CZ270494A3

CZ270494A3 - Granulated detergents and cleaning process employing said detergents

Info

Publication number: CZ270494A3
Application number: CZ942704A
Authority: CZ
Inventors: Ann Margaret Wolff; Michael Stanford Showell
Original assignee: Procter & Gamble
Priority date: 1992-05-08
Filing date: 1993-05-04
Publication date: 1995-03-15
Also published as: TW243469B; HUT70073A; AU4231493A; WO1993023516A1; HU9403201D0; CN1080952A; JPH07506618A; EP0639222A1; MA22891A1; RU94046042A; CA2134978A1; SK133194A3

Description

Oblast techniky

Tento vynález se týká granulárního detergentního prostředku, který obsahuje lipasu produkovanou kmenem vybraným z hub Humicola sp. nebo Thermomyces sp. nebo bakterií Pseudomonas Pseudoalcaligenes nebo Pseudomonas fluorescens, a způsobu čištění látek pomocí tohoto prostředku.

Dosavadní stav techniky

Je známo, že se do detergentních prostředků pro zlepšení čištění přidává lipasa. Příklady jsou evropská patentová přihláška 0 368 589, publikovaná 16. května 1990, USA patenty č. 4 707 291 Thoma a spol., vydaný 18. listopadu 1987, 4 769 173 Cornelissena a spol., vydaný 6. září 1988, 4 861 509 Cornelissena a spol., vydaný 29. srpna 1989, a 5 069 809 Lagerwaarda a spol., vydaný 3. prosince 1991, a japonský spis 01161-096, publikovcaný 17. prosince 1987.

Avšak i když jsou výsledky čištění s použitím granulovaných pracích detergentních prostředků při praní prádla se skvrnami nebo zašpiněním po násobném pracím cyklu jasné, ztíží je tato účinnost vidět po jediném pracím cyklu v pračce a sušičce (zvláště u mastných a olejových skvrn, jako jsou skvrny od sádla slaniny a špagetové omáčky). Ve skutečnosti praní v granulovaných detergentních prostředcích, které obsahují lipasu v konvenčních vysokých množstvích (v komerčních produktech) často způsobuje ztrátu čištění při prvním cyklu praní, i když u praní ve více cyklech dochází ke zlepšení. Pro lipasy uvedené níže bylo zjištěno, že malé množství lipasy (t.j. množství níže uvedené) a zahrnutí některých aniontových a neiontových povrchově aktivních činidel do granulovaného detergentního prostředku ve specifickém hmotnostním poměru vede ke zlepšení odstraňování skvrn nebo špíny pocházejících od triglyceridů, jako jsou skvrny od mastné potravy a tělesná špína, z látek dokonce už po prvním cyklu praní.

Podstata vynálezu

Tento vynález se týká granulovaného detergentního prostředku, který obsahuje:

a) lipasu produkovanou kmenem Humicola sp., Thermomyces sp., Pseudomonas pseudoalcaligenes nebo Psedudomonas fluorescens v množství od 0,00025 do 0,015, s výhodou od 0,0025 do 0,010 g aktivního enzymu na 100 g prostředku,

b) od 0,5 do 10 % hmot. alkylalkoxysulfátu a/nebo polyhydroxyamidu mastných kyselin a

c) od 2 do 30 % hmot. dalšího aniontového nebo neiontového povrchově aktivního činidla, při čemž poměr složky a) ke složce b) je mezi 0,09 a 0,28.

Granulované detergentní prostředky podle tohoto vynálezu obsahují lipasu, alkylalkoxysulfát nebo polyhydroxyamid mastné kyseliny a další aniontové nebo neiontové povrchově aktivní činidlo. Hmotnostní poměr lipasy k alkylalkoxysulfátu nebo polyhydroxyamidu mastné kyseliny (nebo směsi těchto dvou sloučenin) je mezi 0,09 (9 % hmot.) a 0,28 (28 % hmot.). S výhodou množství lipasy ku množství alkylalkoxysulfátu nebo polyhydroxyamidu mastné kyseliny je mezi 0,10 a 0,20. Prostředky podle vynálezu s výhodou dále obsahuji detergentní složku, druhé enzymy a další konvenční detergentní složky.

Granulované detergentní prostředky podle vynálezu odstraňují špínu na bázi triglyceridů (např. špagetovou omáčku a sádlo slaniny) po prvním pracím cyklu (t.j. po prvé, kdy je látka po ušpiněni prána) lépe než granulované prostředky s vyšším obsahem lipasy. Aniž by to souviselo s teorií, předpokládá se, že tomu je tak proto, že zde uvedené složení prostředku umožňuje, aby hydrolytické produkty zůstávaly po rozpadu špíny na bázi triglyceridů půspbením lipasy v prací vodě, takže se odstraňují účinněji než jak je tomu u prostředků mimo tento vynález.

Předpokládá se, že to, že dochází k dobrému vyprání již v prvním cyklu praní, je důsledek optimalizovaného hmotnostního poměru lipasy k alkylalkoxysulfátu nebo polyhydroxyamidu mastné kyseliny podle tohoto vynálezu v kombinaci s nízkými množstvími lipasy používanými podle tohoto vynálezu.

A. Lipasa

Podstatnou složkou granulovaného detergentního prostředku podle tohoto vynálezu je lipasa produkovaná kmenem Humicola sp., Thermomyces sp., Pseudomonas pseudoalcaligenes nebo Pseudomonas fluorescens, která je v prostředku přítomna v množství od 0,00025 do 0,015, s výhodou od 0,0025 do 0,010 g aktivního enzymu na 100 g prostředku.

Do rozsahu tohoto vynálezu patří také lipasa z chemicky nebo geneticky modifikovaných mutantů těchto kmenů. Patří sem rovněž směsi lipasy z různých kmenů, i když tyto směsi nejsou výhodné.

Výhodná lipasa pochází z Pseudomonas pseudoalcaligenes, který je popsán v USA patentu 4 933 287 Fařína a spol., vydaném

12. července 1990. Tento patent je zde zahrnut jako citace.

Nejvýhodnějsi lipasa podle vynálezu se získává klonováním genu z Humicola lanuginosa a expresí tohoto genu v Aspergillus oryzae podle evropské patentové přihlášky 0 258 068, která je zde zahrnuta jako odkaz, což je komerčně dostupná lipasa z Novo Industri A/S, Bagsvaerd, Dánsko, pod obchodním označením Lipolase^<R>. Tato lipasa je popsána také v USA patentu 4 810 414 Huge-Jensena a spol., vydaného 7. března 1989, který je zde zahrnut jako odkaz. V prostředku podle tohoto vynálezu se s výhodou používá od 0,001 do 0,6, s výhodou od 0,1 do 0,4 % hmot. Lipolasy^<R) (100 000 LU/g).

Lipasy podle vynálezu jsou s výhodou slučitelné s aniontovými (a neiontovými) povrchově aktivními činidly a mají vysokou aktivitu při alkalickém pH. S výhodou jsou slučitelně s prostředky podle tohoto vynálezu, jsou v nich stabilní a jestlTŽe jsou v prostředcích podle tohoto vynálezu obsaženy, zlepšují praní.

