CZ20014350A3 - Nárazová podloľka pro mezipánev - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se obecně týká manipulace s roztaveným kovem, zejména s roztavenou ocelí. Konkrétně se vynález týká nárazové podložky pro mezipánev, to znamená předmětu, vytvořeného ze žáruvzdorného materiálu, který je určen pro umístění na dno mezipánve, a na který bude dopadat vstupující proud roztaveného kovu, nalévaného do mezipánve z licí pánve. Vynález je využitelný zejména při kontinuálním lití oceli.

Dosavadní stav techniky

V mezinárodní patentové přihlášce WO 96/14951 je popsána nárazová podložka pro mezipánev, která sestává z tělesa ze žáruvzdorného materiálu, schopného odolávat styku s roztavenou ocelí v mezipánvi. Těleso nárazové podložky obsahuje základnu, mající nárazovou plochu, vnější boční stěnu, rozprostírající se směrem vzhůru od nárazové plochy, a horní plochu, připojenou k boční stěně a vymezující zde otvor.

Horní plocha má vnitřní prstencovitou část v podstatě rovnoběžnou s nárazovou plochou, přičemž je zde v podstatě pravoúhlý roh mezi boční stěnou a nárazovou plochou, a rovněž mezi boční stěnou a vnitřní prstencovitou částí horní plochy.

► ······ « • · · · · • · · · · · · »· · · · · · · zvýšenou dobu což je velice vměstky měly

Tato nárazová podložka zajišťuje přítomnosti roztavené oceli v mezipánvi, důležité pro zabezpečení, aby nežádoucí dostatečný čas vyplavat na povrch oceli, odkud mohou být odstraněny.

V mezinárodní patentové přihlášce WO 97/37799 je popsána nárazová podložka pro mezipánev, obsahující těleso ze žáruvzdorného materiálu, schopného odolávat styku s roztavenou ocelí v mezipánvi. Těleso nárazové podložky obsahuje základnu, mající nárazovou plochu pro roztavenou ocel, vnější boční stěnu, rozprostírající se směrem vzhůru od nárazové plochy a rovněž kolem základny pro její úplné obklopení a uzavření.

Prstencovitá tělesná část, připojená k boční stěně, vytváří horní plochu, která je v podstatě rovnoběžná s nárazovou plochou, a která vymezuje otvor, do kterého může být roztavená ocel nalévána, přičemž spodní plocha prstencovité tělesné části a vnitřní čelní plocha boční stěny vymezují zahloubení, opatřené podříznutou částí, rozprostírající se kontinuálně kolem nárazové plochy a nad nárazovou plochou.

Část horní plochy je na nižší úrovni, než zbytek horní plochy, přičemž zahloubení pod částí horní plochy má menší průřez, než zbytek zahloubení.

Tato nárazová podložka je zejména využitelná pro zlepšení charakteristik proudění v podlouhlých mezipánvích, u kterých je roztavená ocel nalévána do mezipánve na konci • fc • · · • <t fcfc • fc fcfcfc • · • ··· • · • fcfcfc · · fcfc fcfcfc • fc fc · • fcfcfc mezipánve, přičemž výstupní otvor nebo každý výstupní otvor pro roztavenou ocel leží na opačném konci mezipánve.

Nárazová podložka je orientována tak, že nižší část koncové stěny přiléhá ke koncové stěně za nalévaným proudem roztavené oceli, takže ocel, odrážející se od nárazové podložky, s výhodou proudí směrem k této koncové stěně. V důsledku toho dochází k výraznému snížení povrchových turbulencí, vytvářených v mezipánvi a k celkovému zlepšení průtokových drah, což má za výsledek výrobu čistší oceli.

Je nutno konstatovat, že proces vývoje nové nárazové podložky pro mezipánev, která by splňovala určitá předem stanovená kriteria, je nesmírně náročný, jelikož změna jednoho aspektu konstrukce nárazové podložky obecně způsobuje neočekávané rozvětvení dynamiky proudění v celém systému mezipánve.

