CZ20012581A3 - Pouľití protilátek pro vakcinaci proti nádorovým onemocněním - Google Patents

Pouľití protilátek pro vakcinaci proti nádorovým onemocněním Download PDF

Info

Publication number
CZ20012581A3
CZ20012581A3 CZ20012581A CZ20012581A CZ20012581A3 CZ 20012581 A3 CZ20012581 A3 CZ 20012581A3 CZ 20012581 A CZ20012581 A CZ 20012581A CZ 20012581 A CZ20012581 A CZ 20012581A CZ 20012581 A3 CZ20012581 A3 CZ 20012581A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
antibody
antibodies
vaccination
cells
cancer
Prior art date
Application number
CZ20012581A
Other languages
English (en)
Other versions
CZ302801B6 (cs
Inventor
Helmut Eckert
Hans Loibner
Original Assignee
Igeneon Krebs-Immuntherapie Forschungs Und Entwick
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Igeneon Krebs-Immuntherapie Forschungs Und Entwick filed Critical Igeneon Krebs-Immuntherapie Forschungs Und Entwick
Publication of CZ20012581A3 publication Critical patent/CZ20012581A3/cs
Publication of CZ302801B6 publication Critical patent/CZ302801B6/cs

Links

Classifications

    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61KPREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K39/00Medicinal preparations containing antigens or antibodies
    • A61K39/395Antibodies; Immunoglobulins; Immune serum, e.g. antilymphocytic serum
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07KPEPTIDES
    • C07K16/00Immunoglobulins [IGs], e.g. monoclonal or polyclonal antibodies
    • C07K16/18Immunoglobulins [IGs], e.g. monoclonal or polyclonal antibodies against material from animals or humans
    • C07K16/28Immunoglobulins [IGs], e.g. monoclonal or polyclonal antibodies against material from animals or humans against receptors, cell surface antigens or cell surface determinants
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61PSPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P35/00Antineoplastic agents
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07KPEPTIDES
    • C07K16/00Immunoglobulins [IGs], e.g. monoclonal or polyclonal antibodies
    • C07K16/18Immunoglobulins [IGs], e.g. monoclonal or polyclonal antibodies against material from animals or humans
    • C07K16/28Immunoglobulins [IGs], e.g. monoclonal or polyclonal antibodies against material from animals or humans against receptors, cell surface antigens or cell surface determinants
    • C07K16/30Immunoglobulins [IGs], e.g. monoclonal or polyclonal antibodies against material from animals or humans against receptors, cell surface antigens or cell surface determinants from tumour cells
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61KPREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K39/00Medicinal preparations containing antigens or antibodies
    • A61K2039/505Medicinal preparations containing antigens or antibodies comprising antibodies
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61KPREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K39/00Medicinal preparations containing antigens or antibodies
    • A61K2039/555Medicinal preparations containing antigens or antibodies characterised by a specific combination antigen/adjuvant
    • A61K2039/55511Organic adjuvants
    • A61K2039/55566Emulsions, e.g. Freund's adjuvant, MF59

Landscapes

  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Immunology (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Medicinal Chemistry (AREA)
  • General Health & Medical Sciences (AREA)
  • Proteomics, Peptides & Aminoacids (AREA)
  • Molecular Biology (AREA)
  • Genetics & Genomics (AREA)
  • Biophysics (AREA)
  • Biochemistry (AREA)
  • Pharmacology & Pharmacy (AREA)
  • Cell Biology (AREA)
  • Veterinary Medicine (AREA)
  • Public Health (AREA)
  • Animal Behavior & Ethology (AREA)
  • Bioinformatics & Cheminformatics (AREA)
  • General Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Nuclear Medicine, Radiotherapy & Molecular Imaging (AREA)
  • Microbiology (AREA)
  • Mycology (AREA)
  • Epidemiology (AREA)
  • Medicines Containing Antibodies Or Antigens For Use As Internal Diagnostic Agents (AREA)
  • Peptides Or Proteins (AREA)
  • Medicines Containing Material From Animals Or Micro-Organisms (AREA)
  • Medicines That Contain Protein Lipid Enzymes And Other Medicines (AREA)
  • Pharmaceuticals Containing Other Organic And Inorganic Compounds (AREA)

Description

Oblast techniky
Předkládaný vynález se týká použití protilátek, které jsou namířeny proti humánním antigenům buněčné membrány, pro výrobu farmaceutického přípravku pro vakcinaci proti nádorovým onemocněním.
