CZ283477B6

CZ283477B6 - Zařízení pro oddělování částic obsažených v kapalině

Info

Publication number: CZ283477B6
Application number: CS932024A
Authority: CZ
Inventors: Dominique Mercier
Original assignee: Codiex (S.N.C.)
Priority date: 1991-03-28
Filing date: 1992-03-27
Publication date: 1998-04-15
Also published as: HUT68999A; WO1992017278A1; FR2674449B1; HU215329B; EP0577713A1; DE69214442T2; US5391294A; BG61437B1; CA2107087A1; BG98126A; ATE143834T1; AU1664792A; JPH06506148A; DE69214442D1; RO114419B1; HU9302747D0; EP0577713B1; FR2674449A1; OA09818A; RU2124403C1

Abstract

Zařízení pro oddělování částic z kapaliny se skládá z válcového pouzdra (1), v horní části opatřeného vstřikovacím kanálem (15) a axiální výstupní trubkou (9), jejíž prodloužení směrem dolů tvoří regulační část (10), která se kuželovitě rozšiřuje směrem dolů, kde přechází ve válcovou část (13), a v dolní části opatřeného prstencovým kanálem (26), jehož rozměry jsou nastavitelné odstřikovací deskou (25) a z retenční nádoby (17), připojené k základně pouzdra (1). ŕ

Description

Zařízení pro oddělování částic obsažených v čištěné kapalině

Oblast techniky

Vynález se týká zařízení pro odlučování částic s cirkulací tekutiny s dvojitým odlučovacím účinkem a konkrétněji zařízení, určeného pro oddělování částic v suspenzi z kapaliny.

Dosavadní stav techniky

Jsou známy různé typy odlučovačů, které zpravidla uvádějí zpracovávanou tekutinu do vířivého pohybu typu vortex v nádrži, které má obecně tvaru komolého kužele, a v němž jsou částice unášeny kapalinou pohybující se směrem k vrcholu komolého kužele, umístěného ve spodní části zařízení, aby byly potom přiváděny do zadržovací komory. Patent FR-A-3 205 369 popisuje takový odlučovač, ve kterém je tekutina, pohybující se na vnějším obvodu víru, strhávána do zadržovací nádrže.

Ačkoliv odlučovací zařízení tohoto typu zajišťuje oddělování největších částic tím, že je vede na obvod víru, je jejich odlučování oddělení od kapaliny jen částečná, neboť vířivý pohyb kapaliny pokračuje v zadržovací komoře, což jim zabraňuje snadno se srážet na jejím dně. Taková zařízení nejsou proto účinná.

Vynález si proto klade za úkol navrhnout odlučovač částic, který by umožnil oddělit pevné částice přivedené na obvod víru a přinutit je pak, aby se uložily v zadržovací komoře, a přitom zabránit míchání zpracovávané kapaliny s kaly, tvořených zbytky z předešlého zpracování kapaliny.

Podstata vynálezu

Uvedeného cíle je dosaženo vynálezem zařízení pro oddělování částic obsažených v čištěné kapalině, obsahující válcový plášť, uzavřený na jeho horním konci, vymezující zpracovávací komoru pro zpracování čištěné kapaliny a opatřený nejméně jedním přívodním prostředkem pro vstřikování čištěné kapaliny s orientací tangenciálně vzhledem k vnitřní stěně pláště pro vytváření vířivého sloupce kapaliny uvnitř pláště, přičemž plášť je u své základny opatřen prstencovým průchodem, určeným k odvádění částic obsažených ve zpracovávané kapalině a vymezovaným dolním koncem stěny pláště a vychylovacím prostředkem, a dále obsahující zadržovací komoru pro shromažďování oddělovaných částic, přičemž vychylovací prostředek vytváří vířivý vzestupný proud zpracovávané kapaliny, přičemž v nejhořejší části zpracovávací komory je umístěna axiální výstupní trubice pro odvádění axiálního vzestupného sloupce zpracovávané kapaliny mimo zpracovávací komoru, jehož podstatou je, že vychylovací prostředek je tvořen vychylovacím talířem, tvořícím dno zpracovávací komory s odstupem od dolního konce pláště, přičemž tento odstup vymezuje prstencový průchod u obvodu vychylovacího talíře, přičemž vychylovací talíř obsahuje alespoň jednu střední rovinnou část a je opatřen seřizovacím ústrojím jeho svislé polohy pro měnění s seřizování průchozího profilu prstencového průchodu, přičemž výstupní trubice je prodloužena směrem dolů regulátorem průtoku, obsahujícím část ve tvaru komolého kužele, navazující na výstupní trubici a rozšiřující se od ní směrem ke dnovému vychylovacímu talíři, a válcovou část, navazující směrem dolů na část ve tvaru komolého kužele, o průměru menším, než je průměr pláště, vymezující prstencovou proudovou mezeru mezi nejhořejší částí zpracovávací komory s nejméně jedním přívodním prostředkem čištěné kapaliny a částí zpracovávací komory se sestupným a vzestupným vířivým sloupcem.

Přívlastek vychylovací pro talíř, použitý v celém textu, se rozumí z hlediska vychylování vírového proudu po styku s talířem, kde sestupný vírový proud po styku s vychylovacím talířem mění směr (mění se ze sestupného na vzestupný) a současně poloměr víření, jak je dobře patrné ze schematického vyznačení šroubovicových proudnic pro oba proudy na dále uváděných výkresech.

Vynález přináší odlučovač částic, který umožňuje oddělit pevné částice přivedené na obvod víru a přinutit je pak, aby se uložily v zadržovací komoře, a přitom zabránit míchání zpracovávané kapaliny s kaly, tvořenými zbytky z předešlého zpracování kapaliny. Vynález také umožňuje vytvořit uprostřed sestupného hlavního sestupného pohybu vzestupný sekundární vířivý pohyb, který zajišťuje druhé odstředivé oddělování pevných částic, zbývajících v suspenzi v odváděné kapalině odváděné vzhůru po prvním oddělování. Tato druhá separace, která odstředivou silou žene uvedené částice z vnitřního vzestupného vířícího sloupce kapaliny do sestupného vnějšího vířícího sloupce kapaliny, je následována konečným oddělováním, které je zajištěno opět hlavním vířivým pohybem vnějšího sestupného vírového proudu a po té odstředivou silou směrem do prstencového průchodu a do zadržovací komory.

S výhodou je průměr střední rovinné části vychylovacího talíře je nejméně rovný průměru válcové části regulátoru průtoku.

