CZ2002419A3 - Nosník o více polích - Google Patents

Description

• · · · ·· ····

Nosník ο více polích

Oblast vynálezu

Předkládaný vynález se týká nosníku o více polích z betonu, zejména železobetonu a nebo předpjatého betonu a alespoň s jedním předpínacím prvkem, přičemž nosník o více polích je opatřen podporami, které jsou umístěny na každém konci jeho jednoho pole.

Dosavadní stav techniky

Pro vozovky kolejových vozidel ve vysokorychlostním provozu se, jak je známo například z DE 33 35 058, vyrábějí nosníky mimo jiné ze železobetonu. Tyto železobetonové nosníky, které se většinou vyrábějí prefabrikovaným způsobem, překlenují rozestup mezi dvěma podpěrami, na kterých jsou nosníky uloženy. Tyto tak zvané jednopólové nosníky vykazují při přejezdu extrémně rychlých magnetických visutých drah nevýhody z důvodu jejich hlučnosti a chvění. Kromě toho jsou nevýhodné vzhledem k tomu, že i když jsou mezi nimi velmi velká rozpětí, přesto se často vyskytují mezi jednotlivými nosníky mezery, které vzhledem k místu jejich výskytu a protažení ve spojení s funkčními díly. umístěnými na nosnících, je nutno pro visuté magnetické dráhy nákladným způsobem upravovat.

Dále jsou známy nosníky, které překlenují dvě, nebo více polí. Nevýhodou u těchto dosud známých nosníků o více polích je, že při velkém zatížení nosníků, zejména při velké vzdálenosti podpěr dochází k prohnutí nosníků. Toto prohnutí, které u původních nosníků, jaké se nasazují u dálničních, nebo železničních mostů je bezproblémové, způsobuje za určitých okolností provozní poruchy u moderních kolejových vozidel ve vysokorychlostním provozu, zejména u magnetických visutých drah. Magnetické visuté dráhy je nutno vést po takových funkčních stavebních prvcích, které jsou na nosníku umístěny a které musejí splňovat mimořádné požadavky přesnosti umístění.

Železobetonové nosníky pro vozovky s vysokorychlostním provozem s vestavěnými ocelovými díly pro vedení magnetických visutých drah z těchto důvodů, podle vědomí vynálezce dosud ještě nebyly realizovány jako nosníky o více polích.

Z IJS-A-3225703 je znám nosník pro přepravní systémy jednokolejových visutých drah. Jednokolejové visuté dráhy jezdí na povrchu nosníku a na postranních čelních plochách nosníku jsou podepřeny postranními válečky. Aby bylo umožněno l

zvyšování tolerancí při výrobě nosníků, je v tomto dokumentu navrhován nosník o více polích s předpínacími prvky. O nějakém řešení, jak by se měl nosník o více polích postavit, jestliže smí vykazovat jen nepatrné tolerance a ke kterému by patřila separátní jízdní dráha kolejového vozidla s vysokorychlostním provozem, tento dokument nevypovídá.

Nosníky o více polích, které se nasazují jako mosty, nebo viadukty, jsou navíc známy z US-A-3892096. DE-A-2717896. DE-C-844347. DE-A-3734954. US-A5231931 a US-A-3084481. V žádném z těchto dokumentů se odborníkovi nedostane upozornění na to, jak se přesně má vyrobit nosník o více polích, který by sloužil jako nosník pro jízdní dráhu kolejového vozidla ve vysokorychlostním provozu. Ve většině těchto tiskovin se pouze ukazuje, že se v nosnících o více polích uvažuje s použitím předpínacích prvků. Jak však tyto předpínací prvky mají být Použity a jaké další stavební díly v kombinaci s těmito předpínacími prvky vytvoří nosník, který by splňoval extrémní požadavky na přesnost umístění z těchto dokumentů zjistit nelze.

Podstata řešení

Předkládaný vynález představuje tudíž úkol vyhnout se dosavadním nevýhodám a zejména vytvořit takový nosník o více polích, který by splňoval vysoké požadavky vysokorychlostních kolejových drah, zejména magnetických visutých drah a přesto by připouštěl mimořádně velké předpětí při ekonomické výhodnosti výroby jízdní dráhy.

Stávající úkol bude vyřešen jízdní drahou se znaky patentového nároku 1.

Nosník o více polích je podle vynálezu z betonu, zejména železobetonu, nebo předpjatého betonu a je opatřen podporami. Podpory jsou umístěny na každém konci pole nosníku. Zvláště, pokud je nosník vyroben alespoň z jednoho betonového prefabrikátu, případně prefabrikátu z železobetonu, nebo předpjatého betonu, umožní se tím zvláště přesný tvar a stabilita nosníku o více polích. Betonový prefabrikát je přitom možno vyrobit ve výrobní hale. která má optimální klimatické podmínky. Možná je také následná úprava prefabrikátu, takže je možno nosník o více polích na staveniště dodat jako přesně vyrobený prefabrikát.

Je-li na nosníku alespoň jeden předpjatý prvek, jehož poloha, průběh a předpínací síla vyplývá z předpětí přesně podle tvaru nosníku o více polích, bude vytvořen podle

·· · ·· · · · · ·· · · ·«·· · * · ···· ··· ··· ·· · * · · ···· · · · •» · · · ·· ·· · · ···· vynálezu nosník o více polích, který si dalekosáhle zachová i při velké zátěži svou formu.

Předpětím nosníku o více polích s přesným vytvarováním se zamezí tomu, aby nosník doznal na základě smrštění, nebo dotvarování betonu změny tvaru ve svém průřezu. Odpovídajícím způsobem předpjatý nosník tím dozná pouze změny délek a zkrácení v průřezu. Tím se nasazení nosníku o více polích jeví jako zvlášť výhodné, jestliže je zapotřebí přesné polohy nosníku i v průběhu jeho užívání, nebo u stavebních dílů. kde jsou nosníky potřebné.

Výhodný jako předpínací prvek je předpínací prut. Podle provedení a současných požadavků mohou být předpínacími prvky zabetonované, napjaté napínací dráty po betonáži nosníku mohou být s nosníkem spojeny a nebo nespojeny, nebo být k nosníku externě přiřazeny.