Dosavadní stav techniky
Od objevu technologie hybridomů je možné vytvářet monoklonální protilátky (MAB, „monoclonal antibodies) proti nej různějším antigenům. Tato technologie, kterou lze obecně aplikovat na libovolný biologický problém, hraje také významnou úlohu ve výzkumu nádorových onemocnění (rakoviny). Během uplynulých dvaceti let byly připraveny MAB proti mnoha antigenům asociovaným s nádory (TAA, „tumor associated antigens). TAA jsou struktury, které jsou exprimovány převážně na buněčné membráně nádorových buněk, a které tudíž umožňují diferenciaci maligní tkáně od ostatní tkáně. Tudíž jsou TAA považovány za cílové struktury z hlediska diagnostiky a případných terapeutických aplikací na základě specifických MAB nebo derivátů těchto protilátek.
Přímé terapeutické použití MAB, které jsou namířeny proti TAA, je založeno na pasivní imunoterapii, tzn. MAB nebo její derivát se u pacienta s nádorem aplikuje systémově v dostatečném množství, a léčebný účinek trvá jen tak dlouho, dokud je těle dostatečně vysoká koncentrace. Biologický poločas takových léčivých přípravků je v závislosti na jejich struktuře, několik hodin až několik dnů. Podání přípravku se proto musí opakovat. Avšak když se použije xenogenní protilátka (např. myší MAB), vede to k nežádoucí imunitní • · vakcinaci humánních rozpoznává reakci, která může vést k neutralizaci požadovaného léčebného účinku a k nebezpečným vedlejším účinkům (jako je např. anafylaktický šok). Takže většina imunoterapeutických přípravků se může podávat pouze po omezenou dobu.
Další imunoterapeutický přístup pro léčení rakoviny je založen na selektivní aktivaci imunitní systému u pacientů s rakovinou, aby se usmrtily maligní buňky, kdy se užívá celá řada různých protinádorových vakcín. Tento přístup spočívá v tom, že se provádí vakcínace pomocí autologních nebo alogenních nádorových buněk, nebo pomocí autologních nebo alogenních nádorových buněk, které byly modifikovány chemicky nebo metodami genového inženýrství, nebo se provádí vakcínace pomocí izolovaných TAA nebo TAA, které byly připraveny chemicky nebo metodami genového inženýrství, nebo z nich odvozenými peptidy, a v poslední době také pomocí DNA kódující TAA nebo z nich odvozené struktury. Alternativní metody vakcínace proti nádorovým onemocněním jsou založeny na použití anti-idiotypových protilátek. Vhodné anti-idiotypové protilátky imunologicky napodobují TAA. Jakožto xenogenní proteiny (např. myší nebo kozí protilátky) indukují po u člověka silnou imunitní reakci, na rozdíl od nádorových antigenů, které lidský organismus jako vlastní a jsou zpravidla velmi málo imunogenní. Tudíž anti-idiotypové protilátky mohou být použity pro vakcínací jako imunogenní náhrada za nádorové antigeny.
Při aktivní imunoterapii, na rozdíl od pasivní imunoterapie pomocí protinádorových protilátek, pouze velmi malá množství vhodné vakcíny jsou v principu dostatečná k indukci imunity, která přetrvává měsíce a roky, a může být posílena novou vakcinací, pokud zeslábne. Navíc aktivní imunoterapie dovoluje indukovat jak humorální tak i buněčnou imunitu, jejichž součinnost vede k účinné ochraně.
Lze tedy shrnout, že použití protilátek a jejich derivátů v protinádorové imunoterapii, jak bylo dosud v odborné literatuře popsáno, je v podstatě založeno na dvou principech, a sice:
a) pasivní terapie protilátkami namířenými proti TAA nebo deriváty těchto protilátek, a
b) aktivní imunizace (vakcinace) protilátkami nebo deriváty těchto protilátek, které jsou namířeny proti idiotypu protilátek majících specifitu proti TAA.
