CZ22394U1

CZ22394U1 - Antimikrobiální smes a kryt pro podporu hojení ran s antimikrobiálním úcinkem

Info

Publication number: CZ22394U1
Application number: CZ201124045U
Authority: CZ
Inventors: Valentová@Zuzana; Dušková@Šárka; Zavadil@Michal; Hekrlová@Veronika; Velebný@Vladimír; Sobotka@Luboš
Original assignee: Contipro C, A.S.
Priority date: 2011-03-11
Filing date: 2011-03-11
Publication date: 2011-06-20
Also published as: ITMI20120370A1; BR112013023201A2; HU4499U; FR2972355A3; AR088721A4; WO2012122956A1; RU149063U1; DK201300152Y3; AT13850U1; DK201300152U1; JP3196712U; DE212012000057U1; FR2972355B3

Description

Antimikrobiální směs a kryt pro podporu hojení ran s antimikrobiálním účinkem

Oblast techniky

Technické řešení se týká směsi pro hojení povrchových ran na bázi fyziologicky přijatelné soli kyseliny hyaluronové, případně dalšího nebo dalších polysacharidů, a látky s antimikrobiální aktivitou, která je vhodná pro použití pro hojení povrchových ran, zejména chronických, například bércových vředů, a dále krytu, který tuto směs obsahuje.

Dosavadní stav techniky

Hojení ran, zvláště pokud je anomální, je komplikovaný proces, který může být podpořen krytím zajišťujícím vhodné podmínky hojení a/nebo obsahujícím aktivní látky. Anomálním hojením se může rozumět buď nadměrná tvorba tkáně (př. fibróza, adheze či kontraktura), nebo, a to je častější, nedostatečné hojení (př. chronické bércové vředy či diabetické rány). Ačkoliv bylo dosaženo značného pokroku, anomální hojení je stále příčinou velkých nákladů, nemocnosti a úmrtí. Toto vše zdůrazňuje potřebu zajistit pro hojení rány vhodné prostředí, kteiým může být proces hojení příznivě ovlivněn (Stephanie R. Goldberg, Robert F. Diegelmann: Wound Healing Přiměř, Surgical Clinics of North America, Volume 90, Issue 6, December 2010, str. 1133-1146).

Přehled literatury zabývající se problematikou hojení ran poskytuje například práce kolektivu James R. Han na, Joseph A, Giacopelli: A review of wound healing and wound dressing products, The Joumal of Foot and Ankle Surgery, Volume 36, Issue 1, January-February 1997, str. 2-14. Zejména je diskutována důležitost vhodného krytu ran, který navozuje optimální prostředí. Je ukázáno, že moderní přípravky se obvykle skládají z více vrstev i to, že největší vliv na hojení má kontaktní vrstva.

V současné době existuje na trhu mnoho komerčních prostředků, které však buď nesplňují v dostatečné míře důležité požadavky kladené na kryty ran, případně jsou jejich výrobní náklady vysoké, takže to omezuje masové použití. Běžně se využívá různých gelujících látek přírodních nebo syntetických, které jsou schopny regulovat vlhkost. Tyto látky však v drtivé většině regulují pouze vlhkost v ráně, aniž by přitom podporovaly samoléčivé schopnosti těla. Navíc jsou aplikovány tak, že omezují průnik plynů, takže rána nemůže řádně dýchat. Eliminace infekcí se řeší aplikací dezinfekčních přípravků před přiložením bandáže, což znamená, že dezinfekční účinek je pouze krátkodobý. Takové kryty ran nelze aplikovat na chronické rány, protože hrozí, že by vlhké prostředí naopak podpořilo zmnoženi infekce a tím by mohlo pacientův stav významně zhoršit.

Použití hyaluronanu jako hlavní složky krytů ran je sice popsáno mnoha patenty a odbornými publikacemi, nicméně v komerční praxi se tyto přípravky příliš nevyskytují z důvodu vysoké ceny. Praktická aplikace hyaluronanu tak zůstává soustředěna pouze do nitro-tělních aplikací (intra-artikulámí injekce), případně speciálních oblastí (ofitalmologie, oční kapky pro zvlhčení povrchu oka pro pacienty používající kontaktní čočky).

Ilustrací komerčního použití hyaluronanu je například přípravek na bázi hyaluronanu v kombinaci s další účinnou látkou popsaný patentem US 4736024. Produkt je přednostně určen pro oftalmologii a použité farmakologicky účinné látky jsou například kanamycin, neomycin, tetracyklin, chloramfenikol ajejich směsi.

Patent US 5128136 popisuje přípravek, jehož funkcí je zabránit dehydrataci a infekci rány, tedy s podobným účelem, jako předkládaný přípravek. Na rozdíl od předkládaného řešení však obsahuje jako hlavní složku rozpustný kolagen, který na hojení rány nemá vliv, neobsahuje kyselinu hyaluronovou, respektive její soli. Nevýhodou US 5128136 je, že obsahuje kolagen, který může způsobovat nežádoucí reakce typu zánětu. Další nevýhodou je to, že po aplikaci dojde k fázové přeměně z kapaliny na tuhý gel, který brání penetraci plynů.

- 1 CZ 22394 U1

Podstata technického řešení

Výše uvedené nedostatky stávajících kompozic pro podporu hojení ran odstraňuje směs podle technického řešení, obsahující fyziologicky přijatelnou sůl kyseliny hyaluronové a antimikrobiální látku vybranou ze skupiny zahrnující oktenidin dihydrochlorid, cetrimid, benzalkonium chlorid, benzalkonium bromid, chlorhexidin, hibitan, póly hexamethy len biguanid, karbethopendecinium bromid, cetyltrimethylamonium bromid a jejich směs v libovolném poměru. Směs může dále obsahovat jeden nebo více polysacharidů vybraných ze skupiny zahrnující nativní nebo modifikované polysacharidy hyaluronan, xanthan, schizofyllan, chitosan, glukan, alginát, celulózu, β-Ι-3-glukan a jejich směs; a dále případně i pomocnou látku zvyšující antimikrobiální účinek, například chelatační činidlo jako je EDTA, betain a 2-fenoxyethanol. Směs může dále obsahovat i sacharid vybraný ze skupiny zahrnující glukózu, fruktózu a sacharózu, a/nebo elektrolyt vybraný ze skupiny zahrnující chlorid sodný, chlorid draselný, jodid draselný, chlorid horečnatý, hydrogenfosforečnan sodný, dihydrogenfosforečnan sodný, síran zinečnatý, a/nebo rostlinný extrakt nebo jiný přírodní produkt vybraný ze skupiny zahrnující včelí propolis, olivový olej, olej z čajovníku, extrakt z dubu, měsíčku, máty nebo citrusů, případně směs libovolné kombinace uvedených látek.

Směs podle technického řešení s výhodou obsahuje hyaluronan a oktenidin dihydrochlorid jakožto antimikrobiální látku, a to s výhodou v hmotnostním poměru 500:1.

Modifikovaným póly sacharidem se rozumí polysacharid s kovalentně navázanou další molekulou nebo funkční skupinou, přičemž touto molekulou může být stejný či jiný polysacharid, syntetický polymer, nebo polymerizovaný nebo zesítěný polysacharid tvořený stejnými nebo odlišnými molekulami.

Směs může být ve formě chemické směsi nebo fyzikální směsi, přičemž chemickou směsí je s výhodou vodný roztok s obsahem alkoholu a fyzikální směsí je s výhodou vrstva po fy sacharidových vláken, která ve své struktuře obsahuje antimikrobiální látku.

Dále se technické řešení týká krytu pro podporu hojení ran s antimikrobiálním účinkem, který je ve formě jedno- či více-vrstevného útvaru. Vícevrstevný útvar obsahuje vrstvy uspořádané v následujícím pořadí ve směru od rány: kontaktní vrstvu (K), která obsahuje na jedné straně, určené pro styk s ránou, nános (P) ze směsi polysacharidů s antimikrobiální látkou, tj. z výše uvedené směsi podle technického řešení (chemické či fyzikální), dále jednu nebo více absorpčních vrstev (A) a krycí vrstvu (R). Spodní, kontaktní vrstva (K) tedy obsahuje na jedné (spodní) straně, určené pro styk s ránou, nános (P) ze směsi polysacharidů s antimikrobiální látkou, a z druhé (horní) strany k ní přiléhá jedna nebo více absorpčních vrstev (A, resp. A-l, A-2 atd.). Poslední, nejhornější, absorpční vrstva, která je nejvzdálenější od rány, přiléhá svou horní stranou ke krycí vrstvě (R), Všechny vrstvy mohou na okrajích být svařeny za vzniku tzv. „čajového pytlíku“, o rozměrech např. 10x10 cm. V případě jednovrstvého krytu je útvar složen pouze z kontaktní vrstvy (K) s nánosem (P) směsi polysacharidů s antimikrobiální látkou, přitom však kontaktní vrstva (K) může být vytvořena z textilie, která má vysokou absorpční schopnost (může se jednat i o superabsorbent).

Kontaktní vrstva je s výhodou ze tkané či pletené textilie z polyamidových (PAD) monofilních vláken, případně ze staplových vláken; z netkané textilie či porézní membrány, polyuretanu, polyesteru, viskózy, směsí uvedených vláken či jiných materiálů, například syntetických vláken typu polypropylen. Nános (P) může být s výhodou ve formě lyofilizátu nebo sušeného nánosu, a to ve formě lyofilizované nebo vysušené vrstvy chemické směsi nebo vrstvy fyzikální směsi. Absorpční vrstva nebo absorpční vrstvy (A) jsou s výhodou vytvořeny z materiálů vybraných ze skupiny zahrnující polyester, viskózu, polyamid, polyethylen, polypropylen, polysacharid typu xanthan či derivát celulózy, superabsorpční materiál, kombinaci tkaných Či netkaných textilních vláken a superabsorbentů, nebo směs těchto materiálů. V případě více absorpčních vrstev (A) je výhodně, jsou-li uspořádány tak, aby ve směru od rány vzrůstal gradient sací schopnosti, např. absorpční vrstva (A-l) blíže k ráně, tvořená 100 % polyesterem, a absorpční vrstva (A-2) dále od

-2CZ 22394 Ul rány, tvořená směsí polyesteru s viskózou 1:1. Krycí vrstva (R) je vytvořena s výhodou z netkané polyesterové textilie, která může mít navíc antimikrobiální úpravu prostřednictvím impregnace vhodnou antimikrobiální látkou nebo prostřednictvím obsahu antimikrobiálních vláken, například získaných z bambusu, nebo prostřednictvím obsahu mikročástic stříbra.

Nános (P) může být tvořen vrstvou vysrážených vláken polysacharidu, na níž je nanesena vrstva roztoku antimikrobiální látky, přičemž množství nánosu polysacharidu je minimálně 0,1 mg/m²a množství nánosu antimikrobiální látky je minimálně 0,0001 mg/m². Je-li polysacharidem hyaluronan a antimikrobiální látkou oktenidin dihydrochlorid, pak je množství nánosu hyaluronanu v rozmezí 1 až 50g/m² a množství nánosu oktenidin dihydrochloridu v rozmezí 0,001 až jo 0,5 g/m². Nejvýhodnější množství nánosu hyaluronanu je v rozmezí 5 až 20 g/m² a množství nánosu oktenidin dihydrochloridu je v rozmezí 10 až 40 mg/m².

Kontaktní vrstva (K) a krycí vrstva (R) mohou být svými okraji spojeny pro uzavření absorpční vrstvy nebo absorpčních vrstev (A) mezi kontaktní vrstvou (K) a krycí vrstvou (R), například jsou okraje kontaktní vrstvy (K) a krycí vrstvy (R) svařeny.

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1 znázorňuje příčný řez krytem, spodní část je kontaktní vrstva K ze 100% polyamidu s nánosem P směsi polysacharidů s antimikrobiální látkou, následuje první absorpční vrstva A-l ze 100% polyesteru, nad ní je druhá absorpční vrstva A-2 ze směsi 50% polyester a 50% viskóza a nad ní je krycí vrstva R ze 100% polyesteru. Svařené jsou vrstvy K a R tak, že kryt při2o pomíná „čajový pytlík“, kde uvnitř místo čaje jsou absorpční vrstvy.

Obr. 2 znázorňuje pohled na plochu krytu ze směru od nánosu polysacharidů. Okraj S je tvořen svárem (svařené jsou vrstvy, které jsou na Obr. 1 označeny K a R), část N je nános směsi polysacharidů s antimikrobiální látkou.

Obr. 3 znázorňuje graf ukazující efektivitu hojení na modelu zdravého potkana, kde byla měřena 25 zhojená plocha rány v závislosti na době hojení, při aplikaci krytu podle Příkladu 1 a při aplikaci bandáže z gázy bez jakéhokoli přípravku (tj. bez polysacharidů i bez antimikrobiální látky).

Obr. 4 znázorňuje graf ukazující efektivitu hojení na modelu miniprasete, kde byla měřena plocha rány v závislosti na době hojení, při aplikaci krytu podle Příkladu 1 a při aplikaci kontrolní bandáže se stejnou strukturou, vyrobené ze shodných textilních materiálů, ale bez nánosu jakého30 kol i přípravku, tedy bez polysacharidů i bez antimikrobiální látky.

Obr. 5 znázorňuje graf ukazující efektivitu celkového an ti mikrobiální ho účinku přípravku dle Příkladu 1 a kontrolní bandáže (popis u obr. 4) na modelu miniprasete.

Obr. 6 znázorňuje graf ukazující antimikrobiální účinek přípravku dle Příkladu 1 a kontrolní bandáže (popis u obr. 4) na gramnegativní tyčky na modelu miniprasete.

Příklady provedení technického řešení

Příklad 1

Kryt s hyaluronanem, oktenidin dihydrochloridem a dvěma různými absorpčními vrstvami, lyofilizovaný mg Oktenidin dihydrochloridu se rozpustí v 1 ml absolutního ethanolu, následně se z tohoto 40 roztoku odebere 30 μΐ a doplní do 10 ml sterilní vodou pro injekce. Do tohoto roztoku se postupně při míchání vsype 150 mg hyaluronanu sodného o molekulové hmotnosti 1 650 000 g/mol a ponechá se rozmíchat 12 hodin. Vzniklý viskózní roztok se pomocí šablony s tloušťkou 1 mm a otvorem 10 x 10 cm nanese rovnoměrně na podkladovou textilii (kontaktní vrstva) rozměru 13 x 13 cm, což je pletená mřížka 40 g/m² z monofilních vláken 22 dtex polyamidu „M“. Kontaktní 45 vrstva s naneseným roztokem přichycená ke vhodné podložce se ihned zmrazí na -70 °C a poté se

-3CZ 22394 Ul přenese do lyofilizátoru (nános nesmí rozmrznout) a lyofilizuje. Vznikne houbovitý porézní pružný lyofilizát bílé barvy pevně ulpívající na kontaktní vrstvě, je částečně ve hmotě textilie, ale většina naneseného materiálu je na jedné straně textilie. Kontaktní vrstva se položí tak, že lyofilizát je v kontaktu s podložkou, na níž leží - např. se stolem, nebo např. s rámečkem, na kterém je textilie napnuta (tj. hlavní část nánosu je nasměrována k podložce), a na něj se položí čtverec 10 x 10 cm netkané textilie 140 g/m² z polyesteru (první absorpční vrstva). Na první absorpční vrstvu se položí druhá absorpční vrstva, což je čtverec 10 x 10 cm netkané textilie 140 g/m² ze směsi polyesteru a viskózy 1:1. Na druhou absorpční vrstvu se položí krycí vrstva z netkaného polyesteru 30 g/m², rozměr 13 x 13 cm. Kryt se dokončí svárem kontaktní a krycí vrstvy ve vhodné vzdálenosti od absorpčních vrstev tak, aby nedošlo k jejich poškození teplem. Výsledný produkt následně vznikne odstřižením přebytečných okrajů krycí a kontaktní textilie, takže vznikne čtverec rozměru přibližně 11x11 cm.

Vzniklý čtvercový kryt se aplikuje na ránu kontaktní vrstvou k tělu a následně se fixuje sekundárním krytím. Pokud je rána silně exudující, přikládá se suchý kryt. Pokud je jen mírně exudující, zvlhčí se před přiložením kontaktní vrstva 5 až 10 ml fyziologického roztoku, sterilní vody nebo běžné pitné vody. V případě suchých ran je nezbytné kryt vždy zvlhčit minimálně 10 ml vhodné kapaliny (příklady již byly zmíněny). Tento kryt lze na ráně ponechat tři až čtyři dny a poté se provádí převaz. Pokud dochází k masivní exsudaci, provádí se výměna pouze sekundárního krytí tak často, jak je potřeba, ale primární kryt se ponechává stále na ráně. Pro zvýšení absorpční kapacity sekundárního krytí lze jako sekundární krytí použít běžný komerčně dostupný superabsorbent, případně jiný vhodný systém,

Příklad 2

Kryt s hyaluronanem, oktenidin dihydrochloridem a dvěma různými absorpčními vrstvami, sušený mg Oktenidin dihydrochloridu se rozpustí v 1 ml absolutního ethanolu, následně se z tohoto roztoku odebere 30 μΐ a doplní do 10 ml směsí sterilní vody pro injekce a isopropanolu 1:1 (tj. 50% roztok iso-propanolu). Do tohoto roztoku se postupně při míchání vsype 150 mg hyaluronanu sodného o molekulové hmotnosti 1 650 000 g/mol a ponechá se rozmíchat 30 minut. Vzniklý viskózní roztok se pomocí šablony s tloušťkou 1 mm a otvorem 10 x 10 cm nanese rovnoměrně na podkladovou textilii (kontaktní vrstva) rozměru 13x13 cm, což je pletená mřížka 40 g/m²z monofílních vláken 22 dtex polyamidu „M“. Kontaktní vrstva s naneseným roztokem přichycená ke vhodné podložce se vloží do sušárny a suší při 40 °C po dobu 2,5 hodiny, nebo se použije vhodný sušicí profil (například 60 minut sušení při 40 °C, následně ohřev na 70 °C během 30 minut, prodleva 15 minut při 70 °C a následně chlazení na 40 °C). Vznikne sklovitý pružný čirý (bezbarvý) film pevně ulpívající na kontaktní vrstvě, je částečně ve hmotě textilie, ale většina naneseného materiálu je na jedné straně textilie a má strukturu stejnou, jako byl povrch podložky, k níž byla textilie fixována; pokud byla podložka hladká, je film též hladký; výhodnější je reliéf s mírnými prohlubněmi. Kontaktní vrstva se položí tak, že nános je v kontaktu s podložkou (tj. hlavní část nánosu je nasměrována k podložce) a na něj se položí čtverec 10 x 10 cm netkané textilie 140 g/m² z polyesteru (první absorpční vrstva). Na první absorpční vrstvu se položí druhá absorpční vrstva, což je čtverec 10 x 10 cm netkané textilie 140 g/m² ze směsi polyesteru a viskózy 1:1. Na druhou absorpční vrstvu se položí krycí vrstva z netkaného polyesteru 30 g/m², rozměr 13x13 cm. Kryt se dokončí svárem kontaktní a krycí vrstvy ve vhodné vzdálenosti od absorpčních vrstev tak, aby nedošlo k jejich poškození teplem. Výsledný produkt následně vznikne odstřižením přebytečných okrajů krycí a kontaktní textilie, takže vznikne čtverec rozměru přibližně 11x11 cm.

Vzniklý čtvercový kryt se aplikuje na ránu kontaktní vrstvou k tělu zcela analogicky postupu popsanému v prvním příkladu. Odlišnost filmu oproti lyofilizátu spočívá v tom, že film je méně porézní pro plyny a rychleji se rozpouští. Proto je výhodné jej používat hlavně v první fázi hojení, kdy je třeba chronickou ránu převést na standardní postup hojení. Jakmile začne další fáze,

-4CZ 22394 U1 tedy začne se tvořit masivní granu lační tkáň, lze v případě prorůstání granul ač ní tkáně do krytu přejít buď k lyofilizované formě nebo k jiným krytům.

Příklad 3

Kryt s hyaluronanem, oktenidin dihydrochloridem a dvěma různými absorpčními vrstvami, vláken ný

6g Hydroxidu sodného se rozpustí ve 100 ml sterilní vody a postupně se při míchání přidá 8 g hyaluronanu sodného o molekulové hmotnosti I 650 000 g/mol ponechá se rozmíchat 12 hodin. Vzniklý viskózní roztok se naplní do injekční stříkačky a vytlačuje se do srážecí lázně, která je tvořena směsí 400 ml koncentrované kyseliny octové (cca 98%) a 100 ml iso-propanolu (cca 99 %). Vzniklé vlákno se ponechá v lázni a jeho délka se upraví na vhodnou délku například tím, že se rozseká rychle rotujícími noži (například v zařízení podobném běžnému mixéru). Roztok se směsí kratších vláken se následně filtruje přes kontaktní textilii a vhodnou porézní přepážku (kterou může být např. tuhá deska s provrtanými otvory, na ní textilie leží), tak, aby vzniklá vrstva vláken měla mohutnost cca 15 g/m~. Případně se nános vláken vytvoří na porézní přepážce a poté přenese (například „otiskem“ na kontaktní vrstvu). Vrstva vláken na kontaktní textilii se promyje vhodnou kapalinou, například směsí iso-propanolu a vody (vetší obsah iso-propanolu než 60 %, aby nedocházelo k rozpouštění vláken). Promytá vrstva se následně definovaně stlačí (slisuje) tak, aby se vlákna přichytila k podložce a k sobě navzájem, ale přitom se nezničila porézní struktura. Poté se upraví rozměr nosné neboli kontaktní textilie a vrstvy vláken tak, že vznikne čtverec kontaktní vrstvy 13 x 13 cm s nánosem vláken plochy 10 x 10 cm. 10 mg Oktenidin dihydrochloridu se rozpustí v 1 ml absolutního etanolu, následně se z tohoto roztoku odebere 30 μΙ a doplní do 2 ml směsí sterilní vody pro injekce a iso-propanolu 1:1 (tj. 50% roztok iso-propanolu). Roztok oktenidin dihydrochloridu se následně homogenně nanese na celou plochu vlákenného nánosu, například sprejovým nástřikem, a případně se provede stlačení vláken (dojde k mírnému rozpuštění povrchu vláken, takže se lépe přichytí mezi sebou navzájem, ale také ke kontaktní textilii). Oktenidin dihydrochlorid, tj. antimikrobiální látka, tak pronikne do struktury polysacharidových vláken a vytvoří se fyzikální směs polysacharidu/ů s antimikrobiální látkou. Kontaktní vrstva s nánosem vláken přichycená ke vhodné podložce se vloží do sušárny a suší při 40 °C po dobu 2,5 hodiny, nebo se použije vhodný sušicí profil (například 60 minut sušení při 40 °C, následně ohřev na 70 °C během 30 minut, prodleva 15 minut při 70 °C a následně chlazení na 40 °C). Další zpracování na kryt ran a jeho použití je totožné s popisem v příkladu 1. Vlákenný nános je mnohem poréznější nežli film připravený dle Příkladu 2, ale současně má jinou strukturu pórů nežli lyofilizát popsaný v Příkladu 1. Vlastnosti krytu s vlákennou vrstvou jsou proto podobnější lyofilizátu nežli filmu.

Příklad 4

Náhrada Části hyaluronanu jinou látkou či směsí látek

Použije se analogický postup jako v Příkladech 1, 2 nebo 3 s tím rozdílem, že se 0,1 až 99,9 % hyaluronanu nahradí jiným polysacharidem, například deriváty celulózy, xanthanem, alginátem, schizofyllanem, chitosanem, glukanem, případně sacharidem, například glukózou, fruktózou, sacharózou, případně elektrolytem, například chloridem sodným, chloridem draselným, jodidem draselným, chloridem horečnatým, hydrogenfosforečnanem sodným, dihydrogenfosforečnanem sodným, síranem zínečnatým, případně rostlinným extraktem či vhodným přírodním produktem, například včelím propolisem, olivovým olejem, olejem z čaj o vniku či extraktem z dubu, měsíčku, máty nebo citrusů, případně směsí libovolné kombinace uvedených látek. Je též možno formulaci mírně upravit s tím, že se použije 0,1 až 99,9 % původního množství hyaluronanu a doplní se další látkou nebo směsí látek v množství větším, než odpovídá původnímu obsahu hyaluronanu. Například v přípravku dle Příkladu 1 se místo 150 mg hyaluronanu použije pouze 10 mg hyaluronanu a doplní se 150 mg xanthanu, takže součet množství polysacharidů bude vyšší než původní obsah hyaluronanu (160 mg směsi oproti původním 150 mg). Další látky nebo směsi látek lze přitom použít až do koncentrace odpovídající nasyceným roztokům. Smyslem této ůpra

-5 CZ 22394 Ul vyje dosáhnout hypertonického prostředí, které je příznivé pro některé fáze hojení určitých typů ran, převážně chronických (zejména rozpouštění nekrózy).

Příklad 5

Náhrada oktenidin dihydrochloridu jinou látkou či směsí látek

Použije se analogický postup jako v Příkladech 1, 2, 3 nebo 4 s tím rozdílem, že se oktenidin dihydrochlorid nahradí jinou vhodnou antimikrobiální látkou ve vhodné koncentraci (zde přepočteno na plochu 10 x 10 cm). Použít lze například benzalkonium chlorid v koncentraci 1,5 mg; chlorhexidin v množství 3,5 mg; PHMB polyhexamethylen biguanid v množství 0,5 mg; případně směs libovolné kombinace různých množství uvedených látek s oktenidin dihydrochloridem, případně bez oktenidin dihydrochloridu.

Příklad 6

Posouzení účinnosti přípravku (testy mikrobiální účinnosti, preklinické hodnocení)

Použité modely, stručný popis

K hodnocení antimikrobiální účinnosti byl použit test in vitro. Vzorky byly testovány po jednotlivých sadách postupně v několika dnech. Vzorky byly přeneseny sterilní pinzetou do sterilních skleněných zkumavek (v případě tuhých krytů), případně kapalné směsi byly do zkumavky dávkovány pipetou. Do každé zkumavky bylo přidáno 15 ml kultivační půdy BHI (Brain Heart Infusion Broth; Hi-Media) a vzorky byly zaočkovány následujícími mikroorganismy. Staphylococcus aureus subsp. aureus CCM 4516 (grampozitivní kok), Escherichia coli CCM 4517 (gramnegativní tyčka), Pseudomonas aeruginosa CCM 1961 (gramnegativní nefermentující tyčka), Bacillus subtilis subsp. spizizenii CCM 1999 (sporulující grampozitivní tyčka), Aspergillus niger CCM 8222 (plíseň). Kultivační půda byla odzkoušena, aby byly ověřeny její růstové vlastnosti. Zkumavky byly uzavřeny kovovým víčkem a přeneseny ke kultivaci do temperované komory. Kapalné vzorky byly kultivovány 24 a 48 hodin, tuhé vzorky krytů byly kultivovány týden při 30-35 °C a následující týden při 20-25 °C. Po uplynutí uvedené doby byla hodnocena přítomnost nebo nepřítomnost zákalu. Zakalené vzorky byly vy oč kovány sterilní očkovací kličkou na Petřiho misky s krevním agarem KA (Měrek) pro kultivační potvrzení přítomných mikroorganismů. Jejich inkubace probíhala po dobu 5 dní při 30 - 35 °C.

K hodnocení hojivých účinků byl použit model excizionální rány u zdravých potkanů (samci kmene ZDF). Byly vytvořeny rány rozměru 2 x 2 cm a hojení bylo hodnoceno dvakrát týdně dle rychlosti kontrakce rány prostřednictvím počítačového vyhodnocení fotografických záznamů rány.

Hodnocení též proběhlo na modelu miniprasete minnesotského typu, kterým bylo v anestézii vytvořeno na každém boku 5 hlubokých plnoprofílových excizí 25 x 25 mm stejným způsobem, jak popisují Van Dorp Verhoeven MC, Koerten HK, Van Der Nat-Van Der Meij TH, Van Blitterswijk CA, Ponec M: Dermal regeneration infull-thickness wounds in Yucatan miniatuře pigs using a biodegradable copolynmer. Wound Repair Regen, 1998;6(6);556-68. Rány byly následně až do zhojení kryty kontrolním a pokusným krytím. Pravidelné převazy, fotodokumentace a stěry pro mikrobiologické vyšetření byly prováděny 2x týdně. Na základě analýzy obrazu byla hodnocena rychlost uzavírání ran (kontrakce, epithelizace) a na základě kultivačních testů byl vyhodnocen i vliv krytů na mikrobiální osídlení ran.

Mikrobiální účinnost aktivní směsi (kapalina dle Příkladu 1)

Vzorek kapalné směsi (viskózního roztoku) použité k nánosu dle Příkladu 1 vykazoval úplnou (tj. 100%) inhibici růstu kmenů E. coli (výchozí suspenze 20 000 CFU/ml), S. aureus (20 000 CFU/ml), P. aeruginosa (40 000 CFU/ml) a B. subtilis (1000 CFU/ml) při obsahu oktenidin dihydrochloridu 4 mg. V množství 1 mg byla inhibice 100% jen pro kmeny B. subtilis a S. aureus, kmen E. coli byl inhibován z 99,95 % a P. aeruginosa z 90 %.

-6CZ 22394 U1

Vzorek hotového krytu vykazoval inhibiční zónu okolo kontaktní vrstvy, nicméně ve větší vzdálenosti od krytí nebyl růst mikroorganismů inhibován. Tento fakt ovšem na druhé straně svědčí o tom, že se antimikrobiální látka neuvolňuje z krytu do okolního prostředí, a proto nebude negativně ovlivňovat pacienta.

Mikrobiální účinnost aktivní směsi (kapalina dle Příkladu 5)

Vzorek kapalné směsi (viskózního roztoku) použité k nánosu dle Přikladu 5 vykazoval úplnou (tj. 100%) inhibici růstu kmenů E. coli (výchozí suspenze 1800 CFU/ml), S. aureus (600CFU/ml) a A. niger (65 CFU/ml) při obsahu benzalkonium chloridu (BAC) 16 mg; nebo chlorhexidinu 40 mg, nebo PHMB 40 mg. V množství 1,6 mg byla v případě BAC inhibice ίο 100% jen pro kmeny S. aureus, kmen E. coli byl inhibován z 16 % a Λ. niger z 89 %. Chlorhexídin v množství 4 mg inhiboval růst E. coli z 61 %, S. aureus z 95 % a A. niger z 32 %. Polyhexamethylen biguanid (PHMB) v množství 4 mg potom inhiboval růst E. coli ze 44 % a A. niger z 57 %.

Vzorky hotových krytů vykazovaly inhibiční zóny podobně, jako bylo popsáno u přípravku dle 15 Příkladu I. Kryty mají tedy při použití vhodného množství vhodné antimikrobiální látky podobné mikrobiálně inhibiční vlastnosti, které jsou dány celkovou konstrukcí a postupem přípravy krytu a nikoliv jednotlivou antimikrobiální látkou.

Kryt dle Příkladu 1, hojivý efekt, model zdravý potkan

Při použití krytu dle Příkladu 1 bylo identifikováno výrazné ziychlení kontrakce rány, což je 2o v použitém modelu měřítko míry hojení, respektive hojivé účinnosti. Ve srovnání s neléčenou kontrolní ranou je vidět (viz obr. 3), že aplikace krytí dle Příkladu 1 zkrátí dobu hojení především díky tomu, že se proces hojení nastartuje okamžitě po vzniku poškození. V případě neléčené rány trvá přibližně tři dny, než se proces hojení nastartuje. Intenzita následného hojení je pak již v obou případech podobná, což se projevuje podobnou směrnicí obou závislostí vykreslených 25 na obrázku 3. Jedná se přitom o zdravé potkany, takže nelze posoudit účinnost na chronickou ránu.

Kryt dle Příkladu 1, hojivý efekt, model zdravé miniprase

Bylo zjištěno, že kryt dle Příkladu 1 pozitivně ovlivnil rychlost uzavírání ran (obr. 4) a rovněž v ranách snížil celkový obsah bakterií (obr. 5), mezi nimiž byly zvlášť sledovány převážně gram30 negativní bakterie (obr. 6).

Claims

NÁROKY NA OCHRANU

1. Antimikrobiální směs pro podporu hojení ran obsahující fyziologicky přijatelnou sůl kyseliny hyaluronové, vyznačující se tím, že dále obsahuje antimikrobiální látku vybranou ze skupiny zahrnující oktenidin dihydrochlorid, cetrimid, benzalkonium chlorid, benzalko-

35 nium bromid, chlorhexidin, chlorhexidin biglukonát, polyhexamethylen biguanid, karbethopendecinium bromid, cetyltrimethylamonium bromid a jejich směs v libovolném poměru.
2. Směs podle nároku 1, vyznačující se tím, že dále obsahuje jeden nebo více polysacharidů vybraných ze skupiny zahrnující nativní nebo modifikované polysacharidy hyaluronan, xanthan, schízofýllan, chitosan, glukan, alginát, celulózu, β-Ι-
3-glukan ajejich směs.

40 3. Směs podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že antimikrobiální látkou je oktenidin dihydrochlorid.
4. Směs podle kteréhokoli z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že obsahuje fyziologicky přijatelnou sůl kyseliny hyaluronové a oktenidin dihydrochlorid v hmotnostním poměru 500:1.
5. Směs podle kteréhokoli z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že modifikovaným 5 póly sacharidem je polysacharid s kovalentně navázanou další molekulou nebo funkční skupinou, přičemž touto molekulou může být stejný či jiný polysacharid, syntetický polymer, nebo polymerizovaný nebo zesítěný polysacharid tvořený stejnými nebo odlišnými molekulami.
6. Směs podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že dále obsahuje pomocnou látku zvyšující antimikrobiální účinek, například chelataČní činidlo jako je [o EDTA, betain a 2—fenoxyethanol.
7. Směs podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že dále obsahuje sacharid vybraný ze skupiny zahrnující glukózu, fruktózu a sacharózu, a/nebo elektrolyt vybraný ze skupiny zahrnující chlorid sodný, chlorid draselný, jodid draselný, chlorid horečnatý, hydrogenfosforečnan sodný, dihydrogenfosforečnan sodný, síran zinečnatý, a/nebo rostlinný

15 extrakt nebo jiný přírodní produkt vybraný ze skupiny zahrnující včelí propoiis, olivový olej, olej z čaj o vniku, extrakt z dubu, měsíčku, máty nebo citrusů, případně libovolnou kombinaci uvedených látek.
8. Směs podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že je ve formě chemické nebo fyzikální směsi.

20
9. Směs podle nároku 8, vyznačující se tím, že chemickou směsí je vodný roztok s obsahem alkoholu.
10. Směs podle nároku 8, vyznačující se tím, že fyzikální směsí je vrstva polysacharidových vláken, která ve své struktuře obsahuje antimikrobiální látku.
11. Kryt pro podporu hojení ran s antimikrobiálním účinkem, vyznačující se tím, 25 že obsahuje kontaktní vrstvu (K), která obsahuje na straně určené pro styk s ránou nános (P) tvořený směsí podle kteréhokoli z nároků 1 až 10.
12. Kryt podle nároku 11, vyznačující se tím, že je ve formě vícevrstevného útvaru a obsahuje dále jednu nebo více absorpčních vrstev (A) a krycí vrstvu (R), přičemž všechny vrstvy jsou uspořádané v následujícím pořadí ve směru od rány: kontaktní vrstva (K), která obsado huje na jedné straně, určené pro styk s ránou, nebo na obou stranách nános (P) ze směsi podle kteréhokoli z nároků 1 až 10; jedna nebo více absorpčních vrstev (A) a krycí vrstva (R).
13. Kryt podle kteréhokoli z nároků 11 nebo 12, vyznačující se tím, že kontaktní vrstva je s výhodou ze tkané či pletené textilie z polyamidových (PAD) monofilních vláken, případně ze staplových vláken; z netkané textilie Či porézní membrány, polyuretanu, polyesteru,

35 viskózy, směsí uvedených vláken či jiných materiálů, například syntetických vláken typu polypropylen.
14. Kryt podle kteréhokoli z nároků 11 až 13, vyznačující se tím, že nános (P) ze směsi podle kteréhokoli z nároků 1 až 10 může být ve formě lyofilizátu nebo sušeného nánosu.
15. Kryt podle kteréhokoli z nároků 11 až 14, vyznačující se tím, že nánosem (P) 40 je lyofilizovaná nebo vysušená vrstva chemické směsi podle nároku 9 nebo vrstva fyzikální směsi podle nároku 10.

-8CZ 22394 U1
16. Kryt podle kteréhokoli z nároků 12 až 15, vyznačující se tím, že obsahuje jednu nebo více absorpčních vrstev (A) vytvořených z materiálů vybraných ze skupiny zahrnující polyester, viskózu, polyamid, polyethylen, polypropylen, polysacharid typu xanthan Či derivát celulózy, superabsorpční materiál, kombinaci tkaných či netkaných textilních vláken a super-

5 absorbentů, nebo směs těchto materiálů.
17. Kryt podle kteréhokoli z nároků 12 až 16, vyznačující se tím, že obsahuje více absorpčních vrstev (A) v takovém uspořádání, aby ve směru od rány vzrůstal gradient sací schopnosti.
18. Kryt podle nároku 17, vyznačující se tím, že obsahuje absorpční vrstvy (A-1) ίο a (A-2), přičemž absorpční vrstva (A-1) je blíže k ráně a je tvořena 100% polyesterem a absorpční vrstva (A-2) je dále od rány a je tvořena směsí polyesteru s viskózou 1:1.
19. Kryt podle kteréhokoli z nároků 12 až 18, vyznačující se tím, že krycí vrstva (R) je vytvořena s výhodou z netkané polyesterové textilie, která může mít navíc antimikrobíální úpravu prostřednictvím impregnace vhodnou antímikrobiální látkou nebo prostřednictvím obsa-

15 hu antimikrobiálních vláken, například získaných z bambusu, nebo prostřednictvím obsahu mikročástic stříbra.
20. Kryt podle kteréhokoli z nároků 11 až 19, vyznačující se tím, že nános (P) je tvořen vrstvou vy srážených vláken polysacharid u, na níž je nanesena vrstva roztoku anti mikrobiální látky, přičemž množství nánosu polysacharidu je minimálně 0,1 mg/m² a množství nánosu

2o antimikrobíální látky je minimálně 0,0001 mg/m².
21. Kryt podle nároku 20, vyznačující se tím, že polysacharidem je hyaluronan a množství nánosu polysacharidu je v rozmezí 1 až 50 g/m², a antimikrobíální látkou je oktenidin dihydrochlorid a množství nánosu antimikrobíální látky je v rozmezí 0,001 až 0,5 g/m².
22. Kryt podle nároku 21, vyznačující se tím, že množství nánosu hyaluronanu je 25 v rozmezí 5 až 20 g/m² a množství nánosu oktenidin dihydrochloridu je v rozmezí 10 až

40 mg/m;
23. Kryt podle kteréhokoli z nároků 12 až 22, vyznačující se tím, že kontaktní vrstva (K) a krycí vrstva (R) jsou svými okraji spojeny pro uzavření absorpční vrstvy nebo absorpčních vrstev (A) mezi kontaktní vrstvou (K) a krycí vrstvou (R).