CZ20032883A3 - Způsob a systém přívodu a spalování práškového paliva ve sklářské tavicí peci a hořák pro tavicí pec - Google Patents

Způsob a systém přívodu a spalování práškového paliva ve sklářské tavicí peci a hořák pro tavicí pec Download PDF

Info

Publication number
CZ20032883A3
CZ20032883A3 CZ20032883A CZ20032883A CZ20032883A3 CZ 20032883 A3 CZ20032883 A3 CZ 20032883A3 CZ 20032883 A CZ20032883 A CZ 20032883A CZ 20032883 A CZ20032883 A CZ 20032883A CZ 20032883 A3 CZ20032883 A3 CZ 20032883A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
pulverized fuel
glass melting
burners
melting furnace
air
Prior art date
Application number
CZ20032883A
Other languages
English (en)
Inventor
Miguel Angel Olin-Nuńez
Roberto Marcos Cabrera-Llanos
Jorge Loredo-Murphy
Gustavo Margain-Ortiz
Rafael Valadez-Castillo
Juan Gabriel Flores-Ponce
Original Assignee
Vitro Global S. A.
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Vitro Global S. A. filed Critical Vitro Global S. A.
Publication of CZ20032883A3 publication Critical patent/CZ20032883A3/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C03GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
    • C03BMANUFACTURE, SHAPING, OR SUPPLEMENTARY PROCESSES
    • C03B5/00Melting in furnaces; Furnaces so far as specially adapted for glass manufacture
    • C03B5/16Special features of the melting process; Auxiliary means specially adapted for glass-melting furnaces
    • C03B5/235Heating the glass
    • C03B5/237Regenerators or recuperators specially adapted for glass-melting furnaces
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C03GLASS; MINERAL OR SLAG WOOL
    • C03BMANUFACTURE, SHAPING, OR SUPPLEMENTARY PROCESSES
    • C03B5/00Melting in furnaces; Furnaces so far as specially adapted for glass manufacture
    • C03B5/16Special features of the melting process; Auxiliary means specially adapted for glass-melting furnaces
    • C03B5/235Heating the glass
    • FMECHANICAL ENGINEERING; LIGHTING; HEATING; WEAPONS; BLASTING
    • F23COMBUSTION APPARATUS; COMBUSTION PROCESSES
    • F23DBURNERS
    • F23D1/00Burners for combustion of pulverulent fuel
    • FMECHANICAL ENGINEERING; LIGHTING; HEATING; WEAPONS; BLASTING
    • F23COMBUSTION APPARATUS; COMBUSTION PROCESSES
    • F23CMETHODS OR APPARATUS FOR COMBUSTION USING FLUID FUEL OR SOLID FUEL SUSPENDED IN  A CARRIER GAS OR AIR 
    • F23C2900/00Special features of, or arrangements for combustion apparatus using fluid fuels or solid fuels suspended in air; Combustion processes therefor
    • F23C2900/99004Combustion process using petroleum coke or any other fuel with a very low content in volatile matters
    • YGENERAL TAGGING OF NEW TECHNOLOGICAL DEVELOPMENTS; GENERAL TAGGING OF CROSS-SECTIONAL TECHNOLOGIES SPANNING OVER SEVERAL SECTIONS OF THE IPC; TECHNICAL SUBJECTS COVERED BY FORMER USPC CROSS-REFERENCE ART COLLECTIONS [XRACs] AND DIGESTS
    • Y02TECHNOLOGIES OR APPLICATIONS FOR MITIGATION OR ADAPTATION AGAINST CLIMATE CHANGE
    • Y02PCLIMATE CHANGE MITIGATION TECHNOLOGIES IN THE PRODUCTION OR PROCESSING OF GOODS
    • Y02P40/00Technologies relating to the processing of minerals
    • Y02P40/50Glass production, e.g. reusing waste heat during processing or shaping

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Materials Engineering (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Combustion & Propulsion (AREA)
  • Mechanical Engineering (AREA)
  • General Engineering & Computer Science (AREA)
  • Glass Melting And Manufacturing (AREA)
  • Glass Compositions (AREA)
  • Gas Burners (AREA)
  • Treating Waste Gases (AREA)
  • Air Supply (AREA)