Byla zjištěna potřeba vyvinout novou nárazovou podložku mezipánve, která zajistí, aby roztavený kov, odrážející se od nárazové plochy, směřoval obecně souměrně podél podélné osy mezipánve. To je obzvláště důležité například pro mezipánve, u kterých je výstupní otvor nebo každý výstupní otvor umístěn na podélné ose mezipánve, nebo kde je dva nebo více otvorů uspořádáno souměrně kolem této podélné osy.

Kromě toho je obvyklé, že přiváděný proud roztaveného kovu (takzvaný „proud z licí pánve) je excentrický, to znamená, že jeho dopad není umístěn na podélné ose mezipánve. K tomu obvykle dochází v důsledku toho, že bočnice licí pánve (trubka, kterou přicházející roztavený kov proudí z licí pánve do mezipánve) se obvykle pohybuje společně se • » • ··· «·* *· • · · · 4 4 · • ·»· • «

44*4 94 *4 4» • · · · « 4 « *9· «44

«.« 4««4 stavidlovým šoupátkem, které ovládá proudění roztaveného kovu z licí pánve, přičemž jelikož toto šoupátko je často pouze částečně otevřeno za účelem omezování průtokového množství, je bočnice licí pánve často umístěna excentricky vzhledem k mezipánvi.

Podstata vynálezu

V souladu s prvním aspektem předmětu tohoto vynálezu byla proto vyvinuta nárazová podložka pro mezipánev, vyrobená ze žáruvzdorného materiálu, která obsahuje základnu, mající nárazovou plochu, která při používání směřuje vzhůru pro přijímání roztaveného kovu, nalévaného na nárazovou podložku, a stěnu, rozprostírající se směrem vzhůru od základny kolem alespoň části obvodu nárazové plochy, přičemž stěna je opatřena přečnívající částí, která přečnívá přes obvodovou oblast nárazové plochy, přičemž přečnívající část obsahuje několik výčnělků, které vyčnívají dále přes nárazovou plochu, než zbytek přečnívající části.

Nárazová plocha má alespoň dva rohy, přes které přečnívají příslušné výčnělky.

Alespoň jeden z rohů je vytvořen v místě sbíhání v podstatě přímých stran nárazové plochy.

Nárazová plocha je v podstatě mnohoúhelníkovitá.

Nárazová plocha je v podstatě čtyřúhelníkovitá, s výhodou v podstatě obdélníkovitá nebo čtvercová.

fe* fefe • · fe · fefe · • fefe· • fe fefefefe fefe • fe fefefefe • fefe • fefefe* • · t · • · · fefe fefefe •fe fefe « » » · * * · • fefe « · · fefe fefefefe

Výčnělek přečnívá přes každý roh mnohúhelníkovité nárazové plochy.

Vzdálenost, o kterou přečnívající část, rozprostírající se mezi dvěma uvedenými výčnělky, přečnívá přes nárazovou plochu, je v podstatě stejnoměrná podél alespoň většiny její délky.

Přečnívající část rozprostírající se mezi dvěma uvedenými výčnělky, je v podstatě přímá podél alespoň většiny své délky.

Vzdálenost, o kterou přečnívající část, rozprostírající se mezi dvěma uvedenými výčnělky, přečnívá přes nárazovou plochu, je v podstatě nestejnoměrná podél alespoň většiny její délky.

Jedna nebo více přečnívajících částí, rozprostírajících se mezi dvěma výčnělky, je v půdorysném pohledu zakřivená.

Maximální vzdálenost, o kterou výčnělek nebo každý výčnělek přečnívá přes nárazovou plochu, činí alespoň 110 % maximální vzdálenosti, o kterou zbytek přečnívající části přečnívá přes nárazovou plochu.

