CZ2002636A3

CZ2002636A3 - Způsob a zařízení pro izolaci elektrotechnických součástí

Info

Publication number: CZ2002636A3
Application number: CZ2002636A
Authority: CZ
Inventors: Rainer Blum; Günther Hegemann; Klaus-Wilhelm Lienert; Manfred Eichhorst
Original assignee: Schenectady International Inc.
Priority date: 1999-08-21
Filing date: 2000-07-31
Publication date: 2002-07-17
Also published as: DE19939760A1; ATE358322T1; DE50014202D1; EP1206780B1; AU6989200A; US7045174B1; KR20020029384A; HK1046583A1; KR100627200B1; TW499789B; JP2003507905A; EP1206780A1; ES2284522T3; MXPA02001829A; BR0013432A; WO2001015179A1

Description

Předložený vynález se týká způsobu - izolace elektrotechnických součásti, při kterém se vrstva z polymerizovatelného licího a napouštěcího prostředku a/nebo laku v tekuté formě nanáší na povrch součásti a následně se vytvrzuje pomocí energetického záření. Dále se vynález týká zařízení pro provádění uvedeného způsobu.

Dosavadní stav techniky

Pro elektrickou izolaci, pro mechanickou stabilizaci a pro rozptylování tepla v elektrotechnických součástech se až na několik zvláštních případů používají takzvané licí a napouštěcí prostředky (LNP). Přitom se zpravidla jedná o kapalné nebo teplem zkapalnitelné pryskyřice, které mohou být vytvrzeny (polymerovány) pomocí tepla a/nebo UV-záření.

Pro dosažení kratších dob pracovního cyklu při izolaci součástí pomocí uvedenýchprostředků se stále více prosazují způsoby, při kterých se prostřednictvím přivedení elektrického proudu na vinutí součásti velmi rychle vyvíjí teplo a LNP se vytvrzují. Problematické přitom však je tvrzení na místech, která se tokem tepla z vinutí jen nedostatečně zahřívají a mohou tak být jen nedostatečně vytvrzena.

Pro tyto případy nabývají na významu způsoby, při kterých se navíc k teplu používá UV-světlo pro vytvrzení těch míst součásti, která se tokem tepla z vinutí zahřívají jen nedostatečně nebo příliš pomalu. Ekonomické problémy přitom vyvstávají z nutnosti učinit LNP chemickou modifikací citlivými na UV záření, a z potřebného použití drahých

fotoiniciátorů. Kromě toho existuje technický problém v mistni inhibici UV zářeni pomocnými látkami, které se používají při sestavování součásti nebo jsou přítomny v jejích konstrukčních složkách (např. izolacích různých, kabelových připojení). Tím může místně dojít k lepivým povrchům.

V DE-A 40 22 235 a DD-A 295 056 se navrhuje, pro omezení odpalovacích ztrát obvyklých napouštěcích prostředků s vysokým podílem monomerů jako styrenu, vytvrzovat nejprve pomocí UV-záření povrchy a potom prostřednictvím přívodu tepla vnitřek součástí.

Dále je známo z EP-A 643 467 použít obvyklé napouštěcí prostředky s vysokým podílem monomerů jako styrenu, a ke zlepšení rozdělení napouštěcího prostředku v součásti již během napouštění získat prostřednictvím ohřevu cívkou předběžné zgelovatění a fixaci napouštěcího prostředku a tepelné vytvrzení. Zároveň s tepelném vytvrzováním na vinutí nebo také po tepelném vytvrzení na vinutí je třeba ta místa součásti, které nebyla dosažena ohřevem pomocí vinutí, vytvrdit energetickým zářením, s výhodou UV-zářením.

DE-A 196 00 149 popisuje speciální LNP, které jsou vytvrditelné bez monomerů. Jako vvtvrzovací prostředky se uvádějí teplo a/nebo aktinické záření ve formě UV-světla.

Také v DE-A -196 48 132, DE-A 196 48 133 a DE-A 196 48 134 jsou popsány různé výhodné kombinace LNP s vytvrzováním prostřednictvím tepla a/nebo aktinického záření ve formě UV-světla.

tPodstata vynálezu

Úkolem předloženého vynálezu bylo poskytnout cenově příznivý způsob pro izolaci elektrotechnických součástí,

V který kromě toho nepodléhá inhibici chemických složek pocházejících ze součásti.

