CZ280564B6 - Z-2-Acylamino-3-monosubstituované propenoáty, způsoby jejich výroby a antibakteriální přípravky s jejich obsahem - Google Patents

Abstract

Z-2-Acylamino-3-monosubstituované propenoáty R.sup.3.n.HC=C(R.sup.2.n.CONH), (COOP.sup.1.n.), kde R.sup.1.n. znamená atom vodíku, alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, di(C.sub.1-2.n.alkyl)amino(C.sub.1-3.n.alkyl) nebo kation přijatelný z farmaceutického hlediska; R.sup.2.n. znamená uhlovodíkový zbytek o 3 až 10 atomech uhlíku, v němž může být 1 až 6 atomů vodíku nahrazeno atomy halogenu a neterminální methylenová skupina může být nahrazena atomem kyslíku nebo atomem síry včetně oxidované formy síry, R.sup.3.n. znamená uhlovodíkový zbytek o 1 až 15 atomech uhlíku, v němž může být 1 až 6 atomů vodíku nahrazeno atomy halogenu, neterminální methylenová skupina může být nahrazena atomem kyslíku nebo síry včetně oxidované formy síry a koncový atom vodíku může být nahrazen hydroxylovou nebo thiolovou skupinou nebo aminoskupinou, která je popřípadě derivatizována ve formě acylaminoskupiny s 1 až 2 atomy uhlíku, ureidoskupiny, amidinové, guanidinové, monoalkylaminové, dialkylaminové a trialkylaminové ŕ

Description

Vynález se týká nových Z-2-acylamino-3-monosubstituovaných propenoátů, které jsou účinné jako inhibitory dipeptidázy, způsobů jejich výroby a antibakteriálních přípravků, obsahujících kombinaci těchto látek s antibiotiky ze skupiny thienamycinu.

Dosavadní stav techniky

V poslední době .byla popsána nová skupina antibiotik s kondenzovaným β-laktamovým kruhem včetně thienamycinu a jeho polosyntetických derivátů, epithenamycinů a olivanových kyselin. Tyto sloučeniny budou dále podrobněji popsány a budou označovány jako sloučeniny ze skupiny thienamycinu. Tyto látky mají vysokou antibakteriální účinnost, jsou však velmi rychle metabolizovány v organismu savců.

K metabolizmu dochází především v ledvinách a z ledvin byl získán enzym, který katalyzuje inaktivaci thienamycinu hydrolýzou β-laktamového kruhu. Enzym byl pak lokalizován cytologicky a byla zjišťována jeho specifičnost vzhledem k substrátu a možnost inhibice, přičemž bylo zjištěno, že tento enzym je velmi podobný ledvinové dipeptidáze (A.C.3.4.12.11), která bývá v literatuře nazývána také dehydropeptidáza-I, avšak není s tímto enzymem totožná. β-laktamázovou účinnost je možno prokázat pouze vzhledem ke skupině thienamycinu. Zatím nejsou známy žádné příklady metabolizmu, spojeného s odštěpením β-laktamového kruhu u savců pro žádné z dosud známých antibiotik β-laktamového typu, jako jsou například peniciliny a cefalosporiny.

Chemické látky, které selektivně inhibují metabolizmus dipeptidázy (E.C.3.4.13.11), se nazývají inhibitory dipeptidázy.

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu jsou Z-2-acylamino-3-monosubstituované propenoáty obecného vzorce I

R³ H \ / í (i), c

/ x

R^ZCONH COOR·¹ kde

R¹ znamená atom vodíku, alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, di(^cl_₂alkyl JaminoíC^-j)skupinu nebo kation , přijatelný z farmaceutického hlediska;

-1CZ 280564 B6

R² znamená uhlovodíkový zbytek o 3 až 10 atomech uhlíku, v jehož uhlíkovém řetězci může být 1 až 6 atomů vodíku nahrazeno atomy halogenu, a methylenová skupiny v odlišné než terminální poloze může být nahrazena atomem kyslíku nebo atomem síry, včetně oxidované formy síry,

R³ znamená uhlovodíkový zbytek o 1 až 15 atomech uhlíku, v jehož uhlovodíkovém řetězci může být 1 až 6 atomů vodíku nahrazeno atomy halogenu, methylenová skupina v odlišné než terminální poloze může být nahrazena atomem kyslíku nebo síry včetně oxidované formy síry, a koncový atom vodíku může být nahrazen hydroxylovou nebo thiolovou skupinou, nebo aminoskupinou, která je popřípadě derivatizována ve formě acylaminoskupiny s 1 až 2 atomy uhlíku, ureidoskupiny, amidinové skupiny, guanidinové skupiny, monoalkylaminové, dialkylaminové a trialkylaminové skupiny s 1 až 2 atomy uhlíku v každé z alkylových částí, dále karboxyskupinou, skupinou vzorce (HO)₂P(O)nebo -SO₃OH, nebo příslušnou alkylesterovou nebo alkylamidovou skupinou s 1 až 2 atomy uhlíku v alkylové části, odvozenou od některé z těchto kyselých skupin, kyanoskupinou, nebo jejich kombinacemi, jako například vhodným terminálním zbytkem aminokyseliny,

O přičemž v případě, že R znamena alkylskupinu s 1 az 4 atomy o uhlíku s přímým řetězcem, nepředstavuje R alkylskupinu s 1 az 4 atomy uhlíku s přímým řetězcem.

Dále je předmětem vynálezu způsob výroby sloučenin obecného vzorce I, kde R¹ znamená atom vodíku, alkylskupinu s 1 až 6 atomy > * 2 uhlíku, nebo kation, přijatelný z farmaceutického hlediska, a R a R³ mají význam, uvedený v nároku 1, podle nároku 1, jehož podstata spočívá v tom, že se 1 až 4 díly hmotnostní 2-ketokyseliny obecného vzorce

O

R^JCH₂-CCO₂H , kde R³ má význam uvedený v nároku 1, nebo jejího alkylesteru s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylovém zbytku, kondenzují s 1 dílem amidu obecného vzorce

O ₂ II r^zcnh₂ , kde R² má význam uvedený v nároku 1, refluxováním reakční směsi v inertním rozpouštědle, jako je toluen nebo methylisovalerát za současného azeotropického oddělování vody, načež se popřípadě vzniklá volná kyselina obecného vzorce I převede na svůj alkylester s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylovém zbytku, nebo se vzniklý ester převede na volnou kyselinu, nebo se vzniklý produkt převede na svou farmaceuticky přijatelnou sůl.

-2CZ 280564 B6

Předmětem vynálezu je i způsob výroby sloučenin obecného vzorce I podle nároku 1, jehož podstata spočívá v tom, že se uvede do reakce chlorid kyseliny obecného vzorce ¹¹ R^-CCl , kde R² má svrchu uvedený význam, s terc.butylesterem α-aminokyseliny obecného vzorce

H ₃ I R^J-CH₂-C-COO-C-(CH₃)₃ , nh₂ kde

R³ má svrchu uvedený význam, za přítomnosti zásady s následnou oxidativní adicí methoxidu sodíku a na výsledný produkt se působí bezvodým chlorovodíkem, načež se popřípadě výsledný produkt převede na svou adiční sůl s kyselinou, přijatelnu z farmaceutického hlediska nebo jiný ester v rámci definice R¹.

Konečně je předmětem vynálezu také antibakteriální přípravek na bázi antibiotika ze skupiny thienamycinu, jako je thienamycin, N-formimidoylthienamycin a N-acetylimidoylthienamycin, jehož podstata spočívá v tom, že obsahuje kombinaci tohoto antibiotika s inhibitorem dipeptidázy obecného vzorce I podle nároku 1 v hmotnostním poměru první látky ke druhé látce v rozmezí od 1:3 do 30:1.

o _e

Terminální atom vodíku v substituentu R muže být tedy rovněž nahrazen hydroxylovou skupinou nebo thiolovou skupinou, která může být acylována například alkankyselinou o 1 až 8 atomech uhlíku, nebo karbamoylována včetně alkylových a dialkylových derivátů karbamátu. Atom vodíku může být nahrazen také aminoskupinou, která může být substituována a může tedy jít o acylaminoskupinu, ureidoskupinu, amidinovou skupinu, guanidinovou skupinu nebo aminoskupinu, substituovanou alkylovou skupinou, popřípadě dále substituovanou, včetně kvarterních amoniových skupin, Dále může jít o substituci skupinami kyselé povahy, například zbytkem kyseliny karboxylové, fosfonové nebo sulfonové, nebo estery, nebo amidy těchto kyselin, nebo kyanoskupinou, nebo může jít o kombinaci těchto substituentů, zvláště v případě terminálních aminoskupin.

Substituent R² znamená s výhodou rozvětvený alkyl nebo cykloalkyl o 3 až 10 atomech uhlíku s výjimkou skupin, v nichž atom uhlíku, který se nachází těsně vedle karbonylové skupiny, je terciární. Mimoto v případě, že R³ znamená alkyl o 1 až 4 atomech uhlíku s přímým řetězcem, má R² odlišný význam od alkylového zbytku o 1 až 4 atomech uhlíku s přímým řetězcem. Substituent R¹

-3CZ 280564 B6 znamená atom vodíku, alkyl o 1 až 6 atomech uhlíku nebo dialkylaminoalkyl, například skupiny -CH₂CH₂N(C₂H₅)₂, -CH₂CH(CH₃)N(CH₃)₂.

Některé sloučeniny vzorce II jsou asymetrické. Racemická kyselina Z-(2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenová byla rozdělena. Bylo zjištěno, že účinnost je vázána na pravotočivý isomer, který má S-konfiguraci.

V substituentu R² lze rozlišit následující podskupiny:

-R⁴ (IA) kde

R⁴ znamená uhlovodíkový zbytek o 3 až 10 atomech uhlíku s přímým, rozvětveným nebo cyklickým řetězcem, popřípadě substituovaným svrchu uvedeným způsobem,

-R⁵R⁶ (IB) kde

R⁵ znamená cykloalkyl o 3 až 6 atomech uhlíku,

R⁶ znamená jednu nebo dvě alkylové skupiny, popřípadě spojené a tvořící další kruh na cykloalkylovém kruhu, přičemž tyto substituenty mohou být dále substituovány svrchu uvedeným způsobem,

-R⁷R⁸ (IC) kde

R⁷ znamená alkylenovou skupinu o 1 až 3 atomech uhlíku a

R⁸ znamená cykloalkyl o 3 až 6 atomech uhlíku, přičemž tyto substituenty mohou být dále substituovány svrchu uvedeným způsobem.

Dále budou uvedeny sloučeniny, které spadají do rozsahu jednotlivých podskupin:

IA:

kyselina Z-2-isovaleramido-2-pentenová,

Z-2-isovaleramido-2-butenoát, kyselina Z-2-isovaleramido-2-butenová, kyselina Z-2-benzamido-2-butenová, kyselina Z-2-(3,5,5-trimethylhexanamido)-2-butenová, kyselina Z-2-cyklobutankarboxamido-2-butenová, kyselina Z-2-cyklopropankarboxamido-2-pentenová, kyselina Z-2-cyklopropankarboxamido-2-butenová,

-4CZ 280564 B6

kyselina	Z-2-(3-methylvaleramido)-2-butenová,
kyselina	Z-2-cykloheptankarboxamido-2-butenová,
kyselina	Z-2-nonanamido-2-butenová,
kyselina	Z-2-cyklohexankarboxamido-2-butenová,
kyselina	Z-2-(4-methylvaleramido)-2-butenová,
kyselina	Z-2-terc.butylacetamido-2-butenová,
kyselina	Z-2-oktanamido-2-butenová,
kyselina	Z-2-butyramido-2-butenová,
kyselina	Z-2-valeramido-2-butenová,
kyselina	Z-2-cyklopentankarboxamido-2-butenová,
kyselina	Z-2-(6-methylheptanamido)-2-butenová,
kyselina	Z-2-hexanamido-2-butenová,
kyselina	Z-2-(3,7-dimethyloktanamido)-2-butenová,
kyselina	Z-2-(3,7-dimethyl-6-oktanamido)-2-butenová,
kyselina	Z-2 - (chlorvaleramido)-2-butenová,
kyselina	Z-2-(3-chlorbenzoylamido)-2-butenová,
kyselina	Z-2-(2-chlorbenzamido)-2-butenová,
kyselina	Z-2-nonanamido-2-butenová,
kyselina	Z-2-(6-bromhexanamido)-2-butenová,
kyselina	Z-2-(3,3-dimethylpropenamido)-2-butenová,
kyselina	Z-2-benzamido-2-cinnamová,
kyselina	Z-2-benzamido-2-pentenová,
kyselina	Z-2-benzamido-5-methoxy-2-pentenová,
kyselina	Z-2-benzamido-2-hexanadiová,
kyselina	Z-2-isovaleramido-2-oktenová,
kyselina	Z-2-isovaleramido-2-cinnamová,
kyselina	Z-2-isovaleramido-2-hexendiová,
kyselina	Z-2-cyklopropankarboxamido-2-cinnamová,
kyselina	Z-2-cyklopropankarboxamido-2-hexendiová,

-5CZ 280564 B6

kyselina	Z-2-(5-methoxy-3-methylvaleramido)-2-butenová,
kyselina	Z-2-ethylthioacetamido-2-butenová,
kyselina	Z-2-(2,2-dichlorcyklopropankarboxamido)-2-butenová,
kyselina	Z-2-(2-ethylhexanamido)-2-butenová,
kyselina	Z-2-di-n-propylacetamido-2-butenová,
IB: kyselina	Z-(2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-butenová,
kyselina	(+)-Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-butenová,
kyselina	Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-pentenová,
kyselina	Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenová,
kyselina	Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-hexenová,
kyselina	Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-cinnamová,

kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-5-methoxy-2-pentenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-4,4,4-trifluor-2-butenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-3-(2-chlorf enyl)propenová,

kyselina	Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-hexendiová,
kyselina	Z-2-(2-ethylcyklopropankarboxamido)-2-butenová,
kyselina	Z-2-(2,2-diethylcyklopropankarboxamido)-2-butenová,
kyselina	Z-2-(2,2-diethylcyklopropankarboxamido)-2-pentenová,

kyselina Z-2-(2-isopropyl-2-methylcyklopropankarboxamido)-2-butenová, kyselina Z-2-(2-methylcyklohexankarboxamido)-2-butenová, kyselina Z-5-kyano-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-pentenová, kyselina Z-5-(Ν,Ν-dimethylkarbamoyl)-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-pentenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-5-methansulfonyl-2-pentenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-5-ethoxy-karbonyl-2-pentenová,

-6CZ 280564 B6 kyselina Z-2-(2-methylcyklopropankarboxamido)-2-butenová, methyl-Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-butenoát, ethyl-Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-butenoát,

2- dimethylaminoethylester kyseliny Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-butenová,

3- diethylaminopropylester kyseliny Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-pentenová, kyselina Z-2-(2,3-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-butenová, kyselina Z-2-(3,3-dimethylcyklobutankarboxamido)-2-butenová, kyselina Z-2-(2-spirocyklopentankarboxamido)-2-butenová, kyselina Z-2-(2-terc.butyl-3,3-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-butenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-4-methyl-2-pentenová, kyselina Z-2-(2-terc.butylcyklopropankarboxamido)-2-butenová, kyselina Z-2-(2-fenylcyklopropankarboxamido)-2-butenová, kyselina Z-3-cyklohexyl-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)propenová,

Z-5-karboxy-5-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-4-pentenamidin, kyselina Z-5-dimethylamino-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-pentenová, kyselina Z-3-cyklopropyl-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)propenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2,5-hexadienová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-4-fenyl-2-butenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-6-merkapto-2-hexenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-5-methylthio-2-pentenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-5-fosfono-2-pentenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-heptenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-5-fenyl-2-pentenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-nonenová,

-7CZ 280564 B6 kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-decenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-tridekanová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-6-methoxy-2-hexenová a 5-methoxy-2-pentenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-6-methyl-2-heptenová, kyselina Z-4-cyklohexyl-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-butenová,

IC:

kyselina	Z-2-cyklobutylacetamido-2-butenová,
kyselina	Z-2-cyklopentylácetamido-2-butenová,
kyselina	Z-2-cyklohexylacetamido-2-butenová,
kyselina	Z-2-(4-cyklohexylbutyramido)-2-butenová,
kyselina	Z-2-cyklopropylacetamido-2-butenová,
kyselina	Z-2-cyklopropylacetamido-2-pentenová,
kyselina	Z-2-(3-cyklopentylpropionamido)-2-butenová,
kyselina	Z-2-(3-cyklohexylpropionamido)-2-butenová,
kyselina	Z-2-[4-(2-thienyl)butyramido]-2-butenová,

kyselina Z-2-(4-fenylbutyramido)-2-buten(D,L-a-lipoamido)-2-pentenová, kyselina Z-2-(D,L-a-lipoamido)-2-cinnamová, kyselina Z-2-[3-(2-tetrahydrofuryl)propionamido]-2-butenová.

η

Zvláště výhodnými substituenty ve významu R jsou 2,2-dimethylcyklopropylová a 2,2-dichlorcyklopropylová skupina.

O

Zvláště výhodnými skupinami ve významu R jsou N-alkylove skupiny ve sloučeninách, obsahujících 1 až 9 uhlíkových atomů, zvláště N-methylové skupiny ve sloučeninách o 1 až 9 atomech uhlíku s terminálním substituentem, kterým je kvarterní atom dusíku, derivát aminu nebo skupina, odvozená od aminokyseliny.

Pod pojmem kvarterní atom dusíku se rozumí tetrasubstituovaný nebo heteroaromatický atom dusíku s kladným nábojem. Jinak může jít o amonnou skupinu, substituovanou uhlovodíkovými skupinami o 1 až 7 atomech uhlíku, které mohou být stejné nebo různé.

