (není předvedena), na kterou se napojuje prostřední část 742, má připojovací sestavu, která se podobá připojovací sestavě předvedené na obr. 8a.

Na obr. 28 až 34 je znázorněn řez kolem 810 a boční pohled na část kola 810 bicyklu s mírně modifikovaným připojováním paprsků 822 k ráfku 824. V tomto provedení je tvar paprsků 822 a ráfku 824 poněkud pozměněn. Zvláštností je, že paprsky 822 mají díry 823. V ráfku 824 jsou také vytvořeny díry 825, pro umístění nýtů 860.1 zde existuje možnost připojování paprsků 822 k ráfku 824 ještě pomocí lepidla nebo tmelu 861. Alternativně může být použití nýtů 860 vynecháno, přičemž je možné použít jen lepidlo nebo vůbec nic, jak už bylo uváděno v předcházejících provedeních.

Také konstrukční řešení paprsků 822 může být stejné jako konstrukční řešení paprsků 22a podle prvního provedení, s výjimkou přidání děr 823 pro umístění nýtů 860.

Podobně jako v prvním provedení má každý z paprsků 822 vnější koncovou část 840. která vstupuje do duté oblasti ráfku 824 skrze otvory 874. v podstatě rovnou prostřední část 842, směřující od vnější koncové části 840 směrem k náboji 20a a vnitřní koncovou část 844. jež se nachází radiálně pod prostřední částí 842, aby tato vnitřní koncová část 844 mohla být připojena ke středovému náboji 20a kola 810 tak, jak je to předvedeno např. na obr. 3. Je výhodné, když se vnější koncová část 840, prostřední část 842 a vnitřní koncová část 844 zhotovují jako

-11 CZ 288193 B6 jednodílná, celistvá součást. Maticí 846, která se našroubuje na vnitřní koncovou část 848. se pak paprsek 822 připojuje k náboji 20a stejně tak, jako v případě prvního provedení.

Ráfek 824 kola 810 bicyklu se podobá již popsaným ráfkům s výjimkou toho, že obsahuje pod otvory 874. které jsou rozmístěny ve stejných vzdálenostech od sebe na obou stranách obvodu ráfku 824, díry 825 pro umístění nýtů 860.

Ráfek 824 podle tohoto provedení se do jisté míry podobá ráfku 324 z obr. 15 až 18 v tom, že ráfek 824 má vyboulenou část 872. Vnější povrchy tvořící vyboulenou část 872 směřují radiálně dovnitř od otvorů 874 pro vstup paprsků 822. zatímco otvory 825 pro nýty 860 jsou vytvořeny na vyboulené části 872. Vyboulené části 872 jsou vybouleny vnějším směrem, takže paprsky 822 jsou mírně ohnuty podle zakřivení vyboulené části 872 tehdy, když jsou paprsky 822 po sestavení připojeny k náboji 20a a ráfku 824. Vyjádřeno jinými slovy to znamená, že vyboulená část 872 má axiální šířku, která je větší než axiální šířka ráfku 824 v úrovni otvorů 874 pro vstup paprsků 822. Je výhodné, když se vyboulená část 872 zhotovuje jako dvě opačně směřující vypouklé oblasti vnějších povrchů ráfku 824. Otvory 825 pro nýty 860 jsou rozmístěny na vypouklých oblastech vnějších povrchů vyboulené části 872.

Otvory 874 pro vstup paprsků 822 mají v podstatě podobu podlouhlých, úzkých štěrbin, které jsou rozmístěny v podstatě ve směru obvodu na první a druhé kruhové připevňovací části pro připojení paprsků 822. Otvory 874 pro vstup paprsků 822 jsou výhodně umisťovány přinejmenším 5 milimetrů radiálně vnějším směrem od vnitřního kruhového povrchu a mají radiální šířku v rozsahu od 0,5 milimetru do 5,0 milimetrů.

Zkušenému odborníkovi v této oblasti techniky bude po prostudování tohoto popisu zřejmé, že kolo 810 může mít dvanáct paprsků 822 (jako na obr. 1) nebo šestnáct paprsků 822 (jako na obr. 2). Také bude zřejmé, že kolo 810 může být jak předním kolem 10 tak i zadním kolem 12. majícím menší nebo větší počet paprsků 822. než je znázorněno na obr. 1 nebo 2.

Jak je na obr. 30 až 34 vidět, paprsky 822 se nehybně připevňují k ráfku 824 s použitím kovadliny 876. která se vsunuje do přístupových otvorů 865. vytvořených v horním povrchu ráfku 824. Jinými slovy to znamená, že v horním povrchu ráfku 824 je vytvořen určitý počet přístupových otvorů 865, aby se nýty 860 mohly vsunovat do příslušných děr 823, 825 paprsků 822 a ráfku 824. Po vsunuti nýtů 860 do děr 823. 835 se vnitřní konce nýtů 860 podepřou kovadlinou 867. která se vsune přístupovým otvorem 865 do ráfku 824. jak je to vidět na obr. 31. Následuje rozklepání nebo jiný způsob deformování nýtů 860, jehož výsledkem je vytvoření hlavičkové části, která je ve styku s vnějším povrchem paprsků 822. a nehybné připevnění paprsků 822 k ráfku 824 tak, jak je to předvedeno na obr. 32. Řečeno jinými slovy, kovadlina 867 vytváří podpěru, která zabraňuje zatlačení nýtů 860 zpět do duté oblasti ráfku 824 v průběhu jejich deformování. Po provedení úplné deformace nýtů 860 jsou paprsky 822 trvale připevněny k ráfku 824 tak, jak je to předvedeno na obr. 33 a 34. Pro zkušené odborníky v této oblasti techniky však bude po prostudování tohoto popisu zřejmé, že by mohly být použity i jiné typy nýtů 860. Například by se mohl používat výbušný nýt, a v takovém případě by nemusel existovat přístupový otvor 865 a potřeba použití kovadliny 867.