Nosník o více polích z betonu podle vynálezu, zejména ze železobetonu se hodí zejména pro uspořádání jízdní dráhy kolejového vozidla ve vysokorychlostním provozu, zejména pro visutou magnetickou dráhu. Svým způsobem konstrukce umožňují nosníky o více polích navíc, že změna délky styků, nebo mezer, vznikajících mezi jednotlivými nosníky pro provoz jízdní dráhy vysokorychlostního vozidla naprosto není problematická. Nepatrným množstvím mezer, podléhajícím změně délky je nosník o více polích zvlášť vhodný pro provoz zvlášť citlivých vozidel. Nosník o více polích podle vynálezu se tudíž hodí zejména pro nasazení pro krajní přesnost vedení vozidel magnetických visutých drah.

I při nasazení pro uspořádání jízdní dráhy kolejového vozidla je zvláštní výhodou, jestliže je minimálně jedno pole, ještě lépe více polí nosníku o více polích vyrobeno z betonového prefabrikátu. Pokud nosník o více polích sestává z více navzájem spolu spojených betonových prefabriátú, uskuteční se spojení takovým způsobem, že nosník, s ohledem na svůj rozměr působí jako jediný nosník. To znamená, že dilatační spáry u sousedících nosníků o více polích nejsou mezi jednotlivými polí jediného nosníku o více polích. Pro snadnější přepravu nosníku o více polích, zejména pokud se jedná o betonové prefabrikáty je výhodou, jestliže nosník o více polích je vyroben z více jednotlivých betonových prefabrikátů, překlenujících vždy jedno pole. Zejména výhodné je ovšem, pokud nosník o více polích je vyroben z jediného betonového prefabrikátu, ze je přitom zachována maximální přesnost

• · · ·· ···· ·· · · ···· ·· · ···· ·· ···· · · · · · • · · ···· ··· • · ··· ·· ·· · · ···· rozměrů nosníku o více polích. Pokud všechny, nebo jednotlivé předpínací prvky nosníku ve vertikálním směru vykazují průběh obloukových tvarů, musí se zachovat tvar předpětí nosníku o více polích. Průběhy ve tvaru oblouků se místy podobají parabole, případně mají tvar vln. přičemž horní body křivky v oblasti podepření a její nejnižší body jsou uvažovány v podstatě uprostřed každého jednotlivého pole.

Zvláště pokud průběh alespoň jednotlivých předpínacích prvků v podstatě odpovídá momentovému průběhu nosníku, je zvlášť výhodné zachovat přesnou formu předpětí nosníku.

Pokud se počítá s tím. že předpínací sílu pro umístění, a nebo korekturu potřebné správné formy předpětí nosníku o více polích je možno změnit, je možno příp. po zabudování nosníku, nebo předpínacích prvků v nosníku sílu nastavit tak, že vytvoří individuálně pro nosník přesnou formu předpětí. I při změně směrodatných parametrů pro správnou formu předpětí během užívání nosníku je možno tuto korigovat.

Výhodné je, je-li předpínací prvek napevno spojen s betonovým prefabrikátem tím, že se při výrobě vylije zároveň s betonovým prefabrikátem. Tím je možno zachovat přesný průběh předpínacího prvku v betonovém prefabrikátu. Kromě toho je možno zvlášť dobře zachovat ukotvení předpínacího prvku v betonovém prefabrikátu.

Přitom je však třeba počítat s tím, že předpínací prvek je uvnitř betonového prefabrikátu umístěn podélně pohyblivě, aby mohl působit na betonový prefabrikát s odpovídající pružností.

Jestliže je předpínací prvek spojen s betonovým prefabrikátem tak, že je vyměnitelný, je možno jej, zejména po výrobě betonového dílu zabudovat, nebo při poškození předpínacího prvku jej vyměnit. Tato vyměnitelnost zaručuje dlouhodobou využitelnost betonového prefabrikátu vzhledem k tomu, že je provedena tak, že není náročná na údržbu.

Má-li nosník alespoň jednu stojinu, je tím s ohledem na jeho prohnutí zvolen zvláště příznivý průřez nosníku. S ohledem na stojinu vykazuje nosník v podstatě průřez ve tvaru T. čímž je zvlášť vhodný, zejména s ohledem na prohnutí a tvarované předpětí, aby sloužil jako základ pro jízdní dráhu vysokorychlostního vozidla. Nosník může být přitom proveden buď formou plného průřezu, nebo komorového průřezu. Zejména dutinový nosník vykazuje velmi vysokou stabilitu a zvlášť výhodné změny délek, v souladu s formou.

Jsou-li předpínací prvky zabudovány ve stojině, nebo ve stojinách, vzniká tím kombinace, v současnosti považovaná za optimální, mezi tvarem nosníku s příčným průřezem a předpětím nosníku při zachování jeho příčné formy při změně délek.

Průběh předpínacích prvků má ve vertikálním směru tvar křivky, místy se podobá parabole, nebo sinusové křivce, případně má vlnovitý tvar.

Výškové body křivky leží v oblasti podpor a hloubkové body křivky v podstatě uprostřed každého pole nosníku. Tím se výhodným způsobem dosáhne předem zakřivení každého pole nosníku.

U nosníku o dvou polích je přitom zvlášť výhodné, jestliže křivka v podstatě začíná na nejvyšším bodě, uvnitř pole dosáhne alespoň nejnižšího bodu a v oblasti podpory nosníku vykazuje další nejvyšší bod. V návaznosti na to bude u druhého pole opět alespoň nejnižší bod a konečně ve směru ke koncové podpoře je poslední nejvyšší bod. Tímto vedením křivky předpínacího prvku se při odpovídajícím pnutí těchto předpínacích prvků dosáhne zakřivení, které je namířeno oproti obvyklému prověšení nosníku. Napnutím předpínacího prvku se předpínací prvek pokouší dostat do přímky a způsobí tím zakřivení železobetonového nosníku oproti vedení linie předpínacího prvku. Tím se přistavením funkčních částí na železobetonový nosník, stejně jako při přejezdu vozidla, zachová skutečná míra nosníku, jaká je optimální pro provoz jízdy vozidla.

Abychom dosáhli dobrého sepnutí předpínacích prvků, jsou jako protipodpory na koncích nosníku, přednostně v oblasti každé podpory nosníku, obě stojiny nosníku spojedné s jednou deskou, umístěnou příčně k podélnému směru nosníku. Tato deska, sloužící jako protipodpora zajišťuje stabilitu nosníku, aby se nezkroutil a navíc slouží jako upevnění předpínacích prvků, jakož i pro nasazení hydraulických kleští za účelem napnutí předpínacích prvků.