Pod pojmem derivát aminu se rozumí aminoskupina, acylaminoskupina, ureidoskupina, amidinová skupiny, guanidinová skupiny a alkylové deriváty těchto skupin.

-8CZ 280564 B6

Pod pojmem skupina, odvozená od aminokyseliny se rozumí například cysteinylová skupina (-SCH-jCH(NH₂ )COOH) , nebo sarkosylová skupina -N(CH₃)CH₂COOH, v nichž došlo k náhradě vodíku, vázaného na atom kyslíku, dusíku nebo síry v známých aminokyselinách.

Zvláště výhodnými sloučeninami znamená 2,2-dimethylcyklopropylovou jsou ty látky, v nichž R² skupinu nebo 2,2-dichlorO cyklopropylovou skupinu a R znamena uhlovodíkový zbytek o 3 až 7 atomech uhlíku bez terminálního substituentu nebo s terminálním substituentem, kterým je trimethylamoniová skupina, amidinová skupina, guanidinová skupina, 2-amino-2-karboxyethylthioskupina nebo ureidoskupina. Specifické příklady výhodných sloučenin budou dále uvedeny.

vnitřní sůl kyseliny Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8-trimethylamoiumhydroxid-2-oktenová, vnitřní sůl kyseliny Z-2-(2,2-dichlorcyklopropankarboxamido)-8-trimethylamoniumhydroxid-2-oktenové, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8-amidino-2-oktenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8-guanidino-2-oktenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8-uredio-2-oktenová, kyselina Z-8-(L-2-amino-2-karboxyethylthio)-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenová (racemická a pravotočivá forma) a kyselina Z-2-(2,2-dichlorcyklopropankarboxamido)-2-oktenová.

Svrchu uvedeným sloučeninám byla připsána konfigurace Z (J. E. Blackwood a další, J. Am. Chem. Soc. 90., str. 509 (1968) na základě jejich NMR-spektra analogicky s publikací A. Srinavasan a další Tetrahedron Lett., 891 (1976).

Přestože tyto sloučeniny vzorce I, v nichž R¹ znamená atom vodíku, jsou popisovány a pojmenovány jako volné kyseliny, je zcela zřejmé, že je možno stejné jako tyto látky použít i z farmaceutického hlediska přijatelné deriváty těchto kyselin, například soli s alkalickými kovy, soli s kovy alkalických zemin, amonné soli nebo soli s aminy. Vhodnými solemi jsou například soli sodné, draselné, vápenaté, nebo tetramethylamoniové.

Jak již bylo uvedeno, jsou sloučeniny, vyrobené způsobem podle vynálezu, inhibitory dipeptidázy (E.C.3.4.13.11) a je možno je použít ve směsi s antibakteriálními sloučeninami, které podléhají degradaci v ledvinách. Skupina antibiotik základního významu pro toto použití současně s Z-2-acylamino-3-monosubstituovanými propenoáty podle vynálezu jsou sloučeniny ze skupiny thienamycinu.

-9CZ 280564 B6

Pod pojmem sloučeniny ze skupiny thienamycinu se rozumí velký počet přírodně se vyskytujících, semisyntetických nebo syntetických derivátů nebo analogů těchto sloučenin, které mají β-laktamový kruh s dalším kondenzovaným kruhem. Tyto sloučeniny je možno považovat za 6- a popřípadě 2-substituované kyseliny 2-penem-3-karboxylové a l-karbodethia-2-penem-3-karboxylové nebo l-azabicyklo[3.2.0]-2-hepten-7-on-2-karboxylové kyseliny.

Specifické sloučeniny, zvláště použitelné k tomuto účelu, je možno vyjádřit obecným vzorcem II

COOH (II) kde

X

znamená methylenovou skupinu nebo atom síry, * * znamena atom vodíku, skupinu -S-CH₂CH₂NHR kde

R³ znamená atom vodíku, acetylovou skupinu, formimidoylovou skupinu a acetimidoylovou skupinu, skupinu —S(O)-CH=CHNHCOCH₃ nebo skupinu -S-CH=CHNHCOCH₃ a

R znamená atom vodíku nebo skupinu -CHCH₃

kde *7

R znamená atom vodíku, hydroxyskupinu nebo sulfonyloxyskupinu.

Do svrchu uvedeného strukturního vzorce jsou zahrnuty také všechny stereoisomerní formy.

Všechny sloučeniny obecného vzorce II jsou popsány v literature. V případe, ze X znamena methylenovou skupinu, R znamena skupinu SCH₂CH₂NH₂, a R⁶ znamená skupinu CH(OH)CH3, jde o thienamycin, antibiotikum, produkované S. cettleya, popsané v US patentu č. 3 950 367 z 13. dubna 1976. Fermentační produkt N-acetylthioenamycin, v němž R⁶ znamená skupinu CH(OH)CH3 a R³ znamená acetyl, je produkt, nazývaný 924A z belgického patentu č. 848 346 ze 16. května 1977. N-imidoylderivát je popsán v belgickém patentu č. 848 545 z 20. května 1977. Sloučeniny s nenasyceným postranním řetězcem, nazývané N-acetyldehydrothienamycin a 9244A₅ jsou fermentační produkty, popsané v US SN 788 491, přihláška byla podána 18. dubna 1977 jako Čase 16022, a mimoto v belgickém patentu 866 035 ze 17. října 1978. Epimerní formy N-acetylthien

-10CZ 280564 B6 amycinu, nazývané také 890A a 890A₃, stejně jako desacetyl 890A a desacetyl 890A₃, byly popsány ve francouzské přihlášce 763 887, podané 19. listopadu 1976 a v US SN 634 300, podané 21. listopadu 1975 jako Čase 15745, jakož i belgickém patentu č. 848 349 ze 16. května 1977. Epimerni formy nenasyceného thienamycinu, nazývané 890A₂ a 890A₅, jsou popsány ve vyložené francouzské přihlášce z 28. dubna 1976, Čase 15839. N-acetylované sloučeniny, obsahující 6-sulfonyloxyskupinu, nazývané 890A_g a 890A₁₀, jsou popsány ve francouzském patentu č. 7 743 456 ze 16. listopadu 1977 s US prioritním dokladem ze dne 17. listopadu 1976, Čase 15935 a ve francouzském patentu č. 7 734 457 ze 16. listopadu 1977 s US prioritním dokladem ze dne 17. listopadu 1976, Čase 15936. Desacetylanalogy sloučenin 890A_g a 890A₁₀ jsou popsány v US SN 860 665, který byl podán 11 února 1977 jako Čase 15975 a padl a v jeho pokračování US SN 860 665, který byl přihlášen 15. prosince 1977, jakož i z francouzského patentu 7 803 666 z 9. února 1978 a z US SN 767 920, který byl podán 11. února 1977 jako Čase 15976 a padl, jakož i jeho pokračování US SN 006 959, který byl podán 25. ledna 1979 a z francouzského patentu č. 7 803 667, který byl podán 9. února 1978. Některé sloučeniny, převážně deriváty 890A_g a 890A₁₀, jsou rovněž známy jako deriváty kyseliny olivanové a byly popsány v publikaci Corbett a další, J. Chem. Soc. Chem. Commun. 1977, č. 24, strany 953 až 954. Sloučeniny vzorce I, v nichž R² znamená atom vodíku a které jsou rovněž nazývány descysteaminylthienamyciny byly popsány v US SN 668 898 z 22. března 1976, Čase 15866, který padl a v jeho pokračování US SN 847 297, který byl podán 31. října 1977 a padl, jakož i v belgickém patentu č. 867 227 ze dne 20. listopadu 1978.

Sloučeniny, v nichž R⁶ znamená atom vodíku a X znamená methylenovou skupinu, byly popsány v US SN 843 171, který byl podán 1. ledna 1977 jako Čase 15902 a v NSR patentu č. 2 751 624.1, ze dne 18. listopadu 1977.

Antibiotikum ze skupiny thienamycinu, v němž R² znamená skupinu -SCH₂CH₂NHAc a R⁶ znamená ethylový zbytek, bylo popsáno pod názvem PS-5 v publikaci K. Okaimura a další, J. Antibiotics 31 str. 480 (1978), a v belgickém patentu č. 865 578.

Sloučeniny, v nichž X znamená atom síry a které jsou rovněž popisovány jako penemové sloučeniny, byly uvedeny v publikaci R. B. Woodward Recent Advances in the Chemistry of β-Lactam Antibiotics, J. Alks (Ed), The Chemical Society, Londýn, 1977, str. 167, R. B. Woodward, Abstracts of Uppsala University 500 Years Symposium on Current Topics in Drug Reasearch, Uppsala, Švédsko, říjen str. 1921 (1977) Acta. Pharm. Suecica, sv. 14, Supplement, str. 23, a US patent č. 4 070 477 z 24. ledna 1978.

Zvláště výhodnými sloučeninami ze skupiny thienamycinů jsou N-formimidoylové a N-acetamidoylové deriváty thienamycinu. Krystalická forma N-formimidoylthienamycinu, popsaná v poslední době, je rovněž použitelná. Dále bude uveden výhodný způsob výroby této sloučeniny.

-11CZ 280564 B6

Způsob výroby krystalického N-formimidoylthienamycinu

Stupeň A - Benzylformimidáthydrochlorid

Do baňky o obsahu 3 litry se třemi hrdly, opatřené nálevkou, míchadlem a zpětným chladičem, se vloží směs 125 g (1,15 mol) benzylalkoholu, 51 g (1,12 mol) formamidu a 1 200 ml bezvodého etheru. Směs se energicky míchá při teplotě místnosti 20 až 25 ”C v dusíkové atmosféře, načež se kapací nálevkou po kapkách přidá 157 g (1,12 mol) benzoylchloridu v 50 ml bezvodého etheru. Přidávání trvá 50 minut.

Reakční směs se míchá dalších 60 minut při teplotě místnosti, ether se odstraní slitím a přidá se 300 ml anhydridu kyseliny octové v 500 ml bezvodého etheru. Směs se míchá 30 minut při teplotě místnosti. Sraženina se nechá usadit a směs etheru a anhydridu kyseliny octové se slije. Pevný podíl se oddělí filtrací, promyje se 500 ml etheru a usuší ve vakuu hydroxidem draselným při teplotě 25 °C po dobu 2 hodin, čímž se ve výtěžku 67 % získá 130 g benzylformimidáthydrochloridu ve formě bílé pevné látky.

Produkt se analyzuje NMR-spektrem: δ (DMSO) 5,7 (s, 2H, OCH), 7,5 (s, 5H, φ), 9,0 (s, 1H, NC=N). Produkt je za tepla nestálý a při teplotě 0 °C a vyšší se rozkládá na formamid a benzoylchlorid. Při skladování při teplotě -20 °C po dobu 2 měsíců však nebylo možno zjistit žádný rozklad produktu.

Stupeň B - Způsob výroby derivátů thienamycinu

Thienamycin (6 litrů vodného roztoku o pH 6,5, to jest koncentrát fermentačního prostředí s obsahem 28 g thienamycinu), se vloží do kádinky o obsahu 12 litrů a zchladí se na teplotu 0 °C. Kádinka je opatřena pH-metrem a účinným míchadlem s vysokými otáčkami. Pak se upraví pH na hodnotu 8,5 opatrným přidáváním 3N hydroxidu draselného, který se přidává za energického míchání po kapkách injekční stříkačkou. Pak se přidá k roztoku 6 ekvivalentů, to jest přibližně 100 g, pevného benzylformimidáthydrochloridu po částech, přičemž se pH udržuje na hodnotě 8,5 ± 0,3 přidáváním 200 ml 3N hydroxidu draselného injekční stříkačkou. Přidávání trvá 3 až 5 minut. Pak se reakční směs míchá ještě 6 minut při teplotě 0 °C a pak se provádí kapalinová chromatografie, čímž je možno prokázat ukončení reakce. Pak se k roztoku přidává IN kyselina chlorovodíková až do pH 7. Změří se objem reakční směsi a roztok se analyzuje v ultrafialovém záření. Neutralizovaná reakční směs se zahustí na koncentraci 15 g/litr osmózou při teplotě nižší než 10 °C. Objem koncentrátu se znovu změří, pH se upraví v případě potřeby na hodnotu 7,2 až 7,4. Pak se koncentrát zfiltruje skleněnou nálevkou, opatřenou sintrem se střední velikostí pórů, k odstranění pevného podílu.

Stupeň C - Chromatografie na prostředky Dowex 50W x 2 až 20 g thienamycinu v objemu 750 až 1 000 ml se nanese při teplotě 0 °C na vrchol předem zchlazeného sloupce prostředku Dowex 50W x 2 o objemu 18 litrů v draslíkovém cyklu, pryskyřice má rozměr zrn 0,074 až 0,038 mm, sloupec se vymývá při teplotě 0 až 5 °C destilovanou deionizovanou vodou při rychlosti průtoku 90 ml/min a při tlaku 0 až 30 MPa.

-12CZ 280564 B6

Odeberou se předběžné frakce o objemu 4 litry, 2 litry a 1 litr a pak 18 frakcí o objemu 450 ml, a koncová frakce o objemu 2 litry. Každá frakce se zkoumá v ultrafialovém záření v ředění 1:100, extinkce NH₂OH byla vynechána, počítá se celkové množství NFT v každé frakci. Počáteční a koncové frakce se zkoumají na čistotu kapalinovou chromátografií a je možno slít frakce s vysokým obsahem produktu. Pak se pH takto slitých frakcí stanoví pH-metrem a bromthymolovou modří, načež se pH upraví v případě potřeby na hodnotu 7,2 až 7,4. Získá se množství 3 až 4 litry takto slitých frakcí, které se analyzují v ultrafialovém záření a stanoví se celkový obsah formamidinového derivátu. Jde obvykle o 75 % celkového výtěžku v množství 15 až 16 g. Frakce se zahustí osmózou při teplotě nižší než 10 °C pokud možno až do koncentrace 33 g/litr, případně na rotačním odpařovači při teplotě nižší než 28 °C. Získá se celkem 500 ml koncentrátu.

Stupeň D - Krystalizace N-formimidoylthienamycinu

Koncentrát z předchozího stupně se v případě potřeby upraví na pH 7,3 a obsah N-formimidoylthienamycinu se stanoví v ultrafialovém záření. Výtěžek je 85 až 90 %. Koncentrát se zfiltruje skleněnou nálevkou, opatřenou sintrem se středním průměrem pórů, do velké Erlenmeyerovy baňky. Přidá se pět objemů, 2 200 ml 3A ethanolu a roztok se míchá při teplotě místnosti 10 minut a pak při teplotě 0 °C 12 až 24 hodin.

Krystaly se oddělí filtrací za odsávání a promyjí se jedním objemem 250 ml 80% 3A ethanolu při teplotě 0 °C, a pak ještě jednou 25 objemy 100 ml 3A ethanolu při teplotě místnosti. Krystaly se usuší ve vakuu po dobu 12 až 24 hodin, čímž se ve výtěžku 40 % získá celkem 10 až 12 g N-formimidoylthienamycinu.

Analýza byla prováděna na 50 g N-formimidoylthienamycinu, připraveného svrchu uvedeným způsobem.

Analýza: vypočteno: C 45,42, H 6,03, N 13,24, S 10,10 %, nalezeno: C 45,82, H 5,72, N 13,10, S 10,14 %.

Zbytek po žíhání, vypočítáno 0,5, nalezeno 0,47 %.

[a]_D ²⁵ = 89,4°, T.G. = 6,8 %, spektrum v ultrafialovém záření > max ^{300 nm}' ^{E% 328}·

Kombinace nového chemického inhibitoru, vyrobeného způsobem podle vynálezu, a sloučeniny ze skupiny thienamycinu může tvořit farmaceutický prostředek, který obahuje dvě svrchu uvedené látky spolu s farmaceuticky přijatelným nosičem. Uvedené látky jsou obvykle užity v takovém množství, aby se poměr sloučeniny ze skupiny thienamycinu k inhibitoru pohyboval v rozmezí 1:3 až 30:1, s výhodou 1:1 až 5:1.

Obé složky je rovněž možno podávat odděleně. Je například možno podávat sloučeninu ze skupiny thienamycinu nitrosvalově nebo nitrožilně v dávce 1 až 100 mg/kg/den, s výhodou 1 až 20 nebo 1 až 5 mg/kg/den v rozdělené formě, to jest třikrát až čtyřikrát denně. Inhibitor je možno podávat odděleně perorálně nebo nitro

-13CZ 280564 B6 svalové, popřípadě nitrožilně v množství 1 až 100 mg/kg/den, s výhodou 1 až 30 nebo 1 až 5 mg/kg/den. Množství obou složek, podaných v průběhu jednoho dne, spadá do poměru, který byl svrchu uveden.

Nejvýhodnější známé dávky se podávají tak, že se podávají dvě krystalické sloučeniny, z nichž jedna je N-formimidoylthienamycin a druhá je kyselina (+)-Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenová, současně ve sterilní vodné nitrožilní injekci ve formě sodné soli, a to tak, že se podává 250 až 500 mg thienamycinu a jeho poměr k heptenové kyselině je přibližně 1:1, to znamená, že se podává rovněž 250 až 500 mg této kyseliny. Tato dávka padá v úvahu pro člověka o hmotnosti přibližně 80 kg a podává se 1 až 4x denně, to znamená, že se podává 3,1 až 25 mg/kg/den každé z uvedených látek.

Jednotlivé složky, ať se již podávají odděleně nebo společně, vyžadují použití z farmaceutického hlediska přijatelného nosiče pro perorální podání ve formě kapslí nebo tablet nebo roztoků, popřípadě suspenzí. Jednotlivé složky je také možno odděleně nebo společně rozpustit v injekčním rozpoutědle. Vhodné prosředky pro perorální podání mohou obsahovat ředidla, granulační činidla, konzervační látky, pojivá, chuťové látky a povlaky. Prostředek pro perorální podání může obsahovat želatinu, škrob, stearan hořečnatý a alginovou kyselinu, v tomto případě je nejvýhodnější uvedenou směs lisovat na tablety.

