CZ20014291A3 - Stabilní soly oxidu křemičitého s velkým povrchem a se zlepąenou aktivitou, způsob jejich výroby a jejich pouľití - Google Patents

Stabilní soly oxidu křemičitého s velkým povrchem a se zlepąenou aktivitou, způsob jejich výroby a jejich pouľití Download PDF

Info

Publication number
CZ20014291A3
CZ20014291A3 CZ20014291A CZ20014291A CZ20014291A3 CZ 20014291 A3 CZ20014291 A3 CZ 20014291A3 CZ 20014291 A CZ20014291 A CZ 20014291A CZ 20014291 A CZ20014291 A CZ 20014291A CZ 20014291 A3 CZ20014291 A3 CZ 20014291A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
weight
colloidal silica
silica
papermaking
added
Prior art date
Application number
CZ20014291A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ302013B6 (cs
Inventor
Bruce A. Keiser
Maureen B. Nunn
Cheng-Sung Huang
Dennis L. Macdonald
Original Assignee
Nalco Chemical Company
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Nalco Chemical Company filed Critical Nalco Chemical Company
Publication of CZ20014291A3 publication Critical patent/CZ20014291A3/cs
Publication of CZ302013B6 publication Critical patent/CZ302013B6/cs

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C01INORGANIC CHEMISTRY
    • C01BNON-METALLIC ELEMENTS; COMPOUNDS THEREOF; METALLOIDS OR COMPOUNDS THEREOF NOT COVERED BY SUBCLASS C01C
    • C01B33/00Silicon; Compounds thereof
    • C01B33/113Silicon oxides; Hydrates thereof
    • C01B33/12Silica; Hydrates thereof, e.g. lepidoic silicic acid
    • C01B33/14Colloidal silica, e.g. dispersions, gels, sols
    • BPERFORMING OPERATIONS; TRANSPORTING
    • B01PHYSICAL OR CHEMICAL PROCESSES OR APPARATUS IN GENERAL
    • B01JCHEMICAL OR PHYSICAL PROCESSES, e.g. CATALYSIS OR COLLOID CHEMISTRY; THEIR RELEVANT APPARATUS
    • B01J13/00Colloid chemistry, e.g. the production of colloidal materials or their solutions, not otherwise provided for; Making microcapsules or microballoons
    • B01J13/0004Preparation of sols
    • B01J13/0008Sols of inorganic materials in water
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C01INORGANIC CHEMISTRY
    • C01BNON-METALLIC ELEMENTS; COMPOUNDS THEREOF; METALLOIDS OR COMPOUNDS THEREOF NOT COVERED BY SUBCLASS C01C
    • C01B33/00Silicon; Compounds thereof
    • C01B33/113Silicon oxides; Hydrates thereof
    • C01B33/12Silica; Hydrates thereof, e.g. lepidoic silicic acid
    • C01B33/14Colloidal silica, e.g. dispersions, gels, sols
    • C01B33/141Preparation of hydrosols or aqueous dispersions
    • C01B33/142Preparation of hydrosols or aqueous dispersions by acidic treatment of silicates
    • C01B33/143Preparation of hydrosols or aqueous dispersions by acidic treatment of silicates of aqueous solutions of silicates
    • DTEXTILES; PAPER
    • D21PAPER-MAKING; PRODUCTION OF CELLULOSE
    • D21HPULP COMPOSITIONS; PREPARATION THEREOF NOT COVERED BY SUBCLASSES D21C OR D21D; IMPREGNATING OR COATING OF PAPER; TREATMENT OF FINISHED PAPER NOT COVERED BY CLASS B31 OR SUBCLASS D21G; PAPER NOT OTHERWISE PROVIDED FOR
    • D21H21/00Non-fibrous material added to the pulp, characterised by its function, form or properties; Paper-impregnating or coating material, characterised by its function, form or properties
    • D21H21/06Paper forming aids
    • D21H21/10Retention agents or drainage improvers
    • DTEXTILES; PAPER
    • D21PAPER-MAKING; PRODUCTION OF CELLULOSE
    • D21HPULP COMPOSITIONS; PREPARATION THEREOF NOT COVERED BY SUBCLASSES D21C OR D21D; IMPREGNATING OR COATING OF PAPER; TREATMENT OF FINISHED PAPER NOT COVERED BY CLASS B31 OR SUBCLASS D21G; PAPER NOT OTHERWISE PROVIDED FOR
    • D21H17/00Non-fibrous material added to the pulp, characterised by its constitution; Paper-impregnating material characterised by its constitution
    • D21H17/20Macromolecular organic compounds
    • D21H17/21Macromolecular organic compounds of natural origin; Derivatives thereof
    • D21H17/24Polysaccharides
    • D21H17/28Starch
    • D21H17/29Starch cationic
    • DTEXTILES; PAPER
    • D21PAPER-MAKING; PRODUCTION OF CELLULOSE
    • D21HPULP COMPOSITIONS; PREPARATION THEREOF NOT COVERED BY SUBCLASSES D21C OR D21D; IMPREGNATING OR COATING OF PAPER; TREATMENT OF FINISHED PAPER NOT COVERED BY CLASS B31 OR SUBCLASS D21G; PAPER NOT OTHERWISE PROVIDED FOR
    • D21H17/00Non-fibrous material added to the pulp, characterised by its constitution; Paper-impregnating material characterised by its constitution
    • D21H17/63Inorganic compounds
    • D21H17/67Water-insoluble compounds, e.g. fillers, pigments
    • D21H17/68Water-insoluble compounds, e.g. fillers, pigments siliceous, e.g. clays

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Dispersion Chemistry (AREA)
  • Inorganic Chemistry (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Paper (AREA)
  • Silicon Compounds (AREA)
  • Preparation Of Compounds By Using Micro-Organisms (AREA)
  • Separation Of Suspended Particles By Flocculating Agents (AREA)
  • Silicates, Zeolites, And Molecular Sieves (AREA)