Aby bylo dosaženo zvláště dobrého napnutí předpínacích prvků, tzn. aby byl umožněn skluz předpínacího prvku s ohledem na nosník, je předpínací prvek umístěn v trubce kabelového kanálu. Trubku kabelového kanálu je nejlépe zabudovat do stojiny jako prázdnou rouru. Pro sepnutí se předpínací prvek protáhne prázd- nou rourou a upevní se na bodech podpor. Trubka kabelového kanálu je přitom zabetonovaná ve stejné linii do stojin, tak jak má být v návaznosti nato průběh předpínacího prvku.

·· « ·· ···· ·· ·· ···· ·· · ···· • · · · · · · ··· ·· ··· ·· · · · · ····

Aby se zamezilo korozi a kondenzaci vody v trubce kabelového kanálu, je na nejvyšším bodu trubky odvětrávání kabelového kanálu.

U délky pole cca 31 m se jako zvlášť výhodné ukázalo zakřivení vlivem předpětí pro jedno pole cca 4 mm ve směru nahoru. Tím se dosáhne pro jednu konkrétní visutou magnetickou dráhu takového zakřivení vlivem předpětí, jaké umožňuje bezpečnou a bezporuchovou jízdu.

Aby bylo možno správně nasadit hydraulické kleště, jsou konce předpínacího prvku vždy horizontálně protažené. Tím vzniká velká opora, která slouží jako protipodpora pro příslušné kleště. Kromě toho je při určitém překrytí několika předpínacích prvků tím zajištěno, že bude v nosnících stálá zátěž a správné zakřivení vlivem předpětí.

Pro uložení nosníku se počítá sjednou pevnou a s dvěma volnými opčrami.

Alternativně je možno počítat také se třemi volnými opěrami za účelem upevnění nosníků na podporách vzhledem k tomu, že z důvodu vysoké hmotnosti dlouhých nosníků o více polích není nutno se obávat nepřípustného posunu nosníků.

Aby se usnadnila přeprava, a nebo výroba nosníku o více polích, je možno nosník velmi výhodným a vynalézavým způsobem rozdělit na segmenty. Segmenty pak vykazují především zlomek celkové délky nosníku. Nakonec se jednotlivé segmenty spojí s nosníkem o více polích. Spojení se přitom provede tím způsobem, že se síly a chvění v nosníku vyskytují v té míře, jako u průběžného nosníku o více polích. Tím se zachovají výhody nosníku o více polích bez toho, že by byly omezeny možnosti výroby a přepravy v porovnání s původními nosníky o jednom poli.

Jako zvlášť výhodný se ukázal způsob výroby segmentů, kdy se uvažuje s jedním segmentem pro jedno pole nosníku o více polích. Tak například sestává nosník o dvou polích ze dvou segmentů, které mají vždy délku jednoho pole.

Při způsobu výroby segmentů se ukázalo být výhodou, jestliže předpínací prvky probíhají odděleně u každého segmentu. Každý předpínací prvek má přitom vlastní trubku kabelového kanálu. Předpínací prvek začíná přitom na volném konci nosníku o více polích a zasahuje až do pole, které následuje po něm. Dosahuje tedy od jednoho nejvyššího bodu do dalšího nejvyššího bodu. Předpínací prvek po něm následujícího segmentu začíná v předchozím segmentu a probíhá například druhým segmentem. Jestliže tento druhý segment je již opět posledním segmentem, jedná se tedy o nosník o dvou polích a tak končí tento předpínací prvek na konci druhého ·· « · · ···· · · ·· ···· ·· » ··«· segmentu. U nosníku o více polích s více než dvěma poli zasahuje předpínací prvek druhého segmentu až do třetího segmentu. Zde tedy dochází také k překrytí předpínacího prvku. V oblasti střední podpory nosníku, případně vnitřní podpory tím dochází k překrytí předpínacího prvku. To má za následek, že nosník o více polích, i když je složen z více jednotlivých segmentů, působí přesto ve vztahu k hluku, chvění a roztažnosti jako nosník o více polích z jednoho kusu. Tím se zvlášť výhodným způsobem uchová nosník o více polích se všemi svými výhodami bez toho, že by jeho nevýhody, totiž jeho přeprava z místa výroby do místa jeho využití, stejně jako přesné umístění v místě nasazení vytvářely problémy, vzhledem k tomu, že s jednotlivými segmenty je možno snadněji manipulovat s původními přepravními a výrobními prostředky.

Aby bylo možno vyrobit funkční nosník o více polích navzdory způsobu výroby v segmentech, je u každého segmentu, který koresponduje s dalším segmentem, jedna spára. V této spáře jsou speciální zařízení a úpravy, aby bylo umožněno dobré spojení se sousedním segmentem.

Výhodné je zvláště, jestliže se správa vybetonuje. Přitom se použije zvlášť vysoce hodnotný beton, který je zvlášť vhodný pro zalévání mezer bez toho, že by v něm vznikaly výdutě.

Mezera se, alespoň částečně zaplní trvale plastickým tmelem. Tím bude dosaženo té výhody, že přitlačení ploch na oblasti spáry, které nejsou vyplněny plastickým tmelem je dost silné a umožní dobré překrytí spáry. Tím bude spolehlivě dosaženo toho, že se zamezí vnikání vody, která by mohla beton narušit. Pokud se spára vyrobí tak, že se v místě výroby oba segmenty nasadí na sebe v požadovaném stavu a spára se zde vylije, je zvláště výhodné, jestliže je dělící vrstva na jedné straně materiálové výplně spáry. Dělící vrstvou se dosáhne toho, že při vyjímání obou segmentů za účelem přepravy do místa použití si mezera udrží tvar a přímo na místě se bezproblémově oba segmenty mohou nalícovat. Dělící vrstvou se oddělí materiál výplně spáry od jedné strany segmentu. Na druhé straně vykazuje pak mezera korespondující formu s koncem segmentu, čímž nalícování segmentů pak na staveništi je již jednoduché.

Zatímco jedna strana materiálu výplně spáry je opatřena dělící vrstvou, je na druhé straně materiálu výplně spáry důležité, aby byla v dobrém, kontaktu s druhým segmentem. Aby se zde vytvořil dobrý kontakt mezi segmentem a materiálem výplně spáry, je segment na čelní straně spáry zdrsněn. Tím se dosáhne velmi dobrého spojení mezi plnivem spáry a segmentem nosníku.

