CZ212793A3

CZ212793A3 - Process of increasing hydrophobicity by activating metal ions

Info

Publication number: CZ212793A3
Application number: CZ932127A
Authority: CZ
Inventors: Bruce R Palmer; Rodney D Stramel
Original assignee: Kerr Mc Gee Chem Corp
Priority date: 1992-10-16
Filing date: 1993-10-11
Publication date: 1994-05-18
Also published as: US5362770A; FI934568A; MY131391A; BR9304258A; PL300670A1; MX9306428A; KR940009255A; CA2108505A1; FI934568A0; JPH06220251A; US5260353A; ZA937088B; CN1086228A; AU660234B2; AU4759793A; TW328959B; RO114966B1; SK112993A3; EP0593219A2; EP0593219A3

Description

Způsob zvýšení hydrofobnosti aktivací iontů kovu

Oblast techniky •Vynález se týká způsobu zvyšování hydrofobnosti ’ substrátů a substrátů ošetřených touto metodou. Jednak se vynález týká metody vázání povrchově aktivních látek na povrch substrátů a na substráty, které mají na povrchu navázány povrchově aktivní látky. A jednak se vynález týká způsobu vytváření polymerních kompozic, v nichž jsou rozptýleny povrchově ošetřené modifikátory vlastností částic, a polymerních kompozic vytvořených touto metodou. Dále se vynález týká povrchově ošetřených barviv a způsobu povrchového ošetřování barviv. Dále se vynález týká způsobu odstraňování partikulárních látek z vodného média. Dále se vynález týká způsobu změny poréznosti porézních materiálů. Dále se vynález týká způsobu rozptýlení výztužných částic v polymerních kompozicích. Dále se vynález týká způsobu rozptýlení agregátu v asfaltu.

Dosavadní stav techniky

Modifikátory vlastností částic - například plniva, kaliva, barviva, výztužné látky, zhášedla, atd. - jsou běžně používané v polymerních kompozicích. Před dosazením modifikátoru vlastností částic do polymerní kompozice může být modifikátor vlastností částic povrchově ošetřen za ý

účelem zvýšení hydrfobnosti modifikátoru vlastností. Zvýšením hydrofobnosti modifikátoru vlastností se zpravidla zvýší schopnost rozptýlení materiálu v polymerních kompozicích a zvýší se pevnost vazby vytvořená mezi modifikátorem vlastností a polymerní základní hmotou. Výsledkem je, že (a) modifikátor vlastností částic se mnohem snadněji včlení do polymerní kompozice, (b) do polymerní kompozice může být dosazeno větší množství modifikátoru vlastností částic, a/nebo (c) se zvýší celková pevnost výsledného polymerového produktu.

Při uskutečnění způsobu obvykle používaného pro zvyšování hydrofobnosti modifikátorů vlastností částic reaguje povrch materiálu se spojovacím prvkem tvořeným alkoxidem křemíku nebo titanu. Alkoxidy křemíku a titanu se s úspěchem používají pro ošetřování mnoha druhů partikulárních látek. Avšak alkoxidy křemíku a titanu jsou relativně drahé, a proto se obvykle používají pouze ve zvláštních případech.

Při uskutečnění dalšího běžně používaného způsobu zvyšování hydrofobnosti partikulárních barviv se nejprve na povrchu partikulárního barviva vysráží vodu obsahující oxid kovu, například oxid hliníku, zinku, titanu, zirkonu nebo hořčíku, obsahující vodu. Pak je adsorbována povrchově aktivní látka - například nasycená nebo nenasycená zřetězená mastná kyselina nebo sůl kyseliny, zřetězený alkohol, polyalkohol, dimethylpolysiloxan nebo polyethylhydrosiloxan - na oxidu kovu obsahujícím vodu, čímž se podstatně zvýší hydrofobnost partikulární látky. Avšak ta část ošetřování, kdy dochází k vysrážení vodu obsahujícího oxidu kovu, je obvykle velmi zdlouhavá.

Ve své knize, nazvané Flotation”, vydáno v American Institute of Mining, Metallurgioal and Petroleum Engineers, lne., N.Y. 1976, strana 148-196, hovoří M.C. Fuerstenau a B.R.Palmer o aniontové flotaci minerálních oxidů a silikátů.Aniontové nosiče považované za užitečné pro flotaci minerálních.oxidů a silikátů zahrnují karboxyláty (mastné kyseliny), sulfonáty, alkylsulfáty a některá chelatotvorná činidla. Adsorbce nosičů se může vyskytnout při elektrostatické přitažlivosti k povrchu miX nerálu, při asociaci nosiče nebo při chemické reakci mezi nosičem a ionty kovu tvořícími minerální povrch. Ionty .. kovu tvořící minerální povrch mohou zahrnovat zvláštním způsobem adsorbované ionty. K příkladům zvláštním způso. bem adsorbovaných iontů patří vícemocné ionty kovu v obκ. lasti pH, kde ionty kovu hydrolyzují a tak tvoří hydroxylové komplexy. Fuerstenau a Palmer také na základě experimentálního důkazu tvrdí, že adsorbce nosiče v chemisorpčních systémech může zahrnovat: (1) mírné rozpouštění minerálu, po kterém následuje hydrolýza iontů kovu, obsažených v rozpuštěné minerální látce, (2) adsorbci vzniklých hydroxylových komplexů iontů kovu na minerálním povrchu buď vodíkovou vazbou nebo vznikem vody, a (3) ad- sorbci nosiče na vzniklých místech s ionty kovu. Fuerste4 nau a Palmer dále tvrdí, že v případě křemene dojde k flotaci pouze tehdy, jestliže se přidají ionty kovu do systému v oblasti pH, v níž se objevuje hydrolýza iontů kovu na jejich první hydroxylové komplexy.

Japonský patent 2-279791 uvádí mazivovou kompozici, v níž je rozptýlena povrchově ošetřená sericitová látka. Mazivová sločenina se tvoří podle následujícího postupu;

(a) suspenzace velmi jemných částic sericitu ve vodě a pak úprava pH suspenze na hodnotu v rozmezí 7 až 12, (b) přidání solí kovů alkalických zemin do suspenze, takže se na povrchu sericitu adsorbují ionty kovů alkalických zemin, (c) ošetření vzniklé suspenze aniontovou povrchově aktivní látkou, takže se na. povrchu sericitu vytvoří adsorpční film, (d) sušení sericitu a (e) smísení vysušeného sericitového produktu s neiontovou povrchově aktivní látkou a nosným olejem.

Podstata vynálezu

Vynález poskytuje nenákladný, rychlý a účinný způsob zvýšení hydrofobnosti různých substrátů. V postupu podle vynálezu je povrchově aktivní látka pevně vázána k povrchu substrátu využitím aktivace iontů kovu.

Způsob podle vynálezu může být běžně použit v každé situaci, kdy je požadována výroba hydrofobního substrátu., V příkladném provedení způsobu podle vynálezu se vytváří povrchově ošetřené modifikátory vlastností částic, které (a) mají velkou schopnost rozptýlení, v polymerových kompozicích a (b) poskytují polymerové kompozice o větší celkové pevnosti. V dalším provedení je způsob podle vynálezu využit k- předběžnému ošetření povrchů nepartikulárních substrátů, přičemž nátěry, inhibitory a další polymerové povlaky tak mohou být pevněji navázány na tyto substráty. V dalším provedení je způsob podle vynálezu využit ke zjednodušení odstraňování partikulárních látek z vodných médií zvýšením hydrofobnosti těchto látek.

V dalším provedení je způsob podle vynálezu využit ke změně poréznosti porézních tuhých látek a ke zvýšení hydrof obnosti vnějších povrchů a povrchu pórů těchto látek.

V dalším provedení je způsob podle vynálezu využit k povrchovému ošetření látky tvořící agregáty, takže se tato látka snadněji rozptýlí v asfaltu.

Vynález podává způsob vytváření polymerních kompozic. Způsob zahrnuje rozptýlení ošetřeného modifikátoru vlastností částic, ošetřený modifikátor vlastností částic je látka, která byla vytvořena způsobem sestávajícím z následujících kroků: (a) ionty kovu aktivují povrch modif ikátoru vlastností částic za účelem vytvoření reaktivních míst kovu na povrchu a (b) chemicky vážou povrchově aktivní látku na povrch substrátu na reaktivních místech kovu.

Vynález dále podává způsob ošetření barviv. Tento způsob zahrnuje následující kroky: (a) ionty kovu aktivu6 jí povrch látky za účelem vytvoření reaktivních kovových míst na povrchu a (b) chemicky vážou povrchově aktivní látku na povrch na reaktivních místech kovu. Barvivém, užitým v tomto provedení způsobu podle vynálezu je s výhodou barvivo tvořené oxidem titaničitým.

Vynález se dále týká způsobu odstraňování partikulárních látek z vodného média. Tento způsob zahrnuje následující kroky: (a) ionty kovu aktivují povrch látky za účelem vytvoření reaktivních míst kovu na povrchu a (b) do vodného média se přidá povrchově aktivní látka, (c) povrchově aktivní látku se chemicky naváže na povrch na reaktivních místech kovu a (d) partikulární látce je umožněno flokulovat.

Vynález se také týká způsobu změny poréznosti nepartikulárních porézních látek. Tento způsob zahrnuje následující kroky: (a) ionty kovu aktivují alespoň jeden povrch porézní látky za účelem vytvoření reaktivních míst kovu na povrchu a (b) chemicky vážou povrchově aktivní látku na povrch na reaktivních místech kovu.