Mezi vhodné lipasy patří takové lipasy, které vykazují positivní imunologickou zkříženou reakci s protilátkou lipasy produkované Pseudomonas fluorescens. Tato lipasa je popsána v japonské patentové přihlášce 53-20487, která byla vyložena 24. února 1978 a která je zde zahrnuta jako citace. Je dostupná pod obchodním označením Lipase P Amano. Způsob testování imunologické zkřížené reakce s Amano P protilátkou je popsán v USA patentu 4 707 291 Thoma a spol., vydaném 17. listopadu 1987, který je zde zahrnut jako citace.

Jednotka lipasy (v tomto spisu je používána zkratka LU) je definována jako takové množství lipasy, které produkuje 1 pmol titrovatelné kyseliny máselné za minutu v pHstatu s pH 7,0, při teplotě 30 °C, při čemž substrátem je emulze tributyrinu a arabské gumy v přítomnosti vápenatých iontů a chloridu sodného ve fosforečnanovém pufru.

B. Povrchově aktivní činidlo

Granulované detergentní prostředky podle tohoto vynálezu obsahují také od 0,5 do 10 % hmot., s výhodou od 0,5 do 5 % hmot., nejvýhodněji od 1 do 2 % hmot. alkylalkoxysulfátu, s výhodou alkylsulfátu, který je alkoxylován 0,5 až 10, s výhodou 0,5 až 2 moly ethylenoxidu na mol alkylsulf átu, a/nebo polyhydroxyamid mastné kyseliny. Tento vynález zahrnuje směsi těchto dvou povrchově aktivních činidel. Prostředky dále obsahují od 2 do 30 % hmot., s výhodou od 10 do 20 % hmot. dalšího aniontového nebo neiontového povrchově aktivního činidla.

1. Alkylakoxysulfát

Alkylalkoxysulfátová povrchově aktivní činidla jsou soli nebo kyseliny, které jsou rozpustné ve vodě, typicky obecného vzorce RO (A) _mS0₃M , v němž R znamená nesubstituovanou alkylovou skupinu s 10 až 24 atomy uhlíku nebo hydroxyalkylovou skupinu s 10 až 24 atomy uhlíku, s výhodou alkylovou nebo hydroxyalkylovou skupinu s 12 až 20 atomy uhlíku, výhodněji s 12 až 18 atomy uhlíku, A znamená ethoxylovou nebo propoxylovou jednotku, m znamená číslo větší než 0, typicky mezi 0,5 a 6, výhodněji mezi 0,5 a 3, a M znamená atom vodíku nebo kation, kterým může být například kation kovu (např. sodíku, draslíku, lithia, vápníku, hořčíku atd.), amoniový nebo substituovaný amoniový kation. Za vhodné jsou považovány alkylethoxysulfáty a alkylpropoxysulfáty. Mezi specifické příklady substituovaných amoniových kationtů patří methyl-, dimethyl-, trimethyl-amoniové a kvarterní amoniové kationty, jako je tetramethylaraoniový a dimethylpiperidiniový kation, a kationty odvozené od alkanolaminů, např. od methanolaminu, diethanolaminu a triethanolaminu a jejich směsi. Příklady povrchově aktivních činidel jsou alkyl(se 12 až 18 atomy uhlíku)polyethoxylovaný (1,0) sulfát, alkyl(se 12 až 18 atiomy uhlíku)polyethoxylovaný (2,25) sulfát, alkyl(se 12 až 18 atomy uhlíku)polyethoxylovaný (3,0) sulfát a alkyl(se 12 až 18 atomy uhlíku)polyethoxylovaný (4,0) sulfát, při čemž M je s výhodou vybrán ze skupiny sestávající ze sodíku a draslíku.

2. Polyhydroxyamid mastné kyseliny

Povrchově aktivní činidla typu polyhydroxyamidů mastných kyselin znamenají sloučeniny obecného vzorce I

O R¹

II I db

R² - C - N - Z v němž R^l znamená atom vodíku, uhlovodíkovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, 2-hydroxyethylovou skupinu, 2-hydroxypropylovou skupinu nebo jejich směs, s výhodou alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, výhodněji alkylovou skupinu s 1 nebo 2 atomy uhlíku, nejvýhodněji alkylovou skupinu s jedním atomem uhlíku (t.j. methylovou skupinu), R² znamená uhlovodíkovou skupinu s až 31 atomy uhlíku₇ s výhodou s alkylovou nebo aíkenylovou skupinu se 7 až 19 atomy uhlíku s přímým řetězcem, výhodněji alkylovou nebo aíkenylovou skupinu s 9 až 17 atomy uhlíku s přímým řetězcem, nejvýhodněji alkylovou nebo aíkenylovou skupinu s 11 až 15 atomy uhlíku s přímým řetězcem nebo jejich směs, a Z znamená polyhydroxyuhlovodikovou skupinu s lineárním uhlovodíkovým řetězcem s alespoň 3 hydroxylovými skupinami přímo napojenými na řetězec nebo její alkoxylovaný derivát (s výhodou ethoxylovaný nebo propoxylovaný). Z je s výhodou odvozena od redukujícího cukru v reduktivní aminační reakci, výhodněji Z znamená glycitylovou skupinu. Mezi vhodné redukující cukry patří glukosa, fruktosa, maltosa, laktosa, galaktosa, manosa a xylosa. Z znamená skupinu, která je s výhodou vybrána ze skupiny sestávající ze skupin obecných vzorců -CH₂-(CH0H)»-CH₂0H, -CH(CH₂0H)-(CH0H)_n_₁-CH₂0H a -CH₂(CHOH)₂(CHOŘ' ) (CHOH)-CH₂0H a jejich alkoxylované deriváty, kde n znamená číslo od 3 do 5 včetně a R' znamená atom vodíku nebo cyklický nebo alifatický monosacharid. Nejvýhodějšími jsou glycityly, v nichž n znamená číslo 4, zvláště -CH₂-(CH0H)«-CH₂0H.

Polyhydroxyamid mastné kyuseliny s výhodou znamená glukamid, s výhodou N-acetyl-glukamid s 12 až 18 atomy uhlíku.

