CZ288089B6 - Způsob a zařízení pro ohýbání plošných skleněných dílů - Google Patents

Abstract

Při způsobu se nejméně jeden plošný skleněný dílec, uložený na rámu ve vodorovné poloze, zahřeje na teplotu deformace a ohýbá se v nejméně dvou ohýbacích pochodech, přičemž ohýbací pochod spočívá v působení vlastní tíže na uvedený nejméně jeden plošný skleněný dílec, podporovaný v první obvodové linii, čímž se získává předvýrobek s tvarem, který je polotovarem konečného tvaru, a v posledním ohýbacím pochodu se dosahuje konečného tvaru kombinací současného působení vlastní tíže s podepřením nejméně v druhé obvodové linii a opření konkávní strany uvedeného nejméně jednoho plošného skleněného dílce v jeho obvodové části o protiformovou plochu, vymezující tvar obvodové části skla. K této protiformové ploše na konci posledního ohýbacího pochodu konkávní strana skla přilehne a tvarově se jí přizpůsobí. Zařízení obsahuje rám (1), jehož alespoň část je zdvojena pro vymezování dvou poloh, z nichž první vede k polotovarovému předvýrobku tvaru a druhá vede ke konečnému tvaru. Obsahuje nejméně jedŕ

Description

Způsob a zařízení pro ohýbání plošných skleněných dílců

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu a zařízení pro ohýbání nejméně jednoho plošného skleněného dílce na rámu, během kterého se nejméně jeden plošný skleněný dílec ve formě jediného dílce nebo souvrství na sobě ležících dílců uloží na ohýbací rám ve vodorovné poloze, zahřeje se na teplotu deformace a ohýbá se v nejméně dvou ohýbacích pochodech.

Dosavadní stav techniky

Ohýbání plošných skleněných dílců na rámu (kostře) je postup, který se běžně používá pro ohýbání skleněných tabulí a zejména pro současné ohýbání skleněných tabulí určených k tvorbě ohýbaného vrstveného plošného skleněného dílce, jako je přední sklo aut. Takový postup ohýbání na rámu dovoluje vytvářet složitá zakřivení a zejména dvojí zakřivení. Při tomto postupu jsou dvě skleněné tabule, uložené jedna na druhou s vložením vhodného mezilehlého separačního činidla, podporovány podél jejich okrajových koncových částí v podstatě vodorovně rámem majícím požadovaný profil, tj. profil odpovídající konečnému profilu, do jakého se skleněné tabule mají ohýbat. Když jsou takto podporovány, přecházejí obě skleněné tabule do ohýbací pece, zpravidla tunelové pece, mající ohřevová pásma s rozdílnými teplotami.

První z těchto pásem je zpravidla předehřívací pásmo, v němž se skleněné tabule zahřejí až na teplotu v podstatě blízkou bodu měknutí. Následující pásmo je ohýbací pásmo, kde se skleněné tabule, uvedené na teplotu okolo 600 °C, postupně prohnou vlastní tíží, aby zaujaly nakonec na obvodě tvar rámu a dosáhly požadovaných zakřivení. Tvarované plošné skleněné dílce se poté ochladí, aby mohly být na výstupu z tunelové pece sejmuty z tvarovacího rámu.

Tento způsob ohýbání na kostře je plně uspokojivý, pokud zakřivení nejsou příliš výrazná a/nebo když je tvar, do kterého se sklo ohýbá, v podstatě válcovitý. Když jsou zakřivení výraznější, zejména v blízkosti obvodu skleněného plošného dílce jako autoskla, může dojít ktomu, co se nazývá protisměrné ohýbání v rozích skleněného plošného dílce, zpravidla ve dvou z těchto rohů, nebo dokonce ve čtyřech rozích podle geometrie dílce, tj. jeho konečných zakřivení, a také podle počátečního tvaru oříznuté tabule. Protisměrné ohýbání odpovídá v tomto případě nežádoucímu obrácení zakřivení.

Ohýbané plošné skleněné dílce tedy již neodpovídají podmínkám kladeným na zasklení pro to, aby mohla být osazována do otvoru karoserie.

Pro odstranění tohoto protisměrného ohýbání byl navržen v evropské patentové přihlášce EP-A448 447 způsob ohýbání vlastní tíží, sestávající z nejméně dvou ohýbacích pochodů. První ohýbací pochod spočívá v tom, že se tabule ohýbají do předvýrobku s tvarem, který je polotovarem konečného tvaru. Během tohoto prvního ohýbacího pochodu jsou plošné skleněné dílce podporovány v první obvodové linii, vymezované ohýbacím rámem. Druhý ohýbací pochod spočívá v tom, že se vlastní tíží ohýbají plošné skleněné dílce do konečného tvaru, přičemž jsou podporovány ve druhé obvodové linii, vymezované stejným rámem. Pro tento účel je rám opatřen na alespoň části obvodu zdvojenou konstrukcí.

