CZ271398A3

CZ271398A3 - Způsob přeměny thiolové skupiny na disulfidovou skupinu ve sloučeninách obsahujících thiolovou skupinu

Info

Publication number: CZ271398A3
Application number: CZ982713A
Authority: CZ
Inventors: Khashayar Karimian; Tim F. Tam; Denis Desilets; Sue Lee; Tullio Cappelletto; Wanren Li
Original assignee: Apotex Inc.
Priority date: 1996-02-26
Filing date: 1997-02-26
Publication date: 1999-01-13
Also published as: HUP9901789A2; EP0883606A1; CN1216527A; CA2247899A1; US6114537A; IL125931A0; AU1762997A; TR199801671T2; PL328629A1; WO1997031893A1; KR19990087409A; NO983913L; NO983913D0; BR9707745A; JPH11513994A

Description

Způsob přeměny thiolové skupiny na disulfidovou skupinu ve sloučeninách obsahujících thiolovou skupinu

Oblast techniky

Tento vynález se týká chemických způsobů vychytávání thiolů a selektivní přeměny thiolových sloučenin na disulfidové *' sloučeniny. Týká se také použití některých thiadiazolových sloučenin, z nichž některé jsou nové, jako činidel vychytávajících thioly při selektivní reakci s thioly, které se tak převádějí na disulfidy.

Dosavadní stav techniky

Thiolové sloučeniny existují v mnoha chemických a biologických systémech a v mnoha případech jsou nežádoucími nebo škodlivými sloučeninami, které vyžadují selektivní odstranění nebo chemické převedení ze systému. Thiolová skupina SH (jinak známa jako merkaptanová skupina nebo Sirovodíková skupina) často způsobuje, že sloučeniny, které ji obsahují, nepříjemně páchnou. Minerály, jako jsou například ložiska minerálních paliv (například nafta, přírodní plyn a uhlí) jsou často znečištěny páchnoucími thiolovými sloučeninami. Plynné eluáty z extrakce a rafinace surové nafty, zplyňování uhlí a dolování přírodního plynu, jsou často znečištěny thioly. Aby se vyhovělo ekologickým standardům, je třeba z nich thioly odstranit.

»

Výroba některých farmaceutických výrobků, například cimef , tidinu, ranitidinu a nizatidinu, zahrnuje použití reakčních či*5· nidel, která obsahují atom síry, a která jako vedlejší produkty poskytují methylmerkaptan. Běžným způsobem zacházení s těmito produkty je zpopelnění, což vede k výrobě kyseliny sírové, která je složkou kyselého deště. V této souvislosti je také potřebný zlepšený způsob zachytávání thiolů.

Činidla vychytávající thioly se mohou používat v diagnostických postupech pro zachycení organických merkaptanů. Mohou d“>

se používat také jako diagnostická reakční činidla, například při detekci merkaptanových skupin proteinů.

Zvláště důležité v souvislosti s předloženým vynálezem je vychytávání biochemických thiolových sloučenin, jako jsou enzymy. Mnohé enzymy obsahují aktivní thiolové skupiny odvozené od jejich cysteinových zbytků. Selektivní inhibice aktivity těchto enzymů, reversibilní nebo irreversibilní, reakcí, kterou se modifikují jejich thiolové skupiny, v biologických systémech může být tedy základem terapeutického ošetření. Příklady těchto enzymů jsou kathepsin B, papain, H^/K^-ATPáza, enzym konvertující interleukin B-l a proteindisulfidová isomeráza (HIV).

Kathepsin B a L souvisí s četnými onemocněními, včetně progresivní degradace chrupavek a kostí související s artritidou. Inhibitory těchto kathepsinů způsobují snížení zánětu a destrukce kloubů u živočišných modelů artritidy. Proteázy kalpain I a II související s vápníkem souvisejí s Alzheimerovou chorobou.

Enzym konvertující interleukin β [M. Mullican a spol.: Bioorganic and Medicinal Chem. Lett. 1994, 2359.] je klíčovým cílem pro objev léčiva vzhledem k jeho klíčové roli při uvolňování zánětlivého proteinu interleukinu-1 beta. Nadměrné hladiny interleukinu-1 beta jsou součástí různých onemocnění, včetně revmatické artritidy, psoriázy, zánětlivých onemocnění střev a diabetů závislého na inzulínu. Podobně u thiolové proteázy mechanismus působení zahrnuje cysteinové zbytky v aktivním místě.

Mezi navržené reversibilní inhibitory těchto enzymů patří peptidové aldehydy, nitrily a -ketokarbonylové sloučeniny. Mezi navržené irreversibilní inhibitory patří peptidové halogenmethylketony, diazomethylketony, acyloxymethylketony, ketomethylsulfoniové soli, epoxidy a vinylsulfony. Všechny tyto sloučeniny jsou známy jako inhibitory thiolové proteázy. Nebylo zjištěno, že by některý z těchto strukturních typů měl použití * 9 9 9 · «·9

9* jako kandidát na léčivo.

Enzymová žaludeční H^/íC-ATPáza, známá také jako protonová pumpa, souvisí s vývojem peptických vředů u savců. Tento enzym také obsahuje aktivní thiolové skupiny odvozené od jejich cysteinových zbytků. Inhibice tohoto enyzmu je jedním z primárních podkladů léčení peptického vředu u lidí. Vychytávací činidla thiolů se mohou používat pro inhibování enzymu H^/K^-APTáza. Příkladem takové sloučeniny je omeprazol.

Podstata vynálezu

Předložený vynález se týká nového způsobu vychytávání thiolových sloučenin, vyznačujícího se tím, že je nechává zreagovat s jistými thiadiazoly. Některé thiadiazoly používané podle předloženého vynálezu jsou nové chemické sloučeniny. Jiné jsou známé sloučeniny, ale nebyly před tím navrženy pro toto použití. Tyto sloučeniny používané podle předloženého vynálezu se vyznačují strukturou 1,2,4-thiadiazolového kruhu, substituovaného v poloze 3, ale nesubstituovaného v poloze N-2.

Jednou skupinou sloučenin pro použití ve způsobu podle vynálezu jsou l,2,4-thiadizaolo-[4,5-a]benzimidazoly následu jícího obecného vzorce I

'/a*'?· v*’ *

Ifc.

nebo její farmaceuticky přijatelné soli, v němž R¹, R², R³ a R'¹nezávisle znamenají atom vodíku, nižší alkylovou skupinu, atom halogenu, nitroskupinu, hydroxylovou skupinu, nižší alkoxyškupinu, nižší alkylaminovou skupinu, di(nižší alkyl)aminovou skupinu nebo skupinu obecného vzorce N^R'¹, OC(O)R', OC(O)OR’_fOC(O)NR'R, NR'(COR'), NHC{O)NR'R , NHC(O)OR' nebo CONR'R , kde R' a R'¹ jsou nezávisle vybrány z atomu vodíku, nižší al•5 kýlové skupiny, arylové skupiny nebo nižší arylalkylové skupiny nebo R' a R'¹ ve skupině NR'R'' tvoří pětičlenný nebo šestičlenný heterocyklický kruh obecného vzorce (CH₂)_n, v nemz n zmarněna číslo 4 nebo 5, a Y je vybrána ze:

(1) skupin obecného vzorce

- C = 0

I r

R⁷ v němž R⁷ znamená atom vodíku, hydroxylovou skupinu, nižší alkylovou skupinu, nižší cykloalkylovou skupinu, nižší alkoxyskupinu, nižší alkenylovou skupinu, nižší alkinylovou skupinu, arylovou skupinu, nižší arylalkylovou skupinu, heterocyklickou skupinu, heterocyklo-oxyskupinu, heterocyklo-(nižší)alkylénovou skupinu, skupinu WH'·, kde R' a R’' jsou nezávisle vybrány z atomu vodíku, nižší alkylové skupiny, arylové skupiny a nižší arylalkylové skupiny nebo R' a R'' společně s atomem dusíku tvoří pětičlenný nebo šestičlenný heterocyklický kruh N (CH^)^, v němž n zmámená číslo 4 nebo 5, a skupinu ANR‘R'' a AOR, v nichž A znamená aminokyselinovou skupinu nebo peptid 2 až 3 aminokyselinových skupin a R' a R'· znamenají jak shora uvedeno , (2) heterocyklické skupiny, nižší alkylen-heterocyklické skupiny, (nižší alkyl)-(nižší alkylen)heterocyklické aminové skupiny, nižší alkylen-amino-heterocyklické skupiny nebo aminoheterocyklické skupiny, heterocyklický kruh je napojen na kterýkoliv heteroatom nebo atom uhlíku, což vede k vytvoření stabilní struktury, a heterocyklický kruh je popřípadě substituován 1 až 3 substituenty vybranými z nižší alkylové skupiny, hydroxylové skupiny, nitroskupiny, aminové skupiny, nižší alkylaminové skupiny, di(nižší alkyl)aminové skupiny, nižší alkoxyskupiny, nižší alkylové skupiny substituované 1 až 3 substituenty vybranými z hydroxylové skupiny, nižší alkylkarbamoylové

skupiny, fenylové skupiny, halogenfenylové skupiny, heterocyklické skupiny, karboxyskupiny a nižší alkoxykarbonylové skupiny, nižší acylové skupiny, nižší alkoxykarbonylové skupiny, nižší alkylsulfonylové skupiny, amidové skupiny, allylové skupiny, benzylové skupiny, fenylové skupiny popřípadě substituované aminovou skupinou, atomem halogenu, hydroxylovou skupinou, nižší alkoxyskupinou, nižší alkylovou skupinou, nižší alkylaminovou skupinou nebo di(nižší alkyl)aminovou skupinou, a heterocyklické skupiny popřípadě substituované 1 až 3 substituenty nezávisle vybranými z nitroskupiny, hydroxylové skupiny, nižší alkoxyskupiny, nižší alkylové skupiny, aminové skupiny, atomu halogenů, nižší alkylaminové skupiny a di(nižší alkyl)aminové skupiny s tím, že heterocyklická skupina Y neznamená 1-imidazolylovou skupinu nebo substituovanou 1-imidazolylovou skupinu, (3) skupiny NR'R'' nebo skupiny -CH₂-NR'R*', v nichž R* a R'' znamenají jak shora uvedeno, (4) skupiny ANR'R'' a AOR', v nichž A znamená aminokyselinovou skupinu nebo peptid se 2 až 3 aminokyselinovými skupinami a R' a R* ' znamenají jak shora uvedeno, (5) nižší 2-(alkoxykarbonyl)alkylové skupiny, (6) atomu halogenu, (7) skupin obecného vzorce R^e-CHOH-, v němž R^s znamená atom vodíku, nižší alkylovou skupinu, arylovou skupinu, nižší arylalkylovou skupinu, nižší cykloalkylovou skupinu, nižší alkenylovou skupinu, nižší alkinylovou skupinu nebo heterocyklickou skupinu, heterocyklický kruh je připojen na kterémkoliv heteroatomu nebo atomu uhlíku, což vede k vytvořeni stabilní struktury, (8) skupin obecného vzorce R⁹-C(=N0R¹⁰)-, v němž R^1Q zna mená atom vodíku, nižší alkylovou skupinu nebo nižší arylalkylovou skupinu a R⁹ znamená nižší alkylovou skupinu, arylovou

·· * « • · • · 1 skupinu, nižší arylalkylovou skupinu, nižší cykloalkylovou skupinu, nižší alkenylovou skupinu, nižší alkinylovou skupinu nebo heterocyklickou skupinu, heterocyklický kruh je připojen na kterémkoliv atomu uhlíku, což vede k vytvoření stabilní struktury, (9) nižší alkoxyskupiny, nižší arylalkoxyskupiny, nižší cykloalkoxyskupiny, nižší heterocyklo-alkoxyskupiny nebo heterocyklo-oxyskupiny, (10) nižší alkylsulfonylové skupiny, nižší alkylsulfinylové skupiny, arylsulfonylové skupiny, arylsulfinylové skupiny, nižší arylaiky1sulfonylové skupiny, nižší arylalkylsulfinylové skupiny, heterocyklo-sulfonylové skupiny, heterocyklo-sulfinylové skupiny, popřípadě substituované 1 až 2 substituenty vybranými z nižší aikylové skupiny, atomu halogenu, nitroskupiny, hydroxylové skupiny, nižší alkoxyskupiny nebo skupin obecného vzorce NR'R, OC(O)R', OC(O)OR’, OC(O)NR'R’', NR'(COR·), NHC(O)NR'R’¹ a NHC(O)OR', kde R' a R'' znamenají jak shora uvedeno, (11) skupin obecného vzorce -C(=NOH)COOR^i:l , v němž R^1Xznamená nižší alkylovou skupinu, a (12) atomu vodíku, substituované nižší aikylové skupiny, arylové skupiny, nižší arylalkylové skupiny a nižší cykloalkylové skupiny, každá skupina je popřípadě substituována 1 až 2 substituenty vybranými z atomu halogenu, nitroskupiny, aminové skupiny, hydroxylové skupiny, nižší alkoxyskupiny, nižší alkylaminové skupiny, nižší dialkylaminové skupiny, skupiny NR'R, OC(O)R', OC(O)OR', OC(O)NR'R , NR'(COR'), NHC(O)NR'R'' a NHC(O)OR', v nichž R' a R'' znamenají jak shora uvedeno.

Druhou skupinou sloučenin pro použití ve způsobu podle předloženého vynálezu jsou bicyklické sloučeniny, konkrétně imidazo[l,2-d]-l,2,4-thiadiazol následujícího obecného vzorce II • · φ φ · φ • · · * · · ο β φ φ » φ · <7 ·· «* *·· ·♦·

V němž R^s a R⁶ mohou mít stejný význam jako R^x, R², R³ a R^4, ve shora uvedeném obecném vzorci II a Y znamená jak shora uvedeno.

Třetí skupinou sloučenin pro použití podle předloženého vynálezu jsou thiadiazoly substituované v poloze 3 a nesubsti tuované v poloze N-2 obecného vzorce III

T ^N Λ (III), Y

v němž Y znamená jak shora uvedeno a T znamená (a) nižší alkylovou skupinu, nižší alkylarylovou skupinu, sekundární nebo terciární aminovou skupinu, aminokyselinovou skupinu nebo heterocyklickou skupinu vybranou z azolové, pyridinové, piperidinové, piperazinové a norfolinové skupiny,

» (b) skupinu -M[-AMA-]L, kde M raménka navázanou na thiadiazolové znamená chemickou skupinu jádro a vybranou ze skupiny

- C -, - N - a - C- N-,

L znamená N-koncovou peptidovou chránící skupinu nebo koncovou skupinu

II

- OR' , NR'R'', - C - R', kde R’ a R'¹ znamenají jak shora uvedeno, a -AMA- znamená aminokyselinovou skupinu nebo peptidovou skupinu -[NH-CHA^x-C0]-_n, kde A¹ znamená jakýkoliv ze známých aminokyselinových a-substi« · « « · · ··· *

• · tuentů a n znamená číslo od 1 do 3, nebo

c) skupinu -NHPh nebo difenylguanidinovou skupinu vzorce

NH

II

- N - C - Ph ,

II

Ph v němž Ph znamená fenylovou skupinu popřípadě substituovanou hydroxylovou skupinou, nižší alkoxyskupinou nebo aminovou skupinou .

Novými monocyklickými sloučeninami pro použití podle předloženého vynálezu jsou thiadiazoly substituované v poloze 3 a nesubstituované v poloze N-2 obecného vzorce lila

Q

N M

V^N (lila),

Y v němž Y· znamená nižší alkylovou skupinu, nižší alkoxyskupinu, aminovou skupinu, karboxylovou skupinu, nižší alkoxykarbonylovou skupinu nebo 1-piperazinylovou skupinu popřípadě substituovanou v poloze 4 nižší alkylovou skupinou, nižší alkylovou skupinu substituovanou 1 nebo 2 substituenty vybranými z hydroxylové skupiny, nižší alkylkarbamoylové skupiny, fenylové skupiny, halogenfenylové skupiny, heterocyklické skupiny, karboxyskupiny a nižší alkoxykarbonylové skupiny, benzylovou skupinu, fenylovou skupinu popřípadě substituovanou aminovou skupinou, atomem halogenu, hydroxylovou skupinou, nižší alkoxyskupinou, nižší alkylovou skupinou, nižší alkylaminovou skupinou nebo di(nižší alkyl)aminovou skupinou, heterocyklickou skupinu popřípadě susbtituovanou 1 až 3 substituenty vybranými z nitroskupiny, aminové skupiny, atomu halogenu, hydroxylové skupiny, nižší alkoxyskupiny, nižší alkylové skupiny, nižší alkylaminové skupiny nebo di(nižší alkyl)aminové skupiny, 1,1-difenylmethy99 • 9 9 ·

9 999 9

9 · «9 99 lovou skupinu, v níž oba fenylové kruhy jsou popřípadě substituovány atomem halogenu, aminovou skupinou, hydroxylovou skupinou nebo nižší alkoxyskupinou, 2-pyridylovou skupinu, kde pyridylový kruh je popřípadě substituován 1 až 3 substituenty vybranými z nitroskupiny, aminové skupiny, atomu halogenu, hydroxylové skupiny, nižší alkoxyskupiny, nižší alkylové skupiny, niží alkylaminové skupiny nebo di(nižší alkyl)aminové skupiny, nebo -CH₂-CO-NH-(nižší)alkylovou skupinu a Q znamená (a) skupinu -T[-AMA-]L, kde T znamená chemickou skupinu raménka navázanou na thiadiazolové jádro a vybranou ze skupiny

OH OH

II I II I

-C-, - N - a -C-N-,

L znamená N-koncovou peptidovou chránící skupinu nebo koncovou skupinu

O

II

- OR', NR'R'' a - C - R', kde R' a R'¹ znamenají jak shora uvedeno, a -AMA- znamená aminokyselinovou skupinu nebo petidovou skupinu -[NH-CHA¹-CO]-_n, kde A¹ znamená jakýkoliv ze známých aminokyselinových a-substituentů a n znamená číslo od 1 do 3, s tím, že jestliže Q znamená skupinu NHPh, potom Y' neznamená alkoxyskupinu, dialkylaminovou skupinu, hydroxyalkylaminovou skupinu a difhydroxyalkyl)aminovou skupinu a jestliže Y’ znamená piperazinylovou skupinu substituovanou v poloze 4, potom Q neznamená skupinu -T-[AMA]-L.

Jiným aspektem předloženého vynálezu je použití sloučenin shora uvedeného obecného vzorce jako činidel vychytávajících thiolovou skupinu při reakci thiolových sloučenin s těmito činidly za vzniku disulfidových sloučenin. Reakce thiolových sloučenin probíhá v roztoku, např. ve vodném mediu, jako jsou tělesné kapaliny, za takových teplot a takových dalších příslušných podmínek, aby se udržely kapalné roztoky nebo suspenze • · · · · ··· • · « ·

reakčních složek.

Stručný popis obrázků

Obrázek 1 je ilustrací chemické interakce mezi thiolovými sloučeninami a 1,2,4-thiazolidovými sloučeninami substituovanými v poloze 3 podle předloženého vynálezu.

Obrázek 2 je ilustrací syntetické cesty přípravy nejvýhodnější sloučeniny pro použití ve způsobu podle předloženého vynálezu.

Obrázek 3 je grafickou presentací výsledků z níže uvedeného příkladu 41.

Popis výhodných provedení

Výhodné sloučeniny používané ve farmaceutických způsobech podle předloženého vynálezu, tj. při inhibici enzymu protonové pumpy reakcí jeho merkaptanové skupiny, vykazují specifičnost pro merkaptanovou funkční skupinu, jak bylo ukázáno na skutečnosti, že imidazo[l,2-d]-l,2,4-thiadiazolové jádro těchto sloučenin vykazuje omezenou nebo nevykazuje žádnou reaktivitu vůči jiným nukleofilům přítomným in vivo, jako jsou aminy a hydroxidový nebo jodidový ion. V chemických modelových systémech je zvláště heterocyklický kruh 1,2,4-thiadizaolo-[4,5-aJbenzimidazolu nereaktivní vůči těmto nukleofilům.

Zvláště výhodné sloučeniny obecného vzorce I a II pro použití ve způsobech podle vynálezu jsou ty, v nichž R⁵ a R^s znamenají atom vodíku a Y znamená skupinu R²C0, kde R² znamená niž ší alkylovou skupinu, arylovou skupinu, atom vodíku nebo 2-pyridylovou skupinu popřípadě susbtituovanou 1 až 3 substituenty vybranými z methylové skupiny a methoxyskupiny.

Zvláště zajímavou a výhodnou skupinou sloučenin podle předloženého vynálezu jsou ty, které mají aminokyselinové nebo φ · φ · φ φ φ · φ • · »«Ι · Ο Φ · Φ·Φ Φ ο φφφ φφ φφφ '· ............

peptidové postranní řetězce. Tyto sloučeniny mohou znamenat mono-, di- nebo tri-cyklické sloučeniny podle vynálezu. Aminokyselinové nebo peptidové postranní řetězce mohou být připojeny na bicyklické nebo tricyklické jádro v poloze 3 thiadiazolového kruhu (skupina Y). U monocyklických sloučenin mohou být takové postranní řetězce připojeny v poloze 3 nebo poloze 5.

Použití aminokyselinových nebo peptidových skupin jako postranních řetězců v monocyklických sloučeninách používaných podle předloženého vynálezu, zvláště tehdy, jestliže jsou na jádro napojeny v poloze 5, umožňuje výběr příslušné skupiny, která má vazebnou afinitu k enzymu, který je inhibován touto sloučeninou. Navíc, vazebnou afinitu lze upravit příslušným výběrem této postranní skupiny, takže sloučenina se váže na enzym v místě na proteinovém řetězci enzymu přilehlém k thiolové skupině enzymu, který je sloučeninou napadán. Jak je popsáno níže a ilustrováno na obrázku 1 připojených výkresů, je to seskupení -S-N=C- sloučenin podle vynálezu, aktivované příslušně vybranou skupinou Y, které je instrumentem při atakování thiolové sloučeniny za vzniku disulfidu. Přítomnost příslušně vybraného enzymu vázajícího nebo rozpoznávajícího skupinu jako postraní řetězec na sloučenině v poloze vzdálené od skupiny -S-N=C- umožňuje tuto sloučeninu vyhledat a navázat na vybraný enzym, aby se zvýšil chemický atak thiolové skupiny enzymu. Sloučeniny této povahy podle vynálezu jsou tedy vysoce selektivní v jejich ataku specifického vybraného enzymu a jsou mohem méně reaktivní vůči jiným thiolům, se kterými se mohou setkat, vzhledem k přítomnosti rozpoznávací vedlejší skupiny.

Specifický příklad této vedlejší skupiny obsahuje aminokyselinovou skupinu leucylisoamylamidu vzorce

[-CO-leucyl-NH-isoamyl] «00 000

0*0 * 0000 0

0 0

0 0 0'

Tato skupina je rozpoznávací sekvencí pro kathepsin B a papain při umístění vedle jejich -SH skupiny. Sloučenina, jako je 3-methoxy-5-amino-l,2,4-thiadiazol, nesoucí tuto postranní skupinu navázanou její 5-aminovou skupinou, je tedy dobrým inhibitorem kathepsinu L, kathepsinu B a papainu.

Peptidové rozpoznávací sekvence kathepsinu B a L mohou být definovány následovně (uvedeno napojení v poloze 5 1,2,4-thiadiazolu podle předloženého vynálezu):

\>N m ^~NHN^o

CO-NH-CH-CO-NH-Bj π >~co-nh-ch-co-nh-b₂

v nichž Y znamená jak shora uvedeno, A

I¹ skupina -NH - CH - CO v každém případě znamená aminokyselinovou skupinu, takže Α_χznamená α-skupinu známé aminokyseliny, PG znamená N-chránící skupinu vybranou z heterocyklokarbonylové skupiny, benzoylové skupiny, karbobenzyloxyskupiny a terč. butoxyskupiny, B_a znamená atom vodíku, nižší alkylovou skupinu popřípadě substituovanou aminovou skupinou, guanidinovou skupinou nebo N,N-di-(nižší alkyl)guanidinovou skupinou a n znamená číslo 1 nebo

2.

• · * o

Stejná skupina se může používat v bi- a tri-cyklických sloučeninách podle předloženého vynálezu. Výhodnou skupinou -NH-CHA^-CO je leucylová skupina. Výhodnou skupinou B_a je atom vodíku, isoamylová skupina nebo 4-quanidinbutylová skupina. Vý hodnou skupinou PG je karbobenzyloxyskupina. Výhodnou skupinou (CO-CHA^-NH)^ je dipeptidová fenylalanyl-alanylová skupina.

Pro inhibici enzymu konvertujíčího interleukin β-l je roz poznávacím postranním řetězcem jako sloučeniny podle předloženého vynálezu s výhodou tripeptid, např. postranní řetězec obecného vzorce

-NH-(CO-CH-NH)₃-PG v němž -(CO-CHA^-NH)- znamená skupinu -valinyl-alaninyl-aspartyl- a PG znamená karbobenzyloxyskupinu, s výhodou napojenou v poloze vzdálené od seskupení -S-N=C-, např. poloze 5 monocyk lického thiadiazolu podle vynálezu.

Mezi další specificky výhodné sloučeniny obecného vzorce III podle předloženého vynálezu patří sloučeniny, v nichž T znamená aminokyselinovou skupinu nebo peptidovou skupinu, např sloučeniny obecného vzorce

N

CH

W CH₃ obecného vzorce

obecného vzorce

4 4 4

Λ 9 44 4

4 ·

4 4 «

4

44* «4*

4 4 44 « β 444· 9

4 · • * 4 4

CH₃ θ —N

CH-CH2 ’ CH₂ - NH - C - CH - NH - C - Á / Áu η N

CH₃' ch₂

Čh₂

I

CH ch₃ ^z ch₃ zvláště jestliže Y Znamená skupinu OCH₃, obecného vzorce

O

II

O

II

II S-N

MeO-C - NH-CH-C-NH-< Ji.

¹ N Y

CH ^{N T}

W CH₃ sloučeniny, v nichž W znamená aminokyselinovou skupinu nebo peptidovou skupinu obecného vzorce AOR' nebo ANR'R'', např. sloučeniny obecného vzorce

Y

Zoch₃ a obecného vzorce

Všechny sloučeniny používané ve způsobu podle, předloženého vynálezu se vyznačují tím, že obsahují 1,2,4-thiadiazolovou kruhovou strukturu substituovanou v poloze 3 a nesubstituovanou v poloze N-2, schopnou chemicky reagovat s thioly za štěpení S-N vazby v poloze 1,2. Za předpokladu, že jsou tyto vlastnosti zachovány, může být rozsah skupin a substituentů v poloze 4 a · 4 4 4« • 44 ίββ 4 4

444 4 4 444

4· ·· ··· 444 44 4» thiadiazolového jádra velmi široký bez vážného dopadu na tuto podstatnou chemickou reaktivitu sloučenin.

Jak se zde používá:

Pojem nižší skupina, jak se používá například u nižší alkylové skupiny, znamená skupinu s 1 až 8 atomy uhlíku.

Pojem arylová skupina, samotný nebo v kombinaci, znamená fenylovou nebo naftylovou skupinu, která popřípadě nese jeden nebo více substituentů vybraných z alkylové skupiny, alkoxyskupiny, atomu halogenu, hydroxylové skupiny, aminové skupiny a podobných, jako je fenylová skupina, p-tolylová skupina, 4-methoxyfenylová skupina, 4-(terč. butoxy)fenylová skupina, 4-fluorfenylová skupina, 4-chlorfenylová skupina, 4-hydroxyfenylová skupina, 1-naftylová skupina, 2-naftylová skupina a podobné skupiny.

Pojem arylalkoxykarbonylová skupina, samotný nebo v kombinaci, znamená skupinu obecného vzorce -C(0)-O-arylalkylová skupina, v níž pojem arylalkylová skupina znamená jak shora uvedeno. Příkladem arylalkoxykarbonylové skupiny je benzyloxykarbonylová skupina.

Pojem arylalkylová skupina znamená alkyiovou skupinu, v níž je jeden atom vodíku nahrazen arylovou skupinou, jako je benzylová, fenylethylová a podobné skupiny.

Pojem cykloalkylkarbonylová skupina znamená acylovou skupinu odvozenou od monocyklické nebo větvené cykloalkankarboxylové kyseliny, jako je cyklopropankarbonylová skupina, cyklohexankarbonylová skupina, adamantankarbonylová skupina a podobně, nebo od monocyklické cykloalkankarboxylové kyseliny s napojeným benzenovým kruhem, která je popřípadě substituována například alkylaminovou skupinou, jako je 1,2,3,4-tetrahydro-2-naftoylová a 2-acetamido-l,2,3,4-tetrahydro-2-naftoylová skupina.

9 9· · 9 9 • Μ »99

Pojem arylalkanoylová skupina znamená acylovou skupinu odvozenou od arylovou skupinou substituované alkankarboxylové kyseliny, jako je fenylacetylová skupina, 3-fenylpropionylová skupina, hydroxycinnamoylová skupina, 4-fenylbutyrylová skupina, (2-naftyl)acetylová skupina, 4-chlorhydrocinnamoylová skupina, 4-aminohydrocinnamoylová skupina, 4-methoxyhydrocinnamoylová skupina a podobné.

Pojem aroylová skupina znamená acylovou skupinu odvozenou od aromatické karboxylové kyseliny. Mezi příklady těchto skupin patří aromatická karboxylová kyselina, popřípadě substituovaná benzoová nebo naftoová kyselina, jako je benzoylová skupina, 4-chlorbenzoylová skupina, 4-karboxybenzoylová skupina, 4-[(benzyloxy)karbonyl]benzoylová skupina, 1-naftoylová skupina, 2-naftoylová skupina, 6-karboxy-naftoylová skupina,

6-[(benzyloxy)karbonyl]-2-naftoylová skupina, 3-benzyloxy-2-naftoylová skupina, 3-hydroxy-2-naftoylová skupina, 3-[(benzyloxy)formamid]-2-naftoylová skupina a podobné.

Pojem heteročyklická skupina, jak je zde používán, až na to, kde je uvedeno jinak, znamená stabilní 5- až 7-členný mono- nebo bi-cyklický nebo stabilní 7- áž 10-člehný bicyklický heterocyklický kruh, který buď je nasycený nebo není nasycený a který obsahuje atomy uhlíku a jeden až tři heteroatomy vybrané ze skupiny sestávající z atomu dusíku, kyslíku a síry, při čemž heteroatomy dusíku a síry mohou být popřípadě oxidovány a atom dusíku může být popřípadě kvarternizován. Tento pojem zahrnuje jakoukoliv bicyklickou skupinu, ve které je kterýkoliv ze shora uvedených heterocyklických kruhů napojen na benzenový kruh. Heterocyklický kruh může být připojen na jakýkoliv heteroatom nebo atom uhlíku, což vede k vytvoření stabilní struktury. Mezi příklady těchto heterocyklických prvků, obvykle známých jako heterocyklická skupina, patří piperidinylová, piperazinylová, 2-oxopiperazinylová, 2-oxopiper idiny lová, 2-oxopyrro-r lidinylová, 2-oxoazepinylová, azepinylová, pyrrolová, 4-piperidonylová, pyrrolidinylová, pyrazolylová, pyrazolidinylová, imidazolylová, imidazolinylová, imidazolidinylová, pyridylová, •i

Φ' φφ φ φφφ

ΦΦΦ· • φφφ β φ • φ « φφ φφ pyrazinylová, pyrimidinylová, pyridazinylová, oxazolidinylová, isoxazolylová, isoxazolidinylová, morfolinylová, thiazolylová, thiazolidinylová, isothiazolylová, chinuklidinylová, isothiazolidinylová, indolylová, chinolinylová, isochinolinylová, benzimidazolylová, thiadiazolylová, benzopyranylová, benzothiazolylová, benzoxazolylová, fůrylová, tetrahydrofurylová, tetrahydropyranylová, thienylová, benzothienylová, tetrahydrochinolinylová (např. l,2,3,4-tetrahydro-2-chinolinylová skupina atd.), 1,2,3,4-tetrahydroisochinolinylová (např. 1,2,3,4-tetrahydro-l-oxo-isochinolylová skupina atd.), chinoxalinylová, B-karbolinylová, 2-benzofurankarbonylová, thiamorfolinylová, thiamorfolinyl-sulfoxidová, thiamorfolinyl-sulfonová, oxadiazolylová a podobná skupina. Heterocyklický kruh může být substituován na jednom nebo více atomech uhlíku nebo heteroatomu, což vede k vytvoření stabilní struktury.