3. Další aniontové povrchově aktivní činidlo v prostředcích podle vynálezu jsou obsažena aniontová povrchově aktivní činidla použitelná pro čistící účely. Patří mezi ně soli (včetně například sodných, draselných, amoniových a substituovaných amoniových solí, jako jsou mono-, di- a triethanolaminové soli) mýdel, lineární alkylbenzensulfonáty s 9 až 20 atomy uhlíku, primární nebo sekundární alkansulfonáty s 8 až 22 atomy uhlíku, olefinsulfonáty s 8 až 24 atomy uhlíku, sulfonované polykarboxylové kyseliny připravené sulfonaci pyrolyzovaného produktu citrátů kovů alkalických zemin, např. tak, jak je popsáno v britském patentovém spisu č. 1 082 179, sulfonáty alkylglycerolu, sulfonáty mastného acylglycerolu, sulfáty mastného oleylglycerolu, sulfáty alkylfenolethylenoxidetheru, sulfonáty parafinu, alkylfosfáty, isethionáty, jako jsou acylisethionáty, N-acyltauráty, amidy mastných kyselin methyltauridu, alkylsukcinamáty a sulfosukcináty, monoestery sulfosukcinátů (zvláště nasycené a nenasycené monoestery s 12 až 18 atomy uhlíku), diestery sulfosukcinátů (zvláště nasycené a nenasycené diestery se 6 až 14 atomy uhlíku), N-acylsarkosináty, sulfáty alkylpolysacharidů, jako jsou sulfáty alkylpolyglukosidu (neiontové nesulfatované sloučeniny popsané níže), rozvětvené primární alkylsulfáty, alkylpolyethoxykarboxyláty, jako jsou sloučeniny obecného vzorce ROÍCHaCHaOKCHaCOCTir, v němž R znamená alkylovou skupinu s 8 až 22 atomy uhlíku, k znamená číslo od 0 do 10 a M znamená kation, který tvoří rozpustnou sůl, a mastné kyseliny esterifikované isethionovou kyselinou a zneutralizované hydroxidem sodným. Vhodné jsou také pryskyřičné kyseliny a hydrogenované pryskyřičné kyseliny, jako je kalafuna, hydrogenovaná kalafuna, a pryskyřičné kyseliny a hydrogenované pryskyřičné kyseliny přítomné nebo odvozené od talového oleje. Další příklady jsou uvedeny v Povrchově aktivní činidla a detergenty, díl I a II od Schwartze, Perryho a Bercha. Různá povrchově aktivní činidla jsou popsána také v USA patentu číslo 3 929 678, Laughlina a spol. vydaném 30. prosince ve sloupci 23, řádka 58, až sloupci 29, řádka 23 (zahrnutých zde jako citace) .

Výhodným typem aniontových povrchově aktivních činidel pro použití podle vynálezu jsou alkylsulfátová povrchově aktivní činidla. Vedle dosažení vynikající celkové čistící schopnosti, jestliže se používají v kombinaci s polyhydroxyamidy mastných kyselin (viz níže), včetně dobrého vyčištění mastnoty/oleje v širokém rozmezí teplot, koncentrací pracích prostředků a doby praní, se dosáhne rozpuštění alkylsulfátů a také zlepšení schopnosti tvořit kapalné detergenty. Tyto prostředky představují ve vodě rozpustné soli nebo kyseliny obecného vzorce R0S0₃M, v němž R s výhodou znamená uhlovodíkovou skupinu s 10 až 24 atomy uhlíku, s výhodou alkylovou nebo hydroxyalkylovou skupinu s alkylovou skupinou s 10 až 20 atomy uhlíku, výhodněji s alkylovou nebo hydroxyalkylovou skupinou s 12 až 18 atomy uhlíku, a M zna8 mená atom vodíku nebo kation, např. kation alkalického kovu (např. sodíku, draslíku, lithia), substituované nebo nesubstltuované amoniové kationty, jako jsou methyl-, dimethyl- a trimethyl-amoniové a kvarterní amoniové kationty, např. tetramethylamoniový a dimethylpiperidiniový kation, a kationty odvozené od alkanolaminů, jako je ethanolarain, diethanolamin, tríethanolamin a jejich směsi, a podobné. Typicky platí, že alkylové řetězce s 12 až 16 atomy uhlíku jsou výhodné pro praní při nižších teplotách (např. pod 50 °C) a alkylové řetězce se 16 al 18 atomy uhlíku pro praní za vyšších teplot (např. nad 50 °C).

Výhodným pro použiti podle vynálezu je alkylsulfát s 12 až 20 atomy uhlíku (AS”) a/nebo lineární alkylbenzensulfonát s 9 až 20 atomy uhlíku (LAS) (s výhodou sodné soli). S výhodou se používá od 2 do 10 % hmot. AS s 12 až 20 atomy uhlíku a od 10 do 15 % hmot. LAS s 9 až 20 atomy uhlíku. Výhodným neiontovým povrchově aktivním činidlem je kondenzační produkt alkoholu s 10 až 20 atomy uhlíku s 2 až 20 moly ethylenoxidu na mol alkoholu (E_a__ao ethoxylovaný alkohol s 10 až 20 atomy uhlíku).

4. Další neiontové povrchově aktivní činidlo

Vhodná neiontová detergentní povrchově aktivní činidla jsou obecně popsána v USA patentu 3 929 678 (Laughlina a spol., vydaného 30. prosince 1975) ve sloupci 13, řádka 14, až sloupci 16, řádka 6, který je zde zahrnut jako citace. Příklady neomezujících skupin použitelných neiontových povrchově aktivních činidel jsou uvedeny níže.

1. Polyethylen-, polypropylen- a polybutylen-oxidové kondenzáty alkylfenolů. Obecně jsou výhodné polyethylenoxidové kondenzáty. Mezi tyto sloučeniny patří kondenzační produkty alkylfenolů s alkylovou skupinu se 6 až 12 atomy uhlíku v buč přímém nebo větveném řetězci s alkylenoxidem. Tyto sloučeniny jsou obvykle nazývány alkylfenolalkoxyláty (např. alkylfenolethoxyláty).

2. Kondenzační produkty alifatických alkoholů s 1 až 25 moly ethylenoxidu. Alkylový řetězec alifatického alkoholu může být buá přímý nebo větvený, primární nebo sekundární, obvykle s 8 až 22 atomy uhlíku. Tato kategorie neiontových povrchově aktivních činidel se obvykle označuje jako alkylethoxyláty. Výhodnými jsou alifatické alkoholy s 12 až 16, s výhodou 12 až 13 atomy uhlíku ethoxylované 3 až 10 moly ethylenoxidu na mol alkoholu.

3. Kondenzační produkty ethylenoxidu s hydrofobní baží vytvořené kondenzací propylenoxidu s propylenglykolem.

4. Kondenzační produkty ethylenoxidu s produktem pocházejícím z reakce propylenoxidu s ethylendiaminem.

5. Semipolární neiontová povrchově aktivní činidla jsou specielní kategorií neiontových povrchově aktivních činidel, mezi která patří ve vodě rozpustné aminoxidy obsahující alkylovou skupinu s 10 až 18 atomy uhlíku a 2 skupiny, které jsou vybrány ze skupiny sestávající z alkylových skupin a hydroxyalkylových skupin s 1 až 3 atomy uhlíku, ve vodě rozpustné fosfinoxidy obsahující jednu alkylovou skupinu s 10 až 18 atomy uhlíku a 2 skupiny, které jsou vybrány ze skupiny sestávající z alkylových a hydroxyalkylových skupin s 1 až 3 atomy uhlíku, a ve vodě rozpustné sulfoxidy obsahující jednu alkylovou skupinu s 10 až 18 atomy uhlíku a skupinu, která je vybrána ze skupiny sestávající z alkylových a hydroxyalkylových skupin s 1 až 3 atomy uhlíku.

6. Alkylpolysacharidy popsané v USA patentu 4 565 647 Llenada, vydaném 21. ledna 1986, s hydrofobní skupinou s 6 až 30 atomy uhlíku, s výhodou s 10 až 16 atomy uhlíku, a polysacharidem, např. polyglukosidem, hydrofilni skupina obsahuje od 1,3 do 10, s výhodou 1,3 až 3, nejvýhodněji od 1,3 do 2,7 sacharidových jednotek.