Description

Vynález se týká způsobu a systému pro přivádění a spalování práškového paliva ve sklářské taviči peci a zvláště způsobu a systému přivádění a spalování práškového ropného koksu ve sklářské taviči peci a hořáku, který je v ní používán.
Dosavadní stav techniky
Proces tavení skla se provádí v pecích různého typu různými typy paliva, a to podle charakteristických vlastností produktu a rovněž pokud se týká tepelné účinnosti procesu tavení a čeření (skla). Jedním z typů pecí k tavení skla (pomocí plynného paliva) je typ jednotkových tavících pecí, u nichž jsou jednotlivé hořáky umístěny na bočních stranách pecí, přičemž se tato jednotka podobá jako celek uzavřené skříni, do které se umisťuje komín, které může být situován na začátku přívodního zařízení nebo na úplném konci pece, to znamená ve směru po proudu. U tohoto typu pecí však docházelo k velkým tepelným ztrátám u skla, které z těchto vysokoteplotních pecí vycházelo. Tak např. při teplotě 2.500 °F (1.371,1 °C) se rovnalo u pece na zemní plyn teplo ve spalinách 62 % vstupního tepla.
Aby se mohlo zbytkového tepla ze spalin využívat, vznikla nová konstrukce pece, která byla dražší a více sofistikovaná a nazývala se regenerační pec. Je dobře známo, že tavící pec regeneračního typu bývá spojena s větším počtem plynových hořáků a se dvěma neprodyšně uzavřenými regenerátory tepla umístěnými na každé straně pece. Každý regenerátor tepla
WO»O2A>76500*
má dolní komoru, žáruvzdornou konstrukci nad dolní komorou a horní komoru umístěnou nad uvedenou konstrukcí. Každý regenerátor má příslušný otvor spojující horní komoru s tavící a čeřící vanou pece. Hořáky jsou uspořádány tak, aby spalovaly palivo jako zemní plyn, naftu, topný olej nebo jiný typ tekutého nebo plynného paliva, který by byl vhodný pro použití ve sklářské tavící peci a dodávaly tudíž teplo potřebné k tavení a čeření materiálů, které slouží k výrobě skla v této komoře. Do tavící a čeřící vany se podávají materiály na výrobu skla, které se přivádějí na vstupní stranu, kde se nachází zakládací přístavek (doghouse). Tavící a čeřící vana má na druhé straně umístěný rozvaděč taveniny, který má řadu otvorů, kterými je možno z tavící a čeřící vany roztavené sklo odebírat.
Hořáky mohou být uspořádány do celé řady konfigurací, např. do konfigurace hořáku s průchozím otvorem, konfigurace s bočním otvorem nebo konfigurace se zadním otvorem. Palivo, např. zemní plyn, se přivádí od hořáku do proudu předehřátého vzduchu přicházejícího z každého regenerátoru v průběhu spalovacího cyklu a výsledný plamen a produkty spalování v tomto plameni vytvořené přecházejí přes plochu roztaveného skla a přenášejí na toto sklo v tavící a čeřící komoře teplo.
Během provozu tak regenerátory probíhají střídavě v cyklech spalovacího vzduchu a cyklech odpadního tepla. Každých 20 nebo 30 minut - v závislosti na typu pece - se dráha plamene obrací. Úkolem každého regenerátoru je uchovat odpadní teplo, aby bylo možno dosáhnout vysoké účinnosti a vysoké teploty plamene, což by se jinak provádělo se studeným vzduchem.
Pro provoz sklářské tavící pece se palivo přivádí do hořáků a přiváděný vzduch pro spalování se reguluje na základě měření množství kyslíku a spalitelného materiálu, který se nachází v ústí otvoru a v horní částí této konstrukce, aby se tak zajistilo, že uvnitř vany, jakož i na několika místech • · • · ·
Β ΒΒΒ
W&O2A>765»0 podél taviči vany, se nachází menší množství vzduchu pro spalování než je zapotřebí k tomu, aby se spalování přiváděného paliva dokončilo.
V minulosti se používal k tavení skla topný olej, který se získává destilací nafty. Po mnoho roků se tohoto paliva používalo, avšak zpřísněné předpisy na ochranu životního prostředí vedly ke snižování jeho užívání, jelikož tento druh palivové nafty obsahuje nečistoty pocházející ze surové nafty, jako jsou síra, vanad, nikl a některé další těžké kovy. Tento druh topné nafty produkuje znečišťující látky jako je Sox, NOX a pevné částice. V poslední době se ve sklářském průmyslu používá zemní plyn jako čisté palivo. V zemním plynu nejsou obsaženy žádné těžké kovy a síra, které se nacházejí při destilaci ropy v proudu ropných zbytků. Vysoká teplota plamene zemního plynu však produkuje více NOX než ostatní znečišťující látky. Z toho důvodu se vynaložilo velké úsilí, aby se vyvinuly hořáky na spalování zemního plynu, které budou produkovat menší množství NOX. Navíc se vyvinuly různé technologie, které tvorbě NOX zabraňují. Takovýmto typem je např. technologie OxyFuel, při které se používá při spalovacím procesu namísto vzduchu kyslík. Tato technologie však trpí nevýhodou, že vyžaduje pro jednotkovou tavící pec přípravu speciálních žáruvzdorných materiálů, jelikož je zde nutno zabránit prostupu vzduchu. Při použití kyslíku vzniká rovněž plamen o vysoké teplotě, avšak vzhledem k nepřítomnosti dusíku se tvorba NOX drasticky snižuje.
Další nevýhodou procesu OxyFuel jsou náklady na kyslík samotný. Aby se získal levnější kyslík, je nutno v blízkosti pece zřídit kyslíkovou stanici, ze které se bude pro tavící proces potřebný kyslík dodávat.
Avšak neustálé zvyšování ceny energií (hlavně zemního plynu) přinutilo hlavní výrobce plaveného skla přidávat příplatky za dopravu plaveného skla. Ceny zemního plynu se v tomto roce zvýšily nad 120 % (nejen v Mexiku, ale i jinde), tedy o mnoho více, než se dříve předpokládalo.
• · · • · · ·
WO»024>76580 ·· ····
Mezi výrobci ve sklářském průmyslu existuje obecný souhlas s tím, že prodejci budou nuceni tyto nové příplatky vzít do úvahy a v budoucnu je uplatňovat.
Vezmeme-li do úvahy dosavadní stav techniky, tento vynález se týká aplikace různých technologií s cílem snížit náklady na tavení použitím pevného paliva, které pochází z naftového odpadu z destilačních věží, jako je ropný koks, a použít ho k takové výrobě skla, která bude z hlediska životního prostředí čistá.
Hlavní odlišností tohoto typu paliva vzhledem k topné naftě a zemnímu plynu je fyzikální stav této látky, jelikož topný olej jev kapalné fázi, zemní plyn je ve fázi plynné, zatímco ropný koks je tuhá látka.Topný olej a ropný koks obsahují stejný druh znečisťujících látek, jelikož pocházejí z odpadu z destilačních věží surové nafty. Signifikantním rozdílem je však množství znečišťujících látek, které obsahují. Ropný koks se vyrábí třemi odlišnými způsoby, které se nazývají delayed, fluid a flexi. Odpad z destilačních procesů se vkládá do bubnů a zahřívá se při teplotě od 900 °F do 1.000 °F (482,2 °C až 537,8 °C) po dobu asi 36 hodin, aby se z odpadu odstranila většina prchavých látek. Prchavé látky se extrahují z horní části koksovacích bubnů a materiál, který v těchto bubnech zůstává, je pevná hornina skládající se z 90 % z uhlíku a zbytek obsahuje všechny nečistoty z použité surové nafty. Uvedená hornina se z bubnů dobývá pomocí pneumatických vrtaček a vodních čerpadel.
Typické složení ropného koksu je následující: uhlík asi 90 %, vodík asi 3%, dusík 2 až 4 %, kyslík přibližně 2 %, síra mezi 0,05 % a 6 % a další prvky kolem 1 %.
POUŽITÍ ROPNÉHO KOKSU
Tuhá paliva z nafty se v parních elektrárnách a v cementárnách již používají. Podle firmy Páce Consultants, AS., se v roce 1999 používání ropného ·· · · • · · • · ·· ····
W&02&76580’ koksu pro výrobu elektrické energie a pro výrobu cementu pohybovalo mezi 40 až 14 %.
V obou těchto průmyslových odvětvích se při spalovaní ropného koksu používal systém přímého plamene, kde atmosféra vytvořená spalováním paliva je v přímém kontaktu s produktem. V případě výroby cementu je zapotřebí otočné pece, aby se tak zajistil tepelný profil, který produkt vyžaduje. Při výrobě cementu v této otočné peci se vždy vytváří vrstva roztaveného cementu, která zabraňuje přímému kontaktu spalin a plamene se žáruvzdornými materiály pece a zabraňuje se tak jejich působení. V tomto případě pálený produkt (cement) absorbuje spaliny a zabraňuje tak v rotační peci erozivním a abrazívním účinkům vanadu, SO3 a NOX.
Vzhledem k vysokému obsahu síry a vanadu však není použití ropného koksu jako paliva ve sklářském průmyslu běžné, a to v důsledku jeho negativního působení na strukturu žáruvzdorných materiálů a vzhledem k problémům vlivu na životní prostředí.
PROBLÉMY SPOJENÉ SE ŽÁRUVZDORNÝMI MATERIÁLY
Ve sklářském průmyslu se používá různých typů žáruvzdorných materiálů a mnoho z nich se používá k tomu, aby zajišťovaly nejen určité funkce a různé tepelné podmínky, nýbrž aby také dodávaly chemickou odolnost a odolnost proti mechanické erozi v důsledku nečistot, kterou jsou ve fosilních palivech obsaženy.
Použití fosilních paliv jako hlavního zdroje energie znamená, že se do pece dostávají různé druhy těžkých kovů, které jsou v palivu obsaženy, jako je oxid vanadičný, oxid železa, oxid chromitý, kobalt atd. Během spalovacího procesu se mnoho těžkých kovů odpařuje v důsledků nízkého tlaku páry oxidu kovu a vysoké teploty taviči pece.
··· • · · • · »·· * ·
WO4334>765b0‘ ’··’
Chemickou charakteristikou spalin vycházejících z pece jsou především kyseliny, a to v důsledku vysokého obsahu síry ve fosilním palivu. Rovněž oxid vanadičný se chová kysele stejně jako plyny vznikající při spalování síry. Oxid vanadičný je jedním z kovů, které představují zdroj poškozování zásaditých žáruvzdorných materiálů a to v důsledku chování kyseliny tohoto oxidu ve stavu plynném. Je dobře známo, jak oxid vanadičný silně reaguje s oxidem vápenatým a při teplotě 1.275 °C vyváří dikalciumsilikát.
Dikalciumsilikát škodí dále a dokonce vyváří fázi merwinitu, potom monticelitu a nakonec forsteritu, které reagují s oxidem vanadičným a vytvářejí nízký bod tavení trikalciumvanadátu.
Jediným způsobem jak snížit poškození zásaditých žáruvzdorných materiálů je snížit množství oxidu vápenatého v hlavním zásaditém žáruvzdorném materiálu, aby se tak zabránilo tvorbě dikalciumsilikátu, který dále reaguje s oxidem vanadičným až do porušení žáruvzdorných materiálů.
Na druhé straně je při použití ropného koksu hlavním problémem vysoký obsah síry a vanadu, což může v pecích negativně působit na konstrukce ze žáruvzdorných materiálů. Nej důležitějším požadavkem na charakteristické vlastnosti žáruvzdorného materiálu je to, aby odolával působení vysokých teplot po dlouhá časová období. Mimo toho musí vydržet náhlé změny teploty, odolávat erozivnímu působení roztaveného skla, korozívnímu působení plynů a abrazívním silám pevných částic v atmosféře.
Působení vanadičnanu na žáruvzdorné materiály se již zkoumalo v různých studiích, např. Roy W.Brown a Karl H- Sandmeyer tak učinili ve své studii Působení vanadičnanu sodného na hlavní konstrukce ze žáruvzdorných materiálů, část I a II, Časopis sklářského průmyslu (The Glass Industry Magazíne), v listopadovém a prosincovém čísle z roku 1978. V tomto pojednání tito výzkumní pracovníci experimentovali s různými žáruvzdornými materiály používanými při tavení a soustředili se na to, jak tyto materiály překonávaly ·· ·· působení vanadu v tekoucích taveninách, jmenovitě oxid hlinitý-oxid zirkoničitý-oxid křemičitý (AZS), oxid hlinitý alfa-beta, oxid hlinitý alfa, oxid hlinitý beta, které se obecně používají na bazény sklářských van.
J. R. Mclaren a H.M. Richardson ve svém odborném pojednání Působení oxidu vanadičného na žáruvzdorné materiály z křemičitanu hlinitého popisují řadu experimentů, ve kterých se deformace kužele prováděla na sadách vzorků cihel z obsahem oxidu hlinitého 73 %, 42 % a 9 %, přičemž každý vzorek obsahoval příměs oxidu vanadičného samotného nebo v kombinaci s oxidem sodným nebo oxidem vápenatým.
Diskuse o těchto výsledcích se zaměřily na působení oxidu vanadičného, na působení oxidu vanadičného spolu s oxidem sodným a na působení oxidu vanadičného s oxidem vápenatým. Dospěly k závěru, že:
1. Mulit odolával působení oxidu vanadičného při teplotách nad 1.700 °C.
2. Nenašel se žádný důkaz o tvoření krystalických sloučenin nebo tuhých roztoků oxidu vanadičného a oxidu hlinitého nebo oxidu vanadičného a oxidu křemičitého.
3. Oxid vanadičný může působit v průběhu spékání žáruvzdorných materiálů z alumosilikátu ropným popelem jako mineralizátor, není to však hlavní činitel při spékání.
4. Sloučeniny s nízkým bodem tavení se tvoří mezi oxidem vanadičným a oxidem vápenatým a sodným, a to zvláště s prvním z nich.
5. Při reakcích buď mezi vanadičnanem vápenatým nebo vanadičnanem sodným a aluminosilikáty se tvoří strusky o nízkém bodu tavení s cihlami s vysokým obsahem oxidu křemičitého spíše než s cihlami, které mají vysoký obsah oxidu hlinitého.
T.S. Butsby a M. Carter ve svém pojednání Účinek SO3, Na2SO4 a V2O5 na vázání minerálů ze zásaditých žáruvzdorných materiálů, Glass Technology, Sv. 20, Duben, 1979 prokázali na velkém počtu spinelů a křemičitanů vazbu . ..· wdoatosbo* ·· ···· minerálů zásaditých žáruvzdorných materiálů v simé atmosféře při teplotě 600 až 1.400 °C, u obou s přídavkem Na2SO4 a VO5. Zjistilo se, že něco z MgO a CaO se u těchto minerálů změnilo na sírany. Reakční rychlost se zvýšila přítomností Na2SO4 nebo V2O5. Výsledky ukázaly, že MaO a MgO se mohou u zásaditých žáruvzdorných materiálů přeměnit na síran vždy, když jsou v použity v peci, ve které je v odpadních plynech přítomna síra. Ke tvoření síranu vápenatého dochází za teplot pod 1.400 °C a síranu hořečnatého za teplot nižších než 1.100 °C.
Jak jsme popsali výše, účinek vanadu na žáruvzdorné materiály přináší u sklářských pecí velké množství problémů, což ještě nebylo zcela vyřešeno.
ROPNÝ KOKS A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
Další problém související s ropným koksem se týká životního prostředí. Vysoký obsah síry a kovů jako nikl a vanad, které se produkují při spalování ropného koksu, vyvolal problémy v ochraně životního prostředí. Provedly se však již výzkumné práce s cílem snížit obsah síry nebo odsířit ropný koks s vysokým obsahem síry (nad 5 hmotnostních procent). Na příklad patent USA čís. 4389388 udělený Charlesů P.Goforthovi 21. června 1983 se týká odsiřování ropného koksu. Mletý ropný koks se uvede pod tlakem do styku s horkým vodíkem na dobu 2 až 60 sekund. Odsířený koks je potom vhodný pro použití na elektrody nebo v metalurgii.
Patent USA čís. 4857284 udělený Rolfu Haukovi 15. srpna 1989 se týká způsobu odstraňování síry z odpadních plynů ve fázi redukce v šachtové peci. V uvedeném patentu se popisuje nový způsob odstraňování obsahu síry z plynné směsi absorpcí alespoň části odpadních plynů ve fázi redukce v šachtové peci na tavení železné rudy. Odpadní plyny se nejdříve čistí v promývačce a zchladí, načež následuje odsíření, během kterého materiál absorbující síru je zčásti tvořen houbovitým železem, které při redukci v šachtové peci vzniká. Je
I * » νν<3«02<δ765δθ* *· ·· ···· výhodné, aby odsiřování probíhalo při teplotě v rozsahu od 30 °C do 60 °C, a aby se provádělo spolu se separováním CO2 z pecního plynu, přičemž se určitá část pecního plynu používá jako výstupní plyn.
Patent USA čís. 4894122 udělený Arturu Lazcano-Navarrovi a spol. 16 ledna 1990 se týká způsobu odsiřování odpadu z destilace nafty v podobě pevných částic koksu majících počáteční obsah síry vyšší než 5 hmotnostních procent. Odsiřování se provádí elektrotermickým způsobem zakládajícím se na větším počtu sekvenčně zapojovaných fluidačních vrstev, do nichž se postupně zavádějí částice koksu. Teplo potřebné k odsíření těchto koksových částic se vyvíjí tak, že se koksové částice používají jako elektrický odpor v každé fluidační vrstvě, do níž se vloží dvojice elektrod, které zasahují až do fluidovaných koksových částic. Zajistí se alespoň jedna fluidovaná vrstva bez elektrod na chlazení odsířených koksových částic, poté co se zredukoval obsah síry alespoň na 1 hmotnostní procento.