Aby bylo dosaženo ještě lepšího spojení mezi oběma segmenty, počítá se s tvarovým stykem mezi plnivem spáry a čelními stranami segmentů. Zde se jako zvlášť výhodné ukázalo jisté ozubení. Přitom je možno materiál plniva spáry na jedné čelní straně segmentu také navíc ke zdrsnění ještě opatřit tímto ozubením, aby se dosáhlo dobrého a trvalého spoje mezi plnivem spáry a segmentem. Je-li na druhé straně plniva spáry dělící vrstva, umožní ozubení při lícování obou segmentů na staveništi umístění přesně podle tvaru mezi oběma segmenty. Tím se opět vytvoří ve výrobním místě přesně proměřený a umístěný spoj obou segmentů, pomocí ozubení, které mezi plnivem spáry a segmentem zasahuje jedno do druhého.

Aby bylo možno dosáhnout tvarového styku v různých směrech a tím bylo možno přijímat působení síly z různých směrů na jednotlivé segmenty, bude ozubení na čelní straně segmentu nosníku. Kromě toho se tím jednoznačně stanoví umístění jednotlivých segmentů v ose x, y, a z.

Pro přesně umístěný spoj je možno příp. také dodatečně k ozubení spáry na konci segmentu zabetonovat případně jeden, nebo více vodících čepů. Vodící čep přitom trochu přesahuje konec segmentu až dovnitř do spáry. Zabetonováním spáry vzniká forma, korespondující s koncem vodícího čepu. Při rozebrání a opětném složení jednotlivých segmentů slouží vodící čep pro přesné umístění segmentů podle polohy před vyplněním spáry.

Aby bylo dosaženo zvláště dobrého vedení tohoto vodícího čepu, je výhodnějším způsobem do spáry zároveň zabudovat zdířku, korespondující s vodícím čepem. Za tím účelem je v průběhu vyplňování spáry zdířka na vodících čepech posunutá. Při rozebírání a skládání jednotlivých segmentů zůstane zdířka v plnivu spáry zatímco se vodící čep pohybuje ze spáry. Opětovným zavedením vodících čepů do zdířky se dosáhne přesného umístění segmentů. Zvlášť výhodné je, jestliže zdířka, příp. korespondující konec vodícího čepu má kuželovitý tvar. Usnadní se tím zavedení vodícího čepu do zdířky při připojování jednotlivých segmentů.

Navíc, nebo alternativně je možno při spojování jednotlivých segmentů použít šrouby a hmoždinky. Zatímco v jednom segmentu jsou hmoždinky, v druhém segmentuje průchozí otvor, například v desce nosníku, aby bylo možno zachytit šrouby. Spojením šroubu s hmoždinkou se sepnou oba segmenty, příp. plnivo spáry.

Alternativně, něho navíc je možno místo šroubového spoje také použít předpínací prvek, který prochází např. oběma deskami nosníkových segmentů. Na přesahujících koncích předpínacích prvků se tento předpínací prvek sešroubuje maticemi, čímž se opět dosáhne sepnutí segmentů.

Aby byla umožněna tepelná roztažnost nosníku o více polích, je zvláště výhodné pro následující nosník o více polích počítat s jednou volnou spárou.

Volná mezera slouží k tomu. aby se vyrovnala tepelná roztažnost nosníku o více polích, bez toho, že by docházelo ke pnutí a stlačení jednotlivých nosníků o více polích při extrémních teplotních rozdílech.

Pokud je nosník vyroben jako komorový nosník, je zvláštní výhodou, jestliže komora slouží jako vodící dráha, příp. pro přístavbu nosníkových prvků pro vedení. Taková vedení je možno využít například elektrické rozvody, nebo pro přenos dat.

Pro revizi, příp. přeložení vedení uvnitř.komorového nosníku je zvláště výhodné, jestli má komorový nosník revizní otvory.

Těmi může vstupovat personál údržby, nebo inspekce do komorových nosníků a tímto způsobem zajišťovat potřebné prohlídky, nebo práce.

Popis obrázků na výkresech

Další výhody vynálezu jsou popsány v následujících obrázcích. Obr.l znázorňuje jednodílný nosník o dvou polích, obr. 2 nosník o dvou polích ze dvou segmentů, obr.3 řez III-I1I z obrázku 2, obr. 4 řez 1V-IV z obrázku 2, obr. 5 místo spoje mezi dvěma segmenty, obr.6 čelní stranu segmentu a obr. 7 spáru

Popis příkladného provedení

V následujících příkladech provedení jsou popsány nosníky o více polích, které jsou vhodné například pro visuté magnetické dráhy.

Nosníky 1 jsou vyobrazeny jako komorové nosníky, mohou být ale právě tak dobře provedeny jako nosníky X s jedinou, nebo více stojinami s plným příčným řezem.

Jako předpínací prvky jsou znázorněny předpínací pruty 5.

V obrázku 1 je zobrazen nosník i o více polích. Jedná se přitom o nosník I, přesahující dvě pole. tedy o nosník 1 o dvou polích. Nosník i má tři podpory 2.1. 2.2.

2.3. které nesou nosník X na operách, které nejsou znázorněny. Nosník i je železobetonový díl. který má dvě komory 3. Při odpovídající pevnosti může ještě také odpadnout dělení obou komor 3 v oblasti podpor nosníku 23. Každá komora 3 má jeden vstupní otvor 4 pro revizi komory 3. Vstupní otvor 4 je dost velký, aby osoba, provádějící údržbu se dostala do komory 3 a provedla revizi vztahující se ke stavebnímu stavu nosníku k

Uvnitř nosníku i je předpínací prut 5 ve tvaru vlny, svého druhu sinusové křivky, místy ve tvaru paraboly. Předpínací prut 5 má v oblasti podpor 2.1, 2.2 a 2.3 vždy nejvyšší bod vedení své linie. Hloubkové body křivky leží přibližně ve středové oblasti každého pole. Předpínací prut 5 je upevněn na koncích nosníku i. Přitom se v deskách 8 nachází protipodpora, aby bylo možno jej dostatečně silně napnout.

Napnutí předpínacího prutu 5 způsobí předpětí nosníku i, takže dojde k prohnutí nosníku 1 oproti vedení křivky předpínacího prutu 5. To znamená, že nosník i se prohne vždy podle potřeby, příp.dojde k napnutí předpínacího prutu 5 směrem nahoru mezi podporami 2.1 a 2.2, stejně jako mezi podporami 2.2 a 2.3. Tím se způsobí, že nosník X svou vlastní hmotností, stejně jako zátěžemi, umístěnými na jednom pásu 6 nosníku X se dostane na určitou požadovanou míru. Tímto předpínáním nosníku X se dosáhne extrémně velkého rozpětí nosníku X. Tak je umožněno tímto vynalézavým způsobem konstrukce nosníku X dosáhnout rozpětí mezi podporami 2,1 a 23, příp.

