CZ280583B6 - Antibakteriální prostředek - Google Patents

Abstract

Antibakteriální prostředek, tvořený kombinací sloučeniny ze skupiny thienamycinu zvolené ze souboru zahrnujícího 6- a popřípadě 2-substituované 2-penem-3-karboxylové kyseliny a 1-karbadethia-2-penem- -3-karboxylové kyseliny nebo 1-azabicyklo|3.2.0|-2-hepten-7-on-2-karboxylové kyseliny s inhibitorem dipeptidázy /E.C.3.4,12.11/ obecného vzorce II R.sub.3.n.CH=C(R.sub.2.n.CONH),COOR.sub.1.n.), kde R.sub.2.n. je uhlovodíkový zbytek s 3 až 10 atomy uhlíku a R.sub.3.n. je uhlovodíkový zbytek s 1 až 15 atomy uhlíku, přičemž v uhlovodíkových zbytcích ve významu R.sub.2.n. nebo R.sub.3.n. může být 1 až 6 atomů uhlíku nahrazeno atomy halogenu nebo může být methylenová skupina v odlišné poloze než terminální, nahrazena atomem kyslíku nebo atomem síry včetně oxidované formy síry a kromě toho může být koncový atom vodíku v substituentu R.sub.3.n. nahrazen hydroxylovou nebo thiolovou skupinou, která je popřípadě acylována alkankyselinou s 1 až 8 atomy uhlíku nebo karbamoylována, nebo může být tento ŕ

Description

Antibakteriální prostředek

Oblast techniky

Vynález se týká antibakteriálního prostředku.

Dosavadní stav techniky

V poslední době byla popsána nová skupina antibiotik s kondenzovaným β-laktamovým kruhem včetně thienomycinu a jeho polysyntetických derivátů, epithenamycinů a olivanových kyselin. Tyto sloučeniny, které jsou dále podrobněji popsány a označovány jako sloučeniny ze skupiny thienamycinu, mají vysokou antibakteriální účinnost, jsou však velmi rychle metabolizovány v organismu savců.

K metabolizmu dochází především v ledvinách a z ledvin byl získán enzym, který katalyzuje inaktivaci thienamycinu hydrolýzou β-laktamového kruhu. Enzym byl pak lokalizován cytologicky a byla zjišťována jeho specifičnost vzhledem k substrátu a možnost inhibice, přičemž bylo zjištěno, že tento enzym je velmi podobný ledvinové dipeptidáze (E.C.3.4.13.11), která bývá v literatuře nazývána také dehydropeptidáza-I, avšak není s tímto enzymem totožná. β-laktamázovou účinnost je možno prokázat pouze vzhledem ke skupině thienamycinu. Zatím neexistují žádné dříve známé příklady metabolizmu, spojeného s odštěpením β-laktamového kruhu u savců pro žádné z dosud známých antibiotik β-laktamového typu, jako jsou například peniciliny a cefalosporiny· Vynález je orientován na antibakteriální prostředek, který by se nemetabolizoval tak rychle, jako samotná sloučenina ze skupiny thienamycinu.

Podstata vynálezu

Předmětem vynálezu je antibakteriální prostředek, jehož podstata spočívá v tom, že je tvořen kombinací sloučeniny ze skupiny thienamycinu, zvolené ze souboru, zahrnujícího 6- a popřípadě 2-substituované 2-penem-3-karboxylové kyseliny a l-karbadethia-2-penem-3-karboxylové kyseliny, nebo 1-azabicyklo(3.2.0/-2-hepten-7-on-2-karboxylové kyseliny s inhibitorem dipeptidázy (E.C.3.4,12.11) obecného vzorce II ^R3\ /^H C II r₂conit coor.

-1CZ 280583 B6 kde R₂ představuje uhlovodíkový zbytek s 3 až 10 atomy uhlíku a Rg představuje uhlovodíkový zbytek s 1 až 15 atomy uhlíku, přičemž v uhlovodíkových zbytcích ve významu R₂ nebo R₃ může být 1 až 6 atomů vodíku nahrazeno atomy halogenu, nebo může být methylenová skupina v odlišné poloze než terminální nahrazena atomem kyslíku nebo atomem siry, včetně oxidované formy síry, a kromě toho může být koncový atom vodíku v substituentu R₃ nahrazen hydroxylovou nebo thiolovou skupinou, která je popřípadě acylována alkankyselinou s 1 až 8 atomy uhlíku, nebo karbamoylována, nebo může být tento koncový atom vodíku nahrazen aminoskupinou, popřípadě jejím derivátem, jako je acylaminoskupina s 1 až 8 atomy uhlíku, ureidoskupina, amidinová skupina, guanidinová skupina, alkylsubstituovaná aminoskupina s 1 až 8 atomy uhlíku v alkylu, včetně kvaternizovaných aminoskupin, nebo může být tento koncový atom vodíku substituován zbytkem kyseliny, například kyseliny karboxylové, fosfonové nebo sulfonové nebo esterů a amidů těchto kyselin, kyanoskupinou nebo jejich kombinacemi, jako například terminálním aminokyselinovým seskupením, R^ znamená atom vodíku, alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku nebo dialkylaminoalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku v každém z alkylů, nebo z farmaceutického hlediska přijatelný kation, přičemž poměr sloučeniny thienamycinového typu k inhibitoru dipeptidázy leží v rozmezí 1:3 až 30:1.

Pod pojmem sloučeniny ze skupiny thienamycinu se rozumí velký počet přírodně se vyskytujících, polosyntetických nebo syntetických derivátů nebo analogů těchto sloučenin, které mají β-laktamový kruh s dalším kondenzovaným kruhem. Tyto sloučeniny je možno považovat za 6- a popřípadě 2-substituované kyseliny 2-penem-3-karboxylové a l-karbadethia-2-penem-3-karboxylové, nebo 1-azabicyklo[3.2.0]-2-hepten-7-on-karboxylové kyseliny.

Specifické sloučeniny, zvláště použitelné k tomuto účelu, je možno vyjádřit obecným vzorcem I

R4

COOH (I) kde

X znamená methylenovou skupinu nebo atom síry,

R₄ znamená atom vodíku, skupinu -S-CH₂CH₂NHR₅, kde

R₅ znamená atom vodíku, acetylovou skupinu, formimidoylovou skupinu a acetimidoylovou skupinu, skupinu -S/O/-CH=CHNHCOCH₃, nebo skupinu -S-CH=CHNHCOCH₃ a

-2CZ 280583 B6

R₆ znamená atom vodíku nebo skupinu -CHCH₃, kde

R₇ znamená atom vodíku, hydroxyskupinu nebo sulfonyloxyskupinu.

Do svrchu uvedeného strukturního vzorce jsou zahrnuty také všechny stereoizomerní formy.

Všechny sloučeniny obecného vzorce I jsou popsány v literatuře. V případě, že X znamená methylenovou skupinu, R₄ znamená skupinu SCH2CH2NH2 a Rg znamená skupinu CH/0H/CH₃, jde o thienamycin, antibiotikum produkované S. cettleya, popsané v US patentu č. 3 950 357. N-substituované deriváty thienamycinu, to jest sloučeniny obecného vzorce I, v nichž R₅ má odlišný význam od atomu vodíku, jsou popsány v US patentové přihlášce, která je prozatím v řízení. Fermentační produkt N-acetylthionamycin, v němž Rg znamená skupinu CH/0H/CH₃ a R₅ znamená acetyl, je pro dukt, nazývaný 924A, N-imidoylderivát je popsán čeniny s nenasyceným N-acetyldehydrothienamycin z belgického patentu č v belgickém patentu č. 848 postranním řetězcem, a 924A₅, jsou fermentační

848 346. 545. Slounazývané produkty, popsané v US SN 788 491, a mimoto v belgickém patentu 866 035. Epimerní formy N-acetylthienamycinu, nazývané také 890A a 890A₃, stejně jako desacetyl 890A a desacetyl 890A₃, byly popsány ve francouzské přihlášce 763 887, v US SN 634 300 a belgickém patentu č. 848 349. Epimerní formy nenasyceného thienamycinu, nazývané 890A₂ a 890A₅, jsou popsány ve vyložené francouzské přihlášce z 28. dubna 1976, Čase 15839. N-acetylované sloučeniny, obsahující 6-sulfonyloxyskupinu, nazývané 890A_g a 890A₁₀, jsou popsány ve francouzském patentu č. 7 734 456 a ve francouzském patentu č.

734 457. Desacetylanalogy sloučenin 890A_g a 890A₁₀ jsou popsány v US SN 860 665, ve francouzském patentu 7 803 666, v US SN 767 920, US SN 006 959, a ve francouzském patentu č. 7 803 667. Některé sloučeniny, převážně deriváty 890A_g a 890A₁₀, jsou rovněž známy jako deriváty kyseliny olivanové a byly popsány v publikaci Corbett a další, J. Chem. Soc. Chem. Commun. 1977, č. 24, strany 953 až 954. Sloučeniny vzorce I, v nichž R₄ znamená atom vodíku a které jsou rovněž nazývány descysteaminylthienamyciny, byly popsány v US SN 668 898, US SN 847 297, v belgickém patentu č. 867 227.

Sloučeniny, v nichž Rg znamená atom vodíku a X znamená methylenovou skupinu, byly popsány v US SN 843 171 a v NSR patentu č. 2 751 624.1.

-3CZ 280583 B6

Antibiotikum ze skupiny thienamycinu, v němž R₄ znamená skupinu -SCH₂CH₂NHAC a R₆ znamená ethylový zbytek, bylo popsáno pod názvem PS-5 v publikaci K. Okaimura a další, J. Antibiotics 31, str. 480 /1978/, a v belgickém patentu č. 865 578.

Sloučeniny, popisovány jako R. B. Woodward Antibiotics. J. str. 167, R. B.

Years Symposium on Švédsko, říjen str. Supplement, str. 23, a které jsou rovněž uvedeny v publikaci β-Lactam Society, Londýn, 1977, v nichž X znamená atom síry penemové sloučeniny, byly Recent Advances in the Chemistry of

Alks /Ed/, The Chemical

Woodward, Abstracts of Uppsala University 500

Current Topics in Drug Research, Uppsala, 1921 /1977/ Acta. Pharm. Suscica, sv. 14, a US patent č. 4 070 477.

Chemické látky, které selektivně inhibují metabolizmus dipeptidázy (E.C.3.4.13.11), se nazývají inhibitory dipeptidázy a zahrnují chemické látky ze skupiny Z-2-acylamino-3-monosubstituovaných propenoátů.

Zvláště výhodnými sloučeninami ze skupiny thienamycinů jsou N-formimidoylové a N-acetamidoylové deriváty thienamycinu. Krystalická forma N-formimidoylthienamycinu, popsaná v poslední době, je rovněž použitelná. Dále bude uveden výhodný způsob výroby této sloučeniny.

Způsob výroby krystalického N-formimidoylthienamycinu

Stupeň A - Benzylformimidáthydrochlorid

Do baňky o obsahu 3 litry se třemi hrdly, opatřené nálevkou, míchadlem a zpětným chladičem, se vloží směs 125 g (1,15 mol) benzylalkoholu, 51 g (1,12 mol) formamidu a 1 200 ml bezvodého etheru. Směs se energicky míchá při teplotě místnosti 20 až 25 ”C v dusíkové atmosféře, načež se kapací nálevkou po kapkách přidá 157 g (1,12 mol) benzoylchloridu v 50 ml bezvodého etheru. Přidávání trvá 50 minut.

Reakční směs se míchá dalších 60 minut při teplotě místnosti, ether se odstraní slitím a přidá se 300 ml anhydridu kyseliny octové v 500 ml bezvodého etheru. Směs se míchá 30 minut při teplotě místnosti. Sraženina se nechá usadit a směs etheru a anhydridu kyseliny octové se slije. Pevný podíl se oddělí filtrací, promyje se 500 ml etheru a usuší ve vakuu hydroxidem draselným při teplotě 25 °C po dobu 2 hodin, čímž se ve výtěžku 67 % získá 130 g benzylformimidáthydrochloridu ve formě bílé pevné látky.

Produkt se analyzuje NMR-spektrem: δ (DMSO) 5,7 (s, 2H,

OCH-J) , 7,5 (s, 5H, φ) , 9,0 (s, 1H, NC=N) . Produkt je za tepla nestálý a při teplotě 0 °C a vyšší se rozkládá na formamid a benzoylchlorid. Při skladování při teplotě -20 °C po dobu 2 měsíců však nebylo možno zjistit žádný rozklad produktu.