Podle dalšího znaku vynálezu je šířka prstencové proudové mezery mezi regulátorem průtoku a pláštěm rovna 0,3 až 0,35 poloměru vnitřní stěny pláště. Tím se zlepší kvalita proudění v hlavním víru.

Fiktivní vrchol konicity části ve tvaru komolého kužele regulátoru průtoku leží podle dalšího znaku vynálezu v úrovni přívodního prostředku čištěné kapaliny.

Stabilita získaných průtokových proudů se dále zlepší, pokud je průtokový profil přívodního prostředku shodný s průtokovým profilem prstencové proudové mezery.

Přihlašovatelé zajistili, že na rozdíl od zařízení podle dosavadního stavu techniky, je možné zabránit cirkulaci tekutiny uvnitř zadržovací komory použitím vychylovacího talíře s průměrem větším než je vnitřní průměr válcového pláště, přičemž tento vychylovací talíř je umístěn pod spodním koncem pláště, takže svislá složka tekutiny v pohybu je vychylována vychylovacím talířem, což zabraňuje cirkulaci tekutiny uvnitř zadržovací komory. Naproti tomu mohou částice, které jsou hnány směrem ven odstředivou silou v důsledku jejich hmotnosti, pronikat do zadržovací komory, kde jsou pak ukládány.

Podle dalšího znaku vynálezu je přívodní prostředek tvořen nejméně jednou trubkou, pevně spojenou s pláštěm, jejíž vnitřní kanál je zaústěn do zpracovávací komory otvorem ležícím proti horní polovině vnitřního kanálu, zatímco dolní polovina vnitřního kanálu leží proti plné stěně pláště, šikmo orientované ve směru jeho obvodu k otvoru.

Vychylovací talíř má podle dalšího provedení vynálezu kruhový tvar ajeho horní část je vyhloubena kruhovým miskovým vybráním s rovným dnem, jehož obvodový okraj je šikmo nakloněn vzhůru a na vnější stranu.

S výhodou je dolní konec pláště zaobleně zahnut směrem dovnitř do plochy navazující v axiálním směru na rozšiřující se obvodový okraj miskového vybrání vychylovacího talíře. Tím se zlepší tvarová návaznost s vnitřním okrajem vybrání miskového vybrání, který může mít zaoblení a umožní se dolní části víru, aby byla vedena směrem ke středové části miskovitého vybrání bez přerušení. Tím se napomůže tvorbě středního vířivého proudu, potřebného pro druhé oddělování a odvádění zpracované tekutiny.

-2CZ 283477 B6

Účelně je dále vychylovací talíř proti dolnímu konci pláště opatřen vnějším prstencovým úsekem, nakloněným radiálně směrem ven a dolů, vymezujícím rozšiřování prstencového průchodu ve směru výtoku. Rovné dno miskového vybrání bude mít přednostně průměr alespoň stejně velký, jako vnitřní průměrem základny regulátoru průtoku. Základna vnitřní části pláště může být také výhodně zaoblena zahnutím směrem dovnitř.

Podle dalšího znaku vynálezu vychylovacím talířem prochází nejméně jeden kanál, jehož vstup na spodní straně vychylovacího talíře je napojen na přívod tlakové kapaliny a jehož výstup na horní straně ústí do zpracovávací komory. Vstup kanálu vychylovacího talíře je s výhodou napojen na společný přívod čištěné kapaliny, vedený k přívodnímu prostředku.

S výhodou vychylovací talíř obsahuje nejméně tři kanály, jejichž osy svírají s horní stranou vychylovacího talíře úhel β nanejvýše 30°. Vstupní otvory a výstupní otvory kanálů jsou přitom umístěny v pravidelných rozestupech na soustředných odpovídajících kružnicích s poloměry se středem ve středu vychylovacího talíře, přičemž průmět osy každého kanálu na rovinu vychylovací talíře prochází středem segmentu spojujícího středy výstupních otvorů dvou dalších kanálů, následujících ve směru otáčení víru.

Výsledná tangenciální orientace, tj. kolmo na každý poloměr vycházející ze středu talíře a končící ve středu výstupního otvoru, umožňuje zesílit vytvářený vířivý tok a vznik středového sekundárního vířícího toku. Na druhé straně vytváří osy těchto kanálů s horním povrchem vychylovacího talíře malý úhel dopadu, přednostně méně než 30°. Vstupy těchto kanálů jsou spojeny potrubím s vnější dodávkou stlačené tekutiny, přednostně se stejnou tekutinou, jako je ta, která má být zpracována. Předložené uspořádání umožňuje pomoci nastartovat středový vířící tok, když například tekutina, která má být zpracována, je vstřikována pod tak nízkým tlakem, že by byl nedostatečný, aby sám umožnil vytvoření zmíněného toku. Je-li tento tok vytvořen, je možné, v určitých případech eliminovat dodávku tekutiny vychylovacího talíře, když už není následně nutná pro udržení víru.

Podle dalšího znaku vynálezu je na spodní straně vychylovacího talíře připevněna axiální první trubice, jejíž vnitřní prostor navazuje na vstupní otvor uvedeného nejméně jednoho kanálu, přičemž do této trubice je zasunuta soustředná druhá trubice, mající menší průměr než první trubice a procházející s těsným připojením stěnou zadržovací komory, přičemž obě trubice (90, 94) jsou v sobě zasunuty kluzně s kapalinotěsným utěsněním mezilehlé mezery těsnicími prostředky, přičemž ke spodní straně vychylovacího talíře je upevněno seřizovači ústrojí svislé polohy vychylovacího talíře, obsahující axiální šroub, na němž je našroubován prostředek s vnitřním závitem, pevně spojený s vnitřní stěnou druhé trubice při ponechání volného průchodu mezi axiálním šroubem a vnitřní stěnou druhé trubice, přičemž druhá trubice je pod místem vzájemného zasunutí s první trubicí opatřena napájecím přívodem tlakové kapaliny a dolní konec šroubu je opatřen pod napájecím přívodem seřizovacím prostředkem pro jeho natáčení, kde prostor uložení seřizovacího prostředku je těsně oddělen od tlakovaného vnitřního prostoru druhé trubice těsnicími prostředky, umístěnými mezi šroubem a vnitřní stěnou druhé trubice.

Přívod kanálu je s výhodou napojen na napájecí prostředky nejméně jednoho zpracovávacího materiálu pro směšování se zpracovávanou kapalinou.