Patent USA čís. 5259864 udělený Richardu B. Greewaltovi 9. listopadu 1993 se týká jak způsobu likvidace materiálu, jenž je z hlediska životního prostředí nežádoucí a obsahuje ropný koks, síru a těžké kovy, tak i způsobu získávání paliva pro výrobu tekutého železa a prefabrikovaných železných nebo ocelových výrobků a redukce plynu v tavícím prostoru /generátoru plynu, který má horní stranu přívodu paliva, výstupní stranu redukčního plynu, dolní stranu na sběr strusky a taveniny a zařízení pro zavážení železného materiálu do tavícího prostoru-generátoru plynu, zavádění ropného koksu do tavícího prostoru -generátoru plynu na horní straně pro zavádění paliva, zavádění plynu obsahujícího kyslík spolu s ropným koksem, aby se vytvořila alespoň jedna fluidní vrstva částic ropného koksu; zavádění kovového materiálu do tavícího prostoru-generátoru plynu přes vstupní zařízení, přičemž se nechává reagovat ropný koks, kyslík a částice železného materiálu, aby se větší část ropného • · • · · t · ·· · · ·· ·· · • * * * · · ♦
Í/VO 0&07$680’ koksu spálila a vyrobil se redukční plyn a prefabrikované litinové nebo ocelové výrobky obsahující těžké kovy, které se uvolnily při spalování ropného koksu.
Dalším faktorem, jenž je nutno brát ve sklářském průmyslu do úvahy, je ochrana životního prostředí, zvláště co se týká znečištění vzduchu. V celkových emisích sklárny je tavící pec zdrojem 99 % znečišťující plynných látek a pevných částic. Odpadní plyny z paliva používaného v tavící sklářské peci se skládají hlavně z oxidu uhličitého, dusíku, vodní páry, oxidů síry a oxidů dusíku. Odpadní plyny, jež se uvolňují v tavících pecích, se skládají hlavně ze spalin tvořených palivy a z plynů, které se uvolňují z tavené směsi, což zase závisí na chemických reakcích, které v té době probíhají. Podíl odpadních plynů pouze u pecí, které jsou vytápěny plamenem, představuje 3 až 5 % celkového objemu plynů.
Podíl součástí znečišťujících vzduch v odpadních plynech z paliva závisí na typu paliva, jež se spaluje, jeho výhřevnosti, teploty vzduchu pro spalování, konstrukci hořáku a přebytku dodávaného vzduchu. Oxidy síry v odpadních plynech ze sklářské tavícím pece pocházejí z používaného paliva jakož i z tavených vsázek.
Byly již navrženy různé mechanismy včetně sublimace těchto oxidů kovů a hydroxidů. Nechť je tomu jakkoli, na základě chemické analýzy stávajících pevných částic je dobře známo, že více než 70 % těchto materiálů představují sloučeniny sodíku, asi 10 % až 15 % jsou to sloučeniny vápníku a zbytek je většinou hořčík, železo, oxid křemičitý a oxid hlinitý.
Dále je u sklářských tavících pecí důležité brát do úvahy emise SO2. Emise SO2 je funkcí síry, která je obsažena v surovinách a v palivu. Během zahřívání pece, jakož i pří zvýšení produkce, se vylučuje velké množství SO2. Objem emisí SO2 se pohybuje od 2,5 libry (1,13 kg) na tunu taveného skla až na 5 liber (2,27 kg) na tunu. Koncentrace SO2 v odtahuje zpravidla 100 až 300 dílů na milion při tavení zemním plynem. Používá li se palivo s vysokým obsahem • · · · · · ”WOQ2/07ÍS80:..:,: síry, jsou to přibližně 4 libry (1,81 kg) SO2 na tunu skla navíc na každé 1 % síry v palivu.
Na druhé straně celá řada autorů zkoumala a popsala vyvíjení NOX jako důsledek spalovacích procesů (Zeldovich, J., The Oxidation of Nitrogen in Combustion and Explosions. Acta. Physiochem. 21 (4) 1946; Edwards, J.B. Combustion: La formación y emisiones de especies de vestigios. Ann Arbor Science Publishers, 1974, p.39). Výsledky byly uznány Oddělením pro normy emisí, Úřadem pro normy a plánování kvality vzduchu, USEPA, ve zprávě Emise NOX při výrobě skla. Ta zahrnuje i práci Zeldoviche o homogenním vývinu NOX a Edwardse, který uvádí empirické rovnice. Zeldovich vyvinul rychlostní konstanty pro vývin NO a NO2 v důsledku vysokých teplot při spalovacích procesech.
Za normálních provozních podmínek, kdy plameny jsou správně seřízeny a pec nemá nedostatek spalovacího vzduchu, je možno v odtahu zjistit jen velmi málo CO a jiných odpadních látek vznikajících při nedokonalém hoření fosilního paliva. Koncentrace plynu u uvedených druhů bude nižší než 100 dílů na milion, pravděpodobně méně než 50 dílů na milion, při intenzitě výroby nižší než 0,2 %/tunu. Omezení vývinu těchto znečišťujících látek je možné pouze správným nastavením spalování.
Techniky zpracování zaměřené na snížení výskytu znečišťujících látek se omezují v podstatě na správnou volbu spalovaného paliva a surovin, jakož i na konstrukci a provoz pece. Patent USA čís. 5053210 udělený Michaelu Buxelovi a spol. dne 1. října 1991 popisuje způsob a zařízení na čištění odpadních plynů, zvláště na odsíření a odloučení NOX z odpadního plynu na základě katalytické reakce a vícestupňové adsorpce ve spádovém toku v granulámích vrstvách materiálu obsahujících uhlík, které se dostávají do styku s plynovými výpary v příčném pohybu, kde jsou alespoň dvě pohybující se vrstvy uspořádány za sebou vzhledem k dráze plynu, takže k odstranění NOX dochází ve druhé nebo
..WO Q2/07S580*·.
jakékoli pohyblivé vrstvě po proudu. Je-li třeba čistit velké objemy spalin, na čištění negativně působí tvoření plynonosných zbytků s velmi kolísajícími koncentracemi oxidu siřičitého. Tuto nevýhodu je možno odstranit tím, že předčištené spaliny, které odcházejí z první pohybující se vrstvy - která má proměnný gradient koncentrace oxidu siřičitého - se opakovaně promísí než se přidá čpavek jako reakční činidlo pro odloučení NOX.
Patent USA čís. 5636240 udělený Jeng-Syanovi a spol. 3. června 1997 se týká způsobu a zařízení k omezování znečišťování ovzduší sklářskými pecemi, které se používá na výstupu odpadních plynů z pece. Odpadní plyny zde procházejí neutralizační sprchovou věží, aby se z odpadních plynů odstranily siřičitany postřikem obsahujícím absorbující látku (NaOH), aby se tak zredukovala opacita odpadních plynů. Používá se zde pneumatické podávači zařízení na periodické přivádění jemného létavého popílku nebo hydroxidu vápenatého do dráhy mezi neutralizační sprchovou věží a čisticí stanicí na plyn (na vzduch) s pytlovými filtry, aby se tak v čisticí stanicí na plyn udržoval normální provoz filtračního pytle.
HOŘÁKY NA PRÁŠKOVÉ PALIVO
Nakonec je třeba vzít do úvahy speciální konstrukci hořáku ke spalování práškového nebo prachového ropného koksu. K zapálení plamene hořáku se energie zážehu dodává zpravidla do směsi palivo-vzduch. Ke spalování práškového paliva jako je uhlí nebo ropný koks již byly hořákové systémy vyvinuty.
Patentová přihláška PCT/EP83/00036 Uwe Wiedmanna a spol. podaná 1. září 1983 popisuje hořák pro prášková, plynná a/nebo kapalná paliva.Tento hořák má zážehovou komoru se stěnou, která je otevřená směrem ven, je rotačně symetrická a je k ní připojeno vývodní potrubí. Ve středu této stěny komory se nachází přívodní potrubí pro palivový paprsek jakož i přívod vzduchu • · · * * ϊ *· . 7.W0 02/072580*··’ *.·* obklopující uvedený přívodní kanálek pro vstup víru spalovacího vzduchu, který vyvolává uvnitř zapalovací komory horký recirkulační proud směšující proud paliva a zahřívající ho na zápalnou teplotu. Množství vzduchu ve vzduchovém víru přiváděné do zapalovací komory představuje pouze část potřebného spalovacího vzduchu. V prostoru mezi stěnou komory a vývodním potrubím se nachází přívodní potrubí sekundárního vzduchu, kterým je možno do zapalovací komory přivést další část spalovacího vzduchu, přičemž uvedená část je celkově nebo částečně smíchaná s proudem paliva. Součet dílů spalovacího vzduchu, který tvoří uvnitř zapalovací komory součást směsi s proudem paliva (a tudíž se účastní zapálení a počátku spalování) je nastaven tak, aby nepřesáhl 50 % celkového množství potřebného spalovacího vzduchu. Spojením všech těchto měření dostaneme hořák, který je obzvlášť vhodný pro výrobu tepla v průmyslových procesech, zajišťující navíc při přechodných a proměnných mírách výkonu stabilní zapalování, plamen ve spalovací komoře štíhlého a podlouhlého tvaru a tudíž s malým radiálním vychýlením pevných částic.
Patent USA čís. 4412810 udělený Akira Izuha a spol. 1.listopadu 1983 se týká hořáku na práškové palivo, který je schopen zajistit spalování ve stabilním stavu s redukcí množství NOX, Co a uhlíku nespáleného pří spalování.
Patent USA čís. 4531461 udělený Williamu H. Saylerovi 30. července 1985 se týká systému pro práškování a spalovaní tuhého paliva jako je uhlí nebo jiná fosilní paliva a pro spalování takovýchto práškových paliv rozptýlených v proudu vzduchu, hlavně ve spojení s průmyslovými pecemi, jaké se používají k zahřívání kotlů na zpracování sádry a metalurgických pecí.
Patent USA 4602575 udělený Klausu Grethkemu 29. července 1986 se týká způsobu spalování práškového ropného koksu plamenem hořáku, který má intenzívní vnitřní recirkulační zónu. Práškový ropný koks se do tohoto prostoru přivádí z intenzívní recirkulační zóny, která poskytuje zážehovou energii pro práškový ropný koks, který má být spalován. Patent však uvádí, že podle typu • · · · · · ’* WO Q2/0?is80*..: ·..· zpracování surové nafty může ropný koks obsahovat i škodlivé látky jako je vanad, což při spalování vede ke vzniku korozívních sloučenin v parních generátorech, jež mohou po výstupu z parního generátoru značně znečišťovat životní prostředí. Autor navrhuje, že při použití tohoto hořáku je možno se těmto negativním účinkům nebo nebezpečným situacím do značné míry vyhnout, přidají-li se aditiva vázající na sebe při spalování vanad a zvýší-li se množství vzduchu.
Dalším zdokonalením hořáků na spalování uhlí je patent USA čís. 4924784, jenž byl udělen Dennisi R. Lennonovi a spol. 15 května 1990, a který nese název: Spalování práškového rozpouštědlově rafinovaného uhlí v hořáku pro kotel apod..
A konečně Patent USA čís. 5829367 vydaný Hideakimu Ohtovi a spol. 3. listopadu 1998 se týká hořáku pro spalování směsi práškového uhlí se dvěma druhy koncentrace - vysokou a nízkou - mající sníženou výšku hořákového bloku a celkově je hořák zjednodušen. Uvedené hořáky se používají v topeništi parních kotlů nebo v pecích používaných v chemickém průmyslu.
Na druhé straně, i když se již ropný koks používá v jiných průmyslových odvětvích, absorbuje znečišťující plyny produkt sám, viz erozivní a abrazívní účinky vanadu na pece (cementářský průmysl).
V každém případě však problémy znečištění a jejich řešení závisí na každém průmyslovém odvětví. Každé průmyslové odvětví a každá pec mají své odlišné tepelné vlastnosti a problémy se znečišťujícími látkami, s určitým typem žáruvzdorných materiálů - což rovněž ovlivňuje spotřebu energie a kvalitu produktu - a především konstrukci pece a výsledný produkt.
NAVRHOVANÉ ŘEŠENÍ
Nehledě na to, co jsme již uvedli, ve sklářském průmyslu se dosud neuvažovalo o spalování ropného koksu k tavení sklářských surovin vzhledem
..WO 02/07$680‘·.' ke všem výše uvedeným faktorům, jako je znečišťování životního prostředí a vysoký obsah síry a vanadu, jež mají negativní účinek na konstrukce ze žáruvzdorných materiálů používané ve sklářských pecích a vedou k vážným problémům v ochraně životního prostředí.
Zvážíme-li všechny způsoby, které jsme popsali výše, tento vynález se týká použití levného tuhého paliva, získaného ze zbytkové frakce (ropného koksu) pro výrobu skla běžné jakosti způsobem, které je z hlediska životního prostředí čistý, čímž se snižuje nebezpečí poškození žáruvzdorných materiálů ve sklářských pecích a snižují se emise znečišťujících látek do ovzduší. Toto tuhé palivo, tak jak bylo popsáno v souvisejících technických oborech, nebylo pro výše uvedené problémy uvažováno pro použití k tavení skleněných materiálů.
Pro použití tohoto vynálezu se vyvinulo zařízení sloužící k přivádění a spalování ropného koksu s cílem dosáhnout účinného spalování. Vynález rovněž bere do úvahy systém kontroly emisí, který se umístil za pec a slouží k čištění odpadních plynů, čímž se zabraňuje emisím nečistot z paliva, jako jsou SOX, NOX a pevné částice. Při použití tohoto vyvinutého zařízení a výběrem správné konfigurace zařízení a systémů je možno používat levného paliva, vyrábět sklo běžné kvality a vyvíjet odpadní plyny, které budou odpovídat nařízením na ochranu životního prostředí.
Z výše uvedeného vyplývá, že tento vynález spočívá v tom, že několik systémů bylo navrženo do jediného procesu sloužícího k výrobě skla běžné kvality ve sklářské peci s bočními hořáky (typu side-port). V této sklářské tavící peci s bočními hořáky se používá práškového paliva složeného z uhlíku, síry, dusíku, vanadu, železa a niklu, které je spalováno za účelem tavení skelných surovin pro výrobu tabulového skla nebo skleněných nádob. Zařízení na přívod práškového paliva přivádějící palivo alespoň do jednoho hořáku, který bývá umístěn vedle každého z většího počtu prvních a druhých bočních otvorů tavící
..WO0S/O7é68O*« »· ···· oblasti uvedené sklářské taviči pece, ke spalování práškového paliva během tavících cyklů skla, přičemž uvedená tavící sklářská pec zahrnuje v regeneračních komorách sklářské tavící pece žáruvzdorný materiál, který odolává korozívnímu působení tavícího se skla, korozívnímu působení spalin a abrazívnímu působení pevných částic v atmosféře vyvíjené spalováním uvedeného práškového paliva v peci. A konečně zařízení pro kontrolu znečišťování vzduchu na výstupu spalin po spálení v tavící sklářské peci, přičemž uvedené kontrolní zařízení snižuje emise sloučenin síry, dusíku, vanadu, železa do atmosféry.
Mimo toho, aby se snížilo poškození nebo zabránilo možnému poškození oxidu hořečnatého, požaduje se mít alespoň 98 % oxidu hořečnatého, kde by čistota surovin na přípravu žáruvzdorných materiálů snížila množství oxidu vápenatého obsaženého v tomto materiálu a zpozdila vytvoření tavící fáze.Tento žáruvzdorný materiál musí být sintrován při vysoké teplotě a musí vytvořit v hlavním materiálu keramickou vazbu, aby oxid hořečnatý koncentroval nečistoty.
V horních vrstvách regeneračních komor této sklářské pece se většinou používá základní žáruvzdorný materiál obsahující 98 % oxidu hořečnatého nebo více. Dalším příkladem žáruvzdorných materiálů, kterých je možno používat v regeneračních komorách nebo v kanálkovém zdivu (top-checkerech) jsou slitiny zirkonu-oxidu křemičitého-oxidu hlinitého, které mají rovněž kyselou povahu jako oxid vanadičný a snižují škodlivé působení na žáruvzdorné materiály.
Působení nečistot obsažených ve fosilním palivu je možno snížit správnou volbou žáruvzdorného materiálu pro tavící pec, jež se bude zakládat na termodynamické analýze a na chemickém složení nečistot a chemických sloučenin tvořících žáruvzdorné materiály.
..WO Θ2/Ο?δ68θ’·
Podstata vynálezu
Podle tohoto vynálezu je jeho hlavním cílem poskytnout způsob a systém přívodu a spalování práškového paliva ve sklářské taviči peci a přívodu a spalování práškového ropného koksu a snížit náklady na tavení skla.
Dalším cílem tohoto vynálezu je poskytnout způsob a systém přívodu a spalování práškového paliva obsahujícího uhlík, síru, dusík, vanad, železo a nikl ve sklářské tavící peci, kterým se řídí emise vznikající při spalování práškového paliva, aby se spaliny vyčistily a snížily se emise nečistot pocházejících z práškového paliva jako je SOX, NOX a pevné částice, přičemž snižování emisí je kontrolováno po provedeném spálení práškového paliva ve sklářské taviči peci.
Dalším cílem tohoto vynálezu je poskytnout způsob a systém přívodu a spalování práškového paliva ve sklářské taviči peci, ve které je směs práškového paliva smíchaná se vzduchem nebo plynem vstřikována vysokou rychlostí do každého z hořáků.
Dalším cílem tohoto vynálezu je poskytnout způsob a systém přívodu a spalování práškového paliva ve sklářské taviči peci, v níž se používají na konstrukci komor tavící pece speciální žáruvzdorné materiály, s cílem snížit abrazívní a erozivní účinky spalování uvedeného práškového paliva, zvláště pak účinky působení V2O5.
