CZ282108B6 - Zařízení pro modulaci rychlosti rozmítání elektronového svazku s blokovacím obvodem - Google Patents

Abstract

V televizním přijímači, obsahujícím tuner (12), barevnou obrazovku (21) a modulační stupeň (35) rychlosti rozmítání pro modulaci obrazové informace zobrazené na obrazovce podle obrazového obsahu signálu (12), je uspořádán generátor (40) znaků, při jehož volbě se jeho signál zobrazí na obrazovce (21), přičemž generátor (40) znaků generuje synchronizační pulsy rozmítání indikující vložení obrazové informace z generátoru (40) znaků. S modulačním stupněm (35) rychlosti rozmítání je spojen blokovací obvod (19) modulace rychlosti rozmítání, který jeho činnost modifikuje v odezvu na tyto synchronizační impulsy.ŕ

Description

Oblast techniky

Vynález se týká obvodu modulace rychlosti rozmítání elektronového svazku, obsahujícího obrazovku, zdroj prvního obrazového signálu, obvod modulace rozmítání, připojený svým vstupem ke zdroji prvního obrazového signálu a svým výstupem k obrazovce, používaného pro zvýraznění ostrosti obrazu.

Dosavadní stav techniky

Je dobře známo, že zlepšení zřejmého rozlišení obrazu lze dosáhnout použitím modulace rychlosti rozmítání elektronového svazku podle derivace obrazového signálu, který řídí intenzitu elektronového svazku. Tento obrazový signál je známý jako jasový signál a derivace jasového signálu se používá pro modulaci rychlosti rozmítání elektronového svazku. Modulace rychlosti rozmítání elektronového svazku zlepší ostrost obrazu v barevném televizním systému používajícím barevnou obrazovku.

Mnoho moderních barevných televizních přijímačů rovněž používá alternativní obrazové zdroje. Příkladem takového alternativního obrazového zdroje je generátor znaků. Funkcí generátoru znaků je zajištění přídavně zobrazené informace pro diváka pozorujícího typický televizní program. Takto generátory znaků zajišťují zobrazení času, čísla kanálu a různých řídicích informací na stínítku.

Při zahrnutí generátoru znaků je informace z něj převáděna spolu s normálním obrazem. Například, jak je znázorněno na obr. 2, může televizní stínítko zobrazit slovo MUTE, které je generováno v generátoru znaků. Toto slovo indikuje uživateli, že zvuk sdružený s televizním obrazem je vypnut.

Techniky generování tohoto typu grafických údajů superponovaných na televizní obraz jsou dobře známy. Takové techniky zahrnují generátory znaků, které čítají televizní řádky a vkládají na správných místech obrazových bodů správnou grafiku pro zobrazení času, čísla kanálu, slov jako CONTRAST, COLOR, MUTE a podobně. Použití zobrazení na stínítku a přidruženého generátoru znaků vyžadují nahražení normálního obrazového signálu zpracovávaného televizním přijímačem odlišným obrazovým signálem nebo buzením obrazovky. Takto může být příslušná informace superponována na pozorovaný obraz.

Problémy mohou nastat s ohledem na modulaci rychlosti rozmítání v televizních přijímačích, které rovněž zahrnují jiné alternativní obrazové zdroje, jako je generátor znaků. Jak je známo, obvod modulace rychlosti rozmítání v činnosti moduluje rychlost rozmítání horizontálního svazku v odezvu na derivovanou jasovou informaci z hlavního obrazového zdroje. K. této modulaci může dojít před vypuštěním hlavního jasového signálu při generování obrázku na stínítku a vložení signálu zobrazeného znaku. V tomto uspořádání může dráha signálu obrázku znaku k obrazovce nebo zobrazovacímu zařízení obejít obvod modulace rychlosti rozmítání. Výsledkem toho je, že se může na stínítku obrazovky v blízkosti nebo za vloženou informací znaku zobrazeného na stínítku objevit zdvojený obraz představující vynechané části hlavního jasového signálu. Poněvadž horizontální rastr je modulován cívkou modulace rychlosti rozmítání podle derivovaného jasového signálu, například podle jasových hran, zdvojený obraz za znaky generovanými zobrazením generátoru znaků se jeví jako kontura obrazu obsaženého ve vynechaných částech hlavního jasového signálu.

Je proto žádoucí eliminovat výše popsanou interpretaci a podstatně snížit účinek vytváření

- 1 CZ 282108 B6 artefaktu modulace rychlosti rozmítání v průběhu činnosti generátoru znaků v televizním přijímači.

