CZ280891B6

CZ280891B6 - Způsob, stírač a čistící prostředek k čištění skleněných tabulí

Info

Publication number: CZ280891B6
Application number: CS911864A
Authority: CZ
Inventors: Elmar Dr. Rach; Klaus Dr. Brill
Original assignee: Robert Bosch Gmbh
Priority date: 1990-06-20
Filing date: 1991-06-18
Publication date: 1996-05-15
Also published as: PL166397B1; ES2097770T5; RU2009058C1; US5753047A; JPH04237655A; CS186491A3; ES2097770T3; EP0462526B1; EP0462526A2; EP0462526A3; PL290722A1; DE59108538D1; DE4019588C2; DE4019588A1; EP0462526B2

Abstract

Způsob je určen k čištění skleněných tabulí (16), které jsou stírány stíračem, zejména předních a zadních skel motorových vozidel, přičemž na skleněnou tabuli (16) je nanášena voda a prostředek na leštění skla. Postup leštění ubírající hydrofóbní vrtsvy nečistot na skleněné tabuli (16) je prováděn stíračem. Pro nanášení prostředku na leštění skla na skleněnou tabuli (16) je tento prostředek nanesen zejména jako vrstva (12) na lištu (10) stírací gumičky (11) stírače. Prostředek na leštění skla však může být obsažen i v materiálu stírací gumičky (11) nebo jako suspenze ve stírací vodě.ŕ

Description

(57) Anotace:

Způsob je určen k čištění skleněných tabulí (16), které jsou stírány stíračem, zejména předních a zadních skel motorových vozidel, přičemž na skleněnou tabuli (16) se nanáší voda a prostředek na leštění skla, zejména oxid céru. Postup leštění, ubírající hydrofóbní vrstvy nečistot na skleněné tabuli (16), se provádí stíračem. Zařízení k provádění tohoto způsobu sestává ze stírače s lištou (10. 14), která obsahuje prostředek na leštění skla, nebo je jím potažena.

CZ 280 891 B6

Způsob čištění skleněných tabulí a zařízení k provádění tohoto způsobu

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu čištění skleněných tabulí, které jsou stírány stíračem, zejména předního a zadního skla motorového vozidla, při němž je na skleněnou tabuli nanášena voda a čisticí prostředek. Vynález se dále týká zařízení k provádění tohoto způsobu.

Dosavadní stav techniky

Při pohybu stírače po mokré skleněné tabuli zůstává za stírací gumičkou, respektive za stírací lištou tenký vodní film. V praxi, zejména v provozu motorových vozidel, se již po krátké době stanou i dobře vyčištěné a tím hydrofilní povrchy skleněných desek (skel) vlivem usazenin nečistot hydrofóbními (odpuzujícími vodu). Již vrstvičky z malého množství molekul stačí k tomu, aby se zcela změnily vlastnosti povrchu skla. Těmito substancemi, které způsobují hydrofóbnost, jsou organické a anorganické látky, pocházející z pouličních nečistot, odpadních či výfukových plynů, hmyzu, lakových konzervačních látek a dalších zdrojů. Hydrofóbní povrch skla způsobuje, že vodní film za stírací gumičkou se roztrhává do jemných kapiček, které vlivem rozptylu světla mohou způsobit silné omezeni průhlednosti skla.

Tyto hydrofóbní tenké vrstvy jsou mimořádně přilnavé a doposud známými způsoby je není možno při provozu vozidla odstranit. Známé způsoby pro jejich odstraňováni spočívají například v tom, že do ostřikovací vody se přidávají substance, rozpouštějící tuk a špínu. Tyto přísady mohou sice do určité míry zlepšit výhled, avšak v tomto případě se jedná pouze o relativně krátkodobé hydrofilování zakrytím tenkých hydrofóbních vrstviček špíny na povrchu skla. Úplného odstranění těchto pevné ulpělých hydrofóbních substancí není dosaženo.