Tento úkol je řešen způsobem izolace elektrotechnických součástí, při kterém se známým způsobem nanáší vrstva z polymerizovatelného licího nebo napouštěcího prostředku a/nebo laku v kapalné formě na povrch součásti a následně se vytvrzuje pomocí energetického záření. Způsob se vyznačuje tím, že energetické záření obsahuje podíl záření v blízké infračervené oblasti (NIR) nebo z něho zcela sestává.

K součástem izolovsteluým tímto llíj transformátory nebo jiné součásti s vinutím jakož i vodiče. Zatímco u složitě tvarovaných součástí je k úplnému smočení povrchu, který se' má izolovat, nutné napouštění, u elektrických vodičů obecně stačí lakování. Vedle NIR-záření použitého podle vynálezu mohou být pro pro vytvrzení LNP nebo laku použity také jiné obvykle energie, např. horké plyny, UV-záření záření. Účinek NIR-záření se může v souladu s tím omezit na předběžné vytvrzení povlaku.

používané zdroje nebo elektronové

Prostřednictvím použití NIR-záření je možné ve všech případech, ve kterých se dosud používá UV-vytvrzování, nyní použít konvenční, čistě tepelně vytvrditelné LNP. To znamená značné snížení nákladů. Kromě toho není třeba brát ohled na UV-inhibitory, a je možno s těmito látkami manipulovat na denním světle bez nebezpečí předčasné polymerace. Dále může pro speciální účely být účelná také kombinace konvenčního ohřevu, např. oběhovým vzduchem, teplem elektrického proudu a IR-zářením (s typickou vlnovou délkou až 10⁶ nm) , s ohřevem NIR-zářením podle vynálezu a s přídavným vytvrzením prostřednictvím UV-světla. Volba účelné kombinace a pořadí je pro odborníka možná v jednotlivém případě na základě technické a ekonomické rozvahy.

-4Výhoda NIR-záření ve srovnání s IR-zářením se střední a dlouhou vlnovou délkou tkví v tom, že u vytvrzovaných pryskyřičných hmot proniká přímo do tloušťky vrstvy, obvyklé u elektroizolačních látek, zatímco IR-záření s dlouhou vlnovou délkou je absorbováno na povrchu a ohřev.hlouběji ležících oblastí je možný jen tokem tepla, takže jsou nutné dlouhé doby ohřevu a vyvstává nebezpečí přehřátí povrchu.

Další výhoda způsobu podle vynálezu tkví v tom, že se může provádět na zařízení, které je k dispozici, jen nepatrně modifikovaným zařazením NIR-lampy. Uzpůsobení zařízení je přitom možné v podstatě již změnou parametrů řízení a sledu kroků způsobu.

Další podstatnou výhodou vynálezu, vedle ekonomických důvodů, které spočívají v úspoře fotoiniciátorů, jednoduší struktuře pryskyřice a kratší době cyklu, je možnost bez poškození velmi rychle vytvrdit i teplotně citlivé oblasti součásti, neboť NIR-záření velmi rychle zahřívá vrstvy pryskyřice na vysokou teplotu, a vytvrzování je dokončeno dříve než se pod nimi ležící oblasti stanou příliš horkými.

NIR-záření použité podle vynálezu má s výhodou vlnovou délku 500 nm až 1400 nm, zvláště výhodně 750 nm až 1100 nm. NIR-záření v této oblasti vlnových je jednak možno poměrně jednoduše a dobře regulovatelně vyvíjet, jednak pokrývá optimální oblast, pro vytvrzení LNP resp. laků.

Pro umožnění proniknutí NIR záření do pryskyřičných hmot resp. lakových vrstev leží maximum intenzity NIR-zdrojů s výhodou v oblasti vlnových délek, při kterých je licí a napouštěcí prostředek resp. drátový lak pro NIR-světlo transparentní, tzn. že jejich stupeň absorpce při této vlnové délce je mezi 20 až 80 %, s výhodou 40 až 70 %.

Dále je výhodné NIR-záření pomocí optických zařízení tak zaostřovat a řídit, aby bylo na vytvrzovaných součástech

-5 nebo drátech dosaženo rozdělení teplot uzpůsobeného vytvrzovací charakteristice materiálu. Přítomnost takovéhoto rozdělení přitom může být přezkoušena pomocí vhodného měřícího zařízení nebo prostřednictvím modelových výpočtů.