2.2 a 2.3 více než 30 metrů bez toho, že by vysokorychlostní dráhy, jako například magnetická visutá dráha byly nějak omezeny ve své funkci. Toto zajišťuje krajně hospodárný způsob výstavby jízdní dráhy spolu s extrémně vysokou úrovní a pohodlí jízdy vysokorychlostní dráhy.

Vyobrazeným umístěním předpínacích prvků v nosníku Xje umožněno předpínání správné formy betonového prefabrikátu, vyobrazeného jako nosník X o více polích. Přitom se nosník X nezmění v průběhu doby probíhající změnou délek nosníku X v jeho tvaru příčného průřezu, přičemž se zamezí protažení nosníku X.

Předpínací prut 5 je nyní upevněn v desce 8. Nasazením neuvedených, obvyklých hydraulických kleští, se předpínací prut 5 napne a ukotví se v desce 8, sloužící jako protipodpora pro předpínací prut 5. Tím se dosáhne trvalého předpětí předpínacího prutu 5.

Aby se zabránilo korozi předpínacího prutu 5. je v oblasti nejvyššího bodu u podpory

2.2 odvčtrávací otvor 9. Tím je umožněno, aby vlhkost kondenzátu, ukládající se v oblasti předpínacího prutu 5, nebo pokud předpínací prut 5 je přeložen do prázdné roury, mohla být odvedena a tím by se zredukovala potřeba inspekce a údržby.

Obrázek 2 taktéž ukazuje boční pohled na nosník i o více polích, který ovšem v protikladu k příkladu provedení na obrázku 1 je složen ze dvou segmentů 10.1 a 10,2. Segment 10.1 je s podporami 2.1 a 2.2 uložen na nevyobrazených podpěrách.

Podpora 2.2 je dvoudílná, přičemž jeden díl podpory 2,2 je přiřazen k segmentu

10.1 a druhý díl podpory 2.2 k segmentu 10.2. Segmenty 10.1 a 10.2 nosníku i. stejně jako podpora 2.2 jsou navzájem spojeny pomocí mezery 12. Mezera 12 bude později ještě podrobněji vysvětlena. Každý ze segmentů 10,1 a 10.2 nosníku i má komoru 3, která je vždy uzavřena jednou deskou 8, příp. 8.1, nebo 82. Každý segment 10.1,

10.2 nosníku i může stejně, jako na obrázku 1 mít jeden neuvedený vstupní otvor 4, aby bylo možno provádět montážní a údržbářské práce uvnitř komory 3.

Předpínací prut 5 je dále rovněž rozdělen do dvou segmentů, a sice předpínací prut

5.1 a 52. Předpínací pruty 5.1 a 5.2 se překrývají v oblasti průběhu střední podpory 22, případně uvnitř desek 8.1 a 82. Každý z předpínacích prutů 5.1 a 52 vykazuje přitom svůj nejvyšší bod v desce 8, příp. 8.1 a 82. Nejnižší bod je asi uprostřed segmentu nosníku 10.1. příp. 102. Každý předpínací prut 5.1 a 5.2 se v oblasti desek

8. příp. 8.1 nebo 82 upevní a napne pomocí neznázorněných hydraulických kleští. Tím vznikne vždy jedno předpětí segmentu 10,1, příp. 102.

Překrytím předpínacích prutů 5.1 a 52 v oblasti podpory 22 se dosáhne velmi pevného spoje mezi segmenty 10.1 a 102 nosníku i. Chvění, roztažnost a hlučnost zde budou podobné jako u jednodílného nosníku 1 o více polích. Ukotvení předpínacího prutu 52 se děje z komory 3 segmentu nosníku 102. Ukotvení předpínacího prutu 5.1 se děje opět z komory 3 segmentu 10.1 nosníku i. Tím se vytvoří velmi pevný spoj mezi segmenty nosníku 10.1 a 102. Navíc se ještě působí na mezeru 12 pomocí několika předpínacích prutů 13, které jsou ukotveny na podporách 22, stejně jako v neznázorněných oblastech desek 8.1 a 82. Předpínací pruty 13 se přitom přitlaěují ještě na předpínací pruty 5.1 a 52 segmenty 10,1 a 102 proti spáře 12 a tím vytvářejí pevně spojený nosník 1 o více polích.

Obrázek 3 ukazuje řez III-III z obrázku 2. Segment 10.1 nosníku 1 je odpovídající profil komory s horními a dolními pásy 6 a bočními stojinami 7. Pro lepší podchycení zátěže vykazuje příčný řez v podstatě trapézový tvar. Horní pás 6 má od profilu odstávající ramena, sloužící pro upevnění konzolí 33 a nebo přídavných dílů pro vedení magnetické visuté dráhy. Uvnitř prostoru komory 3 je instalovaná vodicí dráha 25. Ve vodicí dráze 25 je položeno vedení pro rozvody el. energie, přenos dat, nebo jiné vedení. Vodící dráha 25 může být samozřejmě položena i v jiných oblastech prostoru komory 3, které usnadňují zejména údržbářské práce v prostoru komory 3.

Ve spodní části stojiny 7 je vždy zabetonovaná jedna trubka kabelového kanálu 14. Uvnitř trubky kabelového kanálu 14 probíhají předpínací pruty 52, příp. 54. Předpínací pruty 52, příp. 5.4 se po vyrobení segmentu nosníku 10,1 vsunou do trubky kabelového kanálu 14 a po spojení s dalším segmentem, příp. u jednodílného nosníku f o více polích v návaznosti na výrobu se uvedou do potřebného předpětí. Trubka kabelového kanálu 14 se přitom do nosníku 10.1 zabetonuje v té poloze, která odpovídá předpínacímu prutu 5, aby bylo dosaženo předpětí nosníku 10.1.