Jak již bylo uvedeno, je nejvýhodnější parenterální podání sloučeniny ze skupiny thienamycinu se současným parenterálním nebo perorálním podáním inhibitoru.

Zjištění účinnosti antibakteriální směsi

Jak již bylo uvedeno, byla prokázána pro thienamycin, jeho přírodní analogy a jeho semisyntetické deriváty, metabolická degradace u různých živočišných druhů, například u myši, krysy, psa, šimpanze a opice Rhesus. Rozsah metabolizmu je možno prokázat tím, že je možno jen malé množství těchto látek získat zpět z moči, a mimoto krátkým poločasem v krevní plazmě. Podstatou této degradace je odštěpení laktamového kruhu ledvinovou dipeptidázou (E.C.3.4.13.11), která byla poprvé popsána v publikacích Bergmann M. a Schleich Η., Z. Physiol. Chem., 205, 65 (1932), Greenstein, J. P., Advances in Enzymology, sv. VIII, Wiley-Interscience, (1948), New York, a Campbell B. J., Lin, Y-C., Davis, R. V. a Ballew E., The Purification and Properties of Particulate Renal Dipeptidase, Biochim. Biophys. Acta., 118, 371 (1966).

Schopnost sloučenin obecného vzorce I potlačit účinnost ledvinové dipeptidázy byla prokázána in vitro. Tím byla dokázána schopnost sloučenin inhibovat hydrolýzu glycyldehydrofenylalaninem (GDP), rozpustným preparátem dipeptidázy, izolované z ledvin vepřů. Postup byl prováděn následujícím způsobem: K 1 ml roztoku s obsahem 50 mmol MOPS (kyselina 3-(N-morfolino)propansulfonová) s obsahem pufru o pH 7,1 se přidá 5 μg lyofilizovaného enzymu a zkoumaná látka do konečné koncentrace 0,1 mmol. Po 5 minutách inkubace při teplotě 37 °C se přidá ještě GDP do koncentrace 0,05 mmol. Směs se inkubuje ještě 10 minut při teplotě 37 °C, načež se hydrolýza GDP měří změnou optické hustoty při 275 nm

-14CZ 280564 B6 v závislosti na čase. Inhibice enzymu se stanoví srovnáním s průběhem standardního pokusu, který neobsahuje žádný inhibitor, a vyjádří se ve formě konstanty K^. Jde o koncentraci inhibitoru, při níž dojde k 50% inhibici enzymu.

Jako substrát se užívá GDP místo thienamycinu z toho důvodu, že maximální rychlost hydrolýzy tohoto produkt dipeptidázou z ledvin je rychlejší, takže tento způsob vyžaduje menší množství enzymu. Jinak má GDP stejnou aktivitu pro renální dipeptidázu jako thienamycin a je identické pro oba uvedené substráty.

Mimo pokusu in vitro byl proveden pokus in vivo ke stanovení schopnosti zkoumaných látek zbrzdit metabolizmus, což by se mělo projevit zvýšením thienamycinového množství v moči u myši. Pokus byl prováděn tak, že byla podána zkoumaná látka nitrožilně nebo podkožně v dávce 10 až 100 mg/kg současně s 10 mg/kg thienamycinu. Množství thienamycinu v moči za 4 hodiny se pak srovnává s množstvím u kontrolní skupiny, které nebyla podána zkoumaná látka.

Množství thienamycinu v moči bylo ve všech případech měřeno použitím válce nebo kotoučů způsobem, který byl popsán v US patentu č. 3 950 357. Tento biologický pokus při použití mikroorganismu Staphylococcus aureus ATCC 6538 má rozsah 0,04 až 3,0 μg/ml.

Vynález bude osvětlen následujícími příklady.

Oddíl 1 - Příklady, dokládající účinnost

Příklad 1

Pokusy in vitro ml roztoku s obsahem 50 mmol MOPS pufru o pH 7,1 se smísí s 5 μg ledvinového enzymu vepřů a zkoumanou látkou do koncentrace 0,1 mmol. Po 5 minutách inkubace při 37 °C se přidá GDP do konečné koncentrace 0,05 mmol. Směs se inkubuje ještě 10 minut při teplotě 37 °C. Hydrolýza GDP se měří změnou optické hustoty v závislosti na čase při 275 nm. Inhibice enzymu se stanoví srovnáním se standardním pokusem bez inhibitoru a vyjádří se v procentech. Určí se konstanta jako koncentrace inhibitoru, nutná k 50% inhibici enzymu. Tyto hodnoty byly získány z velkého počtu pokusů in vitro při koncentracích, vyvolávajících menší i vyšší inhibici než 50 %. Výsledky jsou uvedeny v tabulce I.

-15CZ 280564 B6

Tabulka I

Sloučenina

COOH
H	|
r3 _ q	= C - NHCOR2

Inhibitor q

dipeptidázy R

R²

Inhibice při 1(H Μ (μΜ) ch₂ch₃

2* CH₃

0,18

0,39

2a* CH₃ /\z<H ^xch₃

100 0,12

2b* CH₃

19,8

3CH

CH₂CH₃

5CH

6CH

ch₃ ch₃

-CH₂CH-CH₂C(CH₃)₃ ch₃ —ch₃

921,7

873,2

814,4

834,6

-16CZ 280564 B6

Tabulka - pokračování

Inhibitor dipeptidázy	R3	R2	Inhibice při ΙΟ4 M	Ri (μΜ)
9	ch3	-ch2--<Q>	83	6,6
10 11	ch3 ch3		97 82	9 10
- CH2 - CB - CH2CH3 1
		ch3
12	-(cb2)4cb2			0,03
	^Cl
13	-(CH2)5N+(CH3)3
^Cl
		/X/Cííi		i,n
14	-(ch2)5n+(ch3)3	^ch3
15	-(CH2)5-NH-C=NH	^ch3
16	-(CH2)5NH-C-N+(CH3)2 NH
^ch3
17	B -(CB,)-S-CB9-C-COO' 1 + SHf			0,21
^ch3
18	ch3	-CH2C(CH3)3	75	20
19	ch3	-(ch2)6cb3	72	26

-17CZ 280564 B6

Inhibice K| při 10‘4 Μ (μΜ)

Tabulka - pokračování

ch₃

30 ch₃ ch₃

-(CH₂)2^ch3

(ch₂)₃ch₃

30

22

32 ch₃

30

ch3	-(CH2)4CH(CH3)2	57
ch3	-CH2CH2--
ch3	-ch2ch2--/ \	54

ch3	-CH2-(CH2)3 cH3	54	39
ch3	-(CH2)5CH3	49
ch3	-CH(CH2CH3)CH2CB2CH2CH3	33
CH]	-CH(CH2CH2CH3)2	13
ch3	-CH(CH3)2	31
hoo-ch2ch2	z2x	90	5

-18CZ 280564 B6

Inhibice při 10^ Μ (μΜ)

Tabulka - pokračování ch₃ ch₃ ch₃ ch₃

C0₃

CH₃(CH₂)₄ ch₃ (CH₃)₂CH ch₃ ch₃

-ch₂-ch-ch₂ch₂och₃ ch₃

CB₂C8₂CH₂ 8^ ch₂ch₂ch₂ch₂ci

ch₂ch₂ch₂

CH₂-CH(CH₃)₂

9

7019

6420

7211

906,5

2,6

100 0,45

0,54

0,86

1,6

-19CZ 280564 B6

Inhibice při lcH M (pM)

Tabulka - pokračování

Inhibitor dipeptidázy R

Ph

ČH₃

100

CH₃CH₂CH₂

ch₃

CH₃

CH₃(CH₂)₃

CH₃(CH₂)₄

HOOCCH₂CH₂

100

100

0,145

-20CZ 280564 B6

Inhibice při 1(H Μ (pM)

Tabulka - pokračování

Inhibitor drpeptidazy R

PhCH₂CH₂

100 0,15

0,33

CH₃SCH₂CH₂

ch₃

0,12

CH₃SO₂CH₂CH₂

CH₃(CH₂)₅

0,5

0,149

CH₃(CB₂)_fi

ch₃

0,092

CB₃(CH₂)g

0,14

-21CZ 280564 B6

Inhibice při 10‘⁴ M ^Ki (μΜ)

Tabulka - pokračování

Inhibitor , , , ₃ dipeptidazy R

PhCH₂

CH₃O(CH₂)₃ ch₃och₂ch₂ (ch₃)₃cch₂ (CH₃)₂CHCH₂CB₂

H₂OC(CH₂)₃

ch₂

0,44

0,28

0,32

0,15

0,048

0,39 * Sloučeniny 2, 2a a 2b jsou v racemické, levotočivé i pravotočivé formě.

-22CZ 280564 B6

Tabulka - pokračování

Inhibitor dipeptidazy R

Inhibice K| při 10^ Μ (pM)

CH₃(CH₂)₄

0,08

Příklad 2

Pokusy in vivo

Pokusy in vivo na myši byly prováděny následujícím způsobem: Myším samicím kmene Charles River CD o hmotnosti 20 g se podá podkožně chemický inhibitor. Po 2 minutách se podá nitrožilně určená dávka thienamycinu. Mimoto se vytvoří skupina kontrolních myší, které obdrží pouze thienamycin. Hladina thienamycinu v moči jako procento podané dávky byla měřena biologicky. Výsledky jsou uvedeny v tabulce II. Čísla sloučenin jsou totožná s čísly z tabulky I. Sloučenina 7 je kyselina 2-isovaleramido-2-butenová a sloučenina 10 je kyselina Z-2-cyklopropylkarboxamido-2-butenová.

Tabulka II

Sloučenina	Dávka mg/kg sloučeniny	Dávka mg/kg thienamycinu	% thienamycinu izolovaného z moči
7	50	10	53
7	10	10	53
10	50	10	56
kontrola	-	10	25-30

Příklad 3

Kyselina 2-isovaleramido-2-butenová (sloučenina 7) a kyselina Z—2—(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-butenová se podrobí pokusům in vivo v kombinaci s thienamycinem (THM) u myši způsobem podle příkladu 2. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách III a IV.

-23CZ 280564 B6

Tabulka III

Vliv současného podání kyseliny 2-isovaleramidobutenové (sloučenina 7) na izolaci thienamycinu z moči u myši (^a^

Způsob podání(b) Dávka mg/kg

Sloučenina 7 THM sloučenina 7

Izolace THM z moči THM v %

	IV nebo	SC	10	30±5
SC	SC	0,3	10	33
SC	IV	2	10	42
SC	SC	2	10	47
SC	IV	10	10	53
SC	SC	50	10	54
SC	IV	50	10	53
SC	SC	80	10	59
SC	SC	100	10	87

(a) myší samice kmene Charles River CD₁ o hmotnosti 20 g (b) současné podání

SC = podkožně

IV = nitrožilně

Tabulka IV

Vliv současného podání kyseliny Z-2-(2,2-dimethylcyklopropanna izolaci thienamycinu (sloučenina 2) karboxamido)-butenové z moči u myši ^^a)

Způsob podání^) Sloučenina 2	THM	Dávka mg/kg sloučenina 2	Izolace THM	THM V %
-	SC	-	10	30±5
SC	SC	0,1	10	35
SC	SC	0,3	10	40
SC	SC	1	10	46
SC	SC	10	10	60
SC	SC	30	10	73
(a) myší samice kmene (b) současné podání	Charles River CD-l	o hmotnosti	20 g

z moči

-24CZ 280564 B6

Příklad 4

V dalším pokusu na myších bylo možno prokázat, že systemická antibakteriální účinnost thienamycinu byla přibližně třikrát zvýšena současným podáním kyseliny 2-isovaleramido-2-butenové, jak je uvedeno v tabulce V.

Tabulka V

Vliv současného podávání kyseliny 2-isovaleramido-2-butenové

na systemickou	účinnost thienamycinu při	infekci Staphylococcus
aureus
		ED50, mg/kg
THM	samostatně	0,2
	+ 100 mg/kg inhibotoru	0,06

Příklad 5

Samec kmene beagle byl užit v pokusu pro stanovení vlivu inhibitorů dipeptidázy na izolaci N-formimidoylthíenamycinu v moči.

V kontrolním pokusu bylo psu podáno 5 mg/kg N-formimidoylthienamycinu nitrožilné bez inhibitoru. V druhém pokusu bylo užito totéž množství N-formimidoylthienamycinu, avšak mimoto byly podány tři dávky kyseliny Z-2-isovaleramido-2-butenové, každá v množství 20 mg/kg. První dávka byla podána těsně po injekci N-formimidoylthienamycinu, druhá dávka po 40 minutách a třetí po 60 minutách.

V třetím pokusu bylo jednorázově podáno 2 mg/kg kyseliny Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-butenové těsně před injekcí N-formimidoylthienamycinu. Výsledky jsou uvedeny v tabulce VI.

Tabulka VI

Izolace N-formimidoylthienamycinu z moči 3 hodiny po nitrožilním podání dávky 5 mg/kg u psa kmene Beagle

Zkoumaná látka % izolace z moči

N-formimidoylthienamycin7,8 + kyselina Z-2-isovaleramido-2-butenová46 + kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-butenová53

Oddíl 2 - Příklady, dokládající chemickou výrobu inhibitorů

Sloučeniny s inhibičním účinkem je možno vyrobit přímou kondenzaci příslušné 2-ketokyseliny nebo esteru a amidu vzorců III a IV

-25CZ 280564 B6

OO ¹¹2 H r^jch2cco2r + r²cnh2 (III)(IV) kde

R a R mají svrchu uvedený význam a

R znamená atom vodíku nebo alkyl.

Tímto způsobem se získají sloučeniny obecného vzorce I.

Reakce se obvykle provádí tak, že se smísí kyselina s amidem v poměru 1 až 4:1 v inertním rozpouštědle, například v toluenu nebo methylisovalerátu a zahřívá se na teplotu varu pod zpětným chladičem za současného azeotropního odstranění vody po dobu 3 až 48 hodin, s výhodou 5 až 24 hodin. Po zchlazení se z roztoku získá produkt v krystalické formě, výsledný produkt však je také možno izolovat extrakcí s použitím báze. Produkt je možno překrystalovat známým způsobem. Při kondenzaci ketoesterů je nutno přidat malé množství kyseliny p-toluensulfonové jako katalyzátoru. Tento katalyzátor rovněž urychlí kondenzační reakci při použití některých ketokyselin.

Dalším možným způsobem výroby nových sloučenin s inhibičním účinkem je reakce α-aminokyseliny ve formě terc.butylesteru s chloridem kyseliny.

(V) (VI) kde

R² a R³ mají svrchu uvedený význam.

Reakce se provádí za přítomnosti báze, například triethylaminu v rozpouštědle, například methylenchloridu. Výsledný N-acylovaný produkt vzorce VII se pak oxiduje působením terc.butylhypochloritu s následným přidáváním methoxidu sodného. Tímto způsobem se získá 2-methoxyderivát vzorce VIII a/nebo α,β-memasycený ester vzorce IX. Dalším působením bezvodé kyseliny chlorovodíkové se sloučeniny vzorce VIII nebo IX, nebo jejich směs, převádí na žádanou α,β-nenasycenou volnou kyselinu vzorce II.

r³ch₂chco₂c(ch₃)₃

NHCR² II o (VII)

OCHo

I

R-^$CH₂CCO₂C(CH₃ )₃

NHCR²

II o

(VIII)

-26CZ 280564 B6 r³ch=cco₂c(ch₃)₃

NHCR²

II o (ix) kde

R² a R³ mají svrchu uvedený význam.

O

Nektere sloučeniny, v nichž R nese koncový substituent, a to aminoskupinu, kvarterní atom dusíku, thioderivát, alkoxyskupinu, guanidinovou skupinu, acyloxyskupinu nebo kyanoskupinu, je možno snadno vyrobit z meziproduktu, který nese v koncové poloze atom bromu. Sloučeniny se substituovanou aminoskupinou, například formamidovou skupinou, ureidoskupinou a acylamidoskupinou (acetamidoskupinou), je možno vyrobit ze sloučenin s aminoskupinou reakcí s benzylformimidáthydrochloridem, kyanátem draselným a příslušným anhydridem kyseliny, například anhydridem kyseliny octové.

Vynález bude osvětlen následujícími příklady, znázorňujícími výrobu účinných látek.

Některé sloučeniny, v nichž R³ má koncový substituent, a to aminoskupinu, kvarterní dusíkový atom, thiolovou skupinu nebo karboxylovou skupinu, je možno ve formě derivátů získat z meziproduktu, v němž je koncovým substituentem atom bromu. Tento meziprodukt je možno vyjádřit obecným vzorcem X

COOR¹ /

C-R²

I II H O kde n je počet uhlíkových atomů v požadovaném uhlovodíkovém řetězci, to jest celé číslo 3 až 7 a

R¹ a R² mají svrchu uvedený význam.

Mají-li být získány sloučeniny, v nichž substituent R³ má jako koncovou skupinu trimethylamoniovou skupinu, uvede se svrchu uvedený meziprodukt v reakci s trimethylaminem. Má-li být získána aminoskupina, uvede se tento meziprodukt v reakci s amoniakem. V případě požadované guanidinové skupiny se provádí reakce s guanidinem a při výrobě thioderivátů včetně 2-amino-2-karboxyethylthioskupiny se uvede meziprodukt v reakci s hydrochloridem cysteinu nebo s příslušným merkaptanem. V případě, že má být získán derivát aminoskupiny, například formamidinová skupina, ureidoskupina nebo acylamidová skupina, je možno užít sloučenin, které obsahují aminoskupinu a provádět reakci s hydrochloridem o-benzylformimidátu, kyanidu draselného a příslušného anhydridu kyseliny, například anhydridu kyseliny octové.