Maximální vzdálenost, o kterou výčnělek nebo každý výčnělek přečnívá přes nárazovou plochu, činí nejvýše 600 % maximální vzdálenosti, o kterou zbytek přečnívající části přečnívá přes nárazovou plochu.

Výška přečnívající části nad nárazovou plochou je nestejnoměrná podél její délky.

Nárazová podložka podle tohoto vynálezu s výhodou obsahuje alespoň tři uvedené výčnělky, přičemž výška přečnívající části, rozprostírající se mezi dvěma výčnělky je odlišná od výšky přečnívající části, rozprostírající se mezi jedním ze dvou výčnělků a dalším výčnělkem, nebo mezi dvěma dalšími výčnělky.

Alespoň jedna část přečnívající části, která je nižší, než další část přečnívající části, přečnívá o větší vzdálenost přes nárazovou plochu, než další, vyšší část přečnívající části.

Obvodová oblast nárazové plochy obsahuje žlábek, rozprostírající se kolem alespoň části středové oblasti nárazové plochy.

V souladu s druhým aspektem předmětu tohoto vynálezu byla dále rovněž vyvinuta mezipánev, která obsahuje nárazovou podložku podle prvního aspektu předmětu tohoto vynálezu. Mezipánev má s výhodou podlouhlý tvar (to znamená v půdorysném pohledu), přičemž je s výhodou opatřena výstupními otvory v blízkosti každého podélného konce. Při používání jsou vstupující proud roztaveného kovu, a v důsledku toho i nárazová podložka, s výhodou umístěny v podstatě v podélném středu mezipánve.

Mezipánev podle tohoto vynálezu dále rovněž s výhodou obsahuje alespoň jednu nebo více hrázek, rozprostírajících se přes její šířku mezi nárazovou podložkou a výstupním otvorem, přičemž hrázka nebo každá hrázka má horní plochu se středovou částí, která má nižší výšku, než boční obvodové části na • ·

každé straně. To obecně napomáhá při nasměrování proudu roztaveného kovu směrem k podélné ose mezipánve.

Bylo zjištěno, že opatření množiny výčnělků, které vyčnívají dále za nárazovou plochu, než zbytek přečnívající části obvodové stěny, obecně způsobí, že roztavený kov, odrážející se od nárazové plochy, bude nasměrován v podstatě směrem ke středu nárazové podložky. To obecně způsobí v podstatě souměrný proud roztaveného kovu, proudící ven z nárazové podložky, i když je proud roztaveného kovu, proudící na nárazovou podložku nebo na nárazovou plochu excentrický, to znamená, že dopadá v určité vzdálenosti od středu nárazové podložky.

Takový v podstatě souměrný proud, proudící ven z nárazové podložky, obecně způsobí souměrné proudění v celé mezipánvi, v důsledku čehož dojde ke snížení počtu takzvaných „mrtvých oblastí, kde je rychlost proudění roztaveného kovu poměrně nízká (přičemž dochází k nedostatečnému doplňování čerstvého kovu, v důsledku čehož vzniká možnost tuhnutí roztaveného kovu), přičemž dojde k celkovému zlepšení doby pobývání roztaveného kovu v mezipánvi.

Nárazová plocha nárazové podložky má s výhodou alespoň dva rohy (například čtyři rohy), přes které příslušné výčnělky přečnívají.

S výhodou alespoň jeden z rohů (přičemž nejvýhodněji všechny rohy) mohou být vytvořeny v místě sbíhání v podstatě přímých stran nárazové plochy. Výhodně může být nárazová plocha v podstatě mnohoúhelníkovitá, ještě výhodněji pak ·· · · • · · • · zejména v podstatě

v podstatě čtyřúhelníkovitá, a to obdélníkovitá nebo čtvercovítá.