V rámci způsobu podle vynálezu může být povlak vytvrzen navíc prostřednictvím tepelného ohřevu zahřátými plyny (oběhovým vzduchem), prostřednictvím UV-světla a/nebo elektronového záření. Prostřednictvím přídavného použití NIR-záření je možné cíleněji řídit průběh ohřevu.

Součásti, které mají být napuštěny, se s výhodou napouštějí při teplotě okolí nebo v předehřátém' stavu, nebo se zahřívají při napouštění. Tím se LNP stávají tekutějšími a mohou tek lépe pronikat do úzkých prostorů součásti.

neodtékaly nechráněné

Dále se napuštěné součásti po napuštění a před vytvrzením zahřejí s výhodou až ke zgelovatění. Přitom může být množství zgelovatělého napouštěcího prostředku řízeno prostřednictvím rychlosti, výšky a doby trvání ohřevu. Prostřednictvím zgelovatění se zpevňují nanesené povlékací prostředky do té míry, aby při následném zpracování již snadno ze součásti oblasti. Ohřev se u a neponechávaly přitom součástí s vinutím může provádět prostřednictvím toku elektrického proudu vinutím.

Po zgelovatění se součásti s výhodou zpracují NIRzářením a poté se zcela vytvrdí tepelně a/nebo pomocí UVsvětla . '

Dále se součásti mohou před, současně nebo po tepelném vytvrzení zpracovat NIR-zářením a dalším energetickým zářením, a výhodou UV-zářením. Uvedené kombinace NIR záření s konvenčními vytvrzovacími metodami se projevily jako výhodné na vytvrzovací proces a tím vlastnosti výsledné izolace.

• ·

-6• 9 ·· ·9 · ·9 9

Napouštění součásti se může provádět prostřednictvím ponořování, zaplavování, vakuového napouštění, vakuovětlakového napouštění nebo pokapání.

U součástí s elektricky vodivými vinutími se s výhodou vinutí napuštěné součásti v napouštěcím prostředku zahřeje přivedením elektrického proudu do té míry, že požadované množství napouštěcího prostředku zgelovatí a je fixováno, přičemž po tomto zgelovatění se součást z napouštěcího prostředku vyjme, nezgelovatěný napouštěcí prostředek se odvede, popřípadě ochladí a vrací zpět, a součást se pak vytvrdí. Popsaný postup se ukázal jako zvláště výhodný pro součásti s vinutími, jako např. transformátory.

Pro způsob vhodné LNP jsou známy například z

195 42 564, DE-A 196 00 149, DE-A 197 57 227 . a

196 48 133. Přitom, když není požadováno přídavné vytvrzování,

DE-A

UVje ekonomicky a technicky účelné upustit od použití fotoinociátorů.

Materiály, se kterými se může provádět způsob podle vynálezu, jsou zejména obecně známé napouštěcí prostředky na bázi nenasycených polyesterových pryskyřic, které jsou prostřednictvím přísady nenasycených monomerů jako reaktivních ředidel učiněny radikálově kopolymerizovatelnými. Účelně volené polyestery jsou odborníkovi známy, jakož i imidem nebo amidem modifikované polyestery, které vykazpjí zvlášť výhodné tepelné a mechanické vlastnosti. Také účelně volená reaktivní ředidla jsou známa; jsou to zejména styren, a-methylstyren, vinyltoluen, alylester, vinylester, vinylether a/nebo (meth)akrylát. Tyto kompozice polyesterových pryskyřic mohou být s iniciátory nebo katalyzátory nebo směsemi katalyzátorů, odborníkovi rovněž známými, podle potřeby vytvrzeny tepelným a/nebo energetickým zářením, s výhodou UV-světlem.

-7 Další látky, se kterými je možno provádět způsob podle vynálezu, jsou radikálově polymerovatelné monomery, oligomery a/nebo polymerní látky, jsou také vytvrditelné zářením, zejména UV-světlem. Také tyto látky kombinace látek jsou odborníkovi obecně známy. Jedná se zejména o alylicky, vinylicky nebo (meth)akrylicky nenasycené látky a/nebo směsi látek. Vhodné jsou. např. polyepoxy-(meth)akryláty, polyurethan-(meth)akryláty a/nebo polyester-(meth)akryláty.