Vynález se dále týká způsobu rozptýlení agregátu v asfaltu. Tento způsob zahrnuje následující kroky: (a) ionty kovu aktivují povrch agregátu za účelem vytvoření reaktivních míst kovu na povrchu a (b) chemicky vážou povrchově aktivní látku na povrch na reaktivních místech kovu a (c) agregát se smísí s asfaltem.

Další předměty, znaky a výhody vynálezu jsou zřejmé z přiložených obrázků a následujícího popisu výhodných provedení.

Přehled obrázků na výkresech .

Na obr. 1 je semilogaritmický diagram koncentrace pro hydrolýzu iontu hořčíku. Celková koncentrace hořčíku na obr. 1 je 1.0 χ 10^-4 molů.

Na obr. 2 je semilogaritmický diagram koncentrace pro hydrolýzu iontu hliníku. Celková koncentrace hliníku na obr. 1 je 1.0 χ 10^-4 molů.

Příklady provedeni vynálezu

V každém provedení způsobu podle vynálezu je nebo byl povrch substrátu ošetřen za účelem zvýšení hydrofobnosti substrátu. Povrch substrátu je s výhodou ošetřován způsobem, zahrnujícím následující kroky: (a) ionty kovu aktivují povrch substrátu za účelem vytvoření reaktivních míst kovu na povrchu a (b) chemicky vážou povrchově aktivní látku na povrchu substrátu na reaktivních místech kovu. Za účelem dalšího zvýšení hydrofobnosti substrátu, může způsob podle vynálezu případně zahrnovat adsorpci elektroneutrálního uhlovodíku na hydrfobní části povrchově aktivní látky.

Povrch substrátu použitého ve způsobu podle vynálezu musí být jednoduše tvořen látkou, která vytvoří místa pro adsorpci aktivujících iontů kovu. Takže povrch substrátu může být tvořen téměř jakoukoli látkou, která adsorbuje vodíkové ionty nebo hydroxylové ionty, jestliže je vystavena účinkům vody. Příklady substrátů výhodných pro použití ve způsobu podle vynálezu jsou oxidy, silikáty, sulfidy, sulfáty a uhličitany. Protože povrch kovů obvykle zahrnuje tenkou vrstvu oxidů, je kovový povrch také vhodný pro použití ve způsobu podle vynálezu.

Příklady specifických substrátů výhodných pro použití ve způsobu podle vynálezu jsou: barviva jako oxid titaničitý, oxid železa, titaničitan niklu, oxid antimonu, chroman olova, oxid zinku, sulfid kademnatý; modifikátory vlastností částic používané v polymerových kompozicích, například skleněné vlákno, keramické granule, koloidní látky, zhášedla jako trihydrát hliníku a hydroxid hořčíku, uhličitan vápníku a oxid zinku; absorbenty, například zeolity; agregáty horniny? nepartikulární kovové látky? a porézní tuhé látky jako například keramické membrány.

Způsob podle vynálezu je obzvláště výhodný pro povrchové ošetření barviv tvořených oxidem titaničitým. V zásadě každý typ barviva tvořeného oxidem titaničitým může být použit jako substrát ve způsobu podle vynálezu. Mezi příklady barviv tvořených oxidem titaničitým a vhodných pro použití ve způsobu podle vynálezu patří: barviva tvořená oxidem titaničitým v plastickém stavu, barviva tvořená oxidem titaničitým na bázi oleje v nátěrovém stavu , velmi jemný oxid titanu o velikosti částic menší než asi 0,15 mikrometrů a barviva tvořená oxidem titaničitým potaženým oxidem kovu obsahujícím vodu.

V tomto vynálezu se aktivace iontů kovu z povrchu substrátu dosahuje tak, -že se tento povrchvystaví vlivu vodného média obsahujícího hydrolyzované ionty kovu. Termín ion kovu používaný zde a v patentových nárocích se vztahuje k ionu vybranému ze skupiny, kterou tvoří: ionty kovu, oxykationty kovu , hydroxylové kationty kovu a kationty kovu obsahující vodu. Ionty kovu používané při aktivaci iontů kovu jsou s výhodou: dvojmocné, trojmocné a čtyřmocné ionty kovu, dvojmocné, trojmocné a čtyřmocné oxykationty kovu, dvojmocné, trojmocné a čtyřmocné hydroxylové ionty kovu, dvojmocné, trojmocné a čtyřmocné kationty kovu obsahující vodu, a jejich kombinace.

Příklady iontů kovu vhodných pro použití při způsobu podle vynálezu zahrnují ionty kovů alkalických zemin Mg*², Ca*², Sr*² a Ba*² a jejich kombinace. Příklady dalších iontů kovu výhodných pro použití podle vynálezu zahrnují Zn*², Cd*², Pb*², Al*³, ZrO*², Fe*², Fe*³, Mn*², Cu*², Ni*², Co*², Cr*³, VO*², Ce*³, Ce*⁴ a jejich kombinace. Jestliže se způsob použije pro povrchové ošetření bezbarvých nebo bílých barviv nebo kaliv použijí se s výhodou bezbarvé ionty kovu, jako například Mg*², Ca*², Sr*², Ba*², Cd*², Pb*², Al*³ a Zr*².

Podle kroku aktivace iontů kovu podle vynálezu se ve vodném médiu rozpustí sloučenina obsahující požadovaný

ion kovu	(například ion Mg*²).	Když se ve vodném médiu
rozpustí,	ion kovu hydrolyzuje	a tak tvoří hydroxylové
komplexní	sloučeniny s kovem.	Například ionty hořčíku
Mg*² přidané do vodného média způsobem:	hydrolyzují následujícím
(1) Mg*² +	OH“ MgOH*

hydroxylové komplexní sloučenina s hořčíkem

Dále hydroxylové komplexní sloučenina s kovem adsorbuje na povrch substrátu ve vhodném místě, - například v místě hydratovaného oxidu hlinitého nebo hydratovaného oxidu titaničitého na povrchu barviva tvořeného oxidem titáničitým obsahujícího aluminu nebo v místě hydratované aluminy na povrchu barviva tvořeného oxidem titaničitým potaženým aluminou obsahující vodu -, následujícím způsobem, a to za účelem vytvoření místa reaktivního kovu na povrchu substrátu, na které může být chemicky navázána molekula povrchově aktivní látky.

(2) -A1OH + MgOH* -AlOMg* + H_aO místo reaktivního kovu

Během aktivace iontu kovu ve způsobu podle vynálezu a také s výhodou během vázání povrchově aktivní látky ve způsobu podle vynálezu se pH vodného média s výhodou udržuje v rozmezí asi + - 4 hodnoty pH, na které je maximalizována koncentrace rozpustných hydrolyzovaných iontů kovu ve vodném médiu. Výhodnější je, jestliže je pH vodného média udržováno během aktivace=iontů kovu a s výhodou také během vázání povrchově aktivní látky v rozmezí + -2 hodnoty pH, při které je maximalizována koncentrace hydrolyzovaných iontů kovu, ale pod hodnotou pH, při které ionty kovu začínají výrazně precipitovat. Nejvýhodnější je, jestliže je pH vodného média udržováno během aktivace iontů kovu a s výhodou také během vázání povrchově povrchově aktivní látky přibližně na hodnotě, při které je maximalizována koncentrace iontů kovu ve vodném médiu bez výskytu výrazné precipitace iontů kovu.

Odborníci ocení, že pH vodného média, při kterém je maximalizována koncentrace hydrolyzovaných iontů kovu může být obecně určeno pomocí semilogaritmického diagramu koncentrací. Obr. 1 znázorňuje diagram koncentrací vodného média pro ion hořčíku. Obr. 1 byl vytvořen s předpokladem, že celková koncentrace hořčíku ve vodném médiu je 1.0 χ ΙΟ^-4 molů. Jak je naznačeno na obr. 1, koncentrace rozpustných hydrolyzovaných hořčíkových iontů (to je MgOH*) ve vodném médiu je maximalizována při hodnotě pH přibližně 10,4. Obr. 1 také naznačuje, že za účelem zabránění precipitace tuhých částic Mg(OH)₂, měla by být hodnota pH vodného média udržována pod asi 10,5.

Diagram koncentrace vodného média pro hliník je zná12 zorněn na obr. 2. Obr. 2 byl vytvořen s předpokladem, že celková koncentrace hliníku ve vodném médiu je 1,0 x 10^-A molů. Jak je naznačeno na obr. 2, koncentrace rozpustných hydrolyžovaných iontů hliníku ve vodném médiu je maximalizována při hodnotě pH přibližně 4,8. Dále je na obr. 2 naznačeno, že hodnota pH vodného média musí být udržována na nebo pod hodnotou 5,2, aby se zabránilo precipitaci tuhých částic Al(OH) .

³ .

Jestliže jsou při aktivaci iontů kovu ve způsobu podle vynálezu použity ionty hliníku, hodnota pH vodného média je s výhodou udržována (a) v rozmezí od asi 3,8 do asi 5,2 a (b) nejlépe asi na hodnotě 4,8.

Kyseliny výhodné pro použití ve způsobu podle vynálezu pro úpravu a řízení pH vodného média jsou anorganické kyseliny a kombinace anorganických kyselin. Mezi zvláštní příklady kyselin výhodných pro použití jako činidlo pro regulaci pH ve způsobu podle vynálezu patří halogenové kyseliny jako například kyselina chlorovodíková, kyselina chlorná, kyselina chlorečná a kyselina chloristá, kyselina sírová, kyselina siřičitá a kyselina dusičná Nejvýhodnějšími kyselinami jsou pro použití ve způsobu podle vynálezu jako činidla pro regulaci pH kyselina sírová a kyselina chlorovodíková.