7. Povrchově aktivní činidla typu amidů mastných kyselin obecného vzorce

II

R⁶ - C - N(R₇)₂ v němž R^e znamená alkylovou skupinu se 7 až 21 (s výhodou s 9 až 17) atomy uhlíku a R⁷ jsou nezávisle na sobě vybrány ze skupiny sestávající z atomu vodíku, alkylové skupiny s 1 až 4 atomy uhlíku, hydroxyalkýlové skupiny s 1 až atomy uhlíku a skupiny obecného vzorce -(CHjH^OÍH, v němž x znamená číslo od 1 do

3.

C. Detergentní složka

V prostředcích podle vynálezu může být popřípadě obsaženo a s výhodou je obsaženo od 1 do 80, s výhodou od 20 do 70 % hmot. detergentní složky. Používat se mohou jak anorganické tak organické složky.

Mezi anorganické detergentní složky patří, ale nejsou na ně omezeny, amoniové a alkanolamoniové soli a soli alkalických kovů polyfosfátů (například tripolyfosfátů, difosfátů a skelných polymerních metafosfátů), fosfonátů, kyseliny fytové, křemičitanů, uhličitanů (včetně hydrogenuhličitanů), síranů a hlinitokřemičitanů. Mohou se používat také boritanové složky a složky obsahující materiály, které tvoří boritany za podmínek skladováni detergentů nebo při praní (souhrnně jsou zde označovány jako boritanové složky). Nebořítanové složky se v prostředcích podle vynálezu používají s výhodou tehdy, jestliže jsou určeny pro praní za teploty nižší než 50 °C, zvláště nižších než 40 °C.

Příklady křemičitanových složek jsou křemičitany alkalických kovů, zvláště takové, u nichž poměr oxidu křemičitého k oxidu sodnému je 1,6:1 až 3,2:1, a vrstvené křemičitany, jako jsou vrstvené křemičitany sodné popsané v USA pat. 4 664 839 H.P.Riecka, vydaném 12. května 1987, který je zde zahrnut jako citace. Používat se mohou také jiné křemičitany, například kře11 mičitan hořečnatý, který slouží jako avivážní činidlo granulovaných prostředků, jako stabilizační činidlo pro kyslíkatá bělící činidla a jako složka systémů regulujících pěnění.

Příklady uhličitanových složek jsou uhličitany alkalických kovů a alkalických zemin, včetně uhličitanu sodného, hydrogenuhličitanu a jejich směsí s ultrajemným uhličitanem vápenatým, jak je to popsáno v NSR patentové přihlášce 2 321 001, publikované 15. listopadu 1973, která je zde zahrnuta jako citace.

Pro tento vynález jsou užitečné hlinitokřemičitanové složky. Hlinitokřemičitanové složky jsou velice důležité v nejběžněji prodávaných vysokoúčinných granulovaných detergentních prostředcích. Mohou být významnou stavební složkou také v kapalných detergentních prostředcích. Mezi hlinitokřemičitanové složky patří sloučeniny obecného vzorce

M_z(zA10j.ySi0_a) , v němž M znamená atom sodíku, draslíku, amoniový ion nebo substituovaný amoniový ion, z znamená číslo od 0,5 do 2 a y znamená číslo 1. Tento materiál má kapacitu hořečnatého iontoměniče alespoň 50 mi 1 igramekvivalentů tvrdosti CaC0₃ na gram bezvodého hlinitokřemičitanu. Výhodnými hlinitokřemičitany jsou zeolitové složky obecného vzorce

Na,[ (AlO_a),.y(SiO_a)_y] .xHsO , v němž z a y znamenají alespoň číslo 6, molární poměr z k y je v rozmezí od 1,0 do 0,5 a x znamená číslo od 15 do 264.

Užitečné hlinitokřemičitanové iontoměničové materiály jsou komerčně dostupné. Tyto hlinitokřemičitany mohou být krystalické nebo amorfní, mohou se vyskytovat v přírodě nebo může jít o syntetické hlinitokřemičitany. Způsob výroby hlinitokřemičitanových iontoměničových mateiálů je popsán v USA patentu č. 3 985 669 Krummela a spol., vydaném 12. října 1976, který je zde zahrnut jako citace. Výhodné syntetické krystalické hlinitokřemičitanové iontoměničové materiály užitečné podle tohoto vynálezu jsou dostupné pod označeními Zeolite A, Zeolite P (B) a Zeolite X.

Specifickými příklady polyfosforečnanů jsou alkalické soli tripolyfosforečnanů, difosforečnan sodný, draselný a amonný, orthofosforečnan sodný a draselný, polymetafosforečnan sodný, v němž je stupeň polymerace v rozmezí od 6 do 21, a soli kyseliny fytové (kyselina inositolfosforečná).

Příklady složek typů fosforečnanových solí jsou ve vodě rozpustné soli ethan-l-hydroxy-l,l-difosfonátu, zvláště sodné a draselné soli, ve vodě rozpustné soli methylendifosfonové kyseliny, např. trojsodná a trpjdraselná sůl, a ve vodě rozpustně soli substituovaných methylendifosfonových kyselin, jako je ethyl iden, isopropyliden, benzymethyliden a halogenmethyliden-fosfonát trojsodný a tro jdraselný. Složky shora uvedených typů fosfonátových solí jsou popsány v USA patentech č. 3 159 581 a 3 231 030 Diehla, vydaných 1. prosince 1964 a 19. října 1965, USA patentu 3 422 021 Roye, vydaném 14. ledna 1969, a USA patentech 3 400 148 a 3 422 137 Quimbyho, vydaných 3. září 1968 a 14. ledna 1969.

Mezi organické detergentní složky výhodné pro účely tohoto vynálezu patří rozmanité polykarboxylátové sloučeniny. Pojem polykarboxylát tak, jak se zde používá, se týká sloučenin s více karboxylovátovými skupinami, s výhodou s alespoň 3 karboxylátovými skupinami.

Polykarboxylátová složka se může obecně přidávat k prostředku v kyselé formě, může se však přidávat také ve formě zneutralizované soli. Jestliže se používá ve formě soli, výhodnými jsou soli alkalických kovů, jako je sodík, draslík a lithium, nebo alkanolamoniové soli.

Mezi polykarboxylátové složky patří rozmanité kategorie užitečných materiálů. Jedna důležitá kategorie polykarboxylátových složek zahrnuje etherpolykarboxyláty. Bylo popsáno použití četných etherových polykarboxylátů jako detergentních složek. Mezi příklady užitečných etherových polykarboxlátů patří oxydisukcináty popsané Bergem v USA patentu 3 128 287, vydaném 7.

dubna 1964, a Lambertim a spol. v USA patentu 3 635 830, vydaném 18. ledna 1972. Oba jsou zde uvedeny jako citace.