Při objevování, výzkumu a následné charakterizaci různých TAA se ukázalo, že mají důležitou funkci pokud jde o nádorové buňky. Umožňují degenerovaným buňkám, aby projevily vlastnosti maligního fenotypu, jako je např. zvýšená schopnost adheze, která je významná pro vznik metastáz. Avšak takové antigeny mohou být v určitých stadiích exprimovány na normálních buňkách, kde jsou zodpovědné za normální funkce těchto buněk. Bez nároku na úplnost jsou zde uvedeny příklady některých takových antigenů:
- N-CAM (adhezivní molekula nervových buněk), který je často exprimován na nádorových buňkách nervového původu a ovlivňuje homofilní adhezi (viz J. Cell. Biol. 118, 1992,
937) .
sacharidový antigen Lewis Y, vyskytující se na většině nádorů epiteliálního původu, hraje také významnou roli ve vývoji epitelových tkání u fétu. Bylo ukázáno, že exprese tohoto antigenů u plicních nádorů je asociována s nepříznivou prognózou, neboť Lewis Y pozitivní nádorové buňky mají zjevně vyšší potenciál tvořit metastézy (viz N. England J. Med. 327, 1992, 14).
CEA (karcinoembryonální antigen), který se často vyskytuje na nádorech gastrointestinálního traktu epiteliálního původu a byl identifikován jako auto-adhezivní molekula (Cell 57,
1989, 327).
• · · · · 9
9 9·· • ·
9
9·9
- Ep-CAM (adhezivní molekula epitelových buněk), který je exprimován téměř na všech nádorech epiteliálního původu, ale vyskytuje se také na velkém počtu normálních epitelů. Byl také charakterizován jako auto-adhezivní molekula (J. Cell Biol. 125, 1994, 437).
Technickým problémem, který řeší předkládaný vynález, je poskytnout další prostředky a způsoby, které dovolí účinnou profylaxi nebo terapii nádorových onemocnění. Řešení je popsáno v předkládané přihlášce a vynález je definován připojenými patentovými nároky.
Podstata vynálezu
Vynález se týká použití protilátek, které jsou namířeny proti humánním antigenům buněčné membrány, pro výrobu farmaceutického přípravku pro profylaktickou a/nebo terapeutickou vakcinaci proti nádorovým onemocněním. V tomto kontextu termín „antigeny buněčné membrány označuje struktury, které jsou přítomny na povrchu buněk, tedy na buněčné membráně. Patří sem zejména receptory, jako je např. receptor transferrinu, a také další molekuly, jako je např. E-cadherin nebo Ep-CAM. Ve výhodném provedení je antigen buněčné membrány antigen asociovaný s nádorem. V tomto kontextu termín „antigen asociovaný s nádorem označuje struktury, které jsou exprimovány převážně na buněčné membráně nádorových buněk a které tudíž umožňují diferenciaci maligní tkáně od ostatní tkáně. Výhodně je antigen asociovaný s nádorem lokalizován na membráně nebo v membráně nádorové buňky. To však nevylučuje možnost, že se takové antigeny nevyskytují na nedegenerovaných buňkách. Antigen asociovaný s nádorem může být např. polypeptid, zejména glykosylovaný protein, nebo glykosylační profily polypeptidů. Další strukturou, která může také představovat antigen asociovaný • « ,.
s nádorem, jsou glykolipidy. Sem patří např. gangliosídy, jako je např. GM2. Kromě toho antigen asociovaný s nádorem může být také reprezentován změnami ve složení lipidů v buněčné membráně, které jsou pak charakteristické pro nádorové buňky.
K příkladům antigenů asociovaných s nádorem patří A-CAM, Lewis Y sacharidový antigen, CEA a Ep-CAM, které již byly zmíněny výše. Dalšími příklady jsou sacharidy Sialyl Tn, Globo H, gangliosídy jako je CD2/CD3/GM2, antigen specifický pro prostatu (PSA), CA125, CA 19-9, CA 15-3, TAG-72, receptor EGF, receptor Her2/neu, p97, CD20 a CD21. Monoklonální protilátky (MAB) proti všem těmto antigenům jsou dostupné. Další antigeny asociované s nádorem byly popsány např. v publikaci DeVita a kol. (Ed.)Biological Therapy of Cancer, 2. Vydání, 3. Kapitola: „Biology of Tumor Antigens, Lippincot Company, ISBN 0-397-51416-6, 1995).