Mezi příklady zásad výhodných pro použití ve 2působu podle vynálezu pro úpravu a regulaci pH vodného média jsou hydroxidy, uhličitany, oxidy a aminy. Zvláštními příklady zásad výhodných pro použití jako činidlo pro regulaci pH ve způsobu podle vynálezu jsou: hydroxidy sodíku, draslíku, lithia, vápníku, hořčíku, baria nebo stroncia; hydroxid amonný, uhličitan amonný, uhličitany sodíku, křemíku, lithia, vápníku, hořčíku, baria nebo stroncia, oxidy sodíku, křemíku, lithia, vápníku, hořčíku, baria nebo stroncia a hydroxidy, uhličitany nebo oxidy samotného aktivačního iontu kovu.

V jednom z provedení způsobu podle vynálezu se do vodného média přidá zvláštní zdroj iontů kovu za účelem vytvoření hydrolyzovatelných iontů kovu, nutných pro aktivaci iontů kovu. Mezi příklady zvláštních zdrojů iontů kovu vhodných pro použití ve způsobu podle vynálezu patří: chloridy kovů, sulfáty kovů, hydráty chloridů kovů nebo sulfátů kovů a další sloučeniny, jako například hydroxidy, oxidy nebo uhličitany, které se rozpustí v kyselinách nebo zásadách za účelem získání hydrolyzovatelných iontů kovu. Množství zdroje iontů kovu přidávané do vodného média odpovídá s výhodou množství, které je dostatečné pro vytvoření od přibližně 0,01 do asi 100 monomolekulárních vrstev pokryvu adsorbovanými ionty kovu na povrchu substrátu. Množství zdroje iontů kovu přidávané do vodného média odpovídá nejlépe množství dostatečnému pro vytvoření od přibližně 0,1 do asi 5 mononukleárních vrstev pokryvu adsorbovanými ionty kovu na povrchu substrátu .

V dalším provedení způsobu podle vynálezu je alespoň část část iontů kovu použitých při aktivaci iontů kovu tvořena samotným substrátem. V tomto provedení substrát - například barvivo tvořené oxidem titaničitým obsahující oxid hlinitý obsahující vodu- obsahuje látku - například oxid hlinitý obsahující vodu která poskytne hydrolyzovatelné ionty kovu - například ionty Al*³ -, jestliže se vystaví účinku vodného média. Zvláště, jestliže je substrát umístěn ve vodném médiu nebo je jeho účinkům vystaven jinak, rozpouští se hydrolyzovatelné ionty kovu z povrchu substrátu. Jakmile se ionty kovu rozpustí ve vodném médiu, hydrolyzují a pak znovu adsorbují na hydratovaných

-místech, například na hydratovaných místech oxidů hliníku a titanu, na povrchu substrátu.

V dalším provedení způsobu podle vynálezu je alespoň část iontů kovu použitých při aktivaci iontů kovu tvořena povlakem, který byl vytvořen na povrchu substrátu. Například, jestliže je barvivo tvořené oxidem titaničitým potaženým aluminou umístěno do vodného média nebo jinak vystaveno jeho účinkům, rozpustí se některé ionty Al*³z povlaku tvořeného aluminou. Jakmile se ionty Al*³ rozpustí ve vodném médiu, hydrolyzují a znovu adsorbují na hydratovaných místech aluminy na povlaku tvořeném aluminou .

Během aktivace iontů kovu ve způsobu podle vynálezu jsou vodné médium a substrát s výhodou udržovány na tep- 15 lote, která maximalizuje adsorpci iontů kovu na povrchu substrátu. Ve většině případů jsou tedy vodné médium a substrát během aktivace iontů kovu s výhodou udržovány na teplotě v rozmezí od přibližně 5°C do asi 100°C. Nejlépe jsou většinou vodné médium a substrát během aktivace iontů kovu udržovány na teplotě v rozmezí přibližně od 20^0 do asi 70°C. Jak bylo uvedeno výše povrch substrátu použitého ve způsobu podle vynálezu může být vystaven účinkům vodného média umístěním substrátu, nebo alespoň povrchu substrátu, do vodného média. Například jestliže je substrátem barvivo tvořené oxidem titaničitým nebo nějaký jiný druh modifikátoru vlastností částic používaný v polymerových kompozicích, může být substrát vysttaven účinkům vodného média tak, že se substrát smíchá s vodným médiem a tak se vytvoří břečka.

Pokud se používá zvláštní zdroj iontů kovu, může být tento zdroj iontů kovu přidán do vodného média před přidáním, zároveň nebo po přidání substrátu. Povrchově aktivní látka používaná ve způsobu podle vynálezu se s výhodou přidává do vodného média zároveň nebo po přidání zdroje iontů kovu. Povrchově aktivní látka se nejlépe přidá do vodného média po přidání substrátu i zdroje iontů kovu. Za účelem zvýšení adsorpce hydrolyžovaných iontů kovu na povrchu substrátu je substrátová břečka s výhodou během aktivace iontů kovu míchána nebo je s ní jinak pohybováno. Činidla regulující kyselou a/nebo zásaditou hodnotu pH jsou s výhodou přidávány do vodného média během aktivace iontů kovu podle nutnosti za účelem udržení vhodného pH, jak zde bylo probráno výše.

Nepartikulární substráty, například kovový předmět, mohou být vystaveny účinkům vodného média s vhodným pH způsobem podle vynálezu tak, že se vodné médium nastříká na povrch substrátu. V případě potřeby nebo nutnosti může být tímto vodným médiem vodné médium, v němž je rozpuštěn zdroj iontů kovu. Jakmile je nepartikulární substrát takto vystaven účinkům vodného média, může být substrát přestříkán vhodným roztokem povrchově aktivní látky. Popřípadě může být nepartikulární substrát ošetřen způsobem podle vynálezu tak, že se substrát prostě ponoří do vhodného vodného média, které obsahuje ionty kovu, a pak se substrát ponoří do vhodného roztoku povrchově aktivní látky nebo se povrchově aktivní látka přidá do roztoku obsahujícího ionty kovu poté, co ion kovu adsorboval na kovovém povrchu.

Před ošetřením povrchu nepartikulární kovové látky se povrch způsobem podle vynálezu s výhodou očistí za účelem odstranění oleje, mastnoty a jiných nečistot. Povrch kovu může být obecně čištěn jakýmkoli způsobem obecně používaným pro čištění kovových povrchů. Mezi příklady způsobů čištění vhodných pro pro čištění kovových povrchů patří: mytí povrchově aktivní látkou, mytí rozpouštědly, zvukové odmašťování, odmašťování parou a tak dále.

V některých případech je na povrchu substrátu zachyceno dostečné mnžství vody, takže se vytvoří vodné médium vhodné pro aktivaci iontů kovu a vázání povrchově aktivní látky. Odborníci vědí, že oxidy, silikáty a další substráty adsorbují vodu vodíkovou vazbou. Voda tak může být adsorbována na povrchu takovýchto substrátů prostým kontaktem substrátu s vodou nebo vystavením substrátu účin kům atmosferické vlhkosti.

Tam, kde se na povrchu substrátu zachytí dostatečné množství vody pro vytvoření vhodného vodného média pro způsob podle vynálezu, může být aktivace iontů kovu a vázání povrchově aktivní látky provedeno prostým smícháním fe « zdroje iontů kovu a povrchově aktivní látky se substrá& tem. Například v případě látky tvořené agregátem horniny, která má být rozptýlena v asfaltové látce může být akti/ vace iontů kovu a vázání povrchově aktivní látky ve způ· sobu podle vynálezu provedeno tak, že se agregát se zdrojem iontů kovu převrátí do míchačky jako na cement a při tom se do ní stříká povrchově aktivní látka. Jakmile jsou zdroj iontů kovu a povrchově aktivní látka důkladně smíchány s agregátem, smísí se agregát s asfaltovou látkou .

V průběhu stádia vázání povrchově aktivní látky ve způsobu podle vynálezu se do vodného média přidá povrchově aktivní látka a pak tato povrchově aktivní látka může adsorbovat na povrchu substrátu na reaktivních místech kovu, vytvořených při aktivaci iontů kovu. Jak bylo uvedeno výše, povrchově aktivní látka může být přidána do vodného média zároveň nebo po přidání zdroje iontů kovu - pokud se použije zvláštní zdroj iontů kovu. Ovšem s výhodou je povrchově aktivní látka přidána do vodného média (a) poté, co byl přidán substrát, (b) poté, co byl přidán jakýkoli zvláštní zdroj iontů kovu, a (c) poté, co aktivace iontů kovu byla v podstatě ukončena.

Povrchově aktivní látka je s výhodou přidána v takovém množství, které je dostatečné pro vytvoření od přibližně jedné setiny monomolekulární vrstvy do asi sta monomolekulárních vrstev po celém povrchu substrátu. Povrchově aktivní látka je s výhodou přidána v takovém množství, které je dostatečné pro vytvoření od přibližně jedné desetiny monomolekulární vrstvy do asi pěti monomolekulárních vrstev po celém povrchu substrátu.

V průběhu stádia vázání povrchově aktivní látky ve způsobu podle vynálezu jsou teplota a pH vodného média s Výhodou udržovány ve stejném, výhodném rozmezí, jako bylo uvedeno výše pro stádium aktivace iontů kovu ve způsobu podle vynálezu. Dále, vodné médium a substrát jsou s výhodou míchány nebo je s nimi jinak pohybováno, pokud je to možné, v průběhu stádia vázání povrchově aktivní látky a to za účelem usnadnění procesu vázání povrchově aktivní látky.