Obrázek 4 ukazuje řez IV-IV z obrázku 2. Ukazuje řez segmentem nosníku 10.1 bezprostředně před podporou 22. Trubka kabelového kanálu 14, příp. předpínací pruty 52 a 5.4 se přitom nacházejí téměř v nej vyšším bodu své křivky. Počátek překrytí předpínacích prutů 5.1 a 52, příp. 5.3 a 54 je taktéž viditelný. Zatímco předpínací pruty 5.2, příp. 5.4 probíhají ještě v oblasti stojiny 7, jsou předpínací pruty 5.1. a 5.3 protaženy bokem. Tímto bočním protažením předpínacích prutů 5.1 a 5.3 se umožní překrytí s předpínacími pruty 52, příp. 54. Kromě toho je umožněno nasazení upevňovacích prvků a hydraulických kleští pro napnutí předpínacích prutů Ma52.

Protipodpory předpínacích prutů 5.1 a 5.3 se nacházejí v oblasti desky 8.1 a tím se spolehlivě opírají o segment nosníku 10.1. Uvnitř desky 8, stejně jako v podporách

2.2 jsou předpínací pruty 13. Předpínací pruty 13 jsou závitové tyče, které navzájem pevně spojují polovinu podpory 22, jakož i desku 8,1 a neznázorněnou desku 82 a tím tlačí segmenty 10,1 a 102 proti neznázorněné spáře. Předpínací pruty B jsou zde jen naznačeny. Mohou být samozřejmě instalovány na jiných, nebo dalších místech v oblasti příčného průřezu.

Obrázek 5 ukazuje nákres podélného řezu v půdorysném pohledu na střední podporu nosníku 1. Segmenty 10,1 a 10.2 nosníku I jsou v oblasti této střední podpory 22 nosníku i navzájem napevno spojeny. Spojení se děje pomocí předpínacích prutů ]_?. které zasahují až do komory 3 přes poloviny podpor 22, skrz spáru P2 a desky 8.1 a 82. Předpínací pruty 13 jsou nejlépe závitové tyče s maticemi, které napnutím segmentů 10,1 a 102 pnou proti mezeře 12. Předpínací pruty 5.1 až 5.4 probíhají ve stojinách 7, příp. v deskách 8.1 a 82. Konce předpínacích prutů 5.1 až 5.4 jsou protaženy horizonálně ve směru na komoru 3. Tím se dosáhne překrytí předpínacích prutů 5.1 až 5.4 a navíc se umožní pnutí příslušných předpínacích prutů 5.1 až 5.4 vzhledem k tomu, že konce předpínacích prutů 5.1 až 5.4 končí v komoře 3.

Abychom dosáhli vysokého plošného tlaku v oblasti spáry 12. je opatřena jedna část styku předpínacích prutů 5.1 až 5.4 nosníkových segmentů 10.1 a 102 elastickou vložkou 15. Elastická vložka 15 působí tak, že plocha konců segmentů 10,1 a 102, která je účinná pro vzájemné spolupůsobení segmentů 10,1 a 102, se zredukuje. Tím se dosáhne vysokého plošného tlaku uvnitř předpínacích prutů 13 , stejně jako předpínacích prutů 5,1 až 5.4 v oblasti spáry 12, který zajistí trvalé a bezporuchové spojení segmentů 10,1 a 102 a navíc přes způsob konstrukce segmentu si zachová pozitivní vlastnosti stavby nosníku 1 o více polích.

Obrázek 6 ukazuje pohled z čelní strany segmentu 10,1 nosníku L Jeden díl čelní strany je opatřen elastickou vložkou 15 pro zredukování účinných ploch čelní strany pro přitlačení. Pro spojení segmentu 10,1 s nevyobrazeným segmentem 102 se počítá s více předpínacími pruty 13. Ve stojinách 7 jsou zabetonované trubky kabelového kanálu 14, ve kterých probíhají předpínací pruty 5. Celým průřezem čelní plochy probíhá četné ozubení 18. Ozubení 18 zasahuje do nevyobrazené mezery 12 a zajišťuje tím přesné a proti posunu zajištěné umístění segmentů 10.1 a 102 k sobě navzájem. Ozubení 18 je přitom orientováno do různých směrů, aby mohlo přenášet síly ve všech příčných směrech nosníku i.

Podpora 22 nosníku i je usazena na dvou podpěrách 19, upevněných na podpěře 30. Podpěra 19 se vyrobí tím způsobem, že injekčními hadicemi 20, které se nacházejí v podpoře 22 nosníku i se do nevyobrazeného bednění nalije beton a bednění se vyplní. Po zatvrdnutí betonu se bednění odstraní, čímž vznikne podpěra 19. Během obedňování až do zatvrdnutí betonu se segment 10,1 zatím uloží na hydraulické válce na podpěře 30. Zde není ani jiný způsob výroby podpěry 19 možný. Tak je možno • · · »· · * · · ·· ·· « · · · · · · · · · · ·· ···· ···· · • · · · · * · ··· • · ··· · · · · ·· ···· podpěru 19 také dalekosáhle tvaroval předem a instalovat pro přesné seřízení segmentu 10.1 odpovídající vyrovnávací vrstvu. Je možno také využít jiných výrobních postupů, obvyklých při stavbě mostů.

V obrázku 7 je detailní pohled na průřez spáry 12. Segmenty nosníku 10.1 a 10.2 přiléhají na spáru 12. Abychom segmenty 10.1 a 10.2 po zhotovení spáry J_2 opět od sebe mohli oddělit, je čelní strana jednoho segmentu 10.1, nebo 10.2 zdrsněná. Tím se spára 12. která je zaplněna zvlášť vysoce hodnotným betonem, spojí napevno s čelní stranou příslušného segmentu 10.1 a 10,2. Protilehlá čelní strana segmentu 10,2, nebo 10,1 je opatřena dělícím prostředkem, čímž se beton spáry 12 nespojí s čelní stranou příslušného segmentu 10.2. nebo 10,1. Po ztuhnutí betonu spáry 12 je tím možno segmenty 10,1 a 10,2 od sebe opět navzájem oddělit, přičemž beton spáry 12 na čelní straně, který byl předtím zdrsněn, drží dál. Pomocí ozubení 18. která jsou umístěna po obou čelních stranách se na jedné straně zachová pevné spojení betonu spáry 12 s čelní stranou segmentu nosníku 10.1, nebo 10.2, na druhé straně se dosáhne přesného tvarového nalícování při opětném spojování segmentů 10.1 a 10,2. Kromě toho se tím zachová tvarově uzavřený spoj segmentů 10.1 a 10,2, který může přejímat jisté síly, bočně působící na segmenty nosníku 10,1 a 10.2.