Description

Stabilní sóly oxidu křemičitého s velkým povrchem a se zlepšenou aktivitou, způsob jejich výroby a jejich použití
Oblast techniky
Vynález se týká koloidních solů oxidu křemičitého s velkým povrchem a se zlepšenou stabilitou. Týká se také způsobů přípravy takových koloidních solú oxidu křemičitého při výrobě papíru. Koloidní sóly oxidu křemičitého podle vynálezu jedinečně vykazují tuto stabilitu při tak velkém povrchu bez úprav povrchu například hliníkem. Kromě toho vykazují koloidní sóly oxidu křemičitého zlepšenou stabilitu při poměrně vysokém obsahu pevných látek. Nadto vykazují koloidní sóly oxidu křemičitého podle vynálezu s výhodou výtečnou aktivitu nejenom v zásaditých ale také v kyselých materiálech pro výrobu papíru. Koloidní sóly oxidu křemičitého podle vynálezu mají nejrůznější použitelnost, v papírenském průmyslu například jako retenční a odvodňovací pomocné prostředky.
Dosavadní stav techniky
V amerických patentových spisech číslo 5 643414 a 5 368833 jsou popsány mikročástice koloidního oxidu křemičitého s velkým povrchem, například větším než 700 m2/g a s hodnotou S 20 a 40, což je výhodné pro výrobu papíru. V těchto patentových spisech je vyjádřena nutnost povrchového zpracováni koloidních částic oxidu křemičitého hliníkem k dosažení stabilizace povrchu a tím také produktu. V americkém patentovém spise číslo 5 603805 se také popisuje koloidní oxid křemičitý s povrchem větším než 700 m2/g a s hodnou S 20 až 40, kterého lze použít při výrobě papíru. Tento patentový spis zřetelně vyjadřuje, že k dosažení stabilního koloidního produktu oxidu křemičitého je třeba povrchu menšího než 700 m2/g bez zpracování povchu hliníkem, což je užitečné v papírenských aplikacích.
Na rozdíl od toho se vynález týká stabilního kompozice koloidního oxidu křemičitého, kteráý se hodí pro papírenské aplikace a má povrch větší než 700 m2/g a hodnotu S 20 až 50. Oproti uvedeným americkým patentovým spisům poskytuje tento vynález koloidní oxid křemičitý, který zůstává stabilní bez přísad povrchového hliníku.
Podstata vynálezu
Podstatou vynálezu je stabilní koloidní oxid křemičitý s povrchem větším než 700 m2/g a s hodnotou S 20 až 50.
Výhodněji je povrch větší než 750 m2/g a nejvýhodněji větší než 800 m2/g a hodnota S je 20 až 50, nejvýhodněji 20 až
40. Koloidní oxidy křemičité podle vynálezu nepotřebují k dosažení stability zpracování povrchu činidly jako je hliník. Podle vynálezu je koloidní oxid křemičitý definován jako oxid křemičitý, jehož povrch zůstává nad 700 m2/g a hodnota S zůstává 20 až 50, když koncentrovaný produkt stárne při teplotě místnosti nejméně 30 dní s výhodou po dobu delší než 60 dní. Koloidní vodné sóly oxidu křemičitého podle vynálezu je možno vyrábět a skladovat při koncentracích až hmotnostně 7 % oxidu křemičitého až hmotnostně 15 % oxidu křemičitého nebo vyšších a při tom zůstávají stabilní při teplotě místnosti 30 dní, zpravidla nejméně 60 dní, ve srovnání s dosavadními vodnými sóly oxidu křemičitého Ci nadále jsou procenta míněna vždy hmotnostně, pokud není uvedeno jinak). Kromě toho vykazují koloidní sóly oxidu křemičitého podle vynálezu s výhodou zlepšené užitkové vlastnosti oproti dosavadním koloidním sólům oxidu křemičitého v aplikacích, jako je například výroba papíru. Například koloidní sóly oxidu křemičitého podle vynálezu, vyrobené pouze z oxidu křemičitého, mají zlepšenou aktivitu nejenom v alkalických, ale s překvapením také v kyselých materiálech pro výrobu papíru.
Vynález se týká také způsobů výroby koloidních solů oxidu křemičitého podle vynálezu majících povrch větší než 700 m2/g a hodnotu S 20 až 50.
Jeden způsob výroby koloidního sólu oxidu křemičitého spočívá podle vynálezu v tom, že
Ca) se vytvoří výchozí směs Cnebo základ) obsahující vodu a křemičitan alkalických kovů s molovým poměrem oxidu křemičitého k oxidu alkalického kovu 15=1 až 1=1 a s hodnotou pH alespoň 10, obvykle alespoň 11 a sloučeninu ze souboru zahrnujícího kyselinu, její odpovídající sůl a jejich směs, přičemž křemičitan alkalického kovu a kyselina jsou zpočástku v hmotnostním poměru alespoň 63=1 za udržování teploty výchozí směsi je pod 37,8 C, zpravidla 15,5 až 29,5 C;
Cb) pomalu a kontinuálně se přidává do výchozí směsi vodná kompozice kyseliny křemičité, mající obsah oxidu křemičitého hmotnostně 5,0 až 7,2 s výhodou 6,0 až 6,8 %, za udržování teploty pod 37,8 C, zpravidla 15,5 až 29,5 C až do přidání % až 3/4 kompozice kyseliny křemičité do výchozí směsi;
Cc) načež se pomalu zvyšuje teplota směsi například během 10 až 35 minut na 46,1 C až 51,6 Ca tato teplota se udržuje až do úplného přidání kompozice kyseliny křemičité;
<s
Cd) teplota směsi se popřípadě udržuje pod 51,6 C, zpravidla o o
46,1 C až 51,6 C po dobu jedné hodiny a
Ce) zahřívání se přeruší a popřípadě se odstraňuje voda z výsledné směsi až do hmotnostního obsahu pevných látek, vztažených na oxid křemičitý, 7 nebo více procent, zpravidla 11 i více procent.
Alternativní způsob přípravy vodných solů oxidu křemičitého podle vynálezu spočívá v použití ionexové pryskyřice k nastartování reakce křemičitanu alkalického kovu Cpříklad
3). Reakce se řídí rychlostí přidávání, například 0 až 30 minut, Czpravidla méně než 15 minut) a poměrem křemičitanu alkalického kovu k ionexové pryskyřici během polymerace k vytvoře4 •· ···· « ·· • * · · · « · • · · · · · · • · · · · · • · · · φ • · · · · φ φ φ φ φ φ φ ní koloidního oxidu křemičitého. Molární poměr vodíkového iontu v katexové pryskyřici k iontu alkalického kovu v křemičitanu alkalického kovu je 40 až 100 s výhodou 50 až 100Λ. Teplota během vytváření koloidního oxidu křemičitého se v tomo to alternativním způsobu podle vynálezu je 10 až 37,8 C, o
s výhodou 21,1 až 32,2 C. Při tomto provedení způsobu podle vynálezu se produkovaný koloidní oxid křemičitý může popřípadě tepelně zpracovávat (například dodatečně zpracovávat).
Vynález objasňuje následující podrobný popis.
Vynález se týká výroby koloidního oxidu křemičitého s povrchem zjištěným způsobem Sears Method (Anal. Chem. 28, str. 1981, 1956) větším než 700 m2/g, s výhodou větším než 750 m2/g a nejvýhodněji větším než 800 m2/g a s hodnotou S (Iler a Dalton, J. Phys. Chem, 60 str. 955, 1956) menší než 50, s výhodou 20 až 50 a nejvýhodněji 20 až 40 a s hmotnostním obsahem pevných částic 7 až 20 % oxidu křemičitého.
Jedním způsobem přípravy výchozí směsi (základu“) je přidávání zdroje aktivního oxidu křemičitého, obvykle ve formě kyseliny křemičité nebo polykřemičité během stanovené doby. V průběhu přidávání aktivního oxidu křemičitého se řídí teplota reakční směsi daným rozsahem teplot. Jakmile je přidáno předepsané mnmožství aktivního oxidu křemičitého, může se směs zkoncentrovat. Proces koncentrování může probíhat různými způsoby. Jakožto příklady koncentování bez záměru na jakémkoliv omezení se uvádí odpařování a/nebo způsob membránové separace, jako je ultrafiltrace nebo mikrofiltrace. Voda se odvádí až do dosažení obsahu oxidu křemičitého 7 až 20 % v konečném produktu .
Při uvedeném způsobu sestává základ z vody, z některého obchodně dostupného křemičitanu nebo z alkalických vodních skel a z kyseliny a/nebo z její odpovídající soli v předepsa5 • ·
ném poměru. I když pořadí přísad není pro účely snadné výroby významné, zjistilo se, že kyselina se má přidávat do ředicí vody před přidáním oxidu křemičitého.
Alkalickým vodním sklem nebo křemičitany může být libovolné množství konvenčních materiálů. Jsou to normálně draselné nebo sodné soli. Poměr oxidu křemičitého k oxidu sodnému nebo draselnému může být 15=1 až 1=1 a s výhodou je 2,5=1 až 3,9=1. Takové roztoky vodního skla mají hodnotu pH obvykle vyšší než 10, zpravidla přibližně 11.
Kyselinou, použitou v uvedeném způsobu, může být kterákoli organická nebo minerální kyselina. Příkladně, bez záměru na jakémkoliv omezení, se uvádějí minerální kyseliny, jako je kyselina chlorovodíková, fosforečné nebo sírová nebo takové materiály, jako je oxid uhličitý. Příkladně, bez záměru na jakémkoliv omezení, se jako organické kyseliny uvádějí kyselina octová, mravenčí a propionová. Příklady vhodných solí jsou= síran sodný, octan sodný, síran draselný, octan draselný, trinatriumfosfát a hydrogenfosfát sodný.
Jakmile je připraven základ pro uvedený způsob přípravy, o
sníží se teplota směsi na alespoň 29,4 C, zpravidla na alespoň 26,6 Ca obvykle na 15,5 až 29,4 C. V této chvíli se začne pomalu přidávat do směsi kyselina křemičitá nebo polykřemičitá, například během přibližně čtyř hodin. Kyselina křemičitá, vhodná pro způsob podle vynálezu, se může připravit jedním ze způsobů obvyklých v oboru, jako je katexová výměna zředěných roztoků alkalického vodního skla, jak shora popsáno. Zředěné roztoky obsahují obvykle 3 až 9 % pevných látek na bázi oxidu křemičitého, zpravidla 5,0 až 7,2 % a výhodně 6,0 až 6,8 %. Typické obchodní produkty jsou popsány v amerických patentových spisech číslo 3 582502 a 2 244335. I když hmotnostní poměr křemičitanu alkalického kovu ke kyselině může kolísat, je tento poměr alespoň 63=1. Kyselina křemičitá nebo polykřemičitá se pomalu plynule přidává do směsi zamíchání, dokud se nepřidá % až 3/4 kyseliny křemičité nebo polykřemičité do výchozí směsi při udržování teploty pod 29,4 °C, zpraO O vidla pod 26, 6 Ca obvykle 15,5 až 29,4 C. Teplota se pak pomalu zvyšuje, například během 10 až 35 minut na 46,1 až 51,6 o