Termín „protilátka označuje protilátky všech možných typů, zejména polyklonální nebo monoklonální protilátky, ale také protilátky modifikované chemicky nebo metodami genového inženýrství. Metody přípravy takových molekul jsou odborníkovi známy. Způsob přípravy protilátky není sám o sobě podstatný. Důležitá je pouze vazebná specifita pro relevantní epitop antigenů buněčné membrány. Výhodné je použití monoklonálních protilátek, výhodně ze zvířat, a zejména myši. Zvláště výhodné je užití myší monoklonální protilátky HE-2, kterou lze připravit způsobem podle vynálezu, nebo protilátky, která má stejnou vazebnou specifitu jako HE-2. V kontextu předkládaného vynálezu termín „protilátka označuje také fragmenty a deriváty protilátky, pokud tyto fragmenty nebo deriváty rozeznávají TAA. Terapeuticky účinná imunitní reakce, která je vyvolána vakcinací vhodnými protilátkami proti TAA, je determinována vazebným úsekem těchto protilátek, tj . jejich idiotypem. Tudíž je v principu možné pro úspěšnou vakcinaci užít místo intaktních protilátek také jejich fragmenty a • · ·*· ··«. «...
·;··· ··· .. , j ♦ ·· *··..· .
• · * ····· ·· ··· ··· .· ·· ...
deriváty, obsahující idiotyp původní protilátky. K příkladům (aniž by na ně byl vynález omezen) patří fragmenty F(ab')2, F(ab'), Fv, které lze připravit buďto odborníkovi známými biochemickými metodami (enzymatické štěpení), nebo metodami genového inženýrství. Dalšími příklady jsou deriváty protilátek, které mohou být připraveny odborníkovi známými chemickými nebo biochemickými metodami nebo metodami genového inženýrství. Termín derivát v kontextu předkládaného vynálezu označuje také produkty, které ze získat chemickou vazbou protilátek (protilátkových fragmentů) s molekulami, které zesilují imunitní reakci, jako je tetanový toxin, exotoxin z Pseudomonas, derivát lipidu A, GM-CSF, IL-2, nebo chemickým navázáním protilátek (protilátkových fragmentů) na lipidy, což vede lepší inkorporaci do lipozomových přípravků. Termín derivát zahrnuje také fúzní proteiny protilátek (protilátkových fragmentů), které byly připraveny odborníkovi známými metodami genového inženýrství, s polypeptidy, které zesilují imunitní reakci, jako je např. GSM-CSF, IL-2, IL-12,
C3d apod. Podle vynálezu je možné aplikovat protilátky také ve vzájemných kombinacích. To znamená, že se mohou podávat např. dvě nebo tři protilátky, které rozpoznávají různé membránové antigeny nebo různé epitopy téhož membránového antigenu. Tyto různé protilátky se podávají současně (a to společně nebo odděleně) nebo postupně. Rakovinné často exprimují současně několik TAA, proti kterým jsou protilátky již dostupné nebo mohou být připraveny, a ty se pak užijí k vakcinaci. K dosažení zesíleného účinku nebo případně synergistického účinku při indukci imunitní reakce a pro minimalizaci potenciálního nebezpečí selekce antigenně-negativních variant, a aby bylo možné postihnout případnou heterogenitu nádorových buněk, je výhodné použít kombinaci alespoň dvou nebo více vhodných protilátek nebo jejich fragmentů nebo derivátů pro simultánní vakcinaci.