Aminokyselinové skupiny znamenají jakékoliv přirozeně se vyskytující a-, B- a gama-aminokarboxylové kyseliny včetně jejich D a L optických isomerů a jejich racemických směsí a N-(nižší alkyl)- a N-fenyl-(nižší alkyl)-deriváty těchto aminokyselin. Aminokyselinová skupina je navázána atomem dusíku aminokyseliny. Přirozeně se vyskytující aminokyseliny, které mohou být inkorporovány do předloženého vynálezu, zahrnují, ale bez omezení na ně, alanin, arginin, asparagin, kyselinu aspartovou, cystein, cystin, kyselinu glutamovou, glutamin, glycin, histidin, isoleucin, leucin, lysin, methionin, ornithin, fenylalanin, prolin, serin, threonin, thyroxin, tryptofan, tyrosin, valin, B-alanin a gama-aminomáselnou kyselinu. Mezi výhodné aminokyselinové skupiny patří prolin, leucin, fenylalanin, isoleucin, alanin, gama-aminomáselná kyselina, valin, glycin a fenylglycin.

Všechny α-aminokyseliny, vyjma glycinu, obsahují alespoň jeden asymetrický atom Uhlíku. Výsledkem je, že jsou opticky aktivní a že existují buď v D nebo L formě jako racemická směs.

Některé z těchto sloučenin podle předloženého vynálezu se tedy mohou vyrábět v opticky aktivní formě nebo jako racemické směsi • * · · · · · ϊ ’ . β ’ ♦ · ·«* » « · · «09 * _β • * · · ·. ί zde nárokovaných sloučenin.

Pojem A, kde A znamená aminokyselinovou skupinu nebo peptidovou skupinu 2 až 3 aminokyselin, označuje aminokyselinový nebo peptidový diradikál začínající skupinou HN- na levé straně A a ukončený skupinou -C(0) na pravé straně. Například aminokyselina glycin se zkracuje HAOH, kde A znamená skupinu HN-CH₂-C(O).

Pojem aryloxyalkanoylová skupina znamená acylovou skupinu obecného vzorce aryl-O-alkanoylová skupina.

Pojem heterocyklo-oxykarbonylová skupina znamená acylovou skupinu odvozenou od heterocyklo-O-CO-skupiny, v níž heterocyklická skupina znamená jak shora uvedeno.

Pojem heterocyklo-alkanoylová skupina znamená acylovou skupinu odvozenou od heterocyklo-(substituovaný alkan)karboxylové kyseliny, v níž heterocyklická skupina znamená jak shora uvedeno.

Pojem hetereocyklo-alkoxykarbonylová skupina znamená acylovou skupinu odvozenou od skupiny (heterocyklickou skupinou substituovaný alkyl)-O-COOH, kde heterocyklická skupina znamená jak shora uvedeno.

Pojem aminoalkanoylová skupina znamená acylovou skupinu odvozenou od aminovou skupinou susbtituované alkankarboxylové kyseliny, v níž aminová skupina může znamenat primární, sekundární nebo terciární aminovou skupinu obsahující substituenty vybrané z atomu vodíku, alkylové skupiny, arylové skupiny, arylalkylové skupiny, cykloalkylové skupiny, cykloalkylalkylové skupiny a podobných.

Farmaceuticky přijatelné netoxické soli znamená farmaceuticky přijatelné soli sloučenin podle tohoto vynálezu, které si zachovávají biologickou aktivitu původních sloučenin a ne19 jsou biologicky nebo jinak nežádoucí (např. tyto soli jsou stabilní). Ze sloučenin podle tohoto vynálezu se mohou vytvořit soli těchto dvou typů: 1) soli anorganických a organických bází sloučenin obecného vzorce I, které mají funkční skupinu karboxylové kyseliny, 2) adiční soli kyselin, které se mohou vytvořit na aminové funkční skupině mnoha sloučenin podle tohoto vynálezu.

Mezi farmaceuticky přijatelné soli odvozené od ánorganických bází patří sodné, draselné, lithné, amonné, vápenaté, horečnaté, železnaté, zinečnaté, měďnaté, manganaté, hlinité, železité, manganité a podobné soli. Zvláště výhodné jsou amonné, draselné, sodné, vápenaté a hořečnaté soli. Mezi farmaceuticky přijatelné, netoxické soli odvozené od organických bází patří soli primárních, sekundárních a terciárních aminů, substituovaných aminů včetně přirozeně se vyskytujících substituovaných aminů, cyklických aminů a bazických ionexových pryskyřic. Příklady těchto solí jsou isopropylamin, trimethylamin, diethylamin, triethylamin, tripropylamin, ethanolamin, 2-dimethylaminoethanol, tromethamin, dicyklohexamin, lysin, arginin, histidin, }· kafein, prokain, hydrabramin, cholin, betain, ethylendiamin, , ;^;glukosamin, methylglukamin, theobromin, puríny, piperazin, piperidin, N-ethylpiperidin, polyaminové pryskyřice a podobné. Zvláště výhodnými organickými netoxickými bázemi jsou isopropylamin, diethylamin, ethanolamin, piperidin, tromethamin, di-_;cyklohexylamin, cholin a kafein.

Farmaceuticky přijatelné adiční soli s kyselinami se vyrábějí s takovými anorganickými kyselinami, jako je kyselina chlorovodíková, kyselina bromovodíková, kyselina sírová, kyselina dusičná, kyselina fosforečná a podobné, a organickými kyselinami, jako je kyselina octová, kyselina propionová, kyselina glykolová, kyselina pyrohroznová, kyselina šťavelová, kyselina jablečná, kyselina malonová, kyselina jantarová, kyselina maleinová, kyselina fumarová, kyselina vinná, kyselina citrónová, kyselina benzoová, kyselina skořicová, kyselina mandlová, kyselina methansulfonová, kyselina ethansulfonová, kyselina • 9 p-toluensulfonová, kyselina salicylová a podobné.

Pojem živočichové znamená lidi stejně jako ostatní živočišné druhy, zvláště savce (např. psy, kočky, koně, dobytek, prasata atd.), plaze, ryby, hmyz a hlísty.

Některé specifické, nejvýhodnější sloučeniny podle předloženého vynálezu jsou následující:

3-(l-oxoethyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol následujícího chemického vzorce

CH₃

3-(oxofenylmethyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-ajbenzimidazol následujícího chemického vzorce

Ph

3-(2-pyridyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a jbenzimidazol následujícího chemického vzorce

ϊ · i í « i • · · 4 * * O V • · · e « • · « · ··· * b 44 94 » 4 *

4 4

3-(4-methyl-l-piperazinyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol následujícího chemického vzorce

rVs

N '·

-N

O

Me

3-(4-morfolinyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]ben2imidazol následujícího chemického vzorce

3-(1-pyrrolidinyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol následujícího chemického vzorce

3-brom-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol následujícího chemického vzorce

Br

X<

; · · * • · ♦·« a * « «· ·*

3-[(4-methoxy-3,5-dimethyl-2-pyridyl)oxomethyl]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol následujícího chemického vzorce

3-karboxy-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol následujícího chemického vzorce

7-methoxy-3-[(4-methoxy-3,5-dimethyl-2-pyridyl)oxomethyl]- .

-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol následujícího chemického vzorce

·· «

3-(4-methylfenylsulfonyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol následujícího chemického vzorce

0=S=0

Λ

ch₃ *

3-(1-oxoethyl)imidazo[1,2-d]-1,2,4-thiadiazol následujícího chemického vzorce

0=C

CH₃

3-(oxofenylmethyl)imidazo[1,2-d]-1,2,4-thiadiazol následujícího chemického vzorce

0=C

3-(4-acetyl-l-piperazinyl)-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol následujícího chemického vzorce

II /”

0=ζ

CH₃ • · · · * * ·♦♦ « * * * ·· »·

-- »' » w « · · * * «·« e « « « · · · »

3-(4-(3 -amino-2-pyridyl) piperazinyl ] -1,2,4-thiadiazolo[ 4,5-a ] benzimidazol následujícího chemického vzorce

3-(4-(2-pyridyl)piperaz inyl)-1,2,4-thiadiazolo(4,5-a]benzimidazol následujícího chemického vzorce

N

3-(4-(3-amino-2-pyridyl)piperazinyImethyl]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol následujícího chemického vzorce

I ©

» w w » * * ·♦ *·· · «

3—[4 —(2-pyridyl)piperaz iny1-methy1]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]- |

- benzimidazol následujícícho chemického vzorce 1

3-{[4-(1-(4-chlorfenyl)-1-fenylmethyl)piperazinylJmethyl)-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol následujícího chemického vzorce

(3-methoxy-l,2,4-thiadiazol-5-yl)karbamoyl-L-leucylisoamylamid následujícího chemického vzorce

MeO

a

5-[karbobenzyloxy-L-fenylalany1-L-alaninamido]-3-methoxy-1,2,4-thiadiazol následujícího chemického vzorce

OMe

O^P\ H 0 N-A

H 0 ČH₃ H *

·« «

Předložený vynález poskytuje syntetické způsoby výroby sloučenin podle vynálezu. Některé z těchto způsobů zahrnují převedení jedné sloučeniny podle vynálezu na jinou, odlišnou sloučeninu. Výběr způsobu závisí z větší části na žádané skupině Y, tj. na substituentu v poloze 3 konečné sloučeniny.

V imidazo[l,2-d]-l,2,4-thiadiazolových sloučeninách a sloučeninách obecného vzorce IV popsaných v těchto způsobech X a Z znamenají R^s nebo R⁶ nebo společně znamenají benzenový kruh napojený na imidazokruh, popřípadě susbtituovaný R^x, R²,

R³ a R⁴.

Podle prvního způsobu, který je použitelný pro bi- nebo tri-cyklické sloučeniny, odpovídající 3-oxosloučenina obecného vzorce V (níže), nesoucí nižší alkylový nebo nižší arylalkylový substituent v poloze 2, se nechá zreagovat s YCN v inertním rozpouštědle. Tento způsob je vhodný pro sloučeniny, v nichž Y znamená nižší alkylovou skupinu, arylovou skupinu, arylalkylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu, 1-halogenalkylovou skupinu, 1,1-dihalogenalkylovou skupinu, heterocyklickou skupinu, nižší alkylsulfonylovou skupinu nebo arylsulfonylovou skupinu. Reakce může být znázorněna následujícím způsobem:

(V)

Příslušné nitrilové sloučeniny YCN, v nichž Y znamená nižší alkylovou skupinu, arylovou skupinu, arylalkylovou skupinu, cykloalkylovou skupinu, 1-halogenalkylovou skupinu, 1,1-dihalogenalkylovou skupinu, nižší alkylsulfonylovou skupinu, arylsulfonylovou skupinu nebo heterocyklickou skupinu, jsou většinou komerčně dostupné, např. od Aldrich Chemical Co. Mohou se také vyrábět způsoby známými z oblasti techniky (viz například kápitola 17 v Organic Functional Group Preparation, díl I, od Sandlera a Káro, Academie Press, 1983). Některé typické příklady jsou acetonitril, benzonitril, 2-kyanopyridin, cyklopentylkyanid, dibromacetonitril, 6-kyanopurin a p-toluensulfonylkyanid. Reakce normálně probíhá za zvýšené teploty mezi 70 až 140 °C v inertním rozpouštědle, jako je toluen a dimethylformamid, po dobu 6 až 24 hodin, s výhodou 16 hodin. V některých případech se jako rozpouštědlo používá sloučenina obecného vzorce YCN. Produkt se isoluje konvenčními způsoby.

Sloučeniny obecného vzorce I a II, tj. bicyklické a tricyklické sloučeniny, v nichž Y znamená aminovou skupinu, nižší alkylaminovou skupinu, nižší dialkylaminovou skupinu nebo thioalkylovou skupinu, se mohou vyrábět také použitím sloučenin obecného vzorce YCN, v němž Y znamená aminovou skupinu, nižší alkylaminovou skupinu, nižší dialkylaminovou skupinu nebo nižší thioalkylovou skupinu. Příklady sloučeniny obecného vzorce YCN této kategorie jsou kyanamid, 1-piperidinkarbonitril a methylthiokynát, které jsou komerčně dostupné. Sloučeniny obecného vzorce YCN se mohou také syntetizovat z bromkyanu podle postupů uvedených v literatuře (viz_řstrana 174, Fieser a Fieser: Reagents in Organic Synthesis, John Wiley and Sons, 1967).

2-Alkyl-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol-3(2H) -ony obecného vzorce V se vyrábějí z alkylisokyanátu a 2-merkaptobenzimidazolů podle postupu Martina a spol.: Tetrahedron 1983, 39, 2311, 2-Alkylimidazo[l,2-d]-1,2,4-thiadiazol-3(2H)-ony obecného vzorce V se vyrábějí z alkylisokyanátu a 2-raerkaptoimidazolu podle postupu Tittlebacha a spol.: J. Prakt. Chem. 1988, 330, 338 až 348. 2-Merkaptobenzimidazoly jsou buď komerčně dostupné nebo se mohou vyrábět způsoby dobře známými z oblasti techniky nebo snadno dostupnými z literatury. Mezi komerčně dostupné 2-merkaptobenzimidazoly patří 5-methyl-2-merkaptobenzimidazol, 5-methoxy-2-merkaptobenzimidazol a 5-chlor-2-merkaptobenzimidazol. Vhodné 2-merkaptobenzimidazoly, které nejsou komerčně dostupné, se mohou vyrábět známými způsoby. Mezi preparativní způsoby patří způsoby, které popisují:

*

4• 4 ·

44« · ·

Billeter a spol.: Chem. Ber. 1887, 20, 231, Org. Synth., Coll. Vol. 4, 569, Futaki a spol.: J. Pharm. Soc. Jap. 1954, 74,

1365, a Bucknall a spol.: Nátuře 1967, 213, 1099.

V druhém, podobném způsobu, aplikovatelném na přípravu bicykl ických a tricyklických sloučenin, v nichž skupina Y v konečné sloučenině znamená skupinu R⁷-C=O a R⁷ znamená nižší alkylovou skupinu, arylovou skupinu, nižší arylalkylovou skupinu, nižší cykloalkylovou skupinu, nižší alkoxyskupinu, aminovou skupinu, nižší alkylaminovou skupinu, nižší dialkylaminovou skupinu, heterocyklickou skupinu, kde heterocyklický kruh je napojen na jakýkoliv heteroatom nebo atom uhlíku, což vede k vytvoření stabilní struktury, á skupinu NR'R'', ANR'R'¹ nebo .ΐ.

AOR', v nichž A znamená aminokyselinovou skupinu nebo peptid 2 až 3 aminokyselinových skupin a R^r a R'' znamenají jak shora uvedeno, se sloučenina obecného vzorce

CN-C=O nechá zreagovat s odpovídající 3-oxo-sloučeninou nesoucí nižší alkylový nebo nižší arylalkylový substituent v poloze 2, tj. sloučeninu obecného vzorce V použitou v prvním shora uvedeném způsobu, tedy

(V)

Tato reakce se může provádět v inertním rozpouštědle, jako je dichlormethan, tetrahydrofuran nebo dimethylformamid. Reakce probíhá za teploty místnosti po dobu 3 až 48 hodin, obvykle asi hodin. Výsledná pevná látka se pak isoluje konvenčními způsoby.

* * » · • · «·· * · · ·· ®··

Většina kyanketonů, kyanesterových derivátů obecného vzorce VI, je komerčně dostupná. Kyanketonové deriváty používané v tomto vynálezu jsou buď komerčně dostupné nebo se mohou vyrábět způsoby známými v oblasti techniky. Mezi komerčně dostupné kyanketony patří benzoylkyanid, acetylkyanid a methoxykarbonylkyanid. Seznam komerčně dostupných kyanidových derivátů je dostupný (Chem. Sources, USA, 24. vydání, 1983, Directories Publishing Company lne., Ormont Beach, Fla.). Příslušné kyanketony, kyanestery, které nejsou komerčně dostupné, se mohou snadno vyrobit způsoby známými v oblasti techniky, jako jsou způsoby, které jsou popsány v: Mathieu a spol.: Formation of C-C Bonds, díl I, str. 456 až 457, George Thieme Verlag, 1973, Stuttgart. Mezi další vhodné způsoby patří způsoby popsané Koenigem a spol.: Tetr. Lett. 1974, 2275, a Andoem a spol.: Synthesis 1983, 637. Tyto způsoby zahrnují reakci chloridu kyseliny s kyanidem měďným nebo kyanidem draselným.

Sloučeniny obecného vzorce I, v němž Y znamená skupinu R⁷-C=O, v níž R⁷ znamená jak shora uvedeno, se mohou vyrábět také hydrolýzou sloučenin obecného vzorce I, v němž Y znamená skupinu R⁷-C(Hal)_a, kde Hal znamená atom halogenu. Taková hydrolýza se může provádět v silně kyselém prostředí nebo ve vodném dusičnanu stříbrném a lze ji znázornit takto:

Třetí způsob výroby imidazolových a benzimidazolových produktů se skupinami Y jako ve shora popsaném druhém způsobu zahrnuje, jako konečný stupeň, zreagování 2-thioether-diazolové sloučeniny obecného vzorce VI s m-chlorperbenzoovou kyselinou (MCPBA) v inertním rozpouštědle. Dochází tak k cyklizaci za vzniku 1,2,4-thiadiazolového kruhu. Tento způsob lze znázornit následujícím způsobem:

• » · · • · ··· » · · ·· «· ·· « «··· ft*

(VI)

Bromheterocyklo-acetonitrilový derivát obecného vzorce VII se může nechat zreagovat s 2-merkaptobenzimidazolem obecného vzorce VIII v bázi za vzniku sloučeniny obecného vzorce VI. Příklady těchto bází jsou hydroxid sodný nebo hydroxid draselný. Reakce probíhá ve směsi vody a alkoholu za teploty místnosti po dobu asi 1 až 16 hodin, s výhodou 8 hodin. Konvenčními způsoby se jako produkt isoluje sloučenina obecného vzorce VI.

Sloučenina obecného vzorce VI reaguje s m-chlorperbenzoovou kyselinou v inertním rozpouštědle, jako je dichlormethan nebo 1,2-dichlorethan. Získá se sloučenina obecného vzorce I, v němž Y znamená skupinu R⁷-C=O. Reakce probíhá za teploty místnosti po dobu asi 3 až 8 hodin, s výhodou 3 hodin. Produkt se isoluje konvenčními způsoby.

Bromheterocyklo-acetonitrilový derivát obecného vzorce VII se vyrobí reakcí sloučeniny obecného vzorce X s N-bromsukcinimidem v inertním rozpouštědle, jako je tetrachlormethan.

čtvrtý způsob jako výchozí materiál používá sloučeninu obecného vzorce IA a derivátizuje ji na sloučeninu obecného vzorce I, v němž Y znamená skupinu -CHOH-R⁷ (sloučenina obecného vzorce IB) nebo -C=NOH-R⁷ (sloučenina obecného vzorce IC) nebo -COOH (sloučenina obecného vzorce ID), tedy:

i ··· • * »·

9ββ « « (Ε

(ΙΒ) (ID) ^0Η (IC)

Sloučeniny obecného vzorce IB se mohou vyrábět redukcí odpovídajících sloučenin obecného vzorce IA, v němž Y znamená skupinu R⁷-C=O, působením hydridoboritanu sodného nebo kýanhydridoboritanu sodného v alkoholu. Sloučenina obecného vzorce IB se isoluje konvenčními způsoby.

Sloučeniny obecného vzorce IC se mohou vyrábět reakcí sloučeniny obecného vzorce I, v němž Y znamená skupinu R⁷-C=O, s hydroxyalminovými deriváty. Mezi příklady hydroxylaminů patří hydroxylamin, methoxylamin, ethoxylamin a benzyloxyamin. Konverze ketonu na oxim je dobře dokumentována v oblasti techniky (viz například Sandler a Káro: Organic Functional Group Preparations, 1989, díl III, kapitola 11).

Sloučeniny obecného vzorce ID, v nichž R⁷ znamená hydroxylovou skupinu, se mohou vyrábět bazickou hydrolýzou sloučenin obecného vzorce I, v riěraž Y znamená skupinu R⁷-C=O a R⁷ znamená nižší alkoxyskupinu. Reakce se provádí v 1M hydroxidu sodném za teploty místnosti ve směsi vody a organického rozpouštědla, jako je methanol, ethanol, 1,4-dioxan nebo acetonitril. Tento produkt se i-sol^j^'konvenčními způsoby po neutralizaci báze zředěnou kyselinou, • 44 • « · 4 • 4 *4· « • 4 · ·· 4+ι

4 · » V » V • · ·· *4 · 4 4 • 4 4 • 4 44

Pátý způsob, který je použitelný pro přípravu sloučenin obecného vzorce I a II podle vynálezu, v nichž Y znamená atom halogenu, používá stejnou výchozí součeninu obecného vzorce V, jaká je používána v prvním a ve druhém způsobu, a nechá ji zreagovat s halogenkyanem, tedy:

(V)

Tato reakce probíhá v inertním rozpouštědle. Sloučenina se isoluje konvenčními způsoby.

Šestý způsob jako výchozí materiály používá sloučeniny obecného vzorce I a II, v nichž Y znamená atom halogenu, např. sloučeniny připravené podle shora uvedeného pátého způsobu, a nechává je zreagovat s primárním nebo sekundárním aminem nebo s alkoholem za vzniku sloučeniny obecného vzorce I, v němž Y znamená skupinu NR'R'', AOR', ANR^R*' nebo OR*. R' a R‘* znamenají jak shora uvedeno. Tento způsob probíhá nejlépe tehdy, když Y ve výchozím materiálu znamená atom bromu. Lze ho tedy i znázornit takto: ' X

Z'

‘ Ji*'

Nukleofily, jako jsou nižší alkoxidy, aryloxidy, nižší arylalkoxidy, nižší cykloalkoxidy, amoniak, nižší alkylaminy, nižší dialkylaminy, heterocyklické aminy, HNR'R'', HANR'R'' a HAOR', v nichž A znamená aminokyselinový zbytek nebo peptid 2 až 3 aminokysellnových zbytků, reagují se sloučeninami obecného vzorce I, v němž Y znamená atom bromu, v inertním rozpouštědle za

Μ · • * «·« ·

Φ Φ «

Φ« ΦΦ>

• · ♦ · ο • a ·♦ · ··φ • » ·»’ »·β * « » · · ·· ·» vzniku sloučenin obecného vzorce I, v němž Y znamená nižší alkoxyskupinu, aryloxyskupinu, nižší arylalkoxyskupinu, nižší cykloalkoxyskupirtu, aminovou skupinu, nižší alkylaminovou skupinu, nižší dialkylaminovou skupinu, skupinu NR*R’', ANR'R'' nebo skupinu AOR', kde A znamená aminokyselinovou skupinu nebo peptidovou skupinu 2 až 3 amionokyselinových skupin.

Sedmý způsob jako výchozí materiály používá sloučeniny obecného vzorce I a II podle vynálezu, v nichž Y znamená skupinu COOH (připravítelnou podle shora uvedeného čtvrtého způsobu), a nechá je zreagovat s aminem za vzniku sloučeniny obecného Vzorce I, v němž Y znamená skupinu CO-R\ v níž R⁷ znamená skupinu NR'R , AOR' nebo ÁNR'R'*, tedy:

Tímto způsobem se mohou sloučeniny obecného vzorce I a II, v němž Y znamená skupinu R⁷-C=O a R⁷ znamená skupinu NR'R’’, AOR' nebo ANR'R'', vyrábět reakcí sloučeniny typu karboxylové kyseliny obecného vzorce I, v němž Y znamená skupinu COOH, s amidem aminokyseliny obecného vzorce HANR*R'*, aminy obecného vzorce HNRR'' nebo estery aminokyselin obecného vzorce HAOR' v přítomnosti dehydratačního činidla, jako je l-(3-dimethylaminopropyl)-3-ethyl-karbodiimid (EDCI) a hydroxybenzotriazol, v inertním rozpouštědle, jako je tetrahydrofuran, dimethylformamid nebo dichlormethan.

Osmý způsob použitelný pro přípravu sloučenin, v nichž Y znamená nižší alkylsulfonylovou skupinu, arylsulfonylovou skupinu, heterocyklo-sulfonylovou skupinu, nižší arylalkylsulfonylovou skupinu, nižší alkylsulfinylovou skupinu, arylsulfinylovou skupinu, heterocyklo-sulfinylovou skupinu nebo nižší aryl• · · 4« * • 4φ

4>4 « 4

4 4 ·· 44 alkylsulfinovou skupinu, zahrnuje reakci odpovídající thioetherové sloučeniny s předem stanoveným stechiometrickým množstvím oxidačního činidla, tedy:

S

R12

kde n znamená celé číslo l nebo 2. Výhodným oxidačním činidlem pro použití podle tohoto způsobu je m-chlorperbenzoová kyselina (MCPBA), ale existují mnohá další vhodná oxidační činidla.

Jedním z výhodných způsobů podle vynálezu je inhibice enzymů, in vitro nebo in vivo, a specificky inhibice enzymu H*/K*-ATPázy protonové pumpy tak, aby se léčily žaludeční vředy u člověka. Hlavní rozvoj v léčení peptických vředů byl realizován zavedením inhibitoru H*/K*-ATPázy. Enzym H⁺/K*-ATPáza, který je znám také jako protonová pumpa, je umístěn v membráně žaludečních parietálních buněk a je zodpovědný za přenos protonů z krve do lumenu, což dále vede ke snížení pH obsahů žaludku a to vede ke zhoršení peptických vředů. Účinnost způsobu podle předloženého vynálezu ve vychytávání tohoto enzymu a tedy získání prostředků pro léčení peptických vředů je demonstrována na specifických níže uvedených příkladech. Způsoby podle předloženého vynálezu jsou však aplikovatelné na rozmanité jiné chemické systémy vychytávající thioly, jak biochemické (enzymatické) tak průmyslové, jako je uvedeno níže v souvislosti s jejich reaktivitou s fenethylmerkaptanem.

Jelikož thiadiazolové sloučeniny vychytávají sloučeniny obsahující thiolovou skupinu tvorbou vazby S-S, mohou být modifikátory cysteinové skupiny SH. Činidla vychytávající thiolovou skupinu se mohou tedy používat jako afinitní značky v chemické modifikaci cysteinových skupin na enzymu. Protože tyto slouče35 · · · • · 999 9 • 9 * • 9 99 «II

999 » » » 9 • · <9 ·9· 9 9

9 9

9· «9 niny mohou fungovat jako afinitní značky na enzymech obsahujících cysteinové skupiny, jsou užitečnými inhibitory mnoha fysiologických enzymů, jako je kathepsin B, papain, enzym konvertují cí interleukin β-l a isomeráza disulfidu proteinu (HIV) a také H^/K*-ATPáza. Protože enzymové cesty jsou zahrnuty v různých fysiologických stavech a stavech onemocnění, sloučeniny podle tohoto vynálezu mají potenciální terapeutické použití.

Činidla vychytávající thiolovou skupinu mohou reagovat také s cysteinovou skupinou na enzymech a proteinech a tak měnit biochemické vlastnosti tohoto enzymu. Činidla vychytávající thiolovou skupinu mohou být užitečnými stabilizátory a zesilovači í

enzymů obsahujících cysteinovou skupinu. Příklady některých těchto terapeuticky důležitých enzymů jsou PCI konvertáza, furin (viz 0'Rabilly S. a spol.: New England Journal of Medicine 1995, 23, 1386 až 1390.). PCI je konvertáza zodpovědná za opracování proglukanonu na peptid GLP-1. Regulátory GLP-1 mohou být užitečnými terapeutickými činidly pro léčení cukrovky a obezity. Sloučeniny podle tohoto vynálezu jsou činidla vychytávající thiolovou skupinu a mohou se používat jako stabilizátory a zesilovače enzymů obsahujících cystein.

Reaktivita sloučenin ve způsobu podle vynálezu může být ilustrována jejich reakcí s fenethylmerkaptanem. Tato reakce je obecně ilustrována na obrázku 1 doprovázejících výkresů, kde R thiolového reakčního činidla znamená fenethylovou skupinu. Navíc, na základě znalostí z oblasti techniky [Im a spol.: J. Biol. Chem. 1985, 260, 4591; Sturm a Spol.: J. Org. Chem. 1987, 52, 4573; Lorentzon a spol.: Biochim. Biophys. Acta 1985, 817, 25.] je fenethylmerkaptan užitečným modelem u H⁺/K^-ATPázy pro zkoumání reaktivity sloučenin s thiolovou skupinou (thiolovými skupinami) enzymu. Bylo zjištěno, že sloučeniny obecného vzorce I reagují s fenethylmerkaptanem (RSH = PhCH^CH^SH, obr. 1) v inertním rozpouštědle, takže se získá sloučenina obecného vzorce XI. Sloučenina obecného vzorce XI reaguje s dalším molem fenethylmerkaptanu za vzniku sloučeniny obecného vzorce XII, která se rozkládá za vzniku sloučenin obecného vzorce XIII a XIV.

t || 'i C || c

V C I ě <1 C ^f' f- c ·<!<»<< - Cí

Č ₅ € C. e o c < (* C <it

Minimálně dvou molů:fenethylmerkaptanu na l.mol substrátu je, potřeba pro uskutečnění otevření kruhu 1,2,4-thiadizaolo-[4,5-a]benzimidazolů za’vzniku.sloučeniny,obecného.vzorce xu. Obecně platí,, že reakce; při kteréise otevírá! kruh,*..jev pomalá se dvěma moly fenethylmerkaptanu .y Reakčni rychlost se rychle zvýší,, jestliže sepoužije, velký, nadbytek fenethylmerkaptanu _;(například dvacetipětinásobek). Bylo zjištěno, že sloučeniny použité ví předloženém vynálezu i rychle reagují š fenethylmerkaptanem.podle postupu uvedeného* na obrázku 1. Disulfid nemohl být isolován, protože bylo zjištěno, že rychle reaguje s druhým merkaptanem za vzniku.disulfidu fenethylmerkaptanu a ilustroA' % i . ' ' váného meziproduktu. Tato degradace meziproduktu se zachyceným thiolem za vzniku disulfidu byla pozorována také u chemického

-- Γ j modelu H*/K⁺-ATPázy (Lindberg a spol.: J. Med. Chem. 1986, 29, 1329.). Je potřeba poznamenat, že v opravdovém,enzymu by k druhému stupni, který zahrnuje atak další thiolové skupiny, nedo• ·- . r ··.· r i λ .

šlo kvůli sterickýá faktorům bránícím přístupu těchto dvou enzymů nebo by tento stupeň vedl k tvorbě disulfidové vazby v tom případě, kdyby byla přítomna jiná blízká thiolová skupina. V obou případech by to vedlo k inhibici enzymu.

Podle předloženého vynálezu bylo zjištěno, že sloučenina, jako jsou 3-methoxy-5-amino-l,2,4-thiadiazoly, reaguje s benzylmerkaptanem v organickém rozpouštědle, jako je methanol, za vzniku 3-thiokarbamoylrmethoxyisomočoviny:

Sx

CH₂Ph

PhČHjŠH ^Me0\__N/⁴ > A

PhCH₂SSCH₂Ph

NH,

J;

l> Λ>·

9 * • * 9» 9 *9 9 9·· · 9 9 9

Jiné 1,2,4-thiadiazoly, jako je 3-methyl-5-dibenzylamino-1,2,4-thiadiazol, 3-methyl-5-benzylamino-1,2,4-thiadiazol a 3,5-di(3-pyridyl)-l,2,4-thiadiazol, za podobných podmínek s benzylmerkaptanem nereagují. Chemická reaktivita monocyklického

1,2,4-thiadiazolu, jako činidla vychytávajícího thiolovou skupinu, závisí na substituentu v poloze 3 a 5 cyklického systému.

l,2,4-Thiadizaolo-[4,5-a]benzimidazolové deriváty podlé- -hájí podobné reakci s merkaptany '

/~S N I

Y

meziprodukt

RSH

N-.

v / SH N

Y *-Y = Ph-COMcOH

RSSR ⁺ ^^{sh +} Ph-CO-COOMe

Jestliže RSH znamená thiofenol, lze isolovat výsledný Ph-S-S-Ph dimer. Tato reakce je obecná také pro různé 1,2,4-bicyklické a tricyklické 1,2,4-thiadiazoly s různým substituentem v poloze 3 heterocyklu.