-27CZ 280564 B6

Dalším možným způsobem pro výrobu sloučenin, v nichž R³ obsahuje jako koncovou skupinu thioskupinu, je způsob, při němž se využívá jako meziproduktu chlorketoesteru obecného vzorce XI

O

Cl - (CH₂)_n - ch₂ - C - CO₂R (XI) kde

Ran mají svrchu uvedený význam, a tato látka se uvádí v reakci s příslušným amidem obecného vzorce IV

O ¹¹

R^ - C - NH₂ (IV) kde

R ma svrchu uvedený význam, v toluenu při teplotě varu pod zpětným chladičem za přítomnosti katalytického množství kyseliny p-toluensulfonové. Výsledný produkt se podrobí hydrolýze za vzniku kyseliny a atom chloru se odstraní reakcí s příslušným merkaptanem. Tato reakce je velmi cenná, protože dovoluje použití chirálního amidu obecného vzorce IV, čímž umožňuje přípravu funkčního postranního řetězce. Mimoto je možno převést směs isomerů Z a E po kondenzaci přímo na formu Z přidáním kyseliny do pH 3 a zahřátím na 90 °C na 3 minuty. Izolace je rychlá a jednoduchá.

Příklad 6

Kyselina Z-2-isolvaleramido-2-butenová

Roztok 1,07 g (10,5 mmol) kyseliny 2-ketomáselné a 0,71 g (7,0 mmol) isovaleramidu v 15 ml toluenu se míchá při teplotě varu pod zpětným chladičem, přičemž se voda zachycuje v Dean-Starkově přístroji. Po 5 hodinách se roztok zchladí, čímž dojde ke krystalizaci. Po stání se pevný podíl oddělí filtrací, promyje se toluenem a pak methylenchloridem. Získá se 0,47 g bílých krystalů o teplotě tání 172 až 174 °C po předběžném měknutí. Materiál se nechá překrystalovat z diisopropylketonu. Chromatografie na tenké vrstvě při použití směsi toluenu a AcOH v poměru 4:1 prokázala pouze stopy druhého isomerů. Ve výtěžku 25 % bylo získáno 0,32 g bílých krystalů o bodu tání 175 ”C po předběžném měknutí. NMR-spektrum prokázalo výlučně Z-isomer.

Analýza pro C_gH₁₅NO₃ vypočteno: C 58,36, H 8,16, N 7,56 %, nalezeno: C 58,59, H 8,55, N 7,43 %.

-28CZ 280564 B6

Příklad 7

Kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-pentenová

Roztok 1,74 g (15 mmol) kyseliny 2-ketovalerové a 1,13 g (10 mmol) 2,2-dimethylcyklopropankarboxamidu ve 20 ml toluenu se zahřívá za stálého míchání na teplotu varu pod zpětným chladičem, přičemž se voda zachycuje v malém Dean-Starkově přístroji. Po 20 hodinách se roztok zchladí a nechá se procházet pomalým proudem dusíku. Jakmile se odpaří část rozpouštědla, dochází ke krystalizaci. Získaná pevná látka se po stání oddělí filtrací a promyje se toluenem a malým množstvím diethyletheru. Tímto způsobem se ve výtěžku 30 % získá 0,63 g bílých krystalů o teplotě tání 154,5 až

155,5 °C po předběžném měknutí. Při tenkovrstevné chromatografii, prováděné se směsí toluenu a AcOH v poměru 4:1, bylo možno prokázat pouze nepatrnou stopu druhého isomeru. NMR-spektrum prokázalo pouze konfiguraci Z.

Analýza pro C11H17NO3 vypočteno: C 62,53, H 8,11, N 6,63 % nalezno: C 62,86, H 8,27, N 6,75 %.

Příklad 8

Kyselina Z-2-(3-cyklopentylpropionamido)-2-butenová

Roztok 1,41 g (10 mmol) 3-cyklopentylpropionamidu a 1,53 g (15 mmol) kyseliny 2-ketomáselné se míchá a současně zahřívá na teplotu varu pod zpětným chladičem při použití malého Dean-Starkova přístroje. Po 8 hodinách se roztok zchladí, čímž dojde k masivní krystalizaci. Pevná látka se oddělí filtrací a promyje se toluenem a methylenchloridem. Získá se 1,44 g bílých krystalů o teplotě tání 180,5 až 182 °C po předběžném měknutí. Tento materiál se nechá překrystalovat z methylethylketonu. Ve výtěžku 28 % se získá 0,63 g bílých jehličkovitých krystalů o teplotě tání 184 až 185 °C po předběžném měknutí. Při chromatografii na tenké vrstvě při použití směsi toluenu a AcOH v poměru 4:1 bylo možno prokázat pouze jedinou skvrnu, NMR-spektrum prokázalo pouze čistý Z-isomer.

Analýza pro ^ci2^H19^NO3 vypočteno: C 63,97, H 8,50, N 6,22 % nalezeno: C 63,99, H 8,67, N 6,27 %.

Příklad 9

Kyselina Z-2-(2-ethylhexanamido)-2-butenová g 2-ethylhexanoylchloridu se přidá po kapkách za stálého míchání k 25 ml chladného koncentrovaného hydroxidu amonného, čímž dojde k okamžitému vzniku sraženiny. Směs se míchá 2 hodiny, pak se zfiltruje a sraženina se usuší na vzduchu, čímž se získá

6,5 g amidu. 1,4 g (10 mmol) tohoto amidu a 1,5 g kyseliny ketomáselné (15 mmol) se zahřívá na teplotu varu pod zpětným chladi-29CZ 280564 B6 čem ve 25 ml toluenu po dobu 15 hodin za současného odstraňování vody. Pak se reakční směs zchladí a částečně se odpaří proudem dusíku. Po 3 hodinovém stání dojde ke krystalizaci výsledného produktu. Krystaly se oddělí, třikrát se promyjí toluenem a usuší se na vzduchu. Tímto způsobem se ve výtěžku 50 % získá 1,13 g výsledného produktu o bodu tání 160 až 162 C. NMR-spektrum souhlasí s předpokládanou strukturou a prokazuje méně než 5 % E-isomeru. Při chromatografii na tenké vrstvě při použití směsi toluenu a AcOH v poměru 4:1 bylo možno prokázat pouze jedinou skvrnu.

Analýza pro ^ci2^H21^NO3

vypočteno:	C 63,40, H 9,30, N 6,16 %,
nalezeno:	C 63,63, H 9,43, N 5,88 %.

Příklad 10

Kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-butenová

1,53 g (15 mmol) kyseliny 2-ketomáselné, 1,13 g (10 mmol),

2,2-dimethylcyklopropankarboxamidu a 20 ml toluenu se míchá při teplotě varu pod zpětným chladičem 10 hodin. Po zchlazení se krystalická pevná látka oddělí filtrací, promyje se třikrát 10 ml toluenu a usuší, čímž se získá 1,06 g výsledného produktu o teplotě tání 140 až 141 °C. Při chromatografii na tenké vrstvě při použití směsi toluenu a AcOH v poměru 4:1 bylo možno prokázat jen jednu skvrnu, NMR-spektrum souhlasí s předpokládanou strukturou.

Po překrystalování z EtOAc se po usušení získá 0,533 g výsledného produktu o teplotě tání 142 až 143,5 ’C, tento produkt je homogenní při chromatografii na tenké vrstvě.

Analýza pro C₁₀ ^Hi5^NO3

vypočteno:	C 60,90, H 7,67, N 7,10 %,
nalezeno:	C 60,92, H 7,71, N 7,38 %.

Příklad 11

Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-hexendikyselina

Směs 1,0 g 2,2-dimethylcyklopropankarboxamidu, 2,4 g kyseliny 2-ketoadipové a 25 ml methylisovalerátu se zahřívá na teplotu varu pod zpětným chladičem 4 hodiny, přičemž voda se odstraňuje modifikovaným Dean-Starkovým přístrojem, který obsahuje molekulární síto (4A). Směs se nechá stát přes noc při teplotě místnosti, krystalická sraženina se oddělí filtrací, promyje se etherem a nechá se překrystalovat z ethylacetátu, čímž se získá 0,23 g výsledného produktu o teplotě tání 163 až 165 °C. NMR-spektrum souhlasí s předpokládanou strukturou.

Analýza pro ^ci2^H17^NO5 vypočteno: C 56,46, H 6,71, N 5,49 %, nalezeno: C 56,20, H 6,83, N 5,32 %.

-30CZ 280564 B6

Příklad 12

Kyselina Z-2-(2,2-diethylcyklopropankarboxamido)-2-butenová

Směs 2,3 g kyseliny 2-ketomáselné, 2,0 g 2,2-diethylcyklopropankarboxamidu, a 25 ml toluenu se zahřívá na teplotu varu pod zpětným chladičem 16 hodin, přičemž voda se odstraňuje modifikovaným Dean-Starkovým přístrojem, který obsahuje molekulární síto (4A). Po zchlazení nedochází k vysrážení žádného produktu. Přidá se 25 ml etheru a směs se třikrát extrahuje nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného. Extrakty se slijí a okyselí koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou. Vytvoří se pryžovitá sraženina, která po rozetření s vodou krystalizuje. Po překrystalování z ethylacetátu se tímto způsobem získá 0,31 g výsledného produktu o teplotě tání 129 až 130 °C. NMR-spektrum souhlasí s předpokládanou strukturou.

Analýza pro ^C12^H19^NO3 vypočteno: C 63,98, H 8,50, N 6,22 %, nalezeno: C 64,01, H 8,62, N 6,21 %.

Příklad 13

Kyselina 2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-hexenová

Stupeň A:

DL-norleucin-terc.butylester

Obecný postup byl popsán v publikaci R. Roeske, J. Org. Chem. 28, 1251 (1963).

K suspenzi 9,82 g (75 mmol) DL-norleucinu v 80 ml dioxanu v tlakové lahvi o objemu 500 ml, chlazené v ledové lázni, se pomalu přidá 8 ml koncentrované kyseliny sírové. Výsledná směs se zchladí na lázni se suchým ledem a současně se přidá 80 ml kapalného isobutylenu. Směs se pak nechá zteplat na teplotu místnosti a protřepává se při samovolně vzniklém tlaku 23 hodin. Po odpaření většiny isobutylenu se slabě zakalený roztok zchladí v ledu a pak se přidá k chladné směsi 400 ml IN hydroxidu sodného a 500 ml diethyletheru. Po protřepání v dělicí nálevce se vrstvy oddělí a vodná frakce se promyje ještě 100 ml diethyletheru. Diethyletherový roztok se protřepe se 150 ml 0,5 N kyseliny chlorovodíkové. Kyselá vodná frakce se zpracovává přidáním 2,5 N hydroxidu sodného až do silné bázické reakce a pak se protřepe s 250 ml diethyletheru. Etherový roztok se vysuší síranem hořečnatým, zfiltruje a koncentruje na rotačním odpařovači. Pak se směs odpařuje ve vysokém vakuu na parní lázni, čímž se ve výtěžku 65 % získá 9,04 g čirého bezbarvého oleje. NMR-spektrum prokázalo pouze stopy dioxanu. Při chromatografii na tenké vrstvě se směsí chloroformu a methanolu v poměru 9:1 byla prokázána jediná skvrna .

-31CZ 280564 B6

Stupeň B:

N-(2,2-dimethylcyklopropankarbonyl)-DL-norleucin-terc.butylester

K roztoku 8,98 g (48 mmol) DL-norleucin-terc.butylesteru a 5,05 g (50 mmol) triethylaminu ve 100 ml methylenchloridu za stálého mícháni na ledové lázni se po kapkách přidá v průběhu 75 minut roztok 6,39 g (48 mmol) 2,2-dimethylcyklopropankarbonylchloridu (M. Elliot a N. R. James, britský patent č. 1 260 847 (1972)) v 50 ml methylenchloridu, přičemž voda se zachycuje sušicí trubicí. V průběhu přidávání dojde k vysrážení triethylaminhydrochloridu, a to zvláště v koncové fázi. Led postupně roztaje a směs se nechá zteplat na teplotu místnosti. Po 16 hodinách se směs protřepe s 200 ml 0,5N kyseliny chlorovodíkové. Methylchloridová frakce se promyje ještě 200 ml 0,5N kyseliny chlorovodíkové, pak dvakrát 200 ml 0,5N hydroxidu sodného a nakonec 200 ml vody. Pak se methylenchloridová frakce vysuší síranem hořečnatým, přidá se aktivní uhlí a frakce se zfiltruje přípravkem celitu. Pak se filtrát odpaří na rotačním odpařovači, v koncové fázi ve vysokém vakuu. Ve výtěžku 88 % se tímto způsobem získá 11,93 g světle oranžového oleje. Při chromatografii na tenké vrstvě s použitím směsi hexanu a ethylacetátu v poměru 2:1 je možno prokázat jedinou skvrnu. NMR-spektrum a spektrum v infračerveném světle souhlasí s předpokládanou strukturou. Po několikadenním stání nepoužitá část materiálu krystalizuje a má pak teplotu tání v rozmezí 52 až 65 °C.

Stupeň C:

Terč.butyl-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-methoxyhexanoát

Základní postup byl popsán v publikaci H. Poisel a V. Schmidt, Chem. Ber., 108. 2547 (1975).

K roztoku 6,37 g (22,5 mmol) N-(2,2-dimethylcyklopropankarbonyl ) -DL-norleucin-terc . butylesteru v 35 ml diethyletheru se za stálého míchá při teplotě místnosti v dusíkové atmosféře a ve tmě přidá 2,69 ml (2,45 g, 22,5 mmol) terč.butylhypochloritu. Po 15 minutách se přidá ještě roztok methoxidu sodného, připravený rozpuštěním 0,52 g (22,6 mmol) sodíku ve 35 ml methanolu. Směs se míchá při teplotě místnosti v dusíkové atmosféře a ve tmě. Po

16,5 hodinách se vysrážený chlorid sodný oddělí filtrací. Filtrát se zředí diethyletherem a postupně se promyje třikrát 50 ml 0,5N kyseliny chlorovodíkové, 50 ml nasyceného uhličitanu sodného a dvakrát 50 ml vody. Etherová fáze se vysuší síranem hořečnatým a pak se zfiltruje. Filtrát se odpaří na rotačním odpařovači a 6,45 g získaného bledě zlatožlutého oleje se podrobí preparativní vysokotlaké kapalinové chromatografii, čímž se získá 273 mg jednoho a 496 mg druhého diastereomeru terč.butyl-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-methoxyhexanoátu o teplotách tání 114 až 118 °C a 124 až 125,5 ’C, jakož i 1,97 g Z-isomeru terč.butyl-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-hexanoátu ve formě bezbarvé olejovité kapaliny.

-32CZ 280564 B6

Stupeň D:

Kyselina 2- (2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-hexenová

Roztok 0,84 g (3,0 mmol) terč.butyl-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-hexanoátu v 10 ml diethyletheru, nasyceného bezvodou kyselinou chlorovodíkovou, se nechá stát při teplotě místnosti a za přítomnosti sušicí trubice. Po 17 hodinách se roztok odpaří a zbývající pryžovitý materiál se rozpustí v 10 ml nasyceného hydrogenuhličitanu sodného. Tento roztok se promyje ještě 15 ml 0,5N kyseliny chlorovodíkové a pak se vysuší síranem hořečnatým, zfiltruje a odpaří na viskózní olejovitou kapalinu, která se nechá krystalizovat z toluenu. Tímto způsobem se ve výtěžku 47 % získá 0,32 g bílých krystalů o teplotě tání 119 až 122 °C. Při chromatografii na tenké vrstvě při použití směsi toluenu a AcOH v poměru 4:1 je možno prokázat jedinou skvrnu. NMR- -spektrum prokazuje v podstatě čistý Z-isomer.

V případě, že se působí na terc.butyl-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-methoxyhexanoát bezvodou kyselinou chlorovodíkovou v diethyletheru za odolných podmínek, získá se tentýž produkt.

Příklad 14

Sodná sůl kyseliny (+)—Z—2—(2,2-dimethylcyklopropankarbonylamino)-2-oktenové

7,0 g (+)-2,2-dimethylcyklopropankarboxamidu, 14,7 g ethylesteru kyseliny 2-ketooktanové, 50 mg kyseliny p-toluensulfonové a 100 ml toluenu se vloží do baňky, opatřené třemi hrdly a Dean-Starkovým přístrojem s obsahem molekulárního síta o obsahu 250 ml. Směs se zahřívá na teplotu varu pod zpětným chladičem za energického míchání 27 hodin. Výsledný světležlutý roztok se zchladí a odpaří ve vakuu na vodní lázni o teplotě 45 ’C za přítomnosti vody k snadnějšímu odstranění toluenu. Získaný pryžovitý odparek se uvede v suspenzi ve 230 ml 2N hydroxidu sodného a pak se míchá 3 hodiny při teplotě 30 °C. Pak se teplota zvýší na 35 °C na 2,5 hodiny, čímž se získá čirý roztok. Tento roztok se zchladí, přidá se 85 ml methylenchloridu a pH se upraví na 8,5 přidáváním 4N kyseliny chlorovodíkové za stálého míchání. Organická vrstva se oddělí a odloží. 366 ml vodné vrstvy se analyzuje kapalinovou chromatografií, čímž je možno prokázat, že sestává z 87 % ze Z-isomeru, kterého obsahuje 37 mg/ml. Pak se přidá dalších 85 ml methylenchloridu a pH se upraví za stálého míchání na hodnotu 4,5. Organická vrstva se oddělí a vodná vrstva se znovu extrahuje 50 ml methylenchloridu, pH se znovu upraví na 4,5. Organické extrakty se slijí, vysuší síranem sodným, zfiltrují a odpaří na pryžovitý produkt. Tento odparek se rozpustí ve 150 ml isopropanolu a 15 ml vody a pH se upraví přidáním 2N hydroxidu sodného na hodnotu 8,2. Výsledný roztok se odpaří na olejovitý zbytek, který se smísí s isopropanolem, čímž se získá krystalická pevná látka, z níž byla odstraněna většina vody. Tato látka se nechá krystalizovat 1 hodinu ze 120 ml isopropanolu za chlazení ledem, pak se zfiltruje a promyje 50 ml chladného isopropanolu a pak ještě velkým množstvím acetonu. Pak se produkt suší 2 hodiny při teplotě 60 °C a při tlaku 13,3 Pa, čímž se ve

-33CZ 280564 B6 výtěžku 63,2 % získá 10,74 g krystalického materiálu, který se podrobí kapalinové chromatografii, čímž je možno prokázat, že produkt sestává z jediné sloučeniny o teplotě tání 241 až 243 °C.