Mezi specifické typy etherových polykarboxylátů, které jsou užitečné jako složky podle tohoto vynálezu, patří polykarboxyláty obecného vzorce

CH(A)(COOX)-CH(COOX )-O-CH(COOX)-CH(COOX)(B), v němž A znamená atom vodíku nebo hydroxylovou skupinu, B znamená atom vodíku nebo skupinu obecného vzorce -0-CH(COOX)-CH₂. .(COOX) a X znamená atom vodíku nebo kation, který tvoří sůl. Například jestliže ve shora uvedeném obecném vzorci jak A tak B znamená atom vodíku, potom sloučeninou je oxydijantarová kyselina a její ve vodě rozpustné soli. Jestliže A znamená hydroxylovou skupinu a B znamená atom vodíku, potom sloučeninou je tartarát monojantarové kyseliny (TMS) a její ve vodě rozpustné soli. Jestliže A znamená atom vodíku a B znamená skupinu obecného vzorce -0-CH (COOX )-CH₂( COOX), potom sloučeninou je tartarát dijantarové kyseliny (TDS) a její ve vodě rozpustné soli. Pro použití podle vynálezu jsou zvláště výhodnými směsi těchto složek. Zvláště výhodnými jsou směsi TMS a TDS v hmotnostním poměru TMS k TDS od 97:3 do 20:80. Tyto složky jsou popsány v USA patentu 4 663 071 Bushe a spol., vydaném 5. května 1987.

Mezi vhodné etherové polykarboxyláty patří také cyklické sloučeniny, zvláště alicyklické sloučeniny, jako jsou sloučeniny, které jsou popsány v USA patentech 3 923 679, 3 835 163, 4 158 635, 4 120 874 a 4 102 903. Všechny tyto patenty jsou zde zahrnuty jako citace.

Jinými užitečnými detergentními složkami jsou etherové hydroxypolykarboxyláty obecného vzorce

HO-[C(R)(COOM)-C(R)(COOM)-O]_n-H , v němž M znamená atom vodíku nebo kation, při čemž výsledná sůl je rozpustná ve vodě, s výhodou sůl s kationtem alkalického kovu, amoniovým kationtem nebo substituovaným amoniovým kationtem, n znamená číslo od 2 do 15 (s výhodou n znamená číslo 2 až 10, výhodněji je n průměrně 2 až 4) a substituenty R známe14 nají nezávisle na sobě atom vodíku, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku nebo substituovanou alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku (s výhodou R znamená atom vodíku).

Mezi další etherové polykarboxyláty patří kopolymery anhydridu kyseliny maleinové s ethylenem nebo vinylmethyletherera, l,3,5-trihydroxy-benzen-2,4,6-trisulfonovou kyselinou a karboxymethyloxyjantarovou kyselinou.

Mezi organické polykarboxylátové složky patří také různé soli alkalických kovů, amoniové soli nebo substituované amoniové soli polyoctových kyselin. Mezi příklady patří sodná, draselná, lithná, amoniová a substituovaná amoniová sůl ethylendiaminotetraoctové kyseliny a nitriltrioctové kyseliny.

Mezi polykarboxyláty patří také kyselina melitová, kyselina jantarová, kyselina oxydijantarová, kyselina polymaleinová^ benzen-1,3,5-trikarboxylová kyselina, karboxymethyloxyjantarová kyselina a jejich rozpustné soli.

Citrátové složky, např. kyselina citrónová a její rozpustné soli (zvláště sodná sůl), jsou polykarboxylátové složky, které se také mohou používat v granulovaných prostředcích.

Mezi další karboxylátové složky patří karboxylované sacharidy popsané v USA patentu 3 723 322 Diehla, vydaném 28. března 1973, který je zde zahrnut jako citace.

Pro detergentní prostředky podle tohoto vynálezu jsou vhodné také 3,3-dikarboxy-4-oxa-l, 6-hexandioáty a podobné sloučeniny, které jsou popsány v USA patentu 4 566 984 Bushe, vydaném 28. ledna 1986, který je zde zahrnut jako citace. Mezi užitečné složky kyseliny jantarové patří alkyl (s 5 až 20 atomy uhlíku) jantarové kyseliny a jejich soli. Zvláště výhodnou sloučeninou tohoto typu je dodecenyl jantarová kyselina. Alkyl jantarové kyseliny jsou typicky sloučeniny obecného vzorce R-CH(COOH).

.CH₂(C00H), tj. deriváty kyseliny jantarové, v nichž R znamená uhlovodíkovou skupinu, např. alkylovou nebo alkenylovou skupinu, obě s 10 až 20 atomy uhlíku, s výhodou s 12 až 16 atomy uhlíku, nebo v nichž R může být substituována hydroxylovým, sulfonylovým, sulfoxylovým nebo sulfonovým substituentem, vše jak je to popsáno ve shora uvedených patentech.

Sukcinátové složky se s výhodou používají ve formě svých svých rozpustných solí, včetně sodných, draselných, amoniových a alkanolamoniových solí.

Mezi specifické příklady sukcinátových složek patří: laurylsukcinát, myristylsukcinát, palmitylsukcinát, 2-dodecenylsukcinát (výhodný), 2-pentadecenylsukcinát a podobné. Laurylsukcináty jsou výhodnými složkami této skupiny a jsou popsány v evropské patentové přihlášce 86200690.5/0,200,263, publikované 5. listopadu 1986.

Mezi příklady užitečných složek patří také karboxymethyloxymalonáty, karboxymethyloxysukcináty, cis-cyklohexan-hexakarboxyláty a cis-cyklopentan-tetrakarboxyláty sodné a draselné, ve vodě rozpustné polyakryláty (tyto polyakryláty mají molekulovou hmotnost až nad 2 000 a mohou být také efektivně používány jako dispergační činidla) a kopolymery anhydridů kyseliny maleinové s vinylmethyletherem nebo ethylenem.

Dalšími vhodnými polykarboxyláty jsou polyacetálové karboxyláty popsané v USA patentu 4 144 226 Crutchfielda a spol., vydaném 13. března 1979, který je zde zahrnut jako odkaz. Tyto polyacetálové karboxyláty se mohou připravovat tak, že se za polymeračních podmínek uvedou do kontaktu ester glyoxylové kyseliny a iniciátor plymerace. Výsledný polyacetálový karboxylátový ester se pak připojí na chemicky stabilní koncové skupiny, aby se polyacetálový karboxylát stabilizoval proti rychlé depolymeraci v alkalickém roztoku, převede se na odpovídající sůl a přidá se k povrchově aktivnímu činidlu.

Polykarboxylátové složky jsou popsány také v USA patentu

308 067 Diehla, vydaném 7. března 1967, který je zde zahrnut jako citace. Mezi tyto materiály patří ve vodě rozpustné soli homo- a kopolymerů alifatických karboxylových kyselin, jako je kyselina maleinová, kyselina itakonová, kyselina mesakonová, kyselina fumarová, kyselina akonitová, kyselina citrakonová a kyselina methylenmalonová.

Mohou se používat také jiné organické složky známé odborníkům, například monokarboxylové kyseliny a jejich rozpustné soli s dlouhým uhlovodíkovým řetězcem. Patří sem nateriály, které jsou obecně označovány jako mýdla. Typickou délkou řetězce je 10 až 20 atomů uhlíku. Uhlovodíky mohou být nasycené nebo nenasycené.

Detergentní složka podle vynálezu se s výhodou vybere ze skupiny sestávající ze soli, s výhodou uhličitanu, křemičitanu, síranu, fosforčnanu a hlinitokřemičitanu sodného, kyseliny citrónové a jejich směsí.