Výhodné sloučeniny používané ve způsobech podle tohoto vynálezu jsou heterocykly s molekulovou hmotností menší než 440... . Spektrum log P těchto molekul, tj. roztřepávací koeficient mezi oktanol a vodu, se pohybuje mezi 0,5 a 4,0, což zahrnuje rozsah lipofilnosti většiny známých léčiv. To jsou důležité faktory při vývoji terapeutických činidel a odrážejí skutečnost, že jednotlivé analogy mohou mít potenciální použití jako terapeutická Činidla u onemocnění, u nichž potenciálním řešením léčení a .» a« a a a a a a • · · •« ·· onemocnění je inhibice enzymů obsahujících thiolovou skupinu.

Specifičnost sloučenin používaných ve způsobech podle předloženého vynálezu pro merkaptanovou funkční skupinu je ukázána na skutečnosti, že tyto sloučeniny vykazují omezenou nebo nevykazují žádnou reaktivitu vůči jiným nukleofilům přítomným in vivo, jako jsou aminy, hydroxidové nebo jodidové ionty. V chemických modelových systémech je heterocyklický kruh l,2,4-thiadizaolo[4,5-a]benzimidazolu nereaktivní vůči těmto nukleofilům.

Jednou specifickou, výhodnou sloučeninou pro použití ve způsobech podle předloženého vynálezu je 7-methoxy-3-[(4-methoxy-3,5-dimethyl-2-pyridyl)oxomethyl]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol. Tato molekula nese elektroatraktivní skupinu v poloze 3 heterocyklického kruhu. Má omezenou rozpustnost ve vodě. Její struktura byla prokázána rentgenstrukturní analýzou.

¹H a ¹³C NMR spektroskopie, IČ spektra, hmotnostní spektrometrie a elementární analýza poskytují další důkaz chemické identity této sloučeniny. Další specifické podrobnosti její přípravy, charakterizace a vlastností jsou uvedeny v níže uvedených specifických příkladech. Tato sloučenina je aktivní při potlačování sekrece žaludeční kyseliny u zvířecího modelu.

Pro léčení peptických vředů se sloučeniny podle vynálezu mohou podávat orálně, místně nebo parenterálně ve formě dávkových jednotek, které obsahují konvenční, netoxické, farmaceuticky přijatelné nosiče, adjuvans a ředidla. Pojem parenterální, jak je zde používán, zahrnuje techniky subkutánní injekce nebo infuzé. Vedle léčení teplokrevných zvířat, jako jsou myši, krysy, koně, dobytek, ovce, psi, kočky atd., jsou tyto sloučeniny účinné při léčení lidí.

U prostředků patří mezi konvenční, netoxické, pevné nosiče, které se mohou používat, například mannitol, laktosa, škrob, stearát hořečnatý, sodná sůl sacharinu, talek, celulóza, glukosa, sacharosa, uhličitan hořečnatý a podobné, všechny far39 ’ζ b i ’··’ « a a o a a a a a a » a aa ·· aa maceutické čistoty. Účinná sloučenina, jak je zde shora uvedena, se může připravovat jako kapalné farmaceuticky přijatelné přípravky, například se může připravit rozpuštěním, dispergováním atd. shora uvedené účinné sloučeniny a případných farmaceutických adjuvans v nosiči, jako je například voda, solný roztok, vodná dextrosa, glycerol, ethanol a podobné, takže se vytvoří roztok nebo suspenze. Jestliže je to žádoucí, farmaceutický přípravek, která se má podávat, může obsahovat také menší množství netoxických pomocných látek, jako jsou smáčecí nebo emulgační Činidla a podobná činidla, například octan sodný, monolaurát sorbitanu, triethanolamin-acetát sodný, oleát triethanolarainu atd. Způsoby výroby těchto dávkových forem jsou známy nebo budou zřejmé odborníkům z oblasti techniky: například viz Remington's Pharmaceutical Sciences, Mack Publishing Company, Easton, Pa., 15. vydání, 1975. Složení přípravku, který se má podávat, bude v každém případě obsahovat takové množství účinné sloučeniny (účinných sloučenin), které je účinné pro zmírnění příznaků u subjektu, který je léčen.

Farmaceutické přípravky obsahující účinnou složku mohou existovat ve formě vhodné pro orální použití, například jako tablety, pilulky, pastilky, vodné nebo olejové suspenze, dispergovatelné prášky nebo granule, emulze, tvrdé a měkké tobolky nebo sirupy nebo elixíry. Přípravky, které se mají používat orálně, se mohou vyrábět jakýmkoliv způsobem známým v oblasti techniky výroby farmaceutických přípravků. Takové přípravky obsahují jedno nebo více činidel ze skupiny sestávající ze sladících činidel, ochucovacích činidél, barvících činidel a ochranných činidel, aby se získaly farmaceuticky příjemné a chutné přípravky. Tablety obsahují účinnou složku ve směsi s netoxickými farmaceuticky přijatelnými excipens, která jsou vhodná pro výrobu tablety. Excipiens mohou znamenat například inertní ředidla, jako je fosforečnan vápenatý nebo fosforečnan sodný, granulační a dezintegrační činidla, například kukuřičný škrob nebo kyselinu alginovou, vazebná Činidla, například škrob, želatinu nebo arabskou gumu, a mazací činidla, například stearát hořečnatý, kyselinu stearovou nebo talek. Tablety mohou být po40

9 ♦ · b *· « « 9 9 9 9 ·

9 9 9 •99 · ·· taženy známými způsoby, aby se zpozdila dezintegrace a absorpce v gastrointestinálním traktu a aby se tak dosáhlo trvalého působení po dlouhou dobu. Může se použít monostearát nebo glyceryl-distearát.

Přípravky pro orální použití mohou existovat také jako tobolky z tvrdé želatiny, v nichž jsou účinné složky smíchány s inertním pevným ředidlem, například fosforečnanem vápenatým nebo kaolinem, nebo jako tobolky z měkké želatiny, v nichž je účinná složka smíchána s vodou nebo olejovým mediem, například podzemnicovým olejem, kapalným parafinem nebo olivovým olejem.

Vodné suspenze obsahují účinné materiály ve směsi s excipiens vhodným pro výrobu vodných přípravků. Těmito excipiens jsou suspendační činidla, například sodná sůl karboxymethylcelulózy, methylcelulóza, hydroxypropylmethylcelulóza, alginát sodný, polyvinylpyrrolidon, pryskyřice, a arabská guma, dispergačními nebo smáčecími činidly mohou být přirozeně se vyskytující fosforečnan, například lecithin, kondenzační produkty alkenoxidu s mastnými kyselinami, například polyoxyethylen-stearát, kondenzační produkty ethylenoxidu s alifatickými alkoholy s dlouhým řetězcem, například heptadekathyl-enoxycetanol, nebo kondenzační produkty ethylenoxidu s částečnými estery odvozenými od mastných kyselin a anhydridů hexitolu, například monooleát polyethylensorbitanu. Vodné suspenze mohou obsahovat také jedno nebo více ochranných činidel, například ethyl-, propylnebo p-hydroxybenzoát, a jedno nebo více barvících činidel, jako je sacharosa nebo sacharin.

Olejové suspenze se mohou připravovat suspendováním účinné složky v rostlinném oleji, například arašídovém oleji, olivovém oleji, sezamovém oleji nebo kokosovém oleji, nebo v minerálním oleji, jako je kapalný parafin. Olejové suspenze mohou obsahovat zahušťovací činidlo, například včelí vosk, tvrdý parafin nebo cetylalkohol. Sladící činidla, jako jsou shora uvedená sladící činidla, a ochucovací činidla se mohou přidávat tak, aby se získal chutný orální přípravek. Tyto prostředky mohou «*

Φ Φ Φ'

Φ ··· «

Φ Φ

Φ « · 4 ·

být chráněny přidáním antioxidačního čionidla, jako je kyselina askorbová.

Dispergovatelné prášky a granule vhodné pro výrobu vodných suspenzí přidáním vody poskytují účinnou složku ve směsi s dispergačním nebo smáčecím činidlem, suspendačním činidlem a jedním nebo více ochrannými činidly. Příklady vhodných dispergačních nebo smáčecích a suspendačních činidel jsou již shora uvedená činidla. Mohou být přítomna také další činidla, například sladící, ochucovací a barvící činidla.

Farmaceutický přípravek podle vynálezu může existovat také ve formě emulzí oleje ve vodě. Tato olejová fáze může znamenat rostlinný olej, například olivový olej nebo arašídový olej, nebo minerální olej, například kapalný parafin, nebo jejich směsí. Vhodnými emulgačními činidly mohou být přirozeně se vyskytující fosforečnany, estery odvozené od mastných kyselin a anhydridů hexitolu, například monooleát sorbitanu, a kondenzační produtky uvedených částečných esterů s ethylenoxidem, například monooleát polyoxyethylensorbitanu. Emulze může obsahovat také sladící a ochucovací činidla.

Sirupy a elixíry se mohou připravovat se sladícími činidly, například glycerolem, propylenglykolera, sorbitolem nebo sacharosou. Tyto přípravky mohou obsahovat také uklidňující látky, ochranná, ochucovací a barvící činidla. Farmaceutické přípravky se mohou vyrábět způsoby známými z oblasti techniky použitím vhodných dispergačních nebo smáčecích a suspendačních činidel, která byla shora uvedena. Sterilní injektovatelné přípravky mohou existovat také jako sterilní injektovatelný roztok nebo suspenze v netoxickém, parenterálně přijatelném ředidle nebo rozpouštědle, například jako roztok v 1,3-butandiolu. Mezi přijatelná ředidla a rozpouštědla, která se mohou používat, patří voda, Ringerovy roztoky a isotonický roztok chloridu sodného. Jako rozpouštědlo nebo jako suspendační prostředí se konvenčně používají také netuhnoucí oleje. Pro tento účel se může použít jakákoliv směs netuhnoucího oleje, včetně syntetických

I ··« 444 · * » · 444

4. 4 4

4« ·· r * «4 9 mono- nebo di-glyceridů. V těchto přípravcích nebo injektovatelných přípravcích se používají také mastné kyseliny, jako je kyselina olejová.

Parenterání podávání je obvykle injekční, buď subktánní, intramuskulární nebo intravenózní. Injektovatelné přípravky se mohou vyrábět v konvenčních formách, buď jako kapalné roztoky nebo suspenze v kapalině před podáním injekcí, nebo jako emulze. Vhodnými excipiens jsou například voda, solný roztok, dextrosa, glycerol, ethanol nebo podobné. Jestliže je to žádoucí, farmaceutické přípravky, které se mají podávat, mohou obsahovat také menší množství netoxické pomocné látky, jako jsou smáčecí nebo emulgační činidla, pufry pro úpravu pH a podobné, jako je například octan sodný, monolaurát sorbitanu, oleát triethanolaminu atd.

Množství účinné složky, které se může kombinovat s nosnými materiály při výrobě jednotlivé dávkové formy, se bude měnit podle ošetřovaného hostitele. Příslušný způsob podávání lidem může zahrnovat 0,5 mg až 5 g účinného činidla ve směsi s příslušným a obvyklým množstvím nosného materiálu, které se bude pohybovat od asi 5 do asi 95 % z celkového přípravku. Jednotkové dávkové formy budou obecně obsahovat od asi 1 mg do asi 500 mg účinné složky.

Tomu je však třeba rozumět tak, že toto specifické dávkové množství pro jakéhokoliv příslušného pacienta bude záviset na rozmanitých faktorech zahrnujících účinnost použité specifické sloučeniny, věk, tělesnou hmotnost, obecný zdravotní stav, po. fy _{t t} hlaví, dietu, dobu podávání, kombinaci léčiv a intenzitu příslušného onemocnění podléhajícího terapii.

Tento vynález je dále popsán a ilustrován následujícími specifickými příklady.

b · · *		9	. k ..
• 9 β * · e	9	9	9 99 · 9 9
«9 ·	9	9	9 9 9
9* ··	· 9	9 99	99 99

Příklady provedeni vynálezu

Příklad 1

Výroba brom(2-pyridyl)acetonitrilu

K roztoku (2-pyridyl)acetonitrilu (12,0 g, 0,10 molu) ve 150 ml tetrachlormethanu se přidá 18,1 g N-bromsukcinimidu (0,10 molu) za teploty místnosti. Tato směs se vaří 1,5 hodiny pod zpětným chladičem. Výsledná sraženina se odstraní odfiltrováním a rozpouštědlo se za sníženého tlaku odstraní. Získá se tak surový produkt, který se překrystaluje z hexanu. Získá se 18,6 g (94 %) titulní sloučeniny jako červené krystaly, t.t.

až 64 °C. ^XH NMR spektrum (DMS0-d_e, í): 8,67 (d, 1H), 7,97 (t, 1H), 7,70 (d, 1H), 7,51 (td, 1H), 5,60 (s, 1H) ppm. IČ spektrum (KBr): 3064, 2972, 1712, 1587, 1470, 1439, 1051 a 993 cm^-1. Hmotnostní spektrum (m/z): 196, 198 (M*), 117 (M* - Br). HRMS - pro C^H^BrN^ vypočteno: 195,9630, nalezeno: 195,9645.

Jestliže se postupuje podobným způsobem, vyrobí se následující sloučenina: brom(4-methoxy-3,5-dimethyl-2-pyridyl)acetonitril: t.t. 56 až 57 °C. ¹H NMR spektrum (CDCla, 6): 8,31 (s, 1H), 5,67 (s, 1H), 3,81 (s, 3H), 2,37 (s, 3H), 2,30 (s, 3H) ppm. ^X3C NMR spektrum (CDCla, 6): 164,84, 150,19, 149,56, 128,28, 125,59, 115,49, 60,135, 27,99, 13,51, 11,05 ppm. IČ spektrum (KBr): 3415, 2988, 2210, 1568, 1472, 1255, 997 a 791 cm^-1. Hmotnostní spektrum (m/z): 255, 257 (MH'¹'), 175 (M* ·- Br).

Příklad 2

Syntéza [(2-benzimidazolyl)thio](2-pyridyl)acetonitrilu

Směs 2-merkaptobenzimidazolu (0,30 g, 3,0 mmolu), brom(2-pyridyl)acetonitrilu (0,59 g, 3,0 mmolu) a uhličitanu draselného (0,37 g, 3,0 mmolu) v 50 ml suchého N,N-dimethylformamidu se zahřívá 6 hodin na 60 °C. Rozpouštědlo se odpaří. Odparek se rozpustí v ethylacetátu, promyje se vodou a potom nasyceným

• 9 9	9		• i
• 9 99 9	9	9	* 9*9 9
9 9	9	9	• 9
9 9	• 9 9	• 9 9	9 9

roztokem chloridu sodného. Organická vrstva se vysuší nad síranem hořečnatým. Odpařením se získá pevný produkt. Tento surový produkt se dále vyčistí chromatografií na koloně silikagelu (eluce 100 % ethylacetátu). Získá se 66 mg (10 %) titulní sloučeniny jako pevná látka, t.t. 166 až 167 °C. ^XH NMR spektrum (DMSO-d_e, 6): 9,3 (m, 1H), 8,65 (m, 2H), 8,32 (m, 1H),

7,78 (široký s, 4H), 4,81 (široký s, 2H) ppm. IČ spektrum:

2206, 1512, 1465, 1432, 1357, 1179 a 740 cm^-1.

Podobným způsobem, ale nahrazením 2-merkaptobenzimidazolu 2-merkaptoimidazolem, se vyrobí následující sloučenina:

[(2-imidazolyl)thio](2-pyridylJacetonitril: t.t. 203 až 204 °C (rozkl.). ^XH NMR spektrum (CDC13, í): 8,51 (d, 1H), 7,65 (t, 1H), 7,36 (d, 2H), 7,12 (d, 1H), 7,03 (dd, 1H), 6,33 (široký s, 2H) ppm. ^X3C NMR spektrum (CDCl3, 6): 154,08, 148,23, 145,76 136,84, 134,95, 134,43, 119,15, 118,40, 109,32, 96,15 ppm. IČ spektrum (KBr): 3344, 3225, 2205, 1643, 1493, 1485 a 1427 cm^-1.

Příklad 3

Syntéza [(5-methoxy-2-benzimidazolyl)thio](4-methoxy-3,5-dimethyl-2-pyridyl)acetonitrilu

K roztoku 2-merkapto-5-methoxybenzimidazolu (15,1 g, 0,14 molu) rozpuštěného ve 40 ml 8,4% hydroxidu sodného se přidá 170 ml methanolu a brom(4-methoxy-3,5-dimethyl-2-pyridyl)acetonitril (21,4 g, 0,11 molu) za teploty místnosti. Směs se zahřívá pod zpětným chladičem 1 hodinu pod atmosférou dusíku. Výsledná sraženina se odstraní odfiltrováním a methanol se odpaří. Získaný zbytek se extrahuje chloroformem. Chloroform se třikrát promyje vodou a vysuší se nad bezvodým síranem hořečnatým. Po odpaření rozpouštědla se surový produkt překrystaluje z diethyletheru. Získá se tak 22,6 g (90 %) titulní sloučeniny jako žlutavé krystalky, t.t. 193 až 197 °C. ^XH NMR spektrum (CDC1₃, á): 8,25 (S, 1H), 7,65 (dd, 1H), 7,30 (m, 1H), 6,90 (m, 1H), 6,30 (Široký s, 2H), 3,95 (s, 3H), 3,75 (s, 3H), 2,50 (s, 3H), 2,20 (s, 3H) ppm.

φ » * φ φφφ φφ φφ * φ

Φ Φ φ φ • Φ «· φ φ «φ φφ φ · φ • * φ ·· φφ

Příklad 4

Syntéza 3- [oxo(2-pyridyl)methyl]imidazo[1,2-d]-1,2,4-thiadiazolu

K roztoku [(2-imidazolyl)thio](2-pyridyl)acetonitrilu (30 mg, 0,14 mmolu) v 5 ml chloroformu se po částech přidá 0,12 g 60% m-chlorperbenzoové kyseliny (0,42 mmolu). Směs se míchá za teploty místnosti 10 hodin. Výsledná směs se promyje vodou a nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného. Organická fáze se pak zpracuje s aktivním uhlím a zfiltruje. Získá se tak surový produkt. Chromatografií na silikagelu (eluce 100 % ethylacetátu) se získá 22 g (84 %) titulní sloučeniny jako žlutavé pevné látky, t.t. 147 až 148 °C. ^XH NMR spektrum (CDC1₃, 6): 8,87 (d, 1H), 8,30 (m, 2H), 7,95 (m, 1H) , 7,57 (m, 1H), 7,52 (m, 1H) ppm. IČ spektrum (KBr): 1700 a 1660 cm~^x. Hmotnostní spektrum (m/z): 230 (M*). HRMS - pro C^H^N^OS vypočteno: 230,0262, nalezeno: 230,0267.

Příklad 5

Syntéza 7-methoxy-3-[(4-methoxy-3,5-dimethyl-2-pyridyl)oxomethyl] -1,2, 4-thiadiazolo [4, 5-a] benzimidazolu a 6-methoxy-3-[(4-methoxy-3,5-dimethyl-2-pyridyl)oxomethyl]-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu

K roztoku [(5-methoxy-2-benzimidazolyl)thio](4-methoxy-3,5-dimethyl-2-pyridyl)acetonitrilu (5,31 g, 15 mmolů) ve 400 ml chloroformu se během jedné hodinu při teplotě 0 až 5 °C při kape 60% m-chlorperbenzoová kyselina (8,62 g, 30 mmolů) rozpuš těná ve 100 ml chloroformu. Po ukončení přidávání se reakční směs míchá jednu hodinu za teploty místnosti. Výsledná směs se pak promyje vodou a vysuší se nad síranem hořečnatým. Rozpouštědlo se odpaří. Získá se tak surový produkt. Chromatografií na silikagelu (eluce ethylacetátem s hexanem v poměru 1:1) se získá 0,828 g (10 %) 7-methoxy-3-[ (4-methoxy-3,5-dimethyl-2^py ridyl)oxomethyl]-1,2,4-thiadiazolo(4,5-a]benzimidazolu jako na b 9 9 9 b b »*«« * 4 · « » b · ·»· · » b 9 · 9 9 9 · ·

9« 9 9 ··* ♦ · 9 9 · 9* žloutlá pevná látka a 0,828 g (10 %) 6-methoxy-3-[(4-methoxy-3,5-dimethyl-2-pyridyl)oxomethyl]-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu jako pevná látka.

7-Methoxy-3-[(4-methoxy-3,5-dimethyl-2-pyridyl)oxomethyl]-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol: t.t. 170 až 171 °C. ¹H NMR spektrum (DMSO-d₆, 6): 8,34 (s, 1H), 7,86 (d, 1H), 7,29 (d, 1H), 6,93 (dd, 1H), 3,84 (s, 6H) , 2,42 (S, 3H), 2,31 (ε, 3H) ppm. IČ spektrum (KBr): 1684 a 1654 cm^-1. Hmotnostní spektrum (m/z): 369 (M* + 1).

6-Methoxy-3-[(4-methoxy-3,5-dimethyl-2-pyridyl)oxomethyl]-1,2,4-thiadiažolo[4,5-a]benzimidazol: t.t. 196 až 197 °C. ^XH NMR spektrum (DMSO-d_e, δ): 8,34 (s, 1H), 7,67 (d, 1H), 7,34 (d, 1H), 7,10 (dd, 1H), 3,84 (s, 3H), 3,74 (s, 3H), 2,44 (s, 3H) , 2,31 (s, 3H) ppm. IČ spektrum (KBr): 1684 cm^-1. Hmotnostní spektrum (m/z): 369 (M* + 1).

Příklad 6

Syntéza dibromf2-pyridyl)acetonitrilu

K roztoku (2-pyridyl)acetonitrilu (6,0 g, 50,8 mmolu) ve 120 ml tetrachlormethanu se přidá N-bromsukcinimid (18,5 g, 104 mmoly) za teploty místnosti. Výsledná směs se zahřívá 22 hodiny pod zpětným chladičem. Po ochlazení se sraženina odfiltruje. Tetrachlormethan se odpaří. Získá se tak 13,5 g (96 %) dibrom(2-pyridyl)acetonitrilu jako tmavěhnědá pevná látka, t.t. 59 až 61 °C. ¹H NMR spektrum (CDCL·, δ): 8,62 (d, 1H), 7,93 (d, 1H), 7,86 (dt, 1H), 7,35 (dt, 1H) ppm. ^X3C NMR spektrum (CDC1₃, δ): 155,23, 148,94, 138,24, 125,38, 120,55, 115,81, 30,81 ppm. HRMS - pro C^H^N^Br^ vypočteno: 273,8741, nalezeno: 273,8730.

k · · : • 4 44	4 4 4 «	4 * • ·♦*	V 4 4 ·
«4 4	4	4	4	• . 4
<4 ·♦	• 4 4	4 ·«	4#	44

Příklad 7

Syntéza 2-butyl-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol-3(2H)-onu

Směs 2-merkaptobenzimidazolu (29,30 g, 0,195 molu) a butylisokyanátu (48,3 ml, 0,33 mmolu) v 500ml baňce s kulatým dnem opatřené chladičem se zahřívá 45 minut v olejové lázni na teplotu 130 až 140 °C, Po ochlazení reakční směsi na teplotu místnosti se pevná látka zfiltruje, promyje se hexanem a ve vakuu se vysuší. Získá se tak 43,48 g (89 %) l-(butylkarbamoyl)-l,3-dihydrobenzimidazol-2-thionu jako bílé krystaly, t.t. 179 až 180 ^eC.

K roztoku l-(butylkarbamoyl)-l,3-dihydrobenzimidazol-2-thionu (39,89 g, 0,16 molu) ve 250 ml chloroformu se při 0 °C přidá 25,57 g (0,16 molu) bromu ve 110 ml chloroformu. Po tom, co je přidávání ukončeno, se k reakční směsi přikape triethylamin (44,6 ml, 0,32 molu) v 80 ml chloroformu. Směs se míchá další 4 hodiny při 0 °C. Potom se míchá 14 hodin za teploty místnosti. Výsledná směs se promyje nejdříve vodou a potom 10% roztokem síranu sodného. Organická vrstva se vysuší nad síranem hořečnatým a odpaří se. Získá se tak surový produkt. Rekrystalizací z methanolu se získá 27,10 g (69 %) 2-butyl-l,2,4-thiadiazolo [4, 5-a] benzimidazol-3 (2H) -onu jako bezbarvé krystaly, t.t. 153 až 154 °C [literatura (Martin a spol.: Tetrahedron 1983, 39, 2311.): 156 až 157 °C].

Podobným způsobem, ale s tím, že se butylisokyanát nahradí jinými alkylisokyanáty, se vyrobí následující sloučeniny: 2-ethyl-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol-3(2H)-on, 2-isopropyl-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol-3(2H)-on, 2-methyl-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol-3(2H)-on, 2-fenyl-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol-3(2H)-on a 2-benzyl-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol-3(2H)-on.


• · · *	9	9	• ·	·
» é · ·« «	9	•	'6 »« ·	« *
• · ·	•	•	•	• *
M «·	999	O»l	• ·	9«

rl i

Příklad 8

Syntéza 3-[dibrom(2-pyridylJmethyl]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu

Směs 2-butyl-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol-3(2H)-onu (2,0 g, 8,1 mmolu) a dibrom(2-pyridyl)acetonitrilu (4,91 g, 17,8 mmolu) v 50 ml dichlormethanu se zahřívá 16 hodin k varu pod zpětným chladičem. Po ochlazení na teplotu místnosti se sraženina odfiltruje, promyje sedichlormethanem a vysuší se. Získá se tak 2,76 g (80 %) titulní sloučeniny jako světlehnědá pevná látka, t.t. 195 °C (rozkl.). ^XH NMR spektrum (CDC13 6): 8,25 (m, 2H), 7,96 (dt, 1H), 7,76 (d, 1H), 7,32 (m, 2H), 6,95 (t, 1H), 6,92 (s, 1H) ppm. ^X3C NMR spektrum (CDC13, 6): 166,08, 157,95, 150,34, 148,28, 147,71, 138,31, 128,76, 124,79, 124,58, 122,94, 121,68, 119,49, 113,97 a 54,37 ppm. HRMS - pro C_i4H_aBr_aN₄S vypočteno: 421,8836, nalezeno: 421,8850.

Příklad 9

Syntéza 3-(oxofenylmethyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-aJbenzimidazolu

Směs 2-butyl-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol-3(2H)-onu (6,0 g, 24,3 mmolu) a benzoylkyanidu (6,36 g, 48,5 mmolu) v 80 ml dichlormethanu se míchá 24 hodin za teploty místnosti. Sraženina se odfiltruje a promyje se dichlormethanem. Surový produkt se překrystaluje z acetonu. Získá se tak 6,48 g (96 %) 3-(oxofenylmethyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu jako žluté krystaly, t.t. 190 až 191 °C. ^XH NMR spektrum (CDC13, í): 8,35 (d, 3H), 7,82 (d, 1H), 7,73 (t, 1H), 7,59 (t, 2H), 7,50 (t, 1H), 7,36 (t, 1H) ppm. ^X3C NMR spektrum (CDC13, 6): 180,86, 163,69, 150,82, 146,70, 134,79, 134,34, 131,22 (2C), 129,46 (2C), 128,74, 125,82, 122,27, 119,49 a 115,23 ppm. IČ spektrum (KBr): 1671 cm^-3-. HRMS - pro C_is_H_bN,OS vypočteno: 279,0466, nalezeno: 279,0475. Pro C_x£.H_&N₃OS vypočteno: 64,50 % C, 3,25 % H, 15,04 % N, nalezeno: 63,93 % C, 3,10 % H, 14,53 % N.

* * t · * * 9 a * « · * «· ♦· «·· h * t ·« * * 9 9 # 9 9 • · 9 * ··· «· ·»

Podobným způsobem, jestliže se benzoylkyanid nahradí nitrilem odvozeným od kyseliny pyrohroznové, se vyrobí následující sloučenina:

3-(1-oxoethyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-aJbenzimidazol, t.t. 180 až 181 °C. ^ΧΗ NMR spektrum (CDC13, 6): 8,70 (d, 1H), 7,80 (d, 1H), 7,50 (t, 1H), 7,38 (t, 1H), 2,83 (s, 3H). ¹³C NMR spektrum (CDC13, 6): 187,02, 164,15, 150,69, 147,78, 129,63, 125,82, 122,26, 119,27, 115,94 a 26,74 ppm. IČ spektrum (KBr): 1703 cm“¹. HRMS - pro C_iqH₇N₃OS vypočteno: 217,0310, nalezeno: 217,0318. Pro C_ioH₇N₃OS vypočteno: 55,29 % C, 3,25 % H, 19,34 % Ν, nalezeno: 55,31 % C, 3,29 % H, 19,46 % N.

Podobným způsobem, jestliže se benzoylkyanid nahradí jinými kyanidy, se vyrobí následující sloučeniny:

3-(1-oxopropyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a Jbenzimidazol,

3-(1-oxobutyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol,

3-(l-oxo-2-fenylethyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-aJbenzimidazol,

3-(cyklopentyloxomethyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol a

3-(l-oxo-2-ftalimidoethyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol.

Příklad 10

Syntéza 3-methyl-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a Jbenzimidazolu

2-Butyl-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol-3(2H)-on (1,00 g, 4,04 mmolu) se vaří 18 hodin ve 100 ml acetonitrilu pod zpětným chladičem. Rozpouštědlo se pak odpaří. Zbytek se rekrystaluje z methanolu. Získá se tak 0,671 g (88 %) titulní sloučeniny, t.t. 192 až 193 °C. ^XH NMR spektrum (CDC13, 6): 7,81 (dm, 2H), 7,47 (td, 1H), 7,34 (td, 1H), 2,92 (s, 3H) ppm. IČ spektrum (KBr): 1564, 1481, 1453, 1430, 1304, 1208, 756 a 745 cm^-1. Hmotnostní spektrum (m/z)i 189 (M*), 148 (M* - CH3CN).

Podobným způsobem, ale s tím, že se acetonitril nahradí jinými alkylnitrily, se vyrobí následující sloučeniny?

• * · » ·' » » ť »· φ 9 9 9 · · 9 -« ··· · « * «, 9,9 9. · 9 ' « 9·,·, «··' 9*1 ♦·

3-ethyl-l,2,4-thiadiazolo[4,5-aJbenzimidazol,

3-isopropyl-l,2,4-thiadiazolo[4,5-aJbenzimidazol a

3-(2-methylpropyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benz imidazol.

Příklad 11

Syntéza 3-[4-(methoxykarbonyl)fenylJ-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu

Směs 2-butyl-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol-3(2H) -onu (0,3 g, 1,2 minolu) a methylesteru 4-kyanbenzoové kyseliny (0,41 g, 2,5 mmolu) v 7 ml dichlormethanu se zahřívá 20 hodin pod zpětným chladičem. Sraženina se odfiltruje a promyje se dichlormethanem. Získá se tak 0,16 g (48 %) 3-[4-(methoxykarbonyl ) fenyl ] -1,2, 4-thiadiazolo [4, 5-a J benzimidazolu jako bílá pevná látka, t.t. 204 až 206 ^eC. ^ΤΗ NMR spektrum (CDCl₃, 6): 8,33 (d, 2H), 7,98 (d, 2H), 7,83 (d, 1H), 7,49 (m, 2H), 7,20 (t,

1H), 4,02 (s, 3H) ppm. ¹³c NMR spektrum (CDC13, 6): 165,96, 165,30, 151,08, 149,10, 133,16, 132,55, 130,24 (2C), 128,69 (3C), 125,34, 121,58, 119,96, 112,01 a 52,56 ppm. IČ spektrum (KBr): 1729, 1508, 1448, 1275 a 733 cm^-1. HRMS - pro CteH_i;tN₃O_aS vypočteno: 309,0572, nalezeno: 309,05719.