Výchozí (+)-2,2-dimethylcyklopropankarboxamid je možno snadno získat rozdělením D,L-kyseliny s následnou reakcí s oxalylchloridem a s amoniakem, čímž se získá isomer amidu.

Postupuje se například následujícím způsobem: 23,1 g kyseliny D,L-2,2-dimethylcyklopropankarboxylové se uvede v suspenzi ve 33 ml vody a pH se upraví na 8,0 přidáváním 50% hydroxidu sodného v množství přibližně 10 ml. Pak se přidá roztok 38,4 g chininu ve směsi 60 ml methanolu a 30 ml vody s obsahem 8 ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové v dalších 30 ml vody, výsledné pH je 7,1, jde o roztok chininhydrochloridu.

Uvedené roztoky se k základní směsi přidají najednou za stálého míchání. Vytvoří se pryžovitý krystalický materiál, který se zahřívá tak dlouho, až vzniknou dvě čiré vrstvy a pak se energicky míchá za stálého chlazení, čímž vznikne krystalický produkt, který se nechá stát 2 dny při teplotě místnosti. Pak se produkt oddělí filtrací, promyje se dvakrát 10 ml a dvakrát 10 ml 50% methanolu, načež se suší na vzduchu za odsávání. Tímto způsobem se ve výtěžku 48,7 % získá 44,8 g monohydrátu silné chininové soli o teplotě tání 113 až 116 ’C [a]²⁰D -94,3°, c = 1,0, chloroform. Tento materiál se nechá překrystalovat z acetonu, čímž se získá 24,35 g produktu o teplotě tání 127 až 130 °C. Tato čištěná chininová sůl se převede na kyselinu reakcí s vodným roztokem báze a chloroformem s následnou reakcí s kyselinou, čímž se ve výtěžku 96 % získá 3,9 g kyseliny o [a]²⁰D +146,0°.

Tato kyselina se převede na amid následujícím způsobem:

30,5 g (+)isomeru kyseliny se přidá v průběhu 5 až 10 minut kapací nálevkou k 54 ml oxalylchloridu s obsahem 1 kapky dimethylformamidu, zchlazenému na 10 °C. Směs se míchá přes noc při teplotě místnosti. Získá se čirý roztok, který se zředí 100 ml methylenchloridu. Přebytek oxalylchloridu se odstraní odpařením a směs se ještě dvakrát promyje methylenchloridem.

Výsledný roztok se zředí stejným množstvím methylenchloridu a postupně se přidává kapací nálevkou ke 100 ml bezvodého kapalného amoniaku ve směsi se 100 ml methylenchloridu. V průběhu přidávání se užívá chladicí lázně, sestávající ze suchého ledu a acetonu. Po skončeném přidávání se chladicí lázeň odstraní a směs se míchá při teplotě místnosti 0,5 hodiny. Směs se zfiltruje k odstranění vysráženého chloridu amonného a odpaří se dosucha. Ve výtěžku 88 % se získá 26,6 g surového produktu. Tento produkt se znovu rozpustí v přebytku horkého ethylacetátu a zfiltruje se předehřátou skleněnou nálevkou s obsahem sintru k oddělení stop chloridu amonného. Přebytek ethylacetátu se oddestiluje za atmosférického tlaku. Po oddestilování poloviny objemu se přidá 130 ml heptanu a ethylacetát se dále odstraňuje destilací tak dlouho, až se teplota varu počne zvyšovat na již většina produktu vykrystalizuje. Směs a nechá se pomalu zchladnout na 30 °C a pak lázní na 0 až 5 °C po dobu 0,5 hodiny. Tímto °C. V této době se dále nezahřívá se zchladí ledovou způsobem se získá

-34CZ 280564 B6 produkt jako stříbrobílé krystalické vločky, které se promyjí třikrát směsi ethylacetátu a hexanu v poměru 1:1,5 a pak se suší na vzduchu do stálé hmotnosti. Tímto způsobem se v celkovém výtěžku 77,1 % a ve výtěžku 87,6 %, vztaženo na surový produkt, získá 23,3 g produktu o teplotě tání 135 až 138 °C. Teplota tání se mění v závislosti na rychlosti zahřívání. Otáčivost se stanoví rozpouštěním 0,0543 g produktu v 10 ml chloroformu. [a]²⁰^ +100,9° .

Příklad 15

Kyselina Z-2-(2,2-dichlorcyklopropankarboxamido)-2-butenová

Stupeň A:

2,2-dichlorcyklopropankarboxamid

7,1 g 2,2-dichlorcyklopropankarbonylchloridu (US patent č. 3 301 896 z 31. ledna 1967) se po kapkách přidá k 75 ml koncentrovaného hydroxidu amonného za energického míchání. Teplota reakční směsi se udržuje pod 10 °C na ledové lázni. Směs se míchá na ledové lázni 30 minut a pak hodinu při teplotě místnosti. Vodný amoniak se odpaří za sníženého tlaku při teplotě lázně 50 °C. Pevný odparek se extrahuje třikrát 30 ml horkého ethylacetátu. Extrakty se vaří až na objem 40 ml, načež se přidá 20 ml hexanu. Po zchlazení ledem se pevná látka oddělí filtrací, promyje se směsí ethylacetátu a hexanu v poměru 1:1 a vysuší, čímž se získá 2,7 g 2,2-dichlorcyklopropankarboxamidu o teplotě tání 144 až 146 °C. NMR-spektrum souhlasí s předpokládanou strukturou.

Analýza pro Ci2^H5^C12^NO vypočteno: C 31,20, H 3,27, N 9,10, Cl 46,04 %, nalezeno C 31,26, H 3,31, N 9,11, Cl 45,79 %.

Z matečného louhu se získá dalších 1,3 g amidu o teplotě 143 až 145 °C.

Stupeň B:

Kyselina Z-2-(2,2-dichlorcyklopropankarboxamido)-2-butenová

Směs 1,53 g (15 mmol) 2-ketomáselné kyseliny, 1,54 g (10 mmol) 2,2-dichlorcyklopropankarboxamidu a 10 ml toluenu se zahřívá na teplotu varu pod zpětným chladičem 12 hodin, přičemž voda se odstraňuje modifikovaným Dean-Starkovým přístrojem s obsahem molekulárního síta (4A). Pak se přidá ještě 0,7 g kyseliny 2-ketomáselné a reakční směs se zahřívá na teplotu varu pod zpětným chladičem ještě 12 hodin. Pak se směs zchladí, zředí se 20 ml toluenu a extrahuje třikrát 10 ml nasyceného hydrogenuhličitanu sodného. Extrakty se slijí, promyjí se etherem a okyselí koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou na pH 3 za kontroly pH-metrem. Dojde k vysrážení pryžovitého produktu, který se postupně mění na pevnou látku. Tato látka se oddělí filtrací, promyje se vodou, vysuší a nechá překrystalovat z nitromethanu, čímž se získá 423 mg kyseliny Z-2-(2,2-dichlorcyklopropankarboxamido)-35CZ 280564 B6

-2-butenové o teplotě tání 188 až 189,5 C. NMR-spektrum souhlasí s předpokládanou strukturou.

Analýza pro CgH_gCl₂NO₃ vypočteno: C 40,36, H 3,81, N 5,88, Cl 29,78 %, nalezeno C 40,48, H 3,80, N 5,91, Cl 29,53 %.

Příklad 16

Kyselina Z-2-(2,2-dichlorcyklopropankarboxamido)-2-oktenová

1,19 g (7,5 mmol) kyseliny 2-ketomáselné, 0,77 g

2,2-dichlorcyklopropankarboxamidu a 5 ml toluenu se způsobem podle předchozího příkladu. Získá se čistí převedením na methylfluoridu boritého, preparativní

Směs (5,0 mmol) uvede v reakci

537 mg surového produktu, který se ester ve směsi methylalkoholu a chromatografií na tenké vrstvě silikagelu G při použití směsi hexanu a ethylacetátu v poměru 4:1 a zmýdelněním čistého Z-methylesteru působením 0,3M hydroxidu lithného a methylalkoholu, čímž se získá ve formě částečně krystalické pryžovité látky 88 mg kyseliny Z-2-(2,2-dichlorcyklopropankarboxamido)-2-oktenové. NMR2,83 δ (t, 1H

0,87 δ (t,

-spektrum (DMSO-d_g): δ 9,68 (s, 1H, NH), 6,50 δ (t,

Příklad 17

Kyselina Z-8-brom-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenová

K suspenzi 14,4 g (0,3 mol) 50% disperze hydridu sodíku ve 360 ml toluenu, chlazeného na ledové lázni a v dusíkové atmosféře se v průběhu 45 minut přidá roztok 146 g (0,6 mol) 1,6-dibromhexanu a 57,6 g (0,3 mol) ethyl-1,3-dithian-2-karboxylátu ve 120 ml dimethylformamidu. Chladicí lázeň se odstraní a směs se míchá při teplotě místnosti 2 hodiny. Pak se reační směs promyje třikrát 210 ml vody, vysuší se síranem hořečnatým a odpaří za sníženého tlaku, čímž se získá 179,5 g žluté olejovité kapaliny, která obsahuje žádaný bezvodý dithian, 1,6-dibromhexan a minerální olej. Tento surový materiál se užije v následujícím stupni bez čištěni.

K suspenzi 426 g (2,4 mol) N-bromsukcinimidu v 800 ml acetonitrilu a 200 ml vody byl v průběhu 45 minut přidán roztok surového dithianu ve 100 ml acetonitrilu. Teplota reakční směsi se udržuje pod 25 °C ledovou lázní. Směs se míchá při teplotě 20 °C po dobu 10 minut, načež se tmavě červená reakční směs vlije do 2 litrů směsi hexanu a methylenchloridu v poměru 1:1. Roztok se

-36CZ 280564 B6 protřepe s dvakrát 400 ml nasyceného roztoku hydrogenuhličitanu sodného a jedenkrát 500 ml vody. Pak se přidá po malých částech 400 ml nasyceného roztoku uhličitanu sodného za energického míchání, čímž dojde k vývoji oxidu uhličitého. Jakmile směs přestane pěnit, nálevka se protřepe a vodná fáze se oddělí. Organická vrstva se extrahuje 400 ml nasyceného roztoku uhličitanu sodného a 500 ml vody a vysuší se síranem hořečnatým. Rozpouštědlo se odpaří za sníženého tlaku, čímž se získá 133,8 g surového bromketoesteru s obsahem 1,6-dibromhexanu a minerálního oleje. Tento surový materiál se užije v následujícím stupni bez čištění.

Směs 133,8 g surového bromketoesteru, 133 ml 50% kyseliny bromovodíkové a 267 ml kyseliny octové se zahřívá na vnitřní teplotu 90 'C po dobu 75 minut. Tmavě zbarvený roztok se pak odpaří za sníženého tlaku do odstranění většiny kyseliny octové. Odparek se rozpustí v 500 ml etheru, promyje se dvakrát 100 ml vody a extrahuje se třikrát 200 ml nasyceného hydrogenuhličitanu sodného. Hydrogenuhličitanové extrakty se slijí, extrahují se dvakrát 100 ml etheru a okyselí koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou. Vyloučený olej se extrahuje třikrát 200 ml etheru. Etherové extrakty se promyjí jedenkrát 100 ml vody a jedenkrát 100 ml nasyceného roztoku chloridu sodného a vysuší síranem hořečnatým. Ether se odstraní za sníženého tlaku, čímž se získá 46,2 g čisté bromketokyseliny. Produkt je homogenní při chromatografii na tenké vrstvě silikagelu při použití toluenu a kyseliny octové v poměru 4:1. NMR-spektrum souhlasí s předpokládanou strukturou.

Směs 46,1 g (0,194 mol) bromketokyseliny, 17,6 g (0,156 mol) 2,2-dimethylcyklopropankarboxamidu a 450 ml toluenu se zahřívá na teplotu varu pod zpětným chladičem 13 hodin, přičemž voda se odstraňuje malým Dean-Starkovým přístrojem. Po zchlazení se čirá reakčni směs extrahuje čtyřikrát 100 ml nasyceného roztoku hydrogenuhličitanu sodného. Extrakty se slijí, promyjí se dvakrát 100 ml etheru a pak se pH upraví na 3,5 přidáváním koncentrované kyseliny chlorovodíkové, což se sleduje pH-metrem. Vyloučí se olej, který brzy vykrystalizuje. Pevná látka se oddělí filtrací, dobře se promyje vodou a usuší. Po překrystalování z acetonitrilu se získá 22,5 g kyseliny Z-8-brom-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenové o teplotě tání 151 až 153 °C. Produkt je homogenní při chromatografii na tenké vrstvě při použití kyseliny octové a toluenu v poměru 4:1. NMR-spektrum souhlasí s předpokládanou strukturou.

Analýza pro ^c14^H22^BrNO3 vypočteno: C 50,61, H 6,67, N 4,22, Br 24,05 %, nalezeno: C 50,66, H 6,96, N 4,45, Br 23,95 %.

Stejným způsobem byly připraveny následující úZ -bromsloučeniny.

kyselina Z-6-brom-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)hexenová, kyselina Z-7-brom-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-heptenová, kyselina Z-9-brom-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-nonenová,

-37CZ 280564 B6 kyselina Z-10-brom-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)decenová, kyselina Z-8-brom-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)oktenová.

Příklad 18

Kyselina Z-8-dimethylamino-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenová

Roztok 664 mg (2 mmol) kyseliny Z-8-brom-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenové v 10 ml 40% vodného dimethylaminu se nechá stát při teplotě místnosti 4 hodiny. Roztok se vlije do sloupce o rozměrech 3,5 x 20 cm přípravu Dowex 50W-x8 o rozměrech částic 0,147 až 0,074 mm v H⁺-formě a sloupec se vymývá vodou tak dlouho, až eluát nemá kyselou reakci, spotřebuje se 200 ml vody. Pak se sloupec vymývá 300 ml 2N hydroxidu amonného. Eluát se odpaří za sníženého tlaku, čímž se získá 600 mg bezbarvé sklovité látky. Tento materiál se rozpustí ve 3 ml ethanolu, zfiltruje a po kapkách se přidá ke 200 ml acetonu za energického míchání. Vysráží se pryžovitá pevná látka, která po 2 dnech míchání krystalizuje. Tato látka se oddělí filtrací, promyje se acetonem a vysuší, čímž se získá 445 mg kyseliny Z-8-dimethylamino-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenové ve formě bezbarvých, hygroskopických krystalů o bodu tání 101 až 112 °C. Produkt je homogenní při chromatografii na tenké vrstvě silikagelu ve směsi butanolu, kyseliny octové a vody v poměru 4:1:1. NMR-spektrum souhlasí s předpokládanou strukturou.

Analýza pro C^gl^g^Og . H₂O vypočteno: C 61,12, H 9,62, N 8,91 %, nalezeno: C 61,03, H 9,28, N 8,67 %.

Následující 8-aminoderiváty byly připraveny obdobným způsobem, DCC znamená 2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)skupina.

kyselina	Z-10-dimethylamino-DCC-2-decenová,
kyselina	Z-8-amino-DCC-2-oktenová,
kyselina	Z-8-dimethylamino-DCC-2-oktenová,
kyselina	Z-7-dimethylamino-DCC-2-heptenová,
kyselina	Z-DCC-7-(N-methylpiperazinyl)-2-heptenová,
kyselina	Z-DCC-8-pyrrolidino-2-oktenová,
kyselina	Z-DCC-8-(N-methylpiperazinyl)-2-oktenová,
kyselina	Z-8-allylamino-DCC-2-oktenová,
kyselina	Z-DCC-8-piperidino-2-oktenová,

-38CZ 280564 B6 kyselina Z-DCC-8-propargylamino-2-oktenová, kyselina Z-8-N-[1-desoxy-(1-methylamino)-D-glucityl]-DCC-2-oktenová kyselina Z-8-(1-adamantylamino)-DCC-2-oktenová, kyselina Z-8-DCC-8-(2-hydroxyethylmethylamino)-2-oktenová, kyselina Z-8-diallylamino-DCC-2-oktenová, kyselina Z-8-[(karboxylmethyl)methylamino]-2-(2,2-DCC)-2-oktenová, kyselina Z-2-(2,2-DCC)-8-diethylamino-2-oktenová, kyselina Z-2-(2,2-DCC)-8-[tris-(hydroxymethylJmethylamino]-2-oktenová, kyselina Z-2-(2,2-DCC)-10-(N-methylpiperazinyl)-2-decenová, kyselina Z-2-(2,2-DCC)-8-[1-(fosfono)ethylamino]-2-oktenová.

Příklad 18A

Kyselina Z-8[(karboxymethyl)methylamino]-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenová

3,32 g kyseliny Z-8-brom-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenové, 1,0 g CH^NH CH₂~CO₂H, 3,5 g Na₂CO₃ a 30 ml vody se zahřívá na 80 °C v dusíkové atmosféře 1,5 hodiny. Po čištění se tímto způsobem získá 1,0 g výsledného produktu:

Analýza pro C₁₇H₂₈N₂O₅.2H₂O vypočteno: C 54,24, H 8,57, N 7,44 % nalezeno: C 54,40, H 8,34, N 7,16 %.