Mezi příklady povrchově aktivních látek výhodných pro použití ve způsobu podle vynálezu patří: lineární a větvené karboxylové kyseliny a soli kyselin, které mají od asi 4 do asi 30 atomů uhlíku, lineární a větvené alkylsulfonové kyseliny a soli kyselin, které mají od asi 4 do asi 30 atomů uhlíku, lineární alkylbenzensulfonáty, kde lineární alkylový řetězec má od asi 4 do asi 30 atomů uhlíku, sulfobutandioaty, fosfáty, fosforitany, fosfolipidy a jejich směsi. Mezi zvláštní příklady, nevýhodnější pro použití ve způsobu podle vynálezu patří: stearat sodíku, oktadekanová kyselina, hexadecylsulfonát, - laurylsulfát, oleát sodíku a jejich kombinace.

Povrchově aktivní látka použitá ve způsobu podle vynálezu tvoří stabilní sloučeninu s iontem kovu, který je adsorbován na povrchu substrátu v průběhu stádia aktivace iontů kovu. Výsledkem toho je, že povrchově aktivní látka je pevně navázána na povrch substrátu. Například, když se přidá povrchově aktivní látka, tvořená karboxylovou kyselinou a povrch substrátu má reaktivní místa kovu typu vytvořeného výše v reakci (2), karboxylová povrchově aktivní látka se pevně naváže na povrch substrátu následujícím způsobem:

(3) -AlOMg* + RCOO^- -AlOMgOOCR kde R reprezentuje dlouhý řetězec hydrofobní uhlovodíkové části.

Za účelem dalšího zvýšení hydrofobnosti substrátu ošetřeného způsobem podle vynálezu může způsob podle vynálezu zahrnovat případně další stádium, a to stádium adsorpce nenabitého uhlovodíku s dlouhým řetězcem, to je, lineárního nebo rozvětveného uhlovodíkového řetězce s od asi 4 do asi 30 atomy uhlíku, na hydrofobní část tvořenou povrchově aktivní látkou. Mezi příklady nenabitého uhlovodíku výhodné pro použití ve způsobu podle vynálezu patří alkoholy s dlouhým řetězcem a alkanové kompozice s dlouhým řetězcem.

Nenabitý uhlovodík s dlouhým řetězcem používaný ve stádiu adsorpce uhlovodíku je s výhodou přidán do vodného média poté, co se povrchově.aktivní látka navázala na povrch substrátu. V průběhu adsorpce nenabitého uhlovodíku jsou teplota a pH vodného média s výhodou udržovány ve stejném, výhodném rozmezí jako bylo uvedeno výše pro stádiím aktivace iontů kovu a vázání povrchově aktivní látky způsobu podle vynálezu. Dále, substrát a vodné médium jsou, pokud je to možné, s výhodou míchány nebo je jimi jinak pohybováno během adsorpce nenabitého uhlovodíku, a to za účelem usnadnění rychlého rozptýlení nenabitého uhlovodíku ve vodném médiu a i rychlé adsorpce nenabitého •uhlovodíku na hydrfobní části povrchově aktivní látky.

Jestliže je barvivo tvořené oxidem titaničitým nebo jiný modifikátor vlastností částic typu, který se přidává do polymemích kompozic, ošetřeno v souladu.se způsobem podle vynálezu za použití výše popsané technologie substrátové břečky, může být ošetřený substrát znovu získán z vodného média filtrací. Po filtraci může být ošetřený substrát vysušen obvyklými prostředky, například ohřevem v peci, běžně používanými pro sušení partikulárního materiálu. Popřípadě může být současně znovu získáno ošetřené plnivo z břečky s vodným médiem a vysušeno běžným sušením rozprašováním. Jestliže se užije obvyklá technologie sušení rozprašováním, rozprašuje se substrátová břečka na zahřátý plyn, vyvinutý v ohřívané komoře pro sušení rozprašováním. V komoře pro sušení rozprašováním se voda z břečky odpaří a takto vyrobený vysušený substrátový produkt vytéká z komory s proudem plynu ze sušící komory. Vysušený substrát může být získán z proudu plynu použitím například cyklónu nebo pytlového filtru. Po odvodnění a vysušení může být ošetřený partikulární materiál podle nutnosti pomlet, aby se rozbily agregáty vytvořené v průběhu ošetřování a znovuzískávání.

Jak bylo uvedeno výše, může být ošetřený modifikátor vlastností části vyrobený způsobem podle tohoto vynálezu rozptýlen v polymerní látce za účelem vytvoření polymerové kompozice se zlepšenými vlastnostmi. Vzhledem k (1) pevné vazbě vytvořené mezi povrchově aktivní látkou a povrchem partikulárního materiálu a (2) relativně silným van der Waalsovým silám, které vzniknou mezi polymerní látkou a hydrofobní částí, kterou představuje povrchově aktivní látka, ošetřená partikulární látka vytvořená způsobem podle vynálezu se mnohem snadněji rozptýlí v polymerní látce. Dále, protože (1) modifikátory vlastností částic mají obvykle vyšší moduly pružnosti a vyšší smluvní mez průtažnosti než plasty, do kterých jsou včleněny, a (2) vynález zvyšuje pevnost vazby díky plastické matrici a partikulárnímu materiálu, zvyšuje vynález celkovou pevnost polymerového kompozitního barviva.

Mezi příklady polymerních látek výhodných pro použití ve způsobu vytváření polymerových kompozic podle vynálezu patří: polystyren, polyethylen, polyvinylchlorid, polypropylen, akry lni trilbutadien-styren, polyf enylensulfid, polyfenylenoxid, nylon, polyethylentereftalát, epoxidy, alkylmočovinoformaldehyd a jejich kombinace.

Ošetřené modifikátory vlastností částic vyrobené podle vynálezu mohou být rozptýleny v polymerní látce obvykle jakoukoli technologií běžně používanou pro včleňování partikulárních látek do polymerových kompozic. Například ošetřená partikulární látka vyrobená způsobem podle vynálezu může být rozptýlena v polymerní látce právě popsaného typu pomocí Banbury mísiče, dvouválcového mlýnu, vysokostřižného mísiče nebo mísiče GEL-O-MAT.

Jak bylo také uvedeno výše, vynález se týká způsobu odstraňování partikulární látky z vodného média. Toto provedení způsobu podle vynálezu zahrnuje následující kroky: (a) aktivace povrchu partikulární látky ionty kovu . za, účelem vytvoření míst reaktivního kovu na povrchu partikulárního materiálu, (b) přidání povrchově aktivní látky do vodného média, (c) umožnění, chemického navázání povrchově aktivní látky na povrch v místech reaktivního kovu, a (d) umožnění flokulace partikulárního materiálu. Krok, při němž se provádá aktivace iontů kovu je v tomto provedení způsobu podle vynálezu obvykle prováděn stejným způsobem jako zde bylo probráno výše pro aktivaci kových iontů u modifikátorů vlastností částic. Po flokulaci partikulární látky podle kroku (d), může být partikulární látka odstraněna z vodného média například usazováním, sedimentací, filtrací, pěnovou flotací nebo kombinací těchto způsobů.

Jak je odborníkům zřejmé, právě probrané provedení způsobu podle vynálezu má zásadní ekologickou hodnotu. Kvůli jejich malé velikosti a elektrickým nábojům na povrchu je často obtížné odstranit partikulární látky z proudu odpadní vody nebo jiných vodných médií. Ovšem jestliže jsou ošetřeny způsobem podle vynálezu, flokulují tyto partikulární látky a lze je tak snadněji odstranit z vodného média.

Jak bylo také uvedeno výše, vynález se dále týká způsobu změny poréznosti porézních látek, například u keramické membrány nebo zeolitové látky. V tomto provedení způsobu podle vynálezu porézní materiál je povrchově ošetřen obecně stejným způsobem aktivace iontů kovu a vá24 zání povrchově aktivní látky, který byl podle vynálezu použit pro ošetření jiných, nepartikulárních substrátů. Dále kromě změny průměru pórů substrátu, toto provedení způsobu podle vynálezu zvyšuje hydrofobnost vnějších povrchů a povrchů pórů porézního materiálu.

Pro ilustraci způsobu podle vynálezu jsou uvedeny následující příklady.

Příklad I

0,05 molů hexahydrátu chloridu hořečnatého se přidalo do 1 litru vody o pokojové teplotě (22). pH výsledného roztoku bylo nastaveno na 10,24 pomocí normálního hydroxidu amonného. Pak se do roztoku chloridu hořečnatého přidalo 200 gramů barviva CR-834 v plastickém stavu vyráběného firmou Kerr-McGee Corporation. CR-834 je barvivo tvořené oxidem titaničitým _z potažené aluminou obsahující vodu. Barvivo CR-834 má plochu povrchu asi 9,5 m^a/g a obsahuje asi 1,5 hmotnostních procent aluminy.

Po přidání barviva CR-834 se výsledná břečka asi 10 minut míchala. Hodnota pH se potom znovu ustavila asi na 10,24 pomocí normálního hydroxidu amonného. Pak se břečka míchala dalších 10 minut a tak mohl hydr^cymagneziový komplex získaný z hexahydrátu chloridu hořečnatého adsorbovat na povrchu barviva. Na konci adsorpce hydroxymagneziového komplexu byl obsah hořčíku ve vodném břečkovém médiu 0,323 molů. A tak původních 55 hmotnostních procent hořčíku ve vodném břečkovém médiu adsorbovalo v průběhu adsorpce hydroxymagneziového komplexu na povrchu barviva.

- Po adsorpci hydroxymagneziového komplexu se do břečky s barvivém přidalo 0,05 stearátu sodného. Ionty stearátu vytvořené stearátem sodným adsorbovaly na barvivu. Za účelem podpory adsorpce stearátu po přidání stearátu sodného se s břečka 10 minut míchala.

Ňa konci adsorpce stearátu bylo ošetřené barvivo získáno z břečky filtrací. Filtrát oddělený, od ošetřeného barviva měl pH 9,91. Ošetřené barvivo získané filtrací bylo sušeno v peci tři hodiny při 100°C. Dále prošlo , ošetřené barvivo přes síto 325 mesh za účelem zmenšení velikosti agregátů vytvořených v průběhu ošetřování. Konečná hmotnost ošetřeného barviva byla 204,8 gramů.

Přiklad II

Způsob popsaný v příkladu I byl zopakován s tou výjimkou, že bylo použito 0,01 molů hexahydrátu chloridu hořečnatého a 0,01 molů stearátu sodného. Na konci adsorpce hydroxymagneziového komplexu byl obsah hořčíku ve vodném médiu pouze 6,7 χ 10^-5 molů. Tak na konci adsorpce hydroxymagneziového komplexu adsorbovalo na povrchu barviva 99,3 hmotnostních procent hořčíku původně přidaného do vodného média.

Na konci adsorpce stearátu byla hodnota pH břečky s barvivém znovu ustavena na hodnotě asi 10,26 pomocí zředěné kyseliny sírové. Ošetřené barvivo bylo potom získáno z břečky filtrací a pak bylo sušeno v peci 15 hodin při 100°C. Po vysušení prošlo ošetřené barvivo přes síto 325 mesh za účelem zmenšení velikosti agregátů vytvořených v průběhu ošetřování. Hmotnost konečného barviva byla 192,4 gramů.

Přiklad III

200 gramů barviva CR-834 bylo opět ošetřeno podle vynálezu. Ovšem v tomto případě byl povlak tvořený aluminou obsahující vodu na barvivu CR-834 použit jako zdroj iontů kovu pro stádium aktivace iontů kovu.

Nejprve bylo pH jednoho litru vody ustaveno na hodnotu 5,0 pomocí zředěné kyseliny sírové. Pak se do vody přidalo barvivo CR-834. Výsledná břečka se 10 minut míchala při pokojové teplotě. pH břečky bylo pak znovu ustaveno na hodnotě 5,0 pomocí zředěné kyseliny sírové. Na konci tohoto procesu mělo vodné břečkové médium koncentraci hliníku menší než 7,5 x 10^-e molů, a tak ukazovalo, že hydroxyaluminiový komplex získaný z povlaku aluminy silně adsorbuje na povrchu barviva.

Poté, co bylo pH břečky s barvivém znovu ustaveno na hodnotě 5,0, bylo do břečky přidáno 0,1 molů stearátu sodného. Břečka pak byla 10 minut míchána. Následně bylo pH břečky pomocí kyseliny sírové znovu ustaveno na hodno27 tě 5,0.

Takto vyrobené ošetřené barvivo bylo získáno z břečky filtrací a pak sušeno v peci 15 hodin při 100°C. Pak • prošla vysušená látka přes síto 325 mesh za účelem zmenšení velikosti agregátů vytvořených v průběhu ošetřování.

Hmotnost konečného barviva byla 195,5 gramů.

Schopnost disperze každého z ošetřených barviv v příkladech I, II a III byla stanovena vysokozátěžovým testem diperzibility v polystyrenu. V této zkoušce se barvivo smísí s polystyrenem v BRABANDER mísiči. Nejprve, když se barvivo smísí s polystyrenem v BRABANDER.mísiči, vzroste kroutící moment nutný pro míšení, nebot plastická látka se roztaví a pak zvlhčí barvivo. Ovšem jakmile se barvivo vmísí do polystyrenu, kroutící moment nutný pro míšení klesne a dosáhne hodnoty ustáleného stavu. Člm nižší je hodnota kroutícího momentu pro ustálený stav, tím větší má barvivo schopnost rozptýlení v polystyrénovém médiu.

Kromě ošetřených barviv vyrobených v příkladech I, II a III, byly stejným vysokozátěžovým testem diperzibility v polystyrenu hodnocena i barviva CR-836 v plastickém stavu vyráběná firmou Kerr-McGee Corporation a další typické barvivo v plastickém stavu.

Výsledky těchto vysokozátěžových testů disperzibility v polystyrenu jsou uvedeny v tabulce I. Ják je naznačeno v tabulce I, charakteristiky schopnosti rozptýlení ošetřených barviv vyrobených v příkladech I, II a III byly výrazně lepší než charakteristiky schpnosti rozptýlení CR-836 a dalších obchodních barviv v plastickém stavu. Ošetřené barvivo vyrobené v příkladu I vykázalo obzvláště žádoucí charakteristiky schopnosti rozptýlení. Dále, ošetřená barviva z příkladů I, II a III daly vznik plněným polystyrénovým kompozicím, které šly výrazně snadněji očistit z laboratorního zařízení použitého ve vysokozátěžovém testu disperzibility v polystyrenu , než tomu bylo u zkoušených obchodních neošetřených barviv v plastickém stavu. Tak kromě zvýšení schopnosti rozptýlení propůjčuje způsob ošetření podle vynálezu takto ošetřeným barvivům další žádoucí vlastnosti.

Tabulka I

Výsledky vysokozátěžového testu disperzibility v polystyrenu pro ošetřená barviva z příkladů I, II a III

Identifikace vzorku	Kroutící moment v ustáleném stavu	Konečné míšení teplota (°C)
Příklad I	1,325	172
Příklad II	1,484	176
Příklad III	1,519	177
Barvivo v plas-
tickém stavu	1,581	176
CR-836	1,556	174

Přiklad IV

Jak je naznačeno v tabulce II, připravilo se v souladu se způsobem podle vynálezu devět dalších povrchově ošetřených barviv podle vynálezu, tedy barviva 4-1 až 4-9). Barvivo ošetřované v každém' případě bylo barvivo tvořené oxidem hliníku a oxidem titanu. Barvivo tvořené oxidem titanu a oxidem hliníku je barvivo tvořené oxidem titaničitým, které má v mřížce barviva přítomno malé množství aluminy pro snížení fotoaktivity. Barviva 4-1, 4-2 a 4-3 byla vyrobena z nepotaženého barviva tvořeného oxidem titanů a oxidem hliníku. Barviva 4-4, 4-5 a 4-6 byla vyro30 bena z obchodního barviva tvořeného oxidem hliníku a oxidem titanu, které mělo povlak oxidu křemičitého obsahujícího vodu potažený povlakem aluminy obsahující vodu. Barviva 4-7, 4-8 a 4-9 byla vyrobena z obchodního barviva tvořeného oxidem titanu a oxidem hliníku, které mělo pouze povlak aluminy obsahující vodu. Jak také ukazuje tabulka II, barviva 4-1, 4-4 a 4-7 byla připravena za použití iontů Al*³ při aktivaci iontů kovu, barviva 4-2, 4-5 a 4-8 byla připravena za požití iontů Mg*² při aktivaci iontů kovu a barviva 4-3, 4-6 a 4-9 byly připravena za použití iontů Zn*² při aktivaci iontů kovu. Dále, povrchově aktivní látkou požitou pro výrobu barviv 4-1, 4-6 a 4-8 byl stearát sodný, povrchově aktivní látkou použitou pro výrobu barviv 4-2, 4-4 a 4-9 byl natrium-lauryl-sulfát a povrchově aktivní látkou použitou pro výrobu barviv 4-3, 4-5 a 4-7 byl natrium-hexadecyl-sulfonát.

V každém případě, kde byly použity ionty Mg*² nebo Zn*² při aktivaci iontů kovu, byla do břečky tvořené 100

dě použití iontů Mg*² a chlorid zinečnatý v případě použití iontů Zn*². pH břečky bylo potom ustaveno na hodnotě, při které byla maximalizována koncentrace aktivačních hydroxylových komplexů kovu s jednou hydroxidovou skupinou. V případech, kdy byly použity ionty Mg*², byla hod31 nota pH břečkyustavena.na 10,2. V případech, - kdy byly použity ionty Mg*², byla hodnota pH břečky ustavena na 7,0. V každém případě bylo pH břečky podle potřeby ustaveno pomocí buď 5,0 molárníhohydroxidu sodného nebo 1,0 molární kyseliny sírové. Po ustavení pH se do břečky přidalo 0,005 molů povrchově aktivní látky, to je, stearátu sodného, natrium-lauryl-sulfátu nebo natrium-hexadecyl-sulfonátu. Břečka se pak 10 minut míchala. pH pak bylo znovu ustaveno na výše uvedené optimální hodnotě. Pak se břečka dalších 30 minut míchala a pak se přefiltrovala. Odfiltrované barvivo se potom; sušilo 12 hodin v peci při 110°C a pak se rozmělnilo na mikroprášek.

V každém případě použití iontů Al*³ jsou ionty Al*³vytvářeny samotným barvivém. V každém případě použití iontů Al*³ se připravila břečka tvořená 100 gramy barviva rozptýleného ve 300 gramech vody o pokojové teplotě. pH břečky pak bylo ustaveno na hodnotě asi 4,5, to je, pří, při kterém je značně maximalizována koncentrace rozpustných hydrolyzovaných iontů hliníku ve vodném břečkovém médiu. Pak se do břečky přidalo 0,005 molů povrchově aktivní látky, tedy stearátu sodného, natrium-lauryl-sulfátu nebo natrium-hexadecyl-sulfonátu, a břečka se 10 minut míchala. Pak bylo pH břečky znovu ustaveno na hodnotě asi 4,5 a břečka se míchala dalších 30 minut. Pak bylo vyrobené ošetřené barvivo získáno z břečky filtrací, pak se sušilo 12 hodin v peci při 110°C a pak se rozmělnilo na mikroprášek.

Schopnost rozptýlení každého barviva vyrobeného v tomto příkladu byla stanovena stejným, výše popsaným vysokozátěžovým testem disperzibility v polystyrenu. V každém případě byly kroutící moment míšení a konečná teplota při míšení určeny pomocí 75 hmotnostních dílů barviva na 25 hmotnostních dílů polystyrenu. Pro srovnání byla také zkoušena schopnost rozptýlení typického barviva v plastickém stavu. Výsledky těchto zkoušek jsou uvedeny v tabulce II.

......... TABULKA II . ,-......... ....... _ .. „

Charakteristiky schopnosti rozptýlení ošetřených barviv 4-1 až 4-9 ' ’· — —- — (M.G) (°C)

Povlak Aktivační Povrchově Kroutící Teplota při

Barvivo barviva kation akt. látka moment konečném míšení

4-1	žádný	Al*³	stearát	1619	177
4-2	žádný	Mg*²	1aury1sulfát	1737	178
4-3	žádný	Zn*²	hexadecyl- sulfonát	1683.	178
4-4	vodný oxid křemičitý/ vodný alumina	Al*³	laurylsulfát	1681	192
4-5	vodný oxid křemičitý/ vodný alumina	Mg*²	hexadecyl- sulfonát	1794	177
4-6	vodný oxid křemičitý/ vodný alumina	Zn*²	stearát	1617	183
4-7	vodný alumina	Al*³	hexadecyl- sulfonát	1608	181
4-8	vodný alumina	Mg*²	stearát	1677	181
4—9	vodný alumina	Zn*²	laurylsulfát	. 1770	184

Barvivo v plastickém 1639 175 stavu

Výsledky uvedené v tabulce II naznačují, že stearát a hexadecylsulfonát se účinně využívají ve způsobu podle vynálezu ke zvýšení schopnosti rozptýlení u barviv. Údaje uvedené v tabulce II také naznačují, že alumina přítomná v mřížce nebo v aluminovém povlaku představuje účinný zdroj iontů kovu pro stádium aktivace iontů kovu způsobu podle vynálezu.

Přiklad V

Způsobem podle vynálezu bylo připraveno pomocí nepotaženého barviva tvořeného oxidem titanu a aluminou typu popsaného v příkladu IV a pomocí iontů Al*³ pocházejících z barviva deset vyrobených ošetřených barviv, tedy vyrobená barviva 5-1 až 5-10), a to obecně stejným způsobem jako výše popsaná vyrobená barviva 4-1, 4-4 a 4-7. Ovšem ve výrobě barviv 5-1 až 5-10 se měnily koncentrace povrchově aktivní látky, pH břečky a teplota břečky, jak je uvedeno v tabulce III. Dále, každé z barviv 5-1 až 5-10 byl odděleno a sušeno rozprašováním v ohřívané komoře pro sušení rozprašováním.

Schopnost rozptýlení každého z barviv 5-1 až 5-10 byla určena stejnou HLPD test?, použitou v příkladu 4. Pro srovnání byla také určena schopnost rozptýlení typického barviva v plastickém stavu. Výsledky těchto zkoušek jsou uvedeny v tabulce III.

Statistická anylýza dat uvedených v tabulce III naznačuje, že koncentrace povrchově aktivní látky a pH mají výrazný vliv na kroutící moment a teplotu s 99% hladinou spolehlivosti. Barviva vyráběná při koncentraci povrchově aktivní látky 0,02/100 g barviva a při pH 4,5 vykazují výjimečné charakteristiky schopnosti rozptýlení. Výsledek týkající se pH je v souladu s výše uvedenými předpověďmi založenými na využití semilogaritmického diagramu koncentrací pro hydrolýzu hliníku - obr. 2. Na druhou stranu, teplota reakce, 25 nebo 60°C, konfigurace povrchově aktivní látky, stearát nebo oleát, výrazně neovlivnily získané výsledky kroutícího momentu a teploty.

TABULKA III

Výrobní parametry a 'Charakteristiky schopnosti rozptýlení ošetřených barvivových výrobků 5-1 až 5-10

Bar- vivo	-:- Povrchově aktivní látka	--- Koncentrace povrchově aktivní látky (mol/100 g barviva)	— pH	-:- Teplota břečky (°C)	Kroutící moment míšení (M*G)	Konečná teplota míšení (°C)
5-1	Stearát	0,005	4,5	25	1620	179	--
5-2	Stearát	0,005	10	60	1595	178
5-3	Stearát	0,02	4,5	60	1142	161
5—4	Stearát	0,02	10	25	1556	178
5-5	Oleát	0,005	4,5	60	1509	176
5-6	Oleát	0,005	10	25	1554	176
5-7	Oleát	0,02	4,5	25	1041	158
5—8	Oleát	0,02	10	60	1626	179
5-9	Stearát	0,0125	(7,2	42	1533	171
5-10	Oleát	0,0125	7,2	42	1473	' 176
Barvivo v plastickém stavu				1543	176

Příklad VI

Byla připravena čtyři barviva, tedy barviva 6-1 až 6-4 pomocí ultrajemné obchodní látky tvořené oxidem titaničitým. Ultrajemnou látkou byla nepovlečená partikulární

- 37 látka sestávající ze 70 hmotnostních procent z anatasu TiO_a a ze 30 hmotnostních procent z rutilu TiO₂. Tato ultrajemná látka měla velikost částic přibližně 0,04 mikronu a plochu povrchu přibližně 50 m²/g. Dále, tato ultrajemná látka tvořená oxidem titaničitým neobsahovala žádnou aluminu.

Ultrajemná látka tvořená oxidem titaničitým typu užitého v tomto příkladě je obvykle začleněna v barvách a plastických látkách pro zeslabení ultrafialového záření. Jak potvrdí odborníci,, dosud bylo obtížné- rozptýlit ultrajemnou látku tvořenou oxidem titaničitým v polyethylénu. Původní pokusy včlenit ultrajemný oxid titaničitý do polyethylénu v koncentraci převyšující 10 hmotnostních procent poskytly obvykle pouze žlutavé pryskyřičné produkty. Žlutavá barva těchto pryskyřic je výsledkem špatného rozptýlení barviva a odbourávání polymerů, způsobeného nutností použití vysokých teplot při míšení.

Barvivo 6-1

Barvivo 6-1 bylo připraveno tak, že (1) se přidalo 0,05 molů chloridu hořečnatého do 600 ml vody o pokojové teplotě, (2) pH výsledného roztoku se upravilo na hodnotu 10,2 pomocí 5 N hydroxidu sodného, (3) přidalo se 200 g ultrajemného oxidu titaničitého, (4) výsledná břečka s oxidem titaničitým se 30 minut míchala, (5) pH břečky s oxidem titaničitým se znovu upravilo na hodnotu 10,2 pomocí 5 N hydroxidu sodného, (6) přidalo se 0,05 molů stearátu sodného rozpuštěného ve 150 ml vody o teplotě 80°C, (7) břečka s oxidem titaničitým se 15 minut míchala, (8) pH břečky se znovu upravilo na hodnotu 10,2 pomocí 5 N hydroxidu sodného, a pak (9) se břečka míchala dalších 15 minut. Barvivo 6-1 bylo znovu získáno a sušeno rozprašováním břečky v zahřívané komoře pro sušení rozprašováním. Po sušení rozprašováním mělo barvivo 6-1 sypnou hmotnost 0,68 g/cm³. Ultrajemný oxid titaničitý použitý pro přípravu barviva 6-1 měl sypnou hmotnost pouze 0,09 g/cm³.

Barvivo 6-2

Barvivo 6-2 bylo připraveno tak, že se smísilo 200 g ultrajemného oxidu titaničitého se 600 ml vody o pokojové teplotě, a tak se vytvořila břečka s oxidem titaničitým. Tato břečka s oxidem titaničitým se potom sušila rozprašováním, a tak se získal produkt o sypné hmotnosti 0,75 g/cm³.

Barvivo 6-3

Barvivo 6-3 bylo obecně připraveno stejným způsobem jako barvivo 6-1. Ovšem barvivo 6-1 se znovu získalo filtrací a bylo sušeno 12 hodin v peci při teplotě HO^C. Barvivo 6-3 pak bylo rozmělněno na mikročástice. Po rozmělnění na mikročástice — mělo - barvivo 6-3 sypnou hmotnost 0,51 g/cm³.

Barvivo6-4

Barvivo 6-4 bylo připraveno tak, že (1) se smísilo 200 g ultrajemného oxidu titaničitého se 600 ml vody o pokojové teplotě, a tak se vytvořila břečka s oxidem titaničitým, (2) oxid titaničitý se znovu získal z břečky filtrací, (3) oxid titaničitý se sušil 12 hodin v peci při teplotě 110^eC, a (4) vysušený produkt se rozmělnil na mikročástice. Po rozmělnění na mikročástice mělo barvivo 6-4 sypnou hmotnost 0,55 g/cm³.

Každé z barviv 6-1 až 6-4 bylo zkoušeno tak, že se rozptýlilo 50 hmotnostních dílů barviva v 50 hmotnostních dílech polyethylenové pryskyřici s indexem tavení 8,5. Barviva a pryskyřice byly míšeny pomocí BRABENDER mixéru. Hodnoty kroutícího momentu v ustáleném stavu a teploty míšení v ustáleném stavu byly získány pro každou směs barvivo/pryskyřice. Kromě toho, optické vlastnosti každé směsi barvivo/pryskyřice byly stanoveny standartními zkouškami na odstín a intenzitu barvy. Výsledky těchto zkoušek jsou uvedeny v tabulce TV.

Jak je naznačeno v tabulce IV, barviva ošetřená způsobem podle vynálezu, tedy barviva 6-1 a 6-3, měla mnohem větší schopnost rozptýlení v polyethylénu než neošetřená barviva 6-2 a 6-4. Obzvláště hodnoty kroutícího momentu a teploty míšení při použití barviv 6-1 a 6-3 byly mnohem nižší než tyto hodnoty při použití barviv 6-2 a 6-4.

Všechny kompozice barvivo/pryskyřice vykazovaly velmi dobré vlastnosti co do barevného odstínu a barevné intenzity. Ovšem jak naznačují vysoce pozitivní hodnoty odstínu hmoty, uvedené v tabulce IV, kompozice připravené použitím neošetřených barviv 6-2 a 6-4 měly nežádoucně žlutou barvu. Oproti tomu kompozice připravené použitím barviv 6-1 a 6-3 byly bílé. Jak bylo uvedeno výše, žloutnutí pryskyřičných kompozic je způsobeno špatným rozptýlením barviva a odbouráváním polyethylánových pryskyřic způsobeným vysokou výrobní teplotou.

TABULKA IV ,

Barviva 6-1 až 6-4:

Výsledky schopnosti rozptýlení a optické charakteristiky získané ze směsi 50 hmotnostních procent barviva a 50 hmotnostních procent polyethylenu

Barvivo

Vlastnost

směsi	6-1<¹⁵	6-2^<=)	₆-3<*>	6-4 ^{í =}
Kroutící moment ustálený (M.G)	1208	1648	1307	1789
Teplota konečného míšení (°C)	127	163	135	169
Tuhé látky (hmotnostní %)	53,2	51,9	53,8	51,4
Barevný odstín	-12,77	-13,59	-12,50	-13,36
Intenzita barvy	30,0	29,4	31,7	31,0
Jasnost¹³⁵	100	91,7	100,6	98,1
Odstín hmoty^<35	0,0	6,7	-0,69	3,5

^íl5Barivo připravené způsobem podle vynálezu aktivací MgOH* a následnou adsorpci stearátu ^ť25Neošetřené barvivo ^ť3)Hodnoty jasnosti a odstínu hmoty jsou nastaveny na 100 a 0,0, samostatně pro barvivo 6-1, hodnoty pro další barviva se určily srovnáním vzhledem k barvivu 6-1.

Takto je vynález dobře uzpůsoben k uskutečnění daných záměrů a dosažení výše zmíněných i vlastních cílů a výhod. Ačkoli byla za účelem popisu vynálezu uvedena výhodná řešení, odborníkům budou zřejmé četné změny a modifikace. Takovéto modifikace a změny jsou zahrnuty v duchu tohoto vynálezu, jak je definován připojenými nároky.

Claims

Patentové nároky

1. Způsob vytváření polymerních kompozic, který zahrnuje rozptýlení ošetřeného modifikátoru vlastností částic, přičemž ošetřený modifikátor vlastností částic byl vytvořen způsobem sestávajícím z následujících kroků: (a) ionty kovu aktivují povrch substrátu za účelem vytvoření reaktivních míst kovu na povrchu a (b) chemicky vážou povrchově aktivní látku na povrch substrátu na reaktivních místech kovu.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedený povrch je při kroku (a) aktivován ionty kovu za použití hydrolyzovaných iontů kovu vybraných ze skupiny sestávající ze: dvojmocných, trojmocných a čtyřmocných iontů kovu, dvojmocných, trojmocných a čtyřmocných oxykationtů kovu, dvojmocných, trojmocných a čtyřmocných hydroxylových kationtů kovu, dvojmocných, trojmocných a čtyřmocných vodných kationtů kovu a z jejich kombinací.
3. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že uvedený povrch je v kroku (a) aktivován ionty kovu tak, že se tento povrch vystaví účinkům vodného média, v němž jsou rozpuštěny uvedené hydrolyzované ionty.
4. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že déle zahrnuje krok, kde v průběhu alespoň části kroku (a) se udržuje pH uvedeného vodného média v rozmezí asi + - 2,0 hodnoty pH, při které je maximalizována koncentrace uvedených hydrolyzovaných iontů v uvedeném vodném médiu, ale pod hodnotou pH, při které precipitují uvedené ionty kovu.
5. Způsob podle nároku 4, vyznačující se tím, že uvedenými hydrolyzovanými ionty kovu jsou hydrolyzované ionty hliníku a během uvedeného kroku udržování je pH uvedeného vodného média udržována v rozmezí od 3,8 do 5,2.
6. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že uvedený modifikátor vlastností částic použitý v uvedeném způsobu je nepotažený modifikátor vlastností částic tvořený látkou, která dodává uvedené hydrolyzované ionty kovu, jestliže je povrch vystaven účinkům uvedeného vodného média.
7. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že uvedený povrch je tvořen povlakem a uvedený povlak tvoří látku, která dodává uvedené hydrolyzované ionty kovu, jestliže je uvedený povrch vystaven účinkům uvedeného vodného média.
8. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že uvedeným povlakem je povlak aluminy obsahující vodu.
9. Způsob podle nároku 2, vyznačující se tím, že krok (a) v uvedeném způsobu dále zahrnuje kroky: (i) vystavení uvedeného povrchu účinkům vodného média a (ii) přidání zdroje hydrolyzovatelných iontů kovu do uvedeného vodného média, takže se vytvoří uvedené hydrlyžované ionty kovu.
10. Způsob podle nároku 9, vyznačující se tím, že uvedenými hydrolyzovatelnými ionty kovu jsou Mg*², Ca*², Sr*², Ba*², nebo jejich kombinace.
11. Způsob podle nároku 9, vyznačující se tím, že uvedenými hydrolyzovatelnými ionty kovu jsou Zn*², Cd*², Pb*², Al*³, ZrO*², Fe*², Fe*³, Mn*², Cu*², Ni*², Co*², Cr*³, VO*², Ce*³, Ce**, a jejich kombinace.
12. Způsob podle nároku 9, vyznačující se tím, že uvedený způsob dále zahrnuje krok, kde v průběhu alespoň části kroku (a) se udržuje pH uvedeného vodného média v rozmezí asi + - 2,0 hodnoty pH, při které se maximalizuje koncentrace uvedených hydrolyžovaných iontů v uvedeném vodném médiu, ale pod hodnotou pH, při které uvedené ionty kovu precipitují.
13. Způsob podle nároku 3, vyznačující se tím, že uvedeným modifikátorem vlastností částic použitým v uvedeném způsobu je látka vybraná ze skupiny látek, kterou tvoří: oxid titaničitý, oxid železa, titaničitan niklu, oxid antimonu, chroman olova, oxid zinku, sulfid kademnatý, skleněné vlákno, keramické částice, koloidní látky, zhášedla jako trihydrát hliníku a hydroxid hořčíku, uhličitan vápenatý a jejich kombinace.
14. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že polymerní látka je vybrána ze skupiny, kterou tvoří: polystyren, polyethylen, polyvinylchlorid, polypropylen, akrylnitrilbutadien-styren, polyfenylensulfid, polyfenylenoxid, nylon, polyethylentereftalát, epoxidy, alkylmočovinoformaldehyd a jejich kombinace.
15. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedená povrchově aktivní látka je vybrána ze skupiny, kterou tvoří: lineární a větvené karboxylové kyseliny a soli karboxylových kyselin, lineární a větvené alkylsulfonové kyseliny a soli alkylsulfonových kyselin, lineární alkylbenzensulfonáty, sulfobutandioaty, fosfáty, fosforitany, fosfolipidy a jejich směsi.
16. Způsob podlé nároku 1, vyznačující se tím, že uvedený způsob dále zahrnuje krok, kde na uvedené

- 4Ί povrchově aktivní látce adsorbuje nenabitý uhlovodík, přičemž uvedený nenabitý uhlovodík byl vybrán ze skupiny, kterou tvoří: alkoholy s lineárním nebo větveným uhlovodíkovým řetězcem zahrnujícím od asi 4 do asi 30 atomů uhlíku a alkany s lineárním nebo větveným uhlovodíkovým řetězcem zahrnujícím od asi 4 do asi 30 atomů uhlíku.
17. Polymerní kompozice vytvořená způsobem podle nároku 1.
18. Polymerní kompozice vytvořená způsobem podle nároku 4.
19. Polymerní kompozice vytvořená způsobem podle nároku 5.
20. Polymerní kompozice vytvořená způsobem podle nároku 6.
21. Polymerní kompozice vytvořená způsobem podle nároku 7.
22. Polymerní kompozice vytvořená způsobem podle nároku 8
23. Polymerní kompozice vytvořená způsobem podle nároku 13.
24. Polymerní kompozice vytvořená způsobem podle nároku 14.
25. Polymerní kompozice vytvořená způsobem podle nároku 16.
26. Způsob ošetřování partikulárního barviva, vyznačující se tím, že zahrnuje kroky:

(a) aktivace povrchu uvedeného barviva ionty kovu za účelem vytvoření reaktivních míst kovu na uvedeném povrchu a (b) chemické vázání povrchově aktivní látky na uvedený povrch na uvedených reaktivních místech kovu.
27. Způsob podle nároku 26, vyznačující se tím, že povrch je aktivován ionty kovu v kroku (a) pomocí hydrolyzováných iontů kovu.
28. Způsob podle nároku 27, vyznačující se tím, že uvedené hydrolyzované ionty kovu jsou vybrány ze skupiny, kterou tvoří: hydrolyzované dvojmocné, trojmocné a čtyřmocné ionty kovu, hydrolyzované dvojmocné, trojmocné a čtyřmocné oxykationty kovu, hydrolyzované dvojmocné, trojmocné a čtyřmocné hydroxylové kationty kovu, hydrolyzované dvojmocné, trojmocné a čtyřmocné kationty kovu obsahující vodu, a jejich kombinace.
29. Způsob podle nároku 27, vyznačující se tím, že uvedený povrch je aktivován ioty kovu v kroku (a) tak, že se uvedený povrch vystaví účinku vodného média, ve kterém jsou rozpuštěny uvedené hydrolyzované ionty.
30. Způsob podle nároku 29, vyznačující se tím, že způsob dále zahrnuje krok, kde v průběhu alespoň, části kroku (a) se pH uvedeného vodného média udržuje v rozmezí přibližně + - 2,0 hodnoty pH, při které se maximalizuje koncentrace uvedených hydrolyzovaných iontů kovu v uvedeném vodném médiu, ale pod hodnotou pH, při které precipitují uvedené ionty kovu.
31. Způsob podle nároku 30, vyznačující se tím, že uvedenými hydrolyzovanými ionty kovu jsou ionty hliníku a v průběhu uvedeného .-kroku udržování se hodnota pH uvedeného vodného média udržuje v rozmezí od asi 3,8 do do asi 5,2.
32. Způsob podle nároku 29, vyznačující se tím, že uvedené barvivo je tvořeno látkou, která dodává alespoň část uvedených hydrolyzovaných iontů kovu, jestliže je vystavena vlivu uvedeného vodného média.
33. Způsob podle nároku 29, vyznačující se tím, že uvedený povrch je tvořen povlakem.

<.
34. Způsob podle nároku 33, vyznačující se tím, že uvedený povlak dodává uvedené hydrolyzované ionty kovu, jestliže je vystaven účinkům vodného média.
35. Způsob podle nároku 34, vyznačující se tím, že uvedený povlak tvoří alumina a uvedenými hydrolyžovanými ionty kovu jsou hydrolyzované ionty hliníku.
36. Způsob podle nároku 29, vyznačující se tím, že dále zahrnuje krok, kde do uvedeného vodného média se přidá zdroj hydrolyzovatelných iontů kovu, takže se v uvedeném vodném médiu tvoří uvedené hydrolyzované ionty kovu.
37. Způsob podle nároku 36, vyznačující se tím, že uvedenými hydrolyzovatelnými ionty kovu jsou Mg*³, Ca*³, Sr*³, Ba*³, nebo jeich kombinace.
38. Způsob podle nároku 36, vyznačující se tím, že uvedenými hydrolyzovatelnými ionty jsou: Zn*³, Cd*³, Pb*³, AI*³, ZrO*³, Fe*³, Fe*³, Μη*³, Cu*³, Ni*³, Co*³,

Cr*³, VO*², Ce*³, Ce*“, a jejich kombinace.
39. Způsob podle nároku 26, vyznačující se tím, že dále= zahrnuje krok, kde na uvedenou povrchově aktivní látku se adsorbuje nenabitý uhlovodík, přičemž uvedený uhlovodík byl vybrán ze skupiny , kterou tvoří; alkoholy s lineárními nebo větvenými uhlovodíkovými řetězci, které .? mají od asi 4 do asi 30 atomů uhlíku a alkany s lineárními nebo větvenými uhlovodíkovými řetězci, které *

mají od asi 4 do asi 30 atomů uhlíku.
40. Způsob podle nároku 26, vyznačující se tím, že uvedená povrchově aktivní látka je vybrána ze skupiny, kterou tvoří; lineární a větvené karboxylové kyseliny a soli karboxylových kyselin, lineární a větvené alkylsulf onové kyseliny a soli alkylsulf onových kyselin, lineární alkylbenzensulfonáty, sulfobutandioaty, fosfáty, fosforitany, fosfolipidy a jejich směsi.

o
41. Způsob podle nároku 26, vyznačující se tím, že uvedená povrchově aktivní látka je vybrána ze skupiny, kterou tvoří; stearát sodíku, oleát sodíku, oktadekanová kyselina, hexadecylsulfonát, laurylsulfát a jejich kombinace.
42. Způsob podle nároku 26, vyznačující se tím, že uvedeným barvivém je barvivo tvořené oxidem titaničitým.
43. Způsob podle nároku 42, vyznačující se tím, že uvedený povrch je aktivován ionty kovu v kroku (a) pomocí hydrolyzováných iontů kovu a uvedený povrch je aktivován ionty kovu v kroku (a) tak, že se uvedený povrch vystaví účinkům vodného média, ve kterém jsou rozpuštěny uvedené hydrolyzované ionty kovu.
44. Způsob podle nároku 43, vyznačující se tím, že hydrolyzovanými ionty kovu jsou hydrolyzované ionty hliníku a uvedený způsob dále zahrnuje krok, kde pH uvedeného vodného média se v průběhu alespoň části kroku (a) udržuje v rozmezí od asi 3,8 do asi 5,2.
45. Způsob podle nároku 44, vyznačující se tím, že uvedeným, oxidem titaničitým tvořeným barvivém je nepotažené, oxidem titaničitým tvořené barvivo, které sestává z oxidu titaničitého a aluminy, a uvedená alumina dodává uvedené hydrolyzované ionty hliníku, jestliže je uvedený povrch vystaven účinkům uvedeného vodného média.
46. Způsob podle nároku 44, vyznačující se tím, že uvedený povrch je tvořen povlakem, uvedený povlak je tvořen aluminou a uvedená alumina dodává uvedené hydrolyzované ionty hliníku, jestliže je uvedený povrch vystaven účinkům uvedeného vodného média.
47. Způsob podle nároku 43, vyznačující se tím, že krok (b) dále zahrnuje krok, kde se do uvedeného vodného média přidá uvedená povrchově aktivní látka.

ί
48. Způsob podle nároku 47, vyznačující se tím, že uvedená povrchově aktivní látka se přidá v kroku (b) do uvedeného vodného média v takovém množství, které je dostatečné pro potažení uvedeného povrchu od asi 0,01 do asi 100 monomolekulárních vrstev uvedené povrchově aktivní látky.
49. Způsob podle nároku 47, vyznačující se tím, že uvedená povrchově aktivní látka se přidá v kroku (b) do uvedeného vodného média v takovém množství, které je dostatečné pro potažení uvedeného povrchu od asi 0,1 do asi 5 monomolekulárních vrstev uvedené povrchově aktivní o látky.
50. Způsob podle nároku 47, vyznačující se tím, že uvedená povrchově aktivní látka je vybrána ze stearátu nebo oleátu a uvedená povrchově aktivní látka se přidá do uvedeného vodného média v kroku (b) v takovém množství, které je dostatečné pro vytvoření koncentrace povrchově aktivní látky ve vodném médiu asi 0,02 molů na 100 g uvedeného, oxidem titaničitým tvořeného barviva.
51. Barvivo ošetřené způsobem podle nároku 26.
52. Barvivo ošetřené způsobem podle nároku 30.
53. Barvivo ošetřené způsobem podle nároku 31.
54. Barvivo ošetřené způsobem podle nároku 32.
55. Barvivo ošetřené způsobem podle nároku 34.
56. Barvivo ošetřené způsobem podle nároku 35.
57. Barvivo ošetřené způsobem podle nároku 39.
58. Oxidem titaničitým tvořené barvivo ošetřené způsobem podle nároku 42.
59. Oxidem titaničitým tvořené barvivo ošetřené způsobem podle nároku 44.
60. Oxidem titaničitým tvořené barvivo ošetřené způsobem podle nároku 45.
61. Oxidem titaničitým tvořené barvivo ošetřené způsobem podle nároku 46.
62. Oxidem titaničitým tvořené barvivo ošetřené způsobem podle nároku 49.
63. Oxidem titaničitým způsobem podle nároku 50.

tvořené barvivo ošetřené
64. Způsob odstraňováni partikulární látky z vodného média, vyznačující se tím, že sestává z kroků:

(a) ionty kovu aktivují povrch uvedené partikulární látky a tak na uvedeném povrchu vytváří reaktivní místa kovu, (b) do vodného média se přidá povrchově aktivní látka, (c) umožní se chemické vázání povrchově aktivní látky na uvedeném povrchu na uvedených reaktivních místech kovu a (d) umožní se flokulace uvedené partikulární látky.
65. Způsob podle nároku 64, vyznačující se tím, že dále zahrnuje krok (e), kde uvedená partikulární látka je filtrací odstraněna z uvedeného vodného média.
66. Způsob změny poréznosti nepartikulárních porézních látek, vyznačující se tím, že sestává z následujících kroků:.

(a) ionty kovu aktivují alespoň jeden povrch uvedené porézní látky, a tak na uvedeném povrchu vytvoří reaktivní místa kovu, a (b) povrchově aktivní látka se chemicky váže na uvedený povrch na uvedených reaktivních místech kovu.
67. Způsob podle nároku 66, vyznačující se tím, že uvedenou porézní látkou je keramická membrána nebo zeolit. i, l*
68. Způsob rozptýlení agregátu v asfaltu, vyznačující se tím, že sestává z kroků:

(a) ionty kovu aktivují povrch uvedeného agregátu, a tak vytvářena uvedeném povrchu reaktivní místa kovu, (b) povrchově aktivní látka se chemicky váže na uvedený povrch na uvedených reaktivních místech kovu, a (c) uvedený agregát se smísí s uvedeným asfaltem.