• · · ·
V kontextu předkládaného vynálezu termín „vakcinace' znamená aktivní imunizaci, tj. rekce v důsledku podání (např. intramuskulárním, indukci specifické imunitní subkutánním, intradermálním, perorálním nebo nazálním případně i způsobem) malého množství antigenu (tj. látky, která je rozpoznána vakcinovaným jedincem jako cizorodá a tudíž je imunogenní) ve vhodném imunogenním přípravku. Antigen je tedy využit jako „spouštěč imunitního systému, aby vyvolal specifickou imunitní reakci systému proti antigenu. V principu potřebné množství antigenu může být velmi malé (některé vakcíny obsahují 5 až 10 μg antigenu v jedné dávce vakcíny).
Je vlastností aktivní imunizace, že křivky dávka-účinek jsou v širokém rozsahu jen velmi málo závislé na množství podaného antigenu. To znamená, že imunitní reakce je více méně identická v širokém rozpětí dávek. V důsledku toho v případě vakcinace požadovaný účinek, tj. indukce imunitní reakce, může být dosažen již pomocí velmi malého množství antigenu. Avšak srovnatelný účinek je dosažen také pomocí podstatně většího množství antigenu. Je samozřejmě žádoucí užít tak malé dávky jak je to možné, zejména kvůli vedlejším účinkům, a také vzhledem k ceně vakcíny atd., což jsou důležité aspekty vakcinace.
Podle předkládaného vynálezu se vakcinace provádí buďto s léčebným cílem nebo s profylaktickým cílem (jak je tomu u všech dosud užívaných antimikrobiálních vakcín). To znamená, že vakcinací proti nádorovým onemocněním se podle vynálezu rozumí jak terapeutická tak i profylaktická aplikace vakcíny. Takže by případně bylo možné dosáhnout profylaktické ochrany proti vypuknutí rakovinného onemocnění vakcinací jedince, který dosud rakovinou netrpí. K jedincům, u kterých by se profylaktická vakcinace aplikovala, patří jedinci se zvýšeným rizikem rakoviny, avšak aplikace vakcíny není omezena pouze na tyto jedince.
• · · · * · • ·
• · ··· © · · • * » * · · © • · · · · · • · ··· ··· · ©
Použití podle předkládaného vynálezu se podstatně liší od použití pří základních terapeutických aplikacích protilátek k léčení rakoviny, které byly dosud známy a publikovány, a umožňuje neočekávaně účinné léčení.
Vazebný úsek protilátky proti TAA reprezentuje strukturně komplementární obraz vazebného epitopu příslušného TAA podle principu „zámku a klíče. To znamená, že taková protilátka má ve svém idiotypu strukturní informaci epitopu TAA, proti kterému je namířena. Takže když je pacient s rakovinou očkován vhodnou imunogenní protilátkou proti TAA (např. myší MAB proti TAA), v pacientovi se vytvářejí protilátky, které jsou zčásti namířeny proti idiotypu protilátky použité jako vakcína a které strukturně napodobují epitop TAA podle principu „zámku a klíče. To znamená, že v důsledku této vakcinace se u pacienta s rakovinou vytvářejí rozpustné varianty epitopu TAA, které mohou působit tak, že aktivně indukují autologní protilátky po dlouhé období, a titr těchto protilátek může být zvýšen opakováním vakcinace ve vhodných intervalech.
Ve výhodném provedení vynálezu je humánní antigen buněčné membrány struktura, která hraje roli v V tomto kontextu procesy buněčné adheze jsou především interakce typu buňka-buňka, kterých se účastní ligandy a receptory na buněčném povrchu. Takže adhezivní molekuly jsou ligandy nebo receptory na buněčném povrchu, které se účastní v interakcích buňka-buňka. Podskupinu těchto adhezivních molekul tvoří auto-adhezivní molekuly. Tyto auto-adhezivní mají schopnost vázat se samy na sebe.
Fyziologické účinky imunitní reakce indukované vakcinací protilátkami namířenými proti TAA samozřejmě závisejí na funkci příslušných TAA. Jestliže TAA např. působí jako receptor umožňující adhezi nádorové buňky, zejména k ligandu na endotelové buňce cévního systému (tato schopnost je zásadní • « pro šíření nádorových buněk, kdy buňky vystupují z cévního systému, usazují se v tkáních a vytvářejí metastázy), pak schopnost adheze je snížena vakcinací vhodnou protilátkou namířenou proti protilátky, které ligandem, jelikož odpovídajícímu TAA, neboť indukované kompetují v interakci TAA s příslušným v rozpustné formě napodobují TAA, jsou trvale přítomné v krevním oběhu a tkáních.