Na obr. 35 a 36 je zobrazen řez a bokorys částí kola 910 bicyklu s dalším mírně modifikovaným ráfkem 924 a připojením paprsků 922. V tomto provedení jsou tvary paprsků 922 a ráfku 924 poněkud pozměněny, přičemž konkrétním projevem těchto změn je vytvoření děr 923 v paprscích 922 a vytvoření děr 925 v ráfku 924 pro nýty 960. Navíc lze uvést, že paprsky 922 se mohou připevňovat k ráfku 924 pomocí lepidla nebo tmelu 961. Alternativně mohou být nýty 960 vynechány a nahrazeny pouze lepidlem, případně nemusí být použit vůbec žádný typ nýtu 960, jak už bylo zmiňováno v některých z předcházejících provedení. Také konstrukční řešení paprsků 922 může být stejné jako konstrukční řešení paprsků 22a podle prvního provedení, s výjimkou přidání děr 923 pro umístění nýtů 960.

V tomto provedení se každý upevňovač skládá z kolíku 960a a samosvomého nebo udržovacího kroužku 960b. Kolík 960a má v daném případě dříkovou část a hlavovou část. Dříková část

- 12CZ 288193 B6 kolíku 960a se vsunuje do jedné z děr 925 v ráfku 924 a do jedné z děr 923 v jednom z paprsků 922 tak, aby hlavičková část kolíku 960a byla v dotyku s vnitřním povrchem ráfku 924. Tak jako v předchozím provedení se může použít kovadlina pro udržování kolíků 960a v potřebné poloze. Následně se na dříkovou část kolíku 960a natlačí udržovací kroužek 960b. výsledkem čehož je nehybné připevnění paprsku 922 k ráfku 924. Dříková část kolíku 960a může být hladká, nebo na ní může být vytvořen jeden nebo několik vrubů, pro bezpečnější připevnění udržovacího kroužku 960b k dříkové části kolíku 960a.

Po prostudování tohoto popisu bude zkušeným odborníkům v této oblasti techniky zřejmé, že upevňovačem může být, v případě potřeby a/nebo zvláštního požadavku, i šroub s maticí, nebo jiný typ upevňovače. Udržovacím kroužkem 960b by například mohl být samosvomý kroužek ve tvaru písmena C, který se umisťuje do kruhové drážky vytvořené v dříkové části kolíku 960a.

Podobně jako v prvním provedení má každý z paprsků 922 vnější koncovou část 940, která vstupuje do duté oblasti ráfku 924 skrze otvory 974. v podstatě rovnou prostřední část 942 směřující od vnější koncové části 940 k náboji 20a a vnitřní koncovou část 944, která se připojuje ke středovému náboji 20a kola 910 tak, jak je to předvedeno např. na obr. 3. Je opět výhodné, když se vnější koncová část 940, prostřední část 942 a vnitřní koncová část 944 zhotovují jako jednodílná, celistvá součást, která se prostřednictvím matice 946 a vnějšího závitu na vnitřní koncové části 944 připojuje k náboji 20a stejně tak, jako v případě prvního provedení.

Ráfek 924 podle tohoto provedení se podobá ráfku 324 zobrazenému na obr. 15 až 18 a ráfku 824 zobrazenému na obr. 28 v tom, že ráfek 924 má vyboulenou část 972. Vyboulená část 972 je vyboulena vnějším směrem, takže paprsky 922 jsou mírně ohnuty podle zakřivení vyboulené části 972 tehdy, když jsou paprsky 922 po sestavení připojeny ke středovému náboji 20a a ráfku 824. Proto je možné použít popis ráfků 324, 824 také v případě tohoto provedení, protože příslušná vyobrazení a/nebo doprovodný text nejsou v rozporu.

Ráfek 924 kola 910 bicyklu se podobá již popsaným ráfkům 324, 824 s výjimkou toho, že obsahuje určitý počet děr 925. které jsou rozmístěny ve stejných vzdálenostech od sebe na obou stranách obvodu ráfku 924, pro umístění nýtů 960.

Zkušenému odborníkovi v této oblasti techniky bude po prostudování tohoto popisu zřejmé, že kolo 910 může mít dvanáct paprsků 922 (jako na obr. 1) nebo šestnáct paprsků 922 (jako na obr. 2). Pro zkušené odborníky v této oblasti techniky však bude též zřejmé, že kolo 910 může být jak předním kolem 10, tak i zadním kolem 12, majícím menší nebo větší počet paprsků 922, než je zobrazeno na obr. 1 nebo 2.

Paprsky 22a vedou od levého a pravého konce středového náboje 20a směrem k ráfku 24a, což jinými slovy znamená, že v případě dvanácti paprskového provedení vede šest paprsků 22a v podstatě vnějším směrem z pravého konce náboje 20a k ráfku 24a a šest paprsků 22a vede v podstatě vnějším směrem z levého konce náboje 20a k ráfku 24a. Je přitom výhodné, když jsou vnějším směrem vedené paprsky 22a uspořádány tangenciálně ve vztahu k náboji 20a. Samozřejmě, že paprsky 22a mohou být vedeny směrem, který se více blíží radiálnímu směru, jestliže existuje taková potřeba a/nebo zvláštní požadavek.

Na obr. 39 až 42 je vidět, že každý z paprsků 22a má vnější koncovou část 40, prostřední část 42 a vnitřní koncovou část 44. Rovná prostřední část 42 se nachází radiálně mezi vnější koncovou částí 42 a vnitřní koncovou část 44. Vnitřní koncová část 44 se připojuje k náboji 20a známým způsobem. Je výhodné, když se vnější koncová část 40, prostřední část 42 a vnitřní koncová část 44 zhotovují jako jednodílná, celistvá součást, s připojovacím článkem nebo s maticí 46, která se šroubuje na vnitřní koncové části 44 při připojování paprsku 22a k náboji 20a stejně tak, jako v případě prvního provedení.