Příklad 18B

Kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8-[1-(fosfono)ethylamino]-2-oktenová

Postupuje se obdobným způsobem jako v příkladu 18A, avšak uvede se v reakci 335,1 mg hromovaného meziproduktu se 138,2 mg kyseliny 1-aminoethanfosforečné, 435 mg uhličitanu sodného a 5 ml vody, čímž se získá výsledný produkt o Ki = 0,16.

-39CZ 280564 B6

Příklad 19

Kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8-methylthio-2-oktenová

Proud plynného methylsulfidu se nechá probublávat roztokem 162 mg (3 mmol) methoxidu sodíku v 5 ml methanolu po dobu 10 minut za chlazení ledovou lázní. Roztok se nechá zteplat na teplotu místnosti a přidá se 332 mg (1 mmol) kyseliny Z-8-brom-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenové. Roztok se zahřívá na teplotu varu pod zpětným chladičem 30 minut v dusíkové atmosféře. Většina methanolu se odpaří za sníženého tlaku, odparek se rozpustí v 10 ml vody a okyselí 2,5 N kyselinou chlorovodíkovou. Vyloučený olej se třikrát extrahuje etherem. Etherové extrakty se promyjí vodou a nasyceným roztokem chloridu sodného a pak se vysuší síranem hořečnatým. Ether se odstraní za sníženého tlaku, čímž se získá bezbarvá olejovitá kapalina, která stáním krystalizuje. Pak se nechá produkt překrystalovat ze směsi etheru a hexanu, čímž se získá 178 mg kyseliny Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8-methylthio-2-oktenové o teplotě tání 82 až 84 °C. Produkt je homogenní při chromatografii na tenké vrstvě při použití toluenu a kyseliny octové v poměru 4:1. NMR-spektrum souhlasí s předpokládanou strukturou.

Analýza pro C15H25NO3S vypočteno: C 60,18, H 8,42, N 4,68, S 10,69 %, nalezeno: C 60,36, H 8,68, N 4,59, S 10,87 %.

Obdobným způsobem byly připraveny následující sloučeniny, v nichž DCC znamená 2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)skupinu.

kyselina Z-DCC-8-ethoxythiokarbonylthio-2-oktenová, kyselina Z-DCC-8-(l-methyl-5-tetrazolylthio)-2-oktenová, kyselina Z-DCC-7-[/(methoxykarbonyl)methyl/thio]-2-heptenová,

kyselina	Z-8-acetylthio-DCC-2-oktenová,
kyselina	Z-7-[(2-amino-2-oxoethyl)thio]-DCC-2-heptenová,
kyselina	6-(L-2-amino-2-karboxyethylthio)-2-(2,2-DCC)-2-hexenová,
kyselina	Z-8-(karbomethoxymethylthio)-2-(2,2-DCC)-2-oktenová,
kyselina	Z-6-(karbomethoxymethylthio)-2-(2,2-DCC)-2-hexenová,
kyselina	Z-2-(2,2-DCC)-6-(fosfonomethylthio)-2-hexenová.

Obdobným způsobem je možno získat kyselinu 7-(L-amino-2-karboxyethylthio)-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-heptenovou s tím rozdílem, že se rozpustí 185 mg (1,05 mol) kyseliny Z-7-brom-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-heptenové, připravené způsobem podle příkladu 17 ve 2,02 ml hydroxidu sodného o koncentraci 2,0 N a směs se zbaví kyslíku tak, že se minutu nechá probublávat plynný dusík. Pak se přidá najednou

-40CZ 280564 B6

185 mg (1,05 mol) hydrochloridu cysteinu a reakční směs se míchá při teplotě místnosti v dusíkové atmosféře 3 hodiny. Pak se reakční směs nanese na sloupec o rozměrech 2 x 20 cm s obsahem pryskyřice Dowex 50 x 4 (0,147 až 0,053 mm, H⁺) a sloupec se vymývá 300 ml vody, načež se vymyje ještě 200 ml amoniaku o koncentraci 2 N. Amoniak se odpaří za sníženého tlaku, čímž se získá 284 mg žlutého sklovitého produktu. Tento produkt se rozpustí ve 4 ml ethanolu a nerozpustný podíl se odfiltruje. Filtrát se po kapkách přidá za energického míchání do 150 ml diethyletheru. Výsledná pevná látka se oddělí filtrací, promyje se etherem a usuší, čímž se získá 171 mg produktu, který je ninhydrin pozitivní a při chromatografii na tenké vrstvě vytváří pouze jednu skvrnu o Rf 0,6 při použití směsi butanolu, ethylalkoholu a vody v poměru 4:1:1. Spektrum při nukleární magnetické rezonanci souhlasí s předpokládanou strukturou.

Analýza pro C₁₆H₂6^N2°5^S vypočteno: C 53,61, H 7,31, N 7,81, S 8,94 %, nalezeno: C 52,55, H 7,40, N 7,89, S 9,63 %.

Příklad 19A

Kyselina Z-7-(L-amino-2-karboxyethylthio)-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-heptanová ve formě sodné soli

A. Grignardova reakce pro výrobu ethyl-7-chlor-2-oxoheptanoátu mol l-brom-5-chlorpentanu a 8 mol hořčíku se uvede v reakci v 960 ml tetrahydrofuranu při teplotě 25 °C. Obě reakční složky se uvedou do baňky a v průběhu 1 hodiny se přidá bromchlorpentan, načež se směs nechá 2 hodiny stát. Po ukončení reakce se reakční roztok po zchlazeni na -15 °C přidá k 16 mol diethyloxalátu v 1856 ml tetrahydrofuranu, teplota se udržuje na 10 °C, Pak se přidá ještě kyselina chlorovodíková o koncentraci 3N a teplota se udržuje na 25 °C po odpaření se ve výtěžku 48,8 % získá ethyl-l-chlor-6-oxoheptanoát.

B. Kondenzace a hydrolýza

1017 g S-2,2-dimethylcyklopropylkarboxamidu, 2143,6 g ethyl-7-chlor-2-ketoheptanoátu, 9 litrů toluenu a 12 g kyseliny p-toluensulfonové se vloží do baňky o objemu 22 litrů a směs se zahřívá za stálého míchání na teplotu varu pod zpětným chladičem. Po 23 hodinách prokáže kapalinová chromatografie očekávaný výtěžek produktu a 4 litry toluenu se odpaří za sníženého tlaku, přidá se voda, směs se neutralizuje na pH 7 přidáním hydroxidu sodného o koncentraci 2 N a směs se destiluje ve vakuu na objem 5 litrů.

Pak se směs hydrolyzuje tak, že se přidá 1760 g vodného roztoku hydroxidu sodného, užijí se 4 litry vody a koncentrace hydroxidu je 50 %, načež se směs míchá přes noc. Do baňky se přidá 4 litry methylenchloridu a pH se upraví kyselinou chlorovodíkovou na 8,8. Nezreagovaný amid vykrystalizuje. Organická vrstva se oddělí od vody a odpaří. Pryžovitý odparek se rozpustí v 8 litrech

-41CZ 280564 B6 vody s obsahem 720 g hydroxidu sodného, což znamená 50% roztok, a ke vzniklému roztoku se přidá 1818 g hydrochloridu cysteinu s 1 molekulou krystalické vody, 2 kg ledu, 2484 g hydroxidu sodného o koncentraci 50 % a 1 litr vody.

Po stání přes noc při teplotě místnosti se upraví pH na 3,0 přidáním koncentrované kyseliny chlorovodíkové a výsledná pryžovitá suspenze se zahřeje na 95 °C, čímž se získá čirý roztok. Po 30 minutách již není možno chromatografii na tenké vrstvě prokázat žádný isomer E. Po zpracování a čištění bylo ve výtěžku 87 % získáno 2060 g produktu. Tento materiál byl překrystalován z acetonitrilu. 1500 g překrystalovaného materiálu bylo rozpuštěno v 6 litrech vody, načež po přidání 910 ml hydroxidu sodného o koncentraci 3,88 N, neutralizaci na pH 7a lyofilizaci byla ve výtěžku 98,6 % získána výsledná látka v celkovém množství 1569 g.

Analýza: vypočteno: C 50,52, H 6,62, N 7,36, S 8,43, Na 6,04 % nalezeno: C 50,71, H 6,78, N 7,49, S 8,52, Na 5,92 %.

Příklad 19B

Obdobným způsobem jako v příkladu 19 je možno získat i kyselinu Z-8-[(2-amino-2-oxoethyl)thio]-2-(2,-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenovou při použití 3,3 g brómovaného meziproduktu a 1,3 g H₂NC(=O)CH₂SH, v 50 ml methanolu. Získá se 1,6 g produktu o teplotě tání 127 až 128 °C.

Příklad 20

Vnitřní sůl kyseliny Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8-trimethylamoniumhydroxid-2-oktenové

Roztok 996 mg (3 mmol) kyseliny Z-8-brom-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenové v 15 ml 25% vodného trimethylaminu se nechá stát při teplotě místnosti 3 hodiny. Pak se reakční směs vlije na sloupec o rozměru 2 x 25 cm s náplní IRA-410 o rozměru částic 50 až 100 mesh v OH^- -formě a vymývá se vodou tak dlouho, až eluát nemá zásaditou reakci. Eluát se odpaří za sníženého tlaku, čímž se získá 800 mg bezbarvé sklovité látky. Tento materiál se rozpustí ve 20 ml ethanolu, zfiltruje se a zředí 600 ml acetonu. Směs se nechá stát při teplotě místnosti přes noc a pak se vzniklá krystalická pevná látka oddělí filtrací, promyje se acetonem a usuší, čímž se získá 720 mg vnitřní soli kyseliny Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8-trimethylamoniumhydroxid-2-oktenové ve formě hygroskopických krystalů o teplotě tání 220 až 222 °C. Produkt je homogenní při chromatograf ii na tenké vrstvě silikagelu při použití směsi butanolu, kyseliny octové a vody v poměru 4:1:1. NMR-spektrum souhlasí s předpokládanou strukturou.

Analýza pro ^ci₇ ^H3o^N2°3 vypočteno: C 65,77, H 9,74, N 9,02 %, nalezeno: C 65,78, H 9,98, N 8,92 %.

-42CZ 280564 B6

Obdobným způsobem je možno získat následující kvarterní deriváty:

vnitřní sůl kyseliny Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8-trimethylamoniumhydroxid-2-oktenové, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8-pyridiniumhydroxid-2-oktenová, vnitřní sůl kyseliny Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8-(2-hydroxyethyldimethylamoniumhydroxid)-2-oktenové, vnitřní sůl kyseliny Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-10-trimethylamoniumhydroxid-2-oktenové, vnitřní sůl kyseliny Z-8-(benzyldimethylamoniumhydroxid)-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenové, vnitřní sůl kyseliny Z-10-(benzyldimethylamoniumhydroxid)-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-decenové, vnitřní sůl kyseliny Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-9-trimethylamoniumhydroxid-2-nonenové, vnitřní sůl kyseliny Z-8-(2-dimethylaminoethyldimethylamoniumhydroxid )-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenové, vnitřní sůl kyseliny Z-2-(2,2-dichlorcyklopropankarboxamido)-8-trimethylamoniumhydroxid-2-oktenové.

Příklad 21

Kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8-formamidino-2-oktenová

350 mg kyseliny Z-8-amino-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenové se rozpustí v 10 ml vody a pH se upraví na 8,5 přidáním 2,5N hydroxidu sodného. Pak se přidá po malých částech při teplotě místnosti v průběhu 20 minut 947 mg benzylformimidáthydrochloridu, přičemž pH se udržuje v rozmezí 8 až 9 přidáváním 2,5N hydroxidu sodného. Směs se míchá při teplotě místnosti 30 minut, pak se zakalená reakční směs třikrát extrahuje etherem a nanese na sloupec o rozměrech 2 x 2,5 cm s náplní G50W-X4 o rozměru částic 0,074 až 0,038 mm v Na⁺ -formě. Sloupec se vymývá vodou a frakce s obsahem produktu se slijí a odpaří za sníženého tlaku. Získaný materiál se rozpustí ve vodě a nanese na sloupec o rozměrech 2 x 25 cm s náplní G1X8 v HCO~₃-formě o rozměru částic 0,074 až 0,028 mm. Po vymytí vodou se frakce s obsahem čistého produktu slijí a odpaří za sníženého tlaku. Odparek se rozpustí v několika ml teplého ethanolu, zfiltruje a po kapkách přidá k 200 ml etheru za energického míchání. Po filtraci a promytí etherem se ve formě amorfní pevné látky získá 243 mg kyseliny Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8-formamidino-2-oktenové. Produkt je homogenní při chromatografii na tenké vrstvě při použití směsi n-butanolu, kyseliny octové a vody v poměru 4:1:1. NMR-spektrum souhlasí s předpokládanou strukturou.

-43CZ 280564 B6

Analýza pro C₁₅H₂₅N₃O₃.1/3H₂O vypočteno: C 59,69, H 8,59, N 13,92 %, nalezeno: C 60,04, H 8,64, N 13,57 %.

Obdobným způsobem je možno získat následující amidinové deriváty:

kyselina Z-8-acetamidino-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenová, kyselina Z-8-benzylamidino-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-10-formamidino-2-decenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8-(2-imidazoyl-2-ylamino)-2-oktenová.

Příklad 22

Kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido) -8-guanidino-2-oktenová

K roztoku 2 mmol guanidinu, připraveného ze 432 mg guanidinsulfátu a 630 mg hydroxidu barnatého ve formě oktahydrátu, v 7 ml vody se přidá 332 mg (1 mmol) kyseliny 8-brom-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)oktenové a roztok se zahřívá na 70 °C v dusíkové atmosféře 1 hodinu. Pak se reakční směs nanese na sloupec o rozměru 2 x 25 cm s náplní Dowex 50W-X8 v H⁺-formě o rozměru částic 0,147 až 0,074 mm. Po elucí vodou se frakce s obsahem produktu slijí a odpaří za sníženého tlaku. Odparek se rozpustí v několika ml teplého ethanolu a po kapkách se přidá ke 100 ml etheru za energického míchání. Po filtraci a promytí etherem se ve formě amorfního elektrostatického prášku získá 107 mg kyseliny Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8-guanidino-2-oktenové. Produkt je homogenní při chromatografii na tenké vrstvě při použití směsi n-butanolu, kyseliny octové a vody v poměru /^H

4:1:1. NMR-spektrum (D₂O, NaOD): 6,48 δ (t, 1H, = ), 3,10 ^ch ₂ δ (m, 2H, CHN-), 2,10 δ (m, 2H, = ), δ

Obdobným způsobem je možno získat následující guanidinosloučeninu.

Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8-(N,N-dimethylguanidino)-2-oktenová kyselina.

-44CZ 280564 B6

Příklad 23

Kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxyamido)-8-methyl-2-oktenová

K roztoku 2,43 mmolu methoxidu sodíku v 5 ml methanolu se přidá 332 mg (1 mmol) kyseliny 8-brom-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenové. Roztok se zahřívá na teplotu varu pod zpětným chladičem v dusíkové atmosféře 1 hodinu. Reakční směs se odpaří za sníženého tlaku, odparek se rozpustí ve vodě a okyselí 2,5N kyselinou chlorovodíkovou. Vysráží se olej, který se třikrát extrahuje etherem. Etherové extrakty se promyjí vodou a nasyceným roztokem chloridu sodného a vysuší se síranem hořečnatým. Odstraněním etheru za sníženého tlaku se získá bezbarvá olejovitá kapalina, která stáním krystalizuje. Krystaly se nechají překrystalovat ze směsi etheru a hexanu, čímž se získá 140 mg kyseliny Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8methoxy-2-oktenové o teplotě tání 71 až 72 °C. Produkt je homogenní při chromatografii na tenké vrstvě při použití toluenu a kyseliny octové v poměru 4:1. NMR-spektrum souhlasí s předpokládanou strukturou.

Analýza pro ^C16^H25^NO4 vypočteno: C 63,58, H 8,89, N 4,94 %, nalezeno: C 63,54, H 9,12, N 5,16 %.

Obdobným způsobem lze získat následující sloučeniny:

kyselina Z-8-kyano-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenová, kyselina Z-7-kyano-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-heptenová, kyselina Z-9-kyano-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-nonenová, sodná sůl kyseliny Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxymido)-7-sulfo-2-heptenové, sodná sůl kyseliny Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8-sulfo-2-oktenové, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8-hydroxy-2-oktenová, kyselina Z-8-acetoxy-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenová.

Kyselinu Z-8-kyano-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenovou je možno získat tak, že se užije 332 mg kyseliny 8-brom-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenové a 100 mg kyanidu sodného ve 2 ml dimethylsulfoxidu a směs se zahřeje na 80 °C na dobu 30 minut. Po extrakci a čištění se tímto způsobem získá 102 mg bezbarvé pevné látky o teplotě tání 99 až 103 °C.

Analýza pro ^C15^H22^N2°3

-45CZ 280564 B6 vypočteno: C 64,73, H 7,97, N 10,06 %, nalezeno: C 64,69, H 8,14, N 9,41 %.

Způsobem podle předchozích příkladů je možno získat také všechny sloučeniny, které budou dále uvedeny v následujících tabulkách I, II a III spolu se svými fyzikálně-chemickými konstantami .