Určité pomůcky při umísťování a posílení spoje segmentů 10.1 a 10,2 navzájem se dosáhne vodícím čepem 21. Vodící čep 21 je přitom zabetonován do segmentu 10.1 a svým kuželovitým koncem zasahuje až dovnitř spáry 12. Před vybetonováním spáry 12 se na kuželový konec vodícího čepu 21 nasadí příslušné pouzdro 22 a spolu se spárou 12 se zabetonuje. Při oddělování segmentů 10,1 a 10.2 od sebe navzájem se oddělí pouzdro 22 z kuželovitého konce vodícího čepu 21. Pro spojení segmentů

10.1 a 10.2 se opět kuželovitý konec vodícího čepu 21 zavede do pouzdra 22, čímž opět zachováme vzájemné umístění segmentů 10.1 a 10,2, tak jak bylo během zalévání spáry 12.

Místo, nebo navíc k vodícím čepům 21 a pouzdru 22, jakož i ozubením 18 je možno nasadit také šroubové spoje s hmoždinkami. K tomu se do prvního segmentu 10.1 nosníku i připevní šrouby, příp. závitové tyče, zatímco v druhém segmentu 10.2 nosníku 1 se ponechají příslušné kluzné trny (hmoždinky, kolíky?). I tím je možno udržet potřebné přitlačení, příp. tvarový styk.

• · · · • · • 4

Předkládaný vynález se neomezuje pouze na představené příklady provedení.

Předvedeným způsobem výroby segmentů 10.1 a 10.2 je především možno navzájem spojovat více polí. 1 v jednodílném provedení vynálezu je vedení předpínacích prutů 5 možno umístit podle potřeby, aby bylo možno zachovat žádoucí předpínání. Zejména umístění předpínacích prutů 5. ačkoliv je považováno v současné době jako zvlášť výhodné, nemusí být bezpodmínečně ve stojinách profilu komorového nosníku. Zatímco u jednodílného provedení předpínání konstrukčních dílů. jak bezprostředně po výrobě, nebo během výroby nosníků, nebo i teprve na staveništi může být uskutečněno až po sesazení na příslušné podpěry, je zřejmá jedna ze zvláštností výroby vícedílného způsobu výroby z toho, že předpínání jednotlivých segmentů 10.1, 10.2 nosníku 1 se uskutečňje po jejich umístění na podpěrách.

Samozřejmě do rámce vynálezu spadají i jiná provedení než ta, která jsou vylíčena zde, jak je popsáno v nárocích. Zejména jsou možné kombinace jednotivých příkladů provedení. Například je možno více jednodílných nosníků 1 o dvou polích se spojem jednotlivých segmentů 10,1 a 10.2 podle vynálezu kombinovat s nosníkem i o více polích. Tak vzniknou například ze dvou jednodílných nosníků i o dvou polích nosníky i o čtyřech polích. Nadále je možné odpovídající úpravou a vyplněním spáry 12 vytvořit spoj. který není možno uvolnit bez zničení spárového spoje. Tím se vyrobí nosník i o více polích bez toho, že by jej bylo možno rozebrat a opět sestavit. To je dostačující v některých případech použití. Kromě popsaných příkladů provedení způsobu předpínání je možné podle vynálezu provádět také předpínání na dlouhé dráze, předpínání se spojem, nebo bez spoje, externí předpínání a nebo jejich kombinace.

Claims (44)

1. Nosník o více polích z betonu, zejména železobetonu, nebo předpjatého betonu s podporami a alespoň s jedním předpínacínt prvkem, přičemž nosník (1) o více polích je opatřen podporami (2), které jsou umístěny na každém konci jednoho pole nosníku (1) o více polích, se vyznačuje tím, že nosník (1) o více polích je vyroben alespoň z jednoho betonového prefabrikátu, takže poloha, průběh a/nebo předpínací síla předpínacího prvku vydává tvarově přesné předpětí nosníku (1) o více polích a že na nosníku (1) o více polích je umístěna jízdní dráha kolejového vozidla ve vysokorychlostním provozu.

2. Nosník o více polích podle nároku 1 se vyznačuje tím, že jízdní dráha, umístěná na nosníku (1) o více polích je jízdní drahou pro visuté magnetické dráhy.

3. Nosník o více polích podle jednoho z předchozích nároků 1 nebo 2 se vyznačuje tím, že předpínacínt prvkem je předpínací prut (5).

4. Nosník o více pollích podle jednoho z předchozích nároků 1,2 nebo 3 se vyznačuje tím, že předpínacínt prvkem jsou zabetonované, napnuté předpínací dráty k předpínání na dlouhé dráze.

5. Nosníky o více polích podle jednoho z předchozích nároků 1, 2, 3 nebo 4 se vyznačují tím, že předpínací prvek je po betonáži nosníku (1) o více polích spojen s nosníkem (1) o více polích.

6. Nosník o více polích podle jednoho z předchozích nároků 1,2, 3, 4 nebo 5 se vyznačuje tím, že předpínací prvek není spojen s nosníkem (1) o více polích za účelem předpínání bez spoje.

7. Nosník o více polích podle jednoho z předchozích nároků 1.2. 3, 4. 5 nebo 6 se vyznačuje tím, že předpínací prvek je umístěn mimo nosník (1) o více polích.

8. Nosník o více polích podle jednoho z předchozích nároků 1,2, 3, 4, 5, 6 nebo 7 se vyznačuje tím, že alespoň jedno pole, přednostně více polí nosníku (1) o více polích jsou vyrobeny z betonu, zejména železobetonu, nebo prefabrikátu z předpjatého betonu.

9. Nosník o více polích podle jednoho z předchozích nároků 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7 nebo 8 se vyznačuje tím, že jednotlivé, nebo všechny předpínací prvky, instalované v potřebné pozici ve vertikálním směru mají obloukový průběh, který se místy podobá • 0 · · parabole a nejvyšší bod mají v oblasti podpory (2) a nejnižší bod mají v podstatě uprostřed každého pole.

10. Nosník o více polích podle jednoho z předchozích nároků 1.2. 3. 4. 5. 6. 7. 8 nebo

9 se vyznačuje tím, ze je předpínací prvek umístěn v nosníku (1) o více polích s rovným nebo zakřiveným průběhem.

11. Nosník o více polích podle jednoho z předchozích nároků 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9 nebo 10 se vyznačuje tím, že průběh alespoň jednotlivých předpínacích prvků v podstatě odpovídá momentovému průběhu nosníku (1) o více polích.