Obecně řečeno je možné, vzhledem k vysvětlení uvedenému výše, vakcinací vhodnou protilátkou proti TAA, který má funkci související s malignitou nádorové buňky, dosáhnout toho, že indukovaná imunitní reakce interferuje s TAA v interakci s jeho ligandem a tuto interakci narušuje nebo jí zabraňuje. To znamená, že nádorové buňky nemohou vůbec nebo nemohou dostatečné exprimovat vlastnosti, které jsou významné pro maligní fenotyp, což umožňuje zpomalit nebo zastavit rozvinutí nemoci a potlačit vývoj metastáz, zejména v časných stadiích.
V dalším výhodném provedení předkládaného vynálezu je antigen buněčné membrány schopen auto-adheze, t j. jisté epitopy antigenu jsou zodpovědné za homofílní vazbu na stejný antigen na jiné buňce. K příkladům takových antigenů, kromě jiných, patří N-CAM (adhezivní molekula nervových buněk), CEA antigen) a Ep-CAM (adhezivní molekula
Protilátky namířené proti epitopům podílejí na těchto bylo popsáno výše, k takovému epitopu.
se již reakci vázat ligand (karcinoembryonální epitelových buněk) auto-adhezivních antigenů, které funkcích, mohou obsahovat, jak strukturní informaci komplementární Vakcinací pomocí těchto protilátek je možné indukovat tvorbu protilátek, které mají auto-adhezivní schopnost ve vazebné To znamená, že tyto indukované protilátky se mohou k auto-adheznímu antigenu, neboť v takovém případě a receptor jsou identické. Takže je možné u pacientů s nádorovým onemocněním indukovat imunitní reakci vakcinací vhodnými protilátkami namířenými proti auto-adhezivním ·· · · • · antigenům, kdy se takto indukované protilátky přímo vážou na nádorové buňky a tím vyvolávají různé terapeutické účinky. Na ječné straně schopnost auto-adheze, která je důležitá pro maligní buňky, je blokována, a na druhé straně, humánní efektorové funkce, jako je např. lýze závislá na komplementu a/nebo lýze v důsledku aktivace cytotoxických efektorových buněk, mohou být vyvolány navázáním indukované protilátky na nádorové buňky, což pak vede k destrukci nádorových buněk.
U pacientů s nádorovým onemocněním vakcinací užitím vhodných protilátek proti TAA může být pomocí všech výše uvedených mechanismů a účinků potlačeno vytváření nových metastáz a šíření nádorového onemocnění tak může být alespoň zpomaleno. V časném stadiu nemocí, např. po úspěšné operaci primárního nádoru (adjuvantní stadium), vakcinace zabrání tomu, aby se zbylé rozptýlené nádorové buňky usadily vetkáních a založily metastázy. To umožňuje prodloužit dobu přežití bez relapsu nemoci a tudíž celkovou dobu života pacientů s nádorovým onemocněním. Případně by bylo možné dosáhnout vakcinací a opakovanou zesilovací vakcinací ve vhodných intervalech i celoživotní ochrany proti vytváření metastáz. Z tohoto hlediska se jeví jako zvláště zajímavé vakcinace pacientů s nádorovým onemocněním užitím protilátek namířených proti auto-adhezním TAA, neboť v takovém případě je možné dosáhnou zesíleného terapeutického účinku v důsledku dodatečného přímého napadení nádorových buněk indukovanou imunitní reakcí.
V dalším výhodném provedení vynálezu farmaceutický přípravek připravený podle vynálezu obsahuje kromě protilátky alespoň jedno adjuvans obecně užívané pro formulaci vakcín. Pomocí adjuvans je možné zesílit imunitní reakci. K příkladům adjuvans, aniž by však byl výčet omezující, patří např. hydroxid hlinitý (Alu-gel), deriváty lipopolysacharidů, Bacillus Calmette Guerin (BCG), lipozomové preparáty, • · ·♦ formulace s dalším antigenem, proti kterému již dříve byla vyvolána silná imunitní reakce organismu, jako je např. tetanový toxin, exotoxin z Pseudomonas nebo některé složky chřipkového viru, volitelně formulované s lipozomy, biologická adjuvans jako je např. faktor stimulující granulocyty makrofágy (GM-CSF), interleukin 2 (IL-2) nebo interferon gama (IFNy) .