Podstata vynálezu

Výše uvedené nedostatky odstraňuje způsob čištění skleněných tabulí, které jsou stírány stíračem, zejména předních a zadních skel motorových vozidel, přičemž na skleněnou tabuli je nanášena voda a čisticí prostředek, podle vynálezu, jehož podstatou je, že jako čisticí prostředek je nanášen prostředek na leštění skla, přičemž se stíračem provádí leštění, ubírající hydrofóbní vrstvy nečistot.

Způsob podle vynálezu má tu výhodu, že tyto hydrofóbní vrstvy nečistot jsou v průběhu stírání postupem leštění ubírány a odnášeny, takže povrch skla se stává opět hydrofilním a roztrháni vodního filmu na jemné kapičky je zamezeno. Takto je tedy dosaženo značného zlepšeni výhledu i na delší dobu, přičemž tohoto zlepšení výhledu je dosaženo například při provozu motorového vozidla. Protože hydrofóbní vrstvy jsou odstraněny a nikoli pouze krátkodobě překryty, je dosaženo dlouhodobého účinku.

-1CZ 280891 B6

Podle vynálezu je dále výhodné, když se prostředek na leštěni skla přidává do ostřikovací vody ve formě suspenze, čímž je nutno provést pouze malé úpravy dosavadního stíracího zařízení.

Dále je výhodné, když se prostředek na leštění skla stříká nebo fouká na skleněnou tabuli z oddělení zásobní nádoby ve formě suspenze nebo pasty, nebo prášku. Oddělené zásobní nádoby pro čisticí prostředek jsou již v různých vozidlech běžně k dispozici, takže i zde je možno použít existující stírací zařízení.

Podstata zařízení k provádění tohoto způsobu podle vynálezu, pomocí něhož se dosáhne obzvlášť jistého a rovnoměrnějšího nanášení prostředku na leštění skla na skleněnou tabuli, spočívá v tom, že stírací lišta stírače je opatřena prostředkem na leštění skla a pomocí ní se prostředek na skleněnou tabuli nanáší. Přitom může buď stírací lišta stírače prostředek na leštění skla obsahovat, nebo je jím potažena. Případné ruční nanášení se může provádět i přímo na skleněnou tabuli.

Nanášení prostředku na leštění skla na stírací lištu se přitom může provádět natíráním, překartáčováním, nastříkáváním nebo ponořováním. Ukládání zejména práškovitého prostředku na leštění skla do pryžové stírací lišty se může provádět zalisováním nebo zaválcováním, nebo se prostředek na leštění skla do vnější oblasti pryžové stírací lišty mechanicky a/nebo tepelně nastřelí.

Pryžové stírací lišty mohou samozřejmě sestávat i ze směsi pryžového materiálu a prostředku pro leštění skla. Opotřebováním pryžová stírací lišty tak přichází do styku se skleněnou tabulí stále nový prostředek pro leštění skla.

Lišta jako nosič prostředku na leštění skla může být vytvořena jako zvláštní, přídavná leštící lišta, která může být uspořádána i na zvláštním leštícím stírací. To má tu výhodu, že vlastní pryžová stírací lišta může být optimalizována pro stírání a leštící lišta může být optimalozována pro nanášení leštícího prostředku. Leštící lišta může být s výhodou vytvořena z pěnovíté hmoty.

Jako prostředek na leštění skla připadají sice v úvahu všechny látky, vhodné na leštění skla, avšak především se hodí k tomu účelu obvyklé oxidy kovů, zejména oxid céru. Jako obzvlášť výhodná se přitom pro částečky prostředku na leštěni skla ukázala velikost mezi 10 nm a 1 μη.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude dále blíže objasněn na příkladném provedení podle přiložených výkresů, na nichž obr. 1 znázorňuje zkušební diagram pro objasnění působení, obr. 2 řez pryžovou stírací lištou, opatřenou vrstvou prostředku na leštění skla, obr. 3 obvyklou stírací lištu a zvláštní leštící lištu v řezu a obr. 4 schematicky stírací zařízení se zvláštními zásobními nádobami.