Výčnělek s výhodou přečnívá přes každý roh mnohoúhelníkovité nárazové plochy. Přídavně nebo alternativně může alespoň jeden výčnělek (s výhodou pak dva nebo více výčnělků) probíhat podél alespoň většiny délky příslušné strany nárazové plochy, přičemž může dokonce probíhat podél v podstatě celé délky příslušné strany nárazové plochy.

U některých výhodných provedení předmětu tohoto vynálezu je vzdálenost, o kterou přečnívající část, rozprostírající se mezi dvěma uvedenými výčnělky, přečnívá přes nárazovou plochu, v podstatě stejnoměrná podél alespoň většiny její délky.

Přečnívající část, rozprostírající se mezi dvěma výčnělky, může být s výhodou v podstatě přímá podél alespoň většiny své délky. Přídavně nebo alternativně však pro jednu nebo více přečnívajících částí, rozprostírajících se mezi dvěma výčnělky, může být vzdálenost, o kterou přečnívající část přečnívá přes nárazovou plochu, v podstatě nestejnoměrná podél alespoň většiny její délky, přičemž například jedna nebo více přečnívajících částí, rozprostírajících se mezi dvěma výčnělky, může být zakřivená v půdorysném pohledu, například tak, že přečnívající část nebo každá přečnívající část přečnívá dále přes nárazovou plochu ve středu její délky, než je tomu na každém konci, nebo alternativně tak, že přečnívá dále na každém konci, než je tomu v jejím středu.

Je nutno zdůraznit, že tvar a velikost každé přečnívající části mezi výčnělky, a/nebo tvar a velikost

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 • · · 4 4 · 4 4 4 4 4

44444 4 444 4 4 • 4 4 · 4444 • 444 44 44 444 44 4444 každého výčnělku, se mohou měnit v závislosti na každé příslušné okolnosti, například v závislosti na tvaru a/nebo velikosti mezipánve, a/nebo na množství, tvořící excentrický vstupní proud roztaveného kovu, nebo v závislosti na jakýchkoliv dalších příslušných požadavcích uživatele.

Maximální vzdálenost, o kterou výčnělek nebo každý výčnělek nárazové podložky přečnívá přes nárazovou plochu, činí s výhodou alespoň 110 %, výhodněji pak alespoň 120 %, ještě výhodněji alespoň 140 %, a nejvýhodněji alespoň 150 % maximální vzdálenosti, o kterou zbytek přečnívající části přečnívá přes nárazovou plochu.

Výčnělek nebo každý výčnělek nárazové podložky přečnívá přes nárazovou plochu o maximální vzdálenost, která s výhodou činí nejvýše 600 %, ještě výhodněji nejvýše 500 %, a nejvýhodněji pak nejvýše 450 % maximální vzdálenosti, o kterou zbytek přečnívající části přečnívá přes nárazovou plochu.

S výhodou může být výška přečnívající části nad nárazovou plochou nestejnoměrná podél její délky. U takových provedení předmětu tohoto vynálezu, která mají alespoň tři výčnělky je výška přečnívající části, rozprostírající se mezi dvěma výčnělky, s výhodou odlišná od výšky přečnívající části, rozprostírající se mezi jedním ze dvou výčnělků a dalším výčnělkem, nebo mezi dvěma dalšími výčnělky.

S výhodou pak alespoň jedna část přečnívající části, která je nižší, než další část přečnívající části, může přečnívat o větší vzdálenost přes nárazovou plochu, než další, vyšší část přečnívající části. To bylo zjištěno za * · • fc ···· • · · · • · · · • · · · · · · · · · fc • ····· · fcfcfc fc · • fcfcfc · · · · ···· ·· fcfc ··· ·· fcfcfc· účelem zajištění, aby roztavený kov, odrážející se od nárazové plochy a narážející na takové nižší přečnívající části, byl přesměrován zpět směrem do středu nárazové podložky obecně mnohem důrazněji, než kov, narážející na vyšší přečnívající části.

