CZ243198A3 - Železniční kolej, pražec a kryt spáry mezi pražci - Google Patents

Description

Železniční kolej^X pražec a kryt spáry mezi pražci

Oblast techniky

Vynález se týká železniční koleje se štěrkovým ložem, na štěrkovém loži uspořádaných příčných pražců a na příčných pražcích upevněných kolejnic, kde odstup pražců určuje odstup opěrných bodů kolejnic. Dále se vynález týká pražce pro takovou železniční kolej a krytu spáry k zakrytí spáry mezi takovými pražci.

Dosavadní stav techniky

Jako pražce, které se podle stavu techniky mohou vyrábět ze dřeva, betonu nebo oceli, se nejčastěji zabudovávají v současné době betonové pražce německého označení B70, přičemž vzdálenost os pražců zde činí 60 cm při maximální šířce pražce 30 cm.

Tento kolejový systém, koncipovaný pro dlouhou životnost je vystaven všem povětrnostním podmínkám a musí být neustále udržován. Velmi vysoký udržovací náklad zahrnuje zvedání, pěchování a uvádění koleje do správné polohy při změnách polohy, čištění kolejí při silném zašpinění a odstraňování rostlin, rostoucích ve štěrkovém loži.

US 1 704 545 A ukazuje v prvním tvaru provedení železniční kolej se štěrkovým ložem, s velkoplošnými deskami, uspořádanými na štěrkovém loži, které jsou ve směru délky koleje uspořádány těsně na sebe přiléhajíce, ale bezdotykově při ponechání spáry s dřevěnými hranoly, uspořádanými ve směru délky koleje a s kolejnicemi upevněnými na dřevěných hranolech. V deskách jsou ve směru délky koleje vytvořeny odvodňovací kanály, kterými je povrchová voda zaváděna ve směru délky koleje do spáry, existující mezi deskami, do štěrkového lože. Ve druhé formě provedení se nepočítá se štěrkovým ložem, odvodňovací kanály, které probíhají ve směru délky koleje to se snižují ke středu desky, a zde shromažďovaná voda se odvádí šachtovitými průchody na stranách, tedy napříč ke směru délky koleje.

FR 1 489 371 A ukazuje základovou desku, přiléhající ke spodní stavbě, obsahující štěrk, opatřenou podstavcovitými výstupky k upevnění kolejnic a kanály, přiřazené základové desce, přičemž uspořádání má zabránit zašpinění spodní stavby v oblasti nakládky od výkalů zvířat, popřípadě unikajícího oleje a podobně. U první formy provedení leží základové desky, na své horní straně střechovitě provedené, vzájemně bezprostředně na sobě a po stranách základových desek jsou uspořádány kanály, probíhající ve směru délky koleje. U druhé formy provedení je uprostřed jedné každé základové desky uspořádán žlábek, probíhající ve směru délky koleje a mezi zřetelně vymezenými základovými deskami je umístěn vždy příslušný, napříč ke směru délky koleje probíhající kanál k zachycování nečistot, shromážděných ve žlábku.

Cílem vynálezu je upravit železniční kolej shora popsaného druhu tak, aby se minimalizovaly náklady na údržbu, a aby bylo možno snížit investice do zemních prací.

Podstata vynálezu

Vytčeného cíle se dosahuje železniční kolejí se štěrkovým ložem, na štěrkovém loži uspořádanými příčnými pražci a na příčných pražcích připevněnými kolejnicemi, u níž odstup pražců určuje odstup opěrných bodů kolejnice, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že pražce k sobě v podélném směru koleje vzájemně těsně přiléhají, ale nedotýkají se a je mezi nimi ponechána spára, a každý pražec je opatřen alespoň jedním odvodňovacím kanálem, probíhající příčně k podélnému směru koleje pro stranové odvádění vody.

Toto provedení má řadu výhod.

Na základě zvětšení dosedací plochy pražců na štěrkovém loži se zmenší plošný tlak na štěrk. Na základě zvýšení vlastní hmotnosti pražce a zvětšení lícních ploch, tj. čelních stran pražců, se zvýší příčný translační odpor. Odváděním povrchové vody odvodňovacím kanálem se udrží alespoň větší díl povrchové vody v potřebné vzdálenosti od nosné spodní stavby.

Menším plošným tlakem, vyšším příčným translačním odporem a odváděním povrchové vody se významně zvyšuje úložná stabilita koleje. S tím je současně spojeno snížení zátěže spodní stavby, což znamená že se na minimum sníží potřebné investice do zemních prací.

Snížením zatížení štěrku a tím také spodní stavby a snížením vnikání povrchové vody do kolejového roštu se za prvé povrchová voda udržuje v dostatečné vzdálenosti od nosné spodní stavby, která je pod štěrkovým ložem, čímž se může zamezit popř. snížit změknutí spodní stavby a tím zabránit destabilizaci celé koleje. Dále se prakticky úplně zastaví růst rostlin ve štěrkovém loži na základě úplného nebo alespoň skoro úplného zakrytí štěrkového lože pražci a postranního odvádění povrchové vody, takže mohou odpadnout s tím související nákladné udržovací práce. Kromě toho se splní požadavky relevantní z hlediska bezpečnosti, takže ve vnějších oblastech pražce (rameni) je ještě potřebná jen podstatně zjednodušená péče o vegetaci. Zašpinění štěrkového lože je také prakticky vyloučeno a tím může také odpadnout nákladné čištění štěrkového lože.