Přísady jsou částečně přímo tepelně polymerizovatelné, pro optimální tepelné vytvrzení při co možná nejnižších teplotách je však výhodné a účelné použít radikálový startér. Dále se zpravidla přidávají UV-iniciátor-y pro rychlé UV-vytvrzení. Také spolupoužití stabilizátorů pro zlepšení skladovací stability je známým stavem techniky.

Dále je možno použít také iontově polymerizovatelné látky, kterými jsou zejména monomerní a/nebo oligomerní epoxydy ve spojení s tepelně a/nebo UV-světlem aktivovatelnými iniciátory. Také tyto látky představují stav techniky.

Zvláště výhodný je způsob s bezmonomerově vytvrditelnýmí 195 42 564, DE-A 196 00 149, podle vynálezu v kombinaci látkami podle DE-A

DE-A 197 57 227 a DE-A

196 48 133, protože ty při vytvrzování nejsou snadno zápalné. Avšak také vytvrzování obvyklých LNP s vysokými podíly monomerů jako styrenu, akrylesterů aj . pomocí NIR je možně a technicky proveditelné, když - např. próstřednictvímsnížení výkonu a/nebo doby cyklu slouží NIR-zářič k tomu, aby nebyla překročena zápalná teplota LNP, která je vyšší než vytvrzovací teplota. Dále je možné, prostřednictvím místního přívodu inertního plynu nebo čerstvého vzduchu zajišťovat, aby nevznikla zápalná nebo explozivní plynná směs.

-8• ·

Vynález se dále týká zařízení pro izolaci elektrotechnických součástí, přičemž toto zařízení vykazuje povlékací zařízení pro nanášení vrstvy z polymerovatelného licího a napouštěcího prostředku a/nebo' laku na povrch součásti a topné, zařízení pro ohřev součásti. Zařízení se vyznačuje tím, že topné zařízení obsahuje alespoň jeden zdroj blízkého infračerveného (NIR) záření. Pomocí zařízení je tak možno provádět výše objasněný způsob podle vynálezu, přičemž se dostavují objasněné výhody.

Jako zdroje NIR-záření přicházejí v úvahu komerčně získatelné zářiče, které emitují vysoký podíl svého záření ve výhodné oblasti vlnových délek. Většinou se jedná o halogenové zářiče s vysokou teplotou žhavící spirály (např. halogenový zářič od USHIO lne., Tokyo) . Výhoda NIR-záření ve srovnání s IR-zářením středních a dlouhých vlnových délek spočívá ve velmi rychlé regulovatelnosti intenzity záření, aniž by se přitom emisní maximum vzdálilo z oblasti vlnových délek NIR. Dále, NIR-záření proniká do vytvrzované pryskyřičné hmoty přímo do tloušťky vrstvy, obvyklé u elektroizolačních látek, zatímco IR-záření s dlouhou vlnovou délkou je absorbováno na povrchu, a ohřev hlouběji ležících oblastí je možný jen prostřednictvím toku tepla, takže jsou nutné dlouhé doby ohřevu

V O LQ VC 11 ebezpeci prehrat;

povrchu.

Topné zařízení obsahuje s výhodou elektrickou regulaci zářivé energie a/nebo Zařízení může nastavení zdrojů NIR-záření, pro nastavení vlnové délky záření působícího na předměty dále obsahovat optická filtrační zařízení energie záření a/nebo vlnové délky záření působícího na předměty.

pro

-9Příklady provedení vynálezu

Dále bude vynález objasněn za pomoci pokusných příkladů. . . . .

Pokusy byly prováděny v laboratorním zařízení. Zařízení má nahoře otevřenou nádobu jako předlohu pro LNP, která může být uzavřena víkem, které slouží také jako odkapávací plech. Nad touto nádobou je uspořádán držák pro napouštěné součásti. Držák může být elektromotoricky snížen, takže součásti mohou být rovnoměrně a požadovaným tempem

SOUCSBLi rnonou oýt pomoci ?·regulovaného elektrického proudu zahřáta na požadovanou teplotu.

Pokusy byly prováděny se statorem malého průmyslového motoru o průměru asi 15 cm. Tato vinutí jsou vedena v hlavách vinutí přes pomocné rámy z termoplastu, a dále jsou uspořádány různobarevné, plasty izolované připojovací dráty. Jako LNP byla použita bezmonomerová pryskyřice Dobeckan MF 8001-UV firmy Schenectady-Beck, Hamburg. Pryskyřice obsahuje fotoiniciátory.