C a při této teplotě se udržuje až do ukončení přísady zbývající kyseliny křemičité nebo polykřemičité. Případně se pak teplota udržuje jednu hodinu pod 51,6 °C, zpravidla 46,1 až
51,6 “C.
Popřípadě se pak může voda ze směsi odstraňovat známými způsoby až do obsah pevných látek 7 i více procent, zpravidla 11 nebo více procent.
Dalším alternativním způsobem přípravy vodných solů oxidu křemičitého podle vynálezu je použití katexové pryskyřice, s výhodou slabě kyselé katexové pryskyřice ke spuštění reakce křemičitanu alkalického kovu (příklad 35 k výrobě koloidního oxidu křemičitého. Reakce se řídí rychlostí přidávání a poměrem křemičitanu alkalického kovu ke katexové pryskyřici během polymerace k vyrobení koloidního oxidu křemičitého. Popřípadě se koloidní produkt při tomto způsobu může tepelně zpracovávat .
Při alternativním způsobu přípravy stabilního koloidního sólu oxidu křemičitého podle vynálezu se (a) naplní reakční nádoba katexovou pryskyřicí mající nejméně 40 s výhodou alespoň 50 % katexové kapacity ve vodíkové formě, přičemž reakční nádoba má prostředky, například síto u dna reakční nádoby k oddělování koloidního oxidu křemičitého, vytvářeného během procesu, od katexové pryskyřice; Cb) do reakční nádoby se vnese (v podstatě najednou) vodný křemičitan alkalického kovu v molovém poměrem oxidu křemičitého k oxidu alkalického kovu 15=1 až 1=1 a pří hodnotě pH alespoň 10, s výhodou alespoň 11; Cc> míchá se obsah v reakční nádobě až do dosažení hodnoty pH
8,5 až 11.0, s výhodou 9,2 až 10,0; Cd) hodnota pH obsahu reakční nádoby se upraví na více než 10, s výhodou 10,4 až 10,7 použitím přídavného množství křemičitanu alkalického kovu; a Ce) oddělí se výsledný koloidní oxid křemičitý podle vynálezu od katexové pryskyřice při vyjímání koloidního oxidu křemičitého z reakční nádoby. Nastavení hodnoty pH ve stupni Cd) se může provést buď v reakční nádobě nebo až po vyjmutí výsledného koloidního oxidu křemičitého z reakční nádoby. Tato úprava hodnoty pH se provede do 10 minut až 3 hodin po ukončení stupně Ce).
Ukázalo se, že komposice koloidního oxidu křemičitého podle vynálezu jsou o 20 až 40 % účinnější než odvodňovací a retenční pomocný prostředek ve výrobě papíru ve srovnání se známými kompozicemi ze stavu techniky. Kromě toho se ukázalo, že kompozice podle vynálezu s překvapením vykazují aktivitu v oblastech, ve kterých známé kompozice podle stavu techniky již aktivní nejsou, především v kyselých materiálech pro výrobu papíru. I když výhodným využitím kompozic koloidného oxidu křemičitého je jako odvodňovacího a retenčního pomocného prostředku při výrobě papíru, může být kompozic podle vynálezu použito i k jiným účelům, například k čeření piva, vína, ovocných štáv a cukru; k čeření vody včetně čeření surových a odpadních vod; jako mosiče katalyzátoru; jako složky povlékacích kompozic; jako povlékací složky pro plasty; jako složky odolávající otěru; k přesnému lití; jako složky keramických vyzdívek; a v žáruvzdorných materiálech.
Vynález se dále týká způsobu zlepšení výroby papíru, který zahrnuje stupeň přísady kolodiního oxidu křemičitého podle vynálezu do materiálu pro výrobu papíru v množství 0,00005 až přibližně 1,25 % vztaženo k suché hmotnosti vláknin v suspensi nebo násadě. V alternativním provedení se do násady může přidat neiont-ový, katexový nebo anexový flokulant buď před přidáním koloidního oxidu křemičitého nebo po něm, v množství přib8 » · ··« « • · • · ·· ližně 0,001 až přibližně 0,5 %, vztaženo k suché hmotnosti vláknin v materiálu pro výrobu papíru. Alternativně se může přidávat do násady škrob místo syntetického polymerního flokulantu nebo spolu s ním, v množství přibližně 0,005 až přibližně 5,0 vztaženo k suché hmotnosti vlákniny v materiálu pro výrobu papíru. Výhodněji se přidává škrob v množství přibližně 0,05 až přibližně 1,5 % vztaženo k suché hmotnosti vláknin v materiálu pro výrobu papíru. Ještě v jiném provedení se může přidávat koagulant do materiálu pro výrobu papíru místo flokulantu nebo společně s ním a/nebo škrob v množství přibližně 0,005 až přibližně 1,25 vztaženo k suché hmotnosti vláknin v materiálu pro výrobu papíru. Koagulant se přidává s výhodou v množství přibližně 0,025 až přibližně 0,5 % vztažena k suché hmotnosti vláknin v materiálu pro výrobu papíru.
Vynález se týká také způsobu zvyšování retence a odvodnění materiálu pro výrobu papíru na papírenském stroji, který spočívá v tom, že se přidává přibližně 0,00005 až přibližně
1,25 % kolodiálního oxidu křemičitého podle vynálezu, vztaženo k suché hmotnosti vláknin v materiálu pro výrobu papíru. Koloidní oxid křemičitý se může přidávat do materiálu pro výrobu papíru spolu s neiontovým, katexovým nebo anexovým polymerním flokulantem. Flokulant se může přidávat buď před koloidním oxidem křemičitým nebo po něm v množství přibližně 0,001 až přibližně 0,5 % vztaženo k suché hmotnosti vláknin v materiálu pro výrobu papíru. Alternativně se může do materiálu pro výrobu papíru přidávat škrob místo flokulantu nebo současně s ním v množství přibližně 0,005 až přibližně 5,0 % vztaženo k suché hmotnosti vláknin v papírenské násadě. Jestliže se použije škrobu, je to s výhodou kationtový škrob. Použije-li se ho, přidává se v množství přibližně 0,05 až přibližně 1,25 % vztaženo k suché hmotnosti vláknin v materiálu pro výrobu papíru. Ještě v jiném provedení se může do násady přidávat koagulant místo flokulantu nebo společně s ním, přičemž flokulant a/nebo škrob se přidává v množství přibližně 0,005 až přibliž-
• · ·· • ·
ně 1,25¾ vztaženo k suché hmotnosti vláknin v materiálu pro výrobu papíru. S výhodou se přidává koagulant v množství přibližně 0,025 až přibližně 0,5 % vztaženo k suché hmotnosti vláknin v materiálu pro výrobu papíru.
Dávka polymerního flokulantu v kterémkoli z uvedených provedení je s výhodou přibližně 0,005 až přibližně 0,2 % vztaženo k suché hmotnosti vláknin v materiálu pro výrobu papíru. Dávka koloidního oxidu křemičitého je s výhodou přibližně 0,005 až přibližně 0,25 vztaženo k suché hmotnosti vláknin v materiálu pro výrobu papíru a nejvýhodněji přibližně 0,005 až přibližně 0,15 vztaženo k suché hmotnosti vláknin v materiálu pro výrobu papíru.
Pro širokou využitelnost vynálezu pro nejrflznější druhy papíru a materiálů pro výrobu papíru se uvedená procenta neuvádějí jako jakékoliv omezení vynálezu, nýbrž se mohou podle potřeby měnit a jsou pro pracovníky v oboru toliko vodítkem, nikoliv tedy omezením.
Při kterémkoli z uvedených provedení se mohou přidávat bentonit, mastek, syntetické hlinky, hektorit, kaolin nebo jejich směsi kdekoli v systému výroby papíru před vytvořením listu. Výhodným místem pro přidání je hustá papírovina před zředěním vodou. Tato aplikace vede ke zvýšené čistotě papírenské operace, která jinak zahrnuje hydrofobní usady ovlivňující jak produktivitu, tak kvalitu papíru.
Kromě toho může být aplikováno kterékoli z uvedených provedení vynálezu pro materiály k výrobě papíru, přičemž se papírem míní jemný papír (z nativní i z recyklované vlákniny} až lepenka (hladká a vlnitá na bázi recyklované i nativní vlákniny) a novinový papír (jak na bázi recyklované tak nativní vlákniny) nebo jiný celulozový materiál. Jako takový materiál pro výrobu papíru se uvádějí materiál obsahující dřevo, φ · • φ ·· φφφφ • · φ • φφφφ prostý dřeva, nativní, bělený recyklovaný, nebělený recyklovaný a jejich směsi.
Papír a papírová lepenka se obecně vyrábějí ze suspenze celulózových materiálů ve vodném prostředí, kdy se materiál podrobuje alespoň jednomu smykovému stupni, kterými jsou obecně čisticí stupeň, mísicí stupeň a čerpací stupeň, načež se suspense zbavovuje vody k vytvoření listu, který se suší na požadovaný, obecně nízký, obsah vody. Koloidni oxid křemičitý podle vynálezu se může přidávat do materiálu pro výrobu papíru před smykovým stupněm nebo po něm.
Vedle uvedeného použití jako pomocné přísady pro retenci a odvodňování se může koloidního oxidu křemičitého podle vynálezu používat spolu s obvyklými kationtovými pryskyřicemi pevnými za mokra, ke zlepšení pevnosti v mokrém stavu takto zpracovávaného celulózového listu. Při takovém použití se přidává koloidni oxid křemičitý do materiálu pro výrobu papíru před zavedením materiálu pro výrobu papíru, obsahujícího pryskyřici pevnou v mokrém stavu, do papírenského stroje. Koloidního oxidu křemičitého se obecně používá ve shora uvedených množstvích
Zjistilo se, že koloidni oxid křemičitý podle vynálezu významně podporuje užitkové vlastnosti syntetických polymerních flokulantů a retenčních pomocných činidel a škrobu při výrobě papíru. Má se dále zato, že koloidni oxid křemičitý je užitečný jako přísada při způsobech oddělování pevné od kapalné fáze, jako je předúprava vody a zpracování odpadních vod. Koloidni oxid křemičitý podle vynálezu spolu s usnadněním odvodnění a retence v novinovém papíru, v jemném papíru, v lepence a v jiných druzích papíru je použitelný příkladně k následujícím účelflm: kontrola klížení a lepivosti ve výrobě papíru, odvodnění buničiny a procesy čistění při výrobě buničiny a papíru, čeření vody, flotace rozpuštěným vzduchem a odvodňování kalů. Prostředky podle vynálezu mohou nalézt uplatnění ·· ··«· · ·> ·· ··· ·· · · ··· • · ··· · · · · • · · · · ··· »· ··· ··· ···· ·· ··· také ve způsobech oddělování pevné a kapalné fáze nebo rozrážení emulse. Jako příklady takových aplikací se uvádějí odvodňování městských kalů, čeření a odvodňování vodných minerálních suspensí, rozrážení emulsí v rafineriích. Jako doložená podpora užitkových vlastností koloidních solů oxidu křemičitého podle vynálezu v kombinaci se syntetickými polymery a nebo se škrobem se uvádí vysoká retence, zlepšené odvodnění a zlepšené oddělování pevných a kapalných fází, přičemž často dochází ke snížení množství polymeru nebo škrobu používaných k dosahování žádoucího účinku.