Na obr. 39 až 42 je dále zobrazeno, že vnější koncová část 40 každého paprsku 22a má předem stanovenou obvodovou délku W a předem stanovenou axiální tloušťku T. Délka W vnější koncové části 40 každého paprsku 22a je rozměr vedený prvním směrem, zatímco tloušťka T vnější koncové části 40 každého paprsku 22a je vedena druhým směrem, který je v podstatě

-13CZ 288193 B6 kolmý ve vztahu k prvnímu směru. Vnější koncová část 40 má obvodovou délku W, která je výhodně nejméně desetinásobkem tloušťky T vnější koncové části 40. Je výhodné, je-li délka W vnější koncové části 40 přibližně třicetinásobkem tloušťky T vnější koncové části 40. Vnější koncová část 40 paprsků 22a může mít obvodovou délku W přibližně 15 mm a tloušťku T přibližně 0,5 mm.

V tomto provedení mají vnější koncové části 40 paprsků 22a v příčném řezu obdélníkový nebo podlouhlý eliptický tvar, zatímco prostřední části 42 a vnitřní koncové části 44 mají v průřezu kruhový nebo eliptický tvar. Pro zkušené odborníky v této oblasti techniky však bude zřejmé, že tvar příčného řezu paprsků 22a může být po celé jejich délce stejný, pokud je to potřebné a/nebo existuje takový požadavek. Stejně tak bude zkušeným odborníkům zřejmé, že v případě potřeby a/nebo zvláštního požadavku bude možné použití paprsků 22a s různými tvary průřezu. V souladu s tímto vynálezem lze například použít paprsky 22a mající v příčném řezu eliptický tvar.

V každém případě má však vnější koncová část 40 obvodovou délku W, která je výhodně přinejmenším desetinásobkem tloušťky T vnější koncové části 40. Je výhodné, je-li obvodová délka W vnější koncové části 40 přibližně třicetinásobkem tloušťky T vnější koncové části 40.

Na obr. 39 až 42 je také vidět, že vnější koncové části 40 paprsků 22a jsou ohnuty tak, aby vytvořily první úseky 50 na volných koncích paprsků 22a. přičemž tyto první úseky 50 jsou odsazeny od druhých úseků 52. Toto odsazení prvního úseku 50 od druhého úseku 52 vytváří mezi nimi ohnutý úsek 54, jenž přitahuje paprsek 22a k ráfku 24a. jak bude vysvětleno v dalším textu. Je výhodné, když druhé úseky 52 každého paprsku 22a leží v podstatě ve stejné rovině jako jeho příslušná prostřední část 42. Na rozdíl od toho první úsek 50 leží v rovině, jež se nachází v určité vzdálenosti od roviny druhého úseku 52 a je s touto rovinou rovnoběžná. Z tohoto popisu však bude zkušeným odborníkům zřejmé, že první úsek 50 může být ohýbán nebo zhotovován tak, aby měl rozdílný tvar a/nebo průřez, než je tomu v případě popisovaných tvarů a průřezů. V každém případě by měly být tvary a průřezy prvního úseku 50. druhého úseku 52 a ohnutého úseku 54 řešeny tak, aby znemožňovaly axiální pohyb paprsku 22a ve vztahu k ráfku 24a tehdy, když je paprsek 22a v sestavené poloze.

Na obr. 37 až 42 je také vidět, že první úsek 50 každého paprsku 22a má první povrch 56. který je nasměrován tak, aby byl v dotyku s vnitřním povrchem ráfku 24a, zatímco druhý úsek 52 každého paprsku 22a má druhý povrch 58. jenž je nasměrován tak, aby byl v dotyku s vnějším povrchem ráfku 24a. Je výhodné, když je vzdálenost odsazení mezi prvním povrchem 56 prvního úseku 50 a druhým povrchem 58 mírně větší, než je tloušťka ráfku 24a. V souvislosti s tím platí, že jsou-li paprsky 22a umístěny v ráfku 24a, existuje takový styk paprsků 22a s ráfkem 24a. který znemožňuje jakýkoli podstatný pohyb ve vztahu mezi nimi.

Podle vlastní volby je možno použít přídavné upevňovací prostředky, jako jsou lepidla, tmely a podobně, aby bylo zajištěno pevnější a stálejší připevnění vnějších koncových částí 40 paprsků 22a k částem kruhového dutého ráfku 24a. Výrazem lepidlo, jak je zde používán, včetně patentových nároků, se rozumí jakákoli směs nebo látka, která může být používána pro připevňování materiálů k sobě, včetně tmelů a podobně. Pokud existuje taková potřeba nebo záměr, je navíc možné použití přídavných připevňovacích prostředků (nejsou předvedeny) jako jsou bodové svary, nýty nebo závitové upevňovací prostředky a podobně. Takové upevňovací prostředky mohou být vedeny buď skrze první povrch 56 nebo druhý povrch 58 do bočních částí ráfku 24a. Navíc mohou být používány v kombinaci s lepidlem apod.

Prostředními částmi 42 paprsků 22a jsou v podstatě rovné paprsky drátového typu, mající v průřezu v podstatě kruhový tvar. Z tohoto popisu však bude pro zkušené odborníky zřejmé, že prostřední části 42 paprsků 22a mohou být zhotovovány tak, aby měly jiné typy průřezů a/nebo tvarů. Prostřední část 42 může být například v průřezu hranatější, přičemž takový tvar průřezu může být stejný po celé délce prostřední části 42. Alternativně se může tvar průřezu prostřední části 42 měnit po její délce tak, aby se průřez prostřední části 42 rozšiřoval směrem k náboji 20a. Vyjádřeno jinými slovy to znamená, že tloušťka a/nebo šířka středové části 42 může být buď stejná, nebo se může podle potřeby a/nebo zvláštního požadavku měnit.

-14CZ 288193 B6

Na vnitřních koncových částech 44 jednotlivých paprsků 22a jsou vytvořeny závity pro našroubování běžně používané matice 46. Konkrétněji lze uvést, že vnitřní koncové části 44 paprsků 22a se vkládají z jedné strany do děr 34a v náboji 20a a následně se z druhé strany do děr 34a umisťují paprskové matice 46 tak, aby se hlavičková nebo přírubová část paprskových matic 46 dotýkala vnitřního opěrného povrchu děr 34a. Na základě toho se mohou paprsky 22a utahovat v podstatě běžným způsobem, výsledkem čehož je připevnění vnitřních koncových částí 44 paprsků 22a k náboji 20a a jeho propojení s ráfkem 24a.