Tento způsob ohýbání je zcela uspokojivý pro ohýbání dvou skleněných tabulí určených k vytvoření zasklení, jako je například přední sklo současného automobilového vozidla. Existuje však určité omezení kladené na dosedací úhel, tj. úhel tečny, vedené k profilové křivce prohnutí skla podél jeho nejdelší strany v koncovém bodě této strany, s vodorovnou rovinou, když je ohnuté sklo uloženo ve vodorovné poloze.

-1 CZ 288089 B6

Výše popsaný způsob dovoluje vytvářet zasklení mající dosedací úhly s maximální hodnotou okolo 45° pro malé poloměry zakřivení. Současná poptávka, týkající se zejména předních skel automobilů, však vede k potřebě orientovat se na dosedací úhly vyšší než 50°, které mohou dosahovat až 80°.

Pro odstranění tohoto protisměrného ohýbání bylo již v případě ohýbání jediné skleněné tabule, určené k tepelnému tvrzení a která se za tímto účelem silně zahřívá, navrženo zejména podle patentového spisu US 3 511 628, že se okraje uvedené tabule nebo zní vytvářeného plošného skleněného dílce přidržují. U takového postupu se zdá možné ohýbat skleněnou tabuli do tvarů majících dosedací úhly větší, než 50°. Tento způsob však není uspokojivý zejména v případě současného ohýbání více skleněných tabulí najednou.

Bylo rovněž navrženo, a to v evropském patentovém spisu EP-B-0 250 311, používat v místech, v nichž by jinak docházelo k protisměrnému ohýbání, přídavnou sílu, která působí přídavně ke gravitační síle, a to na homí povrch plošného skleněného dílce svrchu míst, vystavených protisměrnému ohýbání. Takový způsob se zdá umožňovat vytváření dosedacích úhlů větších, než 50°. Přesto však způsob není uspokojivý pro všechny tvary zasklení, vystavené nežádoucímu protisměrnému ohýbání během jejich průchodu pecemi pro samotížné ohýbání.

Dále je ze spisu EP-0 338 216 známý způsob ohýbání vlastní tíží a lisováním. Při tomto postupu se provádí dva pochody ohýbání vlastní tíží, ale rámové prvky, které podporují sklo během těchto pochodů, jsou stále stejné. Deformace se získává na rámu s kloubem, který může mít dvě polohy, přičemž opěrné prvky jsou stejné a jsou jen jinak natočeny v kloubu. Na konci prvního ohýbacího pochodu je podle EP-0 338 216 sklo podporováno pouze na koncích, což vede k protisměrnému ohýbání skla v rozích. Spis EP mimo to popisuje lisovací pochod, který zhoršuje optické vlastnosti skla. Ohýbáním podle EP-0 338 216 se zejména nedá dosáhnout dobrá optická kvalita při malých poloměrech zakřivení.

Vynález si klade za úkol vytvořit způsob ohýbání jednoho nebo více plošných skleněných dílců současně na rámu (kostře), který by umožnil vyloučit protisměrné ohýbání na příliš velké ploše skla, a který by umožnil dosáhnout zasklení s velkými dosedacími úhly, zejména většími než 50°, při malých poloměrech zakřivení v koncových (dosedacích) úsecích. Malými poloměry zakřivení se zde rozumí poloměry zakřivení menší než 200 milimetrů a často menší než 150 milimetrů.

Podstata vynálezu

Vynález přináší způsob ohýbání nejméně jednoho plošného skleněného dílce na rámu, během kterého se nejméně jeden plošný skleněný dílec ve formě jediného dílce nebo souvrství na sobě ležících dílců uloží na ohýbací rám ve vodorovné poloze, zahřeje se na teplotu deformace a ohýbá se v nejméně dvou ohýbacích pochodech, přičemž první ohýbací pochod spočívá v působení vlastní tíže na uvedený nejméně jeden plošný skleněný dílec, podporovaný v první obvodové linii, čímž se získává předvýrobek s tvarem, který je polotovarem konečného tvaru, a přičemž poslední ohýbací pochod, při kterém je uvedený nejméně jeden plošný skleněný dílec podporován v druhé obvodové linii s odlišným zakřivením, nahrazující první obvodovou linii, vede ke konečnému tvaru uvedeného nejméně jednoho ohýbaného plošného skleněného dílce, přičemž podstata způsobu spočívá podle vynálezu vtom, že se konečného tvaru během posledního ohýbacího pochodu dosahuje kombinací současného působení vlastní tíže s podepřením nejméně v uvedené druhé obvodové linii, a opření konkávní strany uvedeného nejméně jednoho plošného skleněného dílce v jeho obvodové části o protiformovou plochu, vymezující tvar obvodové části skla, k níž na konci posledního ohýbacího pochodu konkávní strana skla přilehne a tvarově se jí přizpůsobí.