Programy zachycování mikročástic jsou založeny na zotavování původně vytvořených vloček rozlámaných smykem. V takových aplikacích se flokulační činidlo přidává před alespoň jedním místem vysokého smyku s následným přidáním mikročástic těsně před hlavou. Typicky se flokulační činidlo přidává před lisovacími síty, a následuje přísada mikročástic za síty. Tento sled je však možno obrátit. Sekundární vločky, vytvořené přidáním mikročástic, vedou ke zvýšené retenci a odvodnění aniž škodlivě ovlivní vytváření listu. To umožňuje zvýšený obsah plnidla v listu, vylučuje to oboustrannost listu a zvýšuje odvodňování a rychlost stroje ve výrobě papíru.
Použití mírného nadbytku polymerního flakulačního činidla a/nebo koagulačního činidla se považuje za nutné k zajištění, že následný smyk vede k vytvoření mikrovloček, které obsahují nebo nesou dostatek polymeru k tomu, aby byly kladně nabity alespoň části jejich povrchu, ačkoli není nutné, aby celá násada měla kladný náboj. Zeta potenciál násady může být tudíž po přísadě polymeru a po smykovém stupni kationický nebo anionický.
Smyk se může zajišťovat zařízením v přístroji pro jiný účel, jako je mísící čerpadlo, ventilátor nebo odstředivé síto, nebo se může do linky zařadit smykový mísič nebo jiný smykový • Φ *Φ
Φ »Φ· *« φφφφ φ φ φφφφ •
φ φ φ • φ φφ
ΦΦΦ
Φ Φ Φ Φ Φ
ΦΦΦ
Φ
ΦΦΦ stupeň k zajištění smyku a s výhodou smyku vysokého stupně po přidání polymeru.
Flokulačními činidly, použitými v aplikacích vynálezu, jsou polymery s vysokou molekulovou hmotností rozpustné nebo dispergovatelné ve vodě, které mohou mít kationtový nebo aniontový náboj. Použít se dá také neiontových polymerů s vysokou molekulovou hmotností. Tyto polymery mohou být úplně rozpustné v papírenském systému, nebo mohou být alternativně snadno dispergovatelné- Mohou mít rozvětvenou nebo zesítěnou strukturu, pokud netvoří obtížná rybí oka, čémž se míní kuličky nerozpuštěného polymeru na dokončeném papíře. Polymery těchto typů jsou snadno získatelnými obchodními produkty. Výhodné jsou jako suché pevné látky, vodné roztoky, emulze vody v oleji, které po přidání do vody umožní uvnitř obsaženému polymeru rychle se rozpustit, nebo jako disperze vodou rozpustného nebo dispergovatelného polymeru ve vodných solankových roztocích. Forma flokulačního činidla s vysokou molekulovou hmotností, použitá podle vynálezu, není rozhodující, pokud je polymer rozpustný nebo dispergovatelný v materiálu pro výrobu papíru.
Jak bylo shora uvedeno, mohou být polymery kationtové, aniontové a neiontové. Kationtová polymerní flokulační činidla, vhodná podle vynálezu, jsou vinylové adični polymery, které mají kationtovou funkční skupinu. Tyto polymery jsou obecně homopolymery ve vodě rozpustných kationtových vinylových monomerů, nebo to mohou být kopolymery ve vodě rozpustných kationtových vinylových monomerů s neiontovým monomerem, jako je akrylamid nebo methakrylamid. Polymery mohou obsahovat pouze jeden kationtový vinylový monomer, nebo mohou obsahovat více než jeden kationtový vinylový monomer. Alternativně mohou být některé polymery modifikovány nebo derivatlzovány po polymeraci, jako je polyakrylamid Mannichovou reakcí k získání kationtového vinylového polymeru, vhodného podle vynálezu. Polymery se mohou připravovat pouze z 1 mol % kationtového monomeru do
100 mol % kationtového monomeru nebo z kationtové modifikované funkční skupiny na polymer modifikovaný po polymeraci. Nejčastěji mají kationtové flokulační činidla alespoň 5 mol % kationtového vinylového monomeru nebo funkční skupiny a nejvýhodně ji hmotnostně alespoň 10 % kationtového vinylového monomeru nebo funkční skupiny.
Vhodné kationtové vinylové monomery, vhodné k přípravě kationtové nabitých vinylových adičních kopolymerů a homopolymerů, vhodných podle vynálezu, jsou dobře známé pracovníkům v oboru. Jakožo takové monomery se příkladně uvádějí: dimethy 1 aminoethyl metakry lát (DMAEM), dimethy1aminoethylakrylát (DEMAEA), diethylaminoethylakrylát (DEAEA), diethy1aminoethylmethakrylát (DEAEM) nebo jejich kvarterní amomiové formy připravené s dimethylsulfátem nebo methyIchloridem, Mannichovou reakcí modifikované polyakry1amidy, diallylcyklohexylaminhydrochlorid (DACHA HCI), diallyldimethylamoniumchlorid (DADMAC), methakrylamidopropy1trimethylamoniumchlorid (MAPTAC) a allylamid (ALA). Kationizovaný škrob se také může použít jako flokulační činidlo. Vybraná flokulační činidla mohou být směsí shora uvedených monomerů, nebo směsí shora uvedených monomerů s kationtovým škrobem. Pracovníkům v oboru kationtových polymerů založených pro retenční programy je jasné, že výběr příslušného polymeru závisí na materiálu pro výrobu papíru, ne druhu plnidla a na kvalitě vody.
Aniontová flokulační činidla, vhodná podle vynálezu, jsou s výhodou ve vodě rozpustné nebo dispergovatelné vinylové polymery, obsahující alespoň 1 mol % monomerů majících aniontový náboj. Těmito polymery být homopolymery nebo ve vodě rozpustné aniontové nabité vinylové monomery, nebo kopolymery těchto monomerů například s neiontovými monomery, jako je akrylamid nebo methakrylamíd. Jakožto příklady vhodných aniontových monomerů se uvádějí kyselina akrylová, methakrylamid-2-akrylamid-2-methylpropansulfonát (AMPS) a jejich směsi, stejně jako je14
jich odpovídající ve vodě rozpustné nebo dispergovatelné soli s alkalickými zemin nebo soli amoniové- Aniontové polymery s vysokou molekulovou hmotností, vhodné podle vynálezu, mohou také být bud' hydro lyžované akry 1 amidové polymery nebo kopolymery akrylamidu nebo jeho homologů, jako je methakrylamid, viny lakrylová kyselina nebo její homology, jako je kyselina methakry lová, nebo polymery takových vinylooových monomerů jako je kyselina maleinová, itakonová, vinylsulfonová, nebo jiné sulf onát obsahující monomery. Aniont-ové polymery mohou obsahovat sulfonátové nebo fosfonátové funkční skupiny nebo jejich směsi a mohou se připravovat derivatižací polyakrylamidových nebo polymethakrylamidových polymerů nebo kopolymerů. Nejvýhodnějšími aniontovými flokulačními činidly jsou kopolymery kyselina akrylová/akrylamid a sulfonát obsahující polymery, jako jsou polymery připravené polymerací monomerů, jako je
2-akry1am i d-2-methy1propansu1fonát, akry1am i domethansu1f onát, akrylamidoethansulfonát a 2-hydroxy-3-akrylamidpropansulfonát, s akry1amidem nebo s jiným neiontovým vinylovým monomerem. Použij í-l i se polymery a kopolymery aniontového vinylového monomeru, mohou obsahovat jen 1 mol % anionicky nabitého monomeru a s výhodou alespoň 10 mol % aniontového monomeru. Volba použití příslušného aniontového polymeru závisí na materiálu pro výrobu papíru, na plnidle, na kvalitě vody a na druhu vyráběného papíru.
Ačkoli většina mikročásticových programů funguje dobře pouze s kationtovým flokulačním činidlem s vysokou molekulovou hmotností, je možno použít také koloidních solů oxidu křemičitého s aniontovými, ve vodě rozpustnými flokulačními činidly s vysokou molekulovou hmotností s přísadou kationtového koagu1antu.
Neiontové flokulanty, vhodné podle vynálezu, se mohou volit ze souboru zahrnujícího polyethylenoxid a póly(meth>akry1amid- Dodatečně k tomu může být v některých případech výhodné • · • » · · • « · « • ♦ · · <9 · · · 0 0· • · ϊ · 0 • * · · Ο použít tak zvaných amfoterních ve vodě rozpustných polymerů. Tyto polymery nesou jak kationtový, tak aniontový náboj v tomtéž polymerním řetězci.
Vhodná neiontová, kationtová a aniontová vinylová polymerní flokulační činidla mají obvykle molekulovou hmotnost alespoň 500 000 daltonů a s výhodou molekulovou hmotnost 1 000 000 daltonů a vyšší. Ve vodě rozpustná a/nebo dispergovatelná flokulační činidla, vhodná podle vynálezu, mají molekulovou hmotnost 5 000 000 nebo vyšší, například v řádu 10 až 30 milionů nebo vyšší. Polymery vhodné podle vynáleu mohou být úplně rozpustné ve vodě při vnesení do systému nebo mohou být mírně rozvětvené (dvourozměrné) nebo mírně zesítěné Ctrojrozměrné), avšak vždy rozpustné ve vodě. Přednost se dává polymerům, které jsou úplně ve vodě rozpustné může se však použít dispergovatelných polymerů, jaké jsou popsány ve světovém patentovém spise číslo W0 97/16598. Vhodné polymery mohou být v podstatě lineární podle definice Langley a kol. (americký patentový spis číslo 4 753710). Horní mez molekulové hmotnosti se řídí rozpustností nebo dispergovatelností výsledného produktu v materiálu pro výrobu papíru.
Kationtové nebo amfotemí škroby, užitečné podle vynálezu, jsou obecně popsány v americkém patentovém spise číslo 4 385961. Kationtové škrobové materiály se obecně volí ze souboru zahrnujícího přírodní polymery na bázi uhlohydrátů jako, je guarova považované bramborový klovatina a škrob za nejvhodnější a rýžová škrob.
Kationtové škrobové materiály, podle vynálezu, jsou pšeničný, Tyto materiály ochotně reagují k nahrazení amoniových skupin na škrobové kostře, nebo se kati on i zují způsobem, který popsal Dondeyne a kol. (světový patentový spis číslo W0 96/30591). Obecně mají škroby, vhodné podle vynálezu. stupeň substituce (d.s.) amoniových skupin v molekule škrobu přibližně 0,01 až 0,05. Stupně substituce se dosahuje reakcí škrobové báze buď s 3-chlor-2-hydroxypropy116 9 9 ·· • <