Ráfek 24a patří do kategorie takzvaných hlubokých ráfků, které mají větší výšku než šířku a které jsou konstruovány pro navlékání pneumatikových plášťů 26a, jež se upevňují pomocí plášťového tmelu. Ráfek 24a však může mít jiné tvary, které se podle potřeby a/nebo zvláštního požadavku přizpůsobují jiným typům plášťů 26a, aniž by došlo k překročení rozsahu ochrany tohoto vynálezu. Kruhový dutý ráfek 24a se zhotovuje z materiálů, jež jsou v podstatě tuhé a jejichž použití je v této oblasti techniky známo. Ráfky 24a se mohou vyrábět z jakýchkoli vhodných kovových materiálů, jako je například povlečená ocel, nerezavějící ocel, hliník nebo titan, jakož i další nekovové materiály, jako je kompozit obsahující uhlíková vlákna, které se mohou používat při výrobě kol 10. 12 bicyklu.

Ráfek 24a má (obr. 1) vnější kruhový povrch 68, dvojici kruhových brzdových povrchů 70 a dvojici kruhových částí 72, pro připevňování paprsků 22a. Vnější kruhový povrch 68 je upraven pro navlékání pneumatikového pláště 26a. Kruhové části 72 pro připevňování paprsků 22a jsou rovněž umístěny na stranách ráfku 24a, a to směrem dovnitř od kruhových brzdových povrchů 70, jak je to zobrazeno na obr. 38. Ráfek 24a má podobu trubkovité součásti s dutou, kruhovou vnitřní oblastí. Pro zkušeného odborníka v této oblasti techniky bude naprosto zřejmé, že tvar vnějšího kruhového povrchu 68 ráfku 24a by mohl být podle potřeby a/nebo zvláštního požadavku upraven pro navlékání různých typů plášťů 26a, jako jsou pneumatikové pláště se záhybem. V tomto provedení je vnější kruhový povrch 68 ráfku 24a konstrukčně řešen pro použití galuskových nebo sešívaných typů pneumatikových plášťů 26a, jež se připevňují k vnějšímu kruhovému povrchu 68 pomocí lepicích tmelů.

Je výhodné, když brzdové povrchy 70 mají v podstatě ploché, kruhové povrchy, které jsou konstrukčně řešeny pro styk s brzdovými vložkami brzdového zařízení pro zpomalování nebo zastavování otáčení kola 10. Brzdové povrchy 70 jsou vzájemně rovnoběžné a nacházejí se mezi vnějším kruhovým povrchem 68 a jednou z částí pro připevnění paprsků 22a.

Kruhové části 72 pro připevňování paprsků 22a jsou umístěny radiálně směrem dovnitř ve vztahu k vnějšímu kruhovému povrchu 68 a brzdovým plochám 70 ráfku 24a, a výhodně se k sobě přibližují v určitém úhlu, čímž tvoří v podstatě V-tvar průřezu ráfku 24a. kdy jeho vrchol směřuje ke středu kola JO. Každá kruhová část 72 pro připevňování paprsků 22a má určitý počet otvorů 74 pro vstup přinejmenším úseků vnějších koncových částí 40 těchto paprsků 22a.

Otvory 74 a radiální vyboulení 76 jsou výhodně rozmístěny na kruhových částech 72 pro připevňování paprsků 22a, přičemž radiální vyboulení 76 jsou vedena radiálně směrem dovnitř od otvorů 74. V tomto provedení se určitým počtem otvorů 74 rozumí určitý počet výhodně podlouhlých otvorů nebo štěrbin, jejichž velikost a tvar umožňuje vstup vnějších koncových částí 40 paprsku 22a dovnitř ráfku 24a. Podlouhlé otvory 74 přenášejí působení sil na ráfek 24a na větší ploše, než je tomu v případě běžných paprsků s kruhovým průřezem, takže se minimalizuje nebezpečí prasknutí a/nebo trhání účinkem námahy. Je výhodné, když se otvory 74 umisťují směrem od vnitřního okraje ráfku 24a ve vzdálenosti přinejmenším 5,0 milimetrů, aby se zvýšila odolnost proti poškození ráfku 24a. Obdobně je výhodné, když se radiální vzdálenost směrem od vnitřního okraje otvorů 74 k vnitřnímu okraji ráfku 24a určuje jako přinejmenším jedna třetina obvodové délky otvoru 74. Čím dále je možné umístit otvory 74 od vnitřního obvodového okraje ráfku 24a, tím pevnější bude připojení paprsků 22a k ráfku 24a. Jako výhodná se dále jeví taková situace, kdy jsou radiální šířky otvorů 74 v podstatě stejné nebo o něco větší než šířky paprsků 22a. výsledkem čehož je znemožnění nežádoucího vnikání úlomků, nečistot a podobně, do duté oblasti ráfku 22a. V upřednostňovaném provedení je tloušťka paprsků 22 v prvním úseku 50

-15CZ 288193 B6 v rozsahu od přibližně 0,5 mm do přibližně 3,0 milimetrů. Na základě toho budou mít otvory 74 radiální šířku v rozsahu od přibližně 0,5 mm do přibližně 5,0 milimetrů. Je-li například tloušťka prvního úseku 50 každého paprsku 22a přibližně 1,0 milimetr, pak radiální šířka každého otvoru 74 může být přibližně 1,2 milimetru.

Na obr. 43 je možno vidět, že vyboulení 76 mají axiální hloubky, jež jsou výhodně stejné jako tloušťky druhého úseku 52 vnější části 40. Toto uspořádání poskytuje lepší aerodynamické vlastnosti, které snižují účinky odporu vzduchu.

V upřednostňovaných provedeních podle tohoto vynálezu mají první koncové úseky 50 a ohnuté úseky 54 takový tvar, aby mohly volně vstupovat do otvorů 74 v ráfku 24a. Proto není nutné, aby buď prostřední část 42 nebo vnitřní koncová část 44 každého paprsku 22a musela procházet skrze otvory 74. Navíc je výhodné, že otvory 74 mají v podstatě stejný tvar jako je tvar průřezu ohnutých úseků 54 paprsků 22a, a jsou jen o něco málo větší, jak již bylo zmíněno. V tomto smyslu otvory 74 omezují pohyb ohnutého úseku 54 tehdy, když jsou paprsky 22a v sestavené poloze. Obzvláště tvary a průřezy prvního úseku 50. druhého úseku 52 a ohnutého úseku 54 každého paprsku 22a by měly být vytvořeny tak, aby znemožňovaly axiální pohyb všech paprsků 22a ve vztahu k ráfku 24a, když jsou paprsky 22a v sestavené poloze.