Podle dalšího znaku vynálezu je délka pláště rovná 4,5 až 5,5 násobku jeho vnitřního průměru, průměr trubice přívodního prostředkuje 1/4 vnitřního průměru pláště, průměr výstupní trubice je rovný 1/4 vnitřního průměru pláště, vzdálenost mezi menší základnou části ve tvaru komolého kužele regulátoru průtoku a horní částí pláště je rovná polovině jeho vnitřního průměru, a průměr válcové části regulátoru průtoku v prodloužení části ve tvaru komolého kužele směrem dolů je rovný vnitřnímu průměru pláště zmenšenému o nejméně 20 mm a svislý zdvih vychylovacího talíře v podélném směru pláště je rovný 30 mm.

-3 CZ 283477 B6

Vynález je dále zaměřen na použití s biologickým čištěním. Vychází ze známého poznatku, že biologické čištění vody může být ovlivněno obohacením znečištěného média specifickým mikroorganismem, určeným k likvidaci znečištění. Takové mikroorganismy potřebují pro svůj vývoj být fixované, například v anorganických nosičích. Takové nosiče, obohacené mikroorganismy, klesají ke dnu zásoby vody, která má být zpracována, odkud mikroorganismy, vyvíjející se v dutinách pórů nosiče, postupně unikají, aby rozkládaly okolní nečistoty. Takové mikroorganismy jsou však obvykle citlivé na světlo ajsou jím ničeny, ajejich účinnost se zmenšuje, jsou-li nuceny působit ve vodě ovlivněné turbulencemi nebo nucenou cirkulací, například s pomocí čerpadla. V současné době se proto takové biologické čištění může používat s obtížemi pro udržování neznečištěného stavu vodotěsných nádrží a malé hloubce, jako například veřejné fontány.

Vynález je proto v jeho dalším provedení zaměřen na oddělování částic podle vynálezu při zajištění biologického čištění kapaliny s cílem zejména zajistit udržovatelnost nádrží výše uvedeného typu obohacením znečištěné kapaliny určitými mikroorganismy, fixovanými na nosiči.

Podle tohoto výhodného provedení je vstupní trubice zpracovávací komory spojena odbočkou na odváděcím potrubí vyčištěné kapaliny přes přívodní potrubí s prvním vstupem kontaktní nádrže biologického reaktoru, obsahující náplň mikroorganismů fixovaných na nosiči, jejíž druhý vstup je napojen na výstup zadržovací komory přívodním potrubím proudu zachycených částic, přičemž výstup kontaktní nádrže je přes tlakovací prostředek připojen k napájecímu potrubí tlakové čištěné kapaliny do uzavřeného okruhu, kde napájecí potrubí je připojeno jednak k přívodnímu prostředku v horní části zpracovávací komory a jednak k nejméně jednomu kanálu ve vychylovacím talíři na dně zpracovávací nádrže. S výhodou je kontaktní nádrž v horní části otevřena do volného ovzduší.

Kapalina, která má být čištěna, se dodává do biologického reaktoru, obsahujícího mikroorganismy vázané na nosiči, kapalina se čerpá z biologického reaktoru a vhání se pod tlakem do zařízení pro oddělování částic, v němž se oddělují částice a nosiče mikroorganismů, obsažené v kapalině, které se shromažďují v zadržovací komoře, z níž se opětovně vhánějí do biologického reaktoru, zatímco se zpracovaná a vyčištěná kapalina odebírá z oddělovače.

V obzvláště účelném provedení zařízení podle vynálezu toto zařízení umožňuje zajistit oddělování nosičů mikroorganismů obsažených v kapalině, pro jejich vhánění do reaktoru, kde provádějí rozkladné reakce, přičemž přebytkové mikroorganismy se mísí se zpracovanou vodou a ta se odvádí do nádrže nebo vodního okruhu, kde mikroorganismy pokračují v jejich působení, zbavujícím vodu nečistot.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález je blíže vysvětlen v následujícím popisu na příkladech provedení s odvoláním na připojené výkresy, ve kterých znázorňuje obr. 1 svislý řez prvním provedením zařízení podle vynálezu, obr. 2 částečný svislý řez ve zvětšeném měřítku, ukazující obměnu provedení z obr. 1, obr. 3 částečný svislý řez ukazující horní část oddělovacího zařízení podle vynálezu, obr. 4 příčný řez rovinou IV-IV z obr. 3, obr. 4a detail ve zvětšeném měřítku, ukazují variantu provedení části zařízení z obr. 4, obr. 4b detail ve svislém řezu a zvětšeném měřítku, ukazující uspořádání z obr. 4a v řezu rovinou IVb-IVb na něm vyznačenou, obr. 5 půdorysný pohled, ve větším měřítku, na vychylovací talíř, použitý v provedení znázorněném na obr. 9, obrázek 6 částečný půdorysný pohled, ve větším měřítku, na vychylovací talíř znázorněný na obr. 5, obr. 7 částečný řez rovinou VII-VII z obr. 6, obr. 8 částečný půdorysný pohled na variantu provedení vychylovacího talíře, znázorněný na obr. 6, obr. 9 částečný svislý řez variantou provedení

-4 CZ 283477 B6 zařízení podle vynálezu, ukazující jeho dolní část, obr. 10 schematický boční pohled, ukazující použití oddělovacího zařízení podle vynálezu v jeho zapojení, obr. 11 až 13 schémata, znázorňující tri varianty provedení zařízení při použití pro zpracování vody biologickými prostředky a obr. 14 ukazující přednostní proporce geometrie jednotlivých prvků, z nichž zařízení podle vynálezu sestává.

Příklady provedení wnálezu

Jak je patrné z obr. 1, obsahuje zařízení na oddělování částic podle vynálezu válcový plášť 1, uzavřený na jeho horním konci, vymezující zpracovávací komoru 1A. Válcový plášť 1 má podélnou osu y-ý, která je obvykle vertikální, ale může být také popřípadě nakloněná. Válcový plášť 1 je otevřený na svém dolním konci a na svém horním konci je opatřen prstencovou přírubou 3. Na této přírubě 3 je osazen kryt 5, tvořený kruhovým talířem, která je upevněna k přírubě 3, například skupinou neznázoměných šroubů, přes vložený těsnicí prstenec 2· Krytem 5 prochází axiální výstupní trubice 9, která je na něm upevněna například přivařením, a na jejíž dolní konec navazuje regulátor 10 průtoku. Ten sestává z části 11 ve tvaru komolého kužele malé tloušťky, která se rozšiřuje směrem dolů, a válcové části 13 s průměrem menším, že je průměr vnitřní stěny pláště 1, aby byla mezi válcovou částí 13 a pláštěm 1 vytvořena prstencová proudová mezera 14. Válcová část 13 navazuje na dolní větší základu části 11.