-2CZ 280891 B6

Příklady provedení vynálezu

Vynález vychází z myšlenky odstranit vhodným leštícím prostředkem z povrchu skla hydrofóbní substance, které jsou na něm pevné ulpélé, aby se vytvořil povrch skla, který je hydrofilní, u něhož se tenký vodní film, zůstávající za stíraci gumičkou stírače, neroztrhá. Tím vzniknou dobré podmínky pro výhled bez nějaké clony. Jako leštící prostředek připadají v úvahu všechny látky, vhodné pro leštění skla, přičemž jsou zejména vhodné k tomu účelu obvykle používané oxidy kovů, jako Fe₃O₄, Fe₂O₃, A1₂O₃, Cr₂O₃, CeO₂, ZrO₂, TiO₂, SnO₂, SiO₂. Z nich je po praktických zkušenostech a teoretických úvahách nejúčinnější oxid céru (CeO₂).

Postup leštění na povrchu skla je komplikovaným postupem. Vychází se z toho, že půjde o společné působeni mechanického ubírání, plastické deformace povrchové vrstvy a chemických postupů. U tribiochemické teorie tření - opotřebení - leštění se vychází z toho, že se provádí místní svařování leštících zrn s povrchem skla, a že odtržením na místech spojení se uskuteční molekulární úběr. Při postupu leštění se účastni čtyři složky: povrch skla, leštící prostředek, suspenzní kapalina a nosič leštícího prostředku. Na základě toho je možno optimalizovat účinek čištěni při co nejmenším opotřebení skla s ohledem mimo jiné na rychlost tření, přítlačný tlak, tvrdost nosiče leštícího prostředku a střední velikost částeček leštícího prostředku. Pro praktické použiti se jako zvlášť výhodná ukázala velikost částeček v rozsahu mezi 10 nm a 1 μπι.

Experimenty jednoznačné prokázaly účinek čištění prostředků na leštění skla na hydrofóbní skleněné povrchy. Přitom byla u jednotlivých cyklů čištění (nastříkávání vody, stírací pohyb stírače) jako měřítko pro kapičkovitou clonu na skleněné tabuli a tím jako nepřímý ukazatel hydrofóbnosti tabule registrována intenzita rozptylu světla. Jako prostředek na leštění skla byl přitom použit oxid céru. Obr. 1 znázorňuje průběh amplitudy rozptylu světla po určitém počtu stiracích cyklů na hydrofóbní desce. Hydrofóbnosti bylo dosaženo na plavené skleněné tabuli nanesením silikonového oleje s následným rozetřením do čirá papírovými ubrousky. Hydrofóbnost povrchu tabule se projevila přímo ve velkých dotykových úhlech nanesených kapek vody s deskou.

V průběhu prvních dvou set stiracích cyklů byla registrována za standardních podmínek (tvrdost stírací pryže 68 podle Shorea, rozměr břitu 7,5 mm, přítlačná síla (normovaná) 16 N/m, třecí rychlost 2 m/s, úhel nastavení 0 °/střední amplituda rozptylu světla asi 1,9 Voltů. Po dvoustém stíračím cyklu bylo měření zastaveno a zasazena stírací gumička (63 podle Shorea, rozměr břitu 7,2 mm), jejíž lišta na skleněné tabuli byla opatřena vrstvou oxidu céru, nanesenou vodou.

V průběhu dalších stiracích pohybů klesla amplituda rozptylu světla velmi rychle na velmi malé hodnoty. Subjektivní pozorování prostým okem potvrdilo měřeni: clona zcela zmizela, vodní kapky na povrchu skla se rozetřely (úhel dotyku 0°). Silikonový olej, který byl nastříkán vždy po čtyřstém a šestistém stíracím cyklu, způsoboval pouze krátkodobý vzrůst rozptylu světla. V průběhu dalších osmi set stíracích cyklů zůstal povrch skleněné tabule hydrofilní. Při tomto způsobu měření se musí vzít v úvahu, že nastříkávání čistého silikonového oleje představuje extrémní znečištění, které V této ztížené formě nelze v praxi očekávat.

Pro nanášení prostředku na leštění skla, zejména oxidu céru, existuji různé alternativy. Podle obr. 2 je stíraci lišta 10 na stírací gumičce 11 opatřena vrstvou 12 z oxidu céru. Stírací gumička 11 je obvyklým způsobem upevněna na raménku 13 stírače, které je pro zjenodušení znázorněno jen částečně.

z oxidu céru nebo jiného oxidu kovu, popřípadě na leštění skla, může být na stírací lištu 10 nanesena překartáčováním, nastříkáním, ponořením apod. To průběhu zpracování stírací gumičky 11, například nebo místo grafitace. Prášek oxidu céru se může lze při do

Vrstva prostředku natřením, provést v grafitaci povrchu pryže zapracovat dodatečné s nebo bez tepelného působení, například válcováním nebo lisováním. Další možnost spočívá v tom, že po tváření, avšak účelně před rozřezáním, stříkáním s vyšší mechanickou a/nebo tepelnou energií se do povrchu nastřelí oxid céru, podobně jako je tomu u implantace iontů. Pryžový materiál stírací gumičky 11 se může samozřejmě mísit s oxidem céru, popřípadě prostředkem na leštění skla, již při výrobě.

Podle příkladu provedení, znázorněného na obr. 3, je možno upravit i zvláštní, oddělenou leštící listu 14., provedenou z pěnovité hmoty. Je možno použít i jiné materiály. Tato leštící lišta 14 z pěnovité hmoty je provedena širší, aby při stírání mohlo být nanášeno větší množství prostředku na leštění skla, který je v pěnovité hmotě apod. obsažen nebo nanesen jako vrstva. Leštící lišta 14 je upevněna na upevňovací liště 15., která může být součástí vlastního stírače, nebo může tvořit zvláštní, oddělený stírač, který může být ovládán pro intenzivní čištění.

Oxid céru se může přidávat do stírací vody ve formě vhodné suspenze, nebo ve formě suspenze či prášku může být na desku stříkán nebo foukán ze zvláštní zásobní nádoby. To je znázorněno schematicky v příkladném provedení na obr. 4. Raménko 13 stírače stírá skleněnou tabuli 16, například přední nebo zadní sklo motorového vozidla. Stírací voda, obsažená v první nádobě 17, se přivádí pomoci prvního čerpadla 18 přes první zpětný ventil 19 do ostřikovacího zařízení 20, odkud je rozstřikována na skleněnou tabuli £6. Pro suspenzi oxidu céru je dále upravena druhá nádoba 21. Suspenze je druhým čerpadlem 22 a přes druhý zpětný ventil 23 přiváděna do ostřikovacího zařízení 20. Volitelným nebo současným ovládáním čerpadel £8, 22 je možno skleněnou tabuli £6 ostřikovat buď jen stírací vodou, nebo přídavné suspenzí oxidu céru na čištění skla.

Známým způsobem může být samozřejmé upraveno jen jediné čerpadlo a dva ventily v obou vedeních k oběma nádobám 17 a 21. Dále mohou být oddělené upraveny ostřikovací nebo rozprašovací trysky, přičemž druhá nádoba 21 může obsahovat i práškový oxid céru, který může být rozprašován na tabuli vhodné vytvořenou tryskou. Je rovněž možné přivádět do vedení stírací vody přes vhodný ventil práškový oxid céru.

-4CZ 280891 B6

Jsou rovněž možné veškeré možné kombinace popsaných příkladů provedení. Tak například vedle stírací gumičky 11 se stírací lištou 10, opatřenou vrstvou 12 prostředku, může být v zásobní nádobě obsažena stírací voda v suspendované formě. Podstatné vždy je, aby na stíranou skleněnou tabuli 16 byl nanášen prostředek na leštění skla, zejména oxid céru, přičemž stírač potom provádí postup leštění.