-2CZ 288089 B6

Souborný pojem plošný skleněný dílec je používán pro sklo, které se ohýbá, nebo které již bylo ohnuto do tvaru polotovaru nebo konečného zakřiveného tvaru. Pojem tabule je v dalším popisu, zejména popisu příkladů provedení, používán pro výchozí rovinný útvar, který vstupuje do ohýbacího procesu. V definici předmětu vynálezu je pro jednoduchost používán souhrnný pojem plošný skleněný dílec, přičemž bude zřejmé, že na rám se na začátku způsobu ohýbání ukládají plošné skleněné dílce, které jsou ve formě tabulí.

Způsob podle vynálezu umožňuje získat ohýbané plošné skleněné dílce, u nichž se vyskytuje protisměrné zakřivení pouze v oblastech omezených na oblasti do 20 mm od okraje plošného skleněného dílce, a mající úhly (dosedací úhly) tečen, vedených k uvedené profilové křivce v jejích koncových bodech, svíraných se základní rovinou plošného skleněného dílce, z níž je ohýbán, větší než 50°, a to pro poloměry zakřivení menší než 150 mm v koncových úsecích.

Podle dalšího znaku vynálezu se v posledním ohýbacím pochodu dokončuje ohýbání předvýrobku, který byl v prvním ohýbacím pochodu předtvarován s alespoň příčným zakřivením.

Podle výhodného provedení vynálezu se v posledním ohýbacím pochodu dokončuje ohýbání předvýrobku, který byl v prvním ohýbacím pochodu předtvarován ohýbáním s částečným prostorovým zakřivením, sestávajícím z příčného zakřivení a podélného zakřivení, přičemž podélné zakřivení je lokalizováno ve střední části uvedeného nejméně jednoho plošného skleněného dílce, přičemž v posledním ohýbacím pochodu se vytvoří doplňkové zakřivení v podélném směru, lokalizované na obvodových částech uvedeného nejméně jednoho plošného skleněného dílce.

Druhá obvodová linie, kterou se nahrazuje v posledním ohýbacím pochodu první obvodová linie, se podle dalšího znaku vynálezu tvarově a/nebo křivostí liší od první obvodové linie alespoň ve dvou protilehlých obvodových stranách, přičemž se může tvarově a/nebo křivostí lišit od první obvodové linie také po celé její obvodové délce.

Podle dalšího znaku způsobu podle vynálezu se druhá obvodová linie při posledním ohýbacím pochodu přesouvá alespoň v části její délky vzhůru do vyšší úrovně, než ve které leží první obvodová linie.

Tvar a poloha první obvodové linie vzhledem k okraji a velikosti uvedeného nejméně jednoho plošného skleněného dílce ve tvaru čtyřúhelníka splňují podle dalšího znaku vynálezu podmínku, že tečna, vedená v kterémkoli bodě dané strany uvedeného čtyřúhelníka k profilové křivce, získané ohnutím uvedeného nejméně jednoho plošného dílce v prvním ohýbacím pochodu ve směru rovnoběžném s nejméně jednou stranou čtyřúhelníka, přilehlou k uvedené dané straně, svírá s vodorovnou rovinou úhel menší než 20° a s výhodou menší než 15°.

Podle konkrétního provedení splňují tvar a poloha první obvodové linie vzhledem k okraji a velikosti uvedeného nejméně jednoho plošného skleněného dílce ve tvaru čtyřúhelníka podmínku, že tečna, vedená v kterémkoli bodě této první obvodové linie k profilové křivce, získané ohnutím uvedeného nejméně jednoho plošného dílce v prvním ohýbacím pochodu ve směru kolmém k uvedené první obvodové linii, svírá s vodorovnou rovinou úhel menší než 20° a s výhodou menší než 15°.

Podle dalšího znaku způsobu podle vynálezu se na konci posledního ohýbacího pochodu uvedený nejméně jeden plošný skleněný dílec ohýbá do tvaru, vymezujícího podél jeho nejdelší strany profilovou křivku, mající v jejích koncových úsecích poloměr zakřivení menší než 200 mm as výhodou menší než 150 mm, přičemž úhel tečen, vedených k uvedené profilové křivce v jejích koncových bodech, svíraných se základní rovinou plošného skleněného dílce, z níž je ohýbán, je větší než 50°.

Obvodové linie podle vynálezu jsou zpravidla plynulé čáry, zejména pokud jde o obvodovou linii vymezující tvar konečného zakřivení plošného skleněného dílce nebo dílců, i když obvodová linie, vymezovaná několika body nebo segmenty, uloženými v přiměřených místech, může rovněž vyhovovat, zejména pro obvodovou linii vymezující předvýrobek.

Podle dalšího znaku vynálezu dochází k opření konkávní strany uvedeného nejméně jednoho plošného skleněného dílce v jeho obvodové části o protiformovou plochu alespoň bodově.