D. Druhý enzym

Mezi případné a výhodné složky patří druhé enzymy, které zahrnují proteinasu (nejvýhodněji), amylasu, peroxidasu, celulasu a jejich směsi. Pojmem druhý enzym se rozumí enzymy, které se, vedle lipasy, také přidávají do prostředku. Patří sem druhé emzymy z chemicky nebo geneticky modifikovaných mutantů a enzymy pocházející z bakterií nebo hub.

Množství druhého enzymu, který se v prostředku používá, závisí na typu enzymu a na zamýšleném použití. Obecně se s výhodou používá od 0,0001 do 1,0, výhodněji od 0,001 do 0,5 % hmot. těchto druhých enzymů (vztaženo na aktivní enzym). Mohou se používat směsi enzymů stejné třídy (například proteinasa) nebo dvou či více tříd (například celulasa a proteinasa).

V detergentním prostředku se může používat jakákoliv celulasa, která je vhodná pro použití v těchto prostředcích. Může se použít od 0,0001 do 1,0, s výhodou 0,001 až 0,5 % hmot. celulasy (vztaženo na aktivní enzym).

Vhodné celulasy jsou popsány v USA patentu 4 435 307 Barbesgaarda a spol., vydaném 6. března 1984, který je zde zahrnut jako citace a který popisuje houbovou celulasu produkovanou Humicola insolens. Vhodné celulasy jsou popsány také v britských patentových přihláškách A 2 075 028 a A 2 095 275 a v SRN patentovém zveřejňovacím spisu č. 2 247 832.

Příkladem těchto celulas jsou celulasy produkované kmenem Humicola insolens (Humicola grisea var. thermoidea), zvláště Huraicola kmen DSM 1800, celulasy produkované houbou Bacillus N nebo houbou náležející k rodu Aeromonas, která produkuje celulasu 212, a celulasa extrahovaná z hepatopankreasu mořského měkkýše (Dolabella Auricula Solander).

V těchto prostředcích se může používat jakákoliv amylasa, která je vhodná pro použití v detergentním prostředku. Mezi amylasy patři například α-amylasy získané ze specielního kmene

B. licheniforms, podrobněji popsané v britském patenovém spisu č. 1 296 839. Mezi amylolytické proteiny patří například Rapidasa™, Maxamyl™ a Termamyl™.

Používá se od 0,0001 do 1,0, s výhodou 0,0005 až 0,5 % hmot. amylázi na bázi aktivního enzymu.

Peroxidasové enzymy se používají v kombinaci se zdroji kyslíku, např. peruhličitanem, perboritaném, persíranem, peroxidem vodíku atd. Používají se pro bělení roztoku, tj. pro zabránění toho, aby se barviva nebo pigmenty, které jsou během praní odstraněny ze substrátů, přenášely na jiné substráty v pracím roztoku. Peroxidasové enzymy jsou známy odborníkům. Patří mezi ně například křenová peroxidasa, ligninasa a halogenperoxidasa, jako je chlor- a brom-peroxidasa. Detergentní činidla, která obsahují peroxidasu, jsou popsána například v mezinárodní PCT přihlášce WO 89/099813, publikované 19. října

1989 O. Kirkem (Novo Industries A/S), která je zde zahrnuta jako citace.

Pro použití podle vynálezu je výhodné množství od 0,0001 do 1,0, s výhodou 0,0005 do 0,5, nejvýhodněji 0,002 až 0,1 % hmot. s detergentem slučitelné proteinasy (vztaženo na aktivní enzym). Patří sem rovněž směsi proteinasových enzymů. Proteinasa může být původu živočišného, rostlinného nebo může pocházet z mikroorganismu (s výhodou). Výhodnější je serinový proteinasový enzym bakteriálního původu. Mohou se používat vyčištěné nebo nevyčištěné formy tohoto enzymu. Podle definice sem patří proteinasy produkované chemicky nebo geneticky modifikovanými mutanty, protože jde o blízké strukturní varianty enzymů. Zvláště výhodným je bakteriální serinový proteinasový enzym získaný z Bacillus subtilis a/nebo Bacillus licheniformis.

Mezi vhodné komerčně dostupné proteinasy patří Alcalase^(R>, Esperase^(R), Savinase^(R> (výhodná), Maxatase^(R), Maxacal^(R> (výhodná) a Maxapem 15^<R> (sestavený protein Maxacal^<R)) a subtilisin BPN a BPN' (výhodný). Výhodnými proteinasami jsou také modifikované bakteriální serinové proteinasy, jako jsou ty, které jsou popsány v evropské patentové přihlášce č. 87 303761.8, podané 28. dubna 1987 (zvláště strany 17, 24 a 98), která se zde nazývá proteinasa B, a v evropské patentové přihlášce 199 404 Venegase, publikované 29. října 1986, na kterou se zde odkazuje jako na modifikovaný bakteriální serinový proteolytický enzym, který se zde nazývá proteinasa A. Výhodné proteolytické enzymy jsou vybrány ze skupiny sestávající ze Savinase^<R>, Maxacal^<R), BPN', proteinasy A, proteinasy B a jejich směsí. Nejvýhodnějši je proteinasa B.

E. Další složky

Mezi další složky vhodné pro použití v prostředcích podle vynálezu patří voda, parfém, zjasňující prostředek, kondicionéry, jako je prachový oxid křemičitý, polyethylenglykol, barviva a peroxykyseliny. Výhodnými složkami je s výhodou od 0,5 do 5 % hmot. polyethylenglykolu (s výhodou s molekulovou hmotností mezi 5 000 a 10 000, nejvýhodněji 8 000), od 0,01 do 0,7 % hmot. fluorescenčních bělících a/nebo zjasňovacích činidel a od 0,01 do 1,0 % hmot. parfému.

V granulovaných prostředcích mohou být přítomna také bělící činidla, včetně předem připravených perkyselin, aktivovaných perboritanů a aktivovaných peruhličitanů, i když tato činidla nejsou výhodná. Navržená množství jsou od 0,5 do 5 % hmot. perkyseliny, od 5 do 25 % hmot. peruhličitanu nebo perboritanů a od 0,1 do 10 % hmot. aktivátoru. Výhodným aktivátorem pro použití s lipasou je tetraacetylethylendiamin. Výhodnými jsou prostředky bez bělícího činidla s výjimkou 0,5 až 1,0 % hmot. perboritanu sodného.

Granulovaný detergentní prostředek se do prací vody přidává obvykle v množství 1/4 až 1 kelímek.

Tento vynález dále poskytuje způsob čištění látek v prací vodě tím, že se tyto látky uvedou do kontaktu s efektivními množstvími granulovaného detergentního prostředku, který obsahuje:

a) lipasu produkovanou kmenem Humicola sp., Thermomyces sp., Pseudomonas pseudoalcaligenes nebo Pseudomonas fluorescens v množství od 0,0000025 do 0,006 g aktivního enzymu na 100 g prostředku,

Pro dobré vyčištění se v pračce s výhodou provádí míchání. Po míchání s výhodou následuje sušení mokré látky v konvenční sušičce prádla. Efektivním množstvím granulovaného detergentního prostředku je s výhodou množství od 500 do 7000 ppm, výhodněji od 1000 do 3000 ppm.