Příklad 1 (Pl)

Součást a napouštěcí prostředek měly pokojovou teplotu 2.6 °C. Součást byla ponořena rychlostí 135 mm/min, po jedné minutě v napouštěcím prostředku ze součásti neunikal již žádný .vzduch. Nyní byla součást zahřáta asi. na' 125 °C a udržována na této teplotě po dobu 4 minut. Potom byla vytažena, ponechána 10 minut odkapat nad ponořovací lázní, a vyhřívání vinutí bylo zvýšeno na 180 °C a tato teplota byla udržována po dobu 20 minut. Přitom byla na povrchu součásti dosažena teplota 90 až 120 °C.

Po ochlazení je povrch součásti, s výjimkou drátů vinutí, středně až silně lepivý, na částech z termoplastu a

10kabelových připojeních je pryskyřice málo nebo vůbec nevytvrzena. Součást je upotřebitelná teprve po dodatečném vytvrzení po dobu 4 hod. při 30 °C v peci, ačkoliv také již před tímto vytvrzením v peci jsou svazky vinutí dobře vytvrzeny. Teplota pece. nesmí přesáhnout asi 130. ^qC, aby. bylo zamezeno deformaci částí z termoplastu.

Příklad 3 (P3)

Bylo postupováno jako při příkladu 1, avšak po tepelném vytvrzení při 180 °C po dobu 20 min bylo prováděno ozsfování, po 10 min zdols s shors, vždy 2 středotlakými rtuťovými UV-zářiči s příkonem vždy 500 W. Přitom bylo udržováno vyhřívání vinutí, na povrchu součásti bylo dosaženo teplot 100 až 140 °C. Součást byla ve vinutí a na svazku plechů dobře vytvrzena, termoplastové části a kabelová připojení byla ještě mírně lepivá, pro odstranění lepení bylo nutno je v peci dodatečně vytvrdit ještě asi 1 hodinu při 130 °C.

Příklad 3 (B3)

LNP byl stejný (Dobeckan MF 8001) jako v předcházejících příkladech, ve zvláštním provedení bez fotoiniciátoru. Bylo postupováno jako v příkladu 1, avšak tepelné -vytvrzování s ohřevem vinutí bylo redukováno na 8 minut při 180 °C, a po dobu 40 s bylo prováděno ozařování zdola s shora vždy 2 regulovanými NIR-zdroji s emisním maximem mezi 750 nm a 1300 nm a příkonem vždy 2000 W. Zářiče byly regulovány tyristory, které . dostávaly regulační signál prostřednictvím senzorů, které měřily povrchovou teplotu součásti. Předem daná nastavená teplota byl 170 °C. Bylo udržováno vyhřívání vinutí, na povrchu součásti bylo dosaženo teploty 170-180 °C.

Součást byla na povrchu, na připojovacích drátech a na termoplastových částech zcela nelepivá a uvnitř dobře

- 11 vytvrzená. Termoplastové části nevykazovaly žádnou deformaci ani jiné poškozeni.

Příklad 4 (?4)

Bylo postupováno jako v příkladu 3, avšak namísto NIRzářiče byl namontován dlouhovlnný IR-zářič s emisním maximem při asi 7000 nm (porcelánový tmavý zářič) a výkonem rovněž asi 2000 W. Tyto zářiče potřebují dobu nažhavení asi 15 minut až k dosažení svého výkonu. Když .byl tento zářič předehřát a potom umístěn nad součást, došlo po asi 20 s k povrchovému zuhelnatění napouštěcí pryskyřice, aniž by byly vytvrzeny hlouběji ležící oblasti. 'Jestliže byl výkon zářiče snížen prostřednictvím regulace napětí, takže již ..nenastávalo zuhelnatění a bylo dosaženo povrchových teplot asi 200 °C, bylo dosaženo dostatečného vytvrzení v hlouběji ležící oblasti napouštěcího prostředku teprve po asi 30 minutách.

Příklady ukazují výhody použití NIR-světla podle vynálezu při vytvrzování elektroizolačních hmot v úsporách fotoiniciátoru, doby cyklu a energie. NIR-záření umožňuje velmi rychlé vytvrzování povrchu součásti s dobrým vytvrzením i silných vrstev v hloubce těchto vrstev, pomocí čistě tepelně vytvrditelného napouštěcího prostředku. Tím se stávají známé, cenově příznivé, čistě; tepelně vytvrditelné napouštěcí prostředky použitelnými pro procesy s rychlým pracovním cyklem bez nutnosti např. vyvíjet UV-vytvrditelné napouštěcí prostředky nebo používat dražší fotoiniciátory.

Claims

1. Způsob izolace elektrotechnických součásti, při kterém se známým způsobem nanáší vrstva z polymerizovatelného licího a napouštěcího prostředku a/nebo laku v kapalné formě na povrch součásti a následně se vytvrzuje pomocí energetického záření, vyznačující se tím, že energetické záření je záření v blízké infračervené v:

, - oblasti (NIR).

í

2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že NIRzáření má vlnovou délku 500 nm až 1400 nm, s výhodou 750 nm až 1100 nm.

3. Způsob podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že maximum intenzity NIR-záření v oblasti vlnových délek, při kterých má licí a napouštěcí prostředek resp. lak stupeň absorpce mezi 20 až 80 %, s výhodou 40 až 70 %.

4. Způsob podle některého z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že NIR-záření se zaostřuje tak, aby bylo na vytvrzovaných vrstvách dosaženo rozdělení teplot uzpůsobeného vytvrzovací charakteristice materiálu.

5. Způsob podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že povlak ’se přídavně vytvrzuje prostřednictvím tepelného ohřevu zahřátými plyny, prostřednictvím UV-světla a/nebo elektronového záření.

6. Způsob podle některého z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že součásti se napouštějí při teplotě okolí nebo v předehřátém stavu, nebo se při napouštění zahřívaj i.

- 13 ·· ·· » · · · ·· ft · ··· ·

7. Způsob podle nároku 6, vyznačující se tím, že se součásti po napuštění a před vytvrzením zahřívají až ke zgelovatění.

8. Způsob podle nároku 7, vyznačující se tím, že se součásti po zgelovatění zpracují NIR-zářením a poté se zcela vytvrdí tepelně a/nebo pomocí UV-světla.

«9

9. Způsob podle některého z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že se součásti před, současně nebo po tepelném vytvrzení zpracují NIR-zářením a dalším energetickým zářením, a výhodou UV-zářením.

Λ až 9, provádí vakuového

10. Způsob podle některého z nároků 1 vyznačující se tím, že napouštění součásti se prostřednictvím ponořování, zaplavování, napouštění, vakuově-tlakového napouštění nebo pokapání.

11. Způsob podle nároku 10, vyznačující se tím, že elektricky vodivá vinutí napuštěné součásti se v napouštěcím prostředku zahřejí přivedením elektrického proudu do té míry, že požadované množství napouštěcího prostředku zgelovatí a je fixováno, po tomto zgelovatění se součást z napouštěcího prostředku vyjme, nezgelovatěný napouštěcí prostředek se odvede, popřípadě ochladí a vrací, zpět, a součást se pak vytvrdí.

12. Zařízení pro izolaci elektrotechnických součástí, s povlékacím zařízením pro nanášení vrstvy z polymerovatelného licího a napouštěcího prostředku a/nebo laku na povrch součásti a s topným zařízením pro ohřev součásti, vyznačující se tím, že topné zařízení obsahuje alespoň jeden zdroj blízkého infračerveného (NIR) záření.

13. Zařízení podle nároku 12, vyznačující se tím, že

- 14⁴⁴ ··

Λ ^{44 4} ^{44 4 4 4 4 4} ^{4 4} · ···· ⁴⁴ ^{44 44 4 4 4 4 44} · ⁴⁴⁴ ⁴⁴⁴ ·« ⁴⁴⁴⁴ ⁴⁴⁴ ⁴⁴⁴ «· ·Μ· topné zařízení obsahuje elektrickou regulaci zdrojů NIRzáření, pro nastavení zářivé energie a/nebo vlnové délky záření působícího na předměty.

14. Zařízení podle nároku 12 nebo 13, vyznačující se tím, že obsahuje optická filtrační zařízení, pro nastavení zářivé energie a/nebo vlnové délky záření působícího na předměty.