Dalším cílem tohoto vynálezu je poskytnout způsob a systém přívodu a spalování práškového paliva ve sklářské tavící peci, v níž je práškové palivo podáváno přímo do pece v poměru palivo - vzduch přibližně se 16 % vzduchu navíc z hlediska stechiometrického.
Dalším cílem tohoto vynálezu je poskytnout způsob a systém přívodu a spalování práškového paliva ve sklářské tavící peci, kde může být sklo taveno současně dvěma třemi typy paliva. V tavící komoře může být použita řada hořáků pro samostatné spalování ropného koksu, plynu nebo topného oleje.
9· ···· • · * *»·· *· . * * WO 0δ/0?δ€80* ..·····
Dalším cílem tohoto vynálezu je poskytnout způsob a systém přívodu a spalování práškového paliva ve sklářské taviči peci, kde je práškové palivo podáváno pneumatickým zařízením s vyšším poměrem pevné látky-vzduch.
Tyto a další cíle a nevýhody tohoto vynálezu budou odborníkům v tomto oboru zřejmé z následujícího podrobného popisu tohoto vynálezu, jenž je ilustrován na přiložených výkresech.
Přehled obrázků na výkresech
Na obr.l je uvedeno blokové schéma jedné z realizací tohoto vynálezu zahrnující především: systém přívodu a spalování práškového paliva alespoň v jednom hořáku sklářské tavící pece; žáruvzdorný materiál různých tvarů tvořící stěny a dno sklářské tavící pece a odolávající erozivnímu působení taveného skla, korozívnímu působení spalin a abrazívním silám pevných částic vznikajících spalováním uvedeného práškového paliva v této peci; a kontrolní systém na ochranu životního prostředí sledující znečišťovaní vzduchu na výstupu odpadních plynů po spálení práškového paliva v uvedené peci.
Na obr.2 je uvedeno blokové schéma první realizace tohoto systému přívodu a spalování ropného koksu podle tohoto vynálezu.
Na obr. 3 je uveden pohled shora na sklářskou tavící pec regeneračního typu;
Na obr. 4 je uveden schematický podélný pohled na pec uvedenou na obr. i;
Na obr. 5 je uveden schematický pohled na systém přívodu a spalování práškového paliva podle tohoto vynálezu;
Na obr. 6.je uveden pohled z boku na systém přívodu a spalování práškového paliva v kombinaci se sklářskou taviči pecí regeneračního typu;
Na obr. 7 je uveden podrobný pohled na uspořádání hořáku na spalování práškového paliva podle tohoto vynálezu;
• · ·· · • · · • · · · • ····
..V/0 É&O7Ř680
Na obr. 8 je uveden boční pohled na uspořádání podle obr. 7 s doporučovanou realizací hořáku na spalování práškového ropného koksu podle tohoto vynálezu;
Na obr. 9 je uveden pohled zepředu na hořák z obr. 8;
Na obr. 10 je uveden detailní pohled na svislou část hořáku z obr. 8;
Na obr. 11 je uveden půdorys v řezu A-A z obr. 10 ukazující hořák se dvěma výstupními tryskami; a
Na obr. 12 je uveden další půdorysný pohled ukazující hořák druhé realizace s jednou výstupní tryskou.
Příklady provedení vynálezu
Vynález bude nyní popsán na jedné specifické realizaci, kde stejné součásti budou označovány stejnými číslicemi a kde obr. 1 je blokové schéma realizace tohoto vynálezu zahrnující především: systém přívodu a spalování práškového paliva alespoň v jednom hořáku A sklářské tavící pece typu sidev port (s bočními hořáky), tak jak bude popisováno níže. Žáruvzdorná zařízení B různých tvarů vytvářející stěny a dno regeneračních komor sklářské tavící pece, přičemž žáruvzdorná zařízení jsou vybírána z materiálu obsahujícího alespoň 98 % oxidu hořečnatého, kde čistota suroviny, z níž je žáruvzdorný materiál zhotoven, snižuje množství oxidu vápenatého přítomného v tomto materiálu a zpožďuje vytváření tekuté fáze. Aby měl tento žáruvzdorný materiál nečistoty obalené oxidem hořečnatým, musí být za vysoké teploty sintrován, přičemž vytváří v hlavním materiálu keramické pojivo. Dalšími materiály, které mohou být použity v regeneračních komorách neboli top checkerech, kde teplota dosahuje hodnoty 1.350 až 1.450 °C, jsou lité materiály ze zirkonu-oxidu křemičitého-oxidu hlinitého, které se chovají rovněž kysele stejně jako oxid vanadičný a zmenšují tak poškozování žáruvzdorných materiálů. Dalším typem žáruvzdorných materiálů, jež je možno použít, jsou materiály vybrané z
..A/VO 0fe/O7é€8O*· ·· ···· materiálu obsahujícího asi 80 % oxidu horečnatého a 20 % (ortho)křemičitanu zirkoničitého. Těchto materiálů se používá za tím účelem, aby odolávaly erozivnímu působení roztaveného skla, korozívnímu působení spalin a abrazívním silám pevných částic vznikajících při spalování uvedeného práškového paliva (ropného koksu). A konečně se požaduje kontrolní systém na ochranu životního prostředí C, aby se kontrolovalo znečišťování vzduchu na výstupu odpadních plynů poté, co v peci proběhlo spalování práškového paliva.
Odkazujeme nyní na obr. 2, kde systém přívodu a spalování práškového paliva (A) bude připojen ke každému z hořáků 48a, 48b, 48c, 48d, 48e, 48f, 48g a 48 h, jakož i ke každému z hořáků 50a, 50b, 50c, 5Od, 50e, 50f, 50g a 50h (viz obr. 3 a 5) na přívod a spalování ropného koksu ve sklářské taviči peci. Systém přívodu a spalování práškového paliva (A), který v sobě kombinuje: dávkovači systém (D) pro dávkování práškového ropného koksu a spalovací systém (E) ke spalování práškového ropného koksu ve sklářské tavící peci. Dávkovači systém (D) může být napájen systémem přívodu a manipulace s práškovým ropným koksem (F), který je již v průmyslu znám.
Systém přívodu a spalování práškového paliva (A) bude nyní popsán podle obrázků 3 až 5, kde např. obr. 3 a 4 uvádějí schematický pohled na sklářskou taviči pec regeneračního typu skládající se z taviči vany 10, čeřící vany 12 a chladicí vany 14 a průtoku 16 mezi čeřící vanou 12 a chladicí vanou
14. Na přední straně 18 čeřící vany 12 se nachází řada otvorů 20 předpecí, kterými se odvádí roztavené sklo z čeřící vany 12. Zadní strana 22 taviči vany 10 včetně nakládací kapsy vanové pece na tavení skla 24, kterou se přivádějí suroviny na výrobu skla pomocí zakladače kmene 26. Na každé straně taviči vany JO se nachází dvojice regenerátorů 28, 30. Regenerátory 28 a 30 jsou vybaveny otvory spalování 32, 34 spojujícími každý z regenerátorů 28, 30 s taviči vanou 10. Regenerátory 28, 30 jsou vybaveny regenerační komorou plynu 36 a regenerační komorou vzduchu 38. Obě komory 36 a 38 jsou napojeny na ·· ···· • · · · · · ··· * · · * ί ί· !
..Λ/VO β&/07δ«80 ·· ·· dolní komoru 40, která je uspořádána tak, aby byla spojena pomocí klapek 42 s kanálem 44 a komínem 46 na odvod spalin. Hořáky 48a, 48b, 48c, 48d, 48e, 48f, 48g, 48h, jakož i hořáky 50a, 50b, 50c, 5Od, 50e, 50f, 50g a 50h jsou uspořádány v každém otvoru 32, 34 v části hrdla 52, 54 každého ze spalovacích otvorů 32, 34 a slouží ke spalovaní paliva jako je zemní plyn, ropný koks nebo jiný typ paliva, jehož se používá ve sklářské tavící peci.
Jakmile jsou materiály na výrobu skla přivedeny přes nakládací kapsu 24 do zadního konce tavící vany 10, sklo je taveno hořáky 48a - h, 50a -ha teče směrem kupředu dokud se zcela neroztaví a odchází z tavící vany 10 do chladicí vany L4. Během provozu pece se regenerátory 28, 30 střídavě cyklují mezi cykly odvodu a spalování vzduchu. Každých 20 až 30 minut se podle druhu pece dráha plamene řad hořáků 48a - h, 50a - h obrátí. Tímto způsobem prochází výsledný plamen a produkty spalování každého z hořáků 48a - h, 50a - h přes povrch roztaveného skla a přenášejí teplo na sklo, které se nachází v čeřící vaně 10 a v čeřící vaně 12.
PŘÍVOD PRÁŠKOVÉHO ROPNÉHO KOKSU (F)
Odkazujeme nyní na obr. 5 a 6, kde systém přívodu a spalování práškového paliva (A) ve sklářské tavící peci zahrnuje v první realizaci tohoto vynálezu skladovací nádrže nebo zásobníky 56 a 58 sloužící ke skladování práškového ropného koksu nebo jiného paliva používaného ve sklářské tavící peci. Materiál se dopravuje do skladovacích zásobníků 56, 58 z vagónu nebo nákladního vlaku 60 prvním vstupním potrubím 62 zapojeným mezi nákladní vlak 60 a skladovacími zásobníky 56, 58. První hlavní potrubí 62 mající první odbočná potrubí 64, 66 zapojená ke každému skladovacímu zásobníku 56, 58 slouží k plnění skladovacích zásobníků 56, 58. Ventily 68, 70 jsou připojeny ke každému z prvních odbočných potrubí 64, 66 a slouží k regulaci podtlaku ve skladovacích zásobnících 56, 58. Každý ze skladovacích zásobníků 56, 58 se
WQ!32/0£658U,: plní působením podtlaku pomocí vakuového čerpadla 70 přes první výstupní potrubí 72. První výstupní potrubí 72 má druhá odbočná potrubí 74, 76, která jsou připojena ke každému ze skladovacích zásobníků 56, 58. Ventily 78, 80 jsou připojeny každým druhým odbočným potrubím 74, 76, aby se tak reguloval podtlak, který zajišťuje vakuové čerpadlo 70 při plnění každého za zásobníků 56, 58.
Dno každého ze skladovacích zásobníků 56, 58 má kuželovou část 82, 84 a systém spádového přívodu koksu 86, 88, aby se koks fluidizoval a aby se zajistil trvalý výtok práškového koksu do druhého výstupního potrubí 90, kterým je práškový materiál podáván do dávkovacího systému tuhého paliva SD-5, SD-6 a SD-7. Druhé výstupní potrubí 90 má třetí odbočná potrubí 92, 94, která jsou připojena ke dnu každé z kuželových částí 82, 84 každého zásobníku nebo nádrže 56, 58. Ventily 96, 98 jsou připojeny ke každému třetímu dbočnému potrubí 92, 94, čímž se reguluje tok práškového ropného koksu do druhého výstupního potrubí 90.
DÁVKOVAČI SYSTÉM (D) NA PRÁŠKOVÝ ROPNÝ KOKS
Odkazujeme nyní na dávkovači systém podle tohoto vynálezu, kde práškový ropný koks je přijímán v každém dávkovacím systému tuhého paliva SD-5, SD-6 a SD-7 druhým výstupním potrubím 90. Čtvrtá odbočná potrubí 100, 102 a 104 jsou napojena na druhé výstupní potrubí 90, aby dopravovala práškový ropný koks do prvních skladovacích zásobníků nebo nádrží 56 a 58 pro systém na přívod tuhého paliva SD-5, SD-6 a SD-7. Každý systém na přívod tuhého paliva SD-5, SD-6 a SD-7 obsahuje druhou řadu zásobníků nebo nádrží 106, 108 a 110. Druhá řada zásobníků 106, 108 a 110 zahrnuje kuželovou část 112, 114 a 116; spádový systém na přívod koksu 118, 120, 122; provzdušňovací systém 124, 126, 128; přívodní zařízení 130, 132, 134; filtr 136, 138, 140 pro vývod nepřerušovaného proudu práškového ropného koksu ke
WO
02/ÍK658Q.··..· ·· β··· každému z hořáků 48f, 48g a 48g a k hořákům 50f, 50g a 50h, tak jak bude popisováno níže.
Vzduchový kompresor 142 a zásobník vzduchu 144 se zapojují pomocí druhého hlavního potrubí 146. První vstupní odbočné potrubí 148, 150, 152 je spojeno s druhým hlavním potrubím 146 pro přivádění čištěného vzduchu - přes filtry 136, 138 a 140 - na dopravu ropného koksu do každého zásobníku nebo nádrže druhé řady 106, 108, 110. Druhé hlavní potrubí 146 má rovněž první vratná odbočná potrubí 154, 156, 158, která jsou napojena na provzdušňovací systém 124, 126, 128, aby se zajistil přiměřený proud koksu do třetích výstupních potrubí 160, 162 a 164, tak jak bude popisováno dále v textu. Navíc se připojí druhé vstupní potrubí 166 na druhé hlavní potrubí 146 (za zásobníkem vzduchu 44), které zahrnuje druhá vstupní odbočná potrubí 168, 170, která jsou zapojena do horní částí každého zásobníku nebo nádrže 56, 58 a slouží ke vstřikování vzduchu do každého zásobníku nebo nádrže 56, 58.
Systémy na přívod tuhého paliva SD-5, SD-6 a SD-7 zahrnují čtvrtá výstupní potrubí 172, 174 a 176, která jsou připojena na dolní část každého plnicího zařízení 130, 132, 134. Troj čestný regulační ventil 178, 180, 182 je prvním výstupem je napojen na čtvrtá výstupní potrubí 172, 174 a 176; druhý výstup je zapojen na první vratná potrubí 179, 181, 183 sloužící k vracení práškového ropného koksu do každé druhé řady zásobníků nebo nádrží 106, 108, 110, zatímco třetí výstup je připojen na třetí výstupné potrubí 160, 162, 164 sloužící k dodávání směsi palivo-vzduch do čtyřcestného potrubí 184, 186 a 188 souvisejícího se spalovacím systémem (E), který nyní popíšeme.
SPALOVACÍ SYSTÉM (E)
Odkazuje nyní na spalovací systém (E). Ten je spojen s každým ze systémů na přívod pevného paliva SD-5, SD-6 a SD-7 přes první výstup čtyřcestného potrubí 184, 186 a 188, které jsou spojeny s každým ze třetích
Q2ZCK658Q.··.,· výstupních potrubí 160, 162, 164 každého ze systémů na přívod paliva SD-5, SD-6 a SD-7. Druhý výstup je zase napojen na čtvrtá výstupní potrubí 190, 192, 194 a slouží k podávání směsi vzduch-palivo do hořáků 48h, 48g a 48f. Třetí výstup čtyřcestného potrubí 184, 186 a 188 je napojen na páté výstupní potrubí 196, 198, 200 a slouží k podávání směsi vzduch-palivo do hořáků 50h, 50g a 50f; a čtvrtý vývod čtyřcestného potrubí 184, 186, 188 je napojen na druhé vratné potrubí 202, 204, 206 a slouží pro vracení nadbytečného práškového ropného koksu do každého ze druhé řady skladovacích zásobníků nebo nádrží 106, 108, 110. Čtyřcestné potrubí 184, 186, 188 má kulové ventily 208 A až C, 210 A až C, 212 A až C mezi připojovací částí čtyřcestného potrubí 184, 186 a 188 a čtvrtým výstupním potrubím 190, 192 a 194; páté výstupní potrubí 196, 198 a 200; a druhé vratné potrubí 202, 204, 206.
Takže jsou při použití tohoto způsobu během provozu pece hořáky 48a až h nebo 50a až h střídavě cyklovány mezi cykly spalování a nespalování. Každých 20 nebo 30 minut podle specifiky dané pece se dráha plamene řady hořáků 48a až h nebo 50a až h obrátí. Směs vzduchu a paliva přiváděná třetím výstupním potrubím 160, 162, 164 je regulována čtyřcestným potrubím 184, 186 a 188 a kulovými ventily 208 A-C, 210 A-C a 212 A-C, aby se střídalo vstřikování směsi vzduchu a paliva mezi hořáky 48a-h a 50a-h. Při střídání provozního cyklu mezi hořáky 48a-h a 50a-h se vrací určité množství směsi vzduchu a paliva do druhé řady zásobníků nebo nádrží 106, 108, 110 druhým vratným potrubím 202, 204, 206.
Přiváděný vzduch, jenž je přiváděn třetím vratným potrubím 160, 162, 164 se používá k dopravě ropného koksu a k vyvolání vysokých rychlostí vstřikování ropného koksu do trysky každého z hořáků 48a až h a 50a až h. Přiváděný vzduch je podáván pneumatickým dmychadlem přiváděného vzduchu 214 třetím hlavním potrubím 216.
• · · • · . WO
02/CÍ7.658Q.
Čtvrtá výstupní potrubí 218, 220 a 222 jsou spojena s třetím hlavním potrubím 216 a s třetími výstupními potrubími 160, 162, 164, aby se udržoval vysoký poměr směsi palivo-vzduch dodávané do hořáků 48a až h a 50a až h.
K provedení spalovacího cyklu hořáků 48a až h nebo 50a až h je každý z hořáků individuálně napájen směsí vzduch-palivo. Tato směs bude přiváděna vnitřním potrubím každého hořáku 48a až h a 50a až h a dostane se do rozváděči komory, odkud bude rozvedena do jednotlivých vstřikovacích trysek každého z hořáků 48a až h nebo 50a až h.
Aby se v každém hořáku 48a až h a 50a až h zvýšil turbulentní proud a míšení práškového paliva s předehřátým spalovacím vzduchem, z dmychadla primárního vzduchu 224, které je plněno pod tlakem přes vstřikovací trysky každého hořáku 48a až h a 50a až h, se vstřikuje primární vzduch. Takže při provozu hořáků 48a-h a 50a-h bude docházet ke vstřiku koksu pneumatickou cestou s vysokým poměrem vzduch-tuhá látka a s poměrem primárního vzduchu rovnajícímu se přibližně 4 % stechiometrického vzduchu.
Šesté výstupní potrubí 226 a sedmé výstupní potrubí 228 jsou spojena s pátými výstupními potrubími 230, 232, 234 a sedmé výstupní potrubí 228 je spojeno se šestými odbočnými potrubími 236, 238, 240. Výstupní konec každého pátého a šestého odbočného potrubí 230, 232, 234, 236, 238, 240 je zapojen přímo na každý hořák 48f-h nebo 50f-h. Proud primárního vzduchu v každém pátém a šestém odbočném potrubí 230, 232, 234, 236, 238, 240 je regulován individuálně pomocí prvního uzavíracího ventilu 242, prvním kulovým ventilem 244 a druhým uzavíracím ventilem 246.