Tabulka I (Z)-2-acylamino-2-butenové kyseliny

CO₂H nhcr₂

II

O

sloučenina	r2	teplota tání ’C	krystalizační rozpouštědlo1’	výtěžek *	vzorec	analýza0	Ki, pM nebo (* inhibice při 100 pM)
1	ch3	151-155d					(12*)
2	cb2cb3	149-150,5	I	26	C7BHNO3	C, B, N	(43*)
3	-ch2ch2	239-241 za rozkladu	II	40	C14B20N2°6	C, B, N	10
4	(ch2)2ch3	141-142	III	23	c9h13no3	C, B, N	30
5	(CH2)3 cH3	153-154	IV	18	c9h15NO3	C, B, N	32
6	(ch2)4ch3	141-142	IV	23	C10B17NO3	C, Η, N	(54*)
7	(CH2)5CH3	142	I	8	CllH19NO3	C, Η, N	(49*)
8	(CH2)6CH3	141-142	IV	23	C12H21NO3	C, N, He	26
9	(ch2)7cb3	145-147	IV	30	c13H23NO3	C, B, N	32
10	(CH2)gCH3	145-146	V	11	C14H25NO3	C, B, N	(58*)
11	(CB2)gCB3	141-142	IV	19	C15H27NO3	C, B, N	19
12	(CB2)i0CH3	141-142	IV	24	c16h29NO3	C, B, N	35
13	(CH2)12CH3	149-151	IV	34	c18H33NO3	C, B, N	(45*)
14	(CH2)i6CB3	140-141	IV	25	C22H41NO3	C, N, Hf	(12*)
15	CH (CB3)2	184-184,5	IV	11	c8Bi3no3	C, B, N	31
16	CB2CB(CB3)2	176	VI	27	c9b15no3	C, B, N	6

-46CZ 280564 B6

Tabulka I - pokračování

slouče- Ri	teplota tání ’C	krystalizační rozpouštědlo^1	výtěžek	vzorec	analýza0	Ki, pM nebo (l ínhibíce při 100 μΜ)
nina
17	c(ch3)3	182-183,5	IV	14	C9Hi51ÍO3	C, Η, N	(Ol)
18	(CH2)2CH(CH3)2	164-165	IV	13	c10h17NO3	C, B, N	14
19	CH2CH(CH3)CH2CH3	168,5-169,5	IV	27	C10h17NO3	C, B, N	10
20	CH2C(CH3)3	191-192	IV	47	c10h17NO3	C, B, N	20
21	CH(CH3)CH(CH3)2	197-198	V	34	C10h17NO3	C, B, N	3,3
22	CH(CB2CS2CH3)2	185-186	IV	53	c12h21NO3	C, B, N	(131)
23	CH(CH2CH3)(CH2)3CH3	158-160	IV	43	c12H21NO3	C, B, N	(331)
24	(CH2)4CH(CH3)2	146,5-147	VII	7	c12h21NO3	C, B, N	(571)
25	CH2CH(CH3)CH2C(CH3)3	136-138	IV	21	c13H23NO3	C, N, H?	44
26	CH2CH(CH3)(CH2)3CH(CH3)2	144-145	IV	55	C14H25NO3	C, B, N	4
27	(CH2)2CH=CH2	143-145	IV	17	c7h13N°3	C, B, N	(571)
28	ch=(ch3)2	183-184	VIII	30	c9h13NO3	C, B, N	28
29	cb=cbcb=cbcb3	198-199	VIII, v	11	c10h13NO3	B, N; Ch	(01)
30	(CB2)gCB=CB2	135-137	IV	27	C15H25NO3	C, B, N	34
31							70
32	4-CB3C6B4	199-200	IX		c12h13NO3	C, B, N	(01)
33	Til	212-215	X	98	C15H13NO3	C, B, N	(31)

35	ch2c6b5	195-197	XII
36	(CH2)2 c6H5	188-189	V
37	(CH2)3c6H5	130-132	IV

9	c9h9no4	C, B, N	(571)
6	C12H13NO3	C, B, N	(211)
18	C13H15NO3	C, B, N	(301)
49	C14B17NO3	C, Η, N	11

-47CZ 280564 B6 analýza⁰ Ki, pM nebo (i inhibice při 100 pM)

Tabulka I - pokračování slouče- R₂ nina teplota krystali- výtěžek vzorec tání *C začni roz- * pouštědlob

132-135

IV ^C12^H15^NO3^S

C, Η, N

39	cb=cb6b5	198,5-201	IV	27k	C13H13NO3	C, B, N	(0*)
40	cb2ci	166-1681					(52*)
41	ch2oc6h5	127,5-128	IV	37	C12h13no4	C, B, N	(3%)
42	cb2nb2	290 za					(6í)
		rozkladu
43	CB2NBCO(CH2)2CB3	164	XII	18	C10H16N2°4	C, Η, N	(5*)
44	CB2NHCOCB2CB(CB3)2	144	XII	25	c11h18n2°4	C, B, N	(5*)
45	ch2sch2ch3	114-115,5	IV	7	c8h13NO3S	C, Η, N	31
46	(CH2)2-Z 2	133,5-134	XI	19	c11h17no4	C, 8, N	(51%)
	0
47	(CB2)3CO2CH2CH3	10-103	VII	9	c11h17n05	C, Η, N	39
48	(CH2)3CON(CH3)2	137,5-139	VIII	26	C11H18N2°4	C, B, N	(46*)
49	(CB2)3NBCOCB3	155-157	XII	20	CiqBi6N2O4.1/4B2O	C, Η, N	102
50	(CB2)3NBCOCH2CB(CB3)2	132-135	XII	18	c13b22n2°4	C, Η, N	52
51	(CH2)4CN	102-1091	XI	5 (	:10b14n2o3.o,125b2o3	C, Η, N	25
52	(CH2)4CO2CB2CB3	123-124	VII	18	C12H19NO5	C, Η, N	18
53	(CB2)5Br	132-135	IV	8	CiQHi6BrNO3	C, Η, N	19
54	(CB2)5NBCOCH2CB3	108-110	XII	12	^3Β22Ν2Ο4·1/4Η2°	C, B, N	41
55	CH2CH(CH3)(CH2)2OCH3	105-107	IV	21	C11H19n04	C, Η, N	9
56	CH2CB(CH3)(CB2)3C(OB)(CB3)2
		115-117	IV	20	C14H25n04	C, N; BS	6,7
57	(CH2)8CO2B	155-158	XII	2	c14h23no5	C, Η, N	28

-48CZ 280564 B6

Tabulka I - pokračování slouče- R₂ nina teplota tání C krystali- výtěžek vzorec začni roz- i pouštěcHo^ analýza⁰

4-OCH3CfiB4	201-203	X	60	C12H13NO4	Η, N; Cc
2-ClCgH	4	207-2P9	XII	22	ChHi0cino3	C, Η, N,
3-ClC4H6	188-190	XII	34	ChHi0C1NO3	C, Η, N,
4-ClC6H4	227 za rozkladu	XIV	7	ChHi0C1NO3	C, H; Nu
2,6-Cl2	C6H3	223,5-225,5	I	11	ChH9C12NO3	C, Η, N
		212-213	I	51	c8h11no3	C, Η, N

153-155

C,

205,5-206

XIV ^c10^h15^no3

C,

N;

Ki, pM nebo

Π inhibice při 100 pM) (Oi)

Cl (25%)

Cl (221) (7%) (0%)

6,2

208-209

C,

H,

206-207

C,

H,

205-206 ^C15^H21^NO3

C,

B, (3ú

142-143

IV ^c9^h13^NO3

C,

H,

-49CZ 280564 B6 analýza^c Ki, μΜ nebo (í inhibice při 100 μΜ)

Tabulka I - pokračování slouče- R₂ nina teplota krystali- výtěžek vzorec tání ‘C začni roz- í pouštědlo^³

155-156

C,

H,

6,6

168-169

VIII

C,

H,

184-185

VIII

C,

B,

176-177

VIII

C,

H,

180,5-181

VII

C,

H,

156-157

C,

182,5-183,5

C,

B,

153-155

C,

H,

-50CZ 280564 B6 analýza⁰ Κί, μΜ nebo (fc inhibice při 100 pM)

Tabulka I - pokračování slouče- R2 nina teplota krystali- výtěžek vzorec tání ’C začni roz- 4 pouštědlo^b

IV ^c12^B17^NO3 ^C' ^H' ^N (50*)

144-145 IV

C₉H₁₃NO₃ Η, N; C^w (16%)

178-180

167-168

IV

C,

1,7

C(CH₃)₃

CH₂CH₃

184

IV

C,

H,

1,6

189-190

IV

C,

6,5

196-197,5

H,

N

H,

-51CZ 280564 B6 analýza⁰ Ki, pM nebo (í inhibice při 100 pM)

Tabulka I - pokračování slouče- R₂ nina teplota krystali- výtěžek vzorec tání *C začni roz- I pouštědlo^

145,5-146,5^X IV

145,5-46,52 IV

C10H15NO3	C, Η, N	19
		1,3

238

159-161

201-202

131-132

CH=C(CH₃)₂

VIII	21	C10H15NO3	C, Η, N	7,2
XII	42	CHH17NO3	C, B, N	7,2
IV	53	C12H19NO3	C, B, N	(10%)
IV	12	c11h17NO3	C, Η, N	45
IV	22	c12H19NO3	C, Η, N	3
IV	18	c14H21NO3	C, B, N	(15%)

-52CZ 280564 B6

Tabulka I - pokračování slouče- R2 nina teplota krystali- výtěžek vzorec tání ’C začni roz- 1 pouštědlo^ analýza⁰ Ki, pM nebo (1 inhibice při 100 pM)

CH₃CH₂·

140-142

IV ^{6 C}14^H23^NO3

C(CH₃)3 ch₂ch₃

129-130

189-190,5

256

188-189,5

IV

XII

XV

C₁₀H₁₃NO₃

C₁₂H₁₇NO₃

C₈H₉C1₂NO₃

C, Η, N94

C, Η, N86

C, Η, N1,6

C, Η, N4,2

C, Η, N, Cl .08

191-192

199-200

138-141

C₈H₉Br₂NO₃

C₈H₉F₂NO₃

C, Η, N, Br .03

C, B, N, F 2,1

C₉H₁₂C1₂NO₃ C, B, N, Cl 164

-53CZ 280564 B6

Tabulka I - pokračování slouče- R₂ nina teplota krystali- výtěžek vzorec tání *C začni roz- i pouštědl(?

analýza⁰ Ki, pM nebo (fc inhibice při 100 pM)

102

172-174,5

XII

H,

4,7

171-172

164-165

XVI	59	C11H17NO3	C, Β, N	11,2
IV	27	c12h19NO3	C, Η, N	(1H)

Poznámky k tabulce I ^b I = 1,1,2,2-tetrachlorethan; II = DMF-HOAc; III = toluen-diisopropylether; IV = toluen; V = CH₃NC>₂; VI = toluen-diethyl keton-diisopropyl ether; VII = toluen-diethyl keton; VIII = methyl ethylketon; IX = aceton-H₂0; X = dioxan-H₂0; XI = diisopropyl keton; XII = EtOAc; XIII = EtOH-H₂O; XIV = diethylketon; XV = methylisovalerát; XVI = CHgCN.

^c Analýzy měly odchylku ±0,4 % teoretické hodnoty, neni-li uvedeno jinak.

v literatuře udaná teplota tání je 159-160 °C [V. E. Price a J. P. Greenstein, Arch. Biochem., 18, 383 (1948)].

^eH: vypočteno 9,31; nalezeno 9,91.

^fH: vypočteno 11,24; nalezeno 11,84.

^H: vypočteno 9,54; nalezeno 10,07.

^C: vypočteno 61,53; nalezeno 61,07.

¹ Η. E. Carter, P. Handler a D. B. Melwille, 129. 359 (1939).

Trichlorethylen jako rozpouštědlo.

Celkový výtežek pro oba stupně.

J. Biol. Chem.,

-54CZ 280564 B6 ¹ V literatuře udaná teplota tání je 170-172 ’C [M. Flavin a C. Slaughter, J. Biol. Chem., 244 1434 (1969)].

^m p-toluensulfonová kyselina jako katalyzátor.

ⁿ v literatuře udaná teplota tání je vyšší než 270 C (M. Flavin a C. Slaughter, loc.cit.).

° Produkt se získá koncentrací směsi a rozetřením odparku s ethanolem na pevnou látku.

P Produkt se získá slitím rozpouštědla, extrakcí reziduálního oleje ethylacetátem a odpařením extraktu na krystaly.

Produkt se získá slitím rozpouštědla a rozetřením reziduálního oleje s diethylketonem na pevnou látku.

^r Měknutí při teplotě vyšší než 90 ’C.

^s H: vypočteno 9,29; nalezeno 9,74.

^b C: vypočteno 61,27; nalezeno 60,74.

^u N: vypočteno 5,85; nalezeno 6,40.

^v H: vypočteno 7,67; nalezeno 8,14.

^w C: vypočteno 59,00; nalezeno 58,49.

^X [α]²⁴θ + 98,5° (c 0,35, CHC1₃).

^Y [α]²⁴θ “97,2° (c 0,35, CHC1₃).

² Methylisovalerát jako rozpouštědlo.

-55CZ 280564 B6

Tabulka II (Z)-3-substituované 2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamid)-propanové kyseliny

sloučenina	r3	konfigurace	teplota tání *C	krystalizační rozpouštědlo^1	výtěžek 1	vzorec	analýza	Ki, pM
105	H	RS	122-123	I	5	C9Hi3NO3	C, Η, N	75
106	ch3ch2	RS	154,5-155,!	i II	30	C11h17NO3	C, Η, N	.18
107	ch3(ch2)2	RS	122-123	III	10	c12h19NO3	C, Η, N	.11
108	(CH3)2CH	RS	164-166	I	27	c13h21NO3	C, Η, N	.54
109	ch3(ch2)3	RS	94-95	IV	24	c13h21NO3	C, Η, N	.11
110	(CH3)2CHCH2	RS	145-147	XXIV	35	c13b21NO3	C, B, N	.23
111	ch3(cb2)4	RS	104-105	I	10	c14h23NO3	C, B, N	.17
112	ch3(ch2)4	s£	95-96,5			C14H23n03	C, Η, N	.80
113	ch3(ch2)4	R-	94,5-96,5					8,8
114	(CH3)2(CH2)2	RS	115-116	V	20	c14h23NO3	C, Η, N	.15
115	(CH3)3CCH2	RS	138,5-140	IV	28	c14h23no3	C, B, N	.34
116	ch3(ch2)5	RS	111-113	I	11	C15H25NO3	Η, N; (£	.16
117	-|CH2)6-	RS	188-190	VI	9	C24H36N2°6,1/2H2°	C, B; NÍ	.092
118	CH3(CH2)6	RS	108-110	I	13	C16H27NO3	C, Η, N	.096
119	ch3(ch2)7	RS	95-96	VII	47	c17H29NO3	C, B, N	.11
120	ch3<ch2>8	RS	91-92	IV	52	c18H31NO3	C, Η, N	.11
121	CH3(CH2)g	RS	98-99	VII	25	c19h33NO3	C, Η, N	.14
122	CH2=CH(CH2)2	RS	88-90	II	39	c13H19NO3	C, Η, N	.23

-56CZ 280564 B6

Tabulka II - pokračování slouče- Rj nina

>«nfi- teplota gurace tání *C krystali- výtěžek vzorec začni roz- i pouštědlo

RS 158-159 II 4+ C₁₂B_1?NO₃

RS 149-150,5 II

RS 146-148 II analýza Ki, pM

C, Η, N .44 ^{40 C}15^H23^NO3

C₁₆H₂₅NO₃

C, Η, N

C, Η, N .40 .15

126	cf3 ch2	S	139-142			C11H14F3NO3	c,	Β, N	.24
127	CH3O(CH2)2	RS	S	I	19	C12H19NO4	c,	Β, N	.32
128	CH3S(CH2)2	RS	65-67	VIII	5	C12B19NO3S	c,	Β, N	.12
129	CH3SO2(CB2)2	RS	148-149			c12b19no5s	c,	Β, N, S	.50
130	HO2C(CH2)2	RS	163-165	VI	8	C12B17NO5	C,	Β, N	.14
131	Br(CH2)3	RS	118-120	I	5	C12B18BrNO3	c,	Β, N	.38
132	CB3O(CB2)3	RS	78-80	VIII	33	C13H21NO4	C,	Β, N	.28
133	CH3O2CCH2S(CH2)3	RS	133-135	XXIII	71	C15H23NO5S	C,	Β, N	.28
134	L-BO2CCB(NB2)CB2S(CB2)3	RS	120-132 za rozkladu	IX	68	C15H24N2O5S11/2H2° C'	Β, N, S	.27
135	Ia N ^S(CH2)3	RS	g		40	C17B22N2°4S,1/4H2° C'	Β, N	.13
136	Na+'BO3PCB2S(CB2)3	RS	g			C13H21NNaO6PS.l-l/3H2O C f H f N	.22
137	bo2C(cb2)3	RS	114-115	X	18	C13H19NO5	C,	Β, N	.048

-57CZ 280564 B6

Tabulka II - pokračování slouče- R₃ nina

konfi- teplota gurace tání ’C krystali- výtěžek vzorec začni roz- $ pouštědlo analýza Ki, μΜ

138	Br(CH2)4	RS	124-125	I	36	^13Β20ΒΓ®θ3 C»	B, N	.15
139	Br(CH2)4	s1	86-88	I	28	c13H20BrNO3 C'	Β, N, Br
140	cb3o(ch2)4	RS	102-104	III	35	C14H23NO4 C'	B, N	• .16
141	nc(ch2)4	RS	150	XI	46	C14h20N2°3 C/	Η, N	.21
142	(CH3)2N(CH2)4	RS	158-161	XVII	7k	C15h26N2°3-1/4h2° C'	Η, N	3,45
143	Na+'O3S(CH2)4	RS	S			C13H20NNaO6S.3/4H2O
						c,	Η, N	.087
144	HO2CCH2N(CH3)(CB2)4	RS	S	i	12	C16H26N2°5,1/2AcOH,2/5H2°
						c,	B, N	.56
145	HO2CCH2S(CH2)4	RS	119-121	I	91	c15b23no5s c,	Η, N, S	.13
146	L-BO2CCH(NB2)CH2S(CH2)4	RS	S	i	71	C'	B, N, S	.21
147	D-HO2CCH(NB2)CH2S(CH2)4	RS	9	i	75	Ci6H26N2°5s·!/4η2° C'	Η, N, S	.19
148	L-HO2CCH(NH2)CH2S(CH2)4	S^	9	i	63	c16H26N2°5S C'	Η, N, S	.11
149	L-NaO2CCH(NHCOCH 3)CH2 S(CH2)4
		si	g	IX	68	^18Β27^2^^θ6Β,Β2θ	Η, N, S	.07
150	L-HO2CCH(NHCH3)CB2S(CH2)4	Sm	144-148	IX	54	C17H28N2O5S-1/2H2° C'	Η, N, S	.15
151	HO2CCOH2S(CH2)4	RS	n		78	C16H23NO6S.2/3H2O C,	Η, N	.16
152	C6B5S(CH2)4	RS	100-104	I		C19H25NO3S.3/4H2O C,	Η, N	.10
153	2-CO2H-C6H4S(CH2)4	RS	163-167	I	21	C2QH25NO5S.3/4H2O C,	B, N	.09

154

S° 188,5-189 XII ^{65 C}18^H24^N2°4^S

C, Η, N, S .02

OH

S(CH₂)₄

C₁₉H₂4N₂O₅S.1/4H₂O C, Η, N .04

-58CZ 280564 B6

Tabulka II - pokračování

sloučenina	R3	konfigurace	teplota tání ’C	krystalizační rozpouštědlo	výtěžek *	vzorec	analýza	Ki,	pM
156	HO2C(CH2)4	RS	165-167	VI	28	c14h21no5	C, Η, N		.058
157	HO(CH2)5	RS	137-139			C14H23NO4	C, B, N		.23
158	CH3CO2(CH2)5	RS	59-62			C16h25NO5	C, B, N		.22
159	CH3O(CH2)5	RS	71-72			C15H25NO4	C, Η, N		.18
160	Br(CB2)5	RS	149-151	XIV	55	^14Β22ΒιΒθ3	C, B, N,	Br	.27
161	Br(CH2)5	sE	100,5-101,!	i I	44	^14Β22ΒΓΒθ3	C, Η, N,	Br
162	NC(CH2)5	RS	113-115	XVI	38	C15B22N2°3,1/4B2°	C, B, N		.082
163	h2n(ch2)5	RS	3	XVII	78	c14h24n2°3,h2°	C, B, N		1,00
164	(ch3)2(Ch2)5	RS	101-102	XIX	71	c16b28n2°3‘b2°	C, B, N		1,28
165	(C2H5)2N(CH2)5	RS	78-81	XV	77	c18H32N2°3	C, Η, N		.086
166	/—N ( y~nh(ch2)5 N 1 H HO2CCH2N(CH3)(CH2)5	RS	126-129			C17H28N4°3	C, Η, N		.84
167	RS	3	XVII	27	C17h28N2°5-2H2°	C, B, N		.29
168	(HO)2P(O)CB2NH(CH2)5	RS	125-130	i	33	C15H27N2°6P,B2°	C, B, N,	P	.40
169	(HO)2P(O)(CH2)2NH(CH2)5	RS	3	i	96	C16B29N2O6P,1/2H2° C' B' N'	P	.58
170	D,L-(HO)2P(O)CH(CH3)NH(CH2)5 RS	136-139	i	29	c16829N2°6p	C, Η, N,	P	.28
171	D,L-(HO)2P(O)CH(CH3)NH(CH2)5 s2	143-145	i	54	c16b29n2°6p	C, B, N		.16
172	(HO)2P(O)C(CH3)2NH(CH2)5	S^	162-165	i	49	C17h31N2°6P	C, B, N,	P	.18
173	CH2=CHCH2NH(CH2)5	RS	163-165	XVII	92	C17H28N2°3,C2B5OB	Η, N; Cá		.87
174	HC=C-CH2NH(CH2)5	RS	164-166 za rozkladu	XVIII	66	C17B26N2°3	C, B, N		.74
175	(CH3)3N(CH2)5	RS	220-222 za rozkladu	XIX	77	C17H30N2°3	C, B, N		1,10

-59CZ 280564 B6

Tabulka II - pokračování slouče- R₃ nina

konfi- teplota gurace tání *C krystali- výtěžek vzorec začni roz- I pouštědlo analýza Ki, pM

176	(CH3)3N(CH2)5	st	225-227 za rozkladu	XIX
177	+ (HOCH2CH2)(CH3)2N(CH2)5	RS	185-188	XX
178	/N(CH2)5	RS	g	2

C,

H,

179	CH3CONH(CH2)5	RS	g
180	h2nconh(ch2)5	RS	g
181	H2NHC=N(CH2)5	RS	160-162 za rozkladu
182	H2NC(CH3)=N(CH2)5	RS	143-145
183	CH^CI^CSfCI^} 5	RS	88-91
184	HS(CH2)5	RS	128-130
185	C03S(CH2)5	RS	82-84
186	CH3O2CCH2S(CH2)5	RS	g
187	H2NCOCH2S(CH2)5	RS	125-126
188	L-HO2CCH(NH2)CH2S(CH2)5	RS	147-177 za rozkladu

XXI	79	c16h26n2o4.i/5ch3coch3
			C,	B, N		.23
		C15H26N2O4.2/3H2O	c,	B, N		.30
XVII	77	Cis^s^·1/3^0	C,	B, N		.78
XX	60	C16H27N3°3-3/4H2°	c,	B, N		.72
		^17Β27^θ4Β	C,	Η, N,	S	.044
		c14H23NO3S	C,	B, N,	S	.17
XI	60	c15H25NO3S	C,	Η, N,	S	.15
XIII	60	C17H27NO4S	c,	Η, N,	S	.20
VI	55	C16H26N2°4S	H,	N; S;	cí	.25
i	54	^17^28^2θ5^*^^2θ	B, N,	s	.23

189	r— N / \^S(CH2)5	RS	86-90
190	Br(CB2)fi	RS	129-131
191	BO2CCB2N(CB3)(CB2)6	RS	g
192	Br(CB2)?	RS	96-97
193	H2N(CB2)7	RS	110-120

I	4	C17H26N3°2S2,O36CH3NO; c,	I B, N, S	.15
I	57	C15H24BrNO3	c,	B, N, Br	.16
XVII	51	^18^30^2θ5 *	c,	B, N	.40
IV	71	c16H26BrNO3	C,	B, N, Br	.11
XXII	58	C16h28N2°3	C,	B, N	.81

-60CZ 280564 B6

Tabulka II - pokračování

sloučenina	R3	konfigurace	teplota tání ’C	krystalizační rozpouštědlo	výtěžek	vzorec	analýza	Kí, pM
194	(CH3)2N(CH2)7	RS	168-172	IV	43	48Η32ν2Ο3·1/2η2°	C, Η, N	.52
195	(CH3)3Í(CH2)7	RS	g	XV	29	C19h34n2°3,h2°	C, 8, N	.57
196	(c6h5ch2)(ch3)2n(Ch2)7	RS	190-193 za rozkladu	XVII	83	C25H38N2O3.1/2B2O	N, H, C-	.45
197	C6H5	RS	167-168	VI	17	C15H17NO3	C, Η, N	.62
198	C6H5<CH2)2	RS	131-132	I	33	C17H21NO3	C, Η, N	.33

Poznámky k tabulce II ^b I = CH₃NO₂, II = toluen, III = toluen-diisopropyl ether, IV = toluen cyklohexan, VI = EtOAc, VII hexan, VIII = ether cyklohexan, IX = MeOH-ether, X = EtOAc-hexan, XI = etherhexan, XII = CH₃NO₂- octová kyselina, XIII = MeOH chloroform, XIV = CH₃CN, XV = EtOH ether aceton, XVI = H₂O, XVII = EtOH-H₂O, XVIII = tetrahydrofuranhexan, XIX = EtOH aceton, XX = MeOH-H₂O, XXI = aceton-H₂0, XXII = aceton-ether, XXIII = petrolether, XXIV = toluen-diisopropylketon.

^c [a]²⁰ _D +77,7° (0,51, CHC1₃).

^d [ct]²⁰ _D -78,0° (0,48, CHC1₃).

^e C: vypočteno 67,38; nalezeno 66,88.

f B: vypočteno 6,12, nalezeno 5,71.

Amorfní pevná látka, nezřetelná teplota tání.

^b Methylisovalerát jako reakční rozpouštědlo.

¹ [a]²⁵ _D +72,8° (0,5, CHC1₃).

Čištění chromtografií na iontoměniči.

^k [a]²⁵ _D +17,6° (0,5, MeOH), +14,2° (0,5, 0, IN GC1).

¹ [al²⁵ _D -9,8’ (0,5, 0,IN NaOH).

^m [a]²⁵ _D +35,0’ (0,5, 0,IN HC1).

-61CZ 280564 B6

η	Olej. Směs enolových isomerů.
o	[a]27 D +34,3’	(0,5,	ch3oh).
P	[a]25 D +66,2’	(0,5,	chci3).
q	[a]25 D +12,5’	(0,6,	h2o).
r	[α]25θ +30,5’	( .24,	h2o) .
s	C: vypočteno	64,37,	nalezeno	64	,96.
t	[a]25 D +58,0’	(0,5,	ch3oh).
u	C: vypočteno	61,26,	nalezeno	61	,73.
v	C: vypočteno	56,11,	nalezeno	55	,61.
w	C_ vypočteno	70,89,	nalezeno	7,	34.

-62CZ 280564 B6

Tabulka III

3-substituované 2-(acylamino)propenové kyseliny

CO₂H

X n-cr₂ i II H O

slouče-	r2	R3	R4	teplota	krystali- vzorec	analýza	Ki, pM nebo
nina	tání ’C	začni roz-		(i inhibice
					pouštědlo^5		při 100 pM)
199	hoch2	C6H5	H	172-173	C11H11NO4	C, Η, N	(41}
200	(CH3)2CHCH2	ch3ch2	B	128,5-129,5	c c10H17NO3	C, Η, N	3,2
201	(CH3)2CHCH2	ch3(ch2)4	H	126-128	iii c13h23no3	C, Η, N	2,6
202	(CH3)2CHCH2	HO2C(CH2)2	H	127-128	1 C11H17NO5	C, Η, N	2,7

119-120

203

HO₂C(CH₂)₂

H

208

178-179 ch₃(ch₂)₂

H

125-127^

183-185 za rozkladu

CH₃(CH₂)₄

(CH₃)₃N(CH₂)₅

II

III

III

IV

III

C,

H,

5,0 ^C12^H17^C12^NO3 ^C12^H16^BrC12^NO3

C,

N,

Cl .06

C, Η, N, Cl;

Br^f .18 ^C15^H24^C12^N2°3^,C2^H5^{OH C}' ^H' ^N

C, Η, N, .18

Br .015 (9%)

-63CZ 280564 B6

Tabulka III - pokračování

sloučenina	r2	R3	R4	teplota tání ’C	krystali- vzorec začni rozpouštědlo^	analýza	Ki, pM nebo (i inhibice při 100 pM)
209	c6h5	Cl	B	h			(36%)
210	C6H5	ch3°	B	216-217 za rozkladu 1			(23%)
214	L-CHNH,n | L	Cl	H	0	C6H9C1N2O3.2/3H2O	C, B, N	(6%)
	ch3

Poznámky k tabulce III ^b I = EtOAc, II = H₂O, III CH₃NO₂, IV = EtOH-ether ^c čištění chromatografií.

Methylisovalerát jako rozpouštědlo.

^e p-toluensulfonová kyselina jako katalyzátor.

f Br: vypočteno 21,42, nalezeno 20,92.

^g Literární teplota tání 122 ’C (za rozkladu) [T. Wieland, G. Ohnacker a W. Ziegler, Chem. Ber., 90, 194 (1957)].

^b I. T. Strukov, Zh. Obshch. Khim., 27, 432 (1957).

i Literární teplota tání 203-204 C (za rozkladu) [W. schulz, Chem. Ber., 86., 1010 (1953)].

ⁿ [a]²⁴ _n +25,3° (2,IN HC1).

° Amorfní pevná látka.

Claims (7)

1. Z-2-Acylamino-3-monosubstituované propenoáty obecného vzorce I

R³ H \ / C II c / \ _ R²CONH COOR¹

(I) kde

R¹ znamená atom vodíku, alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, di(C₁_₂alkyl)amino(C₁_₃alkyl)skupinu nebo kation, přijatelný z farmaceutického hlediska;

R² znamená uhlovodíkový zbytek o 3 až 10 atomech uhlíku, v jehož uhlíkovém řetězci může být 1 až 6 atomů vodíku nahrazeno atomy halogenu, a methylenová skupina v odlišné než terminální poloze může být nahrazena atomem kyslíku nebo atomem síry včetně oxidované formy síry,

R³ znamená uhlovodíkový zbytek o 1 až 15 atomech uhlíku, v jehož uhlovodíkovém řetězci může být 1 až 6 atomů vodíku nahrazeno atomy halogenu, methylenová skupina v odlišné než terminální poloze může být nahrazena atomem kyslíku nebo síry včetně oxidované formy síry a koncový atom vodíku může být nahrazen hydroxylovou nebo thiolovou skupinou nebo aminoskupinou, která je popřípadě derivatizována ve formě acylaminoskupiny s 1 až 2 atomy uhlíku, ureidoskupiny, amidinové skupiny, guanidinové skupiny, monoalkylaminové, dialkylaminové a trialkylaminové skupiny s 1 až 2 atomy uhlíku v každé z alkylových částí, dále karboxyskupinou, skupinou vzorce (HO)₂P(O)-, nebo -SO-jOH, nebo příslušnou alkylesterovou nebo alkylamidovou skupinou s 1 až 2 atomy uhlíku v alkylové části, odvozenou od některé z těchto kyselých skupin, kyanoskupinou nebo jejich kombinacemi, jako například vhodným terminálním zbytkem aminokyseliny, přičemž v případě, že R³ znamená alkylskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku s přímým řetězcem, nepředstavuje R² alkylskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku s přímým řetězcem.

2. Propenoáty podle nároku 1, kde R² znamená 2,2-dimethylcykloO propyl a R znamena skupinu vzorce

-65CZ 280564 B6

-ch₂-s-ch₂-ch-coo~ nh₃ ⁺

3. Způsob výroby propenoátů obecného vzorce I, kde R¹ znamená atom vodíku, alkylskupinu s 1 až 6 atomy uhlíku nebo kation, přijatelný z farmaceutického hlediska, a R a R mají význam, uvedený v nároku 1, podle nároku 1, vyznačující se tím, že se 1 až 4 díly hmotnostní 2-ketokyseliny obecného vzorce

O

R^JCH₂-CCO₂H , kde R³ má význam uvedený v nároku 1, nebo jejího alkylesteru s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylovém zbytku kondenzují s 1 dílem amidu obecného vzorce

O

2II r^zcnh₂ , kde R² má význam uvedený v nároku 1, refluxováním reakční směsi v inertním rozpouštědle, jako je toluen nebo methylisovalerát za současného azeotropického oddělování vody, načež se popřípadě vzniklá volná kyselina obecného vzorce I převede na svůj alkylester s 1 až 6 atomy uhlíku v alkylovém zbytku, nebo se vzniklý ester převede na volnou kyselinu, nebo se vzniklý produkt převede na svou farmaceuticky přijatelnou sůl.

4. Způsob podle nároku 3 pro výrobu propenoátů obecného vzorce I, kde

R¹ má význam uvedený v nároku 3,

R² znamená 2,2-dimethylcyklopropyl nebo 2,2-dichlorcyklopropyl a

R³ znamená uhlovodíkový zbytek o 3 až 7 atomech uhlíku, substituovaný případné na koncovém uhlíku trimethylamoniem, amidinovou, guanidinovou nebo 2-amino-2-karboxyethylthioskupinou, vyznačující se tím, že amid obecného vzorce r^zcnh₂ kde R² má shora uvedený význam, se uvede do reakce s ketokyselinou obecného vzorce

3 >1 r^j-ch₂-c-cooh ,

-66CZ 280564 B6 kde

O

R znamena uhlovodíkový zbytek o 3 až 7 atomech uhlíku, jehož koncový atom je nahrazen atomem bromu, načež se vzniklý brómovaný meziprodukt nechá reagovat s triethylaminem, se směsí amoniaku a soli imidu, s guanidinem nebo s cysteinhydrochloridem.

5. Způsob výroby propenoátů obecného vzorce I podle nároku 1, vyznačující se tím, že se uvede do reakce chlorid kyseliny obecného vzorce

O

2 Η _Ί R -CC1 , kde R² má svrchu uvedený význam, s terc.butylesterem a-aminokyseliny obecného vzorce

H ₃ I r^j-ch₂-c-coo-c(ch₃)₃ , nh₂ kde

O , ,

R ma svrchu uvedený význam, za přítomnosti zásady s následnou oxidativní adicí methoxidu sodíku a na výsledný produkt se působí bezvodým chlorovodíkem, načež se popřípadě výsledný produkt převede na svou adiční sůl s kyselinou, přijatelnou z farmaceutického hlediska, nebo jiný ester v rámci definice R¹.

6. Propenoáty obecného vzorce I podle nároku 1, jako inhibitory dipeptidázy.

7. Antibakteriální přípravek na bázi antibiotika ze skupiny thienamycinu, jako je thienamycin, N-formimidoylthienamycin a N-acetylimidoylthienamycin, vyznačující se tím, že obsahuje kombinaci tohoto antibiotika s inhibitorem dipeptidázy - propenoátem obecného vzorce I podle nároku 1 v hmotnostním poměru první látky ke druhé látce v rozmezí od 1:3 do 30:1.