V horní části pláště 1 ústí do zpracovávací komory 1A přívodní prostředek 15 čištěné kapaliny. Přívodní prostředek 15 je tvořen nejméně jednou trubkou, pevně spojenou s pláštěm 1, jejíž vnitřní kanál 12 je zaústěn do zpracovávací komory 1A otvorem 12a ležícím proti horní polovině vnitřního kanálu 12, zatímco dolní polovina vnitřního kanálu 12 leží proti plné stěně pláště 1, šikmo orientované ve směru jeho obvodu k otvoru 12a. Trubka přívodního prostředku 15 je na plášti 1 upevněna přivařením. Osa x-x' trubky přívodního prostředku 15 je umístěna příčně vzhledem k podélné ose y-ý pláště 1 a tangenciálně vzhledem k jeho vnitřnímu povrchu. Vnější této trubky je opatřena spojovacím prostředkem jako například závitem, umožňující připojení ke zdroji tekutiny, která má být zpracována.

Ke spodnímu konci pláště 1 je připojena zadržovací komora 17, tvořená půlkulovitým nádržovým dílem 19 a rovinný prstencový strop 18, přes který je připojena k plášti 1. Na dně zadržovací komory 17 je na vnitřní straně upevněn válcovitý držák 20 s podélnou osou y-ý, jehož základna je rozšířena pro dobré upevnění na stěně zadržovací komory 17. Držák 20 je opatřen axiálním průchodem 21 se závitem, navazujícím na odpovídající otvor v základně zadržovací komory 17. V tomto průchodu 21 je uložen šroub 23, jehož horní konec je spojen s kruhovým vychylovacím talířem 25, který je kolmý na podélnou osu y-ý a jejíž průměr je blízký vnějšímu průměru pláště 1, takže může zcela uzavírat jeho spodní otvor. Dolní konec šroubu 23 vystupuje pod zadržovací komoru 12 a je opatřen ovládacím čtyřhranem 27, určeným pro otáčení šroubem 23. Je tak možné větším nebo menším otáčením šroubu 23 seřizovat v podélném směru šroubu 23, tj. podél osy y-ý pláště 1, vychylovací talíř 25 v jeho poloze vzhledem k základně pláště 1 a nastavovat tak šířku prstencového průchodu 26 mezi horním čelem vychylovacího talíře 25 a dolním okrajem pláště 1- Protimaticí 29, našroubovanou na šroubu 23, je zajištěno znehybnění vychylovacího talíře 25 vzhledem k zadržovací komoře 12 a tím zároveň vzhledem ke spodnímu okraji pláště 1 v předem určeném postavení.

Držák 20, šroub 23 se čtyřhranem 27 a protimatice 29 tvoří seřizovači ústrojí 200 svislé polohy vychylovacího talíře 25 pro měnění seřizování průchozího profilu prstencového průchodu 26.

Samozřejmě může byt vychylovací talíř 25 také opatřen vnějším prstencovým úsekem 24 ve tvaru komolého kužele podle obr. 2, který se rozšiřuje směrem dolu a který je nakloněn vzhledem k podélné ose y-ý o přibližně 45°, aby se zlepšil tvar uvedeného prstencovitého průchodu 26 a zvýšil průchod částic odlučovaných z tekutiny, která má být zpracována. Dno zadržovací

- 5 CZ 283477 B6 komory 17 je opatřeno vypouštěcím prostředkem pro odstranění kalů, které se nahromadí během pracovní činnosti zařízení. Tento vypouštěcí prostředek, který tvoří výstup 31, může být tvořen například jednoduchou šroubovou zátkou, zašroubovanou ve vypouštěcím otvoru nebo nátrubku.

Funkce zařízení podle vynálezu je výhodná zejména tím, že zařízení provádět odstředivé oddělování s dvojím účinkem. Z důvodu tangenciální orientace trubky přívodního prostředku 15 je kapalina, vstupující do zpracovávací komory IA, známým způsobem uváděna do otáčivého pohybu, který je směrován částí 11 ve tvaru komolého kužele na regulátoru 10 průtoku, a poté jeho válcovou částí 13, čímž se tvoří nucený sestupný vírový proud X. Ten je na vychylovacím talíři 25 podrobován změně směru a vychýlení a tvoří potom axiální vzestupný vírový proud Y, orientovaný v protiproudu uvnitř sestupného vírového proudu X, přičemž vzestupný vírový proud Y je veden do vnitřní dutiny 26 regulátoru 10 toku pro vypuzování směrem ven ze zařízení trubicí 9.

Pevné částice obsažené ve vháněné kapalině, která se má zpracovávat, jsou z ní oddělovány odstředivou silou nucené vířícího pohybu, a když se dostanou proti prstencovitému průchodu 26, jsou z ní odloučeny a vyhozeny do zadržovací komory 17, kde se po té ukládají. Z dalšího popisu bude patrné, že toto ukládání bude možné v důsledku toho, že kapalina v pohybu v pouzdru 1 není strhávána do zadržovací komory 17, protože neexistuje žádné spojení ve svislém směru mezi zpracovávací komorou IA a zadržovací komorou 17. Dochází proto v průběhu zpracovávání v komoře IA k oddělování kapaliny a kalů, které se tvoří v zadržovací komoře 17, což je obzvláště účelné z hygienického hlediska.

Po směrovém vychýlení pohybující se kapaliny na vychylovacím talíři 25 vyvíjí střední vzestupný vírový proud Y a jím vymezovaný sloupec kapaliny odstředivé působení na jemné částice, zůstávající v suspenzi v kapalině, takže jsou hnány do sloupce kapaliny vymezovaného vnějším vírovým proudem X, který je pak znovu uvádí do sestupného vírového pohybu a žene je svým vlastním pohybem a odstředivou silou tak, že budou nakonec odváděny prstencovým průchodem 26. Zařízení podle vynálezu se tak vyznačuje vzhledem k tomuto dvojímu odstředivému oddělování mimořádným výtěžkem a účinností.