To dále způsobuje, že roztavený kov proudí souměrně ven z nárazové podložky. (Avšak žádné omezení výkladu předmětu tohoto vynálezu nelze vyvozovat z příslušných zde uváděných vysvětlení působení různých aspektů.)

U některých výhodných provedení předmětu tohoto vynálezu pak obvodová oblast nárazové plochy obsahuje žlábek, rozprostírající se kolem alespoň části středové oblasti nárazové plochy. U provedení, u kterých je nárazová plocha opatřena rohy, je žlábek s výhodou širší v těchto rozích, než kdekoliv jinde. Tvar žlábku (v půdorysném pohledu) může být například zrcadlovitým obrazem tvaru přečnívající části stěny.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude v dalším podrobněji objasněn na příkladech jeho konkrétního provedení, jejichž popis bude podán s přihlédnutím k přiloženým obrázkům výkresů, kde:

obr. 1 znázorňuje perspektivní pohled na nárazovou podložku mezipánve podle tohoto vynálezu;

obr. 2 znázorňuje perspektivní pohled v podélném řezu na nárazovou podložku mezipánve podle obr. 1;

·· ·· 4 · 4 4*4 · 4 • · · · · · · · * · • · · · · · · · 4 ·

4 4 4 · · 4 444 4 obr. 3 znázorňuje schematické zobrazení nesouměrného proudění roztaveného kovu v podlouhlé mezipánvi, nalévaného z excentrické bočnice licí pánve;

obr. 4 znázorňuje schematické zobrazení souměrného proudu roztaveného kovu v podélné mezipánvi, nalévaného z excentrické bočnice licí pánve s využitím nárazové podložky a nových hrázek podle tohoto vynálezu; a obr. 5 znázorňuje schematický nárysný pohled a pohled v řezu na hrázku podle obr. 4.

Příklady provedení vynálezu

Na vyobrazení podle obr. 1 je znázorněn perspektivní pohled seshora na nárazovou podložku 1^ pro mezipánev podle tohoto vynálezu, obsahující základnu 3, mající nárazovou plochu 5, která během používání směřuje vzhůru za účelem přijímání roztaveného kovu, nalévaného na nárazovou podložku 1, a stěnu 7_, rozprostírající se směrem vzhůru od základny 3 kolem obvodu nárazové plochy přičemž tato stěna 7_ je opatřena přečnívající částí 9, která přečnívá přes obvodovou oblast 11 nárazové plochy 5, přičemž přečnívající část 9_ obsahuje několik výčnělků 13, které vyčnívají dále přes nárazovou plochu 5, než zbytek přečnívající části 9.

Nárazová podložka 1 má v půdorysném pohledu pravoúhlý obdélníkovitý tvar, přičemž jak základna 3, tak i nárazová plocha 5 má pravoúhlý obdélníkovitý tvar. Každý z výčnělků 13 je umístěn v jednom ze čtyř rohů nárazové podložky 1. Podél každé z delších stran nárazové podložky _1 je mezi výčnělky 13 přečnívající část 9a poměrně malá, přičemž je v podstatě přímá a stejnoměrná.

Podél každé z kratších stran nárazové podložky JL je mezi výčnělky 13 přečnívající část 9b poměrně velká, přičemž je v půdorysném pohledu zakřivena. Kromě toho jsou přečnívající části 9b nad nárazovou plochou 5 na nižší úrovni, než jsou přečnívající části 9a.

Obvodová oblast 11 nárazové plochy 5 vytváří žlábek, jehož tvar představuje v podstatě zrcadlovité zobrazení celé přečnívající části 9a, 9b, 13.

Na vyobrazení podle obr. 2 je znázorněn perspektivní pohled v podélném řezu na nárazovou podložku 1^ podle obr. 1.