• · • * » • · ·
4 4
9 49 9 trimethylamoniumchloridem nebo s 2,3-epoxypropyltrimet.hylamoniumchlóridem. Kationači škrobových materiálů nespadá do rozsahu vynálezu a podrobně se zde proto nepopisuje: modifikované škrobové materiály jsou dobře známy a jsou snadno obchodně dostupné z různých obchodních zdrojů.
Různé charakteristiky celulózových materiál pro výrobu papíru, jako je hodnota pH, tvrdost, iontová síla a kat Iontový požadavek mohou ovlivnit užitkové vlastnosti flokulačního činidla v daném použití. Volba flokulačního činidla zahrnuje úvahu o typu a náboji, hustotě náboje, molekulové hmotnosti a typu monomerů a závisí zejména na chemii vody zpracovávaného materiál pro výrobu papíru.
Do celulózového materiálu pro výrobu papíru se mohou přidávat i jiné přísady bez podstatnějšího narušení působení vynálezu: jakožto takové jiné přísady se příkladně uvádějí klížidla, jako je kamenec a pryskyřice, protidehtová činidla, nast-avovače a biocidy. Celulózový materiál pro výrobu papíru, do kterého se přidává retenční pomocný program vynálezu, může obsahovat také pigmenty a nebo plnidla, jako je oxid titaničitý, vysrážený a/nebo mletý uhličitan vápenatý nebo jiná minerální nebo organická plnidla. Vynález zahrnuje možnost kombinace s jinými, tak zvaně mikročásticovými programy jako je bentonit-ový nebo kaolinový program. Když výrobce papíru mění druhy nebo materiál pro výrobu papíru je možná, praktická a žádoucí v některých situacích kombinace koloidních solů oxidu křemičitého s dalšími mikročásticemi podle vynálezu.
Koloidních solů oxidu křemičitého podle vynálezu může být také použito v kombinaci s koagulanty způsobem, který popsal Sofia a kol. (americký patentový spis číslo 4 795531). Sofia uvádí mikročástieový program, ve kterém je mikročástic použito v přítomnosti kationtového koagulantu a flokulačního činidla s nábojem a s vysokou molekulovou hmotností.
• · 4 4 9 4 • » · • · · · · » · · · • · · '* · · · · •4 ·· • · · « · • 4 4 * · 4 4 «444« « k 9 99
Jakožto kationtové koagulanty, vhodné podle vynálezu, se uvádějí dobře známé obchodně dostupné polyalkylenpolyaminy s malou a střední molekulovou hmotností, včetně alkylenpolyaminů připravovaných reakcí alkylenpolyaminu s dvojfunkčním alkylhalidem. Jako materiály tohoto typu se příkladně uvádějí kondenzační polymery připravené reakcí ethy1endichloridu a amoniaku, ethy1endichloridu, amoniaku a sekunmdárního aminu jako dimethylaminu, epichlorhydrin-dimethylamin, epichlorhydrIndi methy lamí n-amon lak a polyethyleniminy. Vhodné jsou také nízkomolární rozt-okové polymery a kopolymery vinylových monomerů, jako jsou například diallyldimethylamoniumhalogenidy, zvláště diallyld imethy1amoni umch1or id, dialkylam i noa1ky1akry1á ty, d i alkylaminoakrylátové kvartérni sloučeniny, přičemž se výrazem alkyl míní, vždy skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku a s výhodou s 1 až 2 atomy uhlíku. Výhodným alkylem je methyl. Jako příklady takových monomerů se uvádějí dimethylaminoethylakrylát, dimethy laminoet-hy lmethakrylát a jejich ve vodě rozpustné quarterní amonné soli. V některých případech se může být použít jako koagulantu kationtového škrobu. Anorganické koagulanty, například kamenec a polyaluminiumchlorid, se mohou také podle vynálezu používat. Anorganické koagulanty se zpravidla používají v množství 0,05 až 2 %, vztaženo k suché hmotnosti vláknin v materiál pro výrobu papíru. Popřípadě se může používat koagulantu s koloidními sóly oxidu křemičitého.
Způsob podle vynálezu lze aplikovat na všechny druhy a typy papírenských výrobků, které obsahují popsaná plnidla a je dále použitelný na všchny druhy buničlny, jako jsou například, tedy bez záměru na jakémkoliv omezení, chemické buničiny, včetně sulfátových a sulfitových buničin z měkého i z tvrdého dřeva, termomechanické buničiny, mechanické buničiny a buničiny z mletého dřeva.
Množství minerálních plnidel, používaných v papírenských procesech, všeobecně používaných v papírovině je hmotnostně přibližně 10 až přibližně 30 dílů plnidla na 100 dílů suché
- 18 • · · · · fc fc fcfc fcfcfc vlákniny v materiálu pro výrobu papíru, avšak hmotnostní množství takového plnidla mťiže být také přibližně 5 nebo dokonce O dílů a až přibližně 40 nebo dokonce 50 dílů.
Vynález objasňují, nijak však neomezují následující příklady praktického provedení. Procenta jsou opět míněna vždy hmotnostně, pokud není uvedeno jinak.
Příklady provedení vynálezu
Příklad 1
Příprava koloidního sólu oxidu křemičitého podle vynálezu
Do reaktoru, obsahujícího oběhové čerpadlo, se vnese 129,63 kg měkké vody a započne se recyklování rychlostí 189,26 litrů za minutu Clpm). Do reaktoru se pomalu přidá 3,01 kg 95% roztoku kyseliny sírové, přičež se obsah reaktoru popřípadě chladí ke snížení teploty pod 23,9 C. Obsah reaktoru se nechá recyklovat 5 minut, načež se přidá 155,17 kg křemičitanu sodného s molovým poměrem S1O2 k Na20 3,26 a s hodnotou pH 11,2. Zavede se chlazení, aby teplota obsahu reaktoru nepřesáhla o
27,2 C. Po přidání křemičitanu sodného se začne přidávat
1437,50 kg vodné kyseliny křemičité Cs obsahem pevného oxidu křemičitého 6,40 %) rychlostí 5,98 kg za minutu (nebo 5,75 o
litrů za minutu) při udržování teploty na 26.6 C. Po přidání 75 % kyseliny křemičité ¢1078,11 kg) Cpřibližně 3,0 hodin) se o o teplota pomalu zvyšuje rychlostí 4 C za minutu až do 48,9 C. V přidávání kyseliny křemičité se pokračuje za ohřívání. Doba o
k dosažení teploty 37,8 C je 10 minut a doba k dosažení teploty 46,1 C je 36 minut. Po přidání veškeré kyseliny křemičité se udržuje teplota 48,9 C po dobu jedné hodiny Cčas se začíná měřit od okamžiku ukončení přísady kyseliny křemičité).
o
Udržuje se teplota 47,8 až 50 C a zavede se ultrafiltrace ke zvýšení koncentrace pevných látek v kompozici. Ultrafiltrace
4 «
4 4 · 4 4 • · 4 {•444
4 fc se přeruší když obsah oxidu křemičitého dosáhne 14,8 až 16,6 s výhodou 15,0 t.'
Výsledný prostředek koloidního oxidu křemičitého má specifickou hmotnost 1,1048, povrch oxidu křemičitého je 804,3 m2/g a hodnota S 48,1. Kromě toho se po 45 dnech při teplotě místnosti zjištěn povrch oxidu křemičitého 751 m2/g.
Příklad 2
Do baňky s kulatým dnem obsahující 151,2 g deionizované vody se přidá 4,0 g síranu sodného a míchá se až do rozpuštění síranu sodného. Za míchání se přidá do baňky 124,8 g kremičitanu sodného. Obsah se zahřeje na teplotu 26,6 C. Přidá se celkem 1720 g kyseliny křemičité o specifické hmotnosti 1,039 do baňky během 4 hodin rychlostí 7,2 g za minutu. Po přidání 860 g nebo poloviny kyseliny křemičité se obsah baňky zářeje o
na teplotu 48,9 C. Za ořevu se pokračuje s přidáváním kyseliny křemičité. Pak se teplota udržuje 47,8 až 50 C. Po ukončené přísadě během 4 hodin se reakční baňka ochladí na teplotu místnosti, načež se zavede ultrafiltrace na 350 g kompozice ke zvýšení koncentrace pevných látek v kompozici. Ultrafiltrace se přeruší když změřené množství odstraněné vody dosáhne 166,82 g. Obsah pevných látek v konečné kompozici je 16,12¾.
Výsledný prostředek koloidního oxidu křemičitého má specifickou hmotnost 1,1067, povrch oxidu křemičitého je 904,3 m2/g a hodnota S 39,0. Kromě toho se po 45 dnech při teplotě místnosti zjištěn povrch oxidu křemičitého 904 m2/g.
Příklad 3
Příprava koloidního sólu oxidu křemičitého podle vynálezu
Do reaktoru s oběhovým čerpadlem se vlije 129 kg měkké • · vody a začne recyklace rychlostí 50 g za minutu. Do reaktoru se pomalu přidá 3,01 kg 95% roztoku kyseliny sírové, přičeš se obsah reaktoru případně chladí ke snížení teploty pod 23,9
C. Obsah reaktoru se nechá recyklovat 5 minut, načež se přidá 131,54 kg křemičitanu sodného s molovým poměrem S1O2 k Na2 0
3,26 a s hodnotou pH 11,2. Zavede se chlazení aby teplota obo sáhu reaktoru nepřesáhla 27,2 C. Po přidání křemičitanu sodného se začne přidávat 1462,86 kg vodné kyseliny křemičité Cs obsahem pevného oxidu křemičitého 6,37 %) s viskozitou 2,9 mPas , se specifickou hmotností 1,0388 a s hodnotou pH 2,76 rychlostí 6,07 kg za minutu při udržování teploty na 26.6 C.
Po přidání 75 % kyseliny křemičité C1097,25 kg) Cpřibližně ©
3,0 hodin) se teplota pomalu zvyšuje rychlostí 4 C za minutu až do 48,9 C. V přidávání kyseliny křemičité se pokračuje za o
ohřívání- Doba k dosažení teploty 37,8 C je 40 minut a doba k dosažení teploty 46,1 C je 57 minut. Po přidání veškerá ky© seliny křemičité se udržuje teplota 48,9 C po dobu jedné hodiny. (čas se začíná měřit, od okamžiku ukončení přísady kyšeo liny křemičité). Pak se udržuje teplota 47,8 až 50 C, načež se zavede ultrafiltrace ke zvýšení koncentrace pevných látek v kompozici. Ultrafiltrace se přeruší, když obsah oxidu křemičitého dosáhne 14,8 až 16,6 %, s výhodou 15,0 %.
Výsledný prostředek koloidního oxidu křemičitého má specifickou hmotnost 1,1033, povrch oxidu křemičitého je 786,4 m2/g a hodnota S 41. Kromě toho se po 51 dnech při teplotě místnosti zjištěn povrch oxidu křemičitého 711,2 m2/g.
Příklad 4
Příprava koloidního sólu oxidu křemičitého podle vynálezu
Naplní se reakční nádoba, opatřená sítem u dna, 855,47 1 ionexové pryskyřice AmberliteR IRC84SP (společnost Rohm & Haas) v její sodné formě. Postupuje se podle výrobcova návodu »· ··« · • · • · ·» k regeneraci pryskyřice na vodíkovou formu tak až do alespoň ze 40 %. Pryskyřice se promyje vodou a voda se odstraní.