Pro podporování měnění směru kapaliny (vychylování) na spodní části zařízení, je horní plocha vychylovacího talíře 25, jak je patrné z obr. 2, proti dolnímu konci pláště 1 a tedy zpracovávací komoře IA vyhloubena kruhovým miskovým vybráním 35 s rovným dnem 36, jehož obvodový okraj 37 je šikmo nakloněn vzhůru a na vnější stranu vzhledem k podélné ose y-y'. Dolní konec pláště 1 je s výhodou zaobleně zahnut směrem dovnitř do plochy navazující v axiálním směru na rozšiřující se obvodový okraj 37 miskového vybrání 35 vychylovacího talíře 25, přičemž zaoblení 4 je konkávní směrem dovnitř a navazuje na obvodový okraj 37 miskového vybrání 35. Prstencovitý úsek 24 na okraji vychylovacího talíře 25 je odkloněn o asi 45° vzhledem k podélné ose y-y' zařízení a prostor vytvořený mezi ním a dolním koncem pláště 1 vytváří prstencový průchod 26.

Možnost nastavit průřez průchodu 26 pro částice směrované do zadržovací komory 17 a možnost měnit polohu základny, z níž vychází střední vírový proud Y, dovoluje rozšířit oblast využití zařízení pro oddělování částic podle vynálezu a použít například to samé zařízení pro kapalinu s částicemi o velmi rozdílných fyzikálních vlastnostech. V každém případě zařízení podle vynálezu může být přizpůsobeno uživatelem jednoduchým seřízením polohy jeho vychylovacího talíře 25 ve směru osy y-y' pro nejrůznější provozní podmínky, aby se tak zajistil optimální výsledek.

Zařízení podle vynálezu zároveň umožňuje v průběhu svého spouštění dodat vychylovacímu talíři 25 dané nastavení, které je obzvláště výhodné pro dosažení nuceného vířivého pohybu, a po té po vytvoření tohoto pohybu pak provést nové nastavení, vhodnější pro požadované podmínky

-6CZ 283477 B6 oddělování. Rozdílná nastavování vychylovacího talíře 25 mohou být samozřejmě řízena automatizovanými prostředky.

Aby se zejména při spouštění podpořilo vytváření víření a tvorba vzestupného vírového proudu

V zpracovávané kapaliny, je možné použít více přívodních trubic, aby se tak spojil tangenciální účinek vyvíjený na kapalinu. V provedení znázorněném na obr. 3 a 4 jsou použity tři trubice 15a, 15b a 15c přívodního prostředku 15, uložené ve vzájemných úhlových dostupech 120°, a mající osy x-x' orientované tangenciálně vzhledem ke vnitřnímu povrchu pláště 1_. Přívodní trubice jsou uloženy na třech příčných řezech, umístěných jeden pod druhým, takže na těchto profilech se směrem odshora nacházejí přívodní trubice 15a, 15b, 15c.

V provedení znázorněném na obr. 4a má plášť 1 přívodní prostředek 15 pro zpracovávanou kapalinu ve formě trubice, který je uspořádán tak, že jedna z povrchových přímek trubice je tangenciální k příčnému řezu pláště 1. Vnitřní kanál 12 tohoto přívodního prostředku 15 je ve spojení se zpracovávací komorou 1A přes otvor 12a, který je vytvořen v plášti L Jak je znázorněno na obr. 4a a 4 je pouze polovina plochy pláště 1, ležící proti vnitřnímu kanálu 12, vyříznutá a průchozí. Toto uspořádání umožňuje přednostně směrovat proudy kapaliny tangenciálně na vnitřní stěnu pláště 1, čímž se zlepší tvorba nuceného vířivého pohybu.

V účelné variantě vynálezu prochází vychylovacím talířem 25 série kanálů, napájených kapalinou pod tlakem, které jsou orientovány tangenciálně vzhledem k talíři, čímž se vytvoří proudy tekutiny napomáhající vytvářet vzestupný střední vírový proud Y. Jak je znázorněno na obr. 5 až 9, prochází vychylovacím talířem 25 více kanálů 40, například osm, začínajících od obvodu dolní strany 42 vychylovacího talíře 25, kde mají odpovídající vstupy 45, a ústící na horní straně 44 vychylovacího talíře 25, kde mají výstupy 46. Výstupy 46 jsou rovnoměrně rozmístěny na kruhu se středem O ve středu vychylovacího talíře 25 a o poloměru r tak, že středový úhel a, oddělující dva jednotlivé výstupy 46, je rovný 45°. Tyto kanály 40 jsou orientovány tak, že jejich osy z-z' svírají, jak je patrné z obr. 7, s horním povrchem 44 vychylovacího talíře 25 úhel β, který je s výhodou menší než 30°. Jak je znázorněno na obr. 5, prochází dále průmět a-a' osy z-z' kanálu 40 na rovinu vychylovacího talíře 25 středem D segmentu BC, spojujícího středy výstupních otvorů 46 dvou dalších kanálů 40, následujících ve směru T otáčení víru. Prokázalo se, že tato orientace kanálů 40 na výstupu z vychylovacího talíře 25 dovolí optimální vyvolávání vzestupného vnitřního vírového proudu Y.

Jak je znázorněno na obr. 8, mohou být kanály 40 samozřejmě v jiném počtu a mít zakřivený tvar, čímž se zmenší poloměr r' kružnice, na které jsou rozmístěny vstupy 45 těchto kanálů 40. U tohoto provedení kanály 40 však mají kanály jako v předchozím případě na výstupu přímočarou část 40', kde průmět a-a' osy z-z' na horní stranu 44 vychylovacího talíře 25 má stejné geometrické vlastnosti, jaké byly popsány v předchozím provedení.

Obr. 9 znázorňuje zařízení, umožňující současně zajistit přívod kapaliny do vychylovacího talíře 25 a podélné přestavení tohoto talíře tak, že toto přestavení může být ovlivňováno během pracovní činnosti, aniž by docházelo k úniku kapaliny mimo zařízení. Za tímto účelem prochází dnem zadržovací komory 17 trubice 90 s osou y-y’, připevněná například přivařením, přičemž dolní konec trubice 90 je uzavřen uzavírací zátkou 92. Na spodní straně 42 vychylovacího talíře 25 je upevněna, rovněž přivařením, trubice 94 s osou y-y', jejíž vnitřní průměr je větší než vnější průměr trubice 90, aby se umožnilo vzájemné zasouvání trubic do sebe s axiálním klouzáním, přičemž vnitřní objem trubky 94 je ve spojení se vstupem 45 kanálů 40. S ohledem na obrácenou posloupnost v patentových nárocích a rozlišení jsou dále trubice 94, 90 označovány jako první trubice 94 a druhá trubice 90.