Příklad 12

Syntéza 3- (4-methylfenylsulfonyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-aJbenzimidazolu

Směs 2-butyl-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol-3(2H)-onu (10,0 g, 40,4 mmolu) a p-toluensulfonylkyanidu (14,7 g, 81,0 mmolu) ve 120 ml dichlormethanu se míchá 20 hodin za teploty místnosti. Sraženina se odfiltruje a promyje se dichlormethanem. Získá se tak 12,2 g (91 %) 3-(4-methylfenylsulfonyl)-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu jako bílý prášek, t.t. 231 až 234 °C. ^ΧΗ NMR spektrum (CDCl3, 6): 8,53 (d, 1H), 8,04 (d, 2H), 7,82 (d, 1H), 7,56 až 7,44 (m, 4H), 2,53 (s, 3H) ppm. ¹³C NMR spektrum (CDC13; 6): 163,72, 150,38, 147,97, 147,54, • 9 · * · » fl * • t 9. · ··

9 « 4 ♦· · · · * 4 4 4 ··., ·>« 4* 44

132,48, 130,30 (2C), 129,97 (2C), 128,49, 126,14, 123,06, 119,70, 114,67 a 21,93 ppm. IČ spektrum (KBr): 1592, 1525,

1444, 1337, 1151, 1081 a 735 cm^-3-. HRMS - pro C H N O S vypočteno: 329,0293, nalezeno: 329,0300. Pro ^C1S,^H;L1^N3^O;2^S;! vypočteno: 54,70 % C, 3,37 % H, 12,76 % N, nalezeno: 54,29 % C, 3,14 % H, 14,59 % N.

Příklad 13

Syntéza 3-(methoxykarbonyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu

Směs 2-butyl-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol-3(2H)-onu (4,0 g, 16,2 mmolu) a methylkyanformiátu (2,75 g, 32,4 mmolu) ve 30 ml dichlormethanu se míchá 21 hodinu za teploty místnosti. Sraženina se odfiltruje a promyje se dichlormethanem. Získá se tak 3,36 g (84 %) 3-(methoxykarbonyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu jako bezbarvá pevná látka, t.t.

208 až 209 °C. ^ΧΗ NMR spektrum (CDC13, δ): 8,61 (d, 1H), 7,82 (d, 1H), 7,51 (t, 1H), 7,31 (t, 1H), 4,17 (s, 3H) ppm. ¹³C NMR spektrum (CDCla, ά): 164,02, 156,51, 150,67, 140,89, 129,34, 125,93, 122,41, 119,48, 115,41 a 54,04 ppm. IČ spektrum (KBr): 1733 cm^-1. HRMS - pro C H N O S vypočteno: 233,0259, nalezeno: 233,0262. Pro C H^ť^S vypočteno: 51,50 % C, 3,02 % H, 18,02 % Ν, nalezeno: 51,41 % C, 2,89 % H, 18,16 % N.

Podobným způsobem, ale s tím, že Se methylkyanformiát nahradí jinými kyanformiáty, se vyrobí následující sloučeniny:

3-(ethoxykarbony1)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol,

3-(butoxykarbonyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol,

3-(isopropoxykarbonyl)-1,2,4-thiadiažolo[4,5-a }benzimidazol,

3-[(benzyloxy)karbony1]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol a

3-[(cyklopentyloxy)karbonyl]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol.

+ 44* * ’

• 4

Φ

Φ • Μ,

44

4, · ·4

4« 4 4 *

4' 4 4

Příklad 14

Syntéza 3-(2-pyridyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu

Směs 2-butyl-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol-3(2H)-onu (15,0 g, 60,7 mmolu) a 2-kyanpyridinu (13,3 g, 0,13 mmolu) ve 150 ml dichlormethanu se míchá 72 hodiny za teploty místnosti. Sraženina se odfiltruje a promyje se dichlormethanem. Získá se tak 10,4 g (68 %) 3-(2-pyridyl)-1,2,4-thiadiazolo [4, 5-a] benzimidazolu jako bílá pevná látka, t.t. 173 až 174 °C. ^XH NMR spektrum (CDC1₃, δ): 8,90 (d, 1H), 8,70 (d, 1H), 8,30 (d, 1H), 7,99 (t, 1H), 7,80 (d, 1H), 7,57 (t, 1H), 7,47 (t,

1H), 7,37 (t, 1H) ppm. ¹³Č NMR spektrum (CDCl₃, 6): 166,10, 151,09, 150,11, 148,74, 147,73, 137,38, 130,50, 125,85, 125,24, 124,52, 121,41, 119,11 a 116,33 ppm. IČ spektrum (KBr): 3419, 3054, 1611, 1587, 1501, 1463, 1446 a 727 cm^-1. HRMS - pro C Η N S vypočteno: 252,0470, nalezeno: 252,0882. Pro C Η N S vypočteno: 61,89 % C, 3,20 % H, 22,21 % N, nalezeno: 61,48 %

C, 3,30 % H, 22,24 % N.

Příklad 15

Syntéza 3-amino-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu

K ochlazenému roztoku 2-butyl-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol-3(2H)-onu (2,0 g, 8,08 mmolu) ve 25 ml dichlormethanu se přidá kyanamid (0,728 g, 16,2 mmolu) v jedné dávce a směs se míchá 48 hodin za teploty místnosti. Výsledná sraženina se odfiltruje, rozmíchá se na suspenzi s methanolem a potom se promyje dichlormethanem. Získá se tak 1,01 g (66 %) 3-amino-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu jako bezbarvé krystalky, t.t. 255 až 256 °C. ^XH NMR spektrum (DMSO-d_e, 6):

8,23 (d, 1H), 7,71 (d, 1H), 7,43 (t, 1H), 7,54 (s, 2H), 7,32 (t, 1H) ppm. IČ spektrum (KBr): 3302, 3151, 1661, 1577, 1487, 1473, 1251, 1207 a 810 cm“¹. HRMS - pro C_eH₆N₄S vypočteno: 190,0313, nalezeno: 190,0293. Pro C Η N S vypočteno: 50,51 % C, 3,18 % H, 29,45 % N, nalezeno: 50,26 % C, 3,26 % H, 29,38 % N.

• · φ · ♦ · φ

Φ Φ *ΦΦ.Φ Φ φ Φ φφφφ φ φφφ φφ φφφ φφ φφ φφφ φφφ' ·* ··

Příklad 16

Syntéza 3-brom-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu

Směs 2-butyl-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol-3(2H)-onu (5,0 g, 20,2 mmolu) a bromkyanu (4,28 g, 40,4 mmolu) ve 100 ml dichlormethanu se míchá 26 hodin za teploty místnosti. Sraženina se odfiltruje a promyje se dichlormethanem. Získá se tak 4,18 g (81 %) 3-brom-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu jako bílý prášek, t.t. 189 až 190 °C. ’Ή NMR spektrum (CDC1₃, í): 8,23 (d, 1H), 7,82 (d, 1H), 7,52 (t, 1H), 7,42 (d, 1H) ppm. ¹³C NMR spektrum (CDC13 s DMSO-de v poměru 1:1, 5): 162,78, 149,67, 129,22, 125,53, 122,25, 119,48, 117,25, 111,27 ppm. IČ spektrum (KBr): 3025, 2925, 1601, 1493, 1451, 1028, 757 a. 701 cm^-1. HRMS - pro C^H^N^SBr vypočteno: 252,9309, nalezeno: 252,9307. Pro CeH₄N₃SBr vypočteno: 37,81 % C, 1,59 % H, 16,54 % N, nalezeno: 37,44 % C, 1,33 % H, 16,57 % N.

Podobným způsobem, ale s tím, že se bromkyan nahradí jinými halogenkyany, se vyrobí následující sloučeniny:

3-jod-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol a 3-chlor-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol.

Příklad 17

Syntéza 3-[oxo(2-pyridyl)methyl]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu

K roztoku 3-[dibrom(2-pyridyl)methyl]-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu (2,02 g, 4,76 mmolu) v 75 ml tetrahydrofuranu se přidá roztok dusičnanu stříbrného (0,890 g, 5,24 mmolu) v 75 ml vody. Suspenze se míchá 2 dny a potom se zalkalizuje vodným hydrogenuhličitanem sodným na pH 6. Po přidání 1 ml nasyceného vodného chloridu sodného se směs zfiltruje celitem a celit se promyje ethylacetátem. Po extrakci vodou se ethylacetát vysuší a odpaří. Získá se surový zbytek, který se vyčistí bleskovou chromatografií, eluce směsí chloroformu s methanolem

*. * «»« a ¥ · · ·»· · · • « · · · * · · ·« ·« ··· ··· ·♦ »· v poměru 10:0,1. Získá se tak 1,05 g (78 %) titulní sloučeniny jako žlutá pevná látka, t.t. 182 až 186 °C (rozkl.). ^XH NMR spektrum (CDCl_a, δ): 8,85 (m, ÍH), 8,31 (dt, ÍH), 8,19 (d, ÍH), 8,01 (td, ÍH), 7,83 (d, ÍH), 7,63 (ddd, ÍH), 7,50 (ddd, ÍH), 7,35 (ddd, ÍH) ppm. IČ spektrum (film): 1673, 1511, 1444, 1235, 1057, 879 a 733 cm^-1. Hmotnostní spektrum (m/z): 280 (M⁺), 148 (M* - (2-pyridyl)C(O)CN).

Příklad 18

Syntéza 3-[bis(ethoxykarbonyl)methyl]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a ] benzimidazolu

Směs 3-brom-l,2,4-thiadiazolo[4,5-aJbenzimidazolu (0,2 g, 0,78 mmolu), diethylmalonátu (0,15 g, 0,94 mmolu) a triethylaminu (0,13 ml, 0,94 mmolu) v 8 ml tetrahydrofuranu se vaří 36 hodin pod zpětným chladičem v atmosféře dusíku. Výsledná směs se extrahuje ethylacetátem, promyje se vodou a 10% vodným síra nem sodným. Organická vrstva se vysuší na síranem hořečnatým. Získá se tak surový produkt, který se vyčistí bleskovou chromatografií (35 % ethylacetátu se 65 % hexanu). Získá se 0,14 g (54 %) titulní sloučeniny jako žlutý olej. ^XH NMR spektrum (CDC13, δ): 9,48 (s, ÍH), 8,06 (d, ÍH), 7,63 (d, ÍH), 7,34 až 7,31 (m, 2H), 4,39 (q, 4H), 1,35 (t, 6H) ppm. IČ spektrum (film): 1748 cm^-1. HRMS - pro ClsH N₃O₄'S vypočteno: 333,0783 nalezeno: 333,0794.

Příklad 19

Syntéza 3-methoxy-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu

K ochlazené směsi 3-brom-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu (4,55 g, 17,9 mmolu) v 50 ml methanolu se najednou přidá methoxíd sodný (0,967 g, 17,9 mmolu). Směs se míchá 4 hodiny za teploty místnosti. Reakční směs se odpaří ve vakuu dosucha. Zbytek se vytřepe do ethylacetátu a promyje se vodou. Organická vrstva se vysuší síranem sodným, zfiltruje a odpaří.

· · * 999 • 9 9 · 99

9 ♦··♦«·♦ « · 9 9 · 9 · » • 9 99 999 99* t# «9

Získá se tak 3,64 g (94 %) 3-methoxy-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu jako bezbarvé kystraly, t.t. 172 až 175 °C. ’-Η NMR spektrum (CDCl_a, Č): 7,83 (d, 1H), 7,75 (d, 1H), 7,42 (t, 1H), 7,27 (t, 1H), 4,32 (s, 3H) ppm. ¹³C NMR spektrum (CDCl_a, δ): 163,2, 150,3, 148,1, 128,2, 124,9, 121,8, 119,2, 111,7 a 57,5 ppm. IČ spektrum (KBr): 3418, 2942, 1595, 1492, 1404, 1275,

1255, 1206, 1083 a 755 cm^-1. Pro C^H^N^OS vypočteno: 52,67 % C, 3,44 % H, 20,49 % N, nalezeno: 52,28 % C, 3,36 % H, 20,45 % N.

Podobným způsobem, ale s tím, že se methoxid sodný nahradí jinými alkyloxidy kovu, se vyrobí následující sloučeniny: 3-ethoxy-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol,

3-propoxy-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol,

3-isopropoxy-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol,

3-butoxy-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benz imidazol,

3-terc. butoxy-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol a

3-(cyklopentyloxy)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol.

Příklad 20

Syntéza 3-(dimethylamino)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu

K ochlazenému roztoku 3-brom-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolů (15,44 g, 0,0603 mmolu) ve 100 ml dichlormethanu se po kapkách přidá dimethylamin (40% roztok ve vodě) (5,44 g, 0,121 molu). Reakční směs se nechá míchat 16 hodin za teploty místnosti. Potom se zředí dichlormethanem, promyje se vodou, vysuší nad síranem sodným a ve vakuu se odpaří. Získá se tak 10,47 g (80 %) 3-(dimethylamino)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu jako bezbarvé krystaly, t.t. 102 až 104 ^eC. ³Η NMR spektrum (CDCl_a, <5): 7,74 (t, 2H), 7,41 (t, 1H), 7,27 (t, 1H), 3,06 (s, 6H) ppm. Pro C_1OH_1ON₄S vypočteno: 55,03 % C, 4,62 % H, 25,69 % N, nalezeno: 54,53 % C, 4,90 % H, 25,50 % N.

Podobným způsobem, ale s tím, že se dimethylamin nahradí jinými aminy, se vyrobí následující sloučeniny:

3-(ethylamíno)-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol, t.t. 164,5 v » · * « · · a ·♦· a · · a a a a a

a »·· t · «» • a · a a • a · i· «· až 165 °C (rozkl.). ^XH NMR spektrum (CDC1₃, 5): 7,78 (m, 2H),

7,65 (d, 1H), 7,43 (t, 1H), 7,21 (t, 1H), 3,68 (q, 2H), 1,45 (t, 3H) ppm.

3-(l-pyrrolyl)-l,2,4-thiadiazolo(4,5-a]benzimidazol, t.t. 118 až 119 °C. ^XH NMR spektrum (CDCl_a, 6): 7,77 (t, 2H), 7,43 (t,

1H), 7,28 (t, 1H), 3,71 (m, 4H), 2,07 (m, 4H) ppm.

3-(4-morfolinyl)-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol, t.t. 140 až 142 °C (rozkl.). ^XH NMR spektrum (CDCl_a, 5): 7,78 (d, 1H),

7,60 (d, 1H), 7,45 (t, 1H), 7,32 (t, 1H), 3,99 (m, 4H), 3,48 (m, 4H) ppm.

3-(1-piperazinyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol, t.t.

116 až 118 °C. ^XH NMR spektrum (CDCl_a, 6): 7,76 (d, 1H), 7,63 (d, 1H), 7,42 (t, 1H), 7,30 (t, 1H), 3,41 (m, 4H), 3,15 (t,

4H), 2,00 (široký s, 2H) ppm.

3-(4-methyl-l-piperazinyl)-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol, t.t. 158 až 158,5 °C. ^XH NMR spektrum (CDC1₃, 6): 7,77 (d, 1H), 7,64 (d, 1H), 7,42 (t, 1H), 7,32 (t, 1H), 3,49 (m, 4H),

2,70 (m, 4H), 2,43 (s, 3H) ppm.

³—[[2 —(methoxykarbonyl)methyl]amino]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a ]— benzimidazol, t.t. 196 až 197 °C. Pro C^H^N^O^S vypočteno: 50,37 % C, 3,84 % H, 21,36 % N, nalezeno: 50,13 % C, 3,96 % H, 21,26 % N.

Podobným způsobem, ale s tím, že se dimethylamin nahradí jinými nukleofilními aminy, se vyrobí následující sloučenina: 3-(methylamino)-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol.

φ · · · ·'» ·Φ· φ φ »»·β * φ 4 φ »φ φφ

Příklad 21

Syntéza 3-[(hydroxyimino)fenylmethyl]-l,2,4-thiadiazolo[4,5-ajbenzimidazolu

K roztoku 0,5 g (1,79 mmolu) 3-(oxofenylmethyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu v 7 ml ethanolu se přidá 0,5 ml (6,46 mmolu) pyridinu a 0,5 g (7,2 mmolu) hydrochloridu hydroxy laminu. Směs se vaří přes noc pod zpětným chladičem. Sraženina se odfiltruje a promyje se methanolem a dichlormethanem. Získá se tak surový produkt, který se překrystaluje z methanolu. Získá se 0,47 g (89 %) titulní sloučeniny jako bílé krystaly, t.t. 247 °C. ^XH NMR spektrum (DMSO-d6, 6): 11,89 (s, 1H), 7,81 (d, 1H), 7,73 (dd, 1H), 7,45 až 7,53 (m, 5H), 7,32 (t, 1H) ppm. ¹³C NMR spektrum (CDC13, 6): 168,25, 155,24, 150,52, 147,95, 136,94, 135,67, 134,30 <2C), 133,03, 131,52 (2C), 130,35, 127,26, 124,28 a 116,91 ppm. IČ spektrum (KBr): 2731, 1549, 1475, 1450, 1251, 1194, 983, 753 a 736 cm^-1. HRMS - pro ^Cis^Hio^N4^0S vypočteno: 294,0575 nalezeno: 294,0583.

Příklad 22

Syntéza 3-(1-hydroxyethyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu

K suspenzi 3-(l-oxoethyl)-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu (729 mg, 3,36 mmolu) ve 200 ml methanolu se přidá hydrídoboritan sodný (140 mg, 3,69 mmolu). Tato směs se míchá 30 minut. Přidá se 0,1 ml vody. Methanol se odpaří a zbytek se roztřepe mezi ethylacetát a 0,lM kyselinu chlorovodíkovou. Vodná fáze se extrahuje ethylacetátem. Organické fáze se spojí, promyjí se dvakrát roztokem chloridu sodného, vysuší a odpaří. Surový zbytek se vyčistí chromatografií, eluce směsí chloroformu s methanolem. Získá se tak 3-(1-hydroxyethyl)-1,2,4-thiadiazolo [4,5-a]benzimidazol, t.t. 174 až 175 °C. ^XH NMR spektrum (CDC1₃, 6): 8,05 (d, 1H), 7,80 (d, 1H), 7,47 (td, 1H),

7,36 (td, 1H), 5,39 (q, 1H), 2,76 (d, 1H) a 1,84 (d, 3H) ppm.

000

4 4 ♦ • φ 404 0 4 4 4 »4 «4

0 4 04

4 4004 4

0 4 0

00« 00 «<

IČ spektrum (KBr): 3136, 1544, 1494, 1478, 1451, 1374, 1250, 1200, 1123, 1103, 1093, 752, 729 a 711 cm^-1. Hmotnostní spektrum (m/z): 219 (M*), 148 (M⁺ - CH₃CH(0H)CN).

Příklad 23

Syntéza 3-karboxy-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu

«.

’ K 6 ml roztoku 1N NaOH se přidá 3-(methoxykarbonyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol (1,0 g, 4,3 mmolu) v 6 ml dioi.

xanu. Reakční směs se míchá za teploty místnosti do ukončení reakce. Výsledná směs se pak okyselí 3N HCl na pH přibližně 2,0 a míchá se za teploty místnosti další 0,5 hodiny. Pevná látka se odfiltruje, promyje se vodou a suší se ve vakuu při 60 °C po dobu 24 hodin. Výtěžek 0,74 g (78 %) titulní sloučeniny jako bezbarvá pevná látka, t.t. 184 až 185 °C (rozkl.). ¹H NMR spektrum (DMSO-d_G, í): 13,79 (široký s, 1H), 8,59 (d, 1H), 7,78 (d, 1H), 7,51 (t, 1H), 7,40 (t, 1H) ppm. IČ spektrum (KBr): 3435 a 1705 cm“¹. Hmotnostní spektrum (m/z): 193 (M* - OH), 175 (M*

- CO ).

2 *

Příklad 24

Syntéza sodné soli 3-karboxyláto-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu

K suspenzi 3-karboxy-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu (10,00 g, 45,62 mmolu) v methanolu (150 ml) a vodě (100 ml) se během 1 hodiny přidá 1M NaOH (45,6 ml). Po 4 hodinách se roztok vyjasní. Methanol se za sníženého tlaku odstraní. Vodný roztok se extrahuje chloroformem a vodná fáze se vysuší vymrazením. Získá se tak titulní sloučenina (10,4 g, 95 %) jako bílá pevná látka, t.t. 225 až 227 °C. ¹H NMR spektrum (DMSO-de, í): 7,68 (d, 1H), 7,05 (d, 1H), 6,95 (t, 1H), 6,80 (t, 1H) ppm. ¹³C NMR Spektrum (DMSO-de, 6): 167,20, 161,76, 149,68, 148,84, 129,52, 126,23, 122,74, 118,37 a 116,06 ppm. IČ spektrum (KBr): 3395, 3243, 1663, 1641, 1522, 1443, 1334, 827 a 729 cm^-1.

• ··» φ φ φ φ φφ φφ φ ·«·

Příklad 25

Příprava dihydrochloridu 3-(4-methyl-l-piperazinyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a jbenzimidazolu čirým roztokem 3-(4-methyl-l-piperazinyl)-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu (6,07 g, 22,21 mmolu) ve 100 ml dichlormethanu se 40 minut probublává plynný chlorovodík. Roztok se časem zkalí. Suspenze se zfiltruje a vysuší se ve vakuu. Získá se titulní sloučenina jako jemný bílý prášek (7,60 g, 99 %), t.t. 252 °C (rozkl.). NMR spektrum (DMSO-d a D 0, í): 7,85 (d, 2H), 7,60 (t, 1H), 7,51 (t, 1H), 3,86 (m, 2H), 3,56 (m, 6H) a 2,91 (s, 3H) ppm. ¹³C NMR spektrum (DMS0-d₆ a D^O, 6): 164,39, 148,80, 144,27, 126,92, 126,12, 123,41, 117,08, 113,20, 51,59, 45,87 a 42,32 ppm. IČ spektrum (KBr): 3420, 1606, 1571, 1475, 1461, 1225, 981 a 761 cm^-1.

Příklad 26

Příprava 2-butylimidazo[1,2-dj-1,2,4-thiadiazol-3(2H)-onu

2-Merkaptoimidazol (24,39 g, 0,244 molu) a butylisokyanát (48,3 g, 0,487 molu) se spojí v baňce s kulatým dnem a směs se zahřívá na teplotu 50 °C po dobu 30 minut nebo tak dlouho, dokud reakce není ukončena (podle TLC). Reakční směs se pak ochladí na teplotu místností a ztuhlá hmota se 30 minut roztírá s 50 ml hexanu. Béžová látka se zfiltruje, promyje se minimálním množstvím hexanu a vysuší se za sníženého tlaku. Získá se tak 44,96 g (93 %) l-(butylkarbamoyl)-l,3-dihydroimidazol-2-thionu jako béžové krystaly, t.t. 66 až 68 °C.

K roztoku, který obsahuje l-(butylkarbamoyl)-l,3-dihydroimidazol-2-thion (4,73 g, 23,7 mmolu), suspendovaný v 15 ml dichlormethanu při 0 °C pod atmosférou dusíku, se po kapkách přidá brom (3,79 g, 23,7 mmolu) rozpuštěný v 15 ml dichlormethanu. Jakmile je přidávání ukončeno, přidává se triethylamin (4,81 g, 47,5 mmolu) rozpuštěný v 15 ml dichlormethanu tak, aby tep60 lota reakční směsi nikdy nepřesáhla 0 °C. Reakční směs se udržuje na teplotě 0 °C další dvě hodiny a potom se míchá 16 hodin za teploty místnosti. Zředí se 150 ml dichlormethanu a promyje se dvakrát vodou a jednou nasyceným roztokem chloridu sodného. Organická vrstva se pak vysuší nad síranem hořečnatým a odpaří se dosucha. Získá se tak 4,30 g (92 %) 2-butylimidazo[l,2-d]-l,2,4-thiadiazol-3(2H)-onu jako téměř bílý prášek, t.t. 142 až 143 °c. ^XH NMR spektrum (CDC1₃, δ): 7,40 (d, 1H), 7,20 (d, 1H), 3,79 (t, 2H), 1,73 (m, 2H), 1,40 (m, 2H) a 0,957 (t, 3H) ppm. IČ spektrum (KBr): 1702 cm^-1.

Podobným způsobem, ale s tím, že se butylisokyanát nahradí jinými vybranými isokyanáty, se vyrobí následující sloučeniny:

2-methylimidazo[1,2-d]-1,2,4-thiadiazol-3(2H)-on,

2-ethylimidazo[1,2-d]-l,2,4-thiadiazol-3(2H)-on,

2-propylimidazo[1,2-d]-1,2,4-thiadiazol-3(2H)-on,

2-isopropylimidazo[1,2-d]-1,2,4-thiadiazol-3(2H)-on,

2-pentylimidazo[1,2-d]-1,2,4-thiadiazol-3(2H)-on,

2-hexylimidazo[1,2-d]-1,2,4-thiadiazol-3(2H)-on,

2-cyklohexylimidazo[l,2-d]-l,2,4-thiadiazol-3(2H)-on a

2-benzylimidazot1,2-d]-1,2,4-thiadiazol-3(2H)-on.

Příklad 27

Syntéza 3-(1-oxoethyl)imidazo[1,2-d]-1,2,4-thiadiazol-3(2H)-onu

K ochlazenému roztoku 2-butylimidazo[l,2-d]-l,2,4-thiadiazol-3(2H)-onu (2,49 g, 12,6 molu) v 5 ml dichlormethanu se přikape nitril kyseliny pyrohroznové (1,74 g, 25,2 mmolu) a směs se nechá míchat 24 hodin. Sraženina se odfiltruje, promyje se dichlormethanem a za sníženého tlaku se odpaří. Získá se tak 0,662 g (31 %) 3-(1-oxoethyl)imidazo[l,2-d]-1,2,4-thiadiazol-3(2H)-onu jako žlutě-zelené krystaly, t.t. 142 až 144 °C. ^XH NMR spektrum (CDC1₃, δ): 8,23 (s, 1H), 7,51 (s, 1H), 2,78 (s, ·

3H) ppm. IČ spektrum (KBr): 3436, 3168, 3106, 1516, 1408, 1363, 1229, 1136 a 730 cm^-1. Pro C₆H_sN₃SO vypočteno: 43,11 % C, 3,01 % Η, 25,13 % Ν, nalezeno: 43,11 % C, 2,91 % Η, 25,27 % Ν.

Podobným způsobem, ale nahražením nitrilu pyrohroznové kyseliny benzoylkyanidem, se vyrobí následující sloučenina:

3-(oxofenylmethyl)imidazo[1,2-d]-l,2,4-thiadiazol-3(2H) -on, t.t. 166 až 168 *C. ^XH NMR spektrum (CDCl_a, 6): 8,44 (d, 2H), 8,40 (s, 1H), 7,70 (d, 1H) a 7,58 (t, 3H) ppm.

Podobným způsobem, ale nahražením nitrilu pyrohroznové kyseliny jiným vybraným kyanidem nebo nitrily, se vyrobí následující sloučeniny:

3-(1-oxopropyl)imidazo[ 1,2-d]-1,2,4-thiadiazol-3(2H)-on,

3-(1-oxobutyl)imidazo[1,2-d]-1,2,4-thiadiazol-3(2H)-on,

3-(1-oxopentyl)imidazof1,2-d]-1,2,4-thiadiazol-3(2H)-on,

3-(1-oxohexyl)imidazo[1,2-d]-1,2,4-thiadiazol-3(2H)-on,

3-(cyklopentyloxomethyl)imidazo[1,2-d]-1,2,4-thiadiazol-3(2H)-on a

3-(l-oxo-2-ftalimidoethyl)imidazo[1,2-d]-1,2,4-thiadiazol-3(2H)-on.

Příklad 28

Syntéza 3-(methoxykarbonyl)imidazo[1,2-d]-1,2,4-thiadiazolu

K ochlazenému roztoku 2-butylimidazo[l,2-d]-l,2,4-thiadiazol-3(2H)-onu (2,95 g, 15,0 molu) ve 25 ml dichlormethanu se přikape methylkyanformiát (2,54 g, 30 mmolů) a směs se míchá 16 hodin za teploty místnosti. Sraženina se odfiltruje a potom se promyje dichlormethanem. Získá se tak 2,18 g (80 %)

3-(methoxykarbonyl)imidazo[1,2-d]-1,2,4-thiadiazol jako bezbarvé krystaly, t.t. 164,5 až 165 °C. ^ΧΗ NMR spektrum (CDCl3, d): 8,13 (s, 1H), 7,51 (s, 1H), 4,11 (s, 3H) ppm. IČ spektrum (KBr): 3440, 1737, 1527, 1253 a 1071 cm^-1. Pro CgH_sN₃O₂S vypočteno: 39,34 % C, 2,75 % H, 22,94 % N, nalezeno: 39,41 % C, 2,51 % H, 22,94 % N.

• 9 • 99 · * * 9» • · 9 · « • 9 9 · 99

Podobným způsobem, ale nahrazením methylkanformiátu jinými kyanformiáty, se vyrobí následující sloučeniny:

3-(ethoxykarbonyl)imidazof1,2-d]-1,2,4-thiadiazol,

3-(propoxykarbonyl)imidazo[1,2-d]-1,2,4-thiadiazol,

3-(butoxykarbonyl)imidazo[1,2-d]-1,2,4-thiadiazol,

3-(isopropoxykarbonyl)imidazo[1,2-d]-l,2,4-thiadiazol,

3-[(pentyloxy)karbonyl]imidazo[1,2-d]-1,2,4-thiadiazol,

3-[(cyklopentyloxy)karbonyl]imidazo[1,2-d]-1,2,4-thiadiazol a 3-[(benzyloxy)karbonyl)imidazo[1,2-d]-1,2,4-thiadiazol.

Příklad 29

Syntéza 3-bromimidaZo[1,2-d]-1,2,4-thiadiazolu

K ochlazenému roztoku 2-butylimidazo[l,2-d]-l,2,4-thiadiazol-3(2H)-onu (4,78 g, 0,0242 molu) ve 25 ml dichlormethanu se najednou přidá bromkyan (5,13 g, 0,0482 molu). Směs se míchá 16 hodin za teploty místnosti. Sraženina se odfiltruje, rozmíchá se na suspenzi v 10 ml methanolu a promyje se dichlormethanem. Získá se tak 4,45 g (90 %) 3-bromimidazo[l,2-d]-1,2,4-thiadiazolu jako bezbarvý prášek, t.t. 220 °C (rozkl.). Hmotnostní spektrum (m/z): 205, 203 (Μ*). Pro C₄H_aN₃SBr.1/2 H_a0 vypočteno: 22,55 % C, 1,42 % H, 19,72 % N, 3,75 % O, 15,02 %

S, 37,50 % Br, nalezeno: 22,79 % C, 1,41 % H, 19,42 % N, 2,67 % O, 14,61 % S, 38,20 % Br.

Podobným způsobem, ale nahrazením bromkyanu jinými halogenkyany, se vyrobí následující sloučeniny:

3-jodimidazo[1,2-d]-1,2,4-thiadiazol a 3-chlorimidazo[1,2-d]-1,2,4-thiadiazol.

Příklad 30

Syntéza 3-methylsulfonyl-l,2,4-thiadiazolo[4,5-aJbenzimidazolu

K roztoku 3-methylthio-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu (100 mg, 0,45 mmolu) v 10 ml dichlormethanu se přidá m 9

-r «« » w > W • · * · 9 · ***** * 9 * * 9 * 9 • · * · « 9 « *· ·· *«* ··9 *« ··

-chlorperbenzoová kyselina (287 mg, 0,95 mmolu). Směs se míchá za teploty místnosti. Výchozí materiál se po několika hodinách převede na sulfoxid. Potom se dále po 18 hodinách zoxiduje na sulfon. Rozpouštědlo se pak odpaří a zbytek se chromátografuje, eluce směsí chloroformu s methanolem v poměru 10:0,1. Získá se tak 50 mg (44 %) 3-methylsulfonyl-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu jako bílá pevná látka, t.t. 203 až 207 °C (rozkl.). ^XH NMR spektrum (CDC1₃, δ): 8,31 (d, 1H), 7,84 (d,

1H), 7,54 (ddd, 1H), 7,43 (td, 1H), 3,63 (s, 3H) ppm. IČ spektrum (KBr): 1530, 1487, 1444, 1324, 1315, 1193, 1147, 1141 a 735 cm^-x. Hmotnostní spektrum (m/z): 253 (M^4-), 174 (M^4- - CH3SO2), 148 (Μ^4- - CH3SO₂CN).

Přiklad 31

Syntéza 3-[4-(2-pyridyl)piperazinyl]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a Jbenzimidazolu

K ochlazenému roztoku 3-brom-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu (0,30 mg, 1,17 mmolu) v 10 ml dichlormethanu se přidá po kapkách 2-pyridylpiperazin (0,54 ml, 3,51 mmolu). Směs se míchá 16 hodin. Reakční směs se zředí 100 ml dichlormethanu a promyje se vodou (2 x 30 ml) a roztokem chloridu sodného (1 x 25 ml). Organická vrstva se vysuší nad síranem sodným a odpaří se. Získá se žlutý olej, který se vyčistí chromatografií na sloupci (eluce směsí 40 % ethylacetátu se 60 % hexanu).

Získá se tak 0,27 g (68,5 %) bílé pevné látky. ^XH NMR spektrum (CDCl , 6): 3,58 (m, 4H, 2CH ), 3,82 (m, 4H, 2CH ), 6,75 (m, 2H, pyr-H), 7,30 (t, 1H, ArH), 7,44 (t, 1H, ArH), 7,55 (m, 1H, pyr-H), 7,68 (d, 1H, ArH), 7,79 (d, 1H, ArH) a 8,24 (m, 1H, pyr-H). T.t. 176 až 177,5 °C.

Podobným způsobem, ale nahražením 2-pyridylpiperazinu jinými piperazinovými deriváty, se vyrobí následující sloučeniny: 3- [4-ethylpiperazinyl]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol, ^XH NMR spektrum (CDC1₃, δ): 1,15 (t, 3H, CHJ, 2,55 (q, 2H,

CH_a), 2,70 (široký s, 4H, 2CH₂), 3,49 (široký s, 4H, 2CH₂), 7,25

Φ i

• * • · ·· « ··· ♦ (m, 1H, ArH), 7,40 (m, 1H, ArH), 7,65 (d, 1H, ArH), 7,79 (d,

1H, ArH). T.t. 153 až 154,5 °C.

3-[4-propylpiperazinyl]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol, ^XH NMR spektrum (CDC1₃, 5): 0,96 (t, 3H, CHJ, 1,58 (m, 2H,

CHJ, 2,45 (t, 2H, CH_a), 2,74 (široký s, 4H, 2CH.J, 3,49 (široký s, 4H, 2CH₂), 7,26 (t, 1H, ArH), 7,30 (t, 1H, ArH), 7,64 (d,

1H, ArH), 7,77 (d, 1H, ArH). T.t. 137 až 138 °C.

3-[4-(2-hydroxyethyl)piperazinyl]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol, “-H NMR spektrum (CDCl^, 6): 2,65 (ε, 1H, OH), 2,72 (t, 2H, CH_a), 2,84 (S, 4H, 2CHJ, 3,51 (s, 4H, 2CH₌), 3,70 (t, 2H, CH₂), 7,31 (t, 1H, ArH), 7,45 (t, 1H, ArH), 7,66 (d, 1H, ArH), 7,80 (d, 1H, ArH). T.t. 160 až 161,5 °C.

3-[4-(3-chlorfenyl)piperazinyl]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol, NMR spektrum (CDC1₃, 6): 3,37 (m, 6H, 3CHJ, 3,54 (m, 4H, 2CH_a), 6,88 (d, 1H, ArH), 7,04 (dd, 1H, ArH), 7,10 (široký s, 1H, ArH), 7,29 (t, 1H, ArH), 7,41 (t, 1H, ArH), 7,50 (t, 1H, ArH), 7,78 (d, 1H, ArH), 7,82 (d, 1H, ArH). T.t. 218,5 až 219,5 °C.

3-[4-benzylpiperazinyl]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol, ^XH NMR spektrum (CDC1₃, 6): 2,76 (široký s, 4H, 2CH_a), 3,49 (široký s, 4H, 2CHJ, 3,66 (s, 2H, CH^), 7,30 až 7,50 (m, 8H, ArH), 7,64 (d, 1H, ArH), 7,78 (d, 1H, ArH). T.t. 110 až 112,5 °C.

3-[4-cinnamylperazinyl]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benz imidazol, ^H NMR spektrum (CDCl_a, é): 2,81 (s, 4H, 2CH₂), 3,32 (d, 2H, CH₂), 3,51 (S, 4H, 2CH_a), 6,27 až 6,36 (m, 1H, CH), 6,60 (d, 1H, CH), 7,23 až 7,46 (m, 7H, ArH), 7,65 (d, 1H, ArH), 7,79 (d, 1H, ArH). T.t. 120 až 121,5 °C.

3-[4-(3-amino-2-pyridyl)piperaz inyl]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol, ¹H NMR spektrum (CDC1₃, 5): 3,42 (m, 4H, 2CH_J, 3,55 (m, 4H, 2CH₂), 3,88 (s, 2H, NH₌), 6,92 (dd, J = 4,74 Hz, · ··· · · · · ·4β » 4

4·« *4 «4» • 4 44 4·4 *·4 44 44

7,69 Hz, 1Η, pyr-H-4), 7,02 (dd, J = 1,57 Hz, 7,69 Hz, 1H, pyr-H-3), 7,30 (d, 1H, ArH), 7,44 (d, 1H, ArH), 7,76 (zdánlivý široký t, 2H, ArH), 7,86 (dd, J = 1,57 Hz, 4,78 Hz, 1H, pyr-H). T.t. 176 až 177,5 °C.

3-[4-(1-(4-chlorfenyl)-l-fenylmethyl)piperazinyl]-1,2,4-thiadiazolo [4, 5-a ]benzimidazol, ^ΧΗ NMR spektrum (CDCl^, á): 2,68 (široký s, 4H, 2CH₂), 3,49 (široký s, 4H, 2CHJ, 4,35 (s, 1H, CH), 7,2 až 7,5 (m, 11H, ArH), 7,59 (d, 1H, ArH), 7,79 (d, 1H, ArH). T.t. 172,5 až 174 °C.

Příklad 32

Syntéza 3-[2-pyridylamino]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu

K ochlazenému roztoku 3-brom-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu (0,30 g, 1,17 mmolu) v 15 ml dichlormethanu se přidá po kapkách 2-aminopyridin (0,276 g, 2,93 mmolu). Směs se míchá 48 hodin. Reakční směs se zředí 100 ml dichlormethanu a promyje se vodou (2 x 30 ml) a roztokem chloridu sodného (1 x 25 ml). Organická vrstva se vysuší nad síranem hořečnatým a odpaří se. Získá se žlutá pevná látka (0,26 g, 83 %). ^XH NMR spektrum (CDCl^, 6): 6,59 (zdánlivý s, 1H, pyr-H), 7,12 (zdánlivý široký d, 1H, pyr-H), 7,28 (t, 1H, ArH), 7,38 (t., 1H,

ArH), 7,51 (m, 2H, ArH a pyr-H), 7,70 (d, 1H, ArH), 8,28 (d,

1H, pyr-H). T.t. 155,5 až 157 °C.

Podobným způsobem, ale nahražením 2-aminopyridinu jinými aminovými deriváty, se vyrobí následující sloučeniny:

3[3-pyridylamino]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol, ^XH NMR spektrum (CDCl₃, 6): 7,41 (t, 1H, ArH), 7,48 (t, 1H, ArH), 7,62 (dd, 1H, pyr-H), 7,75 (d, 1H, ArH), 8,34 (d, 1H, ArH),

8,44 (m, 2H, pyr-H), 9,02 (d, 1H, pyr-H). T.t. 175 až 176 °C.

3- [ 2-pyridylmethy lamino ] -1,2,4-thiadiazolo [ 4,5-a ] benzimidazol', ^XH NMR spektrum (CDC1₃, δ): 2,02 (s, 1H, NH), 4,84 (d, 2H, CH₌), • · ·· 99 *· * • 9 9 99 • 9 009 φ φ • 0 0 0 ·· «» 00

7,22 až 7,56 (m, 4Η, 2ArH a 2pyr-H), 7,75 (m, 2H, ArH a pyr-H), 7,85 (d, 1H, ArH), 8,66 (d, 1H, pyr-H). T.t. 155,5 až 157 °C.

3-[N-methyl-(2-pyridylethyl)amino]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol, ^XH NMR spektrum (CDCl , 5): 3,11 (s, 3H, CH ), 3,18 (t, 2H, CH^), 3,87 (t, 2H, CHJ, 7,04 až 7,11 (m, 2H, pyr-H), 7,26 (m, 1H, ArH), 7,40 (t, 1H, ArH), 7,52 (m, 1H, pyr-H), 7,63 (d, 1H, ArH), 7,74 (d, 1H, ArH) a 8,41 (d, 1H, pyr-H). T.t. 105 až 107 °C.

Příklad 33

Syntéza 3-bromethyl-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu

Roztok 2-butyl-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol-3(2H)onu (15 g, 60,65 mmolu) a bromacetonitrilu (18,19 g, 151,6 mmolu) v dichlormethanu (150 ml) se míchá 48 hodin. Vytvoří se bílá sraženina. Nerozpustná bílá látka se odfiltruje. Získá se tak 12,50 g (77 %) titulní sloučeniny. ^XH NMR spektrum (CDCl₃, 6): 4,79 (s, 2H, CHJ, 7,42 (t, 1H, ArH), 7,51 (t, 1H, ArH), 7,84 (d, 1H, ArH) a 7,94 (d, 1H, ArH). T.t. 242 až 244 °C.

Příklad 34

Syntéza 3-{t4-ethylpiperazinylJmethyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benz imidazolu

1-Ethylpiperazin (0,732 ml, 6,03 mmolu) se přidá k suspenzi 3-brommethyl-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu (704 mg, 2,62 mmolu) v dichlormethanu (20 ml). Tato směs se nechá míchat 26 hodin za teploty místnosti. Materiál se zředí dichlormethanem (150 ml) a promyje se vodou (15 ml) a roztokem chloridu sodného (15 ml). Organická vrstva se vysuší nad síranem sodným a rozpouštědlo se odpaří. Získá se tak pevná látka, která se překrystaluje z acetonitriiu (600 g, výtěžek: 75,9 %). ^XH NMR Spektrum (CDC1₃, 6): 1,06 (t, 3H, CH₃), 2,39 (q, 2H,

CH^), 2,44 (m, 4H, 2CH₌), 2,70 (m, 4H, 2CH_a), 3,90 (s, 2H, CH₌),

V V T V WW W V «v v ···» * · * · ·· • ««··« · * 9 9 99 9 9

9 9 9 9 9 9 9

99 999 999 99 99

7,31 (t, 1H, ArH), 7,43 (t, ÍH, ArH), 7,78 (d, ÍH, ArH) a 7,92 (d, 1H, ArH). T.t. 140 až 141,5 °C.

Podobným způsobem, ale nahražením 1-ethylpiperazinu piperazinovými deriváty, se vyrobí následující sloučeniny:

3-{(4-propylpiperazinyl]methyl]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol, ^XH NMR spektrum (CDC1₃, 6): 0,89 (t, 3H, CH₃),

1,51 (m, 2H, CH_J, 2,30 (t, 2H, CH₌), 2,50 (široký s, 4H, 2CHJ, 2,70 (S, 4H, 2CH_a), 3,99 (s, 2H, CH_a), 7,32 (t, ÍH, ArH), 7,45 t, ÍH, ArH), 7,80 (d, ÍH, ArH) a 7,95 (d, ÍH, ArH). T.t. 108 až 110 °C.

3-{[4-(2-hydroxyethyl)piperazinylJmethyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol, ^XH NMR spektrum (CDC1₃, 6): 2,55 (m, 6H, 2CH₌ piperazinu, CHJ, 2,70 (m, 4H, 2CH_a), 3,61 (m, 2H, CH^), 3,99 (s, 2H, CHJ, 7,32 (t, 1H, ArH), 7,45 (t, ÍH, ArH), 7,78 (d, ÍH, ArH) a 7,91 (d, ÍH, ArH). T.t. 165 až 166,5 °C.

—{[4-fenylpiperaz inyl]methyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol, ^XH NMR spektrum (CDC1₃, 6): 2,80 (m, 4H, 2CH_a), 3,20 (m, 4H, 2CH_a), 4,00 (s, 2H, CH_a), 6,90 (m, 3H, ArH), 7,25 (t, 4H, ArH), 7,50 (t, ÍH, ArH), 7,80 (d, ÍH, ArH) a 8,00 (d, ÍH, ArH). T.t. 197 až 197,5 °C.

3-((4-(4-amino)fenylpiperazinyl]methyl]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol, ^XH NMR spektrum (CDC1₃, 6): 2,82 (m, 4H, 2CH_a), 3,00 (m, 4H, 2CH_a), 3,31 (s, 2H, NHJ, 4,01 (s, 2H, CH_a), 6,63 (d, 2H, ArH), 6,78 (d, 2H, ArH), 7,32 (t, ÍH, ArH), 7,45 (t, ÍH, ArH), 7,80 (d, ÍH, ArH) a 7,98 (d, ÍH, ArH). T.t. 199,5 až 200,5 °C.

3-{[4-benzylpiperazinyl]methyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol, ^XH NMR spektrum (CDC1₃, 6): 2,50 (široký s, 4H, 2CH_a), 2,68 (široký S, 4H, 2CH_a), 3,49 (s, 2H, CH_a), 3,98 (s, 2H, CH_a), 7,30 (t, 6H, ATH), 7,46 (t, ÍH, ArH), 7,79 (d, ÍH, ArH) a 7,94 (d, ÍH, ArH). T.t. 120,5 až 122 °C.

··♦

3-{[4-cinnamylpiperazinyl]methyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol, ^XH NMR spektrum (CDC1₃, 6): 2,71 (m, 4H, 2CH_a), 2,55 (m, 4H, 2CHJ, 3,14 (d, 2H, CH_J, 3,98 (s, 2H, CH^), 6,27 (d, 1H, CH), 6,49 (d, 1H, CH), 7,30 až 7,37 (m, 6H, ArH), 7,46 (t, 1H, ArH), 7,77 (d, 1H, ArH) a 7,93 (d, 1H, ArH). T.t. 162 až 163 °C.

3-((4-(2-pyridyl)piperazinyl]methyl)-1,2,4-thiadiazolo(4,5-a]benzimidazol, ^ΤΗ NMR spektrum (CDCl₃, 5): 2,80 (m, 4H, 2CH₌), 3,60 (m, 4H, 2CHJ, 4,00 (s, 2H, CHJ, 6,60 (m, 2H, pyr-H), 7,31 (t, 1H, ArH), 7,45 (t, 2H, ArH), 7,80 (d, 1H, ArH), 7,98 (d,

1H, pyr-H) a 8,18 (m, 1H, pyr-H). T.t. 214 až 214,5 °C.

3-(4-(3-amino-2-pyridyl)piperazinyl]methyl)-1,2,4-thiadiazolo(4,5-a]benzimidazol, ’Ή NMR spektrum (CDC1₃, 5): 2,82 (široký s, 4H, 2CHJ, 3,17 (široký s, 4H, 2CH₌), 3,79 (s, 2H, NH₌), 4,07 (s, 1H, CH_Z), 6,84 (m, 1H, pyr-H), 6,94 (m, 1H, pyr-H), 7,30 (m, 1H, ArH), 7,50 (m, 1H, ArH), 7,79 (m, 2H, pyr-H, ArH) a 8,0 (d, 1H, ArH). T.t. 214 až 215,5 ^eC.

i

3-{[4-(4-methoxyfenyl)piperazinyl]methyl)-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol, ¹H NMR spektrum (CDCl₃, δ): 2,80 (m, 4H, 2CH_a), 3,10 (m, 4H, 2CH_a), 3,80 (s, 3H, OCHJ, 4,10 (s, 2H,

CHJ, 6,80 (m, 4H, ArH), 7,30 (t, 1H, ArH), 7,50 (t, 1H, ArH), 7,80 (d, 1H, ArH) a 8,00 (d, 1H, ArH). T.t. 202 až 204,5 °C.

3-((4-(1-(4-chlorfenyl)-1-fenylmethyl)piperazinyl]methyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol, ^TH NMR spektrum (CDCl₃, δ): 2,44 (široký s, 4H, 2CH_a), 2,68 (široký s, 4H, 2CH₌), 3,99 (s, 2H, CH₂), 4,18 (s, 1H, CH), 7,20 až 7,40 (m, 10H, ArH),

7,50 (t, 1H, ArH), 7,79 (d, 1H, ArH) a 7,91 (d, 1H, ArH). T.t.

až 84 °C.

9 9 9 9 9 I I ··

9 9 β 9 9 9 9 9 999· 9

9 9 9 9 9 9

99 999 999 9« 99

Příklad 35

Syntéza 3-dipropylaminomethyl-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu

Dipropylamin (0,64 ml, 4,67 mmolu) sé přidá k suspenzi 3-brommethyl-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu (0,5 g, 1,87 mmolu) v díchlormethanu (40 ml). Tato směs se nechá míchat 26 hodin za teploty místnosti. Materiál se zředí dichlormethanem (100 ml) a promyje se vodou (3 x 40 ml) a 10% roztokem síranu sodného (15 ml). Organická vrstva se vysuší nad síranem horečnatým odpaří se. Získá se tak pevná látka, která se překrystaluje z acetonitrilu (370 mg, výtěžek: 69 %). ^XH NMR spektrum (CDC1 , δ): 0,82 (t, 6H, 2CH ), 1,50 (m, 4H, 2CH ), 2,60 (m, 4H, 2CHJ, 4,11 (s, 2H, CH^), 7,31 (t, 1H, ArH), 7,44 (t, 1H, ArH), 7,78 (d, 1H, ArH) a 8,03 (d, 1H, ArH). T.t. 70,5 až 72,5 °C.

Podobným způsobem, ale nahražením dipropylaminu jinými aminovými deriváty, se vyrobí následující sloučeniny: 3-dimethylaminomethyl-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol, ^XH NMR spektrum (CDC1₃, δ): 2,41 (s, 6H, 2CH₃), 3,90 (s, 2H, CH^),

7,32 (t, 1H, ArH), 7,44 (t, 1H, ArH), 7,76 (d, 1H, ArH) a 7,99 (d, 1H, ArH). T.t. 134 až 135,5 °C.

3-diethylaminomethyl-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol, ^XH NMR spektrum (CDC1₃, δ): 1,07 (t, 6H, 2CHJ, 2,73.(q, 4H, 2CH_a), 4,08 (s, 2H, CH_a), 7,30 (m, 1H, ArH), 7,43 (m, 1H, ArH), 7,77 (d, 1H, ArH) a 8,04 (d, 1H, ArH). T.t. 109 až 110,5 °C.

3-dibutylaminomethyl-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol, ^XH NMR spektrum (CDC1₃, δ): 0,85 (m, 6H, 2CHJ, 1,26 (m, 4H, 2CH₌), 1,43 (m, 4H, 2CHJ, 2,65 (m, 4H, 2CH₃), 4,10 (s, 2H, CH_a), 7,27 (t, 1H, ArH), 7,45 (t, 1H, ArH), 7,78 (d, 1H, ArH) a 8,02 (d,

1H, ArH). T.t. 72 až 72,5 °C.

3-(morfolinomethyl)-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimÍdazol, ^XH NMR spektrum (CDC1₃, δ): 2,66 (m, 4H, 2CH₃), 3,71 (m, 4H, 2CH₃), w w * « v >

• · · 4 · 00 * 4 40» 4 · 4 · «·· « · • 00 00 000 ·· 00 000 004 00 00

3,99 (s, 2H, CH_a), 7,33 (t, 1H, ArH), 7,45 (t, 1H, ArH), (d, 1H, ArH) a 7,91 (d, 1H, ArH). T.t. 145 až 147 °C.

7,80

3-(imidazolylmethyl )-1,2,4-thiadiazolo[ 4,5-a]benzimidazol, ^XH NMR spektrum (CDCl^, 6): 6,35 (s, 2H, CH₌), 7,48 (t, 1H, ArH), 7,54 (t, 1H, ArH), 7,72 (d, 1H, ArH), 7,84 (m, 1H, ArH, Ind-H), 8,14 (d, 1H, ArH) a 9,12 (d, 1H, ArH). T.t. 226 až 227 °C.

3-(1,2,4-triazolylmethyl)-l,2,4-thiadiazolo(4,5-a]benzimidazol, ’-Η NMR spektrum (CDC1₃, í): 6,26 (s, 2H, CHJ, 7,39 (t, 1H, ArH), 7,50 (t, 1H, ArH), 7,80 (d, 1H, ArH), 8,04 (d, 1H, ArH), 8,10 (s, 1H, H triazolu) a 8,83 (s, 1H, H triazolu). T.t. 204,5 až 206 °C.

Příklad 36

Syntéza 3-(2-pyrazinyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol-3(2H)-onu

Směs 2-butyl-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu (300 mg, 1,213 mmolu) a pyrazinkarbonitrilu (319 mg, 3,03 mmolu) v 8 ml dichlormethanu se míchá 36 hodin za teploty místnosti. Sraženina se odfiltruje a promyje se dichíormethanem. Získá se tak 0,28 g (91 %) 3-(2-pyrazinyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu jako bílá pevná látka. ^XH NMR spektrum (CDCl^, 5):

7,32 (t, 1H, ArH), 7,50 (t, 1H, ArH), 7,83 (d, 1H, ArH), 8,67 (d, 1H, ArH), 8,87 (široký d, 2H, py-H), 9,59 (s, 1H, py-H).

T.t. 255 až 256,5 °C.

Příklad 37

Syntéza 4-(2-pyridyl)piperazinylcarbonyl-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu

1,1-Karbonyldiimidazol (0,355 g, 2,19 mmolu) se přidá k roztoku 2-karboxy-l,2_f4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu (0,3 g, 1,37 mmolu) v dimethylformamidu (10 ml). Výsledný roztok se » · · * • · · ·· 9 9 · ♦ 9 ·· ·· ··· ·· · míchá 2 hodiny při teplotě 40 °c. Reakční směs se postupně změní z bílé suspenze na žlutý roztok. K reakční směsi se přidá N-(2-pyridyl)piperazin (0,268 g, 1,64 mmolu). Výsledná směs se míchá 3 hodiny při 40 °C a potom se ochladí. Tento materiál se zředí dichlormethanem (100 ml), promyje se IN HCI (40 ml) a potom 5 NaOH (60 ml). Organická vrstva se vysuší nad síranem ho* řečnatým a rozpouštědlo se odpaří. Získá se tak titulní sloučenina jako pevná látka (0,2 g, výtěžek: 40 %). ^XH NMR spektrum (CDC1₃, í): 3,69 (m, 2H, CHJ, 3,79 (m, 2H, CHJ, 4,05 (m, 4H, 2CH₂), 6,70 (m, 2H, pyr-H), 7,30 (t, 1H, ArH), 7,40 až 7,60 (m, 2H, ArH a pyr-H), 7,80 (d, 1H, ArH), 8,00 (d, 1H, ArH) a 8,23 (m, 1H, pyr-H) ppm. T.t. 222 až 223,5 °C.

Podobným způsobem, ale nahražením 4-(2-pyridyl)piperazinu jinými aminovými deriváty, se vyrobí následující sloučeniny:

3-{4-(benzyl)piperaz inylkarbonyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol, ^XH NMR spektrum (CDC1₃, 5): 2,72 (m, 4H, 2CH_a), 3,60 (S, 2H, CH₂), 3,92 (m, 4H, 2CHJ, 7,31 (t, 7H, ArH), 7,46 t, 1H, ArH), 7,80 (d, 1H, ArH) a 7,98 (d, 1H, ArH) ppm. T.t. 230,5 až 231,5 °C.

3-{4-methylpiperazinylkarbonyl}-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a Jbenzimidazol, ^XH NMR spektrum (CDC1₃, 5): 2,37 (s, 3H> CH₃), 2,51 (t, 2H, CH_a), 2,60 (t, 2H, CHJ, 3,90 (t, 2H, CH^), 3,96 (t, 2H, CH_a), 7,33 (t, 1H, ArH), 7,73 (t, 1H, ArH), 7,80. (d, 1H, ArH) a 7,98 (d, 1H, ArH) ppm.

Příklad 38

Syntéza 3-(4-butylpiperazinyl)-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu

Směs uhličitanu draselného (700 mg, 5,06 mmolu), butylbromidu (0,43 ml, 0,4 mmolu) a 3-piperazinyl-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu (798 mg, 3,07 mmolu) v tetrahydrofuranu (15 ml) a DMSO (2 ml) se vaří 16 hodin pod zpětným chladičem.

9

99 · · 9 v V v « ·9«

9· 9 9 9

9 9

99

Tento roztok se odpaří dosucha. Zbytek se roztřepe mezi dichlormethan a vodu. Organická vrstva se pětkrát promyje vodou, vysuší se nad síranem sodným a odpaří se. Získá se olej. Tento olej se smíchá s acetonitrilem a vytvořená nerozpustná pevná látka se odfiltruje (595 mg). Tato pevná látka se vyčistí chromatografií. Získá se tak titulní sloučenina, která se překrystaluje z hexanu (5:95) (440 g, 41 %). ^XH NMR spektrum (CDC1₃, 6): 0,95 (t, 3H, CH₃), 1,30 (m, 2H, CH_a), 1,50 (m, 2H, CHJ ,

2,40 (t, 2H, CH_J, 2,7 (m, 4H, 2CHJ, 3,5 (m, 4H, 2CHJ, 7,3 (t, 1H, ArH), 7,4 (t, 1H, ArH), 7,65 (d, 1H, ArH) a 7,8 (d, 1H,

ArH). T.t. 121.až 122,5 °C.

Příklad 39

Syntéza 2-merkapto-5-(terc. butoxykarbonyl)aminobenzimidazolu

A. Směs 2-merkapto-5-nitrobenzimidazolu (10,0 g, 51,23 mmolu) a železných pilin (8,0 g, 143,24 mmolu) v ethanolu (80 ml) a vodě (10 ml) se vaří pod zpětným chladičem. Potom se během asi 12 minut přidá po kapkách koncentrovaná HCI (1,2 ml). Výsledná tmavěhnědá směs se vaří dalších 1,5 hodiny pod zpětným chladičem. Potom se ochladí v ledu. Reakčni směs se zneutralizuje nasyceným roztokem hydrogenuhličitanu sodného na pH 7,0. Směs se zředí ethanolem (50 ml), smíchá se s celitem (0,82 g) na suspenzi a ta se zfiltruje vrstvou celitu. Koláč se promyje ethanolem (3 x 100 ml). Spojený filtrát se zahustí ve vakuu. Získá se tak 9,2 g světle hnědé pevné látky. Krystalizace z horké vody poskytla 2-merkapto-5-aminobenzimidazol (6,74 g, 80 %) jako světlehnědou pevnou látku. ^XH NMR spektrum (DMSO, 6): 4,98 (široký s, 2H), 6,40 až 6,43 (m, 2H, ArH), 6,81 až 6,85 (d, J = 9,0 Hz, 1H, ArH), 12,06 (široký s, 1H) ppm. ^X3C NMR spektrum (DMSO, 6): 165,9 (CS), 144,9, 133,4, 123,6, 109,8,

94,4. IČ spektrum (KBr, cm”^x): 3362, 3295, 3173, 1637, 1622 a 1507.

B. Roztok 2-merkapto-5-aminobenzimidazolu (22,0 g, 133,2 mmolu) a di(terc. butyl)diuhličitanu (30,52 g, 139,86 mmolu)

99« 9

-- v V V V • 9 9 *9 • 9 9 · « 9 9

999 «9 9<« v bezvodém tetrahydrofuranu (200 ml) se míchá 16 hodin za teploty místnosti pod atmosférou dusíku.

THF se odstraní odpařením za sníženého tlaku. Zbytek se překrystaluje z acetonitrilu. Získá se tak titulní sloučenina (28,7 g, 80 %) jako světle žlutá pevná látka. ^XH NMR spektrum (DMSO, $): 1,50 (s, 9H), 7,00 (d, J = 8,6 Hz, 1H, Ar-H), 7,11 (dd, J = 8,6 a 1,8 Hz, 1H, Ar-H), 7,53 (s, 1H, Ar-H), 9,41 (široký s, 1H), 12,41 (široký s, 2H). ¹³C NMR spektrum (ĎMSO, í): 167,9 (CS), 152,9 (C-0), 134,9, 132,5, 127,5, 113,3, 109,3,

99,5, 79,0 (C-0) a 28,2. IČ spektrum (KBr): 3300, 3127, 1724, 1706, 1623 a 1530 cm“¹. T.t. 217,1 až 217,7 °C. Analýza - vypočteno: 54,32 % C, 5,70 % H, 15,84 % N, nalezeno: 54,32 % C, 5,71 % H, 15,85 % N.

Příklad 40

Syntéza 5'-(terč. butoxykarbonyl)amino-2-buťyl^3-oxo-2,3-dihydro-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu a 6'-(terc. butoxykarbonyl)amino-2-butyl-3-oxo-2,3-dihydro-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu

A. K suspenzi 2-raerkapto-5-(terc. butoxykarbonyl)aminůbenzimidazolu (11,46 g, 43,19 mmolu) v o-xylenu (50 ml), předem zahřáté na 100 °C, se injekční stříkačkou přidá butylisokyanát (7,3 ml, 64,79 mmolu). Směs se pak zahřívá 1,5 hodiny na 145 až 150 °C, potom se ochladí na teplotu místnosti a zředí se hexanem (200 ml). Pevná látka se isoluje odsátím filtrací a vysuší se ve vakuu. Získá se tak l-butylkarbonyl-2-merkapto-5-(terc. butoxykarbonyl)amino-benzimidazol (14,19 g, 95 %). ^ΧΗ NMR spektrum (DMSO, 5): 0,94 (t, J = 7,2 Hz, 3H), 1,20 až 1,60 (m, 4H, 2CH₂), 1,51 (s, 9H), 3,37 až 3,43 (m, 2H, CH^N), 7,19 až 7,23 (dd, J = 9,0 a 1,9 Hz, 1H, Ar-H), 7,64 (s, 1H), 7,96 (d, J = 9,0 Hz, 1H, Ar-H), 9,59 (s, 1H), 10,22 (t, J = 5,4 Hz, 1H, NHCH₂). Analýza - vypočteno: 56,0 % c, 6,6 % H, 15,4 % N, nalezeno: 55,8 % C, 5,7 % H, 15,3 % N.

a · · *·*

B. Suspenze l-butylkarbamoyl-2-merkapto-5-(terc. butoxykarbonyl)amino-benzimidazolu (12,90 g, 34,50 mmolu) v chloroformu (50 ml) se ochladí na -5 °C. Najednou se přidá celá dávka triethylaminu (9,9 ml, 70,79 mmolu). Výsledný čirý roztok se míchá 45 minut při 0 °C. Potom se během asi 1,5 hodiny přikape brom (1,82 ml, 35,4 mmolu) v chloroformu (40 ml).

Po dalších 15 minutách míchání při 0 °C se směs nechá ohřát na teplotu místnosti a pak se zředí chloroformem (1,25 1). Organická fáze se promyje roztokem chloridu sodného (2 x 100 ml), vysuší nad síranem sodným, zfiltruje a ve vakuu se zahustí. Zbytek se v methanolu (100 ml) rozmíchá na suspenzi a zfiltruje se. Téměř bílá pevná látka se isoluje a vysuší se ve vakuu. Získají se tak titulní sloučeniny jako směs v poměru přibližně 85:15 (podle ^XH NMR spektra).

Protonová NMR spektra, která byla získána zahřátím vzorků, pomohla k přiřazení maxim v aromatické oblasti odpovídajících těchto dvěma isomerům.

Isomer 1: ^XH NMR spektrum (DMSO, δ): 0,95 (t, J = 7,2 Hz, 3H), 1,36 až 1,43 (q, J = 6,8 Hz, 2H, CH^N), 1,53 (s, 3H), 1,65 až 1,73 (m, 2H, CH₂), 3,73 až 3,78 (t, J = 6,8 Hz, 2H, CH₌N), 7,38 (d, J = 8,7 Hz, 1H, Ar-H), 7,80 (d, J = 8,6 Hz, 1H, Ar-H), 7,98 (s, 1H, Ar-H), 9,53 (s, 1H).

Isomer 2: ^XH NMR spektrum (DMSO, δ): 0,95 (t, J = 7,2 Hz, 3H), 1,36 až 1,43 (q, J = 7,4 Hz, 2H, CH^CHJ, 1,53 (s, 3H) , 1,65 až 1,73 (m, 2H, CH_a), 3,73 až 3,78 (t, J = 6,8 Hz, 2H, CH^N), 7,38 (d, J = 8,7 Hz, 1H, Ar-H), 7,63 (d, J = 8,6 Hz, 1H, Ar-H), 8,34 (s, 1H, Ar-H), 9,60 (s, 1H).

Příklad 41

Syntéza 5'-amino-[3-(2-pyridyl)]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-ajbenzimidazolu a 6*-amino-[3-(2-pyridyl)]-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu

A. K suspenzi produktů z části B příkladu 40 (1,0 g, 2,76

0 0 0

0 0Q0 0 « 0 0

0· ·· ··· • · * 0«

Ο 0 0«« 0 0

0 V 0

00# ·» 0« mmolů) v chloroformu (5,0 ml) se najednou přidá celá dávka 2-kyanopyridinu (0,575 g, 5,52 mmolů). Výsledná směs se vaří 5 hodin pod zpětným chladičem. Potom se míchá 16 hodin za teploty místnosti.

Za sníženého tlaku se odstraní chloroform. Zbytek se rozmíchá s diethyletherem (10 ml) na suspenzi a tato suspenze se zfiltruje. Isoluje se téměř bílá pevná látka, která se vysuší ve vakuu. Získá se tak 0,68 g (67 %) 5’-(terč. butoxykarbonyl)ámino-[3-(2-pyridyl)]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu a 6' - (terč. butoxykarbonyl)amino-[3-(2-pyridyl)]-1,2,4-thiadiazolo [4, 5-a ]benzimidazolu v poměru přibližně 1:1.

^ΧΗ NMR spektrum (CDC1₃, 5): 1,56 (s, 9H), 6,67 (široký s, 1H, NH), 7,23 až 7,32 (m, 1H, py-H), 7,54 až 7,60 (m, 1H,

Ar-H), 7,66 až 7,69 (d, J = 8,7 Hz, 0,5H, Ar-H), 7,79 (d, J = 1,9 Hz, 0,5H, Ar-H), 7,93 až 7,98 (t, J = 8,0 Hz, 1H, py-H), 8,28 až 8,32 (m, 1H, py-H), 8,64 (d, J = 9,0 Hz, 0,5H, Ar-H), 8,86 až 8,89 (dd, J = 4,8 a 0,9 Hz, 0,5H, py-H), 8,98 (široký d, J = 4,8 Hz, 0,5H, py-H) a 9,20 (široký s, 0,5H).

B. Suspenze sloučenin získaná v části A příkladu 41 (1,0 g, 2,72 mmolů) v roztoku HC1 v methanolu (25 ml) se míchá 4,5 hodiny za teploty místnosti. Přidá se dalších 25 ml HC1 v methanolu a těkavé materiály se odstraní ve vakuu. Zbytek se rozmíchá na suspenzi s diethyletherem. Filtrací se získají titulní sloučeniny jako světle žluté hydrochloridové soli (0,99 g, 96,6 %) v přibližně 1:1 směsi isomerů (podle HPLC:,20mM octan amonný/acetonitril, 80/20, kolona C18). IČ spektrum (KBr): 3419, 1611, 1551 a 1527 cm^-1. Analýza - vypočteno: 41,5 % C, 3,2 % H, 18,6 % N, nalezeno: 41,0 % C, 3,5 % H, 18,3 % N.

• 9 9 99 9 9 * * 9999 9 • » 9 9 · 9 9 ·

9 99 «99.999 99 9*

Příklad 42

Syntéza 1,2,4-thiadíazolo[4,5-a]benzímidazol-3-yl-L-leucyl-isoamylamidu

Uhličitan draselný {544 mg, 3,94 mmolu) se přidá k roztoku L-leucyl-isoamylamidu (0,788 g, 3,94 mmolu) a 3-brom-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolů (1,0 g, 3,94 mmolu) v tetrahydrofuranu (15 ml). Směs se míchá 16 hodin za teploty místnosti a potom se vaří dalších 8 hodin pod zpětným chladičem. Rozpouštědlo se odpaří dosucha. Zbytek se roztřepe mezi ethylacetát (125 ml) a vodu (15 ml). Organická fáze se promyje roztokem chloridu sodného (10 ml), vysuší se nad síranem sodným a odpaří se. Získá se pevná látka, která se dále vyčistí chromatografií na koloně (10 % methanolu s chloroformem). Získá se tak 715 mg titulní sloučeniny. NMR spektrum (CDC1₃, 6): 0,92 (d, 6H, 2CH₃), 0,92 až 1,10 (dd, 6H, 2CH₃), 1,40 až 1,52 (m, 2H), 1,54 až 1,78 (m, 2H), 1,80 až 2,00 (m, 2H, CHJ, 3,34 až 3,45 (m, 2H, CH^NH), 4,48 až 4,58 (m, 1H, α-CH od Leu), 6,56 (t, J = 5,6 Hz, 1H, NHCH_a), 6,60 (d, J = 8,3 Hz, 1H, NHCH),

7,15 (t, J = 7,4, 1H, Ar-H), 7,34 (t, 1H, J = 8,2 HZ, Ar-H), 7,64 (d, 1H, J = 8,2 Hz, Ar-H), 7,77 (d, 1H, J = 8,1 Hz, Ar-H). ¹³C NMR spektrum (CDCl_a, ď): 172,5 (CO-CH), 164,4 (C-S), 150,4, 145,0, 127,8, 124,5, 121,3, 119,1, 110,2, 55,4 (CH-CO), 41,7, 38,4, 38,2, 25,8, 24,9, 23,0, 22,4 a 22,1. IČ spektrum (tenký film): 3241 (NH), 1660 (C=O) a 1574 cm“¹. T.t. 105 až 107 °C. Analýza - vypočteno: 61,10 % C, 7,29 % H, 18,75 % N, nalezeno: 61,30 % C, 7,05 % H, 18,43 % N.

Příklad 43

Syntéza {1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol-3-yl}-karbonyl-L-leucyl-isoamylamidu

1,1-Karbonyldiimidazol (1,30 g, 8,03 mmolu) se přidá k suspenzi 3-karboxy-l,2,4-thiadiazolo[4,5-aJbenzimidazolu (1,10 g, 5,02 mmolu) v dimethylformamidu (DMF; 30 ml). Směs se zahříφ«· »·· vá dvě hodiny na 45 °C. Během této doby se směs převede na žlutý roztok. Tento roztok se ochladí na 0 °C, přidá se leucylisoamylamid (1,21 g, 6,02 mmolu) a DMF (5 ml). Výsledná směs se míchá 16 hodin za teploty místnosti. Směs se zředí etherem (400 ml), etherová vrstva se promyje 0,5M HCI (25 ml), vodou (3 x 25 ml) a roztokem chloridu sodného (925 ml). Etherová vrstva se vysuší nad síranem sodným a rozpouštědlo se odpaří. Získá se pevná látka (1,77 g), která se dále vyčistí chromatografií na koloně. Získá se tak 1,33 g žádaného materiálu. *11 NMR spektrum (CDC1₃, á): 0,90 (d, 6H, J = 6,5 Hz, 2CHJ, 1,05 (dd, 6H, 2CH₃), 1,38 až 1,48 (m, 2H), 1,54 až 1,68 (m, 1H), 1,72 až 1,85 (m, 3H), 3,22 až 3,38 (m, 2H, CH^NH), 4,62 až 4,78 (m, 1H,

CHCO), 6,30 (t, 1H, NH), 7,32 (t, J = 7,3 Hz, 1H, Ar-H), 7,45 (t, J = 7,4, 1H, Ar-H), 7,75 (d, 1H, J = 8,0 Hz, Ar-H), 7,93 (d, 1H, J = 8,4 HZ, Ar-H), 8,73 (d, 1H, J = 8,3 Hz, NH). ^X3C NMR spektrum (CDCl_a, δ): 170,8 (COCH), 164,4 (CS), 155,4, 150,5, 144,1, 129,4, 125,8, 122,2, 119,1, 116,3, 52,6 (CHCO), 41,4, 38,3, 38,2, 25,8, 24,9, 22,9, 22,4 a 22,1. IČ spektrum (KBr): 3295 (NH), 1651 (C=0) a 1527 cm~^x. T.t. 164 až 167 °C.

Příklad 44

Syntéza 5-amino-3-methoxy-l,2,4-thiadiazolu

Tento materiál se vyrobí postupem podle J. Goeredelera a spol.: Chem. Ber. 1995, 88, 843. Kyanamid (5,77 g, 13,78 mmolu) se pomalu přidává k roztoku HCI (5,77 g) v methanolu (10Q ml). Výsledná směs se míchá 3 dny za teploty místnosti. Zbytek se odpaří za sníženého tlaku. Získá se tak hydrochlorid methylisomočoviny (15,16 g). K roztoku hydrochloridu methylisomočoviny (12,63 g, 0,114 molu) ve vodě (75 ml) se při 0 ^DC během 30 minut přidá po kapkách roztok chlornanu sodného (0,769M, 149 ml)i Po 1,5 hodiny se roztok nasytí chloridem sodným a extrahuje se etherem (3 x 700 ml). Spojená etherická vrstva se vysuší nad síranem sodným. Odpařením se získá N-chlormethylisomočovina (10,26 g, výtěžek 83 %). K roztoku N-chlorisomočoviny (10,26 g, 94,5 mmolu) v methanolu (200 ml) se přidá KSCN (9,19 g, 94,5 • 4 444 « « Φ 4 ··· · * • 4 Φ 4 ® 0 4 4

44 44444« 44 44 mmolu). Po 16 hodinách se nerozpustný zbytek odfitruje a promyje se methanolem. Spojený filtrát se odpaří. Získá se tak pevná látka, která se vyčistí chromatografií na koloně (gradientově eluce: 5 až 7 % methanolu s chloroformem). Isolovaná pevná látka se překrystaluje z toluenu. Získá se tak titulní sloučenina (3,14 g).

Příklad 45

Syntéza 5-{3-methoxy-l,2,4-thiadiazolylJkarbamoylisoleucyl-isoamylamidu

Roztok 5-amino-3-methoxy-l,2,4-thiadiazolu (1,0 g, 7,67 mmolu) v THF (20 ml) se přikape k roztoku trifosgenu (0,837 g, 2,82 mmolu) a dipropylaminu (1,08 g, 8,35 mmolu) při 15 °C. Výsledný roztok se míchá 1 hodinu za teploty místnosti. Během 15 minut se přidá roztok leucyl-isoamylamidu (1,53 g, 7,62 mmolu) v dichlormethanu (15 ml). Po 2 hodinách se rozpouštědlo za sníženého tlaku odstraní. Zbytek se zředí ethylacetátem (500 ml). Tento materiál se promyje roztokem síranu amonného (10%, ml) a roztokem chloridu sodného (50 ml). Organická vrstva se vysuší nad síranem sodným a odpaří se. Získá se olej, který se vyčistí chromatografií na koloně (1,5 % methanolu s chloro- . formem). Získá se tak titulní sloučenina (469 mg, výtěžek 17 %). ^XH NMR spektrum (CDC1₃, 6): 0,86 (d, 6H, J =6,55 Hz, 2CH₃), 0,93 (dd, 6H, 2CH₃), 1,34 (m, 2H), 1,53 až 1,73 (m, 4H, CH/skúpiny leu, CH₂ isoamylové skupiny), 3,17 až 3,33 (m, 2H, CH^NH), 4,10 (s, 3H, OCH₃), 6,58 (t, 1H, J = 5,4 Hz, NHCH^), 6,70 (d,

1H, J = 8,6 Hz, NHCH), 12,60 (široký s, 1H, NHCO). ¹³C NMR spektrum (CDC1₃, 6): 178,1 (ς-OCHJ, 171,7 (CH-£=O) , 166,0 (C-S) , 153,9 (N-CO-N), 56,6 (CH/>), 52,7 (CH-CO), 41,9, 38,2, 38,0, 25,8, 24,7, 22,8, 22,4, 22,3 a 22,2. IČ spektrum (KBr): 3359 (NH), 1701 (C=0), 1680, 1645 a 1554 cm^-1. T.t. 169 až 172 °C.

Příklad 46

Syntéza 5-{benzyloxykarbonyl-L-fenylalanyl-L-alaninamido) -3-methoxy-l,2,4-thiadiazolu

Při 0 °C se EDCI (300 mg, 1,62 mmolu) přidá k roztoku HOBt (131 mg, 0,97 mmolu) a karbobenzyloxy-L-fenylalanyl-L-alaninu (300 mg, 0,81 mmolu) v DMF (2 ml). Po 25 minutách se přidá 5-amino-3-methoxy-l,2,4-thiadiazol (140 mg, 1,05 mmolu) a roztok se míchá 2 dny za teploty místnosti. Materiál se odpaří dosucha a extrahuje se ethylacetátem. Organická vrstva se vysuší nad síranem sodným a odpaří se. Získá se olej, který se zchromatografuje (10 % methanolu s dichlormethanem). Získá se 90 mg pevného materiálu. Tato pevná látka se dále vyčistí chromatografií na silné vrstvě silikagelu (5 % methanolu s dichlormethanem). Získá se tak 30 mg titulní sloučeniny. ^XH NMR spektrum (MeOD, δ): 1,42 (d, 3H,-CH_a), 2,80 až 2,95 (dd, 1H, CH^ fenylové skupiny), 3,08 až 3,18 (dd, 1H, CH₌ fenylové skupiny), 3,99 (s,

3H, CH₃O), 4,45 (dd, 1H, α-CH fenylové skupiny), 4,58 (q, 1H, -CH skupiny ala), 5,05 (s, 2H, OCH₂), 7,10 až 7,40 (m, 10H, Ar-H). ^X3C NMR spektrum (MeOD, δ): 177,3 (COCHJ, 174,4 (CO), 174,2 (CO), 169,5 (CS), 158,3 (COJ, 138,2, 138,1, 130,4,

129,4, 128,9, 128,8, 128,7, 127,8, 127,7, 67,7 (0CHJ, 57,6 (CHCH^), 57,1 (CH₃O), 39,0 (CH^CH), 17,2 (CH₃CH).

Příklad 47

Syntéza N-[3-(4-methyl-piperazin-yl)-(1,2,4]thiadiazol-5-yl]-N-fenyl-benzamidinu

5-Kyanaimino-4,5-dihydro-3,4-difenyl-1,2,4-difenyl-1,2,4-thiadiazol se vyrobí postupem podle H. Sonnenscheina a spol.: Liebigs Ann. Chem. 1992, 287 až 289. 1-Methylpiperazin (0,152 ml, 1,375 mmolu) se přidá k roztoku 5-kyanaimino-4,5-dihydro-3,4-difenyl-1,2,4-thiadiazolu (153 mg, 0,55 mmolu) v dioxanu (3 ml). Směs se míchá za teploty místnosti 3 dny. TLC (35 % ethylacetátu s hexanem) ukazuje, že reakce je ukončena. Vytvo80

9 9*9* « 9 9 99 9 9 β 9 9 9 9 999

99 *99 999 99 99 řená bílá pevná látka se odfiltruje a potom se překrystaluje ze směsi dichlormetahnu s hexanem v poměru 1:9. Získá se tak 97 mg titulní sloučeniny, která se dále vyčistí chromatografií na koloně (10 % methanolu s dichlormethanem). ^XH NMR spektrum (CDC1₃, d): 2,3 (s, 3H, OMe), 2,4 (m, 4H, 2CH₂), 3,5 (m, 4H,

2CH₂), 7,15 až 7,25 (m, 10H, Ar-H), 8,51 (s, 1H, NH). T.t.

152,5 až 152,7 °C.

Příklad 48

Stabilita 7-methoxy-3-[ (4-methoxy-3,5-dimethyl-2-pyridyl)oxomethyl]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu v kyselém prostředí y

Pro sledování stability titulní sloučeniny v kyselém prostředí se tato sloučenina rozpustí v minimálním množství methanolu. Výsledný roztok se přidá k šestimolárnímu roztoku kyseliny chlorovodíkové. O této sloučenině bylo zjištěno, že je velmi stabilní v kyselině. Po 48 hodinách míchání za teploty místnosti byla úplně regenrována. Naproti tomu omeprazol za stejných podmínek podlehl úplnému rozkladu během několika minut. 1,2,4-Thiadiazolové deriváty jako přímé činidlo zachycující thiol jsou lepší než omeprazol v kyselém prostředí, protože jsou v kyselině stálé.

Příklad 49

Reakce 3-((4-methoxy-3,5-dimethyl-2-pyridyl)oxomethyl]-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu s 3-merkaptopropionovou kyselinou

K suspenzi 250 mg 3-[(4-methoxy-3,5-dimethyl-2-pyridyl)oxomethyl]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-aJbenzimidazolu ve 125 ml methanolu a 38 ml O,1M kyseliny chlorovodíkové se přidá 161 μΐ 3-merkaptopropionové kyseliny. Po úplné degradaci výchozího materiálu se směs zneutralizuje na pH 6 vodným hydrogenuhličitanem sodným a extrahuje se ethylacetátem. Ethylacetát se vy81

V «··· · · · *·· · » i·· β a a a · a* aa «· a · · a aa a· suší nad bezvodým síranem hořečnatým a odpaří se. Surový materiál se vyčistí chromatografií. Získá se tak 93 mg 2-imino-2-(2-merkapto-l-benzimidazolyl)-1-(4-methoxy-3,5-dimethyl-2-pyridyl)ethanonu, 65 mg 2-merkaptobenzimidazolu a 61 mg methylesteru 2-(4-methoxy-3,5-dimethyl-2-pyridyl)-2-oxooctové kyseliny. 2-Imino-2-(2-mérkapto-l-benzimidazolyl)-l-(4-methoxy-3,5-dimethyl-2-pyridylJethanon: ¹H NMR spektrum (CDCl3, d): 10,55 (široký s, 1H, NH nebo SH), 10,35 (široký s, 1H, NH nebo SH), 8,10 (d, 1H, J = 7 Hz, ArH), 7,80 (s, 1H, H6 pyridylové skupiny), 7,35 až 7,20 (m, 2H, 2 x ArH), 7,10 (d, 1H, J = 7,9 Hz, ArH), 3,75 (s, 3H, OCHJ, 2,60 (s, 3H, ArCHa), 2,15 (s, 3H, ArCH3) ppm. IČ spektrum (KBr): 3262, 1691, 1635, 1502, 1458, 1396, 1328, 1272, 1247, 1004 a 746 cm^-1. Hmotnostní spektrum (elektrosprej, m/z): 341 (MH⁺), 191 (MH* - 2-merkaptobenzimidazol). 2-Merkaptobenzimidazol: bylo zjištěno, že tento materiál je identický s autentickým vzorkem získaným od Aldrich Chemical Co. (podle ³H NMR spektra, podle IČ spektra a podle TLC). Methylester 2-(4-methoxy-3,5-dimethyl-2-pyridyl)-2-oxooctové kyseliny: ^XH NMR spektrum (CDC13, d): 8,45 (s, 1H, Ar-H), 4,1 (s, 3H, OCH₃), 3,85 (s, 3H, OCH.J, 2,65 (s, 3H, ArCHj, 2,4 (s, 3H, ArCHJ ppm. IČ spektrum (KBr): 1747, 1703, 1468, 1394, 1310, 1242, 1206, 1120, 1004 a 740 cm“¹. Hmotnostní spektrum (m/z):

224 (Μ* + H), 164 (M+ - COOMe), 136 (M* - COOMe - CO).

Příklad 50

Reakce 3-(dímethylamino)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu s fenethylmerkaptanem

K roztoku 23 mg 3-(dímethylamino)-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu v 10 ml methanolu se přidá 360 μΐ fenethylmerkaptanu. Po jedné minutě je reakce ukončena. Rozpouštědlo se odpaří á surovýprodukt se vyčistí chromátografií. Získá se 15 mg N¹,N¹-dimethyl-2-merkapto-l-benzimidazolylamidinu: ^ΧΗ NMR spektrum (DMSO-d , d): 7,3 až 7,0 (m, 4H, 4 x ArH), 3,35 (široký s, 2H, NH, SH), 2,88 (s, 6H, 2 x NCHJ ppm. IČ spektrum (KBr): 3210, 1641, 1475, 1452, 1407 a 1319 cm^-1.

• φ φφφφ φ Φ Ο «ΦΦΦ Φ φ φφφ φφ φφφ φφ φφ

Hmotnostní spektrum (m/z): 220 (Μ*), 150 (Μ* - Me₂NC=NH).

Příklad 51

Reakce 3-brom-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu s fenethylmerkaptanem

K suspenzi 500 mg 3-brom-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu v 50 ml methanolu se přidá 790 μΐ fenethylmerkaptanu. Pevná látka se okamžitě rozpustí. Po ukončení reakce se rozpouštědlo odpaří a zbytek se vyčistí chromátografií. Získá se tak 296 mg 2-merkapto-l-benzimidazolkarbonitrilu. ^XH NMR spektrum (DMS0-d_e, δ): 12,85 (široký s, 1H, SH), 7,5 až 7,2 (m, 4H, 4 x ArH) ppm. IČ spektrum (KBr): 2259, 1509, 1459, 1303, 1189 a 752 cm'¹. Hmotnostní spektrum (m/z): 175 (Μ*), 150 (M* - CN).

Příklad 52

Reakce 3-methoxy-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu s fenethylmerkaptanem

K roztoku 23 mg 3-methoxy-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu v 10 ml methanolu se přidá 376 μΐ fenethylmerkaptanu. Po 1 minutě je reakce ukončena. Jako hlavní produkt této reakce byl identifikován methyl-2-merkapto-l-benzimidazolkarboximidát. ^XH NMR spektrum (DMSO-d₆, δ): 13,45 (široký s, 1H, SH nebo OH), 9,8 (s, 1H, NH nebo SH), 7,7 (d, 1H, J = 8 Hz, ArH), 7,35 až 7,2 (m, 3H, 3 x ArH), 3,95 (s, 3H, OCH^) ppm. IČ spektrum (KBr): 3437, 3095, 1679, 1450, 1440, 1376, 1193 a 735 cm'¹. Hmotnostní spektrum (m/z): 207 (M’*'), 150 (M* - MeOC=NH).

Příklad 53

Reakce 3-(oxofenylmethyl)-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu s fenethylmerkaptanem

K suspenzi 26 mg 3-(oxofenylmethyl)-l,2,4-thiadiazolo83

99

9 9

9 [4,5-aJbenzimidazolu v 10 ml methanolu se přidá 31 μΐ fenethylmerkaptanu. Srovnáním 2-merkaptobenzimidazolu s autentickým vzorkem získaným od Aldrich Chemical Co. bylo zjištěno, že substrát podléhá úplné konverzi na 2-raerkaptobenzimidazol.

Příklad 54

Reakce 3-[hydroxy(4-methoxy-3,5-dimethy1-2-pyridy1)methyl]-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu s fenethylmerkaptanem

K suspenzi 25 mg 3-[hydroxy(4-methoxy-3,5-dimethyl-2-pyridylJmethyl]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu v 10 ml methanolu se přidá 250 μΐ fenethylmerkaptanu. Srovnáním s autentickým vzorkem 2-merkaptobenzimidazolu získaným od Aldrich Chemical Co. bylo zjištěno, že substrát podléhá úplné konverzi na 2-merkaptobenzimidazol.

Příklad 55

Reakce 3-[(4-methylfenyl)sulfonyl]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu s fenethylmerkaptanem

K suspenzi 31 mg 3-[(4-methylfenyl)sulfonyl]-l,2,4-thiadiazolof4,5-a]benzimidazolu v 10 ml methanolu Se přidá 313 μΐ fenethylmerkaptanu. Srovnáním s autentickým vzorkem 2-merkaptobenzimidazolu získaného od Aldrich Chemical Co. bylo zjištěno, že substrát podléhá úplné konvrezi na 2-merkaptobenzimidazol.

Reakce 56

Reakce 5-amino-3-methoxy-l,2,4-thiadiazolu s fenethylmerkaptanem

K roztoku 250 mg 5ramino-3-methoxy-l,2,4-thiadiazolu v 10 ml methanolu se přidá 1,3 ml fenethylmerkaptanu. Po ukončení reakce se rozpouštědlo odpaří. Surový materiál se vyčistí chro84 · 9 9 9 9 matografií. Získá se tak 236 mg 3-karbamoylisomočoviny. Struktura této sloučeniny byla potvrzena rentgenovou analýzou. ^XH NMR spektrum (CDC1₃, δ): 10 (široký s, 1H, NH) , 6,55 (široký d, 2H, NH₌), 5,55 (široký s, 1H, NH), 3,75 (s, 3H, OCH_a) ppm (v roztoku může tato sloučenina existovat v tautomerní formě 1-thiokarbamoylisomočoviny, takže v NMR spektru poskytuje 1 NH₂a 2 NH). IČ spektrum (KBr): 3420, 3282, 3266, 3169, 1626, 1601, 1519, 1465, 1411, 1380 a 1098 cnT¹. Hmotnostní spektrum (m/z): 133 (řC), 117 (M⁺ - NK), 100 (M^4- - SH).

Příklad 57

Reakce 3-[(4-methoxy-3,5-dimethyl-2-pyridyl)oxomethyl]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu s fenethylmerkaptanem

Fenethylmerkaptan (120 μΐ, 0,90 mmolu) Se přidá k suspenzi 3- [ (4-4-methoxy-3,5-dimethyl-2-pyridyl)oxomethyl ]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-ajbenzimidazolu (300 mg, 0,887 mmolu) v methanolu (150 ml) a 0,lM kyselině chlorovodíkové (38 ml). Po 51 hodinách míchání směsi za teploty místnosti se směs zneutralizuje vodným hydrogenuhličitaném sodným na pH 6 a extrahuje se ethyletherem. Etherová vrstva se vysuší nad síranem sodným a odpaří se. Surový materiál se vyčistí chromatografií (eluční gradient: 10 % ethylacetátu s hexanem až 30 % ethylacetátu s hexanem). získá se tak 110 mg difenethyldisulfidu (výtěžek 92 % z fenethylmerkaptanu), 63 mg methylesteru 2-oxo-2-(4-methoxy-3,5-dimethyl-2-pyridyl)octové kyseliny (výtěžek 37,6 % ze spotřebovaného titulního 1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzímidazolu), 44 mg 3—[(4— -methoxy-3,5-dimethyl-2-pyridyl)oxomethyl]-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu (14,6 % regenerovaného výchozího materiálu) a 2-merkaptobenzimidazol (46 mg, výtěžek 40 % z titulního 1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu).

Methylester 2-oxo-2-(4-methoxy-3,5-dimethyl-2-pyridyl)octové kyseliny: ^XH NMR spektrum (CDCl₃, δ): 8,45 (s, 1H, ArH), 4,1 (s, 3H, OCH₃), 3,85 (s, 3H, OCH₃), 2,65 (s, 3H, ArCH₃), 2,4 (s, 3H, ArCHJ ppm. IČ spektrum (KBr): 1747, 1703, 1468, 1394, 1310, «I»» · · * 9 *9

9 999 9 9 · 9 999 β Ο «99 *9 9 9 9 «9 999 99« 9« 99

1242, 1206, 1120, 1004 a 740 cm ^χ. Hmotnostní spektrum (m/z); 224 (M* + HO), 164 (M* - COOMe), 136 (M* - COOMe - CO).

2-Merkaptobenzimidazol; bylo zjištěno, že tento materiál je identický s autentickým vzorkem získaným od Aldrich Chemical Co. (podle ^XH NMR, IČ a TLC).

Difenethyldisulfid: ^XH NMR spektrum (CDC13, 6): 3,03 (m, 8H, 2CH2CH2), 7,27 (m, 6H, ArH), 7,30 (m, 4H, ArH) ppm. ¹³C NMR Spektrum (CDC13> δ): 35,79, 40,27, 126,46, 128,57, 128,67 a 140,08.

Příklad 58

Reakce 3-(4-methyl-piperazinyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu s thiofenolem

Roztok dihydrochloridu 3-(4-methylpiperazinyl)-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu (1,494 g, 4,31 mmolu) a thiofenolu (1,43 ml, 12,94 mmolu) v methanolu (400 ml) a IN HCI (120 ml) se míchá 3,5 dne za teploty místnosti. Materiál se odpaří. Získá se pevný zbytek, který se roztřepe mezi ether (3 x 100 ml) a vodu (20 ml). Etherová vrstva se vysuší nad síranem sodným a rozpouštědlo se odpaří. Získá se 753 mg difenylsulfidu (výtěžek 53,3 %). Vodná vrstva se zneutralizuje přidáváním 2N NaOH při o °C po kapkách a potom se extrahuje dichlormethanem (3 x 100 ml). Dichlormethanová vrstva se vysuší nad síranem sodným a odpaří se. Získá se tak l-[imino-(5-methyl-piperazin-l-yl)-methyl-lH-benzimidazol-2-thiol jako pevná látka (1,13 g, výtěžek 95,1 %). ^XH NMR spektrum (DMSO-d^,.S)í 2,19 (s, 3H, N-Me), 2,33 (široký s, 4H, 2CH2CH2-), 3,24 (široký s, 4H, 2CH2CH2-)r 7,14 až 7,23 (m, 4H, ArH). ¹³C NMR spektrum (DMSO-de, á): 44,81, 45,11, 53,59, 109,52, 110,42, 123,09, 123,89,

131,47, 131,57, 149,34 (C=NH), 166,89 (CSH).

t » · * • e ·«· • *

6 99 • 9 99 99

Příklad 59

Reakce 3-benzoyl-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu s thiofenolem

Roztok thiofenolu (1,08 ml, 10,47 mmolu), 3-benzoyl-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu (975 mg, 3,49 mmolu) v methanolu (400 ml) a 1N roztok HC1 (120 ml) se míchá 16 hodin za teploty místnosti. Roztok se odpaří za sníženého tlaku, aby se odstranil methanol. Vodná směs se pevným hydrogenuhličitanem sodným zneutralizuje na pH 7,0 a extrahuje se dichlormethanem. Organická vrstva se vysuší nad síranem sodným. Odpařením se získá pevná látka. Tento materiál se vyčistí chromatografií na koloně. Získají se tak následující sloučeniny:

Difenyldisulfid (700 mg pevné látky, R^ = 0,69, 10 % ethylacetátu s hexanem), který byl podle NMR identický a difenylsulfidem od Aldrich Chemicals. ^XH NMR spektrum (CDCl^, δ): 7,3 až 7,35 (m, 2H, ArH), 7,35 až 7,45 (m, 4H, ArH), 7,63 až 7,68 (m, 4H, ArH) ppm. ¹³C NMR spektrum (CDCl_a, 5): 127,326, 127,703, 129,241 a 137,219.

2-Merkaptobenzimidazol (180 mg, výtěžek 34,3 %, R^ = 0,46, 20 % ethylacetátu s hexanem), který byl identický (podle NMR spektra) s 2-merkaptoběnzimidazolem od Aldrich Chemical.

Methylester benzoylmravenčí kyseliny (120 mg, výtěžek 21 %, = 0,57, 20 % ethylacetátu s hexanem), který byl podle NMR spektra identický s methylesterem benzoylmravenčí kyseliny od Aldrich Chemical. ¹³C NMR spektrum (CDCl^, δ): 52,67, 128,86, 130,03, 132,44, 134,89, 164,01 (C=0), 185,98 (C=O). IČ spektrum: 1740 a 1687 cm“¹.

9

9 · · * * 9999 * «

9

9·

9 • I 9

99

Příklad 60

Reakce l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolového derivátu s 2-merkaptoethanolem. Stanovení hodnot t ^Γ X/2

Vypočtené množství l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolového derivátu (konečná koncentrace roztoku 5.10³M) a fenolu (118 mg, konečná koncentrace roztoku 5.10^_3M) se rozpustí v methanolu (250 ml) v odměrné baňce. 100 ml tohoto roztoku se přenese do čisté odměrné baňky a výsledný roztok se míchá za teploty místnosti. Během 60 vteřin se přidá 100 μΐ 2-merkaptoethanolu špičkou injekční stříkačky vloženou do roztoku (konečná

J koncentrace roztoku l,15.10~²M). Průběh reakce se sleduje HPLC (Hewlett Packard Model 1100) s PE express 3,3cm kolonou C18 a UF detektorem nastaveným na 254 nm. Kolona se eluuje mobilní fází 70 % 50mM octanu amonného a 30 % acetonitrilu.

Procento ukončení reakce bylo počítáno následujícím způsobem:

V čase 0 zůstává nezreagováno 100 % výchozího materiálu.

V čase t procento nezreagovaného výchozího materiálu = [h /h v čase t]/[h /h v čase 0].

100 %. Procento nezreagovaného výchozího materiálu bylo vyneseno proti stupnici času. Hodnota t je časový bod odpovídájící 50 % nezreagovaného výchozího materiálu.

• 0 0

II 0

0 0 0 * a 9 ·

0 00 «0 0 0 0

0 0

Reakce tricyklických 1,2,4-thiadiazolů s merkaptoethanolem při pH 7,0

Y

skupina Y	^ťx/= při pH = 7,0
MeO	0,31 h
Me N 2	1,5 h
morfolinová	2,4 h
4-methylpiperaz inylová	6,7 h
fenylová	45 h
methylová	59 h
2-pyridylová	134 h
acetylová	110 h
morfolinomethylová	98 h
dimethylaminoethylová	64 h

Příklad 61

Účinek sloučenin obecného vzorce I na sekreci žaludeční kyseliny u krys

Upevnění, dospělí (140 až 240 g) krysí samci Sprague-Dawley byli drženi 24 hodin bez potravy, ale s vodou. Potom jim byl orálně žaludeční sondou podán celkový objem 1 až 1,5 ml sloučeniny obecného vzorce I (300 pmmolů/kg) v různých dnech.. Po dvou hodinách byly krysy anestetizovány kombinací pentobarbitalu a thíopentalu, břicho bylo otevřeno, vrátník byl podvázán a byly zavedeny tracheální, žaludeční a periferní venózní kanyly. Žaludky byly promývány 10 ml 0,9% roztoku chloridu sodného každých 10 minut po dobu 30 minut. Kapaliny vymyté ze žaludku byly shromažďovány v nádržkách, aby se stanovila základní sekrece

Ť • 9 9 * • 9 999 • * 9 ·· 99

9

9 99 9

9

0

9 9 »9 99

9α 9 kyseliny. Obsah kyseliny byl stanoven u každého žaludečního vymytého vzorku zpětnou titrací pomocí 0,02M NaOH na pH 7,0. Potom bylo do žaludků zavedeno 5 ml 8% peptonového jídla (pH 5,5), smícháno a odebíráno po 10 minutách po dobu 2 hodin. U každého žaludečního vymytého vzorku obsahujícího peptonové jídlo byl obsah kyseliny stanoven zpětnou titrací pomocí 0,02M NaOH na pH 5,5.

U kontrolního ředidla (n = 6) byl po 1 hodině obsah kyseliny stimulovaný 8% peptonem zaznamenán jako 160 mmolů/30 minut, zatímco u krys, kterým byla podána dávka se 7-methoxy-3-[(4-methoxy-3,5-dimethyl-2-pyridyl)oxomethyl]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolem, byla pozorována hladina obsahu kyseliny 20 μπαηο1ύ/30 minut po 1 hodině. 7-Methoxy-3-[(4-methoxy-3,5-dimethyl-2-pyridyl)oxomethyl]-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol prokázal významnou (p < 0,05) inhibici sekrece kyseliny stimulované jídlem při dávce 300 pmolů/kg.

Příklad 62

Účinek sloučenin obecného vzorce I na sekrece žaludeční kyseliny u krys (studie závislosti na dávce)

Upevnění, dospělí (140 až 240 g) krysí samci Sprague-Dawley byli drženi 24 hodin bez potravy, ale s vodou. Potom jim byl orálně žaludeční sondou podán celkový objem 1 až 1,5 ml čtyř různých dávek (0,3, 3, 30 a 300 pmolů/kg) každé sloučeniny v různých dnech. Po dvou hodinách byly krysy anestetizovány kombinací pentobarbitalu a thiopentalu, břicho bylo otevřeno, vrátník byl podvázán a byly zavedeny tracheální, žaludeční a periferní venózní kanyly. Žaludky byly promývány 10 ml 0,9% roztoku chloridu sodného každých 10 minut po dobu 30 minut. Kapaliny vymyté ze žaludku byly shromažďovány v nádržkách. Obsah kyseliny byl stanoven u každého žaludečního vymytého vzorku zpětnou titrací pomocí 0,02M NaOH na pH 7,0. Potom bylo do žaludků zavedeno 5 ml 8% peptonového jídla (pH 5,5), smícháno a odebíráno každých 10 minut po dobu 2 hodin. Obsah kyseliny byl

9 ww »» » V « » 0 0 t 9 · 000» » • · · Φ ·

000 »00 00 00 »

»· stanoven u každého žaludečního vymytého vzorku obsahujícího peptonové jídlo zpětnou titrací pomocí 0,02M NaOH na pH 7,0. Po měření základního obsahu kyseliny po dobu alespoň 30 minut byl pak během dvou hodin intravenózní infuze histaminu (5 mg/kg) měřen obsah kyseliny.

Obrázek 3 ukazuje obsah žaludeční kyseliny (mmoly/min) po podání ředidla a po podání 4 dávek 7-methoxy~3-[(4-methoxy-3,5-dimethyl-2-pyridyl)oxomethyl]-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu (0,3,3, 30 a 300 mmolů/kg) u anestetizovaných krys.

7-Methoxy-3-[(4-methoxy-3,5-dimethyl-2-pyridyl)oxomethyl]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol v dávkách 3, 30 a 300 gmolů/kg prokázal významnou (p < 0,05) inhibici sekrece kyseliny stimulované histaminem.

Příklad 63

In vitro inhibice sekrece žaludeční kyseliny dihydrochloridem 3-(4-methyl-l-piperazinyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolu

Sekrece kyseliny byla měřena nepřímo akumulací slabě bazického ¹⁴C-aminopyrinu v isolovaných žaludečních žlázách myší. Tento test se provádí v polypropylenových Eppendorfových zkumavkách, které obsahují 0,5 ml resuspéndovaných myších žaludečních žláz. Zkumavky dále obsahují testované léčivo, sekretagogy kyselin (např. histamin, dibutyryl-cyklický AMP (cAMP), karbachol) a ¹⁴C-aminopyrin. Zkumavky byly inkubovány 60 minut při 37 °C a neustále rotovaly. Reakce byla zastavena odstřeďováním suspenze žláz po dobu 5 minut při 1500 x g. Supernatant byl odpipetován. Zůstala peleta obsahující neporušené žaludeční žlázy. Peleta se intenzivně promývá přes noc v 1 ml Protosolu (Amersham). Po neutralizaci kyselinou octovou a přidání scintilační kapaliny se beta-počítačem (Beckman) spočte radioaktivita. Množství radioaktivity zachycené v peletě přímo odpovídá množství kyseliny,- která byla sekretována. Každý pokusný bod ·© · © • · » · • © 9 o ®β 9 · 9

9 9 • 9 99 byl dělán třikrát. V každém pokusu byla vyhodnocena energeticky nezávislá spotřeba 0,lmM dinitrofenolem a bazální sekrece kyseliny v nepřítomnosti činidla stimulujícího sekreci kyseliny.

Tyto hodnoty byla pak odečteny od odpovídajících výsledků, aby se vypočetla základní (bazální) sekrece kyselin nebo sekrece kyselin stimulovaná sekretagogy kyselin.

Myší žlázy odpovídají rozmanitým konvenčním sekretagogům a post-receptorovým mediátorům, ale ne gastrinu. Maximální stimulace sekrece kyseliny se dosáhne lmM CAMP, 0,lmM histaminem, O,lmM IBMX, ΙΟμΜ karbacholem, ΙΟμΜ forskolinem, ΙΟμΜ ionoforem vápníku A23187 a ΙμΜ thapsigarinem. Každý pokus byl několikrát opakován a všechny výsledky jsou vyjádřeny jako % maximální stimulace. Pro účely srovnání relativní aktivity sloučenin obsahuje každý pokus positivní kontroly používající omeprazol pro post-receptor/cAMP zprostředkované odpovědi a ranitidin, který inhibuje sekreci kyseliny vyvolanou histaminem.

Dihydrochlorid 3-(4-methyl-l-piperazinyl)-1,2,4-thiadiazolo [4, 5-a] benzimidazolu při 100 μΚ úplně inhibuje sekreci kyseliny stimulovanou cAMP a histaminem. Pomocí shora uvedeného způsobu bylo zjištěno, že hodnota ED této sloučeniny je 50 μΜ.

Příklad 64

Inhibice kathepsinu B, kathepsinu L a papainu 1,2,4-thiadiazoly a i,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazolovými deriváty; enzymové analýzy a kinetická měření

Podmínky pro shora uvedené pokusy lze nalézt v následujících odkazech: Menard R. a spol.: Biochemistry 1990, 29, 6706 až 6713, Fox a spol.: Biochemistry 1992, 31, 12571 až 12576 a Cannoa E. a spol.: Biochemistry 1996, 35, 8149 až 8157. Typický pokus sestával z takové vybrané koncentrace inhibitoru, aby se maximální inhibice dosáhla za méně než dvě hodiny, sledování úplné křivky průběhu (tj. fluorescence proti času) a analýzy dat. Analýza poskytla dva parametry: % inhibice, jakmile byl φφ, φφφ · φ *·♦» φ, φ · ♦ φ φφ φφ dosažen stabilní stav, a rychlostní konstantu, která představuje rychlost, kterou se tento stabilní stav dosáhne. Enzymová aktivita se typicky snižuje s časem, dokud se nedosáhne maximální hladina inhibice (tj. stabilní stav), kdy enzymová aktivita zůstává konstantní. Jelikož ve stabilním stavu by ještě bylo možné detegovat významné hodnoty aktivity (tj. inhibice není kompletní), byla data upravena podle rovnice (1), která se normálně používá pro pomalu se vázající reversibilní inhibitory:

(v_± - νθ).[1 - e^obs^] [P] - v_o.t + - (1) k

oba % inhibice = (1 - ν_±/νθ).100 (2)

V této rovnici [P] znamená koncentraci produktu (získanou ze zjištěné florescence), k^_fas znamená rychlostní konstantu prvního řádu pro dosažení stabilní stavu, v° znamená počáteční rychlost, která odpovídá rychlosti v nepřítomnosti inhibitoru, a v znamená rychlost inhibovaného enzymu ve stabilním stavu. % inhibice bylo získáno použitím rovnice (2), kde rychlost změřená v nepřítomnosti inhibitoru byla použita jako v . Příklad jednoduchého mechanismu tohoto procesu je uveden níže:

k on

E + I -El ¹“

Pro tento mechanismus by hodnota k_ofas stanovená experimentálně odpovídala k = k on [inh] + k_o„

Hodnota k se mění s koncentrací inhibitoru. Hodnota k je nba of£ ^J často mnohem menší než k [inh] a k /[inh] lze použít jako on přibližnou k . Tento přístup je použit v této studii. Výsledky on jsou uvedeny níže:

ι »* » » w W · ··» • · · »· ΦΦ »·· ··· • ·· * * * • Φ Φ ·· ··

3- [4-methylpiperazinyl]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol: kathepsin L: 98% inhibice při 200 μΜ [inhibitor]; k_Qbe/[inh] =

M^-Xs^-X, kathepsin B: 68% inhibice při 200 μΜ [inhibitor]; k_obs/[inh] = 19 M^_xs^_x, papain: 99% inhibice při 200 μΜ [inhibitor]; k_obs/[inh] = 28 M^_xs“^x.

sodná sůl 1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol-3-yl-karboxylové kyseliny:

kathepsin L: 98% inhibice při 50 μΜ [inhibitor]; k_obe/[inh] = 184 M“^xs^-x, kathepsin B: 85% inhibice při 200 μΜ [inhibitor]; k_obe/[inh] = 34 M^-Xs^-X, papain: 99,6% inhibice při 200 μΜ [inhibitor]; k_otoe/[inh] = 131 M^-Xs”^x.

3-[2-pyridylkarbonyl]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol: kathepsin L: 99% inhibice při 200 μΜ [inhibitor]; k_obe/[inh] =

M~^xs“^x, kathepsin B: 58% inhibice při 200 μΜ [inhibitor]; k /[inh] = 15 M^-Xs^-X, papain: 79% inhibice při 1 μΜ [inhibitor]; k_obQ/[inh] = 2479 M^-xs^_x.

3-[N-morfolinomethyl]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol: kathepsin L: 80% inhibice při 200 μΜ [inhibitor]; k_oba/[inh] =

M^-xs”^x, kathepsin B: 60% inhibice při 200 μΜ [inhibitor]; k_ofas/[inh] =

M^-xs~^x, papain: 92% inhibice při 200 μΜ [inhibitor]; k_Qbs/[inh] = 7 M^-Xs^-X.

· · • ··· » A »· ·· ··· ··· » w * · » ♦ » · » ♦ ·

1« 94 methylester 1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol-3-yl-L-prolinu:

kathepsin L: 99% inhibice při 10 μΜ [inhibitor]; k /[inh] = 1050 m^_xs”^x, kathepsin B: 88% inhibice při 10 μΜ [inhibitor]; k /[inh] = obs^

626 papain: 97% inhibice při 0,26 μΜ [inhibitor]; k /[inh] = obď

356 M“^xs~^x.

3-[2-(N-morfolino)ethoxy]-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol: kathepsin L: 99% inhibice při 25 μΜ [inhibitor]; k /[inh] =

356 M^-1s-¹, kathepsin B: 91% inhibice při 50 μΜ [inhibitor]; k /[inh] = 107 M~^xs“^x, papain: 99,6% inhibice při 0,66 μΜ [inhibitor]; k /[inh] = 5560 M^-:Ls^-1.

[1,2,4-thiadiazolo [ 4,5-a ] benzimidazol-3-yl) -karbonyl-L-leuc.yl-isoamylamid:

kathepsin L: 93% inhibice při 5 μΜ [inhibitor]; k_e /[inh] = 307 M“^xs^_x, papain: 95% inhibice při 5 μΜ [inhibitor]; k_oba/[inh] = 500 M^-Xs^-X.

5-{3-methoxy-1,2,4-thiadiazolylJkarbamoyl-isoleucyl-isoamylamid:

kathepsin L: 99% inhibice při 5 μΜ [inhibitor]; k /[inh] = obs'

3482 M^_xs^_x, kathepsin B: 56% inhibice při 5 μΜ [inhibitor]; k /[inh] = ohm

1062 M~^xs~^x, papain: 97% inhibice při 1 μΜ [inhibitor]; k /[inh] = 3896 M^xs“^x.

, ( I > - ' ’ ” * · *·· * · ······· se s » · » · s s* se ses ses SS se

Příklad 65

Stanovení krystalové struktury komplexu inhibitoru enzymu 5-{3-methoxy-l,2,4-thiadiazolylJkarbamoyl-isoleucyl-isoamylamidu (T11AA) s papainem a aktinidinem: komplex TllAA/papain a komplex TllAA/aktinidin

Vyčištěný papain byl získán komerčně. Vyčištěný aktinidin byl získán vodnou extrakcí homogenizovaného ovoce kiwi a následující frakcionací síranem amonným a chromatografií na ionexu DEAE. Reakce aktividin/ΤΙΙΑΑ a papain/ΤΙΙΑΑ probíhaly podle stejného postupu. Merkaptoproteiny byly isolovány afinitní chromátografií na rtuťové agarose aktivované β-merkaptoethanolem. Proteiny byly eluovány jako deriváty vázané na rtuť. Proteiny vázané na rtuť (v koncentraci 0,1 % (hmotn. k obj.}) byly inkubovány s osminásobným molárním nadbytkem T11AA a EDTA při pH 7,5. Papain/TllAA byl znovu rozpuštěn na koncentraci 2,5 % (hmotn. k obj.) v 67% směsi methanolu s ethanolem (2:1), 76mM NaCl a lmM A100-73.

Krystaly papain/THAA byly nechány růst způsobem plynné difúze mezi kapkami (kapka na podložce), část papain/ΤΙΙΑΑ byla inkubována nad zásobníkem obsahujícím 67% směs (2:1) methanol/ /ethanol a O,1M ethanolaminový pufr, pH 9,3, při 23 °C. Velké jednotlivé krystaly vyrostly během 4 až 6 týdnů.

Aktinidin/TllAA byl opět rozpuštěn na 0,5% (hmotn. k obj.) koncentraci ve 20mM MES pufru, pH 6,0, a 0,5mM T11AA. Krystaly aktinidin/THAA byly nechány růst způsobem plynné difúze mezi kapkami (technika visícího zárodku). Nad zásobníkem při 4 °C byla inkubována směs (1:1) aktividin/THAA a roztoku zásobníku, který obsahoval 20mM MES pufr, pH 6,0 a 1,4M síran amonný. Během 7 až 10 dnů vyrostly velké jednotlivé krystaly.

Tyto krystaly byly připevněny zatavením voskem do skleněných kapilár, které obsahují matečný louh. Data byla získána z detektoru Siemens Multi-wire Detector namotnovaným na generá9 ίί

9 9

9 9 9 9 • · 9« 9 ·

9 9 •99 99 99 tor Rigaku RU200 X-ray Generátor. Pro jeden krystal papain/ /T11AA byly získány tři řady dat a pro dva krystaly aktinidin/ /T11AA byly získány dvě řady dat. Pro redukci dat byl použit XDS. Příslušné řady dat byly vyneseny společně. Proteinové krystaly měly následující rozměry jednotkové buňky:

Pro papain/THAA: a = 4,29 nm, b = 4,99 nm, c = 9,57 nm, B =

90.

Pro aktinidin/THAA: a = 0,39 nm, b = 7,79 nm, c = 8,14 nm, B = 90.

Oba krystaly patřily do prostorové skupiny Ρ2_ι2_ι2_χ. Získaná data pro papain/THAA byla úplná pro řešení 0,22 nm (60% úplnost pro 0,2 nm) s celkovou Rsym = 8,8 %. Aktinidinová data byla úplná pro řešení 0,27 nm s celkovou Rsym = 10 %. Pro strukturní zjemnění byl použit XPL0R. 65 molekul vody bylo vmodelováno do struktury papain/ΤΙΙΑΑ. Pro papáin/THAA = 18,4 % a R_ťre& = 20,4 %. Pro aktinidin/THAA R = 20,5 % a R =24,4%.

* cryst * freo

Mapy elektronových hustot pro komplexy papain/ΤΙΙΑΑ a aktinidin/THAA vykazovaly kontinuální elektronovou hustotu vycházející z jejich příslušných katalytických cysteinových skupin (Cys25). To ukazuje, že T11AA reaguje kovaletně s papainem a aktinidinem za vzniku komplexů protein/inhibitor. T11AA byl úplně modelován v aktivním místě papainu, zatímco částečný model T11AA byl úplně modelován v aktivním místě papainu, při čemž byl získán částečný model T11AA v aktivním místě aktinidinu.

Kinetická data ukázala úplnou inhibici enzymatické aktivity v prostředku aktinidin/THAA a při opětném rozpuštění krystalů aktinidin/THAA.

Příklad 66

Test inhibice žaludečního ATP-ázového enzymu

Použitým enzymem byla hog H*/K* ATP-áza (Sachs a spol.: J. Biol. Chem. 1976, 251, 7690 až 7698.). Byl použit upravený pov stup, který popsali Yoda A. a Hokin L.E.: Biochem. Res. Commun. 1970, 800 až 884. Měří se ATP hydrolýza stimulovaná draslíkem používající hog žaludeční měchýřky, přípravek obohacený H*/K* ATP-ázou.

Rozdíl mezi aktivitou v přítomnosti Mg** a přítomnosti Mg** a K* byl vzat jako enzymová aktivita. Nigericin, K* ionofor, je také přítomen v ( + )K* inkubační směsi, aby poskytl přístup K* k vnitřním měchýřkům. Aktivita hydrolýzy se měří kvantitativní analýzou fosfomolybdenového komplexu. Tento komplex vykazuje maximální optickou hustotu při 320 nm. Optická hustota mnoha léčiv použitých pro inhibici H*/K* ATP-ázy interferuje s touto vlnovou délkou. Byla tedy použita modifikace tohoto testu, při které byl fosfomolybdenový komplex zredukován Fiskeho a Subbarowovým redukčním činidlem (l-amino-2-naftol-4-sírová kyselina plus siřičitan sodný). To posune optickou hustotu od 3 do 20 nm pro oxidovaný fosfomolybdenový komplex na 600 až 700 nm. Tato modifikace má další výhodu, protože poskytuje prostředky pro automatický test, jestliže se testuje více vzorků. V této modifikaci byla optická hustota testovaných směsí odečítána při 700 nm.

Základní Mg** hodnoty jsou měřeny ve 2 ml MgCl₂, 2mM Na₂ATP a 40mM Pipes-tris, pH 6 až 10. Přidá se 20mM KCl a 10 Mg/ml nigericinu, aby se stanovil rozsah stimulace K*. Potom se přidají testované sloučeniny nebo ředidlo. Pak se přidá enzym (10 μΐ/ /ml), aby se iniciovala reakce. Konečný objem byl 200 μΐ. Protokol těchto testu je uveden níže.

objem na jamku
reakčni činidlo“	Mg'¹' samotný K⁺ plus nigericin

	lOOmM Pipes-Tris, pH 6,1	80 μΐ	80 μΐ
	20mM MgCL₂	20 μΐ	20 μΐ
5L	200mM KC1	(-)	20 μΐ
'4	nigericin (200 μΙ/ml)	10 μΐ	10 μΐ
	voda, ředidlo nebo roztok obsa-	20 μΐ	(-)
	hující testovanou látku
	20mM ATP^fa	20 μΐ	20 μΐ
	enzym“	20 μΐ	20 μΐ

“ Pro snížení počtu přidávání se roztoky solí a vody mohou spojit jako jediné přidání. Dalšího snížení počtu přidávání lze dosáhnout použitím enzymu, ke kterému se přidá negiricin (konečná koncentrace po přidáni enzymu 10 /ig/ml).

ATP se musí připravit v ledem ochlazené destilované vodě bezprostředně po přidání.

“ Enzym musí být roztaven a zředěn v pufru bezprostředně před přidáním.

Pro testy byly použity prázdné pokusy (vodní kontroly) a fosforečnanové standardy (200 μΐ): 0,005, 0,01, 0,25, 0,050, 0,075, 0,1 ... 0,5mM standardy. Pořadí přidávání reakčních činidel obvykle probíhá jak shora popsáno. Může být však výhodné přidat buď enzym před ATP, jestliže je důležité poskytnout čas pro předinkubaci s testovanými sloučeninami. Doby přidání posledního reakčního činidla jsou stanoveny tak, aby se dosáhlo jednotné doby testu.

Reakce probíhá 30 minut až 1 hodinu. Reakce se zastaví přidáním 50 μΐ roztoku připraveného přidáním 4 objemů 2,5M kyseliny sírové a jednoho objemu 1,25% (hmotn. k obj.) Fiskeho a Subbarowova reakčního činidla. Barva se nechá vyvíjet 10 mi99 ♦ 4 4 ·* · • 4 4 4

4 4 · 4 ·

4 4 ·· nut za teploty místnosti. Stanoví se optická hustota při 700 nm. V případě, že se vytvoří bílá sraženina, se pro stanovení enzymové aktivity může použít čirý supernatant (po smíchání a usazení).

3-[4-methylpiperazinyl]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol:

EC = 2.10^_G M.

3-[piperazinyl]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol:

EC = 1.10“^β M.

*

3-[N-morfolinomethy1]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol:

EC = 2.10^-7 M.

3-[2-(N-morfolino)ethylamino]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol:

EC = 2.10^-7 M.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob zreagování sloučeniny, která obsahuje thiolovou skupinu, vyznačující se tím, že se její thiolová skupina převede na disulfidovou skupinu tak, že se sloučenina, která obsahuje thiolovou skupinu, nechá zreagovat s 1,2,4-thiadiazolovou sloučeninou, která obsahuje strukturní skupinu obecného vzorce

ÍI

Mi nebo její farmaceuticky přijatelné soli, v němž R¹, R², R³ a R⁴nezávisle znamenají atom vodíku, nižší alkyiovou skupinu, atom halogenu, nitroskupinu, hydroxylovou skupinu, nižší alkoxyskupinu nebo skupiny obecného vzorce NR’R'', OC(O)R’, OC(0)OR', OC(O)NR'R, NR'(C0R'), NHC(O)NR'R , NH(CO)OR', kde R' a

R'' jsou nezávisle vybrány z atomu vodíku, nižší alkylové skupiny, arylové skupiny nebo arylalkylové skupiny, nebo NR'R’¹znamená pětičlenný nebo šestičlenný kruh obsahující skupinu (CH₌)^, kde n znamená číslo 4 nebo 5, a

Y je vybrána ze:

(1) skupin obecného vzorce

- C = O

I

R⁷ v němž R⁷ znamená atom vodíku, hydroxylovou skupinu, nižší alkylovou skupinu, nižší cykloalkylovou skupinu, nižší alkoxyskupinu, nižší alkenylovou skupinu, nižší alkinylovou skupinu, arylovou skupinu, nižší arylalkylovou skupinu, heterocyklickou skupinu, heterocyklo-oxyskupinu, heterocyklo-(nižší)alkylenovou skupinu, skupinu NR'R'', kde R’ a R'' znamenají jak shora uvedeno, a skupinu ANR^,R^,,( AOR, kde A znamená aminokyselinovou skupinu nebo peptid 2 až 3 aminokyselinových skupin a R' a R' '

101 »» · · · φ ·· aa φ a · • Φ a ·· ·· znamenají jak shora uvedeno, při čemž heterocyklická skupina je popřípadě substituována nižší alkoxyskupinou, nižší alkylovou skupinou, aminovou skupinou, di(nižší alkyl)aminovou skupinou nebo mono(nižší alkyl)aminovou skupinou, (2) heterocyklické skupiny, nižší alkylen-heterocyklické skupiny, nižší alkylen-amino-heterocyklické skupiny, aminoheterocyklické skupiny, amino-(nižší alkylen)-heterocyklické skupiny, (nižší alkyl)-(nižší alkylen)heterocyklické aminové skupiny nebo oxy-(nižší alkylen)heterocyklické skupiny, heterocyklický kruh je napojen na kterýkoliv heteroatom nebo atom uhlíku, což vede k vytvoření stabilní struktury, a heterocyklický kruh je popřípadě substituován 1 až 3 substituenty nezávisle vybranými z nižší alkylové skupiny, nitroskupiny, hydroxylové skupiny, alkoxyskupiny, aminové skupiny, atomu halogenu, alkylaminové skupiny, dialkylaminové skupiny a heterocyklické skupiny popřípadě substituované 1 až 3 substituenty nezávisle vybranými z nižší alkylové skupiny, nitroskupiny, hydroxylové skupiny, alkoxyskupiny, aminové skupiny, atomu halogenu, alkylarainové skupiny, dialkylaminové skupiny, nižší alkylové skupiny substituované 1 až 3 substituenty nezávisle vybranými z hydroxylové skupiny, nižší alkylkarbamoylové skupiny, cykloalkylové skupiny, fenylové skupiny, halogenfenylové skupiny, heterocyklické skupiny, karboxyskupiny a nižší alkoxykarbonylové skupiny, nižší acylové skupiny, nižší alkoxykarbonylové skupiny, nižší alkylsulfonylové skupiny, amidové skupiny, allylové skupiny, benzylové skupiny, fenylové Skupiny popřípadě substituované aminovou skupinou, atomem halogenu, hydroxylovou skupinou, nižší alkoxyskupinou, nižší alkylovou skupinou, nižší alkylaminovou skupinou nebo di(nižší alkyl)aminovou skupinou, (3) skupiny NR‘R·', kde R* a R'' znamenají jak shora uvedeno, (4) skupiny ANR’R'' a A0R^! , v nichž A znamená aminokyselinovou skupinu nebo peptid se 2 až 3 aminokyselinovými skupinami a R’ a R'' znamenají jak shora uvedeno,

102 • · · • 999 ·

9 9

9 9

9 *

9 9 9 9

9 1

99 9 « • 9 • 9 4 (5) nižší 2-(alkoxykarbonyl)alkylové skupiny, (6) atomu halogenu, (7) skupin obecného vzorce R®-CHOH-, v němž R® znamená atom vodíku, nižší alkylovou skupinu, arylovou skupinu, nižší arylalkylovou skupinu, nižší cykloalkylovou skupinu, nižší alkenylovou skupinu, nižší alkinylovou skupinu nebo heterocyklickou skupinu, heterocyklický kruh je připojen na kterémkoliv heteroatomu nebo atomu uhlíku, což vede k vytvoření stabilní struktury, (8) skupin obecného vzorce R®-C(=NOR^xo)-, v němž R^xoznamená atom vodíku, nižší alkylovou skupinu nebo nižší arylalkylovou skupinu a R® znamená nižší alkylovou skupinu, arylovou skupinu, nižší arylalkylovou skupinu, nižší cykloalkylovou skupinu, nižší alkenylovou skupinu, nižší alkinylovou skupinu nebo heterocyklickou skupinu, heterocyklický kruh je připojen na kterémkoliv atomu uhlíku, což vede k vytvoření stabilní struktury, (9) nižší alkoxyskupiny popřípadě substituované di(nižší alkyl)aminovou skupinou, morfolinovou skupinou nebo 4-alkylpiperazinylovou skupinou, aryloxyskupiny, nižší arylalkoxyskupiny, nižší cykloalkoxyskupiny, nižší heterocyklo-^alkoxyskupiny nebo heterocyklo-oxyskupiny, (10) nižší alkylsulfonylové skupiny, nižší alkylsulfinylové skupiny, arylsulfonylové skupiny, arylsulfinylové skupiny, nižší arylalkylsulfonylové skupiny, nižší arylalkylsulfinylové skupiny, heterocyklo-sulfonylové skupiny, heterocyklo-sulfinylové skupiny, heterocyklothioskupiny, nižší alkylthioskupiny, arylthioskupiny, nižší arylalkylthioskupiny, popřípadě substituované 1 až 2 substituenty vybranými z nižší alkylové skupiny, atomu halogenu, nitroskupiny, hydroxylové skupiny, nižší alkoxyskupiny nebo skupin obecného vzorce NR'R'', OC(O)R', OC(O)OR’, OC(O)NR'R, NR'(COR'), NHC(O)NR'R'' NHC(O)OR',

103

Φ Φ · Φ φ ΦΦ··

Φ 4 · ·· · φ Φ · ·· 4 · Φ

ΦΦΦ ·Β Φφφ ·* ΦΦ «ΦΦ ·ΦΦ *· ·* kde R' a R'' znamenají jak shora uvedeno, (11) skupin obecného vzorce -C(=NOH)COOR^irL, v němž R¹¹znamená nižší alkylovou skupinu, a (12) atomu vodíku, nižší alkylové skupiny, arylové skupiny, nižší arylalkylové skupiny, nižší cykloalkylové skupiny, každá skupina je popřípadě substituována 1 až 2 substituenty vybranými z atomu halogenu, nitroskupiny, aminové skupiny, hydroxylové skupiny, nižší alkoxyskupiny, nižší alkylaminové skupiny, nižší dialkylaminové skupiny, nižší alkylkarbamoylové Skupiny, skupiny NR'R’·, OC(O)R', OC(O)OR', OC(O)NR’R'*, NR'(COR'), NHC(O)NR'R, NHC(O)OR’, v nichž R' a R znamenají jak shora uvedeno.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se používají ty thiadiazolové sloučeniny, v nichž každý z R¹, R², R³ i R⁴ znamená atom vodíku nebo alkoxyskupinu.
3. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že se používají ty thiadiazolové sloučeniny, v nichž každý z R¹, R³ a R⁴ znamená atom vodíku a R^a znamená buď atom vodíku nebo methoxyskupinu.
4. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že se používají ty thiadiazolové sloučeniny, v nichž Y znamená skupinu obecného vzorce

- C = 0

I

R⁷ jak bylo shora uvedeno v nároku 2 a v němž R⁷ znamená nižší alkylovou skupinu, nižší arylalkylovou skupinu, popřípadě substituovanou fenylovou nebo naftylovou skupinu, popřípadě substituovanou heterocyklickou skupinu, hydroxylovou skupinu nebo nižší alkoxyskupinu.

104 • «
5. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že se používá ta thiadiazolová sloučenina, v níž R⁷znamená popřípadě substituovanou heterocyklickou skupinu.
6. Způsob podle nároku 5, vyznačující se tím, že se používají ty thiadiazolové sloučeniny, v nichž R⁷znamená 2-pyridylovou skupinu buď nesubstituovanou nebo substituovanou 1 až 3 substituenty vybranými z methylové skupiny a methoxyskupiny.
7. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že se používají ty thiadiazolové sloučeniny, v nichž R⁷znamená 3,5-dimethyl-4-methoxy-2-pyridylovou skupinu.
8. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že se jako thiadiazolová sloučenina používá 7-methoxy-3-[(4-methoxy-3,5-dimethyl-2-pyridyl)oxomethyl]-1,2,4-thiadiazolo[4,5a]benzimidazol.
9. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že se jako thiadiazolová sloučenina používá 3-[(4-methoxy-3,5-dimethyl-2-pyridyl)oxomethyl]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a ] benzimidazol.
10. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, Že se používají ty thiadiazolové sloučeniny, v nichž R⁷znamená popřípadě substituovaný piperazin.
11. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se používají thiadiazolové sloučeniny obecného vzorce

105

• · 9 · • • 9 9 9 • 9 *·« 4 • * 999 4 9 • · 9 • 9 9 « ·· 99 «99 9 9 9 99 • 9

v němž R^x, R², R³ a R⁴ nezávisle znamenají nižší alkylovou skupinu, atom vodíku, aminovou skupinu, nižší alkylaminovou skupinu, di(nižší alkyl)aminovou skupinu, hydroxylovou skupinu, nižší alkoxyskupinu nebo piperazinylovou skupinu a G znamená alkylovou skupinu (s 1 až 6 atomy uhlíku) popřípadě substituovanou až třemi substituenty vybranými z hydroxylové skupiny, nižší alkylkarbamoylové skupiny, fenyl halogenfenylové skupiny, heterocyklické skupiny, karboxyskupiny a nižší alkoxykarbonylové skupiny.
12. Způsob podle nároku 11, vyznačující se tím, že se používá thiadiazolová sloučenina, v níž G znamená 4-methylpiperazinylovou skupinu.
13. Způsob podle nároku 11, vyznačující se t i m, že se jako thiadiazolová sloučenina používá 3-(4-methylpiperazinylkarbonyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol.

*
14. Sloučeniny podle nároku 11,vyznačující se tím, že se používá thiadiazolová sloučenina, v níž R' znamená skupinu G, která znamená 4-(2-pyridyl)piperazinylovou skupinu.
15. Způsob podle nároku 14, vyznačující se tím, že se jako thiadiazolová sloučenina používá 3-(4-(2-pyridyl )piperazinylkarbonyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol .
16. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že se používají thiadiazolové sloučeniny, v nichž R⁷znamená popřípadě substituovanou fenylovou nebo naftylovou sku pinu.
17. Způsob podle nároku 16, vyznačující se tím, že se používají thiadiazolové sloučeniny, v nichž R⁷znamená fenylovou skupinu.

106
18. Způsob podle nároků 17, vyznačujíc tím, že se jako thiadiazolová sloučenina používá methyl)-l,2,4-thiadiazolo[4,5-ajbenzimidazol.

í se 3-(oxofenyl
19. Způsob podle nároku 11, vyznačující se tím, že se jako thiadiazolová sloučenina používá 3-(4-(benzyl)piperazinylkarbonyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol.
20. Způsob podle nároku 4, vyznačující se t í m, že se používají ty thiadiazolové sloučeniny, v nichž R⁷znamená hydroxylovou skupinu.
21. Způsob podle nároku 20, vyznačující se tím, že se jako thiadiazolová sloučenina používá 3-karboxy-» -1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol.
22. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že se používají ty thiadiazolové sloučeniny, v nichž Y znamená popřípadě substituovanou heterocyklickou skupinu navá zanou přímo na thiadiazolový kruh.
23, Způsob podle nároku 22, vyznačující se tím, že sé používají ty thiadiazolové sloučeniny, v nichž heterocyklická část skupiny Y je vybrána z pyridylové, piperazinylové, morfolinylové, pyrrolidinylové a pyrazinylové skupiny.
24. Způsob podle nároku 23, vyznačující se tím, že se jako thiadiazolová sloučenina používá 3-(2-pyridyl )-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol.
25. Způsob podle nároku 23, vyznačujíc tím, že se jako thiadiazolová sloučenina používá

-í- y f u f -£ u w -i. w L »-*· J WV.IUJ XiUXtAUL· VÁ. · í se 3-(4-mor!
26. Způsob podle nároku 23, vyznačující se tím, Že se jako thiadiazolová sloučenina používá 3-(l-pyrro lidinyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol.

107

• · * 9 • 9 9 9 9 • 9 9999 9 9 99* 9 9 9 9 9 9 9 9 9 99 99 999 999 99 9 9
27. Způsob podle nároku 23, vyznačující se tím, že se jako thiadiazolová sloučenina používá 3-(2-pira+ zinyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-aJbenzimidazol.
28. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že se se jako sloučenina, která obsahuje thiolovou skupinu, používá enzym.
29. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se používají thiadiazolové sloučeniny obecného vzorce v němž R¹, R², R³ a R⁴ nezávisle znamenají nižší alkylovou skupinu, atom vodíku, aminovou skupinu, nižší alkylaminovou skupinu, di(nižší alkyl)aminovou skupinu, hydroxylovou skupinu, nižší alkoxyskupinu, atom halogenu nebo piperazinylovou skupinu a G znamená alkylovou skupinu (s 1 až 6 atomy uhlíku) popřípadě substituovanou až třemi substituenty vybranými z hydroxylové skupiny, nižší alkylkarbamoylové skupiny, fenylové skupiny, halogenfenylové skupiny, heterocyklické- skupiny, karboxyskupiny a nižší alkoxykarbonylové skupiny, allylovou skupinu, acetylovou skupinu, benzylůvou skupinu, fenylovou skupinu popřípadě substituovanou aminovou skupinou, atomem halogenu, hydroxylovou skupinou, nižší alkoxyskupinou, nižší alkylovou skupinou, nižší alky-lami-novou-skupi-Rou- nebo- d-i (-ni-žš-í- a-l-k-y-1-) ami-r.ovGU- skupi-noua heterocyklickou skupinu popřípadě substituovanou 1 až 3 substituenty vybranými z nitroskupiny, hydroxylové skupiny, nižší alkoxyskupiny, nižší alkylové skupiny, aminové skupiny, atomu halogenu, nižší alkylaminové skupiny a di(nižší alkyl)aminové

108

V v v v w ** * 99 v

9 9 9 9 9 « · · 9 9 • 9 9 9 9 9 99· 9 9

99 9 9 · 999 • 9 99 999 ··· 99 99 skupiny.
30. Způsob podle nároku 29, vyznačující se tím, že se v nem jako thiadiazolová sloučenina používá sloučenina, v níž G znamená popřípadě substituovanou nižší alkylovou skupinu.
31. Způsob podle nároku 30, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-(4-methyl-l-piperazinyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol.
32. Způsob podle nároku 30, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-(4-ethyl-l-piperazinyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol.
33. Způsob podle nároku 30, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-(4-propyl-l-piperazinyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol.
34. Způsob podle nároku 30, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-(4-^/

-butyl-l-piperazinyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol.
35. Způsob podle nároku 29, vyznačující se . .’T tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-(4-(2-hydroxyethyl)-1-piperazinyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benz- ¹ - X imidazol. *
36. Způsob podle nároku 29, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá sloučenina, v níž G znamená popřípadě substituovanou fenylovou skupinu.
37. Způsob podle nároku 36, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3—(4—

-fenylpiperazinyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzímidazol.

109 β 9

4 9 ·

44 44 • 4 · · · « »

4 · 4 4 4 9

4 9 9 4 4 4 4 4

4 4 4 4 4

494 444 44 44
38. Způsob podle nároku 36, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-(4-(4-methoxyfenyl)piperazinyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol .
39. Způsob podle nároku 36, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-(4-(3-chlorfenyl)piperazinyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol. *
40. Způsob podle nároku 29, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá sloučenina, v níž G znamená benzylovou skupinu.
41. Způsob podle nároku 40, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-(4•ίΑ j

-benzylpiperazinyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol.
42. Způsob podle nároku 29, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá sloučenina, v níž G znamená cinnamylovou skupinu.
43. Způsob podle nároku 42, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-(4-cinnamylpipérazinyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol.
44. Způsob podle nároku 29, vyznačující se t í m, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá sloučenina, v níž G znamená 2-pyridylovou skupinu.
45. Způsob podle nároku 44, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-(4ώ ^—py x xu,y x j pXp^x αά xny a / ^-X, 4. ; *t” k.nxauj.uůvxu j .
46. Způsob podle nároku 29, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá slou čenina, v níž G znamená 3-amino-2-pyridylovou skupinu.

• 99

110

9 Q9 β * · 9»«9

9 9 9 ·· 9 9 9

9 9 9

99 99
47. Způsob podle nároku 46, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3—(4—

-(3-amino-2-pyridyl)piperazinyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a] benzimidazol.
48. Způsob podle nároku 29, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá sloučenina, v níž G znamená 2-pyriinidylovou skupinu.
49. Způsob podle nároku 48, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-(4-(2-pyrimidyl)piperazinyl)-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol.
50. Způsob podle nároku 29, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina*používá sloučenina, v níž G znamená l-(4-chlorfenyl)-l-fenylmethylovou skupinu.
51. Způsob podle nároku 50, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-(4-(1-(4-chlorfenyl)-1-methylfenyl)piperazinyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol.
52. Způsob podle nároku 29, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-(.4-acetyl-l-piperazinyl)-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol.
53. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se používají thiadiazolové sloučeniny obecného vzorce

111 ι · · · ·« • Οβφ 9 • 9 · ·· · « • · · 9 ·· ·· ·<· · 9 9 9 9 • α 9 * s • · 9 9 9 9

9 9 9 *

999 99 99 v němž R¹, R², R³ a R⁴ nezávisle znamenají nižší alkylovou skupinu, atom vodíku, aminovou skupinu, nižší alkylaminovou skupinu, di(nižší alkyl)aminovou skupinu, hydroxylovou skupinu, nižší alkoxyskupinu, atom halogenu nebo piperazinylovou skupinu a G znamená alkylovou skupinu (s 1 až 6 atomy uhlíku) popřípadě substituovanou až třemi substituenty vybranými z hydroxylové skupiny, nižší alkylkarbamoylové skupiny, fenylové skupiny, halogenfenylové skupiny, heterocyklické skupiny, karboxyskupiny a nižší alkoxykarbonylové skupiny, allylovou skupinu, benzylovou skupinu, fenylovou skupinu popřípadě substituovanou aminovou skupinou, atomem halogenu, hydroxylovou skupinou, nižší alkoxyskupinou, nižší alkylovou skupinou, nižší alkylaminovou skupinou nebo di(nižší alkyl)aminovou skupinou a heterocyklickou skupinu popřípadě substituovanou 1 až 3 substituenty vybranými z nitroskupiny, hydroxylové skupiny, nižší alkoxyskupiny, nižší alkylové skupiny, aminové skupiny, atomu halogenu, nižší alkylaminové skupiny a di(nižší alkyl)aminové skupiny.
54. Způsob podle nároku 53, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá sloučenina, v níž G znamená popřípadě substituovanou nižší alkylovou skupinu.
55. Způsob podle nároku 54, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-((4-ethylpiperazinyl )methyl )-1,2,4-thiadiazolo[ 4,5-a] benzimidazol.
56. Způsob-podle nároku 54, vyznačují c í se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-((4-propyl-l-piperazinyl )methyl )-1,2,4-thiadiazolo [ 4,5-a ]benzimidazol.

d *7 _ _ Λ *4 *1 ·ν» A 1^1 1_ Č /1 T T T n JI » 1 f?· Λ_

1 LIpUOUJJ pvurc iiur VJkU —t “Ϊ f - V j 41 U *-· «Α j o. a tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-((4-butylpiperazinyl) methyl )-1,2,4-thiadiazolo [ 4,5-a ] benzimidazol.
58. Způsob podle nároku 54, vyznačující s e

112 tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-((4-(2-hydroxyethyl)piperazinyl)methyl)-l,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol.

t ·« t • 9 0 9 • · 909 9

0 0 9

90 00

09 0» 0 0 0 0

9 9 9 9 9·

0 9 « 900 9 ·

9 0 0 0 9

099 090 00 00
59. Způsob podle nároku 53, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá sloucenina, v níž G znamená popřípadě substituovanou fenylovou skupinu.
60. Způsob podle nároku 59, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-((4-fenylpiperazinyl)methyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol.
61. Způsob podle nároku 59, vyznačující se t í m, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-((4-(4-methoxyfenyl)pipeřaz inyl)methyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]* *· benzimidazol.
62. Způsob podle nároku 59, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-((4-(4-amino)-fenylpiperazinyl)methyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol.
63. Způsob podle nároku 53, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá sloučenina, v níž G znamená benzylovou skupinu.
64. Způsob podle nároku 63, v y z nač u j í c í se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-((4-benzylpiperazinyl)methyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol .

tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá sloučenina, v níž G znamená cinnamylovou skupinu.
66. Způsob podle nároku 65, vyznačující se « · 9 «99

113 tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-((4-cinnamylpiperazinyl)methyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol .
67. Způsob podle nároku 53, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá sloučenina, v níž G znamená 2-pyridylovou skupinu.
68. Způsob podle nároku 67, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-((4-(2-pyridyl)piperazinyl)methyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol.
69. Způsob podle nároku 53, vyznačující se tím, že še v něm jako thiadiazolová sloučenina používá sloučenina, v níž G. znamená 3-amino-2-pyridylovou_jskupinu. ,
70. Způsob podle nároku 69, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-((4-(3-amino-2-pyridyl)piperazinyl)methyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol.
71. Způsob podle nároku 53, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá sloučenina, v níž G znamená 2-pyrimidylovou skupinu.
72. Způsob podle nároku 71, vyznačující se t í m, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-((4-(2-pyrimidyl)piperazinyl)methyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol.
73. Způsob podle nároku 53, vyznačující se +=_<«_ 4-U 4 -W-J 4 2 —ϋ z-—

V A ili / ZŮ9 09 V A49UI VllXtlUXU 6UXU V O OX Vř UA-í911X lid X V O & 1U LI“ cenina, v níž G znamená (l-(4-chlorfenyl)-l-fenylmethyl)ovou skupinu.
74. Způsob podle nároku 73, vyznačující se ί · · · · · 0 <

» 0 0 0« k 0 000 >0 ««

114 tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-((4-(l-(4-chlorfenyl)-l-fenylmethyl)piperazinyl)methyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol.
75. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolové sloučeniny používají sloučeniny, v nichž Y znamená atom halogenu.
76. Způsob podle nároku 75, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolové sloučeniny používají sloučeniny, v nichž Y znamená atom bromu.
77. Způsob podle nároku 76, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolové sloučeniny používá 3-brom-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol.

> - «· * P
78. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá sloučenina, v níž Y znamená atom halogenmethylovou skupinu.
79. Způsob podle nároku 78, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-bromraethyl-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol.
80. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-(.4-methylfenylsulfonyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol.
81. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se používá thiadiazolová sloučenina obecného vzorce v v « « « 1 * V « • * 999 · 9 9 · ·9· ♦ · • 9 9 9 9 9« *9 *· 99 9 9·· ·* «9

115 v němž R¹, R², R³ a R^d nezávisle znamenají nižší alkylovou skupinu, atom vodíku, aminovou skupinu, nižší alkylaminovou skupinu, difnižší alkyl)aminovou skupinu, hydroxylovou skupinu, nižší alkoxyskupinu, atom halogenu nebo piperazinylovou skupinu a R’ a Rⁿ jsou nezávisle vybrány z nižší alkylové skupiny, benzylové skupiny, fenylové skupiny a nižší alkylové skupiny substítuované hydroxylovou skupinou, aminovou skupinou, nižší alkylaminovou skupinou, karboxyskupinou nebo nižší alkoxykarbonylovou skupinou nebo R' a R¹¹ společně s N-skupinou, na kterou jsou napojeny, tvoří popřípadě substituovanou, nasycenou heterocyklickou skupinu vybranou z morfolinylové, piperidinylové, pyrrolidinylové a prolylové skupiny a případné substituenty na nich jsou vybrány z nižší alkylové skupiny, karboxyskupiny, aminové skupiny, fenylové skupiny, nižší alkoxykarbonylové skupiny a difnižší alkyl)aminové skupiny.
82. Způsob podle nároku 81, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá sloučenina, v níž jak R' tak R'¹ znamená nižší alkylovou skupinu.
83. Způsob podle nároku 82, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-dimethylaminomethyl-1,2,4-thiadiazolo [ 4,5-a ] benzimidazol.
84. Způsob podle nároku 82, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-diethylaminomethyl-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benz imidazol.
85. Způsob podle nároku 82, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-dipropylaminomethyl-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol.

-Způsob- podle--nároku- 82-, -v—y— z- -n- s— š--u -j— í- -s- -í- c- ct í m, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-dibutylaminomethyl-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol.
87. Způsob podle nároku 81, vyznačující s e •9 »9 999 9*9 99 99

116 tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá sloučenina, v níž R' a R'' s atomem dusíku, na který jsou napojeny, tvoří strukturu morfolinového kruhu.
88. Způsob podle nároku 87, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-morfolinomethyl-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol.

9 99
89. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá sloučenina, v níž Y znamená fenylovou skupinu popřípadě substituovanou 1 až 3 substituenty vybranými z nižší alkylové skupiny, hydroxylové skupiny, nitroskupiny, aminové skupiny, nižší alkylaminové skupiny, di(nižší alkyl)aminové skupiny a nižší alkoxyskupiny.
90. Způsob podle nároku 89, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-fenyl-1,2,4-thiadiazolo[4,5-á]benzimidazol.
91. Způsob podle nároku 89, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-(2-nitrofenyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol.
92. Způsob podle nároku 89, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 6-amino-3-fenyl-1,2,4-thiadiazolo[4,5-á]benzimidazol.
93. Způsob podle nároku 89, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 7-amino-3-fenyl-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol.

LipUOWW ρν/MrX^ HUtVAU f ±1 <4.- V·’ tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá sloučenina, v níž Y znamená 2-pyridylovou skupinu popřípadě substituovanou 1 až 3 substituenty vybranými z nižší alkylové skupiny, hydroxylové skupiny, nitroskupiny, aminové skupiny, nižší

117 • · » • ·βί ♦ * Φ4 ·· · · alkylaminové skupiny, di(nižší alkyl)aminové skupiny a nižší alkoxyskupiny.
95. Způsob podle nároku 94, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-(2-pyridyl)-1,2,4-thiadiazolo(4,5-a]benzimidazol.
96. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá sloučenina, v níž Y znamená 2-pyrazinylovou skupinu popřípadě substituovanou 1 až 3 substituenty vybranými z nižší alkylové skupiny, hydroxylové skupiny, nitroskupiny, aminové skupiny, nižší alkylaminové skupiny, di(nižší alkyl)aminové skupiny a nižší alkoxyskupiny.

^,
97. Způsob podle nároku 96, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-(2-pyrazinyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a Jbenzimidazol.
98. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se jako thiadiazolová sloučenina používá sloučenina, v níž Y znamená popřípadě substituovanou aminopyridýlovou skupinu.
99. Způsob podle nároku 98, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-[2-pyridylamino]-l,2,4-thiadiazolo[4,5-aJbenzimidazol.
100. Způsob podle nároku 98, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-[3-pyridylaminoJ-l,2,4-thiadiazolo[4,5-aJbenzimidazol.

_Π η « _ Γ7 U._ _Λ 1 x v £7 djjUůUiJ *X~>~ ” Ti ti C ii J '47 C í tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá sloučenina, v níž Y znamená popřípadě substituovanou nižší alkylen-aminopyridylovou skupinu.

* · *99 *9 9 9 999 « 9

9<9 9« 99*

99 99 999 99* 99 99

118
102. Způsob podle nároku 101, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-[2-pyridylmethylamino] -1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol.
103. Způsob podle nároku 101, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-[N-methyl-(2-pyridylethyl)amino]-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol.
104. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá sloučenina, v níž Y znamená imidazolylmethylovou skupinu.
105. Způsob podle nároku 104, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-(imidazolylmethyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol.
106. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá sloučenina, v níž Y znamená 1,2,4-triazolylmethylovou skupinu.
107. Způsob podle nároku 106, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-(1,2,4-triazolylmethyl)-1,2,4-thiadiazolo[4,5-a]benzimidazol.
108. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-(4-methylfenylsulfonyl)-1,2,4-thiadíazolo[4,5-a]benzimidazol.
109. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá sloučenina, v níž Y znamená skupinu obecného vzorce

- C = 0 v němž R⁷ znamená skupinu -ANR’R’·, kde A znamená aminokyseli9

119 β novou skupinu.
110. Způsob podle nároku 109, vyznačující se tím, že A v používané sloučenině znamená leucinovou skupinu.
111. Způsob podle nároku 110, vyznačující se tím, že R'*v používané sloučenině znamená nižší alkyiovou skupinu a R'znamená atom vodíku.
112. Způsob podle nároku 111, vyznačující se tím, žě se používá sloučenina obecného vzorce
113. Způsob zreagování sloučenin, které obsahují thiolovou skupinu, vyznačující se tím, že se jejich thiolová skupina převede na disulfidovou skupinu tak, že se sloučenina, která obsahuje thiolovou skupinu, nechá zregaovat s thiadiazolem obecného vzorce III

Y a jeho farmaceuticky přijatelnými solemi, v němž R^s a R^e jsou nezávisle, vybrány. _z,e. skupin atomu vodíku... nižší alkylové_skuDÍny, atomu halogenu, nitroskupiny, hydroxylové skupiny, nižší alkoxyskupiny nebo skupin obecného vzorce NR'R'', OC(O)R', OC(O)OR', 0C(0)NR'R, NR'(COR'), NHC(0)NR'R* *, NHC(O)OR*, V nichž R' a R'' znamenají jak shora uvedeno v nároku 1 nebo

120

0 · · · 0 φ 0 0 00 φ « 999 · » 08 0000 φ

0 0 0 00 0 0* ·· ·* 000 000 00 00

NR'R’’ znamená pěti- nebo šesti-členný kruh sestávající ze skupiny Ν (ΌΗ₂)_π, v níž n znamená číslo 4 nebo 5, a Y znamená jak uvedeno v nároku 1.
114. Způsob podle nároku 113, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolové sloučeniny používají ty sloučeniny, v nichž jak R^s tak R^s znamená atom vodíku.
115. Způsob podle nároku 114, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolové sloučeniny používají ty sloučeniny, v nichž Y znamená skupinu

- C = O

I

R⁷ a R⁷ znamená nižší alkylovou skupinu, nižší alkoxyskupinu nebo ‘ . . .1.»'-« '*·'·,. » -tr' . * arylovou skupinu.
116. Způsob podle nároku 114, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-acetylimidazofl,2-d]-i,2,4-thiadiazol.
117. Způsob podle nároku 114, vyznačující se tím, že se v něm jako thiadiazolová sloučenina používá 3-benzoylimidazo[1,2-d]-1,2,4-thiadiazol.
118. 3,5-Disubstituované 1,2,4-thiadiazolové sloučeniny obecného vzorce v němž Q znamená (a) skupinu -T[-AMA-]L, v níž T znamená chemx^íoir^íupinu raménka navázanou na thiadiazolové jádro a vybranou ze skupiny > 9 »9 9

121 • 9 9 • 9« 9

Ο ιι

Η ι

‘Ν'

L znamená chránící skupinu peptidu na N-konci nebo koncovou skupinu

OR', NR'R'' nebo -C=0 !

R' kde R' a R'' znamenají jak níže uvedeno pro skupinu Y a -AMAznamená aminokyselinovou nebo peptidovou skupinu -[NH-CHA¹-C0] kde A¹ znamen# jakýkoliv známý aminokyselinový a-sub cele/ stituent a n znamená/^císlo od 1 do 3, nebo (b) skupinu -NHPh nebo difenylguanidinovou skupinu obecného vzorce * ^v - ΓΤΓ - .* h bl· aRM- 9

NH ^N^Ph

Ph v němž Ph znamená fenylovou skupinu popřípadě substituovanou hydroxylovou skupinou, nižší alkoxyskupinou nebo aminovou skupinou ,

Y' znamená nižší alkylovou skupinu, nižší alkoxyskupinu, aminovou skupinu, karboxylovou skupinu, nižší alkoxykarbonylovou skupinu nebo 1-piperazinylovou skupinu popřípadě substituovanou v poloze 4 nižší alkylovou skupinou, nižší -alkylovou skupinu substituovanou 1 nebo 2 substituenty vybranými z hydroxylové skupiny, nižší alkylkarbamoylové skupiny, fenylové skupiny, halogénfenylové skupiny, heterocyklické skupiny, karboxyskupiny a nižší alkoxykarbonylové skupiny, benzylovou sku; ρί ηυ.._ .fenylovou _skúpinu-popřípádě..substituovanou- aminovou_skupinou, atomem halogenu, hydroxylovou skupinou, nižší alkoxyskupinou, nižší alkylovou skupinou, nižší alkylaminovou skupinou nebo di(nižší alkyl)aminovou skupinou, heterocyklickou skupinu popřípadě susbtituovanou 1 až 3 substituenty vybranými * 9 * 9

Ο 9

122 • 9*9 • ♦9 9 9

9 9 9 z nitroskupiny, aminové skupiny, atomu halogenu, hydroxylové skupiny, nižší alkoxyskupiny, nižší alkylové skupiny, nižší alkylaminové skupiny nebo di(nižší alkyl)aminové skupiny, 1,1-difenylmethylovou skupinu, v níž oba fenylové kruhy jsou popřípadě substituovány atomem halogenu, aminovou skupinou, hydroxylovou skupinou nebo nižší alkoxyskupinou, 2-pyridylovou skupinu, kde pyridylový kruh je popřípadě substituován 1 až 3 substituenty vybranými z nitroskupiny, aminové skupiny, atomu halogenu, hydroxylové skupiny, nižší alkoxyskupiny, nižší alkylové skupiny, níží alkylaminové skupiny nebo di(nižší alkyl)aminové skupiny, nebo -CH₂-CO-NH-(nižší)alkylovou skupinu s tím že jestliže Q znamená skupinu -NHPh, potom Y' neznamená alkoxyskupinu, dialkylaminovou skupinu, hydroxyalkylaminovou skupinu a di(hydroxyalkyl)aminovou skupinu a jestliže Y* znamená piperazinylovou skupinu substituovanou v poloze 4, potom Q ne- . znamená skupinu -T-[AMA]-L.

1 - Ηιη- ¹ 4 ' ''9
119. Sloučeniny podle nároku 118, v němž Q znamená aminokyselinovou skupinu obecného vzorce

Λ’ · ·.

—NH-CO-NH-CH-CO-NH-B2

-CO-NH-CH-CO-NH-B2

COOB2 —CO-NH-CH-CO-N nebo •NH-jCO-CH-NH -PG

-V—nichž-·EG- znamená- chrá.nící—skupinu na— Nekonči-,- -která·. je- vybrá.= na z heterocyklokarbonylové skupiny, benzoylové skupiny, karbobenzyloxyskupiny a terč. butoxyskupiny, A_i znamená nižší alkylovou skupinu, B₂ znamená nižší alkylovou skupinu popřípadě substituovanou aminovou skupinou, guanidinovou skupinou nebo **·· · · · é ··

9 · 999 9 9 9 9 9·9 · 9

9 9 9 99 999

123 ..............

N,N-di(nižší alkyl)guanidinovou skupinou a n znamená číslo 1 nebo 2.

h
120, Sloučeniny podle nároku 119, v němž je skupina Y· vybrána z nižší alkylové skupiny, nižší alkoxyskupiny, aminové skupiny, karboxylové skupiny a nižší alkoxykarbonylové skupiny.
121. Sloučeniny podle nároku 118, v němž skupina Y znamená 1-piperazinylovou skupinu popřípadě substituovanou v poloze 4 nižší alkylovou skupinou, nižší alkylovou skupinu substituovanou 1 až 2 substituenty vybranými z hydroxylové skupiny, nižší alkylkarbamoylové skupiny, fenylové skupiny, halogenfenylové skupiny, heterocyklické skupiny, karboxyskupiny a nižší alkoxykarbonylové skupiny, benzylovou skupinu, fenylovou skupinu popřípadě substituovanou aminovou skupinou, atomem halogenu, hydroxylovou skupinou, nižší alkoxyskupinou, nižší alkylovou skuM i, ·*#=···♦ S -i .

pinou, nižší alkylaminovou skupinou nebo di(nižší alkyl)aminovou skupinou, heterocyklickou skupinu popřípadě substituovanou 1 až 3 substituenty vybranými z nitroskupiny, aminové skupiny, atomu halogenu, hydroxylové skupiny, nižší alkoxyskupiny, nižší alkylové skupiny, nižší alkylaminové skupiny nebo di(nižší alkyl) aminové skupiny, 1,1-difenylmethylovou skupinu, v níž oba fenylové kruhy jsou popřípadě substituovány atomem halogenu, aminovou skupinou, hydroxylovou skupinou nebo nižší alkoxyskupinou, 2-pyridylovou skupinu, kde pyridylový kruh je popřípadě substituován 1 až 3 substituenty vybranými z nitroskupiny, aminové skupiny, atomu halogenu, hydroxylové skupiny, nižší alkoxýskupiny, nižší alkylové skupiny, niží alkylaminové skupiny nebo di(nižší alkyl)aminové skupiny, nebo -CH^-CO-NH-(nižší)alkylovou skupinu, a Q znamená skupinu NHPh nebo difenylguanidinovou skupinu obecného vzorce

NH

II

- N -Č - Ph ,

II

NH v níž Ph znamená fenylovou skupinu popřípadě substituovanou hydroxylovou skupinou, nižší alkoxyskupinou nebo aminovou skupí124 • 4 4 · • 4 4«4 4

4 · 4 ·· 44

4 4

4 4

14« 444 » 9 99 •4 4 4 4

4 4 4

44 44 nou.
122.

Sloučenina podle nároku 118, která znamená

MeO
123.

Sloučenina podle nároku 118, která znamená

MeO.

Ví

N.

0 H N

H CH₃ O

Ph

O ϋ

N OCH₂Ph H
124.

Sloučenina podle nároku 118, která znamená

Me

Ph