Stupeň B - Způsob výroby derivátů thienamycinu

Thienamycin (6 litrů vodného roztoku o pH 6,5, to jest koncentrát fermentačního prostředí s obsahem 28 g thienamycinu) se

-4CZ 280583 B6 vloží do kádinky o obsahu 12 litrů a zchladí se na teplotu 0 “C. Kádinka je opatřena pH-metrem a účinným míchadlem s vysokými otáčkami. Pak se upraví pH na hodnotu 8,5 opatrným přidáváním 3N hydroxidu draselného, který se přidává za energického míchání po kapkách injekční stříkačkou. Pak se přidá k roztoku 6 ekvivalentů, to jest přibližně 100 g pevného benzylformimidáthydrochloridu po částech, přičemž se pH udržuje na hodnotě 8,5 ± 0,3 přidáváním 200 ml 3N hydroxidu draselného injekční stříkačkou. Přidávání trvá 3 až 5 minut. Pak se reakční směs míchá ještě 6 minut při teplotě 0 °C a pak se provádí kapalinová chromatografie, čímž je možno prokázat ukončení reakce. Pak se k roztoku přidává IN kyselina chlorovodíková až do pH 7. Změří se objem reakční směsi a roztok se analyzuje v ultrafialovém světle. Neutralizovaná reakční směs se zahustí na koncentraci 15 g/litr osmózou při teplotě nižší než 10 °C. Objem koncentrátu se znovu změří, pH se upraví v případě potřeby na hodnotu 7,2 až 7,4. Pak se koncentrát zfiltruje skleněnou nálevkou, opatřenou sintrem se střední velikostí pórů k odstranění pevného podílu.

Stupeň C - Chromatografie na prostředky Dowex 50W x 2 až 20 g thienamycinu v objemu 750 až 1 000 ml se nanese při teplotě 0°C na vrchol předem zchlazeného sloupce prostředku Dowex 50W x 2 o objemu 18 litrů v draslíkovém cyklu, pryskyřice má rozměr zrn 0,074 až 0,038 mm, sloupec se vymývá při teplotě 0 až 5 °C destilovanou deionizovanou vodou při rychlosti průtoku 90 ml/min a při tlaku 0 až 30 MPa.

Odeberou se předběžné frakce o objemu 4 litry, 2 litry a 1 litr a pak 18 frakcí o objemu 450 ml a koncová frakce o objemu 2 litry. Každá frakce se zkoumá v ultrafialovém světle v ředění 1:100, extinkce NH₂OH byla vynechána, počítá se celkové množství NFT v každé frakci. Počáteční a koncové frakce se zkoumají na čistotu kapalinovou chromatografií a je možno slít frakce s vysokým obsahem produktu. Pak se pH takto slitých frakcí stanoví pH-metrem a bromthymolovou modří, načež se pH upraví v případě potřeby na hodnotu 7,2 až 7,4. Získá se množství 3 až 4 litry takto slitých frakcí, které se analyzují v ultrafialovém světle a stanoví se celkový obsah formamidinového derivátu. Jde obvykle o 75 % celkového výtěžku v množství 15 až 16 g. Frakce se zahustí osmózou při teplotě nižší než 10 °C pokud možno až do koncentrace 33 g/litr, případně na rotačním odpařovači při teplotě nižší než 28 °C. Získá se celkem 500 ml koncentrátu.

Stupeň D- Krystalizace N-formimidoylthienamycinu

Koncentrát z předchozího stupně se v případě potřeby upraví na pH 7,3a obsah N-formimidoylthienamycinu se stanoví v ultrafialovém světle. Výtěžek je 85 až 90 %. Koncentrát se zfiltruje skleněnou nálevkou, opatřenou sintrem se středním průměrem pórů do velké Erlenmeyerovy baňky. Přidá se pět objemů, 2 200 ml 3A ethanolu a roztok se míchá při teplotě místnosti 10 minut a pak při teplotě 0 °C 12 až 24 hodin.

Krystaly se oddělí filtrací za odsávání a promyjí se jedním objemem 250 ml 80% 3A ethanolu při teplotě 0 °C, a pak ještě jednou 25 objemy 100 ml 3A ethanolu při teplotě místnosti. Krystaly

-5CZ 280583 B6 se usuší ve vakuu po dobu 12 až 24 hodin, čímž se ve výtěžku 40 % získá celkem 10 až 12 g N-formimidoylthienamycinu.

Analýza byla prováděna na 50 g N-formimidoylthienamycinu, připraveného svrchu uvedeným způsobem.

Analýza:

vypočteno: C: 45,42, H: 6,03, N: 13,24, S: 10,10 %, nalezeno: C: 45,82, H: 5,72, N: 13,10, S: 10,14 %.

Zbytek po žíhání: vypočítáno 0,5, nalezeno 0,47 %.

[a]²⁵ _D = 89,4°, T.G. = 6,8 %, spektrum v ultrafialovém světle max ^{300 nin}' ^E% ³²⁸·

Chemické látky, které selektivně inhibují metabolizmus dipeptidázy (E.C.3.4.13.11), se nazývají inhibitory dipeptidázy a zahrnují chemické látky ze skupiny Z-2-acylamino-3-monosubstituovaných propenoátů obecného vzorce II

(Π)

R²CONH^ ^COOR¹ kde

R² a R³ znamenají uhlovodíkové zbytky o 3 až 10 atomech uhlíku v případě R a o 1 až 15 atomech uhlíku v případe R , přičemž v těchto zbytcích je až do 6 atomů vodíku možná substituce atomy halogenu, popřípadě jsou methylenové skupiny s výjimkou koncové methylenové skupiny nahrazeny atomem kyslíku nebo síry, včetně oxidované formy síry, R¹ znamená atom vodíku, nižší alkyl o 1 až 6 atomech uhlíku nebo dialkylaminoalkyl.

Terminální atom vodíku v substituentu R³ může být rovněž nahrazen hydroxylovou skupinou nebo thiolovou skupinou, která může být acylována například alkankyselinou o 1 až 8 atomech uhlíku nebo karbamoylována včetně alkylových a dialkylových derivátů karbamátu. Atom vodíku může být nahrazen také aminoskupinou, která může být substituována a může tedy jít o acylaminoskupinu, ureidoskupinu, amidinovou skupinu, guanidinovou skupinu nebo aminoskupinu, substituovanou alkylovou skupinou, popřípadě dále substituovanou, včetně kvarterních amoniových skupin. Dále může jít

-6CZ 280583 B6 o substituci skupinami kyselé povahy, například zbytkem kyseliny karboxylové, fosfonové nebo sulfonové nebo estery nebo amidy těchto kyselin, nebo kyanoskupiny nebo kombinace uvedených skupin.

Substituent R₂ ve sloučenině vzorce II znamená s výhodou rozvětvený alkyl nebo cykloalkyl s 3 až 10 atomy uhlíku s výjimkou skupin, v nichž atom uhlíku, který se nachází těsné vedle karbonylové skupiny, je terciární. Substituent R₃ znamená atom vodíku, alkyl o 1 až 6 atomech uhlíku nebo dialkylaminoalkyl, například skupiny -CH₂CH₂N/C₂H₅/₂, -CH₂CH/CH₃/N/CH₃/₂.

Některé sloučeniny vzorce I jsou asymetrické. Racemická kyselina Z-2-/2,2-dimethylcyklopropankarboxamido/-2-oktenová byla rozdělena. Bylo zjištěno, že účinnost je vázána na pravotočivý izomer, který má S-konfiguraci.

V substituentu R₂ lze rozlišit následující podskupiny

-R₈ (HA) kde

R₈ znamená uhlovodíkový zbytek s 3 až 10 atomy uhlíku s přímým, rozvětveným nebo cyklickým řetězcem, popřípadě substituovaným svrchu uvedeným způsobem,

-r₉r₁₀ (iib) kde

R_g znamená cykloalkyl o 3 až 6 atomech uhlíku,

R₁₀ znamená jednu nebo dvě alkylové skupiny s 1 až 8 atomy uhlíku, popřípadě spojené a tvořící další kruh na cykloalkyovém kruhu, přičemž tyto substituenty mohou být dále substituovány svrchu uvedeným způsobem, ^R11^R12 ^(iic) kde

R₃₃ znamená alkylenovou skupinu s 1 až 3 atomy uhlíku a

R₁₂ znamená cykloalkyl s 3 až 6 atomy uhlíku, přičemž tyto substituenty mohou být dále substituovány svrchu uvedeným způsobem.

Dále budou uvedeny sloučeniny, které spadají do rozsahu jednotlivých podskupin:

IA:

kyselina Z-2-izovaleramido-2-pentenová, Z-2-izovaleramido-2-butenoát, kyselina Z-2-izovaleramido-2-butenová,

-7CZ 280583 B6 kyselina Z-2-benzamido-2-butenová, kyselina Z-2-(3,5,5-trimethylhexanamido-2-butenová, kyselina Z-2-cyklobutankarboxamido-2-butenová, kyselina Z-2-cyklopropankarboxamido-2-butenová, kyselina Z-2-cyklopropankarboxamido-2-pentenová, kyselina Z-2-(3-methylvaleramido)-2-butenová, kyselina Z-2-cykloheptankarboxamido-2-butenová, kyselina Z-2-nonanamido-2-butenová, kyselina Z-2-cyklohexankarboxamido-2-butenová, kyselina Z-2-(4-methylvaleramido)-2-butenová, kyselina Z-2-terc.butylacetamido-2-butenová, kyselina Z-2-oktanamido-2-butenová, kyselina Z-2-butyramido-2-butenová, kyselina Z-2-valeramido-2-butenová, kyselina Z-2-cyklopentankarboxamido-2-butenová, kyselina Z-2-(6-methylheptanamido)-2-butenová, kyselina Z-2-hexanamido-2-butenová, kyselina Z-2-(3,7-dimethyloktanamido)-2-butenová, kyselina Z-2-(3,7-dimethyl-6-oktenamido)-2-butenová, kyselina Z-2-(5-chlorvaleramido)-2-butenová, kyselina Z-2-(3-chlorbenzoylamido)-2-butenová, kyselina Z-2-(2-chlorbenzamido)-2-butenová, kyselina Z-2-nonanamido-2-butenová, kyselina Z-2-(6-bromhexanamido)-2-butenová, kyselina Z-2-(3,3-dimethylpropanamido)-2-butenová, kyselina Z-2-benzamido-2-cinnamová, kyselina Z-2-benzamido-2-pentenová, kyselina Z-2-benzainido-5-methoxy-2-pentenová, kyselina Z-2-benzamido-2-hexenadiová, kyselina Z-2-izovaleramico-2-oktenová, kyselina Z-2-izovaleramido-2-cinnamová, kyselina Z-2-izovaleramido-2-hexendiová, kyselina Z-2-cyklopropankarboxamido-2-cinnamová, kyselina Z-2-cyklopropankarboxamido-2-hexendiová, kyselina Z-2-(5-methoxy-3-methylvaleramido)-2-butenová, kyselina Z-2-ethylthioacetamido-2-butenová, kyselina Z-2-(2,2-dichlorcyklopropankarboxamido)-2-butenová, kyselina Z-2-(2-ethylhexanamido)-2-butenová, kyselina Z-2-di-n-propylacetamido-2-butenová,

-8CZ 280583 B6

IB:

kyselina Z-[2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-butenová, kyselina (+)-Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-butenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-pentanová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-hexenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-cinnamová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-5-methoxy-2-pentenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-4,4,4-trifluor-2-butenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-3-(2-chlorfenyl)propenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-hexendiová, kyselina Z-2-(2-ethylcyklopropankarboxamido)-2-butenová, kyselina Z-2-(2,2-diethylcyklopropankarboxamido)-2-butenová, kyselina Z-2-(2,2-diethylcyklopropankarboxamido)-2-pentenová, kyselina Z-2-(2-izopropyl-2-methylcyklopropankarboxamido)-2-butenová, kyselina Z-2-(2-methylcyklohexankarboxamido)-2-butenová, kyselina Z-5-kyano-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido) -2-pentenová, kyselina Z-5-(N,N-dimethylkarbamoyl)-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-pentenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-5-methansulfonyl-2-pentenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-5-ethoxy-karbonyl-2-pentenová, kyselina Z-2-(2-methylcyklopropankarboxamido)-2-butenová, methyl-Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-butenoát, ethyl-Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-butenoát,

2- dimethylaminoethylester kyseliny Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-butenové,

3- diethylaminopropylester kyseliny Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-pentenové, kyselina Z-2-(2,3-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-butenová, kyselina Z-2-(3,3-dimethylcyklobutankarboxamido)-2-butenová, kyselina Z-2-(2-spirocyklopentankarboxamido)-2-butenová, kyselina Z-2-(2-terc.butyl-3,3-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-butenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-4-methyl-2-pentenová,

-9CZ 280583 B6 kyselina Z-2-(2-fenylcyklopropankarboxamido)-2-butenová, kyselina Z-3-cyklohexyl-2- ( 2,2-dimethylcyklopropankarboxamido) propenová,

Z-5-karboxy-5-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-4-pentenamidin, kyselina Z-5-dimethylamino-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-pentenová, kyselina Z-3-cyklopropyl-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)propenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2,5-hexadienová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-4-fenyl-2-butenová, kyselina Z-2- ( 2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-6-merkapto-2-hexenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-5-methylthio-2-pentenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-5-fosfono-2-pentenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-heptenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-5-fenyl-2-pentenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-nonenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-decenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-tridekanová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-6-methoxy-2-hexenová a 5-methoxy-2-pentenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-6-methyl-2-heptenová, kyselina Z-4-cyklohexyl-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-butenová,

IC:

kyselina Z-2-cyklobutylacetamido-2-butenová, kyselina Z-2-cyklopentylacetamido-2-butenová, kyselina Z-2-cyklohexylacetamido-2-butenová, kyselina Z-2-(4-cyklohexylbutyramido)-2-butenová, kyselina Z-2-cyklopropylacetamido-2-butenová, kyselina Z-2-cyklopropylacetamido-2-pentenová, kyselina Z-2-(3-cyklopentylpropionamido)-2-butenová, kyselina Z-2-(3-cyklohexylpropionamido)-2-butenová, kyselina Z-2-[4-(2-thienyl)butyramido]-2-butenová, kyselina Z-2-(4-fenylbutyramido)-2-buten(D,L-a-lipoamido) -2-pentenová, kyselina Z-2-(D,L-a-lipoamido)-2-cinnamová,

-10CZ 280583 B6 kyselina Z-2-[3-(2-tetrahydrofuryl)propionamido]-2-butenová.