Rozsah přečnívajících částí 9b je zde zcela jasně viditelný, stejně jako hloubka žlábku, tvořeného obvodovou oblastí 11. Rovněž je zcela jasné, že kratší stěny 7b jsou kolmé na nárazovou plochu 5, přičemž přečnívající části 9b jsou kolmé na kratší stěny 7b. Delší stěny 7a jsou však vzhledem ke kolmici skloněny, to znamená, že jsou vyklopeny směrem ven od nárazové plochy _5 k přečnívajícím částem 9a.

Na vyobrazení podle obr. 3 je znázorněno schematické zobrazení nesouměrného proudu roztaveného kovu v podélné mezipánvi, nalévaného z excentrické bočnice licí pánve.

V každé z částí (a) až (c) je mezipánev znázorněna v půdorysném pohledu, přičemž je proud roztaveného kovu, přicházející z licí pánve, znázorněn kružnicí v podélném středu mezipánve, avšak excentricky v příčném směru, to • 9 • 9 · · 9 · · ♦ · · · · • 99« · 9 · ♦ « ♦ *

9 · · · 9 · 9 · ♦

999·· · ··· « ·

9·· 9··«

99·· ·· ·· ··· ·· ···· znamená blíže k jedné podélné boční stěně mezipánve, než ke druhé boční stěně.

Mezipánev je rovněž opatřena dvojicí hrázek 15 (které jsou opatřeny otvory pro umožnění průtoku roztaveného kovu) na každé podélné straně mezipánve, as výstupními otvory, vyznačenými kružnicemi na každém konci mezipánve.

Šipkami jsou označeny průtokové dráhy roztaveného kovu, přičemž v části (a) jsou znázorněny počáteční průtokové dráhy roztaveného kovu, který vstupuje do mezipánve. (V souladu s běžnou pracovní praxí je mezipánev již plná roztaveného kovu, který jí protéká, přičemž znázorněné průtokové dráhy pouze vyznačují převládající průtokové dráhy v různých vzdálenostech od mezipánve.)

Dokonce i v tomto počátečním stadiu je možno vidět, že v důsledku toho, že proud kovu z licí pánve je excentrický, je proudění nesouměrné vzhledem k podélné ose mezipánve.

V části (b) začal roztavený kov proudit hrázkami 15, přičemž nesouměrnost průtokových drah je daleko více patrná.

V části (c) dosáhl roztavený kov výstupních otvorů. Vztahovou značkou 17 jsou zde označeny takzvané „mrtvé oblasti, kde dochází pouze k malému nebo žádnému proudění roztaveného kovu během těchto ustálených podmínek. Přítomnost mrtvých oblastí 17 v mezipánvi je hlavním problémem, neboť se kov v těchto oblastech ochlazuje a může začít tuhnout. Tyto mrtvé oblasti 17 rovněž způsobují změny ve složení roztaveného kovu, proudícího ven z mezipánve.

·· ·· ······ ·· fefe • · · · ♦ · » · · · · • · · · · · fe · · · · fefe··· · ·♦· · · • · · · · · · · «fe·* ·· ·· ··· ·♦ ····

Na vyobrazení podle obr. 5 je znázorněno jak jsou průtokové dráhy roztaveného kovu změněny při používání nárazové podložky 1^ podle tohoto vynálezu.

Rovněž mezipánev podle obr. 4 je opatřena hrázkami 19, umístěnými blíže k výstupním otvorům, než jsou hrázky 15 podle obr. 3. Tyto hrázky 19 jsou na svém horním povrchu opatřeny středovou částí 21, která je níže, než obvodové části 23 na každé straně.

Stejně jako u provedení podle obr. 3 je přicházející proud roztaveného kovu z licí pánve na obr. 4 opět excentrický, avšak tentokrát přítomnost nárazové podložky _1 podle tohoto vynálezu způsobuje, že průtokové dráhy roztaveného kovu opouštějí nárazovou podložku _1 mnohem souměrněji. V době, kdy roztavený kov dosáhl výstupních otvorů, jsou průtokové dráhy v podstatě souměrné, přičemž zde nejsou přítomny žádné mrtvé oblasti.