Další možnost provedení spočívá i v tom, že prostředek na leštění skla, zejména oxid céru, je připraven ve formě pasty v tubě nebo ve formě suspenze v láhvi. Prostředek na čištění skla se potom na skleněné tabuli 16, stírací liště 10 nebo přídavné leštící liště 14 roztírá ručně, tedy štětcem. Následné přebírá postup leštění stírač, přičemž je samozřejmě možno provádět i přídavný ruční postup leštění skleněné tabule 16.

Pro nanášeni prostředku na leštění skla na lišty 10 , 14 stírače je možno použít vhodné pomocné prostředky, jako houbu, nebo pro lepší nanášení a roztíráni prostředku na leštění skla tvarový díl, přizpůsobený tvaru stírací lišty 10.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob čištěni skleněných tabulí, které jsou stírány stíračem, zejména předních a zadních skel motorových vozidel, přičemž na skleněnou tabuli se nanáší voda a čisticí prostředek, vyznačující se tím, že jako čisticí prostředek se nanáší prostředek na leštění skla, přičemž stíračem se provádí leštěni, ubírající hydrofóbní vrstvy nečistot.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že do stírací vody se přidává prostředek na leštění skla ve formě suspenze.
3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že prostředek na leštění skla se na skleněnou tabuli (16) stříká nebo fouká ve formě suspenze nebo pasty, nebo prášku ze zvláštní zásobní nádoby (21).
4. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že prostředek na leštění skla se na skleněnou desku (16) nanáší lištou (10) stírače, opatřenou tímto prostředkem na leštění skla.
5. Způsob podle nároku 1 nebo 4, vyznačující se tím, že prostředek na leštěni skla ve formě suspenze nebo pasty se na skleněné tabuli (16) nebo liště (10) stírače roztírá z nádoby, jako láhve nebo tuby, ručně.
6. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že čisticím prostředkem, vytvořeným jako prostředek na leštění skla, je oxid kovu.

-5CZ 280891 B6
7. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že prostředkem na leštění skla je oxid céru (CeO₂).
8. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že velikost částeček prostředku na leštění skla je mezi 10 nm a 1 um.
9. Zařízení k provádění způsobu podle nároků 1 až 8, obsahující stírač s lištou a ústrojí pro nanášení vody, vyznačující se tím, že lišta (10, 14) stírače obsahuje prostředek na leštění skla, nebo je jím potažena.
10. Zařízení podle nároku 9, vyznačující se tím, že na liště (10) vytvořené jako pryžová stírací lišta, je upravena vrstva (12) prostředku na leštění skla, nanesená natíráním, překartáčováním, nastříkáním nebo ponořením.
11. Zařízení podle nároku 9, vyznačující se tím, že do lišty (10), vytvořené jako pryžová stírací lišta, je mechanicky zapracován práškovitý prostředek na leštění skla.
12. Zařízení podle nároku 11,vyznačující se tím, že prostředek na leštění skla je do pryžové stírací lišty (10) zalisován nebo zaválcován.
13. Zařízení podle nároku 11,vyznačující se tím, že prostředek na leštěni skla je ve vnější oblasti pryžové stírací lišty (10) mechanicky a/nebo tepelně nastřelen.
14. Zařízení podle nároku 9, vyznačující se tím, že lišta (10), vytvořená jako pryžová stírací lišta, sestává

ze směsi pryžového materiálu a prostředku na leštění skla. 15.Zařízeni podle nároku 9, vyznačuj í c i s e t í m, že lišta (14) , jako nosič prostředku na leštění skla, je vytvořena jako oddělená leštící lišta. 16.Zařízeni podle nároku 15, vyznačuj i c í s e t í m,

že leštící lišta (14) je uspořádána na odděleném leštícím stírači.
17. Zařízení podle nároku 15 nebo 16, vyznačující se tím, že leštící lišta (14) je vytvořena jako lišta z pěnovitého materiálu.
18. Zářízeni podle nároků 15 až 17, vyznačující se tím, že je opatřeno lahvi nebo tubou, v níž je uložen čisticí prostředek ve formě suspenze nebo pasty.