Zvláště výhodnými substituenty ve významu R² jsou 2,2-dimethylcyklopropylová a 2,2-dichlorcyklopropylová skupina.

Zvláště výhodnými skupinami ve významu R³ jsou N-alkylové skupiny ve sloučeninách, obsahujících 1 až 9 uhlíkových atomů, zvláště N-methylové skupiny ve sloučeninách o 1 až 9 atomech uhlíku s terminálním substituentem, kterým je kvarterní atom dusíku, derivát aminu nebo skupina, odvozená od aminokyseliny.

Pod pojmem kvarterní atom dusíku se rozumí tetrasubstituovaný nebo heteroaromatický atom dusíku s kladným nábojem. Jinak může jít o amonnou skupinu, substituovanou uhlovodíkovými skupinami s 1 až 7 atomy uhlíku, které mohou být stejné nebo různé.

Pod pojmem derivát aminu se rozumí aminoskupina, acylaminoskupina, ureidoskupina, amidinová skupina, guanidinová skupina a alkylové deriváty těchto skupin.

Pod pojmem skupina odvozená od aminokyseliny se rozumí například cysteinylová skupina /-SCH₃CH/NH₂/COOH/, nebo sarkosylová skupina -N/CH₃/CH₂COOH, v nichž došlo k náhradě vodíku, vázaného na atom kyslíku, dusíku nebo síry v známých aminokyselinách.

Zvláště výhodnými sloučeninami jsou ty látky, v nichž R₂ znamená 2,2-dimethylcyklopropylovou skupinu nebo 2,2-dichlorcyklopropylovou skupinu, a R₃ znamená uhlovodíkový zbytek s 3 až 7 atomy uhlíku bez terminálního substituentu nebo s terminálním substituentem, kterým je trimethylamoniová skupina, amidinová skupina, guanidinová skupina, 2-amino-2-karboxyethylthioskupina nebo ureidoskupina. Specifické příklady výhodných sloučenin budou dále uvedeny:

vnitřní sůl kyseliny Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8-trimethylamoniumhydroxid-2-oktenové, vnitřní sůl kyseliny Z-2-(2,2-dichlorcyklopropankarboxamido)-8-trimethylamoniumhydroxid-2-oktenové, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8-amidino-2-oktenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8-guanidino-2-oktenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8-ureido-2-oktenová, kyselina Z-8-(L-2-amino-2-karboxyethylthio)-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenová (racemická a pravotočivá forma) a kyselina Z-2-(2,2-dichlorcyklopropankarboxamido)-2-oktenová.

Svrchu uvedeným sloučeninám byla připsána konfigurace Z (K. E. Blackwood a další, J. Am. Chem. Soc. 90, str. 509 /1968/) na

-11CZ 280583 B6 základě jejich NMR-spektra analogicky s publikací A. Srinavasan a další Tetrahedron Lett., 891 /1976/.

Přestože tyto sloučeniny vzorce II, v nichž R₃ znamená atom vodíku, jsou popisovány a pojmenovány jako volné kyseliny, je zcela zřejmé, že je možno stejně jako tyto látky použít i z farmaceutického hlediska přijatelné deriváty těchto kyselin, například soli s alkalickými kovy, soli s kovy alkalických zemin, amonné soli nebo soli s aminy. Vhodnými solemi jsou například soli sodné, draselné, vápenaté, nebo tetramethylamoniové.

Sloučeniny s inhibičním účinkem je možno vyrobit přímou kondenzací příslušné 2-ketokyseliny nebo esteru a amidu vzorců III a IV.

O O r₃ch₂cco₂r + r₂cnh₂ (III) (IV) kde

R₂ a R₃ mají svrchu uvedený význam a

R znamená atom vodíku nebo alkyl.

Reakce se obvykle provádí tak, že se smísí kyselina s amidem v poměru 1 až 4:1 v inertním rozpouštědle, například v toluenu nebo methylizovalerátu a zahřívá se na teplotu varu pod zpětným chladičem za současného azeotropního odstranění vody po dobu 3 až 48 hodin, s výhodou 5 až 24 hodin. Po zchlazení se z roztoku získá produkt v krystalické formě, výsledný produkt však je také možno izolovat extrakcí s použitím báze. Produkt je možno překrystalovat známým způsobem. Při kondenzaci ketoesterů je nutno přidat malé množství kyseliny p-toluensulfonové jako katalyzátoru.. Tento katalyzátor rovněž urychlí kondenzační reakci při použití některých ketokyselin.

Dalším možným způsobem výroby nových sloučenin s inhibičním účinkem je reakce α-aminokyselíny ve formě terč, butylesteru s chloridem kyseliny.

O II		H |
II r2 - CCl	+	1 r3-ch2 - c - coo - c/ch3/3
		nh2
(V)		(VI)

kde

R₂ a R₃ mají výše uvedený význam.

-12CZ 280583 B6

Reakce se provádí za přítomnosti báze, například triethylaminu v rozpouštědle, například methylenchloridu. Výsledný N-acylovaný produkt vzorce VII se pak oxiduje působením terč, butylhypochloridu s následným přidáváním methoxidu sodného. Tímto způsobem se získá 2-methoxy derivát vzorce VIII a/nebo α,β-nenasycený ester vzorce IX. Dalším působením bezvodé kyseliny chlorovodíkové se sloučeniny vzorce VIII nebo IX, nebo jejich směs převádí na žádanou a,β-nenasycenou volnou kyselinu vzorce II.

r₃ch₂chco₂c/ch₃/₃ nhcr₉

II (VII)

OCH->

I r₃ch₂cco₂c/ch₃/₃ nhcr₉

II ² o

(VIII) r₃ch = cco₂c/ch₃/₃ nhcr₉

II o

(IX) kde

R₂ a R₃ mají výše uvedený význam.

Některé sloučeniny, v nichž R₃ nese koncový substituent, a to aminoskupinu, kvarterní atom dusíku, thioderivát, alkoxyskupinu, guanidinovou skupinu, acyloxyskupinu nebo kyanoskupinu, je možno snadno vyrobit z meziproduktu, který nese v koncové poloze atom bromu. Sloučeniny se substituovanou aminoskupinou, například formamidenovou skupinou, ureidoskupinou a acylamidoskupinou (acetamidoskupinou), je možno vyrobit ze sloučenin s aminoskupinou reakcí s benzylformimidáthydrochloridem, kyanátem draselným a příslušným anhydridem kyseliny, například anhydridem kyseliny octové.

Jak již bylo uvedeno, používají se sloučeniny typu thienamycinu společně s inhibitory dipeptidázy.

Zjištění účinnosti antibakteriální směsi

Jak již bylo uvedeno, byla prokázána pro thienamycin, jeho přírodní analogy a jeho semisyntetické deriváty metabolická degradace u různých živočišných druhů, například u myši, krysy, psa, šimpanze a opice Rhesus. Rozsah metabolizmu je možno proká

-13CZ 280583 B6 zat tím, že je možno jen malé množství těchto látek získat zpět z moči, a mimoto krátkým poločasem v krevní plazmě. Podstatou této degradace je odštěpení laktamového kruhu ledvinovou dipeptidázou (E.C.3.4.13.11), která byla poprvé popsána v publikacích Bergmann M. a Schleich Η., Z. Physiol. Chem., 205, 65 (1932), Greenstein, J. P., Advances in Enzymology, sv. VIII, Wiley-Interscience, (1948), New York, a Campbell B. J., Lin, Y-C., Davis, R. V. a Ballew E., The Purification and Properties of Particulate Renal Dipeptidase, Biochem. Biophys. Acta., 118, 371 (1966).

Schopnost sloučenin obecného vzorce I potlačit účinnost ledvinové dipeptidázy byla prokázána in vitro. Tím byla dokázána schopnost sloučenin inhibovat hydrolýzu glycyldehydrofenylalaninem (GDP), rozpustným preparátem dipeptidázy, izolované z ledvin vepřů. Postup byl prováděn následujícím způsobem: K 1 ml roztoku s obsahem 50 mmol MOPS (kyselina 3-(N-morfolino)propansulfonová) s obsahem pufru o pH 7,1 se přidá 5 μg lyofilizovaného enzymu a zkoumaná látka do konečné koncentrace 0,1 mmol. Po 5 minutách inkubace při teplotě 37 °C se přidá ještě GDP do koncentrace 0,05 mmol. Směs se inkubuje ještě 10 minut při teplotě 37 °C, načež se hydrolýza GDP měří změnou optické hustoty při 275 nm v závislosti na čase. Inhibice enzymu se stanoví srovnáním s průběhem standardního pokusu, který neobsahuje žádný inhibitor a vyjádří se ve formě konstanty . Jde o koncentraci inhibitoru, při níž dojde k 50% inhibici enzymu.

Jako substrát se užívá GDP místo thienamycinu z toho důvodu, že maximální rychlost hydrolýzy tohoto produktu dipeptidázou z ledvin je rychlejší, takže tento způsob vyžaduje menší množství enzymu. Jinak má GDP stejnou aktivitu pro renální dipeptidázu jako thienamycin a je identické pro oba uvedené substráty.

Mimo pokusu in vitro byl proveden pokus in vivo ke stanovení schopnosti zkoumaných látek zbrzdit metabolizmus, což by se mělo projevit zvýšením thienamycinového množství v moči u myši. Pokus byl prováděn tak, že byla podána zkoumaná látka nitrožilně nebo podkožně v dávce 10 až 100 mg/kg současně s 10 mg/kg thienamycinu. Množství thienamycinu v moči za 4 hodiny se pak srovnává s množstvím u kontrolní skupiny, které nebyla podána zkoumaná látka.

Množství thienamycinu v moči bylo ve všech případech měřeno použitím válce nebo kotoučů způsobem, který byl popsán v US patentu č. 3 950 357. Tento biologický pokus při použití mikroorganismu Staphylococcus aureus ATCC 6538 má rozsah 0,04 až 3,0 μg/ml.

Jak již bylo uvedeno, užívá se sloučenina typu thienamycinu spolu s inhibitorem dipeptidázy.

Kombinace chemického inhibitoru a sloučeniny ze skupiny thienamycinu může tvořit farmaceutický prostředek, který obsahuje dvě výše uvedené látky spolu s farmaceuticky přijatelným nosičem. Uvedené látky jsou obvykle použity v takovém množství, aby se poměr sloučeniny ze skupiny thienamycinu k inhibitoru pohyboval v rozmezí 1:3 až 30:1, s výhodou 1:1 až 5:1.

Obě složky je rovněž možno podávat odděleně. Je například

-14CZ 280583 B6 možno podávat sloučeninu ze skupiny thienamycinu nitrosvalově nebo nitrožilně v dávce 1 až 100 mg/kg/den, s výhodou 1 až 20 nebo 1 až 5 mg/kg/den v rozdělené formě, to jest třikrát až čtyřikrát denně. Inhibitor je možno podávat odděleně perorálně nebo nitrosvalově, popřípadě nitrožilně v množství 1 až 100 mg/kg/den, s výhodou 1 až 30 nebo 1 až 5 mg/kg/den. Množství obou složek, podaných v průběhu jednoho dne, spadá do poměru, který byl svrchu uveden.

Nejvýhodnější známé dávky se podávají tak, že se podávají dvě krystalické sloučeniny, z nichž jedna je N-formimidoylthienamycin a druhá je kyselina (+)-Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenová, současně ve sterilní vodné nitrožilní injekci ve formě sodné soli v množství 150 mg thienamycinu a 75 nebo 150 mg oktenové kyseliny. Tato dávka se podává lidem se střední hmotností 80 kg jeden až čtyřikrát denně, což znamená podání 2 až 8 mg/kg/den sloučeniny ze skupiny thienamycinu a 1 až 8 mg/kg/den inhibitoru.

Jednotlivé složky, ať se již podávají odděleně nebo společně, vyžadují v použití z farmaceutického hlediska přijatelného nosiče pro perorální podání ve formě kapslí, tablet nebo roztoků, popřípadě suspenzí. Jednotlivé složky je také možno odděleně nebo společně rozpustit v injekčním rozpouštědle. Vhodné prostředky pro perorální podání mohou obsahovat ředidla, granulační činidla, konzervační látky, pojivá, chuťové látky a povlaky. Prostředek pro perorální podání může obsahovat želatinu, škrob, stearan hořečnatý a alginovou kyselinu, v tomto případě je nejvýhodnější uvedenou směs lisovat na tablety.

Jak již bylo uvedeno, je nejvýhodnější parenterální podání sloučeniny ze skupiny thienamycinu se současným parenterálnim nebo perorálním podáním inhibitoru.

Vynález bude osvětlen následujícími příklady.

Příklady provedení vynálezu

Oddíl 1 - Příklady dokládající účinnost

Příklad 1

Pokusy in vitro ml roztoku s obsahem 50 mmol MOPS pufru o pH 7,1 se smísí s 5 μg ledvinového enzymu vepřů a zkoumanou látkou do koncentrace 0,1 mmol. Po 5 minutách inkubace při 37 ’C se přidá GDP do konečné koncentrace 0,05 mmol. Směs se inkubuje ještě 10 minut při teplotě 37 C. Hydrolýza GDP se měří změnou optické hustoty v závislosti na čase při 275 nm. Inhibice enzymu se stanoví srovnáním se standardním pokusem bez inhibitoru a vyjádří se v procentech. Určí se konstanta jako koncentrace inhibitoru, nutná k 50% inhibici enzymu. Tyto hodnoty byly získány z velkého počtu pokusů in vitro při koncentracích, vyvolávajících menší i vyšší inhibici než 50 %. Výsledky jsou uvedeny v tabulce I.

-15CZ 280583 B6 k 50% inhibici enzymu. Tyto hodnoty byly získány z velkého počtu pokusů in vitro při koncentracích, vyvolávajících menší i vyšší inhibici než 50 %. Výsledky jsou uvedeny v tabulce I.

Tabulka I

Sloučenina

H COOH ^{1 1} 2

R^J - C = C - NHCOR²

Inhibitor dipeptidázy	R3	R2	Inhibice při 1(H M	Ki (pM)
1	ch2ch3	XX/CH3	98	0,18
^ch3
			98	0,39
2	ch3	ch3
2a	ch3	ch3	100	0,12
2b*	ch3			19,8
ch3
	ch3	/\/CK3	92
3	^ch3	1/7

-16CZ 280583 B6

Inhibice při 10⁴ M (pM)

Tabulka I - pokračování

Inhibitor dipeptidázy R³

CH₂CH₃

3,2

CH₃

-ch₂ch-ch₂c(ch₃)₃ ch₃

4,4

CH₃

4,6

CH₃ ch₃ ch₂—α-ζ ch₃

6

-17CZ 280583 B6

Tabulka I - pokračováni

Inhibitor dipeptidázy R

Inhibice při 1(H M (pM) ch₃

9 ch₃

-ch₂-ch-ch₂ch₃ ch₃

10

-(ch₂)₄ch₂

-(ch₂)₅n⁺(ch₃)₃

0,03

-(CH₂)₅N⁺(CH₃)₃

1,11

CHo

I

-(CH₂)₅-NH-C=NH

-18CZ 280583 B6

Tabulka I - pokračování

Inhibitor o

dipeptidázy R

R²

Inhibice při ΙΟ^-4 Μ (pM)

ch₃

CH₃

ch₃

CH₃

0,21 ch₃

-ch₂c(ch₃)₃ ch₃

-(ch₂)₆ch₃ ch₃

-(ch₂)₂ch₃ ch₃

ch₃

-CH₂·

-19CZ 280583 B6

Tabulka I - pokračování

Inhibitor dipeptidázy R

Inhibice při 10‘⁴ M (pM)

-20CZ 280583 B6

Tabulka I - pokračování

Inhibitor dipeptidázy	R3	R2	Inhibice při 1(H M	Ki (μΗ)
31	ch3	-CH(CH2CH2CH3)2	13
32	ch3	-ch(ch3)2	31
33	hoo-ch2ch2		90	5
34	ch3	-ch2-ch-ch2ch2och3 1	88	9
		ch3
35	ch3	CH2CH2CH2CH2CH2Br	70	19
36	ch3	ch2ch2ch2ch2ci	64	20
37	ch3	ch2ch2ch2--/ \	72	11
		\=/

C(CH₃)3

-21CZ 280583 B6

Inhibice Kj_ při 1(H M (pM)

Tabulka I - pokračování

Inhibitor dipeptidázy R

CH₃(CH₂)₄ ch₂-ch(ch₃)₂

2,6

CH₃

100 0,45 ch₂ch₃ ch₃ (CH₃)₂CH

ch₃

0,54

CH₃

CH₃

0,86

1,6

CH₃

3

-22CZ 280583 B6

Inhibice při ΙΟ⁴ Μ (pM)

Tabulka I - pokračování

Inhibitor dipeptidázy R^B

CH₃CH₂

Ph

0,18

100 0,62

CH₃CH₂CH₂

0,11

CHo \ chch₉ /

ch₃

CH3

0,23

CH₃(CH₂)₃

CH₃(CH₂)₄

100 0,11

100 0,17

-23CZ 280583 B6

Tabulka I - pokračování

Inhibitor dipeptidázy R¹

Inhibice při 10*4 m (pM)

HOOCCH₂CH₂

0,145

100 0,15

PhCH₂CH₂

CH₃SCH₂CH₂

0,33

0,12

CH₃SO₂CH₂CH₂

CH₃(CH₂)₅

0,5

0,149

-24CZ 280583 B6

Inhibice při 1(H Μ (pM)

Tabulka I - pokračování

Inhibitor dipeptidázy

CH₃(CH₂)₆

CH₃(CH₂)₉

0,092

0,14

PhCH₂

0,44

CH₃O(CH₂)₃

CH₃OCH₂CH₂

0,28

0,32 (CH₃)₃CCH₂

ch₃

0,34

-25CZ 280583 B6

Tabulka I - pokračování

Inhibitor dipeptidázy R

Inhibice při 10‘⁴ M (pM) (CH₃)₂CHCH₂CH₂

0,15

H₂OC(CH₂)₃

0,048

0,39 * Sloučeniny 2, 2a a 2b jsou v racemické, levotočivé i pravotočivé formě.

Příklad 2

Pokusy in vivo

Pokusy in vivo na myši byly prováděny následujícím způsobem: Myším samicím kmene Charles River CD o hmotnosti 20 g se podá podkožně chemický inhibitor. Po 2 minutách se podá nitrožilné určená dávka thienamycinu. Mimoto se vytvoří skupina kontrolních myší, které obdrží pouze thienamycin. Hladina thienamycinu v moči jako procento podané dávky byla měřena biologicky. Výsledky jsou uvedeny v tabulce II. Čísla sloučenin jsou totožná s čísly z tabulky I. Sloučenina 7 je kyselina 2-izovaleramido-2-butenová a sloučenina 10 je kyselina Z-2-cyklopropylkarboxamido-2-butenová.

-26CZ 280583 B6

Tabulka II

Sloučenina	Dávka mg/kg sloučeniny	Dávka mg/kg thienamycinu	% thienamycinu izolovaného z moči
7	50	10	53
7	10	10	53
10	50	10	56
kontrola	—	10	25-30

Příklad 3

Kyselina 2-izovaleramido-2-butenová (sloučenina 7) a kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-butenová se podrobí pokusům in vivo v kombinaci s thienamycinem (THM) u myši způsobem podle příkladu 2. Výsledky jsou uvedeny v tabulkách III a IV.

Tabulka III

Vliv současného podání kyseliny 2-izovaleramidobutenové (slouče-

nina 7) na izolaci thienamycinu z moči u myši^3^
Způsob, podání(b) sloučenina 7 THM	Dávka mg/kg sloučenina 7 THM	Izolace	THM z moči v %
IV	10		30±5

nebo SC

SC	SC	0,3	10	33
SC	IV	2	10	42
SC	SC	2	10	47
SC	IV	10	10	53
SC	SC	50	10	54
SC	IV	50	10	53
SC	SC	80	10	59
SC	SC	100	10	81

(a) myší samice kmene Charles River CDj o hmotnosti 20 g (b) současné podání

SC = podkožně

IV = nitrožilně.

-27CZ 280583 B6

Tabulka IV

Vliv současného podání kyseliny Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-butenové (sloučenina 2) na izolaci thienamycinu z moči u myši(^a)

Způsob podání sloučenina 2 THM

Dávka mg/kg sloučenina 2 THM

Izolace THM v moči v %

—	SC	—	10	30±5
SC	SC	0,1	10	35
SC	SC	0,3	10	40
SC	SC	1	10	46
SC	SC	10	10	60
SC	SC	30	10	73
(a) (b) SC	myší samice kmene současné podání = podkožně.	Charles	River CD^ o hmotnosti	20 g

Příklad 4

V dalším pokusu na myších bylo možno prokázat, že systemická antibakteriální účinnost thienamycinu byla přibližně třikrát zvýšena současným podáním kyseliny 2-izovaleramido-2-butenové, jak je uvedeno v tabulce V.

Tabulka V

Vliv současného podávání kyseliny 2-izovaleramido-2-butenové na systemickou účinnost thienamycinu při infekci Staphylococcus aureus

ED₅₀, mg/kg

THM samostatně 0,2 + 100 mg/kg inhibitoru 0,06

Příklad 5

Samec kmene Beagle byl užit v pokusu pro stanovení vlivu inhibitorů dipeptidázy na izolaci N-formimidoylthienamycinu v moči. V kontrolním pokusu bylo psu podáno 5 mg/kg N-formimidoylthienamycinu nitrožilně bez inhibitoru. V druhém pokusu bylo užito totéž množství N-formimidoylthienamycinu, avšak mimoto byly podány tři dávky kyseliny Z-2-izovaleramido-2-butenové, každá v množství 20 mg/kg. První dávka byla podána těsně po injekci

-28CZ 280583 B6

N-formimidoylthienamycinu, druhá dávka po 40 minutách a třetí po 60 minutách. V třetím pokusu bylo jednorázově podáno 2 mg/kg kyseliny Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-butenové těsně před injekcí N-formimidoylthienamycinu. Výsledky jsou uvedeny v tabulce VI.

Tabulka VI

Izolace N-formimidoylthienamycinu z moči 3 hodiny po nitrožilním podání dávky 5 mg/kg u psa kmene Beagle

Zkoumaná látka % izolace z moči

N-formimidoylthienamycin + kyselina Z-2-izovaleramido-2-butenová + kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-butenová

7,8

Oddíl 2 - Příklady, dokládající chemickou výrobu inhibitorů

Sloučeniny s inhibičním účinkem je možno vyrobit přímou kondenzací příslušné 2-ketokyseliny nebo esteru a amidu vzorců III a IV

0

II ₂II

R^jCH2CCO2R + r^zcnh2 (III) (IV) kde

R a R mají svrchu uvedený význam a

R znamená atom vodíku nebo alkyl.

Tímto způsobem se získají sloučeniny obecného vzorce I.

Reakce se obvykle provádí tak, že se smísí kyselina s amidem v poměru 1 až 4:1 v inertním rozpouštědle, například v toluenu nebo methylizovalerátu, a zahřívá se na teplotu varu pod zpětným chladičem za současného azeotropního odstranění vody po dobu 3 až 48 hodin, s výhodou 5 až 24 hodin. Po zchlazení se z roztoku získá produkt v krystalické formě, výsledný produkt však je také možno izolovat extrakcí s použitím báze. Produkt je možno překrystalovat známým způsobem. Při kondenzaci ketoesterů je nutno přidat malé množství kyseliny p-toluensulfonové jako katalyzátoru. Tento katalyzátor rovněž urychlí kondenzační reakci při použití některých ketokyselin.

Dalším možným způsobem výroby nových sloučenin s inhibičním účinkem je reakce α-aminokyseliny ve formě terč.butylesteru s chloridem kyseliny.

-29CZ 280583 B6

OH

II 3

R^z - CC1 + R^J - CH₂ - C - COO - C(CH₃)₃ nh₂ (V)(VI) kde o ,,

R a R mají svrchu uvedeny význam.

Reakce se provádí za přítomnosti báze, například triethylaminu v rozpouštědle, například methylenchloridu. Výsledný N-acylovaný produkt vzorce VII se pak oxiduje působením terc.butylhypochloritu s následným přidáváním methoxidu sodného. Tímto způsobem se získá 2-methoxyderivát vzorce VIII a/nebo α,β-nenasycený ester vzorce IX. Dalším působením bezvodé kyseliny chlorovodíkové se sloučeniny vzorce VIII nebo IX, nebo jejich

směs II.	převádí na žádanou α,β-nenasycenou	volnou kyselinu vzorce
		OCH-j I J
	r3ch2chco2c(ch3)3	O 1 RJCH2CCO2C(CH3)3
	1 9 NHCR2 If	1 ? NHCRZ ||
	II 0	II 0
	(VII)	(VIII)

r³ch = cco₂c(ch₃)₃ (IX) kde o ,

R a R mají svrchu uvedený význam.

O

Některé sloučeniny, v nichž R nese koncový substituent, a to aminoskupinu, kvarterní atom dusíku, thioderivát, alkoxyskupinu, guanidinovou skupinu, acyloxyskupinu nebo kyanoskupinu, je možno snadno vyrobit z meziproduktu, který nese v koncové poloze atom bromu. Sloučeniny se substituovanou aminoskupinou, například formamidonovou skupinou, ureidoskupinou, a acylamidoskupinou (acetamidoskupinou), je možno vyrobit ze sloučenin s aminoskupinou reakcí s benzylformimidáthydrochloridem, kyanátem draselným

-30CZ 280583 B6 a příslušným anhydridem kyseliny, například anhydridem kyseliny octové.

Vynález bude osvětlen následujícími příklady, znázorňujícími výrobu účinných látek.

Příklad 6

Kyselina Z-2-izovaleramido-2-butenová

Roztok 1,07 g (10,5 mmol) kyseliny 2-ketomáselné a 0,71 g (7,0 mmol) izovaleramidu v 15 ml toluenu se míchá při teplotě varu pod zpětným chladičem, přičemž se voda zachycuje v Dean-Starkově přístroji. Po 5 hodinách se roztok zchladí, čímž dojde ke krystalizací. Po stání se pevný podíl oddělí filtrací, promyje se toluenem a pak methylenchloridem. Získá se 0,47 g bílých krystalů o teplotě tání 172 až 174 °C po předběžném měknutí. Materiál se nechá překrystalovat z diizopropylketonu. Chromatograf ie na tenké vrstvě při použití směsi toluenu a AcOH v poměru 4:1 prokázala pouze stopy druhého izomeru. Ve výtěžku 25 % bylo získáno 0,32 g bílých krystalů o bodu tání 175 °C po předběžném měknutí. NMR-spektrum prokázalo výlučně Z-izomer.

Analýza pro C_gH₁₅NO₃ vypočteno: C: 58,36, H: 8,16, N: 7,56 %, nalezeno: C: 58,59, H: 8,55, N: 7,43 %.

Příklad 7

Kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-pentenová

Roztok 1,74 g (15 mmol) kyseliny 2-ketovalerové a 1,13 g (10 mmol) 2,2-dimethylcyklopropankarboxamidu ve 20 ml toluenu se zahřívá za stálého míchání na teplotu varu pod zpětným chladičem, přičemž se voda zachycuje v malém Dean-Starkově přístroji. Po 20 hodinách se roztok zchladí a nechá se procházet pomalý proud dusíku. Jakmile se odpaří část rozpouštědla, dochází ke krystalizací. Získaná pevná látka se po stání oddělí filtrací a promyje se toluenem a malým množstvím diethyletheru. Tímto způsobem se ve výtěžku 30 % získá 0,63 g bílých krystalů o teplotě tání 154,5 až 155,5 °C po předběžném měknutí. Při tenkovrstvé chromatografii, prováděné se směsí toluenu a AcOH v poměru 4:1, bylo možno prokázat pouze nepatrnou stopu druhého izomeru. NMR-spektrum prokázalo pouze konfiguraci Z.

Analýza pro C-^-^H-^yNO-j vypočteno: C: 62,53, H: 8,11, N: 6,63 %, nalezeno: C: 62,86, H: 8,27, N: 6,75 %.

-31CZ 280583 B6

Příklad 8

Kyselina Z-2-(3-cyklopentylpropionamido)-2-butenová

Roztok 1,41 g (10 mmol) 3-cyklopentylpropionamidu a 1,53 g (15 mmol) kyseliny 2-ketomáselné se míchá a současně zahřívá na teplotu varu pod zpětným chladičem při použití malého Dean-Starkova přístroje. Po 8 hodinách se roztok zchladí, čímž dojde k masivní krystalizaci. Pevná látka se oddělí filtrací a promyje se toluenem a methylenchloridem. Získá se 1,44 g bílých krystalů o teplotě tání 180,5 až 182 ’C po předběžném měknutí. Tento materiál se nechá překrystalovat z methylethylketonu. Ve výtěžku 28 % se získá 0,63 g bílých jehličkovitých krystalů o teplotě tání 184 až 185 °C po předběžném měknutí. Při chromatograf ii na tenké vrstvě při použití směsi toluenu a AcOH v poměru 4:1 bylo možno prokázat pouze jedinou skvrnu, NMR-spektrum prokázalo pouze čistý Z-izomer.

Analýza pro c₁₂h₁₉no₃ vypočteno: C: 63,97, H: 8,50, N: 6,22 %, nalezeno: C: 63,99, H: 8,67, N: 6,27 %.

Příklad 9

Kyselina Z-2-(2-ethylhexanamido)-2-butenová g 2-ethylhexanoylchloridu se přidá po kapkách za stálého míchání k 25 ml chladného koncentrovaného hydroxidu amonného, čímž dojde k okamžitému vzniku sraženiny. Směs se míchá 2 hodiny, pak se zfiltruje a sraženina se usuší na vzduchu, čímž se získá

6,5 g amidu. 1,4 g (10 mmol) tohoto amidu a 1,5 g kyseliny ketomáselné (15 mmol) se zahřívá na teplotu varu pod zpětným chladičem ve 25 ml toluenu po dobu 15 hodin za současného odstraňování vody. Pak se reakční směs zchladí a částečně se odpaří proudem dusíku. Po 3 hodinovém stání dojde ke krystalizaci výsledného produktu. Krystaly se oddělí, třikrát se promyjí toluenem a usuší se na vzduchu. Tímto způsobem se ve výtěžku 50 % získá 1,13 g výsledného produktu o teplotě tání 160 až 162 °C. NMR-spektrum souhlasí s předpokládanou strukturou a prokazuje méně než 5 % E-izomeru. Při chromatografii na tenké vrstvě při použití směsi toluenu a AcOH v poměru 4:1 bylo možno prokázat pouze jedinou skvrnu.

Analýza pro C₁₂H₂₁NO₃ vypočteno: C: 63,40, H: 9,30, N: 6,16 %, nalezeno: C: 63,63, H: 9,43, N: 5,88 %.

Příklad 10

Kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-butenová

1,53 g (15 mmol) kyseliny 2-ketomáselné, 1,13 g (10 mmol) 2,2-dimethylcyklopropankarboxamidu a 20 ml toluenu se míchá při teplotě varu pod zpětným chladičem 10 hodin. Po zchlazení se

-32CZ 280583 B6 krystalická pevná látka oddělí filtrací, promyje se třikrát 10 ml toluenu a usuší, čímž se získá 1,06 g výsledného produktu o teplotě tání 140 až 141 °C. Při chromatografii na tenké vrstvě při použití směsi toluenu a AcOH v poměru 4:1 bylo možno prokázat jen jednu skvrnu. NMR-spektrum souhlasí s předpokládanou strukturou.

Po překrystalování z EtOAc se po usušení získá 0,533 g výsledného produktu o teplotě tání 142 až 143,5 ’C, tento produkt je homogenní při chromatografii na tenké vrstvě.

Analýza pro ^C10^H15^NO3 vypočteno: C: 60,90, H: 7,67, N: 7,10 %, nalezeno: C: 60,92, H: 7,71, N: 7,38 %.

Příklad 11

Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-hexendikyselina

Směs 1,0 g 2,2-dimethylcyklopropankarboxamidu, 2,4 g kyseliny 2-ketoadipové a 25 ml methylizovalerátu se zahřívá na teplotu varu pod zpětným chladičem 4 hodiny, přičemž voda se odstraňuje modifikovaným Dean-Starkovým přístrojem, který obsahuje molekulární síto (4A). Směs se nechá stát přes noc při teplotě místnosti, krystalická sraženina se oddělí filtrací, promyje se etherem a nechá se překrystalovat z ethylacetátu, čímž se získá 0,23 g výsledného produktu o teplotě tání 163 až 165 °C. NMR-spektrum souhlasí s předpokládanou strukturou.

Analýza pro ^ci2^H17^NO5 vypočteno: C: 56,46, H: 6,71, N: 5,49 %, nalezeno: C: 56,20, H: 6,83, N: 5,32 %.

Příklad 12

Kyselina Z-2-(2,2-diethylcyklopropankarboxamido)-2-butenová

Směs 2,3 g kyseliny 2-ketomáselné, 2,0 g 2,2-diethylcyklopropankarboxamidu, a 25 ml toluenu se zahřívá na teplotu varu pod zpětným chladičem 16 hodin, přičemž voda se odstraňuje modifikovaným Dean-Starkovým přístrojem, který obsahuje molekulární síto (4A). Po zchlazení nedochází k vysráženi žádného produktu. Přidá se 25 ml etheru a směs se třikrát extrahuje nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného. Extrakty se slijí a okyselí koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou. Vytvoří se pryžovitá sraženina, která po rozetření s vodou krystalizuje. Po překrystalování z ethylacetátu se tímto způsobem získá 0,31 g výsledného produktu o teplotě tání 129 až 130 °C. NMR-spektrum souhlasí s předpokládanou strukturou.

Analýza pro ^ci2^H19^NO3 vypočteno: C: 63,98, H: 6,50, N: 6,22 %, nalezeno: C: 64,01, H: 8,62, N: 6,21 %.

-33CZ 280583 B6

Příklad 13

Kyselina 2- (2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-hexenová

Stupeň A:

DL-norleucin-terc.butylester

Obecný postup byl popsán v publikaci R. Roeske, J. Org. Chem. 28, 1251 (1963).

K suspenzi 9,82 g (75 mmol) DL-norleucinu v 80 ml dioxanu v tlakové lahvi o objemu 500 ml, chlazené v ledové lázni, se pomalu přidá 8 ml koncentrované kyseliny sírové. Výsledná směs se zchladí na lázni se suchým ledem a současně se přidá 80 ml kapalného izobutylenu. Směs se pak nechá zteplat na teplotu místnosti a protřepává se při samovolně vzniklém tlaku 23 hodin. Po odpaření většiny izobutylenu se slabě zakalený roztok zchladí v ledu a pak se přidá k chladné směsi 400 ml IN hydroxidu sodného a 500 ml diethyletheru. Po protřepání v dělicí nálevce se vrstvy oddělí a vodná frakce se promyje ještě 100 ml diethyletheru. Diethyletherový roztok se protřepe se 150 ml 0,5N kyseliny chlorovodíkové. Kyselá vodná frakce se zpracovává přidáním 2,5N hydroxidu sodného až do silně bázické reakce a pak se protřepe s 250 ml diethyletheru. Etherový roztok se vysuší síranem hořečnatým, zfiltruje a koncentruje na rotačním odpařovači. Pak se směs odpařuje ve vysokém vakuu na parní lázni, čímž se ve výtěžku 65 % získá 9,04 g čirého bezbarvého oleje. NMR-spektrum prokázalo pouze stopy dioxanu. Při chromatografii na tenké vrstvě se směsí chloroformu a methanolu v poměru 9:1 byla prokázána jediná skvrna.

Stupeň B:

N-(2,2-dimethylcyklopropankarbonyl)-DL-norleucin-terc.butylester

K roztoku 8,98 g (48 mmol) DL-norleucin-terc.butylesteru a 5,05 g (50 mmol) triethylaminu ve 100 ml methylenchloridu za stálého míchání na ledové lázni se po kapkách přidá v průběhu 75 minut roztok 6,39 g (48 mmol) 2,2-dimethylcyklopropankarbonylchloridu (M. Elliot a N. R. James, britský patent č. 1 260 847 /1972/) v 50 ml methylenchloridu, přičemž voda se zachycuje sušicí trubicí. V průběhu přidávání dojde k vysrážení triethylaminhydrochloridu, a to zvláště v koncové fázi. Led postupně roztaje a směs se nechá zteplat na teplotu místnosti. Po 16 hodinách se směs protřepe s 200 ml 0,5N kyseliny chlorovodíkové. Methylchloridová frakce se promyje ještě 200 ml 0,5N kyseliny chlorovodíkové, pak dvakrát 200 ml 0,5N hydroxidu sodného a nakonec 200 ml vody. Pak se methylenchloridová frakce vysuší síranem hořečnatým, přidá se aktivní uhlí a frakce se zfiltruje přípravkem Celite. Pak se filtrát odpaří na rotačním odpařovači, v koncové fázi ve vysokém vakuu. Ve výtěžku 88 % se tímto způsobem získá 11,93 g světle oranžového oleje. Při chromatografii na tenké vrstvě s použitím směsi hexanu a ethylacetátu v poměru 2:1 je možno prokázat jedinou skvrnu. NMR-spektrum a spektrum v infračerveném světle souhlasí s předpokládanou strukturou. Po několikadenním stání nepoužitá část materiálu krystalizuje a má pak teplotu tání v rozmezí 52 až 65 °C.

-34CZ 280583 B6

Stupeň C:

Terč.butyl-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido) -2-methoxyhexanoát

Základní postup byl popsán v publikaci H. Poisel a V. Schmidt, Chem. Ber., 108, 2547 (1975).

K roztoku 6,37 g (22,5 mmol) N-(2,2-dimethylcyklopropankarbonyl)-DL-norleucin-terc.butylesteru v 35 ml diethyletheru se za stálého míchání při teplotě místnosti v dusíkové atmosféře a ve tmě přidá 2,69 ml (2,45 g, 22,5 mmol) terc.butylhypochloritu. Po 15 minutách se přidá ještě roztok methoxidu sodného, připravený rozpuštěním 0,52 g (22,6 mmol) sodíku ve 35 ml methanolu. Směs se míchá při teplotě místnosti v dusíkové atmosféře a ve tmě. Po

16,5 hodinách se vysrážený chlorid sodný oddělí filtrací. Filtrát se zředí diethyletherem a postupné se promyje třikrát 50 ml 0,5N kyseliny chlorovodíkové, 50 ml nasyceného uhličitanu sodného a dvakrát 50 ml vody. Etherová fáze se vysuší síranem hořečnatým a pak se zfiltruje. Filtrát se odpaří na rotačním odpařovači a 6,45 g získaného bledě zlatožlutého oleje se podrobí preparativní vysokotlaké kapalinové chromatografii, čímž se získá 273 mg jednoho a 496 mg druhého diastereomerů terc.butyl-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-methoxyhexanoátu o teplotách tání 114 až 118 °C a 124 až 125,5 C, jakož i 1,97 g Z-izomeru terc.butyl-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-hexanoátu ve formě bezbarvé olejovité kapaliny.

Stupeň D:

Kyselina 2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-hexanová

Roztok 0,84 g (3,0 mmol) terč.butyl-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido-2-hexanoátu v 10 ml diethyletheru, nasyceného bezvodou kyselinou chlorovodíkovou, se nechá stát při teplotě místnosti a za přítomnosti sušicí trubice. Po 17 hodinách se roztok odpaří a zbývající pryžovitý materiál se rozpustí v 10 ml nasyceného hydrogenuhličitanu sodného. Tento roztok se promyje ještě 15 ml 0,5N kyseliny chlorovodíkové a pak se vysuší síranem hořečnatým, zfiltruje a odpaří na viskózní olejovitou kapalinu, která se nechá krystalizovat z toluenu. Tímto způsobem se ve výtěžku 47 % získá 0,32 g bílých krystalů o teplotě tání 119 až 122 °C. Při chromatografii na tenké vrstvě při použití směsi toluenu a AcOH v poměru 4:1 je možno prokázat jedinou skvrnu. NMR-spektrum prokazuje v podstatě čistý Z-izomer.

V případě, že se působí na terč.butyl-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-methoxyhexanoát bezvodou kyselinou chlorovodíkovou v diethyletheru za obdobných podmínek, získá se tentýž produkt.

Příklad 14

Sodná sůl kyseliny (+)-Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarbonylamino)-2-oktenové

-35CZ 280583 B6

7,0 g (+)-2,2-dimethylcyklopropankarboxamidu, 14,7 g ethylesteru kyseliny 2-ketooktanové, 50 mg kyseliny p-toluensulfonové a 100 ml toluenu se vloží do baňky, opatřené třemi hrdly a Dean-Starkovým přístrojem s obsahem molekulárního síta o obsahu 250 ml. Směs se zahřívá na teplotu varu pod zpětným chladičem za energického míchání 27 hodin. Výsledný světležlutý roztok se zchladí a odpaří ve vakuu na vodní lázni o teplotě 45 C za přítomnosti vody k snadnějšímu odstranění toluenu. Získaný pryžovitý odparek se uvede do suspenze ve 230 ml 2N hydroxidu sodného a pak se míchá 3 hodiny při teplotě 30 °C. Pak se teplota zvýší na 35 °C na 2,5 hodiny, čímž se získá čirý roztok. Tento roztok se zchladí, přidá se 85 ml methylenchloridu a pH se upraví na 8,5 přidáváním 4N kyseliny chlorovodíkové za stálého míchání. Organická vrstva se oddělí a odloží. 266 ml vodné vrstvy se analyzuje kapalinovou chromatografií, čímž je možno prokázat, že sestává z 87 % ze Z-izomeru, kterého obsahuje 37 mg/ml. Pak se přidá dalších 85 ml methylenchloridu a pH se upraví za stálého míchání na hodnotu 4,5. Organická vrstva se oddělí a vodná vrstva se znovu extrahuje 50 ml methylenchloridu, pH se znovu upraví na 4,5. Organické extrakty se slijí, vysuší síranem sodným, zfiltrují a odpaří na pryžovitý produkt. Tento odparek se rozpustí ve 150 ml izopropanolu a 15 ml vody a pH se upraví přidáním 2N hydroxidu sodného na hodnotu 8,2. Výsledný roztok se odpaří na olejovitý zbytek, který se smísí s izopropanolem, čímž se získá krystalická pevná látka, z níž byla odstraněna většina vody. Tato látka se nechá krystalizovat 1 hodinu ze 120 ml izopropanolu za chlazení ledem, pak se zfiltruje a promyje 50 ml chladného izopropanolu a pak ještě velkým množstvím acetonu. Pak se produkt suší 2 hodiny při teplotě 60 Ca při tlaku 13,3 Pa, čímž se ve výtěžku 63,2 % získá 10,74 g krystalického materiálu, který se podrobí kapalinové chromatografii, čímž je možno prokázat, že produkt sestává z jediné sloučeniny o teplotě tání 241 až 243 °C.

Výchozí (+)-2,2-dimethylcyklopropankarboxamid je možno snadno získat rozdělením D,L-kyseliny s následnou reakcí s oxalylchloridem a s amoniakem, čímž se získá izomer amidu.

Postupuje se například následujícím způsobem: 23,1 g kyseliny D,L-2,2-dimethylcyklopropankarboxylové se uvede do suspenze ve 33 ml vody a pH se upraví na 8,0 přidáváním 50% hydroxidu sodného v množství přibližné 10 ml. Pak se přidá roztok 38,4 g chininu ve směsi 60 ml methanolu a 30 ml vody s obsahem 8 ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové v dalších 30 ml vody, výsledné pH je 7,1, jde o roztok chininhydrochloridu.

Uvedené roztoky se k základní směsi přidají najednou za stálého míchání. Vytvoří se pryžovitý krystalický materiál, který se zahřívá tak dlouho, až vzniknou dvě čiré vrstvy a pak se energicky míchá za stálého chlazení, čímž vznikne krystalický produkt, který se nechá stát 2 dny při teplotě místnosti. Pak se produkt oddělí filtrací, promyje se dvakrát 10 ml vody a dvakrát 10 ml 50% methanolu, načež se suší na vzduchu za odsávání. Tímto způsobem se ve výtěžku 48,7 % získá 44,8 g monohydrátu silné chininové soli o teplotě tání 113 až 116 °C, [a]_D ²⁰ -94,3°, c = 1,0, chloroform. Tento materiál se nechá překrystalovat z acetonu, čímž se získá 24,35 g produktu o teplotě tání 127 až 130 °C. Tato čištěná chininová sůl se převede na kyselinu reakcí s vodným roztokem

-36CZ 280583 B6 báze a chloroformem s následnou reakcí s kyselinou, čímž se ve výtěžku 96 % získá 3,9 g kyseliny o [a]_D ²⁰ +146,0°.

Tato kyselina se převede na amid následujícím způsobem:

30,5 g (+)-izomeru kyseliny se přidá v průběhu 5 až 10 minut kapací nálevkou k 54 ml oxalylchloridu s obsahem 1 kapky dimethylf ormamidu, zchlazenému na 10 °C. Směs se míchá přes noc při teplotě místnosti. Získá se čirý roztok, který se zředí 100 ml methylénchloridu. Přebytek oxalylchloridu se odstraní odpařením a směs se ještě dvakrát promyje methylenchloridem.

Výsledný roztok se zředí stejným množstvím methylénchloridu a postupně se přidává kapací nálevkou ke 100 ml bezvodého kapalného amoniaku ve směsi se 100 ml methylénchloridu. V průběhu přidávání se užívá chladicí lázně, sestávající ze suchého ledu a acetonu. Po skončeném přidávání se chladicí lázeň odstraní a směs se míchá při teplotě místnosti 0,5 hodiny. Směs se zfiltruje k odstranění vysráženého chloridu amonného a odpaří se dosucha. Ve výtěžku 88 % se získá 26,6 g surového produktu. Tento produkt se znovu rozpustí v přebytku horkého ethylacetátu a zfiltruje se předehřátou skleněnou nálevkou s obsahem sintru k oddělení stop chloridu amonného. Přebytek ethylacetátu se oddestiluje za atmosférického tlaku. Po oddestilování poloviny objemu se přidá 130 ml heptanu a ethylacetát se dále odstraňuje destilací tak dlouho, až se teplota varu počne zvyšovat na již většina produktu vykrystalizuje. Směs a nechá se pomalu zchladnout na 30 °C a pak lázní na 0 až 5 °C po dobu 0,5 hodiny. Tímto produkt jako stříbrobílé krystalické vločky, třikrát směsí ethylacetátu a hexanu v poměru 1:1,5 a pak se suší na vzduchu do stálé hmotnosti. Tímto způsobem se v celkovém výtěžku 77,1 % a ve výtěžku 87,6 %, vztaženo na surový produkt, získá 23,3 g produktu o teplotě tání 135 až 138 °C. Teplota tání se mění v závislosti na rychlosti zahřívání. Otáčivost se stanoví

O Λ rozpuštěním 0,0543 g produktu v 10 ml chloroformu. [a]_D +100,9°.

°C. V této době se dále nezahřívá se zchladí ledovou způsobem se získá které se promyj i

Příklad 15

Kyselina Z-2-(2,2-dichlorcyklopropankarboxamido)-2-butenová

Stupeň A:

2,2-dichlorcyklopropankarboxamid

7,1 g 2,2-dichlorcyklopropankarbonylchloridu (US patent č. 3 301 896 z 31. ledna 1967) se po kapkách přidá k 75 ml koncentrovaného hydroxidu amonného za energického míchání. Teplota reakční směsi se udržuje pod 10 °C na ledové lázni. Směs se míchá na ledové lázni 30 minut a pak hodinu při teplotě místnosti. Vodný amoniak se odpaří za sníženého tlaku při teplotě lázně 50 °C. Pevný odparek se extrahuje třikrát 30 ml horkého ethylacetátu. Extrakty se vaří až na objem 40 ml, načež se přidá 20 ml hexanu. Po zchlazení ledem se pevná látka oddělí filtrací, promyje se směsí ethylacetátu a hexanu v poměru 1:1 a vysuší, čímž se získá 2,7 g 2,2-dichlorcyklopropankarboxamidu o teplotě tání 144 až 146 °C. NMR-spektrum souhlasí s předpokládanou strukturou.

-37CZ 280583 B6

Analýza pro Ci₂H₅C1₂NO vypočteno: C: 31,20, H: nalezeno: C: 31,26,

C:

H:

3,27, N: 9,10,

3,31, N: 9,11,

Cl:

N:

Cl:

46,04 %,

45,79 %.

Z matečného louhu tání 143 až 145 °C.

se získá dalších

1,3 g amidu o teplotě

Stupeň B:

Kyselina Z-2-(2,2-dichlorcyklopropankarboxamido)-2-butenová

Směs 1,53 g (15 mmol) 2-ketomáselné kyseliny, 1,54 g (10 mmol) 2,2-dichlorcyklopropankarboxamidu a 10 ml toluenu se zahřívá na teplotu se odstraňuje molekulárního 2-ketomáselné ným chladičem toluenu a extrahuje třikrát 10 sodného. Extrakty se slijí, rovanou kyselinou chlorovodíkovou na Dojde k vysrážení pryžovitého produktu, který se postupně mění na pevnou látku. Tato látka se vysuší 4 23 mg nové i varu pod zpětným chladičem 12 hodin, přičemž voda modifikovaným Dean-Starkovým přístrojem s obsahem síta (4A). Pak se přidá ještě 0,7 g kyseliny a reakční směs se zahřívá na teplotu varu pod zpětještě 12 hodin. Pak se směs zchladí, zředí se 20 ml ml nasyceného hydrogenuhličitanu promyjí se etherem a okyselí koncentpH 3 za kontroly pH-metrem.

a nechá kyseliny o teplotě s předpokládanou oddělí filtrací, promyje se vodou, překrystalovat z nitromethanu, čímž se získá Z-2-(2,2-dichlorcyklopropankarboxamido)-2-buteNMR-spektrum souhlasí tání 188 až strukturou.

189,5 °C.

Analýza pro CgH_gCl₂NO₃ vypočteno: C: 40,36, nalezeno: C: 40,48,

C:

H: 3,81, N:

3,80,

H:

B:

5,88,

5,91,

Cl:

Cl:

29,78 %,

29,53 %.

Příklad 16

Kyselina Z-2-(2,2-dichlorcyklopropankarboxamido)-2-oktenová

Směs 1,19 g (7,5 mmol) kyseliny 2-ketomáselné, 0,77 g (5,0 mmol) 2,2-dichlorcyklopropankarboxamidu a 5 ml toluenu se uvede do reakce způsobem podle předchozího příkladu. Získá se 537 g surového produktu, který se čistí převedením na methylester ve směsi methylalkoholu a fluoridu boritého, preparativní chromatograf ií na tenké vrstvě silikagelu G při použití směsi hexanu a ethylacetátu v poměru 4:1 a zmýdelněním čistého Z-methylesteru působením 0,3M hydroxidu lithného a methylalkoholu, čímž se získá ve formě částečně krystalické pryžovité látky 88 mg kyseliny Z-2-(2,2-dichlorcyklopropankarboxamido)-2-oktenové·

NMR-spektrum (DMSO-d

2,83 δ (t, 1H

0,87 δ (t, 3H, CH₃).

):

δ

),

-38CZ 280583 B6

Příklad 17

Kyselina Z-8-brom-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenová

K suspenzi 14,4 g (0,3 mol) 50% disperze hydridu sodíku ve 360 ml toluenu, chlazeného na ledové lázni a v dusíkové atmosféře se v průběhu 45 minut přidá roztok 146 g (0,6 mol) 1,6-dibromhexanu a 57,6 g (0,3 mol) ethyl-1,3-dithian-2-karboxylátu ve 120 ml dimethylformamidu. Chladicí lázeň se odstraní a směs se míchá při teplotě místnosti 2 hodiny. Pak se reakčni směs promyje třikrát 210 ml vody, vysuší se síranem hořečnatým a odpaří za sníženého tlaku, čímž se získá 179,5 g žluté olejovité kapaliny, která obsahuje žádaný bezvodý dithian, 1,6-dibromhexan a minerální olej. Tento surový materiál se užije v následujícím stupni bez čištění.

K suspenzi 426 g (2,4 mol) N-bromsukcinimidu v 800 ml acetonitrilu a 200 ml vody se v průběhu 45 minut přidá roztok surového dithianu ve 100 ml acetonitrilu. Teplota reakčni směsi se udržuje pod 25 ’C ledovou lázní. Směs se míchá při teplotě 20 °C po dobu 10 minut, načež se tmavě červená reakčni směs vlije do 2 litrů směsi hexanu a methylenchloridu v poměru 1:1. Roztok se protřepe s dvakrát 400 ml nasyceného roztoku hydrogenuhličitanu sodného a jedenkrát s 500 ml vody. Pak se přidá po malých částech 400 ml nasyceného roztoku uhličitanu sodného za energického míchání, čímž dojde k vývoji kysličníku uhličitého. Jakmile směs přestane pěnit, nálevka se protřepe a vodná fáze se oddělí. Organická vrstva se extrahuje 400 ml nasyceného roztoku uhličitanu sodného a 500 ml vody a vysuší se síranem hořečnatým. Rozpouštědlo se odpaří za sníženého tlaku, čímž se získá 133,8 g surového bromketoesteru s obsahem 1,6-dibromhexanu a minerálního oleje. Tento surový materiál se užije v následujícím stupni bez čištění.

Směs 133,8 g surového bromketoesteru, 133 ml 50% kyseliny bromovodíkové a 267 ml kyseliny octové se zahřívá na vnitřní teplotu 90 °C po dobu 75 minut. Tmavě zbarvený roztok se pak odpaří za sníženého tlaku do odstranění většiny kyseliny octové. Odparek se rozpustí v 500 ml etheru, promyje se dvakrát 100 ml vody a extrahuje se třikrát 200 ml nasyceného hydrogenuhličitanu sodného. Hydrogenuhličitanové extrakty se slijí, extrahují se dvakrát 100 ml etheru a okyselí koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou. Vyloučený olej se extrahuje třikrát 200 ml etheru. Etherové extrakty se promyjí jedenkrát 100 ml vody a jedenkrát 100 ml nasyceného roztoku chloridu sodného a vysuší síranem hořečnatým. Ether se odstraní za sníženého tlaku, čímž se získá 46,2 g čisté bromketokyseliny. Produkt je homogenní při chromatografii na tenké vrstvě silikagelu při použití toluenu a kyseliny octové v poměru 4:1. NMR-spektrum souhlasí s předpokládanou strukturou.

Směs 46,1 g (0,194 mol) bromketokyseliny, 17,6 g (0,156 mol) 2,2-dimethylcyklopropankarboxamidu a 450 ml toluenu se zahřívá na teplotu varu pod zpětným chladičem 13 hodin, přičemž voda se odstraňuje malým Dean-Starkovým přístrojem. Po zchlazení se čirá reakčni směs extrahuje čtyřikrát 100 ml nasyceného roztoku hydrogenuhličitanu sodného. Extrakty se slijí, promyjí se dvakrát 100 ml etheru a pak se pH upraví na 3,5 přidáváním koncentrované kyseliny chlorovodíkové, což se sleduje pH-metrem. Vyloučí se

-39CZ 280583 B6 olej, který brzy vykrystalizuje. Pevná látka se oddělí filtrací, dobře se promyje vodou a usuší. Po překrystalování z acetonitrilu se získá 22,5 g kyseliny Z-8-brom-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenové o teplotě tání 151 až 153 °C. Produkt je homogenní při chromatografii na tenké vrstvě při použití kyseliny octové a toluenu v poměru 4:1. NMR-spektrum souhlasí s předpokládanou strukturou.

Analýza pro C₁₄H₂₂BrNO₃ vypočteno: C: 50,61, H: 6,67, N: 4,22, Br: 24,05 %, nalezeno: C: 50,66, H: 6,96, N: 4,45, Br: 23,95 %.

Stejným způsobem byly připraveny následující cjU -bromsloučeniny:

kyselina Z-6-brom-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)hexenová, kyselina Z-7-brom-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)heptenová, kyselina Z-9-brom-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-nonenová, kyselina Z-10-brom-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)decenová, kyselina Z-8-brom-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)oktenová.

Příklad 18

Kyselina Z-8-dimethylamino-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenová

Roztok 664 mg (2 mmol) kyseliny Z-8-brom-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenové v 10 ml 40% vodného dimethylaminu se nechá stát při teplotě místnosti 4 hodiny. Roztok se vlije do sloupce o rozměrech 3,5 x 20 cm přípravku Dowex 50W-x8 o rozměrech částic 0,147 až 0,079 mm v H⁺-formě a sloupec se vymývá vodou tak dlouho, až eluát nemá kyselou reakci, spotřebuje se 200 ml vody. Pak se sloupec vymývá 300 ml 2N hydroxidu amonného. Eluát se odpaří za sníženého tlaku, čímž se získá 600 mg bezbarvé sklovité látky. Tento materiál se rozpustí ve 3 ml ethanolu, zfiltruje a po kapkách se přidá ke 200 ml acetonu za energického míchání. Vysráží se pryžovitá pevná látka, která po 2 dnech míchání krystalizuje. Tato látka se oddělí filtrací, promyje se acetonem a vysuší, čímž se získá 445 mg kyseliny Z-8-dimethylamino-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenové ve formě bezbarvých, hygroskopických krystalů o teplotě tání 101 až 112 °C. Produkt je homogenní při chromatografii na tenké vrstvě silikagelu ve směsi butanolu, kyseliny octové a vody v poměru 4:1:1. NMR-spektrum souhlasí s předpokládanou strukturou.

Analýza pro ^C16^H28^N2°3·^Η2° vypočteno: C: 61,12, H: 9,62, N: 8,91 %, nalezeno: C: 61,03, H: 9,28, N: 8,67 %.

Následující 8-aminoderiváty byly připraveny obdobným způsobem, DCC znamená 2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido) skupinu:

-40CZ 280583 B6 kyselina Z-10-dimethylamino-DCC-2-decenová, kyselina Z-8-amino-DCC-2-oktenová, kyselina Z-8-dimethylamino-DCC-2-oktenová, kyselina Z-7-dimethylamino-DCC-2-heptenová, kyselina Z-DCC-7-(N-methylpiperazinyl)-2-heptenová, kyselina Z-DCC-8-pyrrolidino-2-oktenová, kyselina Z-DCC-8-(N-methylpiperazinyl)-2-oktenová, kyselina Z-8-allylamino-DCC-2-oktenová, kyselina Z-DCC-8-piperidino-2-oktenová, kyselina Z-DCC-8-propargylamino-2-oktenová, kyselina Z-8-N-[1-desoxy-(1-methylamino)-D-glucityl]-DCC-2-oktenová, kyselina Z-8-(1-adamantylamino)-DCC-2-oktenová, kyselina Z-8-DCC-8-(2-hydroxyethylmethylamino)-2-oktenová, kyselina Z-8-diallylamino-DCC-2-oktenová, kyselina Z-8-[(karboxylmethyl)methylamino]-2-(2,2-DCC)-2-oktenová, kyselina Z-2-(2,2-DCC)-8-diethylamino-2-oktenová, kyselina Z-2-(2,2-DCC)-8-[tris-(hydroxymethyl)methylamino]-2-oktenová kyselina Z-2-(2,2-DCC)-10-(N-methylpiperazinyl)-2-decenová, kyselina Z-2-(2,2-DCC)-8-[1-(fosfono)ethylamino]-2-oktenová.

Příklad 19

Kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8-methylthio-2-oktenová

Proud plynného methylsulfidu se nechá probublávat roztokem 162 mg (3 mmol) methoxidu sodíku v 5 ml methanolu po dobu 10 minut za chlazení ledovou lázní. Roztok se nechá zteplat na teplotu místnosti a přidá se 332 mg (1 mmol) kyseliny Z-8-brom-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenové. Roztok se zahřívá na teplotu varu pod zpětným chladičem 30 minut v dusíkové atmosféře. Většina methanolu se odpaří za sníženého tlaku, odparek se rozpustí v 10 ml vody a okyselí 2,5N kyselinou chlorovodíkovou. Vyloučený olej se třikrát extrahuje etherem. Etherové extrakty se promyj í vodou a nasyceným roztokem chloridu sodného a pak se vysuší síranem hořečnatým. Ether se odstraní za sníženého tlaku, čímž se získá bezbarvá olejovitá kapalina, která stáním krystalizuje. Pak se nechá produkt překrystalovat ze směsi etheru a hexanu, čímž se získá 178 mg kyseliny Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8-methylthio-2-oktenové o teplotě tání 82 až 84 °C. Produkt je homogenní při chromatografii na tenké vrstvě při použití toluenu a kyseliny octové v poměru 4:1. NMR-spektrum souhlasí s předpokládanou strukturou.

Analýza pro ^C15^H25^NO3^S

-41CZ 280583 B6 vypočteno: C: 60,18, H: 8,42, N: 4,68, S: 10,69 %, nalezeno: C: 60,36, H: 8,68, N: 4,59, S: 10,87 %.

Obdobným způsobem byly připraveny následující sloučeniny, v nichž DCC znamená 2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)skupinu:

kyselina Z-DCC-8-ethoxythiokarbonylthio-2-oktenová, kyselina Z-DCC-8-(l-methyl-5-tetrazolylthio)-2-oktenová, kyselina Z-DCC-7-[/(methoxykarbonyl)methyl/thio]-2-heptenová, kyselina Z-8-acetylthio-DCC-2-oktenová, kyselina Z-7-[(2-amino-2-oxoethyl)thio]-DCC-2-heptenová, kyselina Z-6-(L-2-amino-2-karboxyethylthio)-2-(2,2-DCC)-2-hexenová, kyselina Z-8-(karbomethoxymethylthio)-2-(2,2-DCC)-2-oktenová, kyselina Z-6-(karbomethoxymethylthio)-2-(2,2-DCC)-2-hexenová, kyselina Z-2-(2,2-DCC)-6-(foronomethylthio)-2-hexenová.

Příklad 20

Vnitřní sůl kyseliny Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8-trimethylamoniumhydroxid-2-oktenové

Roztok 996 mg (3 mmol) kyseliny Z-8-brom-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenové v 15 ml 25% vodného trimethylaminu se nechá stát při teplotě místnosti 3 hodiny. Pak se reakční směs vlije na sloupec o rozměru 2 x 25 cm s náplní IRA-410 o rozměru částic 0,295 až 0,147 mm v OH^--formě a vymývá se vodou tak dlouho, až eluát nemá zásaditou reakci. Eluát se odpaří za sníženého tlaku, čímž se získá 800 mg bezbarvé sklovité látky. Tento materiál se rozpustí ve 20 ml ethanolu, zfiltruje se a zředí 600 ml acetonu. Směs se nechá stát při teplotě místnosti přes noc a pak se vzniklá krystalická pevná látka oddělí filtrací, promyje se acetonem a usuší, čímž se získá 720 mg vnitřní soli kyseliny Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8-trimethylamoniumhydroxid-2-oktenové ve formě hygroskopických krystalů o teplotě tání 220 až 222 °C. Produkt je homogenní při chromatografii na tenké vrstvě silikagelu při použití směsi butanolu, kyseliny octové a vody v poměru 4:1:1. NMR-spektrum souhlasí s předpokládanou strukturou.

Analýza pro C₁₇H₃₀N₂O₃ vypočteno: C: 65,77, H: 9,74, N: 9,02 %, nalezeno: C: 65,78, H: 9,98, N: 8,92 %.

Obdobným způsobem je možno získat následující kvarterní deriváty:

vnitřní sůl kyseliny Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8-trimethylamoniumhydroxid-2-oktenové,

-42CZ 280583 B6 kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8-pyridiniumhydroxid-2-oktenová, vnitřní sůl kyseliny Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8-(2-hydroxyethyldimethylamoniumhydroxid)-2-oktenové, vnitřní sůl kyseliny Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-10-trimethylamoniumhydroxid-2-oktenové, vnitřní sůl kyseliny Z-8-(benzyldimethylamoniumhydroxid)-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenové, vnitřní sůl kyseliny Z-10-(benzyldimethylamoniumhydroxid)-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-decenové, vnitřní sůl kyseliny Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-9-trimethylamoniumhydroxid-2-nonenové, vnitřní sůl kyseliny Z-8-(2-dimethylaminoethyldimethylamoniumhydroxid)-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenové, vnitřní sůl kyseliny Z-2-(2,2-dichlorcyklopropankarboxamido)-8-trimethylamoniumhydroxid-2-oktenové.

Příklad 21

Kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8-formamidino-2-oktenová

350 mg kyseliny Z-8-amino-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenové se rozpustí v 10 ml vody a pH se upraví na 8,5 přidáním 2,5N hydroxidu sodného. Pak se přidá po malých částech při teplotě místnosti v průběhu 20 minut 947 mg benzylformimidáthydrochloridu, přičemž pH se udržuje v rozmezí 8 až 9 přidáváním 2,5N hydroxidu sodného. Směs se míchá při teplotě místnosti 30 minut, pak se zakalená reakční směs třikrát extrahuje etherem a nanese na sloupec o rozměrech 2 x 2,5 cm s náplní G5OW-X4 o rozměru částic 0,074 až 0,038 mm v Na⁺-formě. Sloupec se vymývá vodou a frakce s obsahem produktu se slijí a odpaří za sníženého tlaku. Získaný materiál se rozpustí ve vodě a nanese na sloupec o rozměrech 2 x 25 cm s náplní G1X8 v HCO~-j-formě o rozměru částic 0,074 až 0,038 mm. Po vymytí vodou se frakce s obsahem čistého produktu slijí a odpaří za sníženého tlaku. Odparek se rozpustí v několika ml teplého ethanolu, zfiltruje a po kapkách přidá k 200 ml etheru za energického míchání. Po filtraci a promytí etherem se ve formě amorfní pevné látky získá 243 mg kyseliny Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8-formamidino-2-oktenové. Produkt je homogenní při chromatografii na tenké vrstvě při použití směsi n-butanolu, kyseliny octové a vody v poměru 4:1:1. NMR-spektrum souhlasí s předpokládanou strukturou.

Analýza pro ^C15^H25^N3°3·¹/^3H2° vypočteno: C: 59,69, H: 8,59, N: 13,92 %, nalezeno: C: 60,04, H: 8,64, N: 13,57 %.

Obdobným způsobem je možno získat následující amidinové deriváty:

-43CZ 280583 B6 deriváty: kyselina Z-8-acetamidino-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxainido)-2-oktenová, kyselina Z-8-benzylamidino-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-10-formamidino-2-decenová, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8-(2-imidazolyl-2-ylamino)-2-oktenová.

Příklad 22

Kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8-guanidino-2-oktenová

K roztoku 2 mmol guanidinu, připraveného ze 432 mg guanidinsulfátu a 630 mg hydroxidu barnatého ve formě oktahydrátu v 7 ml vody se přidá 332 mg (1 mmol) kyseliny 8-brom-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)oktenové a roztok se zahřívá na 70 C v dusíkové atmosféře 1 hodinu. Pak se reakční směs nanese na sloupec o rozměru 2 x 25 cm s náplní Dowex 50W-X8 v H⁺-formě o rozměru částic 0,147 až 0,074 mm. Po eluci vodou se frakce s obsahem produktu slijí a odpaří za sníženého tlaku. Odparek se rozpustí v několika ml teplého ethanolu a po kapkách se přidá ke 100 ml etheru za energického míchání. Po filtraci a promytí etherem se ve formě amorfního elektrostatického prášku získá 107 mg kyseliny Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8-guanidino-2-oktenové. Produkt je homogenní při chromatografii na tenké vrstvě při použití směsi n-butanolu, 4:1:1.

NMR-spektrum (D₂0, NaOD): 6,48 /^CH2 CHN-), 2,10 δ (m, 2H, =' ),

I

H kyseliny octové a vody v poměru (t,

1H, /^H =' ) , 3,10 δ (m, 2H,

).

Obdobným způsobem je možno získat následující guanidinosloučeninu:

Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8-(N,N-dimethylguanidino)-2-oktenová kyselina.

-44CZ 280583 B6

Příklad 23

Kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8-methyl-2-oktenová

K roztoku 2,43 mmol methoxidu sodíku v 5 ml methanolu se přidá 332 mg (1 mmol) kyseliny 7-brom-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenové. Roztok se zahřívá na teplotu varu pod zpětným chladičem v dusíkové atmosféře 1 hodinu. Reakční směs se odpaří za sníženého tlaku, odparek se rozpustí ve vodě a okyselí 2,5N kyselinou chlorovodíkovou. Vysráží se olej, který se třikrát extrahuje etherem. Etherové extrakty se promyjí vodou a nasyceným roztokem chloridu sodného a vysuší se síranem hořečnatým. Odstraněním etheru za sníženého tlaku se získá bezbarvá olejovitá kapalina, která stáním krystalizuje. Krystaly se nechají překrystalovat ze směsi etheru a hexanu, čímž se získá 140 mg kyseliny Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8-methoxy-2-oktenové o teplotě tání 71 až 72 °C. Produkt je homogenní při chromatografii na tenké vrstvě při použití toluenu a kyseliny octové v poměru 4:1. NMR-spektrum souhlasí s předpokládanou strukturou.

Analýza pro ^C16^H25^NO4 vypočteno: C: 63,58, H: 8,89, N: 4,94 %, nalezeno: C: 63,54, H: 9,12, N: 5,16 %.

Obdobným způsobem lze získat následující sloučeniny:

kyselina Z-8-kyano-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido) -2-oktenová, kyselina Z-7-kyano-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-heptenová, kyselina Z-9-kyano-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-nonenová, sodná sůl kyseliny Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-7-sulfo-2-heptenové, sodná sůl kyseliny Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8-sulfo-2-oktenové, kyselina Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-8-hydroxy-2-oktenová, kyselina Z-8-acetoxy-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenová.

Claims (11)

1. Antibakteriální prostředek, vyznačující se tím, že je tvořen kombinací sloučeniny ze skupiny thienamycinu, zvolené ze souboru, zahrnujícího 6- a popřípadě 2-substituované 2-penem-3-karboxylové kyseliny a 1-karbadethia-2-penem-3-karboxylové kyseliny nebo l-azabicyklo[3.2.0]-2-hepten-7-on-2-karboxylové kyseliny s inhibitorem dipeptidázy (E.C.3.4,12.11) obecného vzorce II ^r ₃\_c/^H

II

R₂CONHr COOR!

(Π) kde R₂ představuje uhlovodíkový zbytek s 3 až 10 atomy uhlíku a R₃ představuje uhlovodíkový zbytek s 1 až 15 atomy uhlíku, přičemž v uhlovodíkových zbytcích ve významu R₂ nebo R₃ může být 1 až 6 atomů vodíku nahrazeno atomy halogenu, nebo může být methylenová skupina v odlišné poloze než terminální nahrazena atomem kyslíku nebo atomem síry, včetně oxidované formy síry, a kromě toho může být koncový atom vodíku v substituentu R₃ nahrazen hydroxylovou nebo thiolovou skupinou, která je popřípadě acylována alkankyselinou s 1 až 8 atomy uhlíku nebo karbamoylována, nebo může být tento koncový atom vodíku nahrazen aminoskupinou, popřípadě jejím derivátem, jako je acylaminoskupina s 1 až 8 atomy uhlíku, ureidoskupina, amidinová skupina, guanidinová skupina, alkylsubstituovaná aminoskupina s 1 až 8 atomy uhlíku v alkylu, včetně kvarternizovaných aminoskupin, nebo může být tento koncový atom vodíku substituován zbytkem kyseliny, například kyseliny karboxylové, fosfonové nebo sulfonové, nebo esterů a amidů těchto kyselin, kyanoskupinou nebo jejich kombinacemi, jako například terminálnim aminokyselinovým seskupením, R₃ znamená atom vodíku, alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku nebo dialkylaminoalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku v každém z alkylů, nebo z farmaceutického hlediska přijatelný kation, přičemž poměr sloučeniny thienamycinového typu k inhibitoru dipeptidázy leží v rozmezí 1:3 až 30:1.

2. Antibakteriální prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že jako sloučeninu ze skupiny thienamycinu obsahuje thienamycin.

3. Antibakteriální prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že jako sloučeninu ze skupiny thienamycinu obsahuje N-formimidoylthienamycin.

4. Antibakteriální prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že jako sloučeninu ze skupiny thienamycinu obsahuje N-acetimidoylthienamycin.

5. Antibakteriální prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že jako inhibitor dipeptidázy obsahuje sloučeninu obecného vzorce II, kde

R² představuje skupinu R_g, která znamená rozvětvený nebo cyklický uhlovodíkový zbytek se 3 až 10 atomy uhlíku, nebo skupinu vzorce ^-R9^R10 kde

Rg znamená cykloalkylskupinu se 3 až 6 atomy uhlíku a

R₁₀ znamená jednu nebo dvě alkylové skupiny s 1 až 8 atomy uhlíku, popřípadě spojené do dalšího kruhu na cykloalkylovém kruhu, nebo 1 až 2 atomy chloru, nebo skupinu vzorce ~^R11^R12 kde

R^l znamená alkylenovou skupinu s 1 až 3 atomy uhlíku a

R₁₂ znamená cykloalkylovou skupinu s 3 až 6 atomy uhlíku nebo

R₂ znamená přímou, rozvětvenou nebo cykloalkylovou skupinu s 3 až 10 atomy uhlíku, včetně alkylcykloalkylové skupiny se 3 až 6 atomy uhlíku v cykloalkylovém zbytku a 7 až 4 atomy uhlíku v alkylovém zbytku a dialkylcykloalkylové skupiny se 3 až 6 atomy uhlíku v cykloalkylovém zbytku a 7 až 4 atomy uhlíku v každém z alkylových zbytků za předpokladu, že atom uhlíku, sousedící s karbonylovou skupinou, není terciární.

6. Antibakteriální prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že jako inhibitor dipeptidázy obsahuje sloučeninu obecného vzorce II, kde R₂ znamená

2.2- dimethylcyklopropyl.

7. Antibakteriální prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že jako inhibitor dipeptidázy obsahuje sloučeninu obecného vzorce II, kde R₂ znamená

2.2- dichlorcyklopropyl.

-47CZ 280583 B6

8. Antibakteriální prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že jako inhibitor dipeptidázy obsahuje kyselinu Z-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-oktenovou.

9. Antibakteriální prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že jako sloučeninu ze skupiny thienamycinu obsahuje N-formimidoylthienamycin a jako inhibitor dipeptidázy kyselinu 7-(L-2-amino-2-karboxyethylthio)-2-(2,2-dimethylcyklopropankarboxamido)-2-heptanovou.

10. Antibakteriální prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že jako sloučeninu ze skupiny thienamycinu obsahuje N-formimidoylthienamycin a jako inhibitor dipeptidázy sloučeninu obecného vzorce II

R_q-CH=C-COOR₁

I

NH cor₂ kde

R₂ znamená 2,2-dimethylcyklopropyl nebo 2,2-dichlorcyklopropyl,

R-j znamená uhlovodíkový zbytek se 3 až 7 atomy uhlíku bez koncového substituentu, nebo tentýž zbytek, který jako koncový substituent obsahuje trimethylamoniovou skupinu, amidinovou skupinu, guanidinovou skupinu, 2-amino-2-karboxyethylthioskupinu nebo ureidoskupinu,

R-L znamená atom vodíku, alkyl s 1 až 6 atomy uhlíku, dialkylaminoalkyl s 1 až 6 atomy uhlíku v každém z alkylů, nebo z farmaceutického hlediska přijatelný kation.

11.Antibakteriální prostředek podle nároku 1, vyznačující se tím, že jako sloučeninu ze skupiny thienamycinu obsahuje N-formimidoylthienamycin a jako inhibitor dipeptidázy [R-[R*,S*(Z)]]-7-[2-amino-2-karboxyethyl)thio]-2-[[(2,2-dimethylcyklopropyl)karbony1]amino]-2-heptanovou kyselinu.