Na vyobrazení podle obr. 5 je znázorněn čelní nárysný pohled a pohled v příčném řezu na hrázku 19, která je na vyobrazení podle obr. 4 znázorněna pouze schematicky.

Hrázka 19 má spodní plochu 25 a boční plochy 27, které mají takový tvar a velikost, aby těsně dosedaly na mezipánev přes celou její šířku. Horní plocha má středovou část 21, která leží níže, než obvodové části 23 na každé straně. Tím je zaručen účinek odvádění roztaveného kovu, proudícího přes hrázku 19 podél obecně osové průtokové dráhy v mezipánvi. Jde proto o doplňkový prvek k nárazové podložce _1 z hlediska zajištění souměrného a/nebo osového proudění roztaveného kovu v mezipánvi.

• fc fcfc ♦ · ♦ ··* ·· fc· fcfc·· fcfc· · · · fc ··· fc fc · fc fc fcfc · fc ♦·· fcfc· · fc « fc · fc fc·· ···· ···· ·· ·· ··· ·· fcfc··

Hrázka 19 je rovněž opatřena množinou průchozích otvorů 29 pro umožnění proudění roztaveného kovu hrázkou 19 přídavně k roztavenému kovu, který může proudit přes hrázku 19. Průchozí otvory 29 jsou skloněny směrem vzhůru ve směru proudění roztaveného kovu, takže zajišťují vzhůru směřující průtokovou dráhu roztaveného kovu, proudícího přes průchozí otvory 29.

Úhel sklonu průchozích otvorů 29 je s výhodou větší u nižších průchozích otvorů 29, přičemž se s výhodou zmenšuje s rostoucí výškou hrázky 19. Jak je na obr. 5 znázorněno, tak nejnižší průchozí otvory 29 mají s výhodou úhel sklonu o velikosti 40°, kterážto velikost se snižuje na 30° a poté příslušně na 20° pro výše položené průchozí otvory 29.

♦ 9

9 9 • 9

Pv Ifoi

99«· «9 99

9 9 · 9 9 9

9999 9 « · • 9 9 9 9 9 9

9 9 9 9 9 ·*· 99 9999

Claims (1)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Nárazová podložka pro mezipánev, vyrobená ze žáruvzdorného materiálu, vyznačující se tím, že obsahuje základnu, mající nárazovou plochu, která při používání směřuje vzhůru pro přijímání roztaveného kovu, nalévaného na nárazovou podložku, a stěnu, rozprostírající se směrem vzhůru od základny kolem alespoň části obvodu nárazové plochy, přičemž stěna je opatřena přečnívající částí, která přečnívá přes obvodovou oblast nárazové plochy, přičemž přečnívající část obsahuje několik výčnělků, které vyčnívají dále přes nárazovou plochu, než zbytek přečnívající části.

   2. Nárazová podložka podle nároku 1, vyznačující se tím, že nárazová plocha má alespoň dva rohy, přes které přečnívají příslušné výčnělky.

   3. Nárazová podložka podle nároku 2, vyznačující se tím, že alespoň jeden z rohů je vytvořen v místě sbíhání v podstatě přímých stran nárazové plochy.

   4. Nárazová podložka podle nároku 2 nebo 3, vyznačující se tím, že nárazová plocha je v podstatě mnohoúhelníkovitá.

   5. Nárazová podložka podle nároku 4, vyznačující se tím, že nárazová plocha je v podstatě čtyřúhelníkovitá, s výhodou v podstatě obdélníkovitá nebo čtvercovitá.

   fc · fcfc fcfc ♦ fcfc · fcfc · • fcfc·· fc · • fcfcfc fcfc fcfc fcfcfc* fc * fcfcfc· • « fc « fcfc · fc fc fc

   6. Nárazová podložka podle vyznačující se tím, nároku 4 nebo 5, že výčnělek přečnívá přes každý roh mnohúhelníkovité nárazové plochy.

   7. Nárazová podložka podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že vzdálenost, o kterou přečnívající část, rozprostírající se mezi dvěma uvedenými výčnělky, přečnívá přes nárazovou plochu, je v podstatě stejnoměrná podél alespoň většiny její délky.

   8. Nárazová podložka podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že přečnívající část, rozprostírající se mezi dvěma uvedenými výčnělky, je v podstatě přímá podél alespoň většiny své délky.

   9. Nárazová podložka podle kteréhokoliv z předcházejících nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že vzdálenost, o kterou přečnívající část, rozprostírající se mezi dvěma uvedenými výčnělky, přečnívá přes nárazovou plochu, je v podstatě nestejnoměrná podél alespoň většiny její délky.

   10. Nárazová podložka podle nároku 9, vyznačující se tím, že jedna nebo více přečnívajících částí, rozprostírajících se mezi dvěma výčnělky, je v půdorysném pohledu zakřivená.

   11. Nárazová podložka podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se to* ·· to ♦ · · · • · · · • ··· *♦ · to ♦ · · •••to · · ·* to » · * to * • · to to** ·· toto to ·♦ to • to t ♦ ·· to · • · · « • to · · to to tím, že maximální vzdálenost, o kterou výčnělek nebo každý výčnělek přečnívá přes nárazovou plochu, činí alespoň 110 % maximální vzdálenosti, o kterou zbytek přečnívající části přečnívá přes nárazovou plochu.

   12. Nárazová podložka podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že maximální vzdálenost, o kterou výčnělek nebo každý výčnělek přečnívá přes nárazovou plochu, činí nejvýše 600 % maximální vzdálenosti, o kterou zbytek přečnívající části přečnívá přes nárazovou plochu.

   13. Nárazová podložka podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že výška přečnívající části nad nárazovou plochou je

   nestejnoměrná podél její délky. 14. Nárazová podložka podle nároku 13, vyznačující se tím, že obsahuje alespoň tři uvedené výčnělky, přičemž výška přečnívající části, rozprostírající se mezi dvěma výčnělky je odlišná od výšky přečnívající části, rozprostírající se mezi jedním ze dvou výčnělků a dalším výčnělkem, nebo mezi dvěma dalšími

   výčnělky.

   15. Nárazová podložka vyznačující se přečnívající části, která přečnívající části, přečnívá o větší vzdálenost nárazovou plochu, než další, vyšší část přečnívající části.

   podle nároku 13 nebo 14, tím, že alespoň jedna část je nižší, než další část přes ·« ♦ < ·♦«* «* ·· • ··· ·*·« · 9 944 · 9 4 •44 4 · 9 4999 4

   4 9 9 9-9 4 • 4 44 ·*· *♦ ··♦·

   16. Nárazová podložka podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že obvodová oblast nárazové plochy obsahuje žlábek, rozprostírající se kolem alespoň části středové oblasti nárazové plochy.

   17. Mezipánev, vyznačující se obsahuje nárazovou podložku podle z předcházejících nároků.

   tím, že kteréhokoliv

   18. Mezipánev podle vyznačující se tím, že jednu nebo více hrázek, rozprostírajících přičemž hrázka nebo každá hrázka má horní částí, která má nižší výšku, než boční nároku 17, rovněž obsahuje se přes její šířku, plochu se středovou obvodové části na každé straně.

   • Φ • Φ

   Φ

   Φ

   ΦΦΦΦ

   ΦΦ ΦΦΦΦ Φ · ·

   Φ Φ Φ Φ Φ

   Φ Φ *

   Φ Φ Φ

   ΦΦ ΦΦΦ

   FVUWZl^V

   ΦΦ φφ φ φ φ φ φ » φ φφφ · φφφ • φ φφφφ

   1/3