Do nádoby se vlije 666,33 kg vody a obsah nádoby se začne míchat k suspendování pryskyřice. Obsah reaktoru se zahřeje na o
teplotu 23,9 C. Do reakční nádoby se přidá (během 10 minut) 558,38 kg křemičitanu sodného (s molovým poměrem Si02 k NažO
3,26 a s hodnotou pH 11,2) zředěného 255,83 kg vody. Zjišťuje se hodnota pH a vodivost obsahu každých 10 minut až do dosažení hodnoty pH 9,8 a vodivosti 5800 praho. Do reaktoru se přidá 68,04 kg křemičitanu sodného (jak shora popsáno) ke zvýšení hodnoty pH na přibližně 10,6. Obsah reaktoru se míchá 20 minut, načež se odebere obsah reakční nádoby ze dna skrz síto. Nalé množství vody se vede přes pryskyřici k odstranění zbylého produktu, načež se do produktu přimíchá.
Výsledný prostředek koloidního oxidu křemičitého má specifickou hmotnost 1,0877, povrch oxidu křemičitého je 927,4 m2/g a hodnota S 32 a obsah oxidu křemičitého 12,9 %.
Příklad 5
A. Příprava syntetických standardních materiálů pro výrobu papíru
Alkalický materiál pro výrobu papíru Alkalická materiál pro výrobu papíru má hodnotu pH 8,1 a obsahuje 70 % celulózové vlákniny a 30 % plnidla zředěného na celkovou konsistenci 0,5% pomocí syntetické formulační vody. Celulózová vláknina obsahuje 60 % vybělené buničiny z tvrdého dřeva a 40 % vybělené buničiny z měkkého dřeva. Ty se připraví ze suchého listu papíroviny rozemletého odděleně na hodnotu mletí Canadlan Standard Freeness (CSF) 340 až 380 CSF. Plnidlera je průmyslově mletý uhličitan draselný v suché formě. Formulační voda má vápníkovou tvrdost 200 ppm, (přidanou jako • 99 «
I • 9 9 chlorid vápenatý) hořčíkovou tvrdost 152 ppm (přidanou jako síran hořečnatý) a 110 ppm bikarbonátové alkalinity (přidané jako hydrogenuhličitan sodný).
Kyselý materiál pro výrobu papíru Kyselý materiál pro výrobu papíru sestává z buničiny s hmotnostním poměrem z tvrdého/měkkého dřeva například 60/40. Podobně jako shora se vláknina zpracovává odděleně na hodnotu 340 až 380 CSF před spojením s plnidlem a vodou. Celkový obsah pevných látek v materiál pro výrobu papíru je 92,5 % celulózové vlákniny a 7,5 % plnidla. Plnidlo je kombinací 2,5 % oxidu titaničitého, Titanox 1000 (společnost DuPont) a 5,0 % kaolinové hlinky- Voda, použitá ke zředění vlákniny, a plnidl obsahuje opět přídavné soli, jak uvedeno shora u alkalického materiálu pro výrobu papíru. Jako jiné přísady se uvádějí kamenec v dávce 9,07 kg na tunu suchých pevných látek. Hodnota pH materiálu pro výrobu papíru se nastaví zředěnou 50¾ kyselinou chlorovodíkovou na 5,0 po přísadě kamence.
Hodnoty měření odrazivosti zaostřeného paprsku FBRM (Focused Beam Reflectance Measurement - FBRM)
Řádkovací laserová mikroskopie, použitá v následujících příkladech je popsána v americkém patentovém spise číslo 4 871251 (Preikschat F.K. a Ε., 1989) a zahrnuje laserový zdroj optiky k vedení dopadajícího světla a vrácení rozptýleného světla z materiálu pro výrobu papíru, dále fotodiodu a signální analyzační hardwer. Komerční přístroje jsou obchodními produkty společnosti Lasentec™, Redmond, Washington.
Pokus spočívá v tom, že se do vhodného mísícího kelímku vnese 300 ml suspense obsahující celulózová vlákna. Smyk násady je zajištěn motorem s řiditelnými otáčkami a vrtulí. Při všech pokusech jsou otáčky 720/min. Vrtule se umístí do pevné vzdálenosti od okénka vzorku k zaručení pohybu suspenze okénkem. Obvyklý postup je uveden dále pro alkalické i kyselé • · ···« • 4
4 99 • · « • * ·« 4 · 4 » 4 4 4 materiály pro výrobu papíru.
Tabulka I
Zkušební protokol FBRM
Alkalický materiál pro výrobu papíru
Čas Činnost v minutách
0,00 Počátek misení. Zázj
0,50 Přidání kationového
vloček
0,75 Přidání flokulantu.
1,50 Přidání mikročástic
2,50 Ukončení ' pokusu
Tabulka II
Zkušební protokol FBRM
Kyselý materiál pro výrobu papíru
Čas Činnost v minutách
0,00 Počátek míšení. Záznam základní velikosti vloček
0,50 Přidání kationtového škrobu a kamence. Záznam změny velikosti vloček
0,75 Přidání flokulantu.Záznam změny velikosti vloček
1.50 Přidání mikročástic. Záznam změny velikosti vloček
2.50 Ukončení pokusu
Změna střední tětivové délky vloček po přidání dávky mikročástic byla korelována s měřeními retence Dynamic Drainage Jar. Čím větší je tedy změna průměrné tětivové délky, vyvolaná ···<
• · · zpracováním, tím vyšší je hodnota retence.
Fyzikální vlastnosti testovaného materiálu
V příkladech tohoto vynálezu je použito následujících materiálů a jejich fyzikální vlastnosti jsou uvedeny dále. Tabulka III
Vzorek Id Pop i s Počáteční povrch m2 /g Hodnota S
CCS Konvenční koloidní Si02 680 63,4
Vzorek 1 Podle příkladu 1 970 42,0
Vzorek 2 Podle příkladu 2 904 39,0
Vzorek 3 Podle příkkadu 3 883 32,7
Vzorek 4 Pod I e příkladu 4 927 32,0
BC1) Zlepšená retence v kyselé násadě
Syntetický kyselý materiál pro výrobu papíru se připraví jak uvedeno shora pro standardní materiál pro výrobu papíru. Provedou se pokusy FBRM s následujícími výsledky.
Tabulka IV
Dávka aktiv
Změna průměrné tetivy běžný vzorek koloidní
Zlepšení (%} běžný vzorek koloidní
v kg/t. Si02 1 2 S1O2 1 2
0,227 5,80 8,45 10,40 0,0% 45,7% 79,3%
0,4536 13,80 19,30 19, 12 0,0% 39,9% 38,6%
0,9072 19,70 33,73 31,55 0,0% 71,2% 60,2%
φφ ♦ · · ·· · « «φ • * φ · · φ ·
ΦΦΦ·· · · • · · · · φ • · · · · • * · · · ·······
Jak z uvedených hodnot vyplývá, vykazují materiály podle vynálezu 60 až 70% zlepšení při dávce 0,9072 kg/t ve schopnosti zvyšovat stupeň flokuláce v tomto syntetickém kyselém materiálu pro výrobu papíru.
BC21 Zlepšení retence v alkalické materiál pro výrobu papíru
Podobným způsobem se zkoušejí zásadité standardní materiály pro výrobu papíru“.
Podobně byly provedeny pokusy FBRM a výsledky jsou uvedeny v následující tabulce.
Tabulka V
Dávka Změna průměr né tětivy Zlepšení C%)
aktiv běžný vzorek běžný vzorek
koloidni koloidni
v kg/t S102 1 2 Si02 1 2
0,227 3,80 10,39 6,41 0,0% 173,4% 68,7%
0,4536 8,50 18,30 19,05 0,0% 115,3% 124,1%
0,9072 12,10 34,79 29,64 0,0% 187,5% 145,0%
Uvedené výsledky ukazují, že materiály vyrobené podle vynálezu poskytují vyšší retenci v případě alkalických materiálů pro výrobu papíru než běžné koloidni oxidy křemičité. V tomto případě je zlepšení 50 až více než 100% oproti běžnému koloidnímu oxidu křemičitému.
Ještě v jiném pokusu syntetického alkalického materiálu pro výrobu papíru, shora popsaného, se zjišťují tyto výsledky:
Tabulka VI
Dávka Změna průměrné tětivy Zlepšení (¾)
aktiv běžný koloidní vzorek běžný koloidní vzorek
v kg/t S1O2 3 Si03 3
0,2270 4,13 12,37 0,0¾ 199,5¾
0,4536 11,98 28,68 0,0¾ 139,4¾
0,9072 18,73 44,35 0,0¾ 136,8¾
V uvedené studii zlepšil materiál podle vynálezu stupeň flokulace v syntetickém alkalickém materiálu pro výrobu papíru o více než 100 % ve srovnání s běžným koloidním oxidem křemičitým. Materiály podle vynálezu tedy poskytují výrazné zlepšení v retenci alkalických papírenských materiál pro výrobu papíru.
C. Zlepšení odvodnění
Osvodnění se měří pomocí přístroje Vacuum Drainage Tester (společnost Nalco Chemical Co.). Do zásobní nádoby přístroje se vnese 500 ml zásobního roztoku doplněného přísadami za míchání a odvodní se. Odvodnění zásobního Roztoku probíhá v tomto případě pod vakuem na celulozovém filtračním papíru Filpako #716. Doba potřebná od započetí odvodnění do prohánění vzduchu podložkou se zaznamenává jako doba odvodnění (drain tine). Konečná hodnota vakua, odečtená z vakuometru se zaznamená 10 sekund po zrušení vakua. Použité vakuum je 47,2948 kPa a počet, otáček míchala 900/min, měřeno digitálním kontrolérem Cole-Palmer ServoDyne Mixer System.
Materiálem pro výrobu papíru, použitým v tomto testu, je alkalický materiál pro výrobu papíru obsahující 13 % měkkého dřeva, 49,4 % tvrdého dřeva, 6,0 mletého dřeva a 31,6 % odpadního papíru. Konsistence je 1,0¾. Kationtový škrob Stalock se přidává v množství 18,144 kg/t. Flokulačním činidlem je 10 . . i·*· ♦ »· ·· · ··· »··· · » ..
• ···· · · , . .
:······.;:
• · ♦ ·· · « .
·· ··· ·····«» .. ,..
mol % kationtového polyakrylamidu cPAM. Přidá se 0,4536 kg/t. Pořadí přísad je toto:
Tabulka VII
C<3S (seckundy) Činnost
0 přidá se materiál pro výrobu papíru a spustí si
míchadlo 900 ot/min
10 přidá se škrob
20 přidá se cPAM
40 přidají se mikročástice
50 míšení se zastaví a následuje převod do VDT
60 zahájí se test odvodnění
Vedle doby odvodňování a konečného vakua se měří také rychlost odvodnění, definovaná jako čas potřebný k odvodnění 300 ml filtrátu. Výsledky jsou v tabulce.
Tabulka VIII
Popis Dávka kg/t Čas (sekundy)
flokulant mikro- rychlost odvodnění konečné vakuum
částice
slepý 0 0 35,0 75,0 13,5
pouze
flokulant 0,27 0 11,2 25,7 10,2
CCS 0,27 0,453 8,9 18,2 9,0
CCS 0,27 0,907 8,3 16,7 8,5
CCS 0,27 1,360 7,4 15,6 8,0
vzorek 4 0,27 0,453 6,5 12,3 6,3
vzorek 4 0,27 0,907 5,8 11,1 4,6
vzorek 4 0,27 1,360 5,7 11,1 4,6
• · ··· · • · · • · · · · • · · · • ♦ · ·· · · ·
Jak vyplývá z těchto hodnot, zvyšuje materiál podle vynálezu, tedy vzorek 4, rychlost odvodnění sedminásobně oproti slepému vzorku a přibližně dvojnásobně oproti zpracování pouhým flokulantem. Podobná zlepšení jsou patrna v rychlosti odvodnění a v konečném vakuu. Materiály podle vynálezu tedy zlepšují odvodnění.
Průmyslová využitelnost
Koloidní sóly oxidu křemičitého s širokým použitím například ve výrobě púapíru, kde zlepšují stabilitu při velkém povrchu a hodí se jako retenční a odvodňovací pomocné prostředky.