Podstata vy nálezu

Uvedený úkol řeší a nevýhody dosavadního stavu techniky z větší části eliminuje obvod modulace rychlosti rozmítání elektronového svazku obsahující obrazovku, zdroj prvního obrazového signálu, obvod modulace rozmítání, připojený svým vstupem ke zdroji prvního obrazového signálu a svým výstupem k obrazovce, podle vynálezu, jehož podstatou je, že obsahuje generátor alternativního obrazového signálu pro vytváření impulzů na bázi řádka řádka indikujících vložení informace na stínítku do zobrazovaného obrazu, a blokovací obvod modulace rychlosti rozmítání, jehož vstup je připojen ke generátoru zobrazení na stínítku a jehož výstup je spojen s obvodem modulace rozmítání. V jednom výhodném provedení vynálezu je obvod modulace rozmítání spřažen s přídavnou vychylovací cívkou modulace rozmítání elektronového svazku v obrazovce, přičemž případně může být generátor alternativního· obrazového signálu generátorem zobrazení na stínítku. V jiném příkladném provedení obsahuje obvod podle vynálezu zpožďovací obvod pro zpoždění obnovení nemodifikované činnosti obvodu modulace rozmítání do doby odpojení generátoru alternativního obrazového signálu, kde zpožďovací obvod je spojen svým vstupem s blokovacím obvodem modulace rychlosti rozmítání a svým výstupem s obvodem modulace rozmítání. Obvod modulace rozmítání zahrnuje v příkladném provedení vynálezu zesilovač, reagující na první obrazový signál, přičemž blokovací obvod modulace rychlosti rozmítání zahrnuje spínač, reagující na volbu generátoru alternativního obrazového signálu pro blokování normální činnosti zesilovače. V tomto příkladném provedení vynálezu může zesilovač obsahovat derivační zesilovač, připojený k proudovému zdroji, přičemž spínač je uspořádán pro blokovaný normální činnosti proudového zdroje. Tento derivační zesilovač přitom může obsahovat první a druhý tranzistor, které jsou vzájemně propojeny a připojeny ke společné svorce proudového zdroje. U tohoto provedení zahrnuje obvod modulace rozmítání s výhodou výstupní stupeň, střídavou vazbou připojený k zesilovači přes stejnosměrnou složku blokující kapacitní obvod, který sestává z prvního a druhého kondenzátoru, jehož úroveň nabití se mění blokováním normální činnosti zesilovače. Takto obvod modulace rozmítání. moduluje obraz zobrazený na zobrazovacím zařízení podle obrazového obsahu prvního obrazového signálu. Alternativní obrazový’ signál má svou obrazovou informaci zobrazenou na zobrazovací zařízení tehdy, je-li zvolen alternativní obrazový signál. Činnost obvodu modulace rozmítání je však modifikována v souladu s touto volbou.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude podrobněji popsán podle přiložených výkresů, kde na obr. 1 je blokové schéma obvodu barevného televizního přijímače používajícího modulaci rychlosti rozmítání elektronového svazku podle vynálezu, na obr. 2 je schematický pohled zobrazující obraz na stínítku užitečný pro vysvětlení obvodu z obr. 1, na obr. 3 je detailní zapojení obvodu modulace rychlosti rozmítání elektronového svazku s blokovacím obvodem z obr. 1 podle vynálezu a na obr. 4a a 4b jsou znázorněny průběhy signálu užitečné pro vysvětlování činnosti obvodu znázorněného na obr. 3.

Příklady provedení vynálezu

V barevném televizním přijímači 10 z obr. 1 je anténa 11 běžným způsobem připevněna k tuneru

12. Výstup tuneru 12 je připojen k mezifrekvenčnímu stupni 13. Výstup mezifrekvenčního stupně 13 je přiveden ke vstupu hřebenového filtru 14. Hřebenový filtr 14 je opatřen prvním

-2CZ 282108 B6 výstupem, připojeným ke vstupu jasového procesoru 15 pro zpracování jasového signálu, a dalším výstupem, který je připojen k demodulátoru 16 barev. Jasový procesor 15 je běžný obvod a pracuje v odezvu na jasový signál obsažený v úplném barevném obrazovém signálu vytvořeném na výstupu mezifrekvenčního stupně 13. Demodulátor 16 barev zajišťuje rozdílové signály barvy, jako jsou signály R-Y a B-Y.

Jasový · signál Y z výstupu jasového procesoru 15 a rozdílové signály barvy z výstupu demodulátoru 16 barev jsou přivedeny k maticovému stupni Γ7. Maticový stupeň 17 je konstruován jako stupeň pro vložení RGB matice a obrázku znaku. Maticový signál přijímá rozdílové signály barvy a jasový signál a v jednom režimu pracuje striktně jako RGB matice.