Mezilehlá mezera mezi trubicemi 90, 94 je opatřena kapalinotěsným utěsněním těsnicími prostředky 96 ve formě dvou O kroužků uložených v obvodových drážkách, vytvořených na

-7 CZ 283477 B6 jedné z těchto dvou trubic. Na spodní straně 42 vychylovacího talíře 25 je privařen axiální šroub

98, zašroubovaný v závitovaném prostředku 100 ve formě matice, pevně spojené spojkami 102 s vnitřní stěnou druhé trubice 90 tak, že je umožněno volné proudění kapaliny mezi vnitřní stěnou druhé trubice 90 a maticí prostředku 100 s vnitřním závitem. Druhá trubice 90 je opatřena 5 napájecím přívodem 108 pro kapalinu pod tlakem, tvořeným nátrubkem opatřeným prostředky 110, umožňujícími jeho spojení s přívodem kapaliny pod tlakem. Dolní konec šroubu 98 je opatřen pod napájecím přívodem 108 seřizovacím prostředkem 106, například ve formě ovládacího čtyřhranu, pro jeho natáčení. Prostor uložení seřizovacího prostředku 106 je těsně oddělen od tlakovaného vnitřního prostoru druhé trubice 90 těsnicími prostředky 104, 10 umístěnými mezi šroubem 98 a vnitřní stěnou druhé trubice 90.

Šroub 98 s prostředkem 100 s vnitřním závitem tvoří spolu s uvedenými funkčně navazujícími vodícími prvky v daném provedení seřizovači ústrojí 200 svislé polohy vychylovacího talíře 25.

Po sejmutí uzavírací zátky 92 tak může být otáčení šroubu 98 kontrolováno působením na čtyřhran seřizovacího prostředku 106. Šroub 98 se tak zašroubovává do matice prostředku 100 nebo se z této matice vyšroubovává, což vyvolává posun vychylovacího talíře 25 ve směru osy y-y' a s ní spojené první trubice 94. První trubice 94, se pohybuje po vnějším povrchu druhé trubice 90 při zajištění těsnosti vzhledem k vnější straně těchto trubic.

Zařízení na oddělování částic podle vynálezu může být začleněno, jak je znázorněno na obrázku 10, do vodovodní rozvodné sítě. Přívodní prostředek 15 oddělovacího zařízení je pro vhánění vody, která se bude zpracovávat, připojen k přívodnímu vodovodnímu potrubí 50 s vřazeným ovládacím uzávěrem 52, např. elektroventilem, a výstupní trubice 9 pro vedení 25 zpracované vody je připojena k potrubí 51, zajišťujícímu nepřetržitost vodovodní rozvodné sítě.

Za ovládacím uzávěrem 52 směrem k zařízení podle vynálezu je na potrubí 50 připojeno odbočné potrubí 54, spojující výstupní stranu ovládacího uzávěru 52 s vychylovacím talířem 25. Rozdíl v tlacích mezi vodou, která má být zpracovávána a je přiváděna potrubím 50 a zpracovanou vodou, vystupující potrubím 51, je měřen rozdílovým manometrem, aby se umožnilo nastavení 30 intenzity vířivého pohybu v závislosti na povaze kapaliny a částicích v ní obsažených, například působením na ovládací ventil 53. Na výstupu ze zadržovací komory 17, napojeném na výstup 31, je osazen ovládací uzávěr 60, například elektroventil, ovládající odstranění kalů, které se hromadí ve spodní části zadržovací komory 17 v průběhu chodu zařízení.

Bylo zjištěno, že zejména v oblasti zpracování vody se získá optimální účinnost zařízení pro oddělování částic, jsou-li použity konkrétní doporučené proporce jeho jednotlivých částí. Jako příklad jsou tyto hodnoty sestaveny v následující tabulce, v níž jsou hodnoty odvozeny od vnitřního průměru d pláště 1, a s odvoláním na obr. 14.

délka pláště L = 5d průměr trubice přívodního prostředku 15 dl = d/4 průměr výstupní trubice 9 d2 = d/4 vzdálenost menší základny části 11 regulátoru 10 od horního konce pláště 1 e = d/2 průměr válcové části 13 regulátoru 10 f = d-20 mm podélný zdvih vychylovacího talíře 25 c = 30 mm

Zařízení podle vynálezu může být rovněž použito pro provádění čištění vody biologickými prostředky, zejména je-li použita metoda biofixace, spočívající vtom, že se mikroorganismy dříve fixované na nosičích, například anorganických, uvedou do kontaktu se zpracovávanou vodou, přičemž tyto se vyvíjejí v dutinách pórů nosičů a postupně z nich vystupují, aby ničily okolní nečistoty.

-8CZ 283477 B6

V provedení znázorněném na obr. 11 je tak navrženo zajistit čištění vody, obsažené v nádrži 120, biologickými prostředky. Dno nádrže 120 je spojeno potrubím 122 se dnem reaktorové nádrže nebo kontaktní nádrže 124 biologického reaktoru, obsahující mikroorganismy vhodných vlastností pro tento druh zpracování, které jsou fixovány na nosičích, například anorganických, přičemž dno kontaktní nádrže 124 je také spojeno potrubím 126 s výstupem 31 zadržovací nádrže 17 oddělovače částic podle vynálezu. Výstupní trubice 9 tohoto oddělovače částic je spojena potrubím 130 s horní částí nádrže 120, ve kterém je požadováno udržet stav znečištění vody na určité přijatelné úrovni (stav neznečištění). Do kontaktní nádrže 124 je dále ponořena sací trubice 132, kterou je voda z nádrže odčerpána pomocí čerpadla tvořícího tlakovací prostředek 134, ovladatelného časovým prostředkem, a vháněna potrubím 136 přívodního prostředku 15 kapaliny do oddělovače částic. Alternativně může ještě spojovat odbočné potrubí 137 potrubí 136 s napájecími prostředky 138 pro přívod do vychylovacího talíře 25.

Po spuštění zařízení čerpadlo tlakovacího prostředku 134 vhání do oddělovače částic potrubím 136 množství vody, která má být zpracována a která obsahuje mikroorganismy fixované na nosičích, jakož i eventuelně i jiné částice. Vír, vytvořený v oddělovači, umožňuje shromažďovat v zadržovací komoře 17 v dolní části zařízení výše vysvětleným způsobem jak částice, obsažené ve vodě, tak i nosiče obsahující mikroorganismy, které se potom vrací potrubím 126 do kontaktní nádrže 124. V ní mají mikroorganismy všechny možnosti účinně působit, poněvadž jsou jednak chráněny před světlem a jednak před prudkými proudy vyvolanými čerpadlem. Zpracovaná voda obohacená o přebytečné mikroorganismy, se vrací přes výstupní trubici 9 oddělovače a potrubí 130 do nádrže 120. Zařízení tak umožňuje zpracování vody, která je shromážděna například v bazénu, biologickými prostředky, při umožňování optimálního působení použitých mikroorganismů, které bylo u zařízení podle dosavadního stavu techniky neúčinné.

Jak je znázorněno na obr. 12, může být také použita kontaktní nádrž 124, otevřená do volného ovzduší v její horní části, přičemž hladina této nádrže je pak udržována na stejné úrovni s nádrží 120, u níž je vyžadováno udržení stavu neznečištění, pomocí jednoduchého principu spojených nádob. Samozřejmě může být použito vyrovnávání hladin pomocí jiných prostředků, jako zařízení na měření hladiny, spojené s čerpadlem nebo elektroventilové systémy.

Zařízení pro čištění pomocí biologických prostředků podle vynálezu není omezeno na použití v oblasti tanků, nádrží, bazénů nebo jiných typů uskladňování kapaliny. Jak je znázorněno na obr. 13, může být vynález také použit pro zajištění čištění vodovodní rozvodné sítě. K tomuto účelu se na potrubí 140 vodovodní rozvodné sítě napojí kontaktní nádrž 124, připojenou na dně potrubím 142, napojeným na odbočku 144 na potrubí 140, přičemž na přípojném potrubí je vřazen ovládací uzávěr 150. Část potrubí 140, ležící od odbočky směrem k oddělovači, je opatřena ovládacím uzávěrem 151, a je spojena s výstupem trubice 9 oddělovače částic podle vynálezu přes odbočku 146, přičemž za odbočkou 146 potrubí pokračuje dále do vodovodní rozvodné sítě. Kontaktní nádrž 124 je spojena se zařízením pro oddělování částic stejným způsobem, jako v provedení podle obr. 11 a 12. Zařízení podle obr. 13 pracuje shodně, jak bylo popsáno výše, a zajišťuje zpracování, současně fyzikální a současně biologické, daného procentuelního podílu průtočného množství proudícího potrubím, které se může měnit prostřednictvím ovládacích uzávěrů 150, 151.

Odborníkovi v oboru bude zřejmé, že mechanické oddělování je dokonale slučitelné s biologickým čištěním a že se pro tento účel bude provádět periodické vypouštění obsahu spodní části kontaktní nádrže 124, aby nedošlo k nadměrnému zhoustnutí v ní obsažené kapaliny. To je patrné ze schematického vyznačení vypouštěcího prostředku v nejspodnějším místě kontaktní nádrže 124 na obr. 11 a 13.

Je rovněž možné využívat přívodu kapaliny do vychylovacího talíře 25 ktomu, aby se do zpracovávací komory 1A zaváděly produkty jakéhokoli zpracovávání, které budou v důsledku

-9CZ 283477 B6 míchacího účinku vyplývajících z vířivých proudů obzvláště účinně promíchávány se zpracovávanou kapalinou.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Zařízení pro oddělování částic obsažených v čištěné kapalině, obsahující válcový plášť (1), uzavřený na jeho horním konci, vymezující zpracovávací komoru (1A) pro zpracování čištěné kapaliny a opatřený nejméně jedním přívodním prostředkem pro vstřikování čištěné kapaliny s orientací tangenciálně vzhledem k vnitřní stěně pláště (1) pro vytváření vířivého sloupce kapaliny uvnitř pláště, přičemž plášť je u své základny opatřen prstencovým průchodem (26), určeným k odvádění částic obsažených ve zpracovávané kapalině a vymezovaným dolním koncem stěny pláště (1) a vychylovacím prostředkem, a dále obsahující zadržovací komoru (17) pro shromažďování oddělovaných částic, přičemž vychylovací prostředek vytváří vířivý vzestupný proud zpracovávané kapaliny, přičemž v nejhořejší části zpracovávací komory (1A) je umístěna axiální výstupní trubice (9) pro odvádění axiálního vzestupného sloupce zpracovávané kapaliny mimo zpracovávací komoru (1 A), vyznačené tím, že vychylovací prostředek je tvořen vychylovacím talířem (25), tvořícím dno zpracovávací komory (1A) s odstupem od dolního konce pláště (1), přičemž tento odstup vymezuje prstencový průchod (26) u obvodu vychylovací talíře (25), přičemž vychylovací talíř (25) obsahuje alespoň jednu střední rovinnou část a je opatřen seřizovacím ústrojím (200) jeho svislé polohy pro měnění seřizování průchozího profilu prstencového průchodu (26), přičemž výstupní trubice (9) je prodloužena směrem dolů regulátorem (10) průtoku, obsahujícím část (11) ve tvaru komolého kužele, navazující na výstupní trubici (9) a rozšiřující se od ní směrem ke dnovému vychylovacímu talíři (25), a válcovou část (13), navazující směrem dolů na část (11) ve tvaru komolého kužele, o průměru menším, než je průměr pláště (1), vymezující prstencovou proudovou mezeru (14) mezi nejhořejší částí zpracovávací komory (1A) s nejméně jedním přívodním prostředkem (15) čištěné kapaliny a částí zpracovávací komory (1 A) se sestupným a vzestupným vířivým sloupcem.
2. Zařízení podle nároku 1, vyznačené tím, že průměr střední rovinné části vychylovacího talíře (25) je nejméně rovný průměru válcové části (13) regulátoru (10) průtoku.
3. Zařízení podle nároku 1 nebo 2, vyznačené tím, že šířka prstencové proudové mezery (14) mezi regulátorem průtoku (10) a pláštěm (1) je rovna 0,3 až 0,35 poloměru vnitřní stěny pláště (1).
4. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků laž3, vyznačené tím, že fiktivní vrchol konicity části (11) ve tvaru komolého kužele regulátoru (10) průtoku leží v úrovni přívodního prostředku (15) čištěné kapaliny.
5. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků laž4, vyznačené tím, že průtokový profil přívodního prostředku (15) je shodný s průtokovým profilem prstencové proudové mezery (14).
6. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků laž5, vyznačené tím, že přívodní prostředek (15) je tvořen nejméně jednou trubkou, pevně spojenou s pláštěm (1), jejíž vnitřní kanál (12) je zaústěn do zpracovávací komory (1A) otvorem (12a) ležícím proti horní polovině vnitřního kanálu (12), zatímco dolní polovina vnitřního kanálu (12) leží proti plné stěně pláště (1), šikmo orientované ve směru jeho obvodu k otvoru (12a).