Claims (23)

  1. PATENTOVÉ NÁROKY
    1- Stabilní koloidní oxid křemičitý s povrchem větším než
    700 m2/g a s hodnotou S 20 až 50.
  2. 2. Stabilní koloidní oxid křemičitý podle nároku 1, s povrchem větším než 750 m2/g.
  3. 3. Stabilní koloidní oxid křemičitý podle nároku 1, s povrchem větším než 800 m2/g.
  4. 4. Stabilní koloidní oxid křemičitý podle nároku 1, s hodnota S je rovnou nebo je menší než 40.
  5. 5. Stabilní koloidní oxid křemičitý podle nároku 1, se hmotnostním obsahem pevných látek vztaženým k oxidu křemičitému alespoň 7
  6. 6- Stabilní koloidní oxid křemičitý podle nároku 5, se hmotnostním obsahem pevných látek vztaženým k oxidu křemičitému 10 až 20 %.
  7. 7. Způsob přípravy stabilního koloidního oxidu křemičitého s povrchem větším než 700 ra2/g a s hodnotou S 20 až 50, vyznačující se tím, že se (a) se vytvoří výchozí směs obsahující vodu a křemičitan alkalických kovů s molovým poměrem oxidu křemičitého k oxidu alkalického kovu 15=1 až l-í a s hodnotou pH alespoň 10 a sloučeninu ze souboru zahrnujícího kyselinu, její odpovídající sůl a jejich směs, přičemž křemičitan alkalického kovu a kyselina jsou zpočástku ve hmotnostním poměru aleso poň 63=1 za udržování teploty výchozí směsi pod 37,8 C, zpravidla 15,5 až 29,5 C,
    Cb) pomalu a kontinuálně se přidává do výchozí směsi vodná kompozice kyseliny křemičité, mající obsah oxidu křemiči30 »···.'· fcfc ·· · • fcfc ♦ ♦ fcfc fcfc ··· · · · · · • · · fcfcfc* · • fcfc fcfcfc • fcfc fcfcfc ···· fcfc 99« tého hmotnostně 4,0 až 8,5 %, za udržování teploty pod
    37,8 C, zpravidla 15,5 až 29,5 C až do přidání % až 3/4 kompozice kyseliny křemičité do výchozí směsi,
    Cc) načež se pomalu zvyšuje teplota směsi například během 10 až 35 minut na 46,1 C až 51,6 Ca tato teplota se udržuje až do úplného přidání kompozice kyseliny křemičité;
    Cd) teplota směsi se popřípadě udržuje pod 51,6 C, zpravidla
    46,1 C až 51,6 C po dobu jedné hodiny a
    Ce) zahřívání se přeruší a popřípadě se odstraňuje voda z výsledné směsi až do hmotnostního obsahu pevných látek, vztažených na oxid křemičitý, 7 nebo více procent.
  8. 8. Způsob podle nároku 7,vyznačuj ící se t i m, že ve stupni Cb) se udržuje teplota 15,5 až 32,2 C.
  9. 9. Způsob podle nároku 7,vyznačuj ící se t i m, že ve stupni Cd) se udržuje teplota 46,1 až 51,6 C.
  10. 10. Způsob podle nároku 7,vyznačující se tím, že ve stupni Ce) se z kompozice odstraňuje voda do hmotnostního obsahu pevných látek 10 nebo více procent.
  11. 11. Způsob přípravy stabilního koloidního oxidu křemičitého, majícího povrch větší než 700 m2/g a hodnotu S 2o až 50, v yznačující se tím, že se
    Ca) naplní reakční nádoba katexovou pryskyřicí mající nejméně 40 %, ionexové kapacity ve vodíkové formě, přičemž reakční nádoba má prostředky například síto u dna reakční nádoby k oddělování koloidního oxidu křemičitého vytvářeného během procesu z ionexové pryskyřice,
    Cb) do reakční nádoby se vnese vodný křemičitan alkalického kovu s molovým poměrem oxidu křemičitého k oxidu alkalického kovu 15=1 až 1=1 a s hodnotou pH alespoň 10,
    Cc) míchá se obsah v reakční nádobě až do dosažení hodnoty pH 8,5 až 11,0 obsahu v reakční nádobě,
    4 4 4 • · 4 44 4
    Cd) hodnota pH obsahu reakční nádoby se upraví na více než 10 s použitím přídavného množství křemičitanu alkalického kovu a
    Ce) oddělí se výsledný kolcidní oxid křemičitý podle vynálezu od ionexové pryskyřice při vyjímání koloidního oxidu křemičitého z reakční nádoby.
  12. 12. Způsob podle nároku 11, vyznačuj ící se t i m, že prostředkem k oddělování koloidního oxidu křemičitého z ionexové pryskyřice je síto u dna reakční nádoby.
  13. 13. Způsob podle nároku 11,vyznačuj ící se ti m, že ve stupni Cc) je hodnota pH obsahu 9,2 až 10,0.
  14. 14.. Způsob podle nároku 11,vyznačující se
    t. í m, že ve stupni Ca) je molární poměr vodíkového iontu v katexové pryskyřici k iontu alkalického kovu v křemičitanu alkalického kovu 40 až 100
  15. 15. Způsob podle nároku 11, vyznaču j íc i se tím, že ve stupni (c) je obsah reakční nádoby udržován na teplotě 10 až 37,8 C.
  16. 16. Způsob podle nároku 11, vyznačující se tím, že ve stupni Cc) je hodnota pH obsahu 9,2 až 10,5.
  17. 17. Způsob podle nároku 11, vyznačující se t i m, že ve stupni Cd) je hodnota pH obsahu v reakční nádobě nastavena na 10,4 až 10,7.
  18. 18. Způsob výroby celulozového listu, vyznaču j íc i se tím, že
    a. se vytvoří celulozový materiál pro výrobu papíru obsahující hmotnostně 0,01 až 1,5 % celulozové vlákniny,
    b. do materiál pro výrobu papíru se přidá vždy hmotnostně ·· ···· • · · • » · ·· ··· (i) přibližně 0,00005 až přibližně 1,25 % stabilního koloidního oxidu křemičitého s povrchem větším než 700 m2/g á s hodnotou S 20 až 50, vztaženo k hmotnosti suché vlákniny v materiálu pro výrobu papíru, (i i) přibližně 0, 001 až 0,5 vztaženo k hmotnosti suché vlákniny v materiál pro výrobu papíru v podstatě ve vodě rozpustného polymerního flokulantu o molekulové hmotnosti větší než 500000 daltonů
    c. materiál pro výrobu papíru se zbaví vody k získání celulózového listu.
  19. 19. Způsob podle nároku 18,vyznačující se tím, že se přídavně přidává kationtový koagulant do materiálu pro výrobu papíru před přidáním flokulantu do tohoto materiálu.
  20. 20. Způsob výrobu celulóžového listu, vyznačuj íc í s e t í m,
    a. se připravuje celulózový materiál pro výrobu papíru obsahující hmotnostně 0,01 až 1,5 % celulúpových vláken,
    b. do materiál pro výrobu papíru se přidá vždy hmotnostně (i) přibližně 0,00005 až přibližně 1,25 % stabilního koloidního oxidu křemičitého s povrchem větším než 700 m2/g a s hodnotou S 20 až 50, vztažena k hmotnosti suché vlákniny v materiálu pro výrobu papíru,
    Cii) přibližně 0, 005 až 5,0 vztaženo k hmotnosti suché vlákniny v materiál pro výrobu papíru kationtového škrobu,
    c. materiál pro výrobu papíru se zbaví vody k získání celulózového listu.
  21. 21. Způsob podle nároku 20, vyznačující se t í m, že má ještě stupeň bCiii), ve kterém se přidává do materiálu pro výrobu papíru hmotnostně přibližně 0,001 až přibližně 0,5 vztaženo k hmotnosti suché vlákniny v materiálu
    ·* 44te4 • • ·· * 44 • 4 A 4 44 • • • • • 4 4 4 • 4 4 4 4 4 4 4 4 44 44· >•4 4444 4 4 4 *
    pro výrobu papíru v podstatě ve vodě rozpustného polymerního flokulantu majícího molekulovou hmotnost většěí než 500 000 da1 tonů.
  22. 22. Způsob zvýšeného odvodňování materiál pro výrobu papíru na papírenském stroji, vyznačující se tím, že se před vnesením do papírenského stroje přidává do materiálu pro výrobu papíru hmotnostně přibližně 0,00005 až přibližně 1,25 %, vztaženo k hmotnosti suché vlákniny, stabilního koloidního oxidu křemičitého majícího povrch větší než 700 n2/g a hodnotu S 20 až 50, a přibližně 0,001 až přibližně 0,5 %, vztaženo k hmotnosti suché vlákniny v materiálu pro výrobu papíru polymerního flokulantu, vnese se materiál pro výrobu papíru do papírenského stroje, přičemž se odvodnění uvedeného materiálu pro výrobu papíru na papírenském stroji zvýší.
  23. 23. Způsob podle nároku 22, vyznačující se t. í m, že se do materiálu pro výrobu papíru před vnesením do papírenského stroje přidává, vztaženo k hmotnosti suché vlákniny v materiálu pro výrobu papíru, hmotnostně přibližně 0,005 až přibližně 5,0 % kationtového škrobu.
CZ20014291A 1999-06-02 1999-06-02 Zpusob prípravy stabilního koloidního oxidu kremicitého CZ302013B6 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
PCT/US1999/012262 WO2000075074A1 (en) 1999-06-02 1999-06-02 Stable silica sols of high surface area and improved activity