V tomto režimu matice běžným způsobem zpracovává rozdílové signály' barvy s jasovým signálem pro zajištění červeného signálu R, zeleného signálu G a modrého signálu B. Červený, zelený a modrý signál R, G a B jsou přivedeny k budicímu obvodu 20 obrazovky, který budí barevnou obrazovku 21 běžného barevného televizoru.

Na šíji obrazovky 21 je hlavní vychylovací jho 23, obsahující příslušné horizontální a vertikální vychylovací vinutí, z nichž každé je buzeno příslušnými neznázoměnými horizontálním a vertikálním vychylovacím obvodem pro vytvoření rastru rozmítaných řádků na pozorovacím stínítku obrazovky 21. Přídavné vychýlení příslušných elektronových svazků v obrazovce 21 je dosahováno přídavnou vychy lovací cívkou 26 modulace rozmítání elektronového svazku, která v činnosti zajišťuje modulaci rychlosti rozmítání. Přídavná vychylovací cívka 26 modulace rozmítání elektronového svazku může být jediná cívka nebo cívka s vícenásobným vinutím.

V každém případě však lze zajistit modulaci rychlosti rozmítání i jinými prostředky, jako jsou vychylovací destičky užívající elektrostatické vychylování namísto magnetického vychylování. Buzení přídavné vychylovací cívky 26 modulace rozmítání elektronového svazku je provedeno obvodem 35 modulace rozmítání, který bude dále podrobněji popsán.

Jasový obrazový signál YS je generován jasovým procesorem 15 a indikuje širokopásmový jasový signál Y, přiváděný k maticovému stupni 17. Jasový obrazový signál YS se přivádí ke vstupnímu oddělovacímu zesilovači 30 obvodu 35 modulace rozmítání. Výstup vstupního oddělovacího zesilovače 30 je připojen ke vstupu derivačního obvodu 31, v němž je zesílený obrazový signál derivován. Derivovaný obrazový signál je pak přiveden ke vstupu omezovače či omezovacího zesilovače 32. Omezovači zesilovač 32 v činnosti omezuje odchylky derivovaného obrazového signálu jak v kladném, tak v záporném směru vzhledem k normální činnosti. Výstup omezovacího zesilovače 32 je připojen ke vstupu budicího zesilovače 33. který slouží pro další zpracování signálu, například pro zajištění potlačení šumu. Výstup budicího zesilovače 33 je připojen ke vstupu výstupního výkonového zesilovače 34 pro přeměnu vstupního napětí výkonového zesilovače na výstupní proud. Tento proud je úměrný velikosti derivovaného obrazového signálu a používá se k buzení přídavné vychylovací cívky 26 modulace rozmítání elektronového svazku.

Obvod 35 modulace rozmítání má charakteristiku zpoždění signálu přizpůsobenou charakteristice jasového signálu zpracovávaného jasovým procesorem 15, maticovým stupněm 17 a budicím obvodem 20 obrazovky. Tímto způsobem lze získat správně časované zvýraznění hran zobrazeného obrazu.

Jak bylo dříve uvedeno, mnoho moderních televizních přijímačů je schopno generovat znaky na stínítku. Takové televizní přijímače realizují tuto činnost prostřednictvím generátoru 40 alternativního obrazového signálu, na příklad znaků. Generátor 40 alternativního obrazového signálu může zahrnovat čítač horizontálních řádků a reagovat na vertikální synchronizační signál, aby tak text nebo znak mohly být selektivně superponovány na obraz zobrazovaný na stínítku televizního přijímače. Pro superponování znakové informace je generátor 40 alternativního obrazového signálu připojen přes signální vedení 40b k maticovému stupni 17 s možností vkládání znaků. Spínací signály na tomto signálním vedení 40b spouštějí maticový

-3 CZ 282108 B6 stupeň 17. aby vynechal budicí signály originální obrazové informace a nahradil je budicími signály znaků.

Obvod 35 modulace rozmítání pracuje společně s derivovaným jasovým signálem z hlavního signálového zdroje a takto pracuje dokonce i když signál přiváděný k obrazovce 21 je částečně odvozen z alternativního signálového zdroje jako je generátor 40 alternativního obrazového signálu, na příklad znaků. V průběhu činnosti generátoru 40 alternativního obrazového signálu dráha signálu z generátoru 40 alternativního obrazového signálu k obrazovce 21 nebo k zobrazovacímu zařízení obchází obvod modulace rychlosti rozmítání elektronového svazku. io To může mít za následek dříve popsané vizuálně nežádoucí artefakty objevující se na stínítku televizní obrazovky.