-10CZ 283477 B6
7. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků lažó, vyznačené tím, že vychylovací talíř (25) má kruhový tvar a jeho horní část je vyhloubena kruhovým miskovým vybráním (35) s rovným dnem (36), jehož obvodový okraj (37) je šikmo nakloněn vzhůru a na vnější stranu.

5
8. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 1 až 7, vyznačené tím, že dolní konec pláště (1) je zaobleně zahnut směrem dovnitř do plochy geometricky navazující na rozšiřující se obvodový okraj (37) miskového vybrání (35) vychylovacího talíře (25).
9. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 1 až 8, vyznačené tím, že vychylovací 10 talíř (25) je proti dolnímu konci pláště (1) opatřen vnějším prstencovým úsekem (24), nakloněným radiálně směrem ven a dolů, vymezujícím rozšiřování prstencového průchodu (26) ve směru výtoku.
10. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků laž9, vyznačené tím, že vychylo15 vacím talířem (25) prochází nejméně jeden kanál (40), jehož vstup (45) na spodní straně (42) vychylovacího talíře (25) je napojen na přívod tlakové kapaliny ajehož výstup (46) na horní straně (44) ústí do zpracovávací komory (IA).
11. Zařízení podle nároku 10, vyznačené tím, že vstup (45) kanálu (40) vychylo20 vacího talíře (25) je napojen na společný přívod čištěné kapaliny, vedený k přívodnímu prostředku (15).
12. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků lažll, vyznačené tím, že vychylovací talíř (25) obsahuje nejméně tři kanály (40), jejichž osy (z-z') svírají s horní stranou (44)

25 vychylovacího talíře (25) úhel (β) nanejvýše 30°.
13. Zařízení podle nároku 12, vyznačené tím, že vstupní otvory (45) a výstupní otvory (46) kanálů (40) jsou umístěny v pravidelných rozestupech na soustředných odpovídajících kružnicích s poloměry (r', r) se středem (0) ve středu vychylovacího talíře (25), přičemž

30 průmět (a-a') osy (z-z') každého kanálu (40) na rovinu vychylovacího talíře (25) prochází středem (D) segmentu (BC) spojujícího středy výstupních otvorů (46) dvou dalších kanálů (40), následujících ve směru (T) otáčení víru.
14. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 10ažl3, vyznačené tím, že na spodní 35 straně vychylovacího talíře (25) je připevněna axiální první trubice (94), jejíž vnitřní prostor navazuje na vstupní otvor (45) uvedeného nejméně jednoho kanálu (40), přičemž do této trubice (94) je zasunuta soustředná druhá trubice (90), mající menší průměr než první trubice (94) a procházející s těsným připojením stěnou zadržovací komory (17), přičemž obě trubice (90, 94) jsou v sobě zasunuty kluzně s kapalinotěsným utěsněním mezilehlé mezery těsnicími prostředky 40 (96), přičemž ke spodní straně (42) vychylovacího talíře (25) je upevněno seřizovači ústrojí (200) svislé polohy vychylovacího talíře (25), obsahující axiální šroub (98), na němž je našroubován prostředek (100) s vnitřním závitem, pevně spojený s vnitřní stěnou druhé trubice (90) při ponechání volného průchodu mezi axiálním šroubem (98) a vnitřní stěnou druhé trubice (90), přičemž druhá trubice (90) je pod místem vzájemného zasunutí s první trubicí (94) opatřena 45 napájecím přívodem (108) tlakové kapaliny a dolní konec šroubu (98) je opatřen pod napájecím přívodem (108) seřizovacím prostředkem (106) pro jeho natáčení, kde prostor uložení seřizovacího prostředku (106) je těsně oddělen od tlakovaného vnitřního prostoru druhé trubice (90) těsnicími prostředky (104), umístěnými mezi šroubem (98) a vnitřní stěnou druhé trubice (90).
15. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků 10 až 14, vyznačené tím, že přívod kanálu (40) je napojen na napájecí prostředky nejméně jednoho zpracovávacího materiálu pro směšování se zpracovávanou kapalinou.

- 11 CZ 283477 B6
16. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků lažl5, vyznačené tím, že délka pláště (1) je rovná 4,5 až 5,5 násobku jeho vnitřního průměru (d), průměr (dl) trubice přívodního prostředku (15) je 1/4 vnitřního průměru (d) pláště (1), průměr výstupní trubice (9) je rovný 1/4 vnitřního průměru (d) pláště, vzdálenost mezi menší základnou části (11) ve tvaru komolého kužele regulátoru (10) průtoku a horní částí pláště (1) je rovná polovině jeho vnitřního průměru (d), a průměr (f) válcové části (13) regulátoru (10) průtoku v prodloužení části (11) ve tvaru komolého kužele směrem dolů je rovný vnitřnímu průměru (d) pláště zmenšenému o nejméně 20 mm a svislý zdvih (c) vychylovacího talíře (25) v podélném směru pláště (25) je rovný 30 mm.
17. Zařízení podle nejméně jednoho z nároků lažló, vyznačené tím, že výstupní trubice (9) zpracovávací komory (IA) je spojena odbočkou (144) na odváděcím potrubí (140) vyčištěné kapaliny přes přívodní potrubí (142) s prvním vstupem kontaktní nádrže (124) biologického reaktoru, obsahující náplň mikroorganismů fixovaných na nosičích, jejíž druhý vstup je napojen na výstup (31) zadržovací komory (17) přívodním potrubím proudu zachycených částic, přičemž výstup kontaktní nádrže (124) je přes tlakovací prostředek (134) připojen k napájecímu potrubí (136) tlakové čištěné kapaliny do uzavřeného okruhu, kde napájecí potrubí (136) je připojeno jednak k přívodnímu prostředku (15) v horní části zpracovávací komory (IA) a jednak k uvedenému nejméně jednomu kanálu (40) ve vychylovacím talíři (25) na dně zpracovávací nádrže (1 A).
18. Zařízení podle nároku 17, vyznačené tím, že kontaktní nádrž (124) je v horní části otevřena do volného ovzduší.