Velikost instalační spáry, existující mezi sousedními pražci je zvolena tak, že v oblasti zatáček dráhy je možné radiální položení pražců, výhodně tak, aniž by se pražce v těchto oblastech dotýkaly.

Odvodňovací kanály mohou být vytvořeny zásadně vodorovně, tedy rovnoběžně s podélnou osou pražců; spolehlivější a rychlejší odvodnění bude však zajištěno, když se odvodňovací kanály vytvoří podle dalšího význaku vynálezu se sklonem ve směru délky pražců. Když je příčný sklon odvodňovacích kanálů větší než maximální převýšení koleje v oblasti zatáček, může být voda stále spolehlivě odváděna ven i v oblasti převýšení, tedy v odvětvových úsecích koleje ve směru k terénu.

Zvláště výhodné je, když odvodňovací kanály zahrnují dva proti sobě skloněné úseky k postrannímu odvádění vody ve směru k oběma pražcovým hlavám, přičemž v tomto případě může být příčný sklon odvodňovacích kanálů zvláště velký, s tím výsledkem, že i při velkých převýšeních koleje je umožněno spolehlivé odvodnění. Kromě toho se pak mohou pražce uložit souměrně.

V dalším výhodném provedení vynálezu jsou horní strany pražců alespoň částečně v podélném směru koleje, tedy směrem k odvodňovacím kanálům, vytvořeny jako skloněné. Tím se zajistí rychlé a spolehlivé odvodnění a současně se tím drasticky omezí trvalé nánosy na pražci tím, že při silnějších deštích se pražce opláchnou dočista a nečistoty se odvedou odvodňovacími kanály na stranu.

Aby se zabránilo pronikání vody do štěrkového lože spárou, existující mezi pražci, je podle dalšího podstatného aspektu vynálezu počítáno se zakrytím spáry. Toto zakrytí spáry může zahrnovat zakrývací prvek, přiléhající na obě strany spáry, a v nejjednodušším případě být tvořeno přiléhající deskou, například také betonovou deskou. Zakrytí spáry může být ale ve spáře drženo tvarově a/nebo silově a popřípadě může být ve spáře nebo v oblasti spáry vlepeno. Kryt spáry může být vytvořen z vhodného plastu, gumy nebo gumě podobného materiálu nebo by mohl být tvořen z pěnotvorného materiálu, podobného montážní pěně nebo také ve formě elastického komprimovatelného pruhu z vhodného plastového materiálu, který se vloží do spáry. Podstatné pro zakrytí spáry je, aby bylo způsobilé utěsnit spáry

4 4 4 4 4 · • 4 4 4 4 44 • 444 4 ··· · 4 různé šířky, protože pražce jsou kladeny v oblasti zatáček dráhy radiálně a šířka spáry se mění od jednoho konce hlavy pražce ke druhému.

Zakrytí spáry má výhodně v příčném řezu stříšku překrývající spáru a s ní hraničící úsek pražců, která je dost široká, aby spolehlivě zakryla spáru i při maximálně se vyskytující šířce spáry. Dále může kryt mít patní úsek vyčnívající dolů do spáry, který může být užší než minimální šířka spáry, přicházející v úvahu, a který zabraňuje zřícení krytu spáry do strany. Účelně je tento patní úsek držen ve spáře tak, že je vázán silově nebo tvarově. Toho se může dosáhnout zejména tím, že na patním úseku jsou výhodně vytvořeny elasticky deformovatelné přídržné prostředky, přizpůsobené aktuální šířce spáry, které mohou být zejména vytvořeny jako příčně ke spáře probíhající vzpěrné prvky. Po položení pražců se tyto přídržné prostředky zatlačí do spáry tak hluboko, až stříška přilehne k pražcům, přičemž vzpěrné prvky mohou být více nebo méně nahoře ulomeny nebo ohnuty a tím ukotveny ve spáře. Vhodnou úpravou se může vytvořit kryt spáry jako těsnění, utěsňující tekutiny.

Každý pražec může být opatřen jedním nebo více odvodňovacími kanály, aby se povrchová voda příslušného pražce odvedla na stranu. V dalším výhodném provedení vynálezu je však vždy dvěma sousedícím pražcům přiřazen společný odvodňovací kanál. To se může například realizovat tím, že mezi dvěma sousedními pražci se uspořádá žlábek, přičemž sousedící pražce mohou žlábek přesahovat z obou stran.

Ve zvláště výhodné úpravě vynálezu se však sousední pražce ve směru délky koleje překrývají aniž by se dotýkaly, a odvodňovací kanál v oblasti překrytí je výhodně vytvořen, jako jednodílný, na jednom z obou sousedních pražců.

Detailně se může každý pražec vybavit podél delší strany vyčnívajícím výstupkem a podél jeho protější strany na stranu vyčnívajícím kanálovým úsekem, přičemž kanálový úsek zachytí vyčnívající výstupek sousedního pražce. V tomto případě se mohou samé identické pražce sesadit dohromady.

Alternativním způsobem se mohou zaměňovat pražce prvního druhu a pražce druhého druhu, přičemž každý pražec prvního druhu podél obou svých proti sobě ležících podélných stran je opatřen vyčnívajícím výstupkem a přičemž každý pražec druhého druhu podél obou proti sobě ležících podélných stran je vybaven stranově vyčnívajícím kanálovým úsekem, přičemž každý kanálový úsek zachytí vyčnívající výstupek sousedního pražce.