Následující příklady ilustrují prostředky podle tohoto vynálezu, ale neznamenají nutně omezení nebo jiné definování rozsahu vynálezu.

Všechny díly, procenta a poměry použité v tomto spisu jsou hmotnostní, pokud není jinak uvedeno.

Příklady .pggyedení vynálesu

Příklad 1

Následující testy praní byly prováděny proto, aby se zjistily účinky čištění, jestliže se používá menší množství lipasy. Byl hodnocen silnější detergentní prostředek s a bez lipasy.

Způsob

Jak na polybavlněných tak na bavlněných látkách byly udělány skvrny mastnými jídly buá slaninovým tukem (4 kapky) nebo špagetovou omáčkou (natřeno). Tyto skvrny byly dvakrát prány ve třech pračkách pro každý hodnocený produkt (viz detergenty A a B níže). Hodnocení byla tedy založena na šesti různých kouscích látky se skvrnami jak pro skvrny od tuku slaniny tak pro skvrny od špagetové omáčky. Po 12minutovém pracím cyklu a 35minutovém sušícím cyklu byly skvrny hodnoceny nebo srovnávány s celkovým odstraněním skvrn ve třech stupních (slepý test) s níže uvedenými výsledky.

Závěr

Vzorky detergentu A neobsahují alkylalkoxysulfát nebo polyhydroxyamid mastné kyseliny. Vzorky detergentu A obsahují lipasu ve třech různých množstvích: 0, 0,012 gramů aktivního enzymu na 100 gramů prostředku (500 LU/1, 0,48 % hmot.) a 0,036 g/lOOg (1500 LU/1, 1,44 % hmot.). Jak je uvedeno v tabulce A, v prvním pracím cyklu byl detergent A s lipasou (oba vzorky) horší než detergent A bez lipasy.

Tabulka B se týká detergentního prostředku B. Překvapivě bylo zjištěno, že detergent B, který obsahuje polyhydroxyamid mastné kyseliny (N-acetylglukamid mastné kyseliny) a 0,012 g/ /100 g lipasy (500 LU/1) je významně lepší než jak detergent B s trojnásobným množstvím lipasy (0,036 g/lOOg, 1500 LU/1) ták detergent B bez lipasy (tabulka B). Detergent B s 0,012g/100g lipasy je v rozsahu tohoto vynálezu. Další dva detergenty B nejsou v rozsahu tohoto vynálezu.

Výsledky

Tabulka A

skvrny	deterg.A samotný	deterg.A 500 LU/1 lipasy	deterg.A 1500 LU/1 lipasy
tuk slaniny/polybavlna	0,0	-0,68	-1,34*
tuk slaniny/bavlna	0,0	-0,03	-0,76
špagety/polybavlna	0,0	-1,05	-1,53*
špagety/bavlna	0,0	-1,16*	-1,07*

Použitá stupnice: 0 znamená skvrna po standardním působení detergentu, +1 až +4 znamená stupeň zlepšení odstranění po použití samotného detergentu, -1 až -4 znamená stupeň zhoršení odstranění po použití samotného detergentu * znamená významný rozdíl při 95% intervalu spolehlivosti (LSD)

Poznámka: 500 LU/1 znamená 0,012g/100 g nebo 0,48 % hmot. a 1500 LU/1 znamená 0,036g/100 g nebo 1,44 % hmot. v prostředku.

Tabulka Β

skvrny	deterg.B samotný	deterg.B 500 LU/1 lipasy	deterg.B 1500 LU/1 lipasy
tuk slaniny/polybavlna	0,0	0,12	0,18
tuk slaniny/bavlna	0,0	1,34*	0,18*
špagety/polybavlna	0,0	1,24*	0,30
špagety/bavlna	0,0	1,27*	0,33

Použitá stupnice: stejná jako v tabulce A; * znamená významný rozdíl při 95% intervalu spolehlivosti (LSD)

Detergent A (bez alkylalkoxysulfátu nebo polyhydroxyamidu mastné kyseliny

složka	% hmot
12.3 lineární alkylbenzensulfonát sodný	18,41
alkylsulfát sodný se 14 až 15 atomy uhlíku	5,95
uhličitan sodný	21,33
hlinitokřemičitan sodný	26,30
pevné křemičitany	2,29
polyethylenglykol (mol. hmot. 8000)	1,74
alkhol(s 12 až 13 atomy uhlíku)poly-
ethoxylát (E6.5)	0,50
zjasňovací činidlo	0,30
parfém	0,10
voda	10,06
kyselina citrónová	3,50
příměs:
uhličitan sodný	8,39
perboritan sodný	0,35
parfém	0,26
proteinasa Savinase^ťB>	0,52

Detergent B (s pólyhydroxyamidem mastné kyseliny)

složka	% hmot.
12.3 lineární alkylbenzensulfonát sodný	22,39
alkylsulfát sodný se 14 až 15 atomy uhlíku	9,50
uhličitan sodný	26,60
polyethylenglykol (mol. hmot. 8000)	2,04
N-acetylglukamid mastné kyseliny	1,94
zjasňovací činidlo	0,30
parfém	0,10
voda	10,06
kyselina citrónová	11,29
vrstevnatý křemičitan	6,48
příměs:
uhličitan sodný	8,39
perboritan sodný	0,35
parfém	0,26
proteinasa Savinase^(R>	0,52

Příklad 2

Účinnost lipolytického enzymu v detergentním prostředku popsaného typu a srovnávací účinnost lipolytického enzymu ve srovnávacím detergentním prostředku se vyhodnocuje následujícím způsobem:

a) Trioleinem ušpiněné polyesterové materiály se perou v minipračce za jednotných podmínek s použitím dvou detergentních prostředků jak níže uvedeno.

b) Provede se gravimetrická analýza zbytku, který zůstal na látce, aby se získal index množství oleje, který zůstává na standardní testované látce. Provede se plynová chromatografie extrahovaných zbytků, aby se získala relativní účinnost lipolytického enzymu za daných podmínek.

Byly použity následující detergentní prostředky:

(a) (b) % hmot. % hmot.

lineární alkylbenzensulfonát sodný/alkylsulfát sodný (70/30) 19 21 alkohol(s 12 až 13 atomy uhlíku)polyethoxylát (6.5) 0 3 alkylethoxy(El)sulfát 0 1 glukosamid 0 3 uhličitan sodný 23 21 kyselina citrónová 3 3 proteinasa Savinase^(R) 1 1

V obou případech se použije stejné množství lipasy (Lipolase^<R>). Teplota vody je 40 °C.

Po praní prostředkem (a) ukazuje test přítomnost 0,18 g oleje a 48 % hmot. triglyceridu, které zbyly v extrahovaném materiálu. Po praní prostředkem (b) ukazuje test přítomnost 0,11 g oleje a 50 % hmot. triglyceridu, které zbyly v extrahovaném materiálu.

Je zřejmé, že prostředek (b) umožňuje odstranění více volných mastných kyselin (FFA) z materiálu (odstraněno o 0,7 g více) , zatímco lipolytický enzym v obou případech uvolňuje stejné procento FFA (48 a 50 % hmot.).