Na obr. 44 je vidět příčný řez částí ráfku 124 kola 110 bicyklu podle tohoto vynálezu. Toto provedení se v podstatě podobá předcházejícímu provedení, které je zobrazeno na obr. 37 až 43, avšak s výjimkou toho, že hloubka každého vyhloubení 176 je menší. Proto vnější koncové části 40 paprsků 122 nejsou vyrovnány s vnějšími povrchy kruhových částí 172 pro připevňování paprsků 122. Vnější koncové části 40 paprsků 122 spíše vyčnívají z vnějšího povrchu kruhových částí 172 pro připevňování paprsků 122. Je přitom výhodné, když vyhloubení 176 v ráfku 124 mají takové axiální hloubky, které jsou menší než tloušťky druhých úseků 52 vnějších částí 40. Toto uspořádání poskytuje lepší aerodynamické vlastnosti, jež snižují účinky odporu vzduchu.

Na obr. 45 je zobrazena část ráfku 224 kola 210 bicyklu, která se v podstatě podobá provedení z obr. 37 až 43, avšak s výjimkou toho, že hloubka každého vyhloubení 276 je větší. Proto vnější koncové části 240 paprsků 222 nejsou vyrovnány s vnějšími povrchy ráfku 224. Vnější koncové části 240 paprsků 222 jsou spíše umístěny pod úrovní vnějšího povrchu ráfku 224. Zvláštnost spočívá v tom, že vyhloubení 276 v ráfku 224 mají takové axiální hloubky, které jsou větší než tloušťky druhých úseků 52 vnějších koncových částí 240. Toto uspořádání poskytuje lepší aerodynamické vlastnosti, jež snižují účinky odporu vzduchu.

S odkazem na obr. 46 až 48 lze uvést, že v tomto provedení se používá modifikovaný paprsek 322, jehož konstrukce umožňuje jeho použití jak na předním kole 10, tak i na zadním kole 12. Paprsek 322 má vnější koncovou část 340, v podstatě rovnou prostřední část (není předvedena) a vnitřní koncovou část (rovněž není předvedena). Je výhodné, když se vnější koncová část 340. prostřední část a vnitřní koncová část zhotovují opět jako jednodílná, celistvá součást, jak je popsáno výše. Vnější koncové části 340 paprsků 322 jsou ohnuty tak, aby vytvořily první úseky 350 a druhé úseky 352 na volných koncích paprsků 322. Takové odsazení prvního úseku 350 od druhého úseku 352 vytváří mezi nimi ohnutý úsek 354, jenž přitahuje paprsek 322 k ráfku 24a. 24b. Vyjádřeno jinými slovy to znamená, že první úsek 350 je odsazen od druhého úseku 352 o rozměr ohnutého úseku 354, který je veden v podstatě kolmo ve vztahu k prvnímu úseku 350 a druhému úseku 352. Je výhodné, když druhé úseky 352 každého paprsku 322 leží v podstatě ve stejné rovině jako jeho příslušná prostřední část 342. Na rozdíl od toho, první úsek 350 leží v rovině, jež se nachází v určité vzdálenosti od roviny druhého úseku 352 a je s touto rovinou rovnoběžná. Z tohoto popisu však bude zkušeným odborníkům zřejmé, že první úsek 350 může být ohýbán nebo zhotovován tak, aby měl rozdílný tvar a/nebo průřez, než je tomu v případě popisovaných tvarů a průřezů. V každém případě by měly být tvary a průřezy prvního úseku 350. druhého úseku 352 a ohnutého úseku 354 řešeny tak, aby znemožňovaly axiální pohyb paprsku 322 ve vztahu k ráfku 24a. 24b tehdy, když je paprsek 322 v sestavené poloze.

Vzhledem k tomu, že za normálních okolností jsou paprsky 322 napnuty, vyvíjí ohnutý úsek 354 sílu na ráfek 24a, 24b a naopak. Proto je v tomto provedení tloušťka ohnutého úseku 354 větší

-16CZ 288193 B6 než je tloušťka jak prvního úseku 350, tak i druhého úseku 352. Podle vlastní volby je též možno použít přídavné upevňovací prostředky, jako jsou lepidla, tmely a podobně, aby bylo zajištěno pevnější a stálejší připevnění vnějších koncových částí 340 paprsků 322 ke kruhovému ráfku 24a. 24b. Je možné použití i bodových svarů, nýtů nebo závitových připevňovacích prostředků a podobně, pokud existuje taková potřeba a/nebo zvláštní požadavek. Navíc mechanické připevňovací prostředky mohou být používány v kombinaci s lepidlem apod.

S odkazem na obr. 49 až 51 lze uvést, že v tomto provedení se používá modifikovaný paprsek 422. který lze opět použít jak na předním kole 10, tak i na zadním kole 12. Podobně jako v předcházejícím provedení má paprsek 422 vnější koncovou část 440, v podstatě rovnou prostřední část (není předvedena) a vnitřní koncovou část (rovněž není předvedena). Vnější koncové části 440 paprsků 422 jsou ohnuty tak, aby vytvořily první úseky 450 a druhé úseky 452 na volných koncích paprsků 422. Takové odsazení prvního úseku 450 od druhého úseku 452 vytváří mezi nimi ohnutý úsek 454, jenž přitahuje paprsek 422 k ráfku 24a, 24b. Vyjádřeno jinými slovy to znamená, první úsek 450 je odsazen od druhého úseku 352 o rozměr ohnutého úseku 454, který je veden v podstatě kolmo ve vztahu k prvnímu úseku 450 a druhému úseku 452. Je výhodné, když druhé úseky 452 každého paprsku 422 leží v podstatě ve stejné rovině jako jeho příslušná prostřední část 42. Na rozdíl od toho první úsek 450 leží v rovině, jež se nachází v určité vzdálenosti od roviny druhého úseku 452 a je s touto rovinou rovnoběžná. Z tohoto popisu však bude zkušeným odborníkům zřejmé, že první úsek 450 může být ohýbán nebo zhotovován tak, aby měl rozdílný tvar a/nebo průřez, než je tomu v případě popisovaných tvarů a průřezů. V každém případě by měly být tvary a průřezy prvního úseku 450. druhého úseku 452 a ohnutého úseku 454 řešeny tak, aby znemožňovaly axiální pohyb paprsku 422 ve vztahu k ráfku 24a, 24b tehdy, když je paprsek 422 v sestavené poloze.

Vzhledem k tomu, že za normálních okolností jsou paprsky 422 napnuty, vyvíjí ohnutý úsek 454 sílu na ráfek 24a, 24b a naopak. Proto je u tohoto paprsku 422 provedeno zvlnění ohnutého úseku 454, které vytváří přídavné zpevnění. Zvlněním ohnutého úseku 454 se zvětšuje jeho účinná tloušťka a tato účinná tloušťka je větší než účinná tloušťka jak prvního úseku 450, tak i druhého úseku 452.

Vzhledem k podobnostem tohoto provedení s předcházejícími provedeními nebude toto provedení dále podrobně popisováno, neboť uvedené předcházející popisy vysvětlující přihlašovaný vynález postačují i pro toto provedení.

Přestože pro názorné předvedení tohoto vynálezu byla vybrána určitá konkrétní provedení, bude zkušeným odborníkům v této oblasti techniky zřejmé, že lze provést různé změny a úpravy, aniž by došlo k překročení rozsahu tohoto vynálezu.

Claims (64)

1. Kolo bicyklu, sestávající z dutého ráfku (24a, 24b, 324, 524, 624), majícího vnější kruhový povrch (68), upravený pro uložení pláště (26a, 26b), a soustavu otvorů (74, 174, 474, 574, 674) pro zachycení vnějších koncových částí (40) paprsků (22a, 22b), přecházejících přes prostřední části (42) do vnitřních koncových částí (44), které jsou opatřeny spojovacími prvky pro připojení k přírubám náboje (20a, 20b) kola (10, 12, 510), vyznačující se tím, že vnější koncová část (40) každého paprsku (22a, 22b) je, pro její zachycení v axiálním otvoru (74, 174) na ráfku (24a, 24b), opatřena prvním úsekem (50, 150), který přes ohnutý úsek (54) navazuje na druhý úsek (52), odsazený vůči prvému úseku (50,150).

2. Kolo podle nároku 1, vyznačující se tím, že první úsek (50, 150) je svým prvním povrchem (56) v dotyku s vnitřním povrchem ráfku (24a, 24b), a druhý úsek (52) je svým druhým povrchem (58) v dotyku s vnějším povrchem ráfku (24a, 24b).

-17CZ 288193 B6

3. Kolo podle nároku 1, vyznačující se tím, že vnější koncová část (40) má v příčném řezu podlouhlý tvar, přičemž otvor (74, 174) je tvořen tvarově příčnému řezu koncové části (40) odpovídající podlouhlou štěrbinou.

4. Kolo podle nároku 3, vyznačující se tím, že rozměry příčných řezů koncovou částí (40) jsou v podstatě stejné nebo menší než rozměry otvoru (74, 174).

5. Kolo podle nároku 1, vyznačující se tím, že vnitřní koncová část (44) každého paprsku (22a, 22b) je opatřena vnějším závitovým úsekem (145).

6. Kolo podle nároků 1 a 5, vyznačující setím, že spojovacím prvkem pro připojení vnitřní koncové části (44) každého paprsku (22a, 22b) k náboji (20a, 20b) kola (10) je paprsková matice (46,146) s obvodovou opěrou.

7. Kolo podle nároků 1 a 2, vyznačující se tím, že ráfek (24a, 24b) je opatřen alespoň dvanácti otvory (74, 174), z nichž jedna polovina otvorů (74, 174) je upravena na jednom jeho boku a druhá polovina otvorů (74, 174) je upravena na jeho druhém boku.

8. Kolo podle nároků 1 a 2, vyznačující se tím, že ráfek (24a, 24b) je opatřen alespoň šestnácti otvory (74, 174), z nichž jedna polovina otvorů (74, 174) je upravena na jednom jeho boku a druhá polovina otvorů (74, 174) je upravena na jeho druhém boku.

9. Kolo podle nároků 1, 2, 6a 7, vyznačující se tím, že ráfek (24a, 24b) má své boky s otvory (74, 174) tvořeny dvěma šikmo od sebe a směrem ke kruhovému povrchu (68) se rozbíhajícími stěnami.

10. Kolo podle nároku 1, vyznačující se tím, že otvory (574,674) jsou vytvořeny na výstupcích (571, 671), které jsou ve stejných obvodových vzdálenostech upraveny na vnitřním obvodě ráfku (524,624).

11. Kolo podle nároku 10, vyznačující se tím, že výstupky (571, 671) tvoří spolu s ráfkem (524,624) celistvý jediný díl.

12. Kolo podle nároku 10, vy zn a čuj í c í se tím, že výstupky (571, 671) jsou tvořeny samostatnými díly, které jsou k ráfku (524, 624) trvale připevněny prostřednictvím upevňovačů (675).

13. Kolo podle nároků 1 a 2, vyznačující se tím, že první úseky (150) vnějších koncových částí (140) paprsků (22a, 22b) jsou k vnitřnímu povrchu ráfku (24a, 24b) připevněny prostřednictvím upevňovacích prostředků.

14. Kolo podle nároků 1 a 2, vyznačující se tím, že druhé úseky (52) vnějších koncových částí (140) paprsků (22a, 22b) jsou k vnějšímu povrchu ráfku (24a, 24b) připevněny prostřednictvím upevňovacích prostředků.

15. Kolo podle nároků 13 a 14, vyznačující se tím, že upevňovacími prostředky jsou bodové svary (160,260).

16. Kolo podle nároků 13 a 14, vyznačující se tím, že upevňovacími prostředky je lepidlo.

17. Kolopodlenároku 1, vyznačuj ící se t i m, že ráfek (324, 824) má svůj, od otvorů (74, 174, 874) radiálně směrem k náboji (20a, 20b) kola (10, 510, 810) přivrácený obvod v axiálním směru širší, než je šířka ráfku (324) v místě otvorů (74, 174, 874).

-18CZ 288193 B6

18. Kolo podle nároku 17, vyznačující se tím, že obvod sestává z dvojice směrem od kruhového povrchu (68) směřujících vypouklých kruhových stěn.

19. Kolo podle nároků 17 a 18, vyznačující se tím, že otvory (874) pro vnější koncové části (840) paprsků (822) jsou uspořádány ve vzdálenosti alespoň pěti milimetrů

5 radiálně vnějším směrem od vypouklých stěn, přičemž radiální šířka otvorů (874) je v rozsahu od

0,5 mm do 5,0 mm.

20. Kolo podle nároku 19, vyznačující setím, že axiální šířka (T) vnější koncové části (840) paprsku (822) je v rozsahu od 0,5 mm do 3,0 mm.

21. Kolo podle nároku 18, vyznačující se tím, že mezi dvojicí od sebe a směrem od 10 kruhového povrchu (68) směřujících vypouklých stěn je upravena kruhová oblast.

22. Kolo podle nároku 18, vyznačující se tím, že na jedné z dvojice od sebe a směrem od kruhového povrchu (68) směřujících vypouklých kruhových stěn je vytvořena jedna polovina otvorů (874) pro vnější koncové části (840) paprsků (822), přičemž na druhé z dvojice vypouklých kruhových stěn je vytvořena druhá polovina otvorů (874) pro vnější koncové části

15 (840) paprsků (822).

23. Kolo podle nároku 3, vyznačující se tím, že vnější koncová část (40) má rozměry příčného řezu prvním úsekem (50,150) stejné jako jsou rozměry příčného řezu ohnutým úsekem (54).

24. Kolo podle nároku 1, vyznačující se tím, že vnější koncová část (40) má 20 v příčném řezu kruhový tvar, přičemž otvor (474) má tvarově příčnému řezu koncové části (40) odpovídající tvar.

25. Kolo podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že prostřední část (42) má v příčném řezu kruhový tvar.

26. Kolo podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že 25 prostřední část (42) má v příčném řezu podlouhlý tvar.

27. Kolo podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že ráfek (824, 924) je v každém místě svého styku s druhým povrchem (58) druhého úseku (52) vnější koncové části (840, 940) opatřen průchozí dírou (825, 925), ve které je uspořádán upevňovač paprsku (822,922).

30

28. Kolo podle nároku 27, vyznačující se tím, že upevňovačem je nýt (860).

29. Kolo podle nároku 27, vyznačující se tím, že upevňovačem je hlavičkou opatřený kolík (960a) se samosvomým kroužkem (960b) na jeho dříku.

30. Kolo podle nároků 27 až 29, vyznačující se tím, že upevňovač je mezi podélnými okraji druhého úseku (52) vnější koncové části (840, 940) a přilehlým vnějším

35 bočním povrchem ráfku (824,924) doplněn o tmel (861) nebo lepidlo (760).

31. Kolo podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že ráfek (824, 924) má vnější kruhový povrch (68), upravený pro uložení pláště (26a, 26b), opatřen u každého otvoru (74, 874, 974) přístupovým otvorem (865), buď pro zavedení nýtu (860) a následně kovadliny (867) za účelem podepření nýtu (860) při jeho fixaci, nebo pro zavedení

40 kolíku (960a) a jeho podepření při jeho fixaci.

-19CZ 288193 B6

32. Kolo podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že vnější koncová část (40) má svoji obvodovou délku (W) rovnu nejméně desetinásobku své axiální tloušťky (T).

33. Kolo podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že vnější koncová část (40) má svoji obvodovou délku (W) rovnu nejméně třicetinásobku své axiální tloušťky (T).

34. Kolo podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že každý otvor (74) je upraven na začátku radiálního vyboulení (76), jehož hloubka se na vnějším bočním povrchu ráfku (24a, 24b, 124, 224) směrem k náboji (20a, 20b) kola (10, 510) postupně zmenšuje.

35. Kolo podle nároku 34, vyznačující se tím, že radiální vyboulení (76) má na svém začátku hloubku, která je větší, menší a nebo rovna axiální tloušťce (T) vnější koncové části (40).

36. Kolo podle nároku 1, vyznačující se tím, že ohnutý úsek (54, 354) vnější koncové části (40, 340) paprsku (22a, 22b, 322) má svoji tloušťku větší, než je axiální tloušťka (T) s ním sousedících úseků (50, 150,350,52,352).

37. Kolo podle nároku 1, vyznačující se tím, že ohnutý úsek (54, 454) vnější koncové části (40, 440) paprsku (22a, 22b, 422) je opatřen kolmo k podélné ose paprsku (22a, 22b, 422) zvlněním.

38. Kolo bicyklu, sestávající z dutého ráfku (24a, 24b, 224), majícího vnější kruhový povrch (68), upravený pro uložení pláště (26a, 26b), a soustavu otvorů (274) pro zachycení vnějších koncových částí (240) paprsků (222), přecházejících přes prostřední části (242) do vnitřních koncových částí (44), které jsou opatřeny spojovacími prvky pro připojení k přírubám náboje (20a, 20b) kola (210), vyznačující se tím, že každá koncová část (240), upravená v axiálním otvoru (274) na ráfku (224), je vytvořena jako společná a nedílná část dvou k opačným vnějším bočním povrchům ráfku (224) orientovaných paprsků (222).

39. Kolo podle nároku 38, vyznačující se tím, že vnitřní koncová část (44) každého z dvojice společnou koncovou částí (240) spojených paprsků (222) je opatřena vnějším závitovým úsekem (145).

40. Kolo podle nároků 38 a 39, vyznačující se tím, že spojovacím prvkem pro připojení vnitřní koncové části (44) každého paprsku (222) k náboji (20a, 20b) kola (210) je paprsková matice (46,146) s obvodovou opěrou.

41. Kolo podle nároku 38, vyznačující se tím, že ráfek (224) obsahuje obvodovou dutinu, ve které jsou uspořádány vnitřní koncové části (44) dvojic paprsků (222).

42. Kolo podle nároku 38, vyznačující se tím, že otvory (274) mají tvar podlouhlé štěrbiny.

43. Kolo podle nároku 38, vyznačující se tím, že koncová část (240) má v příčném řezu podlouhlý tvar.

44. Kolo podle nároku 38, vyznačující se tím, že prostřední části (242) paprsků (222) mají v příčném řezu podlouhlý tvar.

-20CZ 288193 B6

45. Kolo podle nároků 38 a 42, vyznačující se tím, že otvory (274) jsou vytvořeny na samostatných článcích (272b), které jsou ve stejných obvodových vzdálenostech trvale připevněny na vnitřním obvodě ráfku (224).

46. Kolo podle nároků 38 a 42, vyznačující se tím, že otvory (274) jsou vytvořeny na kruhové přírubě, trvale připevněné k vnitřnímu obvodu ráfku (224).

47. Kolo podle nároků 38 až 41, vyznačující se tím, že každý paprsek (222) je k jeho přilehlému vnějšímu bočnímu povrchu ráfku (224) připevněn prostřednictvím upevňovacích prostředků.

48. Kolo podle nároku 47, vyznačující se tím, že upevňovacími prostředky jsou bodové svary (160, 260).

49. Kolo podle nároku 47, vyznačující se tím, že upevňovacími prostředky je lepidlo (760).

50. Kolo podle nároku 38, vyznačující se tím, že ráfek (24a, 24b, 224)je opatřen alespoň dvanácti otvory (74, 274), z nichž jedna polovina otvorů (74, 274) je upravena na jednom jeho boku a druhá polovina otvorů (74,274) je upravena na jeho druhém boku.

51. Kolo podle nároku 38, vyznačující se tím, že ráfek (24a, 24b, 224) je opatřen alespoň šestnácti otvory (74, 274), z nichž jedna polovina otvorů (74, 274) je upravena na jednom jeho boku a druhá polovina otvorů (74, 274) je upravena na jeho druhém boku.

52. Kolo bicyklu, sestávající z dutého ráfku (24a, 24b, 724), majícího vnější kruhový povrch (768), upravený pro uložení pláště (26a, 26b), a soustavu otvorů (74, 774) pro zachycení vnějších koncových částí (40, 740) paprsků (22a, 22b, 722), přecházejících přes prostřední části (742) do vnitřních koncových částí (44), které jsou opatřeny spojovacími prvky pro připojení kpřírubám náboje (20a, 20b) kola (10, 710), vyznačující se tím, že vnější koncová část (740) každého paprsku (22a, 22b, 722) má, pro její zachycení v axiálním otvoru (74, 774) na ráfku (24a, 24b, 724), svoji obvodovou délku větší, než je obvodová délka otvoru (74, 774), a svoji radiální šířku větší, než je radiální šířka otvoru (74, 774).

53. Kolo podle nároku 52, vyznačující se tím, že vnější koncová část (740) má jeden svůj povrch ve styku s vnitřním povrchem ráfku (724) a je k tomuto vnitřnímu povrchu ráfku (724) připevněna prostřednictvím upevňovacích prostředků.

54. Kolo podle nároku 53, vyznačující se tím, že upevňovacími prostředky je lepidlo (760).

55. Kolo podle nároku 53, vyznačující se tím, že upevňovacími prostředky jsou bodové svary (160, 260).

56. Kolo podle nároků 52 a 53, vyznačující se tím, že vnější koncová část (740) každého paprsku (22a, 22b, 722) má svoji obvodovou délku větší než je šířka prostřední části (742) paprsku (722), přičemž tloušťka vnější koncové části (740) každého paprsku (22a, 22b, 722) je menší než tloušťka prostřední části (742) paprsku (722).

57. Kolo podle nároků 52 a 56, vyznačující se tím, že prostřední část (742) paprsku (722) má v příčném řezu podlouhlý tvar.

-21 CZ 288193 B6

58. Kolo podle nároků 52, 53 a 56, vyznačující se tím, že vnější koncová část (740) každého paprsku (22a, 22b, 722) má svoji radiální šířku o velikosti, která je nejméně tak velká jako je její obvodová délka.

59. Kolo podle nároků 52, 56 a 57, vyznačující se tím, že prostřední část (742) paprsku (722) je na straně přivrácené k vnější koncové části (740) opatřena zahnutím, pro vytvoření odsazení mezi koncovou částí (740) a prostřední částí (742).

60. Kolo podle nároku 52, vyznačující se tím, že vnitřní koncová část (44) každého paprsku (722) je opatřena vnějším závitovým úsekem (145).

61. Kolo podle nároků 52 a 60, vyznačující se tím, že spojovacím prvkem pro připojení vnitřní koncové části (44) každého paprsku (722) k náboji (20a, 20b) kola (710) je paprsková matice (46,146) s obvodovou opěrou.

62. Kolo podle nároku 52, vyznačující se tím, že ráfek (724) má vnější kruhový povrch (768), upravený pro uložení pláště (26a, 26b), opatřen u každého otvoru (74, 774) přístupovým otvorem (777), pro průchod paprsku (722) při jeho montáži do otvoru (74,774).

63. Kolo podle nároku 52, vyznačující se tím, že ráfek (24a, 24b, 724) je opatřen alespoň dvanácti otvory (74, 774), z nichž jedna polovina otvorů (74, 774) je upravena na jednom jeho boku a druhá polovina otvorů (74,774) je upravena na jeho druhém boku.

64. Kolo podle nároku 52, vyznačující se tím, že ráfek (24a, 24b, 724) je opatřen alespoň šestnácti otvory (74, 774), z nichž jedna polovina otvorů (74, 774) je upravena na jednom jeho boku a druhá polovina otvorů (74,774) je upravena na jeho druhém boku.