Podle jiného provedení dochází k opření konkávní strany uvedeného nejméně jednoho plošného 10 skleněného dílce v jeho obvodové části o protiformovou plochu alespoň liniovitě.

Podle ještě dalšího provedení způsobu podle vynálezu dochází k opření konkávní strany uvedeného nejméně jednoho plošného skleněného dílce v jeho obvodové části o protiformovou plochu v souvislé ploše.

Vynález dále navrhuje zařízení pro provádění výše uvedeného způsobu, obsahující rám, jehož alespoň část je zdvojena pro vymezování dvou poloh, z nichž první vede k polotovarovému předvýrobku tvaru a druhá vede ke konečnému tvaru, přičemž podstata zařízení spočívá v tom, že obsahuje nejméně jeden formový díl na konkávní straně ohýbaného plošného skleněného dílce, 20 pro tvarování konečného tvaru a vymezující protiformovou plochu alespoň lokálně podél obvodu rámu, spřažený s prostředky pro relativní přibližování formového dílu a příslušných částí rámu, z nichž první obvodové části rámu vymezují v první poloze podél dvou protilehlých stran rámu a po alespoň části zbývajících dvou stran rámu první obvodovou linii, a druhé obvodové části rámu vymezují ve druhé poloze podél stejných dvou protilehlých stran rámu a po alespoň části 25 zbývajících dvou stran rámu druhou obvodovou linii.

Podle výhodného provedení vynálezu je formový díl fixní a rám je přestavitelně uložený.

První obvodové části mohou být upevněny na základním tělese rámu a druhé obvodové části jsou 30 v tomto případě vůči základnímu tělesu rámu ovladatelně natáčivé nad první obvodové části.

Podle výhodného provedení zařízení podle vynálezu vystupují druhé obvodové části ve druhé poloze nad první obvodové části podél celých příčných stran rámu a podél alespoň části podélných stran rámu. S výhodou druhé obvodové části vystupují ve druhé poloze nad první obvodové 35 části podél převažující části obvodu rámu.

Podle dalšího znaku zařízení podle vynálezu jsou druhé obvodové části zakřivené ve směru příčném ke stranám rámu, po jejichž celé délce probíhají, a vymezují koncové úseky ohýbací profilové křivky pro spolupůsobení s protiformovou plochou. Druhé obvodové části jsou s výho40 dou zakřivené ve směru příčném k příčným stranám rámu, ve tvaru vymezujícím zakřivení obvodových částí uvedeného nejméně jednoho plošného skleněného dílce v jeho podélném směru. Druhé obvodové části jsou s výhodou zakřivené podél nejdelší strany rámu ve tvaru profilové křivky, mající v koncových úsecích poloměr zakřivení menší než 200 mm a s výhodou menší než 150 mm, při úhlech tečen, vedených ktéto profilové křivce v jejích koncových bodech, 45 svíraných se základní rovinou, z níž se plošný skleněný dílec ohýbá, větších než 50°.

Podle výhodného provedení vynálezu je protiformová plocha formového dílu alespoň podél obvodu rámu souvislá plocha.

Formový díl je podle dalšího znaku vynálezu s výhodou pokryt sítí z kovových drátů, nití nebo vláken, jako dotykovou vrstvou pro dotyk s plošným skleněným dílcem.

Formové díly jsou s výhodou plošné díly, tj. jsou určeny ktomu, aby měly povrchový dotyk. Ohýbací zařízení podle vynálezu obsahuje zpravidla dva formové díly, uložené souměrně k ose

-4CZ 288089 B6 rámu. Formový díl může být v extrémním provedení jediný prvek, pokrývající celý plošný skleněný dílec.

Podle varianty může být kontakt s plošným skleněným dílcem lineární podle jedné nebo více po sobě následujících čar, uložených na požadovaných místech. Podle jiné varianty může být dotyk bodový v jednom nebo více bodech, uložených na požadovaných místech. Podle těchto dvou variant je použito s výhodou více formových dílů, že mohou tvořit přetržité plochy.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, na kterých znázorňuje obr. 1 schéma zařízení podle vynálezu v perspektivním pohledu, obr. 2 schematické znázornění šesti fází průběhu způsobu podle vynálezu a obr. 3 schematické znázornění dalšího příkladu provedení zařízení podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 znázorňuje schéma zařízení podle vynálezu. Rám 1 obsahuje dvě podélné části (podélníky) 2, z nichž je na obrázku patrný pouze jeden, a dvě koncové příčné části (příčníky) 3. Na obrázku je patrná rovněž pouze jedna z těchto příčných částí 3. Tyto jednotlivé prvky jsou spojeny neznázoměnými osami, které zajišťují tuhost systému, a tvoří tak pevný rám reprezentující profil předvýrobku, který se má zhotovovat.

Okolo pevných příčných částí 3 jsou z vnitřní strany uloženy otáčivé příčné části 4, mající zakřivení odlišná od zakřivení pevných příčných částí (příčníků) 3.

Tyto otáčivé příčné části 4 mohou zaujmout dvě odlišné polohy. První je znázorněna na obr. 1. V tomto případě se ukládaná tabule skla dostává do dotyku se sestavou pevného rámu, a když je uvedena na teplotu měknutí jejího materiálu, tvarově se mu přizpůsobí.

Plošný skleněný dílec, na nějž je takto tabule převáděna, se v důsledku toho dostává do druhé polohy na otočných příčných částech 4 rámu χ. Přechod z jedné do druhé z těchto poloh může být prováděn v případě obr. 1 působením na tlačnou páku 5, která vyvolává otáčení příčné části 4. Tlačná páka 5, použitá pro měnění polohy otočných příčných částí 4 je pouze příkladem provedení. Rovněž by se mohlo jednat například o závaží, která při upevnění na tyče, spojené s otočnými příčnými částmi 4, hrají roli kyvadla, vyvolávajícího otáčení těchto pohyblivých částí 4.

Rám i je podporován kostrou 6, uzpůsobenou k tomu, aby mohla být posouvána po kolejnicích

7. Je tak možné rám, na němž jsou uloženy plošné skleněné dílce, posouvat uvnitř tunelové pece, která má ohřevová pásma s rozdílnými teplotami.

Nad rámem je znázorněn formový díl 8, který se používá při ohýbání plošných skleněných dílců. Tento díl je připojen k dalšímu formovému dílu, neznázoměnému na obr. 1, umístěnému souměrně na druhém konci rámu X, prostřednictvím dvou trámových nosníků 9, 10. Tyto trámové nosníky 9, 10 samotné jsou drženy ústrojími 11. symbolicky vyznačenými řetězem, které dovolují obměňovat výšku polohy formových dílů 8. K těmto trámovým nosníkům 9, 10 jsou rovněž připojeny prvky 12 nebo prsty, které dovolují, při dosednutí do vnějších objímkových dílů 13, vystředit tvarovací díly 8 vzhledem krámu χ. Tyto prvky 12 dovolují rovněž udržovat definovaný prostor mezi formovými díly 8 a rámem X. Tyto prvky 12 jsou s výhodou umístěny do čtyř rohů rámu χ.

-5CZ 288089 B6

Formový díl 8 je znázorněn na obr. 1 jako prvek mající zakřivení s malým poloměrem zakřivení, menším než 200 mm, a uspořádaný po celé délce rámu. Tento formový díl 8 je spojen s druhým totožným formovým dílem, umístěným symetricky na druhém konci rámu. Toto znázornění však není omezující. Celistvé formové díly mohou být kupříkladu nahrazeny každý prvky umístěnými vedle sebe, takže tvoří nespojitou plochu. Je rovněž možné použít jediného formového dílu, který překrývá celý rám £.

Obr. 2 schematicky znázorňuje způsob podle vynálezu v šesti chronologicky za sebou následujících krocích 14, 15, 16, 17, 18 a 19. Pro usnadnění těchto vysvětlení se bude hovořit o první poloze nebo poloze předvýrobku a o druhé poloze nebo definitivní poloze, přičemž přechod z jedné polohy do druhé se děje otáčením otočných částí 4.

Schéma v kroku 14 znázorňuje rám 1 v jeho první poloze. Na rám jsou položeny dva plošné skleněné dílce 20 ve formě tabulí, vyznačené tlustou čarou, přičemž jsou středěny například neznázoměnými okrajovými kolečky nebo kladkami, uloženými po obvodě rámu. Dolní plošný skleněný dílec dosedá v různých bodech nebo úsecích na rám, a to přibližně 5 mm od jeho okraje. Úhel svíraný mezi tečnami k profilové křivce v jejích koncových bodech, a vodorovnou rovinou, z níž se plošné skleněné dílce ohýbají, je okolo 15°. Obrázky jsou pouze schémata, která přesně nevyjadřují tuto hodnotu. Tato hodnota umožňuje zabránit protisměrnému ohýbání, když se plošné skleněné dílce přizpůsobují tvaru rámu.

Rám 1 se nyní zavede do tvarovací pece posunem podél kolejnic 7. V první fázi je sestava podrobena předehřevu. Poté ve druhé fázi, která uvádí a udržuje sklo při teplotě blízké jeho teplotě měknutí, se plošné skleněné dílce samy prohnou vlastní tíží. Výsledek je znázorněn na schématu v kroku 15. Plošné skleněné dílce se opírají o obvod pevného rámu a hlavně o střední částí podélných částí (podélníků) 2 rámu £, čímž zaujímají tvar předvýrobku s konečnými zakřiveními, kterých se má dosáhnout. Tento tvar předvýrobku má zejména příčné zakřivení blízké definitivnímu příčnému zakřivení.

Když se dosáhlo tvaru předvýrobku, může se rám opět posouvat podél kolejnic 7 a dostává se do polohy pod formovými díly 8. Formové díly 8 jsou v této situaci ve zdvižené poloze, čímž je vyloučeno jakékoli riziko tření plošných skleněných dílců při posunu o jejich povrch. Formové díly se potom uvádějí do spuštěné polohy pomocí prvků £1. Tento pohyb je symbolizován šípkou 21 na schématu kroku 16. Formové díly 8 jsou nyní v kontaktu s plošnými skleněnými dílci, ale nevyvíjejí na ně žádnou sílu. Toto je možné vzhledem k přítomnosti prvků 11, které dovolují jemné seřizování polohy formových dílů.

Schémata kroků 17 a 18 znázorňují měnění tvaru rámu £. Schéma v kroku 17 znázorňuje rám v průběhu měnění tvaru a schéma v kroku 18 ho znázorňuje v definitivní poloze.

Působení na tlačné páky 5, schematicky vyznačené šipkami 24. a tedy otáčení otáčivých příčných částí 4, je vyvoláváno prvky 22, poháněnými například otáčivým pohybem, vyznačeným schematicky šipkami 23. Tlačné páky 5 a prvky 22 tvoří prostředky 100 pro relativní přibližování formového dílu 8 a příslušných částí 3, 4 ve smyslu obsahu patentových nároků. Tyto pohyblivé příčné části 4 se otáčejí uvnitř příčných částí (příčníků) 3 a dostávají se nakonec do polohy nad příčnými částmi 3, aby tak vytvořily definitivní polohu prvků rámu. Jsou tak dosažena definitivní zakřivení.

V definitivní poloze, znázorněné na schématu kroku 18 svírají tečny, vedené k profilové křivce podél nejdelší strany plošného výrobku, s vodorovnou rovinou úhel větší než 50° a může dosáhnout 80° nebo více, a to podle zakřivení, jaké mají otáčivé příčné části 4.

Síly, vyvíjené na pohyblivé části 4, musí být dostatečné ktomu, aby vyvolávaly jejich otáčení a aby plošné skleněné dílce přitom na nich spočívaly.

-6CZ 288089 B6

Formové díly 8 vyvíjejí v důsledku tohoto uspořádání na celý povrch plošných skleněných dílů, který je s nimi v dotyku, odporové síly. Natáčení otáčivých příčníků 4 vyvolává tvarové přizpůsobování přimykáním ohýbaných plošných skleněných dílců s jejich natáčením okolo těchto 5 formových dílů 8. Je tak možné získat dosedací úhly vyšší než 50°, aniž by se objevilo protisměrné ohýbání v rozích plošných skleněných dílců.

Když se dosáhne definitivního tvaru, formové díly 8 se zdvihnou. Tato fáze je schematicky vyznačena šipkou 25 ve schématu kroku 19.

Rám 1 může být opět přesouván podél kolejnic 7 směrem k chladicímu pásmu.

Obr. 3 znázorňuje další příklad provedení rámu podle vynálezu. Tento rám je rovněž tvořen pevnou částí, sestávající ze dvou podélných částí (podélníků) 28 a dvou příčných částí (příčníků) 15 29. Naproti tomu natáčivé části zdvojují rám po téměř celém jeho obvodě. Každá natáčivá část sestává z prvního ramene, tvořícího druhou obvodovou část 30 ve smyslu definice předmětu vynálezu, a druhého ramene 31. Podle této varianty provedení sestává rám, vedoucí ke tvaru předvýrobku, znázorněný na schématu 26, z pevných příčných částí 29 a dvojice dvou druhých ramen 31 ve funkci polovičních podélníků.

Ve druhé poloze znázorněné na schématu 27 je rám odpovídající definitivnímu tvaru tvořen natáčivými příčnými částmi (příčníky) 30 a podélnými částmi (podélníky) 28.

V případě znázorněném na obr. 3 je podélné zakřivení v první poloze (schéma 26 ) pouze málo 25 výrazné a v poloze předvýrobku na rámu se získává v podstatě příčné zakřivení.

Ohýbané plošné skleněné dílce, získané podle vynálezu, mohou být používány pro výrobu vrstveného skla, když se mezi plošné skleněné dílce vloží nejméně jedna fólie, například z polyvinylbutyralu.

Při použití vynálezu se ukazuje, že zařízení zanechává velmi málo stop nebo značek na plošných skleněných dílcích. Stopy, zanechané rámem na dolním plošném skleněném dílci, jsou na obvodě a velmi blízko okraje a mohou tak být v oblasti kryté těsnicím profilem používaným pro osazení skla do otvoru v karoserii. Jsou tedy na osazeném zasklení neviditelné.

Dále se objevuje alespoň zčásti dvojitá značka, protože rám je alespoň částečně zdvojen. Zdvojené části jsou však vytvořeny takovým způsobem, že otáčivá část zanechává značku co nejblíže možno ke značce zanechávané pevnou částí. Tyto dvě značky jsou tedy současně maskovány, a to opět montážním a těsnicím profilem.

Tyto dvě značky, charakteristické pro vrstvené sklo získané tímto způsobem, mohou být pozorovány například odrazem při velkém úhlu dopadu pod projektorem.

Pokud jde o dotyky mezi formovými díly 8 a horním plošným skleněným dílcem, ukazuje se, že 45 tyto dotyky nezanechávají prakticky žádnou značku. Navíc je možné použít mezivložky typu sítí z kovových vláken, které obalují formové díly a chrání ještě účinněji plošné skleněné dílce.

Claims (22)

1. Způsob ohýbání nejméně jednoho plošného skleněného dílce (20) na rámu (1), během kterého se nejméně jeden plošný skleněný dílec ve formě jediného dílce nebo souvrství na sobě ležících dílců uloží na ohýbací rám (1) ve vodorovné poloze, zahřeje se na teplotu deformace a ohýbá se v nejméně dvou ohýbacích pochodech, přičemž první ohýbací pochod spočívá v působení vlastní tíže na uvedený nejméně jeden plošný skleněný dílec, podporovaný v první obvodové linii, čímž se získává předvýrobek s tvarem, který je polotovarem konečného tvaru,

15 a přičemž poslední ohýbací pochod, při kterém je uvedený nejméně jeden plošný skleněný dílec podporován v druhé obvodové linii s odlišným zakřivením, nahrazující první obvodovou linii, vede ke konečnému tvaru uvedeného nejméně jednoho ohýbaného plošného skleněného dílce, vyznačený tím, že se konečného tvaru během posledního ohýbacího pochodu dosahuje 20 kombinací současného působení vlastní tíže s podepřením nejméně v uvedené druhé obvodové linii, a opření konkávní strany uvedeného nejméně jednoho plošného skleněného dílce v jeho obvodové části o protiformovou plochu, vymezující tvar obvodové části skla, kníž na konci posledního ohýbacího pochodu konkávní strana skla přilehne a tvarově sejí přizpůsobí.

25

2. Způsob podle nároku 1, vyznačený tím, že se v posledním ohýbacím pochodu dokončuje ohýbání předvýrobku, který byl v prvním ohýbacím pochodu předtvarován s alespoň příčným zakřivením.

3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačený tím, že se v posledním ohýbacím 30 pochodu dokončuje ohýbání předvýrobku, který byl v prvním ohýbacím pochodu předtvarován ohýbáním s částečným prostorovým zakřivením, sestávajícím z příčného zakřivení a podélného zakřivení, přičemž podélné zakřivení je lokalizováno ve střední části uvedeného nejméně jednoho plošného skleněného dílce, přičemž v posledním ohýbacím pochodu se vytvoří doplňkové zakřivení v podélném směru, lokalizované na obvodových částech uvedeného nejméně jednoho 35 plošného skleněného dílce.

4. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 3, vyznačený tím, že se druhá obvodová linie, kterou se nahrazuje v posledním ohýbacím pochodu první obvodová linie, tvarově a/nebo křivostí liší od první obvodové linie alespoň ve dvou protilehlých obvodových stranách.

5. Způsob podle kteréhokoli z nároků laž4, vyznačený tím, že se druhá obvodová linie, kterou se nahrazuje v posledním ohýbacím pochodu první obvodová linie, tvarově a/nebo křivostí liší od první obvodové linie po celé její obvodové délce.

45

6. Způsob podle kteréhokoli z nároků laž5, vyznačený tím, že druhá obvodová linie se při posledním ohýbacím pochodu přesouvá alespoň v části její délky vzhůru do vyšší úrovně, než ve které leží první obvodová linie.

7. Způsob podle kteréhokoli z nároků laž6, vyznačený tím, že tvar a poloha první 50 obvodové linie vzhledem k okraji a velikosti uvedeného nejméně jednoho plošného skleněného dílce ve tvaru čtyřúhelníka splňují podmínku, že tečna, vedená v kterémkoli bodě dané strany uvedeného čtyřúhelníka k profilové křivce, získané ohnutím uvedeného nejméně jednoho plošného dílce v prvním ohýbacím pochodu ve směru rovnoběžném s nejméně jednou stranou

-8CZ 288089 B6 čtyřúhelníka, přilehlou k uvedené dané straně, svírá s vodorovnou rovinou úhel menší než 20° a s výhodou menší než 15°.

8. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 6, vyznačený tím, že tvar a poloha první obvodové linie vzhledem k okraji a velikosti uvedeného nejméně jednoho plošného skleněného dílce ve tvaru čtyřúhelníka splňují podmínku, že tečna, vedená v kterémkoli bodě této první obvodové linie k profilové křivce, získané ohnutím uvedeného nejméně jednoho plošného dílce v prvním ohýbacím pochodu ve směru kolmém k uvedené první obvodové linii, svírá s vodorovnou rovinou úhel menší než 20° a s výhodou menší než 15°.

9. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 8, vyznačený tím, že se na konci posledního ohýbacího pochodu uvedený nejméně jeden plošný skleněný dílec ohýbá do tvaru, vymezujícího podél jeho nejdelší strany profilovou křivku, mající v jejích koncových úsecích poloměr zakřivení menší než 200 mm as výhodou menší než 150 mm, přičemž úhel tečen, vedených k uvedené profilové křivce v jejích koncových bodech, svíraných se základní rovinou plošného skleněného dílce, z níž je ohýbán, je větší než 50°.

10. Způsob podle kteréhokoli z nároků laž9, vyznačený tím, že k opření konkávní strany uvedeného nejméně jednoho plošného skleněného dílce v jeho obvodové části o protiformovou plochu dochází alespoň bodově.

11. Způsob podle kteréhokoli z nároků laž9, vyznačený tím, že k opření konkávní strany uvedeného nejméně jednoho plošného skleněného dílce v jeho obvodové části o protiformovou plochu dochází alespoň liniově.

12. Způsob podle kteréhokoli z nároků laž9, vyznačený tím, že k opření konkávní strany uvedeného nejméně jednoho plošného skleněného dílce v jeho obvodové části oprotiformovou plochu dochází v souvislé ploše.

13. Zařízení pro provádění způsobu podle kteréhokoli z nároků 1 až 12, obsahující rám (1), jehož alespoň část je zdvojena pro vymezování dvou poloh, z nichž první vede k polotovarovému předvýrobku tvaru a druhá vede ke konečnému tvaru, vyznačené tím, že obsahuje nejméně jeden formový díl (8) na konkávní straně ohýbaného plošného skleněného dílce pro tvarování konečného tvaru a vymezující protiformovou plochu (8A) alespoň lokálně podél obvodu rámu, spřažený s prostředky (100) pro relativní přibližování formového dílu (8) a příslušných částí (3, 4) rámu (1), z nichž první obvodové části (3) rámu vymezují v první poloze podél dvou protilehlých stran rámu (1) a po alespoň části zbývajících dvou stran rámu (1) první obvodovou linii, a druhé obvodové části (4) rámu (1) vymezují ve druhé poloze podél stejných dvou protilehlých stran rámu (1) a po alespoň Části zbývajících dvou stran rámu (1) druhou obvodovou linii.

14. Zařízení podle nároku 13, vyznačené tím, že formový díl (8) je fixní a rám (1) je přestavitelně uložený.

15. Zařízení podle nároku 13 nebo 14, vyznačené tím, že první obvodové části (3, 29) jsou upevněny na základním tělese rámu (1) a druhé obvodové části (4, 30) jsou vůči základnímu tělesu rámu (1) ovladatelně natáčivé nad první obvodové části (3,29).

16. Zařízení podle kteréhokoli z nároků 13 až 15, vyznačené tím, že druhé obvodové části (4, 30) vystupují ve druhé poloze nad první obvodové části (3, 29) podél celých příčných stran rámu (1) a podél alespoň části podélných stran rámu (1).

-9CZ 288089 B6

17. Zařízení podle nároku 16, vyznačené tím, že druhé obvodové části (4, 30) vystupují ve druhé poloze nad první obvodové části (3, 29) podél převažující části obvodu rámu (1).

18. Zařízení podle kterékoli z nároků 13 až 17, vyznačené tím, že druhé obvodové části (4, 30) jsou zakřivené ve směru příčném ke stranám rámu, po jejichž celé délce probíhají, a vymezují koncové úseky ohýbací profilové křivky pro spolupůsobení s protiformovou plochou (8A).

19. Zařízení podle nároku 18, vyznačené tím, že druhé obvodové části (4, 30) jsou zakřivené, ve směru příčném k příčným stranám rámu (1), ve tvaru vymezujícím zakřivení obvodových částí uvedeného nejméně jednoho plošného skleněného dílce v jeho podélném směru.

20. Zařízení podle nároku 19, vyznačené tím, že druhé obvodové části (4, 30) jsou zakřivené podél nejdelší strany rámu (1) ve tvaru profilové křivky, mající v koncových úsecích poloměr zakřivení menší než 200mm as výhodou menší než 150 mm, při úhlech tečen, vedených k této profilové křivce v jejích koncových bodech, svíraných se základní rovinou, z níž se plošný skleněný dílec ohýbá, větších než 50°.

21. Zařízení podle kteréhokoli z nároků 13 až 20, vyznačené tím, že protiformová plocha (8A) formového dílu (8) je alespoň podél obvodu rámu (1) souvislá plocha.

22. Zařízení podle kteréhokoli z nároků 12ažl9, vyznačené tím,že formový díl (8) je pokryt sítí z kovových drátů, nití nebo vláken, jako dotykovou vrstvou pro dotyk s plošným skleněným dílcem.