12. Nosník o více polích podle jednoho z předchozích nároků 1.2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

10 nebo 11 se vyznačuje tím, že předpínací síla pro vytvoření, a nebo korekturu žádoucího tvarového předpětí nosníku (1) o více polích je nastavitelná.

13. Nosník o více polích podle jednoho z nároků 1, 2, 3, 4 a 7. 8, 9, 10. 11 nebo 12 se vyznačuje tím, že je předpínací prvek napevno spojen s betonovým prefabrikátem tím. ze je při výrobě betonového prefabrikátu zalit.

14. Nosník o více polích podle jednoho z nároků 1,2, 3 a 5, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12 nebo 13 se vyznačuje tím, že předpínací prvek je s betonovým prefabrikátem spojen vyměnitelným způsobem a zabudovává se zejména po výrobě betonového prefabrikátu.

15. Nosník o více polích podle jednoho z předchozích nároků 1 až 14 se vyznačuje tím, že podpěry (2) jsou ustaveny na podporách (30).

16. Nosníky o více polích podle jednoho z předchozích nároků 1 až 15 se vyznačují tím, že nosník (1) o více polích má nejméně jednu stojinu (7).

1 7. Nosník o více polích podle jednoho z předchozích nároků 1 až 16 se vyznačuje tím, že nosník (1) o více polích má plný příčný průřez.

18. Nosník o více polích podle jednoho z předchozích nároků 1 až 17 se vyznačuje tím, že nosník (1) o více polích je řešen jako komorový.

19. Nosník o více polích podle jednoho z nároků 16 až 18 se vyznačuje tím, že předpínací prvky jsou umístěny ve stojině (7).

20. Nosník o více polích podle jednoho z nároků 16 až 19 se vyznačuje tím, že stojiny (7) jsou spojeny alespoň na koncích nosníku (1) o více polích, přednostně v • ♦ ** >» • · · 9 · · • * 9 9 9 9

9 9 9 9 9 9 9

9 9 9» 9 9 9

9 9 9 9 9 9 99 9 9 oblasti každé podpory (2) a příčně k podélnému směru nosníku (1) o více polích, umístěnou deskou (8).

21. Nosník o více polích podle jednoho z předchozích nároků 1 až 20 se vyznačuje tím, že v desce (8)jsou uloženy předpínací prvky pro sepnutí nosníku (1) o více polích.

22. Nosník o více polích podle jednoho z předchozích nároků se vyznačuje tím, že je předpínací prvek umístěn v trubce kabelového kanálu.

23. Nosník o více polích podle nároku 22 se vyznačuje tím, že trubka kabelového kanálu (14) je v nej vyšším bodě odvětraná otvorem (9).

24. Nosník o více polích podle jednoho z předchozích nároků 1 až 23 se vyznačuje tím, že každé pole nosníku (1) o více polích vykazuje zakřivení vlivem předpětí.

25. Nosník o více polích podle jednoho z předchozích nároků 1 až 24 se vyznačuje tím, že zakřivení vlivem předpětí u každého pole při délce pole asi 31 m je asi 4mm směrem nahoru.

26. Nosník o více polích podle jednoho z předchozích nároků 1 až 25 se vyznačuje tím, že konce předpínacího prvku jsou protaženy horizontálně v potřebné pozici.

27. Nosník o více polích podle jednoho z předchozích nároků 1 až 26 se vyznačuje tím, že nosník (1) o více polích je uložen na pevné kotev, desce a /nebo na dvou volných ložiskách.

28. Nosník o více polích podle jednoho z předchozích nároků 1 až 27 se vyznačuje tím, že nosník (1) o více polích je rozdělen na segmenty (10).

29. Nosník o více polích podle nároku 28 se vyznačuje tím, že na jedno pole nosníku (1) o více polích připadá jeden segment (10).

30. Nosník o více polích podle jednoho z nároků 28, nebo 29 se vyznačuje tím, že při způsobu výroby segmentu nosníku (1) o více polích jsou předpínací prvky každého segmentu (10) uspořádány odděleně.

31. Nosník o více polích podle jednoho z předchozích nároků 1 až 30 se vyznačuje tím, že předpínací prvky se překrývají v oblasti střední podpory (2.2).

32. Nosník o více polích podle jednoho z nároků 28 až 30 se vyznačuje tím, že je na konci segmentu (10) spára (12).

«a 4 • · ·« • ·* * • fc ·· » · · · · · · • · · « · · a ·« ί« · » fc fc «

33. Nosník o více polích podle nároku 32 se vyznačuje tím, že je spára (12) je zabetonovaná.

34. Nosník o více polích podle nároku 32. nebo 33 se vyznačuje tím, že spára (12) je opatřena elastickou vložkou (15).

35. Nosník o více polích podle jednoho z nároků 32 až 34 se vyznačuje tím, že dělící vrstvu je umístěna na jeden konec segmentu (10) v oblasti spáry (12).

36. Nosník o více polích podle jednoho z nároků 32 až 35 se vyznačuje tím, že jeden konec segmentu (10) v oblasti spáry (12) u střední podpory (2) je zdrsněn pro lepší kontakt s plnivem spáry (12).

37. Nosník o více polích podle jednoho z nároků 28 až 30 a 32 až 36 se vyznačuje tím, že na konci segmentu (10) v oblasti vnitřní styčné plochy spáry (12) je ozubení.

38. Nosník o více polích podle nároku 37 se vyznačuje tím, že ozubení (18) působí do rozličných směrů.

39. Nosník o více polích podle jednoho z nároků 28 až 30 a 32 až 38 se vyznačuje tím, že na konci jednoho segmentu (10) je zabetonován vodící čep (21)

40. Nosník o více polích podle jednoho z nároků 32 až 36 se vyznačuje tím, že ve spáře (12) je zabetonované kuželovité pouzdro (22)

41. Nosník o více polích podle jednoho z nároků 28 až 30 a 32 až 40 se vyznačuje tím, že spoj segmentů (10) je proveden navzájem šrouby a hmoždinkami.

42. Nosník o více polích podle jednoho z nároků 28 až 30 a 32 až 41 se vyznačuje tím, že spoj segmentů (10) je proveden vzájemně s předpínacím prutem (13).

43. Nosník o více polích podle nároku 18 se vyznačuje tím, že v komorovém nosníku (1) je umístěna vodící dráha (25).

44. Nosník o více polích podle jednoho z předchozích nároků se vyznačuje tím, že na nosníku o více polích (1) je v jednom prostoru komory (3) vstupní otvor (4).