V dalším výhodném provedení vynálezu jsou horní strany pražců v podélném směru koleje vytvořeny alespoň částečně jako skloněné směrem k odvodňovacím kanálům. Tím se zajistí rychlé a spolehlivé odvodnění a současně se drasticky omezí trvalé nánosy znečištění na pražci, protože při silnějších dešťových srážkách se pražce do čista opláchnou a nečistoty se odvedou na stranu odvodňovacími kanály.

Aby se zajistilo, že z horní strany pražce ve směru odvodňovacího kanálu sousedního pražce skutečně dorazí tekoucí voda do odvodňovacího kanálu je v účelném dalším provedení vynálezu na konci vyčnívajících výstupků pražce podél spodní strany těchto výstupků odkapávací úsek, který může být tvořen buď dolů směřující odkapávací lištou nebo nahoru směřujícím zářezem.

Podle zvlášť výhodného znaku vynálezu jsou podložky kolejnic vzhledem k podélné střední rovině pražců uspořádány mimo střed a jsou - zejména ·«·· • ·· ··· ·· ·· ·· » · · « » · ·· ··· · 4 • · « · · · viděno ve směru jízdy koleje - usazeny v protisměru, přičemž se berou do úvahy jízdní dynamické síly, přenášené přes kolejnice na pražce.

Podle dalšího výhodného znaku vynálezu je na spodní straně pražců vytvořeno zejména středově uspořádané vybrání, probíhající přes celou šířku pražce, čímž se cíleně vytváří v oblasti vybrání zóna v podstatě nepřiléhající k pražci, čímž se zamezí ježdění a tím možné zlomení pražce. Výhodným způsobem se toto vybrání plní deformovatelným plastovým materiálem, např. plastovou pěnou, který je dostatečné ohebný, aby ve srovnání s betonem nemohl převzít nosnou funkci, na druhé straně však v podstatě vyloučil, například během pěchování, vniknutí štěrku do vybrání.

Pražce jsou vyrobeny účelně z armovaného betonu, mohly by popřípadě ale být vyrobeny také z plastu, zejména z recyklovaného plastu, čímž by se podstatně snížila hmotnost pražců, v případě betonových pražců by mohly ke snížení hmotnosti mít dutý prostor, který může být vyplněn plastem.

Na nebo v pražci může být účelně vytvořen, ve směru délky koleje probíhající, odváděči kanál, do něhož se dá vložit a v něm vhodnými upevňovacími prostředky upevnit liniový odváděč.

Dále může být účelné vytvořit na hlavách pražců vyhloubení nebo výčnělek, přičemž obojí (vyhloubení nebo výčnělek) je vytvořeno buď z betonu, z montážního železa, pouzder nebo pod., zalitých do betonu. Taková vyhloubení na obou proti sobě ležících mohou být výhodná, zejména při montážních pracích nebo při zvedání pražců při pěchovacích pracích. Zabetonovaná montážní železa nebo montážní pouzdra, mohou sloužit k upevňování dodatečných prvků na pražcích, například ochranných protihlukových prostředků, přichycovaných k pražcům ve formě stěn, rovnoběžně probíhajících s kolejnicemi nebo pod. Aby se snížila úroveň • · · · hluku koleje podle vynálezu může ve výhodném dalším provedení vynálezu se může povrch částečně opatřit prostředky lámajícími zvuky jako zejména strukturami, lámajícími zvuky, k čemuž se může povrch pražců s výjimkou žlábku,opatřit například routovitou strukturou nebo při lití pražce použít vhodný předsádkový materiál, například podobný jako u vymývaného betonu.

K ulehčení pěchovacích prací, zejména v oblasti vyhýbek, může být účelné, jsou-li v pražci vytvořeny pěchovací otvory, které vzhledem k podélné ose pražce leží výhodně proti sobě po párech a skrze které může pěchovací prvek pěchovacího zařízení být uveden do záběru se štěrkem. Dále může být účelné vytvořit v pražci průchozí plnicí otvory, kterými se může do štěrkového lože vnášet dodatečný plnicí materiál.

Podle dalšího aspektu předloženého vynálezu ústí odvodňovací kanál na straně konce hlavy pražce do dalšího odvodňovacího kanálu, probíhajícího ve směru délky koleje, který je výhodně vytvořen spolu s pražcem jako jeden kus. Tímto způsobem může být příčně odváděná voda, například v oblasti mostů, vedena v určité délce ve směru délky koleje. Spára, existující mezi dalšími odvodňovacími kanály, probíhajícími ve směru délky koleje, která se objevuje mezi sousedními pražci, se může uzavřít dále shora vysvětleným utěsněním spáry.

Podle dalšího aspektu předloženého vynálezu má odvodňovací kanál na straně konce hlavy pražce nahoru obrácenou hradbu hromadící se vody, přičemž spára mezi sousedními hradbami hromadící se vody sousedních pražců může být utěsněn také uvedeným utěsněním spáry. Tímto způsobem se utvoří mezi sousedními pražci sběrací prostor pro vodu, ve kterém se shromažďuje při dešti voda a potom se může vypařit, popř. se může mimojedoucími vlaky rozvířit a rozstříkat.

• · · · • ·

Podle dalšího aspektu vynálezu mohou sousední pražce mezi sebou vymezovat jediný odvodňovací kanál, přičemž každému pražci je přiřazen přibližně poloviční odvodňovací kanál a spára, existující mezi pražci může být utěsněna vhodným způsobem.

Další výhodné znaky vynálezu vyplývají z ostatních vedlejších nároků a z dále uvedeného popisu, v němž je blíže popsáno několik příkladů provedení.

Přehled obrázků na výkresech

Obrázky na výkresech jsou prezentovány částečně ve schematickém popř. poloschematickém znázornění.

obr. 1 schematický pohled ze strany na část prvního provedení železniční koleje podle vynálezu v částečném řezu, obr. 2 půdorys koleje podle obr. 1, obr. 3 pohled ze strany na podélnou stranu pražců podle obr. 1, obr. 4 řez pražcem podle obr. 1 ve zvětšeném znázornění, obr. 5 řez oblastí spáry dvou sousedních pražců spolu s krycím prvkem, obr. 6 až 9 náčrty řezů podobné obr. 5 při různých šířkách spáry, obr. 10 schematický pohled ze strany na část dalšího provedení železniční koleje podle vynálezu, obr. 11 půdorys koleje podle obr. 10, obr. 12 pohled ze strany na podélnou stranu pražců podle obr. 10, obr. 13 schematický pohled ze strany na část dalšího provedení železniční koleje podle vynálezu obr. 14 půdorys koleje podle obr. 13, obr. 15 částečný řez pohledu ze strany na podélnou stranu podle obr. 13, obr. 16 nárys pražce podle obr. 13 ve zvětšeném znázornění obr. 17 schematický pohled ze strany na část dalšího provedení železniční koleje podle vynálezu, obr. 18 půdorys koleje podle obr. 17, obr. 19 částečný řez při pohledu ze strany na podélnou stranu pražců podle obr. 17, obr. 20 pohled ze strany na pražce podle obr. 1 ve zvětšeném měřítku vzhledem k obr. 1, obr. 21 schematický pohled ze strany na část dalšího provedení železniční koleje podle vynálezu, obr. 22 schematický pohled ze strany na část prvního provedení železniční koleje podle vynálezu, obr. 23 půdorys koleje podle obr. 22, obr. 24 pohled ze strany na podélnou stranu pražců podle obr. 22, obr. 25 řez pražcem podle obr. 22 ve zvětšeném měřítku, obr. 26 nárys podobný obr. 25, přičemž je naznačeno několik přesazených řezů pražce v podélném směru, aby se objasnil sklon povrchu pražce a odvodňovacího kanálu, obr. 27 řez podobný obr. 25 druhým provedením s mimostředovým uložením kolejnice, obr. 28 částečný řez při pohledu ze strany podobný obr. 22, dalším příkladem provedení s dodatečnými zaplňovacími otvory, obr. 29 půdorys dalšího příkladu provedení podle obr. 2, obr. 30 nárys řezu pražců podle obr. 28, obr. 31 pohled ze strany podobný obr. 22 na další příklad provedení s dodatečnými pěchovacími otvory, • · obr. 32 půdorys příkladu provedení podle obr. 31, obr. 33 nárys řezu pražců podle obr. 31, obr. 34 pohled ze strany na další příklad provedení,, podobný obr. 22, obr. 35 půdorys příkladu provedení podle obr. 34, obr. 36 nárys řezu pražci podle obr. 34, obr. 37 schematický pohled ze strany dalšího příkladu provedení, při němž jsou uspořádány pražce prvního a druhého druhu provedení záměnným způsobem, obr. 38 schematický řez při pohledu ze strany dalším příkladem provedení, u něhož jsou mezi sousedními pražci uspořádány oddělené odvodňovací kanály.

Příklady provedení vynálezu

Nejprve budiž věnována pozornost prvnímu příkladu provedení podle obr. 1 až 9. Železniční kolej podle tohoto provedení zahrnuje štěrkové lože 10, které je navrstveno na spodní stavbě 11. příčné pražce 12, které leží na štěrkovém loži a kolejnice 14, které jsou připevněny pomocí běžných (neznázorněných) upevňovacích prvků (upínacích svorek) na pražcích 12. K tomu účelu jsou pražce 12 opatřeny podložkami 16 kolejnic a pražcovými kolíky 18 spolu se záchytnými drážkami 20 pro upínací svorky. V tomto příkladu provedení činí odstup os pražců 60 cm jako v případě v současnosti obvyklém, předpisem daném odstupu koleje s příčnými pražci. Pražce 12 jsou však mnohem širší než dosud dlouho obvyklé pražce (maximálně 30 cm) a spára mezi sousedními pražci leží ve velikostním řádu od několika málo milimetrů do několika málo centimetrů.

Každý pražec má v podstatě rovnou spodní stranu 22 a horní stranu, která má v podstatě horizontálně uspořádaný střední úsek, na němž jsou také

vytvořeny podložky 16 kolejnic a na obě strany od nich střechovité skloněné střešní úseky 26, 28. Oba střešní úseky 26, 28 přecházejí na podélných stranách pražců do kanálového úseku 130, který je na svém vnějším konci opatřen po celé délce pražce nahoru stojícím okrajem 132, aby vymezoval příslušný kanál 134. Tímto způsobem se dešťová voda z pražců přes jejich skloněné střešní úseky vede do příslušných kanálů 134 a odtud odvádí na strany.

Aby se zajistilo plynulé odvádění vody do stran jsou odvodňovací kanály 134 vytvořeny jako sedlovitě střechovité se dvěma opačně skloněnými střechovitými úseky 136, 139, jak se dá poznat zejména z obr. 3, přičemž úseky 136, 138 se sklánějí k hlavě pražce a ve středu pražce se sbíhají.

Aby se vyloučilo pronikání vody do spáry 140, existující mezi jednotlivými pražci, je výhodně počítáno s krycím prvkem 142, který je zejména z gumy nebo z gumě podobného elasticky deformovatelného materiálu. Tento krycí prvek 142, vesměs tvaru lišty, probíhá po celé délce spáry, mohl by však popř. sestávat z několika jednotlivých prvků, které by mohly ležet vzájemně na sobě a těsnit, popř. se překrývat, popř. do sebe navzájem zasahovat. Krycí prvek 142 zahrnuje v případě tohoto příkladu provedení střešní úsek 144 zhruba hřibovitého průřezu, který přiléhá na obou stranách k horním oblastem kanálových úseků 130 sousedních pražců a patní úsek 146, vyčnívající do spáry 140. Šířka střešního úseku 144 je volena tak, aby spára 140 byla spolehlivě zakryta i při největší možné, v praxi přicházející, šířce spáry, jak je to nakresleno na obr. 5 až 9. Horní strana střešního úseku 144 je konvexně klenuta, zatím co spodní strany střešního úseku 144 jsou na obě strany od patního úseku 146 klenuty konkávně a přecházejí do patního úseku. Patní úsek 146 je opatřen po stranách, tj. kolmo k rovině patního úseku probíhajícími, ukotvovacími prvky 148, které jsou pružně deformovatelné, jsou vytvořeny na patním úseku jako jeden kus a mohou být vytvořeny jako průchozí lišty nebo také jako jednotlivé nopy. Celková šířka • ·

• · patního úseku 146, měřená ve směru šířky spáry, včetně nedeformovatelných ukotvovacích prvků 148 je alespoň rovna v praxi přicházející šířce spáry, s výhodou poněkud větší než ona. Tloušťka patního úseku včetně nahoru ohnutých ukotvovacích prvků je nejvýš rovna minimální šířce spáry, vyskytující se v praxi.

Krycí prvky 142 se vtlačí shora do spáry existující mezi jednotlivými pražci, až střešní úsek 144 přilehne k sousedním pražcům, přičemž ukotvovací prvky se vždy podle šířky spáry více nebo méně ohnou nahoru a zajistí ukotvení krycího prvku 142 v příslušné spáře. Zakrytí a ukotvení se uskuteční po celé délce spáry a nezávisle na právě konkrétně existující šířce spáry.

Příklad provedení podle obr, 10 až 12 odpovídá v podstatě příkladu podle obr. 1 až 3, pokud nebudeme trvat na detailním popisu. Spára mezi jednotlivými pražci může nebo nemusí být zakryta. Rozdílné od dříve uvedeného příkladu provedení je, že zde na spodních podélných hranách pražců je na obou stranách vždy směrem dolů otevřená kapsa 149, přičemž obě kapsy vždy dvou sousedních pražců leží proti sobě, kapsy, viděno ve směru délky pražců jsou uspořádány středově a probíhají jen přes délku středního úseku pražce. Takové kapsy 149 za prvé snižují hmotnost pražce a za druhé slouží jako vyrovnávací objem k možnému pojmutí štěrku při pěchovacích pracích (při nichž se pěchuje zejména ze stran od hlav pražců směrem dovnitř), aby se tímto způsobem pomohlo zabránit možným způsobem možnému pojíždění pražců na štěrkovém materiálu zdvihajícím se uprostřed koleje.

U provedení podle obr. 13 až 16 se počítá dodatečně k příčnému odvodnění s podélným odvodněním, tedy s odvodněním v podélném směru koleje. K tomu účelu jsou na pražcích v oblasti hlav pražců, na jedné nebo na obou stranách vytvarovány další kanálové úseky 152, které ve směru délky koleje • · vymezují odvodňovací kanály 154, probíhající ve směru délku koleje. Mezery mezi pražci jsou v rozsahu těchto podélných odvodňovacích kanálů vhodným způsobem zakryty, popřípadě utěsněny, aby vymezovaly průchozí kanál. V alternativním provedení jsou tato těsnění tvořena krycími prvky, které utěsňují celou spáru, probíhající ve směru délky pražce.

Další příklad provedení je znázorněn na obr. 17 až 20. Zde jsou na čelních stranách konců pražců v oblasti odvodňovacích kanálů vytvořeny nahoru obrácené shromažďovací hráze 156 a celá oblast spáry včetně její části mezi sousedními shromažďovacími hrázemi je vhodným způsobem utěsněna, takže mezi střešními úseky 26, 28 a shromažďovacími hrázemi 154 vzniká vana 158, ve které se může shromažďovat dešťová voda.

U dalšího provedení, nakresleného na obr. 21 tvoří vždy dva sousední pražce jediný kanál 160, přičemž spára, která existuje mezi pražci je utěsněn prostřednictvím těsnicího prvku 162. Tento jediný kanál 160 může být skloněn v jednom směru nebo, jak shora popsáno, být skloněn ve dvou směrech a při potřebě mohou být upraveny další shromažďovací hráze nebo dodatečné délkové odvodnění.

U příkladu provedení podle obr. 22 až 26 se pražce vzájemně bezdotykově překrývají, jak se dá zjistit zejména z obr. 22, 23 a 25. Střešní úsek přechází do volně vyčnívajícího výstupku 30. zatím co střešní úsek 28 na protější podélné straně pražce přechází do kanálního úseku 32. Na spodní koncové hraně výstupku 30 je vytvořen kapací výčnělek 34, probíhající přes celou délku pražce, srv. obr. 25, zatím co vnější konec kanálového úseku 32 má nahoru stojící okraj 36, táhnoucí se přes celou délku pražce, aby vymezoval kanál 33.

• · • ·

V zabudovaném stavu pražců se sousední pražce překrývají tím způsobem, že kanál pražce bezdotykově zachycuje vyčnívající výstupek sousedního pražce. Tímto způsobem se dešťová voda vede z pražců přes jejich skloněné střešní úseky do příslušných kanálů a odtud odvádí na strany.

Aby se zajistilo souvislé stranové odvádění vody, jsou kanály popř. kanálové úseky 32. skloněny ve směru délky pražce, jak je to jasné zejména z obr. 24. Tomu odpovídajícím způsobem probíhají také výstupky 30 pražců 12 ve sklonu a z toho vyplývá, že sklon střešních úseků 26, 28 od jednoho konce 38 hlavy k druhému konci 40 hlavy souvisle stoupá. Tato situace je nakreslena na obr. 26, na němž je naznačeno několik řezů podél pražce. Vztahové značky 26a a 28a ukazují střešní profil na konci 38 hlavy, vztahové značky 26d a 28d střešní profil na konci 40 hlavy, vztahové značky 26b, 28b a 26c a 28c ukazují střešní profily, ležící mezi nimi.

Obr. 23 a 24 ukazují dále vodicí kanál 42, vytvořený na horní straně každého pražce uprostřed ve směru délky pražce, probíhající ve směru kolejnice, který slouží k pojmutí (neznázorněného) liniového vodiče. Dále je z obr. 24 rozeznatelné na spodní straně 22 pražce, viděno ve směru jeho délky, vybrání 44, probíhající středem a přes celou šířku pražce, které zabraňuje ježdění pražce, a jak znázorněno, je vyplněno elastickým plastem 46.

Příklad provedení podle obr. 27 odpovídá v podstatě příkladu podle obr. 22 až 26, pokud nebudeme trvat na detailním popisu. Rozdílné je, že v případě příkladu provedení podle obr. 27 místo odkapávacích výčnělků 34 na spodní straně vyčnívajícího výstupku je nyní upravena drážka 48, která zajišťuje, že voda odtékající ze střešního úseku 26 přichází do kanálu 33 kanálního úseku 32 a neřine se přibližně podle postranní stěny pražce a nedostane se do štěrkového lože.

• ·

Dále v případě provedení podle obr. 27 nejsou již podložky 16 kolejnic uspořádány středově, ale přesazeny ve zpětném směru o určitou hodnotu d proti směru A, ve kterém se po koleji jezdí. Taková výstřednost podložky přichází k uplatnění ve směrově vázaném úseku (u dvoukolejové trati) a bere v počet jízdně dynamický průběh pokud nastává mimostředové zatížení pražce.

Příklad provedení podle obr. 28 až 30 opět odpovídá v podstatě příkladu podle obr. 22 až 26 s těmito výjimkami: Dodatečně jsou použity plnicí otvory 50, kterými se zejména v souvislosti s pěchovacím pochodem může do štěrkového lože vnášet dodatečný materiál. Plnicí otvory 50 jsou zejména v oblasti blízko kolejnicových podložek 16. Dále jsou v obou protilehlých pražcových hlavách každého pražce vytvořena vybrání 52, která jsou výhodná zejména při nadzdvižení pražců při pěchovacích pracích nebo pro montážní účely.

Další příklad provedení podle obr. 31 až 33 odpovídá opět v podstatě příkladu podle obr. 22 až 26 s těmito výjimkami: Pražce mají dodatečné pěchovací otvory 54, skrze které se mohou zavést do štěrkové kostry vhodné pěchovací nástroje jako pěchovací Špičák, aby se pražec podpěchoval, zejména v oblasti osy kolejnice. Pěchovací otvory jsou uspořádány párově na obou stranách od zbývajícího středního můstku ve kterém jsou upínací ocelové prvky. Pěchovací otvory 54 jsou umístěny zejména v oblasti vybrání 44, které není v tom případě vyplněno plastem. Dále jsou u tohoto příkladu provedení označeny vztahovou značkou 56 montážní ocelové prvky, které vyčnívají od hlav pražců a mohou sloužit například k upevnění protihlukových stěn, zachycených za pražce. Místo montážních ocelových prvků 56 by samozřejmě mohla být do hlav pražců zalita vhodná montážní pouzdra nebo podobně.

• · · · · · · · ···· ···· • ·· · · · · · • · · · · · ···· ·

Další příklad provedení podle obr. 34 až 36 odpovídá opět v podstatě příkladu provedení podle obr. 22 až 26 s těmito výjimkami: Pražce 12 mají vždy 2 pěchovací otvory 72. které, viděno v podélném směru pražce, jsou uspořádány středově a vzhledem k podélné ose kolejnice párově a leží proti sobě. Tyto pěchovací otvory 72 mohou být vytvořeny poměrně široké, takže může být použito širšího pěchovacího nástroje (Špičáku) a tím se usnadní zaplňování. Budiž poznamenáno, že pěchovací otvory 72 jsou uspořádány v oblasti vybrání 44, tedy v zóně bez podložek. Dále je v případě tohoto příkladu provedení horní strana pražce, tedy střední úsek 24 oproti dále shora popsaným příkladům provedení zřetelně zvýšena při zachované poloze kolejnicových podložek 16. Tím se dosáhne toho, že na základě větší výšky pražců se může docílit většího příčného sklonu odvodňovacího kanálu, takže stranové odvodnění ke straně terénu je možné jen při velmi vysokých převýšeních kolejnice, tedy proti sklonu pražce.

Dále jsou v případě tohoto příkladu na spodní straně pražce na obou stranách vybrání 44 upraveny dodatečné prohloubeniny 74, 76. čímž se vytvoří dodatečné regulační možnosti (např. vefoukání písku), pražec může pohltit větší příčné a podélné síly a navíc se dosáhne úspory hmotnosti.

Pražec zobrazený na obr. 34 až 36 má dodatečně výhodu, že je stohovatelný, přičemž jednotlivé pražce leží na sobě tak, že do sebe tvarově zapadají, čímž se zároveň dosáhne bezpečnosti transportu. U příkladu provedení podle obr. 37 je počítáno s dvojím druhem pražců 62, 64. Pražce 62 mají na obou stranách volně vyčnívající výstupky 66 a pražce 64 mají na obou stranách kanálové úseky 68. přičemž pražce 62 a 64 jsou uspořádány jakožto vyměnitelné a kanálové úseky zachycují příslušné přiřazené výstupky 66.

• ·

U příkladu provedení podle obr. U příkladu provedení podle obr. 38 jsou pražce 62 uspořádány tak, že leží vedle sebe s oboustranně vyčnívajícími výstupky 66. ale při ponechání volné spáry. Mezi sousedními pražci 62 je vždy uspořádán žlábek 70, který vymezuje odvodňovací kanál, přičemž žlábek 70, zachycuje oba protilehlé výstupky 66 sousedních pražců 62. U tohoto příkladu provedení se ušetří dodatečné pěchovací otvory, protože po oddálení žlábků 70 se mohou pěchovací nástroje do štěrku zavést spárou mezi sousedními pražci. Žlábky 70 mohou být zásadně také vytvořeny delší než pražce a tím přečnívají délku pražců, čímž se může odvádění vody ještě usnadnit. Také v případě tohoto příkladu provedení mohou žlábky mít podélný spád.

Rozumí se, že shora uvedené a na různých příkladech provedení popsané znaky mohou být uskutečněny v podstatě v libovolné kombinaci na jednom a tomtéž pražci.

Při realizaci předloženého vynálezu se dosáhne rozličných výhod:

Jak již dále shora zmíněno, ze stranového odvádění povrchové vody vyplývá menší namočení spodní stavby, drastické zmenšení zašpinění povrchu, takže mohou odpadnout odpovídající, již dlouhou dobu potřebné, čisticí práce a zamezí se růstu rostlin, takže není již třeba používat prostředků k ničení plevele, škodících životnímu prostředí ani odstraňovat rostliny mechanicky; z toho pak vyplývá vesměs vyšší stabilita polohy koleje.

Na základě podstatně zvýšené podložní plochy pražců na štěrkovém loži oproti konvenční koleji s příčnými pražci se projevuje podstatně menší plošný tlak (přibližně poloviční) mezi spodní stranou pražce a štěrkem, z čehož rezultuje delší doba uložení koleje, menší zatížení štěrku a udržení pružnosti ve štěrkovém loži.

Na základě větší hmotnosti a větších ploch hlav pražců se projevuje podstatně zvýšený odpor proti příčnému posouvání pražců a z toho lepší pohlcování napětí v koleji. Odpor proti příčnému posouvání se ještě zvětšuje vybráními 44 na spodní straně pražců a jinými otvory vyúsťujícími na spodní straně pražců.

Claims (34)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Železniční kolej se štěrkovým ložem, na štěrkovém loži uspořádanými příčnými pražci a na příčných pražcích připevněnými kolejnicemi, u níž odstup pražců určuje odstup opěrných bodů kolejnice, vyznačující se tím, že pražce (12, 62, 64) k sobě v podélném směru koleje vzájemně těsně přiléhají, ale nedotýkají se a je mezi nimi ponechána spára, a každý pražec je opatřen alespoň jedním odvodňovacím kanálem (33, 68, 70, 134, 160), probíhající příčně k podélnému směru koleje pro stranové odvádění vody.
2. 2. Železniční kolej podle nároku 1, vyznačující se tím, že odvodňovací kanály (134) jsou na pražcích vytvořeny jako jeden kus.
3. 3. Železniční kolej podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že odvodňovací kanály (134) jsou skloněné v podélném směru pražců (12).
4. 4. Železniční kolej podle nároku 3, vyznačující se tím, že odvodňovací kanály mají tvar sedlové střechy se dvěma opačně skloněnými úseky (136, 138).
5. 5. Železniční kolej podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že horní strany pražců (12) jsou alespoň částečně skloněné v podélném směru koleje.

   ··*· ·· ·· • · · · · ··· · · · · • · · 9 ··· • · · · ·«· ·· ·* • r ·· • · · · • · ·· ··· · * • · « «· ··
6. 6. Železniční kolej podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že spáry (140) mezi pražci jsou opatřeny krytem (142, 162) spáry, který je shora zakrývá, popř. utěsňuje.
7. 7. Železniční kolej podle nároku 6, vyznačující se tím, že kryt spáry zahrnuje krycí prvek (142), popř. těsnicí prvek (162), který u sousedních pražců dosedá na obě strany spáry (140), popř. přiléhá k oběma stranám spáry.
8. 8. Železniční kolej podle jednoho z nároků 6 nebo 7, vyznačující se tím, že kryt spáry je ve spáře držen tvarem a/nebo silově.
9. 9. Železniční kolej podle jednoho z nároků 6, 7 nebo 8, vyznačující se tím, že kryt spáry je ve spáře nebo v oblasti spáry vlepen.
10. 10. Železniční kolej podle jednoho z nároků 6 až 9, vyznačující se tím, že kryt (142) spáry je tvořen střešním úsekem (144), zejména hřibovitého tvaru, zakrývajícím v příčném řezu spáru (140) a s ní hraničící úsek pražců (12), a dále patním úsekem (146), vyčnívajícím dolů do spáry, který je ve spáře (140) držen silově nebo tvarem.
11. 11. Železniční kolej podle nároku 10, vyznačující se tím, že na patním úseku (146) jsou vytvořeny přídržné prostředky (148), přizpůsobené příslušné šířce spáry, které jsou s výhodou pružně deformovatelné.
12. 12. Železniční kolej podle nároku 11, vyznačující se tím, že přídržné prostředky (148) jsou vytvořeny jako příčně ke spáře (140) probíhající zapříčené prvky (148).
13. 13. Železniční kolej podle jednoho z nároků 6 až 12, vyznačující se tím, že kryt spáry (142, 162) je z gumy nebo z plastu.
14. 14. Železniční kolej podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že každý pražec (12) je podél obou protilehlých podélných stran opatřen vždy jedním, příčně k podélnému směru koleje probíhajícím, odvodňovacím kanálem (138).
15. 15. Železniční kolej podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že vždy dvěma sousedním pražcům (12, 62, 64) je přiřazen společný odvodňovací kanál (33, 68, 70).
16. 16. Železniční kolej podle nároku 15, vyznačující se tím, že sousední pražce (12, 62, 64) se v podélném směru koleje bezdotykově překrývají, a že odvodňovací kanál (33, 68) je vytvořen v oblasti překrytí na jednom z obou sousedních pražců, s výhodou jako jeden kus.
17. 17. Železniční kolej podle nároku 16, vyznačující se tím,_že každý pražec (12) je podél své jedné podélné strany opatřen vyčnívajícím výstupkem (30) a podél své protilehlé podélné strany stranově vyvstávajícím kanálovým úsekem (32), tvořícím odvodňovací kanál (33), přičemž kanálový úsek (32) zachycuje vyčnívající výstupek (30) sousedního pražce.
18. 18. Železniční kolej podle nároku 16, vyznačující se tím, že střídavě zahrnuje pražce (62) prvního druhu a pražce (64) druhého druhu, přičemž každý pražec (62) prvního druhu je opatřen podél obou svých • · ♦

    • 4 4

    4 4 4· protilehlých podélných stran vyčnívajícím výstupkem (66), a že každý pražec (64) druhého druhu je opatřen podél obou svých protilehlých podélných stran na stranu vystupujícím kanálovým úsekem (68), tvořícím příslušný odvodňovací kanál, přičemž každý kanálový úsek (68) zachycuje vyčnívající výstupek (66) sousedního pražce (62).
19. 19. Železniční kolej podle nároku 17 nebo 18, vyznačující se tím, že na konci vyčnívajících výstupků (30) podél jejich spodní strany je vytvořen odkapávací úsek (34, 48), který je tvořen zejména směrem dolů směřující odkapávací lištou (34) nebo směrem nahoru směřujícím zářezem (48).
20. 20. Železniční kolej podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že v pražci (12) jsou vytvořeny pěchovací otvory (54), které s výhodou leží párově proti sobě.
21. 21. Železniční kolej podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že v pražci (12) jsou vytvořeny průchozí plnicí otvory (50).
22. 22. Železniční kolej podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že na spodní straně pražce je vytvořeno alespoň jedno vybrání (44, 74, 76), zejména středově uspořádané, probíhající přes celou šířku pražce, které může být vyplněno zejména plastovým materiálem (46).
23. 23. Železniční kolej podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že na hlavách (38, 40) pražců je vytvořeno nejméně jedno vyhloubení (52) nebo výstupek (56).
24. 24. Železniční kolej podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že pražce (12) jsou v podstatě z betonu a obsahují nejméně jeden dutý prostor, který je s výhodou zaplněn materiálem lehčím než beton, zejména plastem.
25. 25. Železniční kolej podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že na pražci nebo v pražci je vytvořen vodicí kanál (42), probíhající v podélném směru koleje.
26. 26. Železniční kolej podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že podložky (16) kolejnic pražců (12) jsou uspořádány vzhledem k podélné středové rovině pražce výstředně.
27. 27. Železniční kolej podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že povrchy pražců (12) jsou alespoň částečně opatřeny zvuk tlumícími popř. zvuk lámajícími prostředky, zejména strukturami.
28. 28. Železniční kolej podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že pražce jsou z betonu s volně uloženou výztuží a/nebo s předepjatou výztuží.
29. 29. Železniční kolej podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že na hlavách (38, 40) pražců podél jejich horní hrany je vytvořen žlábek (58).
30. 30. Železniční kolej podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že odvodňovací kanál (134) zejména na konci hlav pražců • · ·· ·· vyúsťuje do dalšího odvodňovacího kanálu (154), probíhajícího v podélném směru koleje.
31. 31. Železniční kolej podle nároku 30, vyznačující se tím, že další odvodňovací kanál (154) je vytvořen na hlavě pražce jako jeden kus spolu s pražcem (12).
32. 32. Železniční kolej podle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že odvodňovací kanál na konci hlav pražců má nahoru směřující shromažďovací hráz (156).
33. 33. Železniční kolej podle jednoho z nároků 1 až 9, 13 a 20 až 32, vyznačující se tím, že spára (140) je utěsněna, a že sousední pražce mezi sebou vymezují společný odvodňovací kanál (160) ke stranovému odvádění vody, probíhající napříč k podélnému směru koleje.
34. 34. Pražec pro železniční koleje podle nároku 1, vyznačující se tím, že má znaky jednoho nebo několika nároků 2 až 5, 14 až 17, a 19 až 32.