Pro lepší porozumění charakteru interakce mezi generováním znaků a modulací rychlosti rozmítání je možno se podívat na obr. 2, znázorňující typickou televizní scénu 36, přičemž 15 generátor 40 alternativního obrazového signálu vytváří slovo MUTE 38. Slovo MUTE 38 se objevuje na stínítku v jakémkoliv typu grafického formátu. Slovo MUTE 38 je generováno generátorem 40 alternativního obrazového signálu v průběhu daného počtu zvolených horizontálních řádků 37 a proto může být jakékoliv velikosti nebo jakéhokoliv tvaru a na jakémkoliv místě stínítka. Zdvojený obraz televizní scény 36 by se mohl objevit 20 za zobrazením nebo blízko zobrazení slova MUTE 38, poněvadž obvod 35 modulace rozmítání reaguje spíše na vynechanou jasovou informaci než na generovanou informaci o znaku.

Pro eliminování tohoto jevu, v souladu s jedním význakem vynálezu, je obvod 35 modulace rozmítání zablokován pro normální činnost v průběhu generování znaků nebo v průběhu 25 obrazových intervalů přidružených k alternativnímu obrazovému zdroji.

Jak je znázorněno na obr. 1. je výstupní signální vedení 40c z generátoru 40 alternativního obrazového signálu připojeno k obvodu 35 modulace rozmítání v průběhu generování znaků a pro podstatné snížení výskytu vizuálních artefaktů v průběhu činnosti generátoru 40 30 alternativního obrazového signálu.

Obr. 3 znázorňuje část obvodů z obr. 1, včetně detailního příkladného provedení obvodu 35 modulace rozmítání. Na obr. 3 je jasový obrazový signál YS přiveden přes první rezistor 41 k emitoru třetího tranzistoru 42 zapojenému se společnou bází. Předpétí na bázi tranzistoru se 35 společnou bází se získává z napěťového děliče, obsahujícího druhý a třetí rezistor 43 a 44.

zapojené mezi zdroj operačního potenciálu + VA a zemí. První přemosťovací kondenzátor 45 je zapojen mezi zem a bázi třetího tranzistoru 42. Kolektor třetího tranzistoru 42 je přes první zatěžovací rezistor 46 připojen ke zdroji operačního potenciálu + VA. Kolektor třetího tranzistoru 42 je rovněž připojen k bázi čtvrtého tranzistoru 48 zapojeného jako emitorový 40 sledovač. Kolektor čtvrtého tranzistoru 48 je zapojen ke zdroji operačního potenciálu + V A a emitor je přes čtvrtý rezistor 49 připojen k zemi. Emitor je rovněž přes vazební kondenzátor 50 střídavou vazbou připojen k bázi prvního tranzistoru 51.. První tranzistor 51 je součástí omezovacího zesilovače 32 z obr. 1, který pracuje jako derivační zesilovač.

Báze prvního tranzistoru 51 je připojena k rezonančnímu výkonovému obvodu, obsahujícímu induktor 54, přemostěný druhým přemosťovacím kondenzátorem 55. Rezonanční výkonový obvod pracuje pro zajištění plochého skupinového zpoždění ve vztahu k činnosti derivačního obvodu 31 pro kompenzaci charakteristiky derivačního obvodu 31, čímž se linearizuje derivovaný výstup vůči vysokofrekvenční činnosti. Derivační obvod 31 obsahuje druhý 50 přemosťovací kondenzátor 55 a pátý rezistor 53. Pátý rezistor 53 má jednu svorku připojenou ke svorce rezonančního výkonového obvodu vzdálené od báze prvního tranzistoru 51 a další svorku připojenou ke spoji šestého a sedmého rezistor 71 a 72 napěťového děliče obsahujícího šestý, sedmý a osmý rezistor 71, 72 a 73. Napěťový dělič ustavuje předpěťový bod derivačního omezujícího zesilovače.

-4CZ 282108 B6

Omezovači zesilovač 32 zahrnuje první tranzistor 51 a druhý tranzistor 52. První tranzistor 51 má kolektor přímo připojený ke zdroji operačního potenciálu + VA aemitor připojený přes devátý rezistor 62 k proudovému zdroji 18, což je řiditelný proudový’ zdroj, na kolektor pátého tranzistoru 65. Pátý tranzistor 65 má emitor zapojený přes desátý rezistor 66 na zem. Podobným způsobem má druhý tranzistor 52 svůj emitor připojen ke kolektoru pátého tranzistoru 65 proudového zdroje 18 přes jedenáctý· rezistor 63. Hodnoty devátého a jedenáctého rezistoru 62 a 63 mohou být stejné. Kolektor druhého tranzistoru 52 je připojen ke zdroji operačního napětí + VA přes druhý zatěžovací rezistor 68 kolektoru. Kolektor druhého tranzistoru 52 tvoří výstup omezovacího zesilovače 32. Báze druhého tranzistoru 52 je přes dvanáctý rezistor 60 připojena ke spoji šestého a sedmého rezistoru 71 a 72. Báze druhého tranzistoru 52 je spojena se zemí přes zkratovací kondenzátor 61, který- pracuje jako zkratovací obvod pro vysokofrekvenční složky signálu. Stejnosměrné předpětí pro první tranzistor 51 se dosáhne spojením pátého rezistoru 53. Dvanáctý rezistor 60 a pátý rezistor 53 mají stejnou hodnotu odporu, aby první i druhý tranzistor 51 a 52 měly stejné stejnosměrné předpětí. Báze pátého tranzistoru 65 proudového zdroje 18 je připojena ke spoji napětí dělicích rezistorů, to jest sedmého a osmého rezistoru 72 a 73, a je také připojena ke kolektoru řídicího tranzistoru 118 pro řízení proudu omezovacím zesilovačem 32. Toto řízení mění výstupní signál špička - špička omezovacího zesilovače 32, jak bude dále vysvětleno, a také zajistí oboustranné omezení.

Kolektor druhého tranzistoru 52 je přímo připojen k bázi šestého tranzistoru 80, který je tranzistorem emitorového sledovače. Kolektor šestého tranzistoru 80 je připojen ke zdroji operačního potenciálu + VB a emitorový výstup je připojen k budicímu zesilovači 33.

Budicí zesilovač 33 obsahuje sedmý a osmý tranzistor 85 a 88. což jsou tranzistory komplementárního typu, přičemž báze sedmého tranzistoru 85 je přímo spojena s emitorem devátého tranzistoru 80 a s bází osmého tranzistoru 88 je spojen přes diodu 81 emitor devátého tranzistoru 80. Dioda 81 je přímo zapojena mezi báze dvou budicích tranzistorů. Třináctý rezistor 87 je zapojen mezi emitory sedmého a osmého tranzistoru 85 a 88 a čtrnáctý rezistor 82 je zapojen mezi bázi osmého tranzistoru 88 a zem. Sedmý a osmý tranzistor 85 a 88 vytvářejí zesilovač třídy B. který' budí výstupní výkonový zesilovač 34. Zesilovač třídy B také zajišťuje nízkou úroveň šumu.

Emitory sedmého a osmého tranzistoru 85 a 88 v budicím zesilovači 33 třídy B jsou střídavou vazbou připojeny k příslušným bázím desátého a jedenáctého tranzistoru 111 a 113, které jsou tranzistory komplementárního typu, výstupního výkonového zesilovače 34. Pro zajištění střídavé vazby jsou emitory sedmého a osmého tranzistoru 85 a 88 zapojeny přes příslušné rezistory, to jest přes patnáctý' a šestnáctý rezistor 89 a 90 v sérii s příslušnými kondenzátory, to jest s prvním a druhým kondenzátorem 91 a 92.

Emitor desátého tranzistoru 111 je zapojen přes sedmnáctý rezistor 110 ke zdroji operačního potenciálu + VC. Osmnáctý rezistor 122 a třetí kondenzátor 121 zajišťují omezení proudu a filtraci zdroje.

Zdroj operačního potenciálu + VC je stejnosměrný zdroj o relativně vysokém napětí, například 135 V. ve srovnání se zdrojem operačního potenciálu + VB, který má hodnotu například 14 V. To umožňuje výstupnímu výkonovému zesilovači 34 dodávat vysokofrekvenční proud do přídavné vychy lovací cívky 26 modulace rozmítání elektronového svazku.

Kolektor desátého tranzistoru 111 je připojen ke kolektoru jedenáctého tranzistoru 113 a tím vytváří výstupní stupeň třídy B. Předpětí pro tranzistory výstupního stupně se získá z napěťového děliče obsahujícího devatenáctý až dvaadvacátý rezistor 100, 101, 102 a 103. Emitor tranzistoru 113 je přes třiadvacátý rezistor 114 a proud vzorkující rezistor 116 spojen se zemí. Proud vzorkující rezistor 116 je přemostěn filtračním kondenzátorem 115. Časová konstanta pro RC

-5 CZ 282108 B6 filtr vytvořený z proud vzorkujícího rezistoru 116 a čtvrtého kondenzátoru 105 je přibližně 2030 period horizontálního řádku.