Navíc zahrnuje šesté výstupní potrubí sedmá výstupní potrubí 248, 250 a 252, která jsou spojena a pátými výstupními potrubími 196,198, 200. A sedmé výstupní potrubí 228 zahrnuje šestá vstupní potrubí 254, 256, 258, která jsou spojena se čtvrtými výstupními potrubími 190, 192, 194. Každé šesté a sedmé .* WC502A076580»* ·· ···· výstupní potrubí 248, 250, 252, 254, 256, 258 má přitom jeden zpětný ventil 260 a jeden kulový ventil 262.
Pomocí výše uvedeného uspořádání bude dmychadlo primárního vzduchu 224 dodávat vzduch do hořáků 48f-h (levé hořáky) nebo hořáků 50f-h šestým výstupním potrubím 226 a sedmým výstupním potrubím 228 a každým pátým a šestým odbočným potrubím 230, 232, 234, 236, 238, 240. Dmychadlo 224 bude dodávat maximální proud vzduchu během provozu každého z hořáků 48f-h nebo hořáků 50f-h, zatímco minimální proud vzduchu je zajištěn pro hořáky 48f-h nebo hořáky 50f-h, jenž nejsou v provozu, pomocí každého šestého nebo sedmého výstupního potrubí 248, 250, 252, 254, 256, 258, aby se tak zajistily co nejlepší podmínky pro jejich chlazení.
I když byl tento vynález popisován na základě třech hořáků 48f, 48g, 48h a 50f, 50g, 50h, je třeba rozumět, že systém popisovaný v tomto vynálezu se aplikuje na všechny hořáky 48a-h a 50a-h.
V další realizaci tohoto vynálezu se může sklo tavit dvěma nebo třemi druhy paliva;např na obr. 3 může být do hořáků 48a-48d a 50a-50d přiváděno práškové palivo jako je ropný koks; a do hořáků 48e-48h a 50e-50h může být přiváděn plyn nebo topný olej. Ve třetí realizaci tohoto vynálezu je možno do hořáků 48a-48d a 50a-50d přivádět práškové palivo jako je ropný koks; do hořáků 48e-48f a 50e-50f ie možno přivádět plyn; a do hořáků 48g-48h a 50g50h je možno přivádět topný olej. Uvedené kombinace berou do úvahy, že k tomuto datu již existují sklářské tavící pece, ve kterých se používá plyn nebo topný olej jako hlavní palivo k tavení skla a že chování uvedeného plynu nebo topného oleje jsou v tomto technickém oboru dobře známy.
HOŘÁK NA PRÁŠKOVÉ PALIVO
Aby bylo možno dobře spalovat práškový ropný koks, byl vyvinut speciální hořák pro použití se systémem přívodu a spalování práškového paliva • ♦ ·
WGC02£ÍZ658Q.
ve sklářské taviči peci. Na obrázcích 7 až 12 je uveden detailní pohled na hořák (48f) pro přívod a spalování práškového paliva podle tohoto vynálezu. Hořák na práškové palivo (48f) má hlavní tělo 264 skládající se z vnějšího potrubí 266, mezilehlého potrubí 268 a vnitřního potrubí 270 (obr. 10), která jsou rozmístěna soustředně vůči sobě. Vnější potrubí 266 je na horním konci uzavřeno 272 (obr. 9). První komora 276 je utvořena v prostoru vymezeném vnějším potrubím 266 a mezilehlým potrubím 268. Vnější potrubí 266 má vstupní potrubí 278 a výstupní potrubí 280 (obr. 8), kterými se přivádí chladicí voda do první komory 276 ke chlazení hořáku (48f). Mezilehlé potrubí 268 a vnitřní potrubí 270 je prodlouženo až za horní konec 272 vnějšího potrubí 266.
V horní části hořáku 48f je připojeno vstupní potrubí vzduchu 282 v šikmé poloze kolem středního potrubí 268, aby se spojilo se šestým odbočným potrubím 236 (viz obr. 7) a přivádělo proud primárního vzduchu nebo zemního plynu do druhé komory 284, která je vytvořena v prostoru vymezeném vnitřním potrubím 270 a mezilehlým potrubím 268. Druhá komora 284 slouží k vedení primárního vzduchu nebo zemního plynu od vstupního potrubí vzduchu 236 (obr. 7) a přivádí jej k dolnímu konci hořáku 48f. Proud primárního vzduchu ve druhé komoře 284 je regulován zařízením prvního uzavíracího ventilu 242, prvního kulového ventilu 244 a druhého uzavíracího ventilu 246.
Stejným způsobem se zavádí směs sekundárního vzduchu a práškového ropného koksu do horního konce 286 vnitřního potrubí 270 a dopravuje se do dolního konce hořáku 48f. Horní konec 286 vnitřního potrubí 270 je zase spojen se čtvrtým výstupním potrubí 194 pro přívod směsi sekundárního vzduchu a práškového paliva do uvedeného hořáku 48f. Takže jakmile se primární vzduch a směs sekundárního vzduchu a práškového ropného koksu dostanou do dolního konce hořáku (48f), primární vzduch nebo zemní plyn a směs palivasekundámího vzduchu se smíchají a iniciují spalovací proces, který bude popsán níže.
\N&Q2iai658Q,
Odkazujeme nyní na obrázky 10 až 12, které uvádějí detailní pohled na realizaci hořáku (48f) pro přívod a spalování práškového paliva podle tohoto vynálezu.
V podstatě má hořák 48f (obr. 10) hlavní tělo 264 skládající se z vnějšího potrubí 266, mezilehlého potrubí 268 a vnitřního potrubí 270, která jsou rozmístěna vůči sobě soustředně. První komora 276 je utvořena v prostoru vymezeném vnějším potrubím 266 a mezilehlým potrubím 268. Vnější potrubí 266 má vstupní potrubí 278 a výstupní potrubí 280 (obr. 8), kterými se přivádí chladicí voda do první komory 276 k chlazení hořáku 48f.
Druhá komora 284, která je vytvořena v prostoru vymezeném vnitřním potrubím 270 a mezilehlým potrubím 268 slouží k vedení proudu primárního vzduchu nebo plynu. Druhá komora 284 slouží k vedení primárního vzduchu nebo zemního plynu od vstupního potrubí vzduchu 236 (obr. 7) a přivádí jej k dolnímu konci hořáku 48f. Stejným způsobem je přiváděna směs sekundárního vzduchu a ropného koksu do horního konce 286 vnitřního potrubí 270 a je dopravována do dolního konce hořáku 48f.
Odkazujeme nyní zvláště na obrázky 10 až 12. Dolní konec 274 hořáku 48f má rozvaděč proudu 286, který přijímá a současně rozvádí primární vzduch nebo plyn a sekundární vzduch-práškové palivo. Rozvaděč proudu 286 (obr. 11) je zapojen v dolní části dolního konce 274 hořáku 48f a má hlavní tělo 288 vymezující primární rozváděči komoru 290 sloužící k přijímání směsi sekundárního vzduchu-práškového paliva; druhou rozváděči komoru 292 pro přijímání proudu primárního vzduchu nebo plynu; a třetí komoru 294 obklopující část první rozváděči komory 290 a část druhé komory 292, přes kterou se přivádí chladicí voda do třetí komory 294 k chlazení hořáku 48f. První komora 290 je vymezena uvnitř polokulovité stěny 296. Tato polokulovitá stěna 296 je tvořena horní částí, první dolní prstencovou manžetou 298, která se spojuje s dolním koncem vnitřního potrubí 270 a stření prstencovou manžetou
W€É ©2/076580.
300, která se spojuje s dolním koncem vnějšího potrubí 268 a vytváří sekundární komoru 342, kterou se nechá protékat primární vzduch nebo plyn.
Rozvaděč proudu 286 má rovněž výstupní stranu 302 umístěnou pod úhlem 90° vůči polokulovité stěně 296 hlavního těla 288, aby se vychýlil proud primárního vzduchu nebo plynu a směsi sekundárního vzduchu-práškového paliva ze svislého proudu do podélného proudu. Výstupní konec 302 zahrnuje kanály 304 (obr. 10 a 12), které jsou vytvořeny podélně v hlavním těle 286 a spojují první rozváděči komoru 290 s vnějším obvodem uvedeného těla 286. Kanál 304 je vytvořen první vnitřní kruhovitou částí 306, kterou protéká směs sekundárního vzduchu-práškového paliva. První kruhovitá část 306 je vytvořena vnitřně do tvaru komolého kužele, s menším průměrem na čelní straně každého kanálu. A druhá mezilehlá kruhovitá část 308 obklopuje první vnitřní kruhovitou část 306 a protéká jí primární vzduch nebo plyn. První vnitřní kruhovitá část 306 a druhá mezilehlá kruhovitá část 308 vymezují vstupní otvor pro trysku 310 na současné míšení primárního vzduchu nebo plynu jakož i směsi sekundárního vzduchu-práškového ropného koksu uvnitř komor sklářské taviči pece. A konečně obvod hlavního těla 288 a druhá mezilehlá kruhovitá část 308 vymezují třetí komoru 294 pro průtok chladicí vody sloužící ke chlazení hořáku 48f.
Odkazujeme nyní na trysku 310. Skládá se z hlavy 312 válcového tvaru a válcového dílu 364, jenž je umístěn v zadní části hlavy 362. Válcový díl 314 má střední otvor 316 a alespoň určitý počet otvorů 318, které procházejí napříč obvodem válcového dílu 314. Válcový díl 314 se vkládá do otvoru vymezeného první vnitřní kruhovitou částí 306 a druhou mezilehlou kruhovitou částí 308 a vytváří tak uzavřenou část ve druhé komoře 292. Jakmile se do uvedeného vstupního otvoru vloží kruhovité těleso 314, větší počet otvorů 318 se bude krýt s druhou komorou 292 a umožní průchod výstupního proudu primárního vzduchu nebo plynu z rozvaděče proudu 286. Mezi první vnitřní kruhovitou částí 306 a vnitřní částí kruhovitého tělese 314 je vymezeno první kruhovité • · ··« · ·*··· · * ·€ · • ί. .‘ wd €2/(576*580·1 ; vybrání 320 , které slouží k vychýlení proudu primárního vzduchu nebo plynu směrem k přední části rozvaděče proudu 286.
Ve třetí realizaci tohoto hořáku (obr. 11) je uveden rozvaděč proudu 286 se dvěma výstupními stranami 322, 324 umístěnými pod úhlem 90° vůči hlavnímu tělu 288. Trysky 326, 328 jsou zavedeny každou z uvedených dvou výstupních stran 322, 324. Co se týká polohy výstupních stran 322, 324, obě jsou oddělené úhlem přibližně 10 až 20°, který spolu svírají, vůči podélné ose 330.
Nyní, v souladu s hořákem 48f, který je uveden na obrázcích 8 a 10, vstupuje primární vzduch vstupním potrubím vzduchu 282 a přivádí proud primárního vzduchu nebo plynu do druhé komory 284, která je vytvořena v prostoru vymezeném vnitřním potrubím 270 a mezilehlým potrubím 268. Poté pokračuje proud primárního vzduchu nebo plynu do druhé rozváděči komory 342 a je vytlačen větším počtem otvorů 318 z trysek 310 nebo 326 a 328.
Současně se přivádí směs sekundárního vzduchu a práškového ropného koksu horní stranou 286 vnitřním potrubím 270 a vede se až do první rozváděči komory 290 a z této Části tato směs proudí směrem ke kanálu 304 rozvaděče proudu 286. Směs se přivádí průchodem 304 v axiálním směru a zavádí se do komor sklářské tavící pece. Primární vzduch nebo plyn a směs sekundárního vzduchu a práškového ropného koksu se současně spalují na výstupu z trysky 310 nebo trysek 326 a 328. První komorou 276 a třetí komorou 294 se nepřetržitě přivádí chladicí voda pro chlazení hořáku.
V souladu s výše uvedeným popíšeme nyní způsob přivádění a spalování práškového paliva ve sklářské tavící peci typu, jenž zahrnuje oblast tavení skla obloženou žáruvzdorným materiálem a větší počet hořáků spojených s uzavřenými regenerátory ve sklářské tavící peci, které fungují jako výměníky tepla, přičemž k tomuto způsobu patří:
W€řO2A376580*’*·« přivádět práškové palivo obsahující vázaný uhlík a znečišťující materiály jako je síra, dusík, vanad, železo a nikl nebo jejich směs, do každého z uvedených hořáků spojených s uzavřenými regenerátory této sklářské tavící pece, přičemž je toto práškové palivo podáváno přímo do této pece v poměru vzduch-palivo s přibližně 16 % nadbytečného vzduchu v poměru ke stechiometrickému vzduchu;
spalovat uvedené práškové palivo každým z uvedených hořáků v oblasti tavení skla této sklářské tavící pece a poskytovat každým hořákem plamen, aby se tak realizoval v uvedené tavící oblasti proces spalování a tavilo se sklo;
řídit emise uhlíku a znečišťujících materiálů, které vznikají při spalování uvedeného práškového paliva pomocí zařízení pro omezení škodlivin, přičemž tato zařízení pro omezení škodlivin jsou umístěna na výstupu odpadních plynů z této sklářské tavící pece, aby se spaliny vyčistily a snížily se tak emise nečistot pocházejících z práškového paliva jako je SOX, NOX a pevné částice, přičemž se toto snižování emisí kontroluje v průběhu spalování a po ukončení spalování práškového paliva ve sklářské taviči peci; a působit proti abrazívnímu a erozivnímu působení práškového paliva ve sklářské tavící peci pomocí žáruvzdorných materiálů, přičemž je uvedená sklářské tavící pec z uvedených žáruvzdorných materiálů postavena, aby tak omezovaly tyto abrazívní a erozivní účinky vyvolané spalováním práškového paliva v uvedené peci.
Tento způsob rovněž zahrnuje následující kroky:
přivádět práškové palivo do řady rozváděčích zařízení;
fluidizovat práškové palivo řadou rozváděčích zařízení;
vypouštět práškové fluidní palivo z řady rozváděčích zařízení alespoň do jednoho hlavního potrubí;
mísit práškové fluidní palivo s prvním proudem primárního vzduchu, aby se do hlavního potrubí vypouštěl konstantní proud práškového paliva;
• · • · · · *
J · · *
W<3«02/6765Šo rozvádět směs práškového fluidního paliva a primárního vzduchu alespoň do dvou rozváděčích potrubích, aby se dodávala směs primárního vzduchupaliva každým z uvedených dvou potrubí, a to ve střídavém pracovním cyklu;
dodávat směs spalovacího vzduchu z každého z uvedených dvou potrubí do první řadu hořáků a do druhé řady hořáků tavící pece,aby pracovaly uvedené první a druhé hořáky ve střídavém provozním cyklu spalování a nespalování; a dodávat současně druhý proud vzduchu do každého z uvedených prvních a druhých hořáků, aby se každým z uvedených hořáků udržoval lepší cyklus spalování.
Krok, ve kterém se dodává každým z prvých a druhých hořáků druhý proud vzduchu, zahrnuje krok, ve kterém je současně dodáván každým z hořáků vnitřní proud fluidního práškového paliva a primárního vzduchu a vnější proud druhého proudu vzduchu.
OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Konečně poté, co ve sklářské tavící peci proběhlo spalování práškového paliva, na konci tunelu 44, který je spojen s komínem 46 na odvod odpadních plynů do ovzduší, se umístí zařízení ke snížení a kontrole znečišťování vzduchu a emisí síry, dusíku, vanadu, železa a sloučenin niklu. Systém regulování nečišťování je podle tohoto vynálezu upraven pro výstup odpadních plynů ze sklářské tavící pece.
Prokázalo se, že elektrostatické odlučovače prachu značně snižují množství pevných částic vycházejících ze sklářské tavící pece. Pro tento typ odlučovačů prachu nepředstavují jemné částice ze sklářské tavící pece žádné problémy.
Je-li třeba odlučovat SO2, je nutno přidat čističku plynu částečně mokrou nebo suchou, která představuje dobrý doplněk odlučovače prachu nebo filtrační systém tkaninového typu. Ve skutečnosti je v případě vysokého obsahu kyselých
W€$«02/é)765&0’ ·· ··«· plynů nutno použít čističku plynu, aby se tak snížil obsah korozívních plynů. V případě, že se použije nějakého nového paliva, bude třeba použít čističky, aby se snížil obsah SO2. To prospívá systému nejen co se týče prevence koroze, nýbrž se tak také snižuje teplota odpadních plynů a tím rovněž i objem plynu.
Suché čističky plynu (vstřikování suchého reaktivního prášku) a/nebo polomokré čističky se umístí do velké reakční komory nad elektrostatickými filtry. Ve vlhkém nebo suchém prostředí budou proplachovací materiály zahrnovat Na2CO3, Ca(OH)2, NaHCO3 nebo jiné další materiály. Výsledné reakční materiály představují základní přísady používané při výrobě skla a proto bývají do jisté míry recyklovatelné. Platí zde čistě praktická zásada, že na každé 1 % síry v palivu se vyvinou čtyři libry (1,8 kg) SO2 na tunu taveného skla. Tak bude vznikat při použití paliv s vysokým obsahem síry velké množství suchého odpadu, např. NaSO4. Množství odpadu se bude lišit podle míry zachycování a množství materiálu, který může být recyklován, avšak toto číslo může být signifikantní. Při provozu pecí na na výrobu plaveného skla může vysoký obsah síry dosahovat více než 5 tun odpadu na den. Úroveň čisticího výkonu se pohybuje od 50 % do 90 % při použití suchého NaHCO3 nebo polomokrého Na2CO3. Řízení teploty je důležité u všech variant čištění s cílovými reakčními teplotami v rozsahu od 250 °C do 400 °C na promývacím materiálu. Čističky mokrého typu (pračky) mají nekonečný počet tvarů, velikostí a aplikací. Dvě nejrozsáhlejší aplikace související s výrobou skla jsou ty, jež byly konstruovány najímání plynů (SO2) a ty, jež byly navrženy na zachycován pevných částic.
Z výše uvedeného vyplývá, že jsme popsali systém na přívod a spalování práškového paliva alespoň jedním hořákem ve sklářské tavící peci a odborníkům v tomto odvětví bude zřejmé, že by bylo možno přidat mnoho dalších charakteristik a provádět četná další zlepšení, která však budou zůstávat v rozsahu následujících patentových nároků.

Claims (37)

1. Způsob přívodu a spalování práškového paliva ve sklářské tavící peci zahrnující oblast tavení skla obloženou žáruvzdorným materiálem a větší počet hořáků spojených s uzavřenými regenerátory ve sklářské tavící peci, které fungují jako výměníky tepla, přičemž k tomuto způsobu patří:
přivádět práškové palivo typu, který obsahuje vázaný uhlík a znečišťující materiály jako je síra, dusík, vanad, železo a nikl nebo jejich směs, do každého z uvedených hořáků spojených s uzavřenými regenerátory této sklářské tavící pece;
spalovat uvedené práškové palivo každým z uvedených hořáků v oblasti tavení skla této sklářské tavící pece a poskytovat každým hořákem plamen, aby se tak realizoval v uvedené tavící oblasti proces spalování a tavilo se sklo;
řídit emise uhlíku a znečišťujících materiálů, které vznikají při spalování uvedeného práškového paliva pomocí zařízení pro omezení škodlivin, přičemž tato zařízení pro omezení škodlivin jsou umístěna na výstupu odpadních plynů z této sklářské tavící pece, aby se spaliny vyčistily a snížily se emise nečistot pocházejících z práškového paliva jako je SOX, NOX a pevné částice, přičemž se toto snižování emisí kontroluje v průběhu spalování a po ukončení spalování práškového paliva ve sklářské tavící peci; a působit proti abrazívnímu a erozivním účinkům práškového paliva ve sklářské tavící peci pomocí žáruvzdorných materiálů použitých v této sklářské tavící peci.
2. Způsob podle nároku 1, kde sklářská tavící pec je typu side-port s bočními hořáky.
3. Způsob podle nároku 1 kde hořáky jsou uspořádány ve větším počtu bočních otvorů, které jsou spojeny s oblastí tavení skla uvedené sklářské tavící pece.
4. Způsob podle nároku 1, kde práškovým palivem je ropný koks.
··· • · · »
WOO2/076580* **·*
5. Způsob podle nároku 1, kde krok přivádění paliva zahrnuje:
přivádění práškového paliva do rozváděčích zařízení; vypouštění práškového paliva z rozváděčích zařízení alespoň do jednoho hlavního potrubí;
směšování práškového paliva s prvním proudem vzduchuaby se vytvořila směs vzduchu-práškového paliva, přičemž se tato směs vzduchu-práškového paliva rozvádí do uvedeného hlavního potrubí;
dodávání směsi práškové palivo- vzduch z hlavního potrubí do každého hořáku tavící pece, aby uvedené pracovaly hořáky ve střídavém provozním cyklu spalování a nespalování; a současné dodávání druhého proudu vzduchu nebo zemního plynu spolu se směsí vzduch-práškové palivo každým z uvedených hořáků, aby ve sklářské tavící peci proběhl cyklus spalování.
6. Způsob podle nároku 5, kde krok vypouštění zahrnuje: vracení přebytku práškového paliva nacházejícího se v hlavním potrubí do rozváděcího zařízení.
7. Způsob podle nároku 5, kde krok dodávání směsi vzduchu-práškového paliva z hlavního potrubí zahrnuje krok: vracení přebytku směsi vzduchupráškového paliva nacházejícího se v hlavním potrubí do rozváděcího zařízení.
8. Způsob podle nároku 5, kde krok přivádění práškového paliva zahrnuje krok: fluidizace práškového paliva před tím, než je uvedené práškové palivo rozvedeno do hlavního potrubí.
9. Způsob podle nároku 5, kde krok míšení práškového paliva zahrnuje:
rozvedení směsi vzduchu-práškového paliva každým z hořáků ve střídavém provozním cyklu.
WO’02/076580
99 9999
10. Způsob podle nároku 1 kde žáruvzdorná zařízení jsou vybírána z materiálu obsahujícího alespoň 98 % oxidu hořečnatého, aby se snížilo množství oxidu vápenatého přítomného v tomto materiálu v regeneračních komorách.
11. Způsob podle nároku 1, kde žáruvzdorné materiály se vybírají z litého materiálu skládajícího se ze zirkonu-oxidu křemičitého-oxidu hlinitého, který se chová kysele, aby se tím zmenšilo poškozování žáruvzdorných materiálů spalováním práškového paliva v regeneračních komorách.
12. Způsob podle nároku 1, kde žáruvzdorné materiály jsou vybrané z materiálu obsahujícího v regeneračních komorách asi 80 % oxidu hořečnatého a 20 % (ortho)křemičitanu zirkoničitého.
13. Způsob podle nároku 1, kde krok regulace emisí uhlíků a nečistot obsahujících síru, dusík, vanad, železo a nikl se provádí pomocí elektrostatickéch odlučovačů prachu, čističek plynu částečně mokrých nebo suchých, suchých čističek plynu a polosuchých čističek plynu nebo jejich kombinací.
14. Způsob podle nároku 1, kde tento způsob rovněž zahrnuje následující krok:
přivádět zemní plyn do druhé řady hořáků, přičemž uvedená druhá řada hořáků je uspořádána v uvedené taviči oblasti uvedené tavící vany.
15. Způsob podle nároku 1, kde tento způsob rovněž zahrnuje následující krok:
přivádět topný olej do třetí řady hořáků, přičemž uvedená třetí řada hořáků je uspořádána v uvedené tavící oblasti uvedené tavící vany.
ló.Způsob přivádění a spalování práškového paliva ve sklářské tavící peci typu, který zahrnuje oblast tavení skla obloženou žáruvzdorným materiálem a větší počet hořáků spojených s dvojicích uzavřených uzavřenými regenerátorů umístěných vedle sebe, které fungují jako výměníky tepla, přičemž hořáky jsou uspořádány v každém z většího počtu prvních a druhých otvorů spojených s tavící oblastí uvedené sklářské tavící pece, přičemž tento způsob zahrnuje:
··· ·· φφφφ • Φ • ·· ♦ 9
9 9 9 9 9 : : .: :
W0*O2/O7658O' * přivádění práškového paliva obsahujícího vázaný uhlík a znečišťující materiály jako je síra, dusík, vanad, železo a nikl nebo jejich směs do sklářské tavící pece s bočními hořáky typu side-port pomocí hořáků spojených s uvedeným větším počtem prvních a druhých bočních otvorů v oblasti tavení skla uvedené sklářské tavící pece;
spalování uvedeného práškového paliva každým z uvedených hořáků plamen v uvedené tavící oblasti uvedené tavící vany, přičemž každý hořák poskytuje plamen, aby se realizovalo v uvedené tavící oblasti tavení kmene pro výrobu skla;
zařízení pro regulaci emisí uhlíku a znečišťujících materiálů, které vznikají při spalování uvedeného práškového paliva pomocí zařízení pro omezení škodlivin, přičemž tato zařízení pro ochranu životního prostředí jsou umístěna na výstupu odpadních plynů z této sklářské tavící pece, aby se spaliny vyčistily a snížily se emise nečistot pocházejících z práškového paliva jako je SOX, NOX a pevné částice, přičemž se toto snižování emisí kontroluje v průběhu spalování a po ukončení spalování práškového paliva ve sklářské tavící peci; a působení proti abrazívním a erozivním účinkům vznikajícím spalováním práškového paliva ve sklářské taviči peci tím, že se při uvedeném tavení skla použijí žáruvzdorné materiály.
17.Systém přivádění a spalování práškového paliva ve sklářské tavící peci typu, který zahrnuje tavící oblast skla obloženou žáruvzdorným materiálem a větší počet hořáků spojených s uzavřenými regenerátory ve sklářské tavící peci, které fungují jako výměníky tepla, přičemž k tomuto způsobu patří:
zařízení pro přívod práškového paliva, jež obsahuje uhlík a znečišťující materiály jako je síra, dusík, vanad, železo a nikl nebo jejich směs, do každého z uvedených hořáků, aby se uvedené práškové palivo spalovalo v oblasti tavení skla sklářské tavící pece a každý hořák zajistil plamen, aby se tak realizoval cyklus tavení skla;
• *· ·· · · • · · • ··· • · ··· ·« ·· ···· ν\Λ5·02/ϋ7658θ* ’··' zařízení pro regulaci emisí uhlíku a znečišťujících materiálů, které vznikají při spalování uvedeného práškového paliva, pomocí zařízení pro omezení škodlivin, přičemž jsou tato zařízení pro ochranu životního prostředí umístěna na výstupu odpadních plynů z této sklářské tavící pece, aby se spaliny vyčistily a snížily se tak emise nečistot pocházejících z práškového paliva jako je SOX, NOX a pevné částice, přičemž se toto snižování emisí kontroluje v průběhu spalování a po ukončení spalování práškového paliva ve sklářské tavící peci; a žáruvzdorné materiály působící proti abrazívním a erozivním účinkům vznikajícím spalováním práškového paliva v oblasti tavení skla sklářské tavící pece, přičemž je uvedená sklářská tavící pec zhotovena z uvedených žáruvzdorných materiálů, aby se tak působilo proti uvedeným abrazívním a erozivním účinkům, který vznikají spalováním uvedeného práškového paliva v uvedené peci.
18.Systém podle nároku 17, kde sklářská tavící pec je typu side-port s bočními hořáky.
19.Systém podle nároku 17, kde hořáky jsou uspořádány ve větším počtu bočních otvorů spojených s tavící oblastí uvedené sklářské tavící pece.
20.Systém podle nároku 17, kde žáruvzdorné materiály jsou vybrány z materiálu, který obsahuje alespoň 98 % oxidu hořečnatého, přičemž uvedený materiál snižuje množství oxidu vápenatého obsaženého v tomto materiálu v regeneračních komorách.
21.Systém podle nároku 17, kde žáruvzdorný materiál je litý a skládá se ze zirkonu-oxidu křemičitého-oxidu hlinitého a chová se kysele, aby se tak zmenšilo poškozování žáruvzdorných materiálů spalováním práškového paliva.
22.Systém podle nároku 17, kde zařízení pro přivádění práškového paliva zahrnuje:
zařízení pro přívod práškového paliva do rozváděčích zřízení;
• Φ »··· ν\Γσ02/ϋ76580 zařízení pro vývod práškového paliva z uvedených rozváděčích zařízení alespoň do jednoho hlavního potrubí;
zařízení pro míšení práškového paliva s prvním proudem vzduchu a k vypouštění stálého proudu směsi vzduch-práškové palivo do alespoň jednoho z uvedených hlavních potrubí;
zařízení pro přívod směsi vzduch-práškové palivo z každého hlavního potrubí alespoň do jednoho hořáku sklářské tavící pece, aby uvedené hořáky pracovaly ve střídavém provozním cyklu spalování a nespalování; a zařízení pro současné přivádění druhého proudu vzduchu nebo zemního plynu každým z uvedených hořáků, přičemž do uvedeného druhého proudu vzduchu se současně dodává do každého hořáku směs vzduchu-práškového paliva, aby každý hořák realizoval ve sklářské tavící peci cyklus spalování.
23.Systém podle nároku 22, kde systém pro přívod a spalování práškového paliva alespoň v jednom hořáku sklářské tavící pece dále zahrnuje: zařízení na fluidizaci práškového paliva v uvedených rozváděčích zařízeních.
24.Systém podle nároku 22, kde zařízení pro dodávání směsi vzduch-práškové palivo z každého hlavního potrubí zahrnuje:
zařízení pro rozvádění směsi vzduch-práškové palivo alespoň do dvou rozváděčích potrubích, aby se dodávala směs primárního vzduchu-paliva každým z hořáků do sklářské tavící pece, a to ve střídavém pracovním cyklu;
25.Systém podle nároku 22, kde zařízení pro vypouštění práškového paliva z rozváděčích zařízení zahrnuje: zařízení pro vracení nadbytečného práškového paliva do uvedených rozváděčích zařízení.
26.Systém podle nároku 22, kde zařízení pro dodávání směsi vzduch-práškové palivo do hlavního potrubí zahrnuje: zařízení pro vracení nadbytečné směsi vzduch-práškové palivo z uvedeného hlavního potrubí do uvedených rozváděčích zařízení.
WQ*02/U76580 φ φ φφφφ
ΦΦΦ φ
27.Systém podle nároku 17, kde zařízení pro kontrolu emisí zahrnují:
elektrostatické odlučovače prachu, čističky plynu částečně mokré nebo suché, suché čističky plynu a polosuché čističky plynu nebo jejich kombinaci.
28. Systém podle nároku 17, kde tento systém dále zahrnuje: druhou řadu hořáků, přičemž uvedená druhá řada hořáků je uspořádána v uvedeném větším počtu prvých a druhých otvorů v uvedené tavící oblasti uvedené tavící vany a slouží ke spalování zemního plynu v uvedené tavící vaně.
29.Systém podle nároku 17, kde tento systém dále zahrnuje: třetí řadu hořáků, přičemž uvedená třetí řada hořáků je uspořádána v uvedeném větším počtu prvých a druhých otvorů v uvedené tavící oblasti uvedené tavící vany a slouží ke spalování topného oleje v uvedené tavící vaně.
30. Systém přívodu a spalování práškového paliva ve sklářské tavící peci typu, která zahrnuje tavící oblast skla obloženou žáruvzdorným materiálem a větší počet hořáků spojených se dvěma uzavřenými regenerátory umístěnými vedle sebe a fungujícími jako výměníky tepla, přičemž jsou tyto hořáky uspořádány v každém z většího počtu prvých a druhých otvorů spojených s tavící oblasti uvedené sklářské tavící pece. Systém zahrnuje:
zařízení přivádějící práškové palivo obsahující uhlík a znečišťující materiály jako je síra, dusík, vanad, železo a nikl nebo jejich směs do sklářské tavící pece s bočními hořáky typu side-port, a to každým z hořáků spojených s uvedeným větším počtem prvých a druhých otvorů v oblasti tavení skla sklářské tavící vany, přičemž je do těchto hořáků přiváděno uvedené práškové palivo, jež je hořáky spalováno v uvedené tavící oblasti uvedené sklářské tavící vany, přičemž každý hořák zajišťuje plamen umožňující realizovat v tavící sklářské vaně proces spalování;
··· · • · ·* ····
Wtf 027076580 zařízení pro kontrolu emisí uhlíku a znečišťujících materiálů, které vznikají při spalování uvedeného práškového paliva, přičemž jsou tato zařízení pro ochranu životního prostředí umístěna na výstupu odpadních plynů z uvedené sklářské tavící pece, aby se spaliny vyčistily a snížily se emise nečistot pocházejících z práškového paliva jako je SOX, NOX a pevné částice, přičemž se toto snižování emisí kontroluje v průběhu spalování a po ukončení spalování práškového paliva ve sklářské tavící peci; a žáruvzdorné materiály působící proti abrazívním a erozivním účinkům vznikajícím spalováním práškového paliva v uvedené taviči oblasti sklářské taviči pece, přičemž je uvedená sklářské taviči pec z uvedených žáruvzdorných materiálů postavena, aby se tak omezily uvedené abrazívní a erozivní účinky vyvolané spalováním uvedeného práškového paliva.
31.Hořák pro přívod a spalování práškového paliva ve sklářské taviči zahrnující:
hlavní tělo obsahující vnější potrubí, mezilehlé potrubí a vnitřní potrubí, která jsou vůči sobě rozmístěna soustředně, přičemž uvedené vnější potrubí a uvedené mezilehlé potrubí vytvářejí první komoru a uvedené vnější potrubí obsahuje vstupní potrubí a výstupní potrubí pro přivádění a pro recirkulaci chladicí kapaliny uvnitř uvedené komory zajišťující chlazení hořáku; uvedené mezilehlé potrubí zahrnuje první vstup sloužící k přivádění prvního proudu vzduchu nebo plynu do druhé komory, přičemž uvedená druhá komora je vymezena mezi uvedeným vnitřním potrubím a uvedeným mezilehlým potrubím; uvedené vnitřní potrubí zahrnuje druhý vstup pro přívod směsi vzduchu - práškového paliva uvedeným vnitřním potrubím;
rozváděči zařízení připojené na dolní konec uvedeného hlavního těla, přičemž uvedené rozváděči zařízení zahrnuje: první přijímací komoru, jenž je připojena na dolní konec uvedeného druhé vstupu uvedeného vnitřního potrubí a přijímá směs vzduchu-práškového paliva; druhou přijímací komoru, přičemž je tato druhá přijímací komora vytvořena mezi dolním koncem
WCT 027076580 • · ·· · · uvedeného vnitřního potrubí a uvedeným mezilehlým potrubím; a třetí komoru obklopující vnější část rozváděcího zařízení sloužící k přijímání a recirkulaci chladicí kapaliny, která je přiváděna do uvedené první komory k chlazení uvedeného rozváděcího zařízení a alespoň jeden výstupní otvor vytvořený z první přijímací komory do výstupního konce uvedeného rozváděcího zařízení, přičemž je tento otvor připraven pro vedení směsi vzduchu-práškového paliva směrem ven z výstupního konce rozváděcího zařízení; a alespoň jednu výstupní trysku připojenou každým z uvedených výstupních otvorů uvedeného rozváděcího zařízení, přičemž tato výstupní tryska má střední otvor sloužící k vedení směsi vzduch-práškové palivo a další počet otvorů souhlasných s druhou přijímací komorou, které zajišťují vířivý pohyb prvního proudu vzduchu nebo plynu, přičemž je uvedená směs vzduch-práškové palivo současně smíchávána, aby mohla být spálena ve spalovací oblasti sklářské taviči pece.
32. Hořák podle nároku 31, kde výstupní kanálek má první vnitřní kruhovitou část a druhou mezilehlou kruhovitou část, přičemž uvedená vnitřní kruhovitá část a uvedená druhá mezilehlá kruhovitá část vymezuje přístup pro vložení výstupní trysky.
33. Hořák podle nároku 31, kde první vnitřní kruhovitá část zahrnuje první kruhovité zahloubení, aby se tak vychýlil proud primárního vzduchu nebo plynu směrem k přední části rozváděcího zařízení.
34. Hořák podle nároku 31, kde chladicí kapalinou je voda.
35. Hořák podle nároku 31, kde výstupní tryska obsahuje: hlavu, válcový díl připojený k zadní části této hlavy, přičemž uvedený díl má v sobě střední otvor ve tvaru komolého kužele s menším otvorem umístěným na čelní straně hlavy; alespoň jeden z většího počtu otvorů je vytvořen na obvodu uvedeného válcového dílu, přičemž jsou tyto otvory vytvořeny napříč kolem ·· ···· • ·· ··
WCF 027076530 obvodu válcového dílu, aby se tak zajistilo spojení mezi druhou přijímací komorou a středním otvorem uvedené výpustné trysky.
36. Hořák podle nároku 35, kde ve válcovém dílu je vytvořen větší počet otvorů v kolmém směru k tomuto válcovému dílu.
37. Hořák podle nároku 35, kde větší počet otvorů ve válcovém dílu je vytvořen tangenciálně pod úhlem 0 až 15 stupňů, aby vznikl vířivý pohyb prvého proudu vzduchu nebo plynu kolem směsi práškového paliva-vzduchu.
38. Hořák podle nároku 31, kde rozvodná zařízení jsou mezi sebou oddělena pod úhlem asi 10° až 20°.
CZ20032883A 2001-03-23 2002-03-25 Způsob a systém přívodu a spalování práškového paliva ve sklářské tavicí peci a hořák pro tavicí pec CZ20032883A3 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
US09/816,254 US20020134287A1 (en) 2001-03-23 2001-03-23 Method and system for feeding and burning a pulverized fuel in a glass melting furnace, and burner for use in the same

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ20032883A3 true CZ20032883A3 (cs) 2004-03-17

Family

ID=25220095

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20032883A CZ20032883A3 (cs) 2001-03-23 2002-03-25 Způsob a systém přívodu a spalování práškového paliva ve sklářské tavicí peci a hořák pro tavicí pec

Country Status (26)

Country Link
US (2) US20020134287A1 (cs)
EP (1) EP1384947B1 (cs)
JP (2) JP2004530617A (cs)
KR (2) KR100910353B1 (cs)
CN (1) CN1265118C (cs)
AT (1) ATE337523T1 (cs)
AU (1) AU2002253705B8 (cs)
BR (1) BR0208356A (cs)
CA (2) CA2447635C (cs)
CO (1) CO5370691A1 (cs)
CR (1) CR7086A (cs)
CZ (1) CZ20032883A3 (cs)
DE (1) DE60214156T2 (cs)
DK (1) DK1384947T3 (cs)
ES (1) ES2271245T3 (cs)
GT (1) GT200200059A (cs)
HU (1) HU229167B1 (cs)
MX (1) MXNL03000031A (cs)
MY (1) MY135219A (cs)
NO (1) NO20034211L (cs)
NZ (1) NZ529096A (cs)
PL (1) PL211875B1 (cs)
PT (1) PT1384947E (cs)
RU (1) RU2301201C2 (cs)
WO (1) WO2002076580A2 (cs)
ZA (1) ZA200308222B (cs)

Cited By (1)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CZ304703B6 (cs) * 2012-09-05 2014-09-03 Vysoká škola chemicko - technologická v Praze Sklářská tavicí pec pro kontinuální tavení skel řízenou konvekcí skloviny

Families Citing this family (40)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US7143610B2 (en) * 2001-03-23 2006-12-05 Vitro Global, S.A. Method and system for feeding and burning a pulverized fuel in a glass melting furnace, and burner for use in the same
US6748883B2 (en) * 2002-10-01 2004-06-15 Vitro Global, S.A. Control system for controlling the feeding and burning of a pulverized fuel in a glass melting furnace
US20040222159A1 (en) * 2003-05-05 2004-11-11 John Peters System and process for removing contaminants from storm water
US7409838B2 (en) * 2005-01-12 2008-08-12 Praxair Technology, Inc. Reducing corrosion and particulate emission in glassmelting furnaces
US8168064B2 (en) * 2005-03-09 2012-05-01 Fabco Industries, Inc. Step flange catch basin adaptor and method of using
CA2505449C (en) 2005-04-27 2007-03-13 Steve Kresnyak Flue gas injection for heavy oil recovery
FR2890155B1 (fr) * 2005-08-25 2007-11-23 Air Liquide Prechauffage de combustible et du comburant d'oxybruleurs a partir d'installation de prechauffage d'air de combustion
CN100410582C (zh) * 2006-05-16 2008-08-13 阜新恒瑞科技有限公司 合成石油浆在浮法玻璃熔窑中的燃烧方法
FR2909994B1 (fr) * 2006-12-15 2009-11-06 Gaz De France Sa Four de fusion de verre
FR2910594B1 (fr) * 2006-12-20 2012-08-31 Air Liquide Procede de fusion utilisant la combustion de combustibles liquide et gazeux
US7621154B2 (en) 2007-05-02 2009-11-24 Air Products And Chemicals, Inc. Solid fuel combustion for industrial melting with a slagging combustor
US7837869B2 (en) * 2007-07-12 2010-11-23 Fabco Industries, Inc. System for filtering stormwater
US7926301B2 (en) * 2007-08-16 2011-04-19 Corning Incorporated Method and apparatus for controlling the level of a molten material in a glass manufacturing system
WO2009030970A1 (en) * 2007-09-03 2009-03-12 Vitro Global, S.A. Method for melting glass
CA2698879A1 (en) * 2007-09-03 2009-03-12 Vitro Global, S.A. Method for melting glass
WO2009030971A1 (en) * 2007-09-03 2009-03-12 Vitro Global, S.A. Method for melting glass
WO2009034408A1 (en) * 2007-09-12 2009-03-19 Vitro Global, S.A. Method for melting glass in a recuperative glass melting furnace
WO2009044224A1 (en) * 2007-10-04 2009-04-09 Vitro Global, S.A. Method and apparatus for feeding a pulverized material
EA018553B1 (ru) 2008-03-25 2013-08-30 Агк Гласс Юроп Способ ведения плавки в стеклоплавильной печи
WO2009118333A1 (fr) * 2008-03-25 2009-10-01 Agc Flat Glass Europe Sa Four de fusion du verre
JP5265975B2 (ja) * 2008-06-30 2013-08-14 株式会社オハラ ガラス成形体の製造方法及び製造装置
JP5694935B2 (ja) * 2008-09-01 2015-04-01 サン−ゴバン グラス フランス ガラスを得るための方法及び得られたガラス
CN101684031B (zh) * 2008-09-22 2011-07-20 卢爱民 玻璃池炉用节能耐用型燃发生炉煤气小炉
FR2948929A1 (fr) * 2009-08-07 2011-02-11 Fives Stein Four de fusion de matieres premieres vitrifiables avec zone de prechauffage optimisee
US20110146543A1 (en) * 2009-12-23 2011-06-23 L'air Liquide Societe Anonyme Pour L'etude Et L'exploitation Des Procedes Georges Claude Particulate Fuel Combustion Method and Furnace
CN101880562A (zh) * 2010-06-30 2010-11-10 祁小平 一种熔制玻璃用固体焦燃料
CN102060430A (zh) * 2010-12-02 2011-05-18 上海福莱特玻璃有限公司 一种太阳能超白压花玻璃熔窑的燃烧方法和燃料配送系统
CN102644933A (zh) * 2011-02-21 2012-08-22 中国铝业股份有限公司 炭素焙烧炉、回转窑粉状炭质原料燃烧工艺
RU2509061C2 (ru) * 2012-05-10 2014-03-10 Открытое акционерное общество "Салаватстекло" Способ управления тепловым и технологическим процессом стекловарения в ванных печах для производства листового стекла флоат-методом
CN103663928A (zh) * 2013-12-06 2014-03-26 无锡顺鼎阿泰克科技有限公司 石油焦粉燃烧方法
CN103727557B (zh) * 2013-12-13 2017-05-03 无锡顺鼎阿泰克科技有限公司 石油焦粉燃烧控制系统
CN104496151B (zh) * 2015-01-13 2017-10-31 北京巨璟气体科技有限公司 一种带二氧化碳回收的全制氧燃烧石油焦工业玻璃窑炉系统
JP6655947B2 (ja) * 2015-11-02 2020-03-04 三菱日立パワーシステムズ株式会社 バーナユニットの改造方法、バーナユニット及びボイラ
CN107162389B (zh) * 2017-05-24 2020-07-31 中国建材国际工程集团有限公司 玻璃锡槽及其加热用燃烧器
JP6615252B2 (ja) * 2018-03-01 2019-12-04 川崎重工業株式会社 石油ピッチ燃料用バーナおよびその使用方法
CN109384370B (zh) * 2018-08-09 2021-07-16 长兴旗滨玻璃有限公司 玻璃熔窑天然气燃烧系统起喷控制方法
SK8731Y1 (sk) * 2019-04-03 2020-04-02 Slovenske Magnezitove Zavody Akciova Spolocnost Jelsava V Skratke Smz A S Jelsava Horák na spaľovanie plynného paliva v šachtovej peci, najmä na tepelné spracovanie minerálov v zrnitej forme
US11697608B2 (en) * 2019-10-01 2023-07-11 Owens-Brockway Glass Container Inc. Selective chemical fining of small bubbles in glass
CN110845119A (zh) * 2019-12-06 2020-02-28 武汉理工大学 浮法玻璃窑炉中石油焦粉与重油的混烧方法
CN115557668A (zh) * 2022-09-17 2023-01-03 颜平 一种用于玻璃生产的节能熔炼炉

Family Cites Families (30)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US3132953A (en) * 1961-07-26 1964-05-12 Cohart Refractories Company Fused cast refractory and method of making
US3337324A (en) * 1963-04-30 1967-08-22 Union Carbide Corp Process for melting and refining glass batch
US3192059A (en) * 1963-06-28 1965-06-29 Harbison Walker Refractories Volume stable refractory and method of making same
US3969068A (en) * 1974-12-16 1976-07-13 Tusco Engineering Co., Inc. Method for coal firing glass furnaces
US4006003A (en) * 1975-10-29 1977-02-01 Owens-Illinois, Inc. Process for melting glass
US4131072A (en) * 1977-05-26 1978-12-26 Lingl Corporation Apparatus for individual controlled distribution of powdered solid fuel to plural burning units
DE3042661A1 (de) * 1980-11-12 1982-06-16 Waeschle Maschinenfabrik Gmbh, 7980 Ravensburg Verfahren und anlage zur versorgung mehrerer brenner einer feuerungsanlage mit koernigem oder pulverfoermigem brennstoff
GB2103966B (en) * 1981-07-17 1985-12-11 British Aerospace Work head assembly
US4425854A (en) 1982-06-30 1984-01-17 The United States Of America As Represented By The Administrator Of The National Aeronautics And Space Administration Micronized coal burner facility
JPS59153012A (ja) * 1983-02-21 1984-08-31 Hitachi Ltd 微粉炭用低NOxバ−ナ
FR2549580A1 (fr) * 1983-07-19 1985-01-25 Wurth Paul Sa Procede et dispositif pour l'injection de charbon pulverise dans un four industriel
GB8401866D0 (en) * 1984-01-25 1984-02-29 Babcock Power Ltd Monitoring of furnace operations
JPS6169068U (cs) * 1984-10-12 1986-05-12
US4632687A (en) * 1985-06-25 1986-12-30 Ppg Industries, Inc. Method of melting raw materials for glass or the like using solid fuels or fuel-batch mixtures
JPS6294703A (ja) * 1985-10-21 1987-05-01 Shinko Shoji Kk 燃焼装置
JPS63171818A (ja) * 1987-01-09 1988-07-15 Nkk Corp 酸素高炉の羽口
JPH0726730B2 (ja) * 1987-12-23 1995-03-29 東京瓦斯株式会社 炉内燃焼方法
IT1241557B (it) * 1990-11-02 1994-01-17 Enea Bruciatore di polverino di carbone o altri combustibili solidi in genere, a funzionamento automatico.
JP3083593B2 (ja) * 1991-07-16 2000-09-04 ダイヤモンドエンジニアリング株式会社 微粉炭排出量制御装置
BR9103769A (pt) * 1991-08-30 1993-03-30 Magnesita S A Composicoes refratarias
JPH06128023A (ja) * 1992-10-23 1994-05-10 Yootai:Kk 塩基性れんが
AU667977B2 (en) 1992-11-27 1996-04-18 Pilkington Glass Limited Glass furnaces
GB9224852D0 (en) * 1992-11-27 1993-01-13 Pilkington Glass Ltd Flat glass furnaces
DE4243538C2 (de) * 1992-12-22 1995-05-11 Dyko Industriekeramik Gmbh Zirkonsilikatstein und Verfahren zu seiner Herstellung
JPH08133749A (ja) * 1994-11-01 1996-05-28 Asahi Glass Co Ltd ガラス炉蓄熱室用高マグネシア質煉瓦
US5636240A (en) 1994-11-16 1997-06-03 Industrial Technology Research Institute Air pollution control process and apparatus for glass furnace
JP3730330B2 (ja) * 1996-08-20 2006-01-05 サンゴバン・ティーエム株式会社 高ジルコニア溶融耐火物
JP3904264B2 (ja) * 1996-10-01 2007-04-11 旭硝子セラミックス株式会社 アルミナ・ジルコニア・シリカ質溶融耐火物
DE19803327C2 (de) * 1998-01-29 1999-12-09 Schott Glas Verfahren zur Herstellung von keramischen hochtemperaturbeständigen Werkstoffen mit einem einstellbaren thermischen Ausdehnungskoeffizienten und deren Verwendung
US6436337B1 (en) * 2001-04-27 2002-08-20 Jupiter Oxygen Corporation Oxy-fuel combustion system and uses therefor

Cited By (1)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CZ304703B6 (cs) * 2012-09-05 2014-09-03 Vysoká škola chemicko - technologická v Praze Sklářská tavicí pec pro kontinuální tavení skel řízenou konvekcí skloviny

Also Published As

Publication number Publication date
ZA200308222B (en) 2005-06-23
GT200200059A (es) 2008-01-11
WO2002076580A2 (es) 2002-10-03
NO20034211D0 (no) 2003-09-22
NZ529096A (en) 2006-05-26
KR20030093276A (ko) 2003-12-06
CN1265118C (zh) 2006-07-19
PL365288A1 (en) 2004-12-27
PL211875B1 (pl) 2012-07-31
DE60214156D1 (de) 2006-10-05
ES2271245T3 (es) 2007-04-16
HU229167B1 (en) 2013-09-30
WO2002076580A8 (es) 2006-06-29
MY135219A (en) 2008-02-29
JP5269681B2 (ja) 2013-08-21
DE60214156T2 (de) 2007-07-19
JP2009196886A (ja) 2009-09-03
CN1507548A (zh) 2004-06-23
MXNL03000031A (es) 2004-01-09
US6789396B2 (en) 2004-09-14
CA2447635A1 (en) 2002-10-03
DK1384947T3 (da) 2007-01-08
CO5370691A1 (es) 2004-02-27
CR7086A (es) 2004-03-10
EP1384947A2 (en) 2004-01-28
US20040031425A1 (en) 2004-02-19
AU2002253705B8 (en) 2008-02-21
BR0208356A (pt) 2004-03-23
NO20034211L (no) 2003-11-24
CA2447635C (en) 2011-04-12
ATE337523T1 (de) 2006-09-15
CA2706683A1 (en) 2002-10-03
PT1384947E (pt) 2006-12-29
RU2003131181A (ru) 2005-04-27
US20020134287A1 (en) 2002-09-26
KR20080043889A (ko) 2008-05-19
WO2002076580A3 (es) 2002-12-12
EP1384947B1 (en) 2006-08-23
KR100887306B1 (ko) 2009-03-06
JP2004530617A (ja) 2004-10-07
RU2301201C2 (ru) 2007-06-20
AU2002253705B2 (en) 2007-09-20
KR100910353B1 (ko) 2009-08-04
HUP0401399A2 (en) 2004-11-29

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CZ20032883A3 (cs) Způsob a systém přívodu a spalování práškového paliva ve sklářské tavicí peci a hořák pro tavicí pec
CN100549527C (zh) 用于控制玻璃熔炉中粉状燃料的供给和燃烧的控制系统
US7143610B2 (en) Method and system for feeding and burning a pulverized fuel in a glass melting furnace, and burner for use in the same
US20100293999A1 (en) Method for melting glass
WO2009030971A1 (en) Method for melting glass
WO2009030970A1 (en) Method for melting glass