Závěr: Zlepšený povrchově aktivní prostředek (např. detergent b s glukosamidem a alkylethoxysulfátem; podle tohoto vynálezu) umožňuje účinnější odstranění hydrolytických produktů lipasy než prostředek se slabším povrchově aktivním činidlem (např. detergent a, který není podle tohoto vynálezu).

Příklad 3

Prostředek podle tohoto vynálezu má následující složení:

složka	% hmot.
12.3 lineární alkylbenzensulfonát sodný	14,31
alkylsulfát sodný se 14 až 15 atomy uhlíku	4,09
pevné fosforečnany	43,85
uhličitan sodný	0,32
křemičitan sodný	6,47
polyethylenglykol (mol. hmot. 8000)	0,80

alkylethoxy(El)sulfát 2,00 alkohol(s 12 až 15 atomy uhlíku)polyethoxy-

lát (E9)	0,50
zjasňovací činidlo	0,28
parfém	0,10
voda	6,13
příměs:
uhličitan sodný	8,39
perboritan sodný	0,35
parfém	0,21
Lipolase^(R>	0,29
proteinasa B	0,52
silikonové vločky	0,20

Příklad 4

Prostředek podle tohoto vynálezu má následující složení:

složka % hmot.

12.3 lineární alkylbenzensulfonát sodný 13,16 alkylsulfát sodný se 14 až 15 atomy uhlíku 3,70 uhličitan sodný 9,46 hlinitokřemičitan sodný 26,30 pevné křemičitany 2,29 polyakrylát sodný 3,39 síran sodný 10,36 alkylethoxy(El)sulfát 1,94 alkohol(s 12 až 1 atomy uhlíku)polyethoxylát (E9) 0,50 zjasřtovací činidlo 0,30 voda 9,81 příměs:

uhličitan sodný 14,70 perboritan sodný 1,00 parfém 0,35

Lipolase^<R> 0,29 proteinasa B 0,26 prachový oxid křemičitý 0,45

Příklad 5 a

Prostředek podle tohoto vynálezu má následující složení:

složka % hmot.

alkylsulfát sodný se 14 až 15 atomy uhlíku 6,36

N-acetylglukamid se 16 až 18 atomy uhlíku 3,82 alkylethoxy(E2,25)sulfát 1,27 alkohol(s 12 až 13 atomy uhlíku)polyethoxylát (6,5) 3,44 hlinitokřeraičitan sodný 14,00 kyselina citrónová 3,82 vrstevnatý křemičitan 14,00 tetracetylethylendiamin 6,36 peruhličitan sodný 20,36 diethylentriaminpentamethylfosfonová kyselina 0,48 síran hořečnatý 0,51 proteinasa Savinase*” 1,78 lipasa* 0,46 celulasa 0,32 uhličitan sodný 7,64 špínu uvolňující polymer 0,64 kopolymer kyselina akrylová/kyselina maleinová 3,82 zjasňovací činidlo 0,31 ftalokyaninsulfonát zinečnatý 0,29 parfém 0,41 potlačovatel pěnění 2,04 voda a minoritní složky na doplnění * z Pseudomonas pseudoalcaligenes (100 000 LU/g)

Lze zaměnit lipolasou Lipolase^(R) z Humicola lanuginosa.

Claims

PATENTOVÉ N| Á R O K Y ».n· ¹ *Γ» ' —

1. Granulovaný detergentní prostředek, vyznačující se t 1 m , že obsahuje:

a) lipasu produkovanou kmenem Humicola sp., Thermomyces sp., Pseudomonas pseudoalcaligenes nebo Pseudomonas fluorescens v množství od 0,00025 do 0,015 g aktivního enzymu na 100 g prostředku,

b) od 0,5 do 10 % hmot. alkylalkoxysulfátu nebo polyhydroxyamidu mastných kyselin a

c) od 2 do 30 % hmot. dalšího aniontového nebo neiontového povrchově aktivního činidla, při čemž poměr složky a) ke složce b) je mezi 0,09 a 0,28.
2. Granulovaný detergentní prostředek podle nároku 1, v y značující se tím, že se jako aniontové povrchově aktivní činidlo používá alkylsulfát sodný s 12 až 20 atomy uhlíku a lineární alkylbenensulfonát sodný s 9 až 20 atomy uhlíku a jako neiontové povrchově aktivní činidlo kondenzační produkt alkoholu s 10 až 20 atomy uhlíku se 2 až 20 moly ethylenoxidu na mol alkoholu, při čemž tento protředek dále obsahuje od 1 do 80 % hmot. detergentní složky.
3. Granulovaný detergentní prostředek podle nároku 1 nebo. 2, vyznačující se tím, že obsahuje lipasu produkovanou kmenem Humicola lanuginosa nebo Pseudomonas pseudoalcaligenes v množství od 0,0025 do 0,010 g aktivního enzymu na 100 g prostředku.
4. Granulovaný detergentní prostředek podle kteréhokoliv z nároků 1 až 3,vyznačující se tím, že obsahuje od 0,5 do 5 % hmot. alkylsulfátu, který je ethoxylován 0,5 až 10 moly ethylenoxidu na mol alkylsulfátu.
5. Granulovaný detergentní prostředek podle kteréhokoliv z nároků 1 až 4,vyznačující se tím, že množství lipasy ^dělené množstvím alkylalkoxysulfátu nebo i

polyhydroxyamidu mastné kyseliny je mezi 0,10 a 0,20.

v
6. Granulovaný detergentní prostředek podle kteréhokoliv z nároků 1 až 5,vyznačující se tím, že dále obsahuje od 20 do 70 % hmot. detergentní složky, která je vybrána ze skupiny sestávající ze solí uhličitanu, křeraičitanu, síranu, fosforečnanu, hlinitokřemičitanu, kyseliny citrónové a jejich směsí.
7. Granulovaný detergentní prostředek podle kteréhokoliv z nároků 1 až 6,vyznačující se tím, že dále obsahuje od 0,0001 do 1,0 % hmot. aktivného druhého enzymu.
8. Granulovaný detergentní prostředek podle kteréhokoliv z nároků 1 až 7,vyznačující se tím, že dále obsahuje od 0,0005 do 0,5 % hmot. aktivní proteinasy slučitelné s detergentem.
9. Granulovaný detergentní prostředek podle kteréhokoliv z nároků 1 až 8,vyzná čující se tím, že dále obsahuje od 0,0001 do 0,6 % hmot.lipasy (o aktivitě 100 000 LU/g), která je produkována klonováním genu z Humicola lanuginosa a expresí genu v Aspergillus oryzae.
10. Způsob čištění látek praním, vyznačující se t í m , že se látky uvedou do kontaktu s efektivními množstvími granulovaného detergentního prostředku, který obsahuje:

a) lipasu produkovanou kmenem Humicola sp., Thermomyces sp., Pseudomonas pseudoalcaligenes nebo Pseudomonas fluorescens v množství od 0,00025 do 0,015, s výhodou od 0,0025 do 0,010 g aktivního enzymu na 100 g prostředku,

b) od 0,5 do 10 % hmot. alkylalkoxysulfátu a/nebo polyhydroxyamidu mastných kyselin a

c) od 2 do 30 % hmot. dalšího aniontového nebo neion30 tového povrchově aktivního činidla, při čemž poměr složky a) ke složce b) je mezi 0,09 a 0,28.

upuje: