CZ285254B6 - Způsob a zařízení pro pneumatické přivádění vláken ke sběrné ploše vláken spřádacího prvku pro bezvřetenové předení - Google Patents

Abstract

Při pneumatickém přivádění vláken (20) ke sběrné ploše vláken spřádacího prvku je vzduch obíhající s ojednocovacím válcem (10) a dopravovaný okolo vstupního ústí (40) přívodního kanálu vláken dopravován zpět k přívodnímu kanálu (4) vláken. Přitom je tento vzduch dopravován v obvodové oblasti skříně (1) mezi vstupním ústí (40) přívodního kanálu (4) vláken a přívodním místem (21) pramenu (2) vláken k ojednocovacímu válci (10) k nejméně jednomu čelnímu konci ojednocovacího válce a po té podél této nejméně jedné čelní stěny ojednocovacího válce (10) ke vstupní oblasti přívodního kanálu (4) vláken. Vzduchové vedení je přitom, ve srovnání se vzdáleností mezi čelní stěnou (110,111) ojednocovacího válce (10) a proti ní uloženou čelní stěnou (15,16) skříně (1) v části nesloužící jako vzduchové vedení (6), mezi otvorem (13) s alespoň částečně vloženým podávacím ústrojím (3) a vstupním ústím (40) přívodního kanálu (4) vláken vytvořeno jako zvětšení vzdálenosti mezi těmito čelními stěnami a probíhŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu pneumatického přivádění vláken ke sběrné ploše vláken spřádacího prvku pro bezvřetenové předení, při kterém se pramen vláken rozvolňuje ojednocovacím válcem, uloženým ve skříni ojednocovacího válce, na jednotlivá vlákna, která se přívodním kanálem vláken vedou ke spřádacímu prvku pro bezvřetenové předení (předení s otevřeným koncem) pro jejich spřádání, přičemž vzduch, obíhající s ojednocovacím válcem, dopravovaný okolo vstupu do přívodního kanálu vláken a unášený k přívodnímu místu pramene vláken, se vede zpět k přívodnímu kanálu vláken. Vynález se rovněž týká zařízení pro provádění tohoto způsobu.

Dosavadní stav techniky

Je známo umísťovat ve směru obíhání ojednocovacího válce mezi vstup do přívodního kanálu vláken a podávači otvor ve skříni ojednocovacího válce, do něhož je alespoň částečně vloženo podávači ústrojí, ústí kanálu, který je zaústěn do přívodního kanálu vláken mezi jeho vstupem a spřádacím prvkem. Takové řešení je popsáno v německém patentovém spisu DE 39 10 292 Al. Tímto způsobem má být zabráněno tomu, aby se ojednocovací válec zanesl a byl tak negativně ovlivňován proces ojednocování vláken. Toto zařízení je však velmi nákladné a dá se vyrobit jen s obtížemi. Změny k přizpůsobení jiným podmínkám se nedají provést.

Vynález si klade za úkol vytvořit způsob a zařízení, kterými by bylo možné jednoduchým a energeticky úsporným způsobem zabránit zanášení v oblasti otvoru, v němž je uloženo podávači ústrojí.

Podstata vynálezu

Tohoto cíle je dosaženo u způsobu v úvodu uvedeného typu podle vynálezu tím, že vzduch, obíhající s ojednocovacím válcem v obvodové oblasti skříně mezi vstupem do přívodního kanálu vláken a přívodním místem pramene vláken k ojednocovacímu válci, se dopravuje k alespoň jedné čelní stěně ojednocovacího válce a poté se podél této nejméně jedné čelní stěny ojednocovacího válce vede zpět k oblasti vstupu do přívodního kanálu vláken. Tím je zajištěno, že vzduch, obíhající s ojednocovacím válcem, kterému je bráněno vlákennou třásní (předním koncem pramene vláken, přiváděného k ojednocovacímu válci, vlákennou bradkou), tvořící určitý druh clony, v dalším oběhu, nevystupuje otvorem s podávacím ústrojím, kde by mohl vést k zanášení podávacího ústrojí a jeho okolí odletky, ale je dopravován okolo čelní strany nebo stran ojednocovacího válce k přívodnímu kanálu vláken. Tím jsou také vlákna, která byla před tím dopravována přes vstup do přívodního kanálu vláken, znovu přiváděna ke vstupnímu otvoru přívodního kanálu vláken.

S výhodou se postupuje tak, že vzduchový proud se během jeho dopravy zpět k oblasti vstupu do přívodního kanálu vláken vede do oblasti ojednocovacího válce, v níž ojednocovací válec a zpětně vedený vzduchový proud mají společnou pohybovou složku.

Vynález dále přináší zařízení pro provádění uvedeného způsobu s ojednocovacím válcem, opatřeným ojednocovacím povlakem, který je uložen ve skříni s obvodovou stěnou, obklopující ojednocovací válec, přičemž tato skříň má dvě čelní stěny, umístěné každá při odpovídající čelní stěně ojednocovacího válce, s podávacím ústrojím, předřazeným ojednocovacímu válci, uloženým alespoň částečně v podávacím otvoru skříně, přívodním kanálem vláken, jehož vstup

-1 CZ 285254 B6 (vstupní ústí, vstupní otvor - dále: vstup) je vytvořen v obvodové stěně skříně, obklopující ojednocovací válec, a který je uspořádán od této obvodové stěny až ke spřádacímu prvku, s odnímatelnou částí skříně a se vzduchovým vedením pro zpětné vedení vzduchu, jehož podstata spočívá v tom, že vzduchové vedení je vytvořeno při nejméně jedné čelní stěně ojednocovacího válce ve formě ustupující části odpovídající čelní stěny skříně, vymezující zvětšení vzdálenosti mezi čelní stěnou ojednocovacího válce a jí protilehlou čelní stěnou skříně ojednocovacího válce vůči vzdálenosti mezi čelní stěnou ojednocovacího válce a zbývající částí čelní stěny skříně, přičemž vzduchové vedení ve formě ustupující části je uspořádáno mezi podávacím otvorem vlákenného pramene a vstupem do přívodního kanálu vláken a sahá od podávacího otvoru až ke vstupu do přívodního kanálu.

Aby se jednoduše zajistilo, že se v oblasti ložiska ojednocovacího válce nemohou usazovat žádná vlákna, je účelně vzduchové vedení vytvořeno jako ustupující část v čelní stěně, která tvoří odnímatelnou část skříně.

Ukázalo se jako výhodné vytvořit vzduchové vedení tak, že je na straně, kde navazuje na část čelní stěny bez vybrání, vymezováno vymezovací stěnou, v níž postupně přechází do části čelní stěny bez vybrání.

Aby vzduch musel překonávat co možná malé odpory proudění, je v dalším účelném provedení zařízení podle vynálezu řešeno tak, že vymezovací sténaje konkávně tvarována.

Aby vzduch, obíhající s ojednocovacím válcem, byl vzduchovým vedením veden zpět ke vstupu do přívodního kanálu již před tím, než může škodlivě působit v oblasti otvoru s podávacím ústrojím tím, že by zde vystupoval směrem ven se zanášením této nebo sousední oblasti odletky, nebo působením na přední konec pramene vláken, tvořícího vlákennou třáseň, je podle výhodného provedení zařízení podle vynálezu vzduchové vedení vymezováno vymezovací stěnou, jejíž konec na straně přivrácené kpodávacímu otvoru skříně leží v úrovni přívodního místa pramene vláken, nad níž je mezi vstupem do přívodního kanálu a podávacím otvorem průchozí prostor vzduchového vedení.

Podle dalšího znaku vynálezu vzduchové vedení přechází po obvodě ojednocovacího válce do prostoru, vymezovaného obvodovou plochou ojednocovacího válce a skříní.

Podle výhodného provedení může být vzduchové vedení tvořeno půlkruhovitým vybráním v čelní stěně skříně.

Vzduch, vedený zpět k přívodnímu kanálu vláken, se musí dostat od obvodové stěny ojednocovacího válce do oblasti jeho čelní stěny. Aby se přitom působilo co možná malým odporem proti proudění vzduchu, je zařízení s výhodou uzpůsobeno tak, že ojednocovací válec obsahuje mezi jeho obvodovou plochou a jeho čelní stěnou prstencovitou přechodovou plochu, neležící ani v této obvodové ploše, ani v rovině, proložené čelní stěnou. Přitom se ukázala jako obzvláště účelná konvexně zakřivená prstencová plocha.

Aby měl vzduch dostatek času dostat se do meziprostoru mezi čelními stěnami ojednocovacího válce a skříní, je výhodné, jestliže vzduchové vedení na jeho straně, která je odvrácená od oblasti, nesloužící jako vzduchové vedeni, přímo přechází do prostoru, obklopujícího obvodovou plochu ojednocovacího válce, aniž by zde muselo překonávat zvýšené odpory, vyvolávané zužováním vzájemné vzdálenosti protilehlých ploch.

Když jsou vlákna popsaným provedením tlačena do postranní oblasti ojednocovacího válce, vzniká nebezpečí, že se vlákna uskřípnou mezi obvodovou stěnou skříně a její odnímatelnou částí, tedy víkem. Aby se toto vyloučilo, je podle dalšího výhodného provedení vynálezu účelné, že odnímatelná část skříně, tvořící čelní stěnu se vzduchovým vedením, těsně přiléhá k čelní ploše skříně, která navazuje na obvodovou stěnu skříně, přivrácenou k ojednocovacímu válci.

Podle dalšího znaku vynálezu obsahuje odnímatelná část prstencové vybrání, jehož prstencovitá radiální plocha slouží jako těsnicí dorazová plocha pro spolupůsobení s čelní plochou skříně, navazující na obvodovou stěnu skříně, přivrácenou k ojednocovacímu válci, a jehož prstencová plocha, uložená radiálně vně této čelní plochy a obklopující obvodovou plochu skříně, je vytvořena jako středící plocha, přičemž prstencová plocha vybrání, napojující se radiálně směrem dovnitř na radiální plochu vybrání, s obvodovou stěnou vymezuje mezeru o velikosti několikanásobku průřezu spřádaných vláken. Tímto způsobem se nemohou v mezeře mezi odnímatelnou částí skříně a skříní samotnou, která je odpovídajícím způsobem dimenzována, usazovat žádná vlákna. Jako výhodná se ukázala šířka mezery, ležící v rozsahu od 0,2 do 0,3 mm.

Nezávisle na tom, zda je přítomno vzduchové vedení k přívodnímu kanálu nebo nikoliv, je výhodné, je-li obvodová stěna skříně, přivrácená k ojednocovacímu válci, tvořena výstelkou, vložitelnou do skříně. Přitom může účelně tvořit čelní plocha výstelky, přivrácená k odnímatelné části, jedinou radiální dosedací plochu této odnímatelné části na zbývající těleso skříně.

Jako výhodné se dále ukázalo, když se na výstelku radiálně směrem ven napojuje bezdotykové labyrintové těsnění, vytvářené mezi skříní a odnímatelnou částí skříně. Přitom je v účelném provedení labyrintové těsnění tvořeno první prstencovou čelní plochou skříně, navazující na výstelku, která končí v axiálním směru dále od odnímatelné části skříně než výstelka, a druhou prstencovou čelní plochou, napojující se na ustupující první prstencovou čelní plochu, která leží radiálně vně vůči výstelce a která v axiálním směru přesahuje přes výstelku, jakož i prstencovým vybráním pro bezdotykové uložení druhé prstencové čelní plochy skříně, vytvořeným v odnímatelné části skříně.

Aby se vytvořily příznivé podmínky pro přivádění tohoto zpětně vedeného vzduchového proudu do přívodního kanálu vláken, má vstup do přívodního kanálu vláken šířku, která je právě tak veliká, jako je vzdálenost mezi oběma čelními stěnami skříně. Alternativně může být zařízení řešeno tak, že se vzdálenost mezi čelními stěnami skříně zmenšuje ze šířky, kterou má v oblasti, v níž je uložen ojednocovací válec, ke vstupu do přívodního kanálu vláken až na šířku přívodního kanálu. Podle dalšího provedení vynálezu má vstup do přívodního kanálu vláken šířku, která je právě tak veliká, jako je vzdálenost mezi oběma čelními stěnami skříně. Vzdálenost mezi čelními stěnami skříně se zmenšuje ze šířky, kterou má v oblasti, v níž je uložen ojednocovací válec, ke vstupu do přívodního kanálu vláken až na jeho šířku.

Vynález zajišťuje, že je účinným, jednoduchým a energeticky úsporným způsobem zabráněno zanášení oblasti podávacího ústrojí jak uvnitř, tak i vně ojednocovacího válce. To spočívá v tom, že krátká vlákna a vlákenné úlomky, uvolňované od ojednocovacího válce, kterým je bráněno v dalším oběhu vlákennou třásní, mohou být uvnitř skříně ojednocovacího válce vraceny do normální dopravní dráhy vláken, a nemohou se shromažďovat v oblasti podávacího ústrojí, ani zde opouštět skříň ojednocovacího válce. To vede k menšímu počtu přetrhů, neboť vyloučením možnosti místního shromažďování vláken se takové shluky nemohou uvolňovat a dostávat se do spřádacího prvku jako vlákenné chuchvalce.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, na kterých znázorňuje obr. 1 příčný řez skříní ojednocovacího válce podle vynálezu, obr. 2 částečný podélný řez koncovou částí skříně ojednocovacího válce z obr. 1, obr. 2 půdorys krytu skříně ojednocovacího válce, obr. 4 bokorys krytu z obr. 3, obr. 5 částečný podélný řez koncovou částí obměněného provedení skříně ojednocovacího válce, obr. 6 částečný

-3CZ 285254 B6 podélný řez koncovou částí dalšího obměněného provedení skříně ojednocovacího válce podle vynálezu, a obr. 7 částečný podélný řez koncovou částí ještě dalšího obměněného provedení skříně ojednocovacího válce podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Obr. 1 schematicky ukazuje skříň J ojednocovacího válce s ojednocovacím válcem 10. Ten má mezi dvěma koncovými kotouči 11, které tvoří nedílné součásti ojednocovacího válce 10, obvodovou plochu opatřenou povlakem 12.

K ojednocovacímu válci 10 je přiváděn ve směru šipky fy vlákenný materiál ve formě pramene 2 vláken pomocí podávacího ústrojí 3. Podávači ústrojí 3 obsahuje podávači váleček 30, s podávacím válečkem pružně spolupůsobící přívodní žlábek 31. jakož i zaváděcí nálevkovitý zhušťovač 32. Podávacímu ústrojí 3 je přiřazen otvor 13 v obvodové stěně 14 skříně 1 ojednocovacího válce 10, do něhož alespoň částečně zasahuje.

Aby byl vnitřek pouzdra ojednocovacího válce přístupný, je jedna z obou čelních stěn 15 a 16 (viz obr. 6 a 7), například čelní stěna 16, vytvořena jako odnímátelná část 17 (víko nebo kryt).

Ojednocovací válec 10 se otáčí během provozu ve směru šipky fy a dopravuje přitom vlákna 20, vyjednocená z předního konce pramene 2 vláken, do přívodního kanálu 4 vláken, kterým jsou vlákna 20 prostřednictvím dopravního vzduchového proudu přiváděna k neznázoměnému bezvřetenovému spřádacímu prvku (spřádacímu prvku pro předení s otevřeným koncem) ke spřádání.

Ve směru dopravy vláken (šipka fy) je ve znázorněném provedení mezi podávacím ústrojím 3 a přívodním kanálem 4 vláken v obvodové stěně 12 skříně 1 vytvořen odlučovací otvor 5 nečistot, kterým jsou součásti nečistot, uvolněné z vláken 20. odlučovány (šipka fy).

V neznázoměném bezvřetenovém spřádacím prvku působí podtlak, který vyvolává, že přívodním kanálem 4 vláken je nasáván vzduch. To je vyznačeno šipkou f₄. Největší část tohoto vzduchuje nasávána odlučovacím ústrojím 5 nečistot (šipka fy). Menší část vzduchuje nasávána otvorem 13 ve skříni ojednocovacího válce 1 (šipka fe).

Než bude blíže pojednáno o tom, jak se vzduch nasávaným otvorem 13 dostane do skříně 1 ojednocovacího válce, je účelné ještě vysvětlit vytvoření skříně 1 ve směru oběhu ojednocovacího válce 10 (viz šipka fy) po vstupu do přívodního kanálu 4 vláken. V oblasti mezi vstupem 40 do přívodního kanálu 4 (vstupním ústím, vstupním otvorem: vstupem 40) a otvorem 13, do něhož je alespoň částečně uloženo podávači ústrojí 3, tvoří jedna z čelních stěn 15 a 16 skříně fy, například čelní stěna 16, vytvářená odnímatelnou částí 17 ve formě víka nebo krytu, vzduchové vedení 6. Toto vzduchové vedení 6 je podle obr. 1 a 2 vytvořeno při čelní stěně 110 ojednocovacího válce 10 ve formě ustupující části 16A odpovídající čelní stěny 16 skříně 1. Tato ustupující část 16A vymezuje zvětšení vzdálenosti mezi čelní stěnou 110 ojednocovacího válce 10 a jí protilehlou čelní stěnou 16 skříně 1 ojednocovacího válce 10 vůči vzdálenosti mezi čelní stěnou 110 ojednocovacího válce 10 a zbývající částí 160 čelní stěny 16 skříně fy. Vzduchové vedení 6 ve formě ustupující části 16A je přitom uspořádáno mezi podávacím otvorem 13 vlákenného pramene a vstupem 40 do přívodního kanálu 4 vláken a sahá od podávacího otvoru 13 až ke vstupu 40 do přívodního kanálu 4.

V oblasti vymezované částí 160. nesloužící jako vzduchové vedení 6, je mezi čelními stěnami 110 a/nebo 111 ojednocovacího válce 10 a čelními stěnami 15 a/nebo 16 skříně 1 ve srovnání s oblastí vzduchového vedení 6 menší vzdálenost. Tato menší vzdálenost se nachází na straně

-4CZ 285254 B6 skříně 1, dopravující vlákna mezi otvorem 13 s podávacím ústrojím 3 a vstupem 40 do přívodního kanálu 4 vláken.

V provedeních, znázorněných na obr. 1 a 2, je vzduchové vedení 6 ohraničeno omezovači stěnou 60, v níž přechází ustupující část 16A do zbývající části 160 čelní stěny 16, a která probíhá od otvoru 13 pro podávači váleček 30 k přívodnímu kanálu 14. Přitom však leží konec vymezovací stěny 60, přivrácený k otvoru 13, při pohledu ve směru dopravy vláken, vyznačeném šipkou £, sice v oblasti tohoto otvoru 13, avšak před přívodním místem pramene 2 vláken.

Při oběhu ojednocovacího válce 10 ve skříni 1 ojednocovacího válce vzniká cirkulační proudění. Z tohoto proudění vystupuje určitá část, jak bylo uvedeno, přívodním kanálem 4 vláken a unáší s sebou vlákna 20, která se mezitím uvolnila z povlaku 12 ojednocovacího válce 10. Některá vlákna 20 a úlomky vláken se však nemohou z různých důvodů uvolnit z povlaku 12, například proto že ležely v povlaku hlouběji než vlákna 20, která se normálně dostávají do přívodního kanálu 4 vláken, a jsou dále dopravována mezi zuby povlaku 12 směrem k podávacímu ústrojí 3. Na tomto místě (přívodním místě 21) vyčnívá přední konec pramene 2 ve formě vlákenné třásně do oblasti mezi zuby povlaku a uzavírá tak cestu vzduchovému proudění, obíhajícímu s ojednocovacím válcem K). Vzduch nyní zkouší vystupovat ze skříně 1 štěrbinou, zůstávající mezi podávacím válečkem 30 a obvodovou stěnou 14 s skříně.

Ustupující částí čelní stěny 16 odnímatelné části 17 je zde vytvořeno uvedené vzduchové vedení 6, kterým je vzduchu, obíhajícímu s povlakem 12 ojednocovacího válce 10, tj. přebytečnému čerpanému vzduchu, umožňováno se mezi čelní stěnou 16 víka 17 a čelní stěnou 110 ojednocovacího válce 10 vracet od oblasti otvoru 13 k oblasti vstupu 40 do přívodního kanálu 4 vláken. Ventilačním účinkem vzduchového proudění, působícího mezi čelními stěnami 110 a 111 ojednocovacího válce 10 a čelními stěnami 15 a 16 skříně 1, je vzduch od obvodové oblasti ojednocovacího válce 10 tlačen ke straně. Tento vzduch, který je veden zpět ke vstupu 40 do přívodního kanálu 4 vláken, má přitom v důsledku vzduchového proudění, vytvářejícího se ve vzduchovém vedení 6 od vstupu 40 do přívodního kanálu 4 vláken k otvoru 13, příležitost sledovat sací účinek ve směru do strany vzhledem k ojednocovacímu válci 10 a vstupovat do vzduchového vedení 6 pro uvedenou zpětnou dopravu.

Přitom je nejen bráněno tomu, aby otvorem 13 vystupoval vzduch ze skříně 1, ale vlákna 20, která dosud nemohla opouštět skříň 1 přívodním kanálem 4 vláken a mohla se mezitím uvolnit z povlaku ojednocovacího válce 10, mají nyní možnost být vedena vzduchovým proudem, procházejícím vzduchovým vedením 6, zpět k přívodnímu kanálu 4 vláken. Aby se dosáhlo popsané funkce, je vzduchové vedení dimenzováno tak, že hlavní část čerpacího vzduchu svlákenným proudem ihned po prvním dosažení vstupu 40 do přívodního kanálu 4 vláken opouští skříň 1, přičemž však při dalším běhu ojednocovacího válce 10 získává jím unášený vzduch před dosažením toho místa, na kterém je pramen 2 vláken přiváděn na ojednocovací válec 10 (přívodní místo 21), schopnost vracet se zpět ke vstupu 40 do přívodního kanálu 4 vláken. Přitom s sebou unáší vlákna 20, která se sice do prvního dosažení vstupu 40 do přívodního kanálu 4 vláken nemohla uvolnit z povlaku 12 ojednocovacího válce 10, ale která se však mezitím dostala z povlaku 12. Tím je však v oblastí otvoru 13 vyloučen přetlak, čímž je bráněno vystupování vzduchu (a vláken).

Jak ukazují obr. 6 a 7, souměrným uspořádáním skříně 1 ojednocovacího válce může přitom být takové vzduchové vedení 6 umístěno na obou stranách ojednocovacího válce JO. Stačí však také vzduchové vedení 6 na pouze jedné straně ojednocovacího válce 10. V principu může přitom být vzduchové vedení podle volby umístěno mezi čelní stěnou 110 ojednocovacího válce 10 a čelní stěnou 15 skříně 1, nebo však také mezi čelní stěnou 111 ojednocovacího válce 10 a čelní stěnou 16 skříně L Zejména však tehdy, když skříň 1 je opatřena jako ochranou proti opotřebení výstelkou 140 ve formě hrnce (viz obr. 2 a 4), v němž jsou vytvořeny technologicky potřebné otvory, jako otvor 13, odlučovací otvor 5 nečistot a vstup 40 do přívodního kanálu 4 vláken, je

-5CZ 285254 B6 obzvláště výhodné, jestliže vzduchové vedení 6 je umístěno nikoli jen na jakékoli straně ojednocovacího válce 10. ale přednostně v odnímatelné části 17 skříně 1 ojednocovacího válce, tj. v jejím víku.

Tvar výstelky 140 je v principu bezvýznamný. Tak může mít výstelka v principu tvar hrnce, uzavřeného nebo otevřeného prstence, eventuálně sestávajícího z jednotlivých dílčích úseků. Důležité však je ze zásadních důvodů, aby výstelka 140 byly vytvořena tak, že se na ní nemohou zachycovat a usazovat žádná vlákna 20. Dále bude ještě podrobněji popsán odpovídající příklad provedení s ohledem na utěsnění.

Omezovači stěna 60, která ohraničuje vzduchové vedení 6 vzhledem ke zbývající části 160 čelní stěny 16, vymezující oblast, nesloužící jako vzduchové vedení 6, může přitom být tvarována různě. Podle obr. 1 je tvarována tak, že tvoří strmý stupeň ke zbývající části 160 víka. Obr. 4 ukazuje obměnu, u které vzduchové vedení 6 obsahuje vymezovací stěnu 600, pomalu přecházející do zbývající části 160 čelní stěny 16 vzduchového vedení 6. Takovým pomalým nebo postupným přechodem ze vzduchového vedení 6 do zbývající části 160 je dosaženo příznivějšího vedení vzduchu. To je výhodné také pro zpětnou dopravu vláken ke vstupu 40 do přívodního kanálu 4 vláken.

Obr. 3 ukazuje odnímatelnou část 17 ve formě víka s takovou vymezovací stěnou 600, která při tomto příkladu provedení nejen tvoří postupný přechod ze vzduchového vedení 6 do zbývající části 160 čelní stěny 16, aleje kromě toho obloukovitě tvarována tak, že je ve vztahu k ose 100 ojednocovacího válce 10 tvarována konkávně a nachází se na té straně čelní stěny 16 skříně 1, na níž se nachází zbývající část 160. vymezující oblast, nesloužící jako vzduchové vedení 6.

Tímto způsobem je umožněno vzduchové víření, které má svůj výstup v oblasti mezi povlakem 12 ojednocovacího válce 10 a obvodové stěny 14 skříně 1, a poté se dostává spirálovitě do oblasti vzduchového vedení 6 a je přitom vychylováno tak, že vzduchový proud je přiváděn znovu ke vstupu 40 do přívodního kanálu 4 vláken. Tímto způsobem je dosaženo, že vzduch, a s ním tímto vzduchem dopravovaná vlákna 20 a úlomky vláken, jakož i částice nečistot, se vůbec nedostávají do oblasti otvoru 13 pro podávači ústrojí, ale zvětší části jsou již před tím ve vzduchovém vedení 6 doprovázena zpět ke vstupu 40 do přívodního kanálu 4 vláken.

Taková doprava vzduchu je obzvláště příznivá, neboť vzduchový proud musí překonávat pouze malé odpory. Vzduchový proud je totiž v oblasti odnímatelné části 17 ve formě víka nad osou 100 ojednocovacího válce, z hlediska obr. 3, právě tak dopravován v obvodovém směru ojednocovacího válce JO, jako v dolní oblasti vzduchového vedení 6, vymezovaného vymezovací stěnou 600. Vzduchový proud tak má jak v homí, tak i v dolní oblasti odnímatelné části 17. tj. během jeho zpětného vedení ke vstupu 40 do přívodního kanálu 4 vláken, pohybovou složku, která je společná jak pro ojednocovací válec 10, tak i pro vzduchový proud.

Jak vyplývá z výše uvedeného popisu, musí být vzduch a s ním dopravovaná vlákna 20, úlomky vláken a částice nečistot vychylovány z oblasti mezi povlakem 12 ojednocovacího válce 10 a obvodovou stěnou 14 skříně 1 na stranu, aby mohl být mezi čelními stěnami 110 nebo 111 a 15 nebo 16 veden zpět ke vstupu 40 do přívodního kanálu 4 vláken. Přitom musí být vzduch uváděn do pohybu nejprve v axiálním směru ve vztahu k ojednocovacímu válci 10. a později v podstatě v radiálním směru k ojednocovacímu válci 10. Aby se tato změna směru vzduchového proudu ulehčila, nepřechází podle obr. 5 ojednocovací válec 10 jednoduše skokovitě z jeho obvodové plochy do jeho radiální plochy, tj. čelní stěny 110 nebo 111, ale tento přechod má mírnou formu.

K. tomuto účelu je podle obr. 5 mezi obvodovou plochou ojednocovacího válce 10 a jeho radiální plochou vytvořena prstencovitá přechodová plocha, která neleží ani v obvodové ploše, ani v rovině, proložené čelní stěnou 110 nebo 111. Toho je dosaženo například tím, že prstencová přechodová plocha je vytvořena ve formě úkosu. Místo tohoto úkosu může být přechod také vytvořen konvexní, tj. směrem ven zakřivenou prstencovou plochou 18 (obr. 5).

-6CZ 285254 B6

Z výše uvedeného popisuje patrné, že jak způsob, tak i zařízení podle vynálezu, se dají různým způsobem obměňovat, přičemž se kupříkladu jednotlivé složky nahradí ekvivalenty nebo jsou jiným způsobem vzájemně spolu kombinovány.

Vzduchové vedení 6 není ve znázorněných příkladech provedení na straně, která je odvrácená oblasti vedení vláken, tj. zbývající části 160 vymezující oblast, nesloužící jako oblast vedení vzduchu, oddělena od prostoru, který obklopuje ojednocovací válec JO, tj. vzduchové vedení 6 přechází na zbývající části 160 čelní plochy J_6, nesloužící jako vedení vzduchu, přímo do prostoru, obklopujícího ojednocovací válec 10. To však není předpokladem pro zařízení podle vynálezu. Tak je naprosto možné vytvořit v čelní stěně 16 a popřípadě v čelní stěně 15 určitý druh náboje 61, okolo kterého je veden vzduchový proud ve formě víru (viz čárkované znázornění na obr. 3). Přitom je usilováno o to, aby vzduchový proud, který nejprve obíhá s povlakem 12 ojednocovacího válce JO, po jeho odvádění k čelní stěně 16 a/nebo 15, se dostal do oblasti vzduchového vedení 6 tak, že na druhé straně tohoto náboje 61 je neznázoměným způsobem znovu vracen ke vstupu 40 do přívodního kanálu 4 vláken.

Jak již bylo výše několikrát uvedeno, je potřebné, aby zpět vedený vzduch byl přiveden zpět k přívodnímu kanálu 4 vláken, okolo jehož vstupu byl vzduch před tím veden. K. tomuto účelu musí mít vzduch možnost bez překonávání velkých odporů vstupovat do vstupu 40 do přívodního kanálu 4 vláken. K tomuto účelu je podle obr. 6 zajištěno, že přívodní kanál 4 vláken má v oblasti jeho vstupu 40 takovou šířku, že odpovídá šířce skříně 1 na tomto místě. Toho je dosahováno tím, že se skříň 1 v oblasti, přecházející do vstupu. 40 do přívodního kanálu 4 vláken, zužuje ze šířky, která je v oblasti, kde je v ní uložen ojednocovací válec 10, až na požadovanou šířku, a to šířku, kterou má vstup 40 do přívodníko kanálu 4 vláken na tomto místě. Aby se zabránilo tomu, že by se vlákna 20 mohla zachycovat nebo pěchovat, je přitom zpravidla šířka vnitřního prostoru skříně dokonce o něco menší, než je šířka vstupu 40 do přívodního kanálu 4 vláken.

Alternativně může být pro stejný účel zajištěno, že vstup 40 do přívodního kanálu vláken již od počátku má šířku, která je přesně tak velká, jako je vzdálenost mezi oběma čelními stěnami 15 a 16 skříně L

Když se vzduch ojednocovacího válce 10 dostává z obvodové oblasti do jeho postranní oblasti, vzniká nebezpečí, že vlákna 20 vniknou do tam eventuálně přítomných štěrbin a zde se usadí. Tomu je podle provedení, znázorněného na obr. 5, zabráněno tím, že odnímatelná část 17 ve formě víka nezasahuje do vnitřního prostoru skříně 1, ale místo toho těsně přiléhá na čelní plochu 72 skříně 1, ležící nejblíže ojednodovacímu válci .1. Tato čelní plocha 72, která je pro to rozhodující, je ta čelní plocha, která navazuje na obvodovou stěnu 14, přivrácenou k ojednocovacímu válci 1. Takové utěsnění skříně 1 má zásadní význam a může najít uplatnění i tehdy, když není vytvořeno žádné vzduchové vedení 6 a tím i žádné zpětné vedení vzduchu k přívodnímu kanálu 4 vláken.

Jestliže je obvodová stěna 14 skříně, přivrácená k ojednocovacímu válci, tvořena výstelkou, vložitelnou do skříně, je podle obr. 5 zajištěno, že tato výstelka 140 přesahuje čelní plochy, přivrácené kodnímatelné části 17, takže odnímatelná část 17 přilehne k výstelce 140, tj. čelní plocha 72 tvoří jedinou radiální dosedací plochu odnímatelné částí 17. Když má odnímatelná část 17 vnější okraj opatřený stupňovitým osazením, může být také vlastní skříň 1 v její oblasti, přivrácené k odnímatelné části 17, rovněž opatřena ve svém obrysu stupňovitým osazením, aniž by se však přitom dostala do dotyku s odnímatelnou částí 17. V každém případě je třeba zajistit, aby odnímatelná část 17 samotná přiléhala na čelní ploše 72 výstelky 140, přivrácené k odnímatelné části 17.

Přitom je výhodné učinit přídavná opatření mezi odnímatelnou částí 17 a vlastním tělesem skříně 1, aby se zabránilo nežádoucím vzduchovým proudům. Proto je podle obr. 5 oblast mezi víkem 1 radiálně vně výstelky 140 vytvořena jako labyrintové těsnění, které je bezdotykové. Přitom existují v zásadě různé možností. Podle provedení, znázorněného na obr. 5, má labyrintové těsnění 7 radiálně vně čelní plochy 72 vytvořené výstelkou první prstencovou čelní plochu 70 skříně 1, která v axiálním směru ojednocovacího válce 10 sahá méně daleko směrem k odnímatelné části 17, než výstelka 140. Na tuto první prstencovou čelní plochu skříně se napojuje druhá prstencová čelní plocha 71, která je uložena radiálně více vně vzhledem k výstelce 140 a v axiálním směru přesahuje za výstelku a tak i za první prstencovou čelní plochu 70. Tato druhá prstencová čelní plocha 71 zasahuje do vybrání odnímatelné části 17, do něhož je bezdotykově uložena druhá prstencová čelní plocha 71.

Jiné uspořádání těsnění skříně 1 je znázorněno na obr. 2. Odnímatelná část 17 skříně 1 ve formě víka má při tomto příkladu provedení prstencové vybrání 171 (prstencovitou drážku). Ta má prstencovitou radiální plochu 172 jako dno aje na radiálně vně ležící straně ohraničována první prstencovou plochou 173, obklopující odpovídající prstencovou stěnu skříně 1, a na radiálně vnitřní straně je ohraničována druhou prstencovou plochou 174. Radiální plocha 172 prstencového vybrání 171 v odnímatelné části 17 je vytvořena jako těsnicí dorazová plocha pro čelní plochu 72 skříně 1, přičemž v případě, kdy je použita hmcovitá nebo prstencovitá výstelka 140 podle obr. 2 a 5, je tato čelní plocha 72 částí výstelky 140.

Není-li použita žádná taková výstelka 140, může být čelní plocha 72 vytvořena vcelku se skříní 1. V každém případě je zajištěno, že tato čelní plocha 72 navazuje na obvodovou plochu 14 skříně L Přitom sahá tato čelní plocha až k povrchu prstencové plochy 173, která přitom středí výstelku 140 nebo skříň 1, ale také odnímatelnou část 17. Druhá prstencová plocha 174, která navazuje radiálně dovnitř na radiální plochu 172, je naproti tomu umístěna v odstupu od obvodové stěny 14, tvořené výstelkou 140 nebo samotnou skříní 1, takže mezi prstencovou plochou 174 a obvodovou stěnou 14 je vytvořena štěrbinovitá mezera 175.

Aby se zde nemohla sevřením zachytit žádná vlákna 20, nesmí být mezera 175 příliš úzká. Uspořádání je proto dimenzováno tak, že její šířka, tj. vzdálenost mezi prstencovou plochou 174 a obvodovou stěnou 14, je větší než průřez vláken 20, která se mají spřádat. Z bezpečnostních důvodů se pro tento účel volí velikost, která představuje násobek průřezu vláken 20. Zpravidla je tomu tak tehdy, když šířka mezery 175 je v rozmezí od 0,2 do 0,3 mm nebo i eventuálně o něco větší.

Claims (20)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Způsob pneumatického přivádění vláken ke sběrné ploše vláken spřádacího prvku pro bezvřetenové předení, při kterém se pramen vláken rozvolňuje ojednocovacím válcem (10), uloženým ve skříni (1) ojednocovacího válce, na jednotlivá vlákna, která se přívodním kanálem (4) vláken vedou ke spřádacímu prvku pro bezvřetenové předení pro jejich spřádání, přičemž vzduch, obíhající s ojednocovacím válcem (10), dopravovaný okolo vstupu do přívodního kanálu (4) vláken a unášený k přívodnímu místu pramene (2) vláken, se vede zpět k přívodnímu kanálu (4) vláken, vyznačený tím, že vzduch, obíhající sojednocovacím válcem (10) v obvodové oblasti skříně (1) mezi vstupem do přívodního kanálu (4) vláken a přívodním místem pramene (2) vláken k ojednocovacímu válci (10), se dopravuje k alespoň jedné čelní stěně (110, 111) ojednocovacího válce (10) a poté se podél této nejméně jedné čelní stěny (110, 111) ojednocovacího válce (10) vede zpět k oblasti vstupu do přívodního kanálu (4) vláken.

   -8CZ 285254 B6
2. 2. Způsob podle nároku 1,vyznačený tím, že vzduchový proud se během jeho dopravy zpět k oblasti vstupu do přívodního kanálu (4) vláken vede do oblasti ojednocovacího válce, v níž ojednocovací válec (10) a zpětně vedený vzduchový proud mají společnou pohybovou složku.
3. 3. Zařízení pro provádění způsobu podle nároku 1 nebo 2 s ojednocovacím válcem (10), opatřeným ojednocovacím povlakem, který je uložen ve skříni (1) s obvodovou stěnou, obklopující ojednocovací válec (10), přičemž tato skříň (1) má dvě čelní stěny (15, 16), umístěné každá při odpovídající čelní stěně (110, 111) ojednocovacího válce (10), s podávacím ústrojím (3) , předřazeným ojednocovacímu válci (10), uloženým alespoň částečně v podávacím otvoru (13) skříně (1), přívodním kanálem (4) vláken, jehož vstup (40) je vytvořen v obvodové stěně skříně (1), obklopující ojednocovací válec (10) a který je uspořádán od této obvodové stěny až ke spřádacímu prvku, s odnímáte lnou částí (17) skříně (1), a se vzduchovým vedením (6) pro zpětné vedení vzduchu, vyznačené tím, že vzduchové vedení (6) je vytvořeno při nejméně jedné čelní stěně (110, 111) ojednocovacího válce (10) ve formě ustupující části (16A) odpovídající čelní stěny (15, 16) skříně (1), vymezující zvětšení vzdálenosti mezi čelní stěnou (110, 111) ojednocovacího válce (10) a jí protilehlou čelní stěnou (15, 16) skříně (1) ojednocovacího válce (10) vůči vzdálenosti mezi čelní stěnou (110, 111) ojednocovacího válce (10) a zbývající částí čelní stěny (15, 16) skříně (1), přičemž vzduchové vedení (6) ve formě ustupující části (16A) je uspořádáno mezi podávacím otvorem (13) pramene vláken a vstupem (40) do přívodního kanálu (4) vláken a sahá od podávacího otvoru (13) až ke vstupu (40) do přívodního kanálu (4).
4. 4. Zařízení podle nároku 3, vyznačené tím, že vzduchové vedení (6) je vytvořeno jako ustupující část (16A) v čelní stěně (16), která tvoří odnímáte lnou část (17) skříně (1).
5. 5. Zařízení podle nároku 3 nebo 4, vyznačené tím, že vzduchové vedení (6) je na straně, kde navazuje na část čelní stěny (16) bez vybrání, vymezováno vymezovací stěnou (600), v níž postupně přechází do části čelní stěny (16) bez vybrání.
6. 6. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 3 až 5, vyznačené tím, že vymezovací stěna (600) je konkávně tvarována.
7. 7. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 3 až 6, vyznačené tím, že vzduchové vedení (6) je vymezováno vymezovací stěnou (60, 600), jejíž konec na straně, přivrácené k podávacímu otvoru (13) skříně, leží v úrovni přívodního místa (21) pramene (2) vláken, nad níž je mezi vstupem (40) do přívodního kanálu (4) a podávacím otvorem (13) průchozí prostor vzduchového vedení (6).
8. 8. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 3 až 7, vyznačené tím, že vzduchové vedení (6) přechází po obvodě ojednocovacího válce (10) do prostoru, vymezovaného obvodovou plochou ojednocovacího válce (10) a skříní (1).
9. 9. Zařízení podle nároku 7 nebo 8, vyznačené tím, že vzduchové vedení (6) je tvořeno půlkruhovitým vybráním v čelní stěně (16) skříně (1).
10. 10. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 3 až 9, vyznačené tím, že ojednocovací válec (10) je opatřen mezi jeho obvodovou plochou a jeho čelní stěnou (110, 111) prstencovitou přechodovou plochou (18).
11. 11. Zařízení podle nároku 10, vyznačené tím, že přechodová plocha (18) je vytvořena jako konvexně zakřivená prstencová plocha.

    -9CZ 285254 B6
12. 12. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 3 až 10, vyznačené tím, že odnímatelná část (17) skříně (1), vytvářející čelní stěnu (16) se vzduchovým vedením (6), těsně přiléhá k čelní ploše (72) skříně (1), která navazuje na obvodovou stěnu (14) skříně (1), přivrácenou k ojednocovacímu válci (10).
13. 13. Zařízení podle nároku 12, vyznačené tím, že odnímatelná část (17) obsahuje prstencové vybrání (171), jehož prstencovitá radiální plocha (172) slouží jako těsnicí dorazová plocha pro spolupůsobení s čelní plochou (70) skříně (1), navazující na obvodovou stěnu (14) skříně (1), přivrácenou k ojednocovacímu válci (10), a jehož prstencová plocha (173), uložená radiálně vně této čelní plochy (70) a obklopující obvodovou plochu skříně (1), je vytvořena jako středící plocha, přičemž prstencová plocha (174) vybrání (171), napojující se radiálně směrem dovnitř na radiální plochu (172) vybrání (171), s obvodovou stěnou (14) vymezuje mezeru (175).
14. 14. Zařízení podle nároku 13, vyznačené tím, že mezera (175) má šířku od 0,2 do 0,3 mm.
15. 15. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 12 až 14, vyznačené tím, že obvodová stěna (14) skříně (1), přivrácená k ojednocovacímu válci (10), je tvořena výstelkou (140), vložitelnou do skříně (1).
16. 16. Zařízení podle nároku 15, vyznačené tím, že čelní plocha (72) výstelky (140), přivrácená k odnímatelné části (17), tvoří jedinou radiální dosedací plochu této odnímátelné části na zbývající těleso skříně (1).
17. 17. Zařízení podle nároku 12, vyznačené tím, že na výstelku (140) se radiálně směrem ven napojuje bezdotykové labyrintové těsnění (7), vytvořené mezi skříní (1) a odnímatelnou částí (17) skříně (1).
18. 18. Zařízení podle nároku 17, vyznačené tím, že labyrintové těsnění (7) je tvořeno první prstencovou čelní plochou (70) skříně (1), navazující na výstelku (140), která končí v axiálním směru dále od odnímatelné části (17) skříně (1), než výstelka (140), a druhou prstencovou čelní plochou (71), napojující se na ustupující první prstencovou čelní plochu (70) a ležící dále radiálně vně vzhledem k výstelce (140) a přesahující v axiálním směru přes výstelku (140), jakož i prstencovým vybráním (170) pro bezdotykové uložení druhé prstencové čelní plochy (71) skříně (1), vytvořeným v odnímatelné části (17) skříně (1).
19. 19. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 3 až 18, vyznačené tím, že vstup (40) do přívodního kanálu (4) vláken má šířku, která je právě tak veliká, jako je vzdálenost mezi oběma čelními stěnami (15,16) skříně (1).
20. 20. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 3 až 18, vyznačené tím, že se vzdálenost mezi čelními stěnami (15, 16) skříně (1) zmenšuje ze šířky, kterou má v oblasti, v níž je uložen ojednocovací válec (10), ke vstupu (40) do přívodního kanálu (4) vláken až na šířku přívodního kanálu (4).