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ20014291A3 true CZ20014291A3 (cs) 2002-05-15
CZ302013B6 CZ302013B6 (cs) 2010-09-08

Family

ID=22272881

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20014291A CZ302013B6 (cs) 1999-06-02 1999-06-02 Zpusob prípravy stabilního koloidního oxidu kremicitého

Country Status (17)

Country Link
EP (1) EP1189689B1 (cs)
JP (1) JP5084997B2 (cs)
KR (1) KR100678486B1 (cs)
CN (1) CN1281490C (cs)
AT (1) ATE392254T1 (cs)
AU (1) AU785343B2 (cs)
BR (1) BR9917341B1 (cs)
CA (1) CA2375399C (cs)
CZ (1) CZ302013B6 (cs)
DE (2) DE1189689T1 (cs)
DK (1) DK1189689T3 (cs)
ES (1) ES2193903T1 (cs)
HU (1) HUP0201396A3 (cs)
MX (1) MXPA01012297A (cs)
PL (2) PL197898B1 (cs)
PT (1) PT1189689E (cs)
WO (1) WO2000075074A1 (cs)

Families Citing this family (23)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US9017649B2 (en) 2006-03-27 2015-04-28 Nalco Company Method of stabilizing silica-containing anionic microparticles in hard water
US10227238B2 (en) 2006-04-04 2019-03-12 Ecolab Usa Inc. Production and use of polysilicate particulate materials
WO2008031728A1 (en) * 2006-09-15 2008-03-20 Ciba Holding Inc. Process of manufacturing paper
EP2069573A2 (en) * 2006-09-27 2009-06-17 Ciba Holding Inc. Siliceous composition and its use in papermaking
AR066831A1 (es) * 2007-06-07 2009-09-16 Akzo Nobel Nv Soles a base de silice
AR072689A1 (es) 2008-07-14 2010-09-15 Akzo Nobel Nv Soles basados en silice metodo para producirlos uso y metodo para producir papel que los utiliza
KR100943204B1 (ko) * 2009-07-14 2010-02-19 주식회사메자이텍 혈액순환 개선용 기능성 음용수 및 이의 제조방법
JP5356209B2 (ja) * 2009-12-25 2013-12-04 日揮触媒化成株式会社 有機溶媒分散高濃度珪酸液
JP5661388B2 (ja) * 2010-09-08 2015-01-28 大王製紙株式会社 新聞用巻取紙及び剥離強度評価方法
CN102154948A (zh) * 2010-12-22 2011-08-17 山东华泰纸业股份有限公司 一种造纸工艺的阳离子淀粉应用方法
US10065865B2 (en) * 2011-02-22 2018-09-04 Evonik Degussa Gmbh Process for preparing aqueous colloidal silica sols of high purity from alkali metal silicate solutions
JP2012214432A (ja) * 2011-03-30 2012-11-08 Harima Chemicals Inc 高純度リグニンの製造方法
JP6307439B2 (ja) * 2011-12-15 2018-04-04 インヴェンティア・アクチボラゲットInnventia Ab 紙および板紙の改善システムおよび方法
CN104003475B (zh) * 2013-02-26 2016-03-23 南京林业大学 一种造纸白水中胶体性干扰物的分离方法
SE537737C2 (sv) * 2013-03-01 2015-10-06 Stora Enso Oyj In-Line-framställning av kiseldioxid för retentionsändamål ien pappers- eller kartongtillverkningsprocess
US10087081B2 (en) 2013-03-08 2018-10-02 Ecolab Usa Inc. Process for producing high solids colloidal silica
ES2700776T3 (es) 2013-08-23 2019-02-19 Akzo Nobel Chemicals Int Bv Sol de sílice
WO2015076946A1 (en) * 2013-11-25 2015-05-28 Ecolab Usa Inc. Stable aqueous colloidal silica product, and methods to make and use same
CN108130801B (zh) * 2013-12-18 2020-11-24 艺康美国股份有限公司 生产用于造纸的活化胶态二氧化硅的方法
CA2992720A1 (en) 2015-07-18 2017-01-26 Ecolab Usa Inc. Chemical additives to improve oil separation in stillage process operations
JP7424867B2 (ja) * 2019-03-12 2024-01-30 東曹産業株式会社 珪酸塩系水溶液
CN110327852B (zh) * 2019-07-06 2022-07-12 江西奕方农业科技有限公司 溶胶设备和其制造方法
CN115385346B (zh) * 2022-08-19 2023-07-04 金三江(肇庆)硅材料股份有限公司 一种磨擦型二氧化硅及其制备方法和应用

Family Cites Families (7)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US4954220A (en) * 1988-09-16 1990-09-04 E. I. Du Pont De Nemours And Company Polysilicate microgels as retention/drainage aids in papermaking
SE500367C2 (sv) * 1989-11-09 1994-06-13 Eka Nobel Ab Silikasoler och förfarande för framställning av papper
SE500387C2 (sv) * 1989-11-09 1994-06-13 Eka Nobel Ab Silikasoler, förfarande för framställning av silikasoler samt användning av solerna i pappersframställning
SE501214C2 (sv) * 1992-08-31 1994-12-12 Eka Nobel Ab Silikasol samt förfarande för framställning av papper under användande av solen
US5584966A (en) * 1994-04-18 1996-12-17 E. I. Du Pont De Nemours And Company Paper formation
RU2213053C2 (ru) * 1999-05-04 2003-09-27 Акцо Нобель Н.В. Золи на основе диоксида кремния
EP1242308B1 (en) * 1999-12-20 2005-11-16 Akzo Nobel N.V. Silica-based sols

Also Published As

Publication number Publication date
ES2193903T1 (es) 2003-11-16
EP1189689B1 (en) 2008-04-16
PT1189689E (pt) 2008-07-24
DE69938565T2 (de) 2009-06-04
CN1406209A (zh) 2003-03-26
KR100678486B1 (ko) 2007-02-05
EP1189689A4 (en) 2004-06-23
BR9917341B1 (pt) 2010-09-21
ATE392254T1 (de) 2008-05-15
CZ302013B6 (cs) 2010-09-08
HUP0201396A2 (en) 2002-08-28
BR9917341A (pt) 2002-02-19
AU4329099A (en) 2000-12-28
JP5084997B2 (ja) 2012-11-28
CN1281490C (zh) 2006-10-25
PL197056B1 (pl) 2008-02-29
HUP0201396A3 (en) 2005-07-28
EP1189689A1 (en) 2002-03-27
CA2375399C (en) 2007-04-24
JP2003501335A (ja) 2003-01-14
DE69938565D1 (de) 2008-05-29
PL352225A1 (en) 2003-08-11
WO2000075074A1 (en) 2000-12-14
DK1189689T3 (da) 2008-05-19
PL197898B1 (pl) 2008-05-30
KR20020024596A (ko) 2002-03-30
MXPA01012297A (es) 2002-07-30
DE1189689T1 (de) 2003-06-26
AU785343B2 (en) 2007-02-01
CA2375399A1 (en) 2000-12-14

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US6372806B1 (en) Method of making colloidal silica
CZ20014291A3 (cs) Stabilní soly oxidu křemičitého s velkým povrchem a se zlepąenou aktivitou, způsob jejich výroby a jejich pouľití
US6270627B1 (en) Use of colloidal borosilicates in the production of paper
CA2509628C (en) Colloidal borosilicates and their use in the production of paper
JP5657603B2 (ja) 高表面積及び高活性の安定なシリカゾルの調製方法
KR100780289B1 (ko) 높은 표면적 및 향상된 활성의 안정한 실리카 졸
AU765384B2 (en) Colloidal borosilicates and their use in the production of paper
TW568884B (en) Silica-based sols and silica-based particles, their production and use

Legal Events

Date Code Title Description
MM4A Patent lapsed due to non-payment of fee

Effective date: 20110602