Jedna svorka přídavné vychylovací cívky 26 modulace rozmítání elektronového svazku je připojena ke spoji kolektorů desátého a jedenáctého tranzistoru 111 a 113 a druhá svorka je připojena k uzemněnému čtvrtému kondenzátoru 105. Tímto způsobem je přídavná vychylovací cívka 26 modulace rozmítání elektronového svazku střídavou vazbou připojena k výstupnímu výkonovému zesilovači 34 a nemůže jí téci žádný stejnosměrný proud. Tlumicí rezistor 109 přemosťuje přídavnou vychylovací cívku 26 modulace rozmítání elektronového svazku. Stejnosměrná stabilizace je zajištěna připojením spoje přídavné vychylovací cívky 26 modulace rozmítání elektronového svazku a čtvrtého kondenzátoru 105 ke spoji dvacátého a jedenadvacátého rezistoru 101 a 102.

Výstupní výkonový zesilovač 34 zahrnuje proudovou zpětnou vazbu provedenou proud vzorkujícím rezistorem 116 pro zabránění nadměrnému rozptylu ve výstupním výkonovém zesilovači 34, když jasový’ signál YS má v průběhu podstatný vysokofrekvenční obsah. Průměrný proud výstupním výkonovým zesilovačem 34 teče i proud vzorkujícím rezistorem 116. Filtrované napětí vytvořené na proud vzorkujícím rezistoru 116 je úměrné tomuto výstupnímu proudu a je přivedeno přes čtyřiadvacátý rezistor 120 k bázi dvanáctého tranzistoru 118. Báze dvanáctého tranzistoru 118 je čtvrtým kondenzátorem 117 připojena k zemi. Hodnota čtvrtého kondenzátoru 117 je zvolena tak, aby co nejvíce zeslabila jakékoliv vysokofrekvenční signály a šum, které mohou byt nechtěně přivedeny k dvanáctému tranzistoru 118. Kolektor dvanáctého tranzistoru 118 je přes pětadvacátý rezistor 119 připojen ke spoji napětí dělicích rezistorů, to jest sedmého a osmého rezistoru 72 a 73, na bázi pátého tranzistoru 65 proudového zdroje 18.

Nárůst proudů výstupním výkonovým zesilovačem 34 způsobený například nárůstem průměrného vysokofrekvenčního obsahu obrazového signálu YS má za následek nárůst vodivosti dvanáctého tranzistoru 118 a odtud pokles proudu v pátém tranzistoru 65. Proudový· pokles v pátém tranzistoru 65 má za následek pokles výstupní odezvy špička - špička. Výsledkem je pokles průměrného buzení výstupního výkonového zesilovače 34, čímž se zabrání nadměrnému rozpty lu ve výstupním výkonovém zesilovači 34.

Generátor 40 alternativního obrazového signálu z obr. 1 a 3 zajišťuje zatemňovací impulsy 40a generovaných znaků řádek po řádku do maticového stupně 17 v průběhu intervalu generování znaků. Tyto zatemňovací impulzy 40a jsou rovněž přivedeny k blokovacímu obvodu 19 modulace rychlosti rozmítání pro selektivní blokování normální činnosti modulace rychlosti rozmítání v průběhu generování znaků.

Na obr. 3 je záporný zatemňovací impuls 40a generování znaků přes šestadvacátý rezistor 130 přiveden k bázi třináctého tranzistoru 133. Sedmadvacátý rezistor 132 je zapojen mezi zem a bázi třináctého tranzistoru 133. Kolektor třináctého tranzistoru 133 je připojen k bázi blokovacího tranzistoru 136 modulace rychlosti rozmítání. Stejnosměrné předpětí pro bázi blokovacího tranzistoru 136 modulace rychlosti rozmítání se získá z pracovního potenciálu + VA přes osmadvacátý rezistor 134. Kolektor blokovacího tranzistoru 136 modulace rychlosti rozmítání je přes devétadvacátý rezistor 135 připojen k bázi pátého tranzistoru 65 proudového zdroje 18. Báze pátého tranzistoru 65 proudového zdroje 18 je také připojena k zemi přes zpožďovací obvod 137, který je v příkladném provedení vynálezu realizován kondenzátorem, který , jak bude vysvětleno, má relativně vysokou hodnotu kapacity.

Když generátor 40 alternativního obrazového signálu je v činnosti pro vytvoření znaku pro daný blok horizontálních řádků, bude generovat sérii zatemňovacích impulsů 40a v každé řádkové periodě bloku řádků. Tyto impulsy odpovídají bodům vložení znaku pro každý řádek. Jakýkoliv zatemňovací impuls 40a sepne blokovací tranzistor 136 modulace rychlosti rozmítání po dobu trvání tohoto impulsu, rychle vybije kondenzátor zpožďovacího obvodu 137 a svede proud báze

-6CZ 282108 B6 z pátého tranzistoru 65. Proudový zdroj pro omezovači zesilovač 32 je takto vypnut nebo má podstatně menší hodnotu v závislosti na hodnotě odporu devětadvacátého rezistoru 135 v sérii s kolektorem blokovacího tranzistoru 136 modulace rychlosti rozmítání. Například velikost proudového zdroje 18 může být zmenšena až k bodu, kdy výstup špička-špička omezovacího zesilovače 32 je zmenšen o 20 decibelů vůči normálním úrovním. Za určitých okolností dokonce i tak malé snížení jako 6 decibelů může mít příznivé účinky.

Výsledkem činnosti blokovacího obvodu 19 modulace rychlosti rozmítání je, že se k výstupnímu výkonovému zesilovači 34 nedostávají podstatná množství derivovaného obrazového signálu. Přídavná vychylovací cívka 26 modulace rozmítání elektronového svazku není v průběhu činnosti generátoru 40 alternativního obrazového signálu dostatečně vybuzená a tím je zabráněno tomu, aby se na televizním stínítku objevily vizuálně rušící artefakty.

Po ukončení generování znaků nejsou už generovány zatemňovací impulzy 40a, čímž se zruší odblokování blokovacího tranzistoru 136 modulace rychlosti rozmítání. V souladu s jiným ry sem vy nálezu pátý tranzistor 65 proudového zdroje 18 nezačne okamžitě vést s tím, když je blokovací tranzistor 136 modulace rychlosti rozmítání vypnut. Namísto toho pátý tranzistor 65 zůstává odpojen nebo téměř odpojen po dobu, která záleží na čase, než se vybitý kondenzátor zpožďovacího obvodu 137 znovu nabije na úroveň, která přivede kladné předpětí spojení báze a emitoru blokovacího tranzistoru 136 modulace rychlosti rozmítání na normální hodnotu předpětí. Doba opětného nabití je funkcí časové konstanty RC příslušné kondenzátoru zpožďovacího obvodu 137 a napětí dělicím rezistorům, to jest šestému, sedmému a osmému rezistoru 71. 72 a 73, stejně jako hodnotě operačního potenciálu + VA a parametrům obvodu proudu báze pátého tranzistoru 65. Zvolí-li se kondenzátor zpožďovacího obvodu 137 o relativně velké hodnotě, zajistí se ekvivalentní zpoždění například 20 nebo 30 horizontálních řádků. Toto má za následek relativně pomalé obnovení normální činnosti modulace rychlosti po ukončení generování znaků.

Relativně pomalé obnovení normální modulace rychlosti rozmítání je výhodné v několika ohledech. Například je-li blokovací obvod 19 modulace rychlosti rozmítání připojen k obvodu 35 modulace rozmítání způsobem znázorněným na obr. 2, omezovači zesilovač 32 se zablokuje, když je zablokován pátý tranzistor 65 v proudovém zdroji 18. Kolektor druhého tranzistoru 52 se pak dostává až na napěťovou úroveň + VA. Tato úroveň je pak převedena následnými spoji báze - emitor v devátém tranzistoru 80 a sedmém tranzistoru 85 a přivedena k prvnímu a druhému kondenzátoru 91 a 92. blokujícím stejnosměrnou úroveň a mění úrovně jejich nabití.

Jestliže by pátý tranzistor 65 v proudovém zdroji 18 obnovil svou plnou vodivost okamžitě po ukončení znaků, pak by se okamžitě obnovila i činnost omezovacího zesilovače 32. který je s výhodou derivačním zesilovačem. Buzení modulace rychlosti rozmítání s plnou amplitudou špička - špička by bylo okamžitě obnoveno na výstupním výkonovém zesilovači 34. Ovšem vzhledem ke změněným úrovním nabití prvního a druhého kondenzátoru 91 a 92 bv k výstupnímu výkonovému zesilovači 34 byla přivedena nesprávná stejnosměrná budicí úroveň, která by způsobila chybnou a nežádoucí modulaci rychlosti rozmítání elektronových svazků. Tato nežádoucí modulace je při plném střídavém buzení a pokračovala by až do doby, kdy budou ve stejnosměrných blokovacích kondenzátorech, to jest v prvním a druhém kondenzátoru 91 a 92 ustaveny správné úrovně nabití.

Výše popsané nežádoucí stejnosměrné přechodové jevy lze potlačit snížením hodnot kapacit prvního a druhého kondenzátoru 91 a 92 například desetkrát nebo vícekrát. Toto by však mohlo zavést nežádoucí změnu tvaru impulsu modulace rychlosti rozmítání v důsledku nerovnosti doby šíření různých kmitočtů, které dohromady vytvářejí impuls modulace rychlosti rozmítání.

Zajištěním kondenzátoru zpožďovacího obvodu 137 připojeného k bázi pátého tranzistoru 65 v proudovém zdroji 18, vodivost v pátém tranzistoru 65 pomalu vzrůstá po ukončení generování

-7 CZ 282108 B6 znaků. Budicí signál modulace rychlosti rozmítání špička - špička na kolektoru druhého tranzistoru 52 pomalu dorůstá na normální hodnotu, to jest plnou amplitudu, způsobem, který sleduje znovuustavení správných úrovní nabití stejnosměrných blokovacích kondenzátorů, to jest prvního a druhého kondenzátorů 91 a 92. Toto pomalé spínání omezovacího zesilovače 32 zabraňuje přebuzení modulace rychlosti rozmítání, k níž by jinak došlo po ukončení zobrazení znaku.

Obrázek 4a znázorňuje na časové stupnici tvar obálky proudu modulace rychlosti rozmítání, který teče přídavnou vychylovací cívkou 26 modulace rozmítání elektronového svazku z obr. 1 a 3. Obrázek 4b znázorňuje na téže časové stupnici invertované katodové napětí, které se přivádí ke kterékoliv z katod obrazovky 21. Blízko sebe uspořádané vertikálně orientované čáry v průbězích signálů z obr. 4a a 4b schematicky představují obsah vyšších kmitočtů signálů.

Na obr. 4b termín MUTE 38 označuje interval v daném vertikálním poli, kdy se slovo MUTE 38 objevuje na stínítku televizní obrazovky 21. Je zřejmé, že proud modulace rychlosti rozmítání z obr. 4a je v průběhu tohoto intervalu snížen na nulu. Toto snížení je zavedeno relativně rychle. Proud modulace rychlosti rozmítání se vrací k normální úrovni relativně pomalu po ukončení generace znaku. Zpožďovací obvod 137, jak bylo naznačeno dříve, zajišťuje pomalou dobu obnovy, ekvivalentní například 20 nebo 30 horizontálním řádkům.

Claims (8)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Obvod modulace rychlosti rozmítání elektronového svazku obsahující obrazovku, zdroj prvního obrazového signálu, obvod modulace rozmítání, připojený svým vstupem ke zdroji prvního obrazového signálu a svým výstupem k obrazovce, vyznačující se tím, že obsahuje generátor (40) alternativního obrazového signálu pro vytváření impulzů na bázi řádka řádka indikujících vložení informace na stínítku do zobrazovaného obrazu, a blokovací obvod (19) modulace .ry chlosti rozmítání, jehož vstup je připojen ke generátoru (40) alternativního obrazového signálu a jehož výstup je spojen s obvodem (35) modulace rozmítání.
2. 2. Obvod podle nároku 1, vyznačující se tím, že obvod (35) modulace rozmítání je spřažen s přídavnou vychylovací cívkou (26) modulace rozmítání elektronového svazku v obrazovce (21).
3. 3. Obvod podle nároku 1, vyznačující se tím, že generátor (40) alternativního obrazového signálu je generátorem zobrazení na stínítku.
4. 4. Obvod podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje zpožďovací obvod (137) pro zpoždění obnovení nemodifikované činnosti obvodu modulace rozmítání do doby odpojení generátoru (40) alternativního obrazového signálu, kde zpožďovací obvod (137) je spojen svým vstupem s blokovacím obvodem (19) modulace rychlosti rozmítání a svým výstupem s obvodem (35) modulace rozmítání.
5. 5. Obvod podle nároku 1, vyznačující se tím, že obvod (35) modulace rozmítání zahrnuje omezovači zesilovač (32), kjehož řídicímu vstupu je připojen výstup prvního

   -8CZ 282108 B6 obrazového signálu, přičemž blokovací obvod (19) modulace rychlosti rozmítání zahrnuje spínač (200) pro blokování normální činnosti omezovacího zesilovače (32) v odezvu na volbu generátoru (40) alternativního obrazového signálu.
6. 6. Obvod podle nároku 5, vyznačující se tím, že omezovači zesilovač (32) obsahuje derivační zesilovač (201), připojený k proudovému zdroji (18), přičemž spínač (200) je uspořádán pro blokování normální činnosti proudového zdroje (18).
7. 7. Obvod podle nároku 6, vyznačující se tím, že derivační zesilovač (201) obsahuje první tranzistor (51) a druhý tranzistor (52), které jsou vzájemně propojeny a připojeny ke společné svorce proudového zdroje (18).
8. 8. Obvod podle nároku 5, vyznačující se tím, že obvod (35) modulace rozmítání zahrnuje výstupní výkonový zesilovač (34), střídavou vazbou připojený k omezovacímu zesilovači (32) přes stejnosměrnou složku blokující kapacitní obvod sestávající z prvního a druhého kondenzátoru (91, 92) pro změnu úrovně jeho nabití blokováním normální činnosti omezovacího zesilovače (32).