V jiném výhodném provedení farmaceutický přípravek připravený podle vynálezu je vhodný pro vakcinaci, kdy se podává v dávkách 0,01 až 4 mg protilátky, výhodně 0,5 mg protilátky.
Vakcinace se může provést jediným podáním výše uvedené dávky. Avšak výhodně se provádí opakovaným podáváním. Počet opakování je 1 až 12 za rok, výhodněji 4 až 8 za rok. Dávky zůstávají stálé nebo se snižují.
Podpůrná vakcinace (druhá a další) se provádí v pravidelných intervalech a v principu se může provádět doživotně. Vhodné intervaly jsou 6 až 24 měsíců a mohou být stanoveny na základě monitorování titru indukovaných protilátek (podpůrná vakcinace by měla být provedena jakmile titr indukovaných protilátek významně poklesne).
Podávání protilátek lze provádět způsoby, které jsou odborníkům známy. Výhodně jsou farmaceutické přípravky obsahující protilátky vhodné pro subkutánní, intradermální nebo intramuskulární podávání.
Předkládaný vynález se dále týká použití protilátek, které rozpoznávají antigen asociovaný s nádorem, pro vakcinaci proti nádorovému onemocnění a také léčení nádorového onemocnění vakcinaci, kdy se pacientovi podává jedna nebo více protilátek rozpoznávajících TAA v množství dostatečném pro vakcinaci. Pro vlastní definici a výhodné provedení platí co bylo již uvedeno pro použití podle vynálezu.
• ·
Použití protilátek namířených proti TAA nebo jejich derivátů nebo fragmentů jakožto vakcíny se podstatně liší od známých použití takových anti-TAA protilátek pro pasivní imunoterapii. Některé podstatné výhody použití podle vynálezu ve srovnání s pasivní imunoterapii protilátkami jsou shrnuty dále:
Protilátky namířené proti TAA pro pasivní imunoterapii nádorových onemocnění:
- vysoké dávky (vyšší než 100 mg/intravenózní infúze) krátkodobý účinek vzhledem k eliminaci aktivní látky xenogenní protilátky jsou nežádoucí vzhledem k imonogenicitě trvání terapie je omezené, zvláště v případě xenogenních protilátek, vzhledem k indukci imunitní reakce a nebezpečí anafylaktické reakce způsobené v případě opakovaných podání.
Protilátky namířené proti TAA pro profylaktickou a/nebo terapeutickou vakcinaci proti nádorovým onemocněním:
- nízké dávky (nižší než 1 mg/vakcinace, subkutánní, intradermální nebo intramuskulární injekce)
- dlouhotrvající účinek přímo indukované imunitní reakce
- xenogenní protilátky jsou žádoucí, neboť účinek je založen na imunogenicitě
- trvání léčení je neomezené (podpůrná vakcinace je vždy možná)
V následující části budou popsány pokusy, které ukazují, že vakcinace myší ΜΑΒ (HE2), která je namířena proti autoadheznímu TAA Ep-CAM, nebo vakcinace s příslušným fragmentem F(ab') vede přímo k indukci protilátek, které se selektivně váží na humánní nádorové buňky exprimující tento antigen. To ukazuje, avšak jen jako neomezující příklad, že imunitní • · · * ·* · ··* • · · ) · · ·· ► · · > · « ·· ·· · reakce s terapeutickým účinkem na nádorové onemocnění může být indukována vakcinací vhodnými protilátkami namířenými proti auto-adhezním ΤΑΆ nebo deriváty těchto protilátek, které obsahují alespoň idiotyp výchozí protilátky.
Pro tento účel byla připravena myší monoklonální protilátka HE2 standardním postupem hybridomové technologie (viz H. Zola, Monoclonal Antibodies: A Manual of Techniques CRC Press lne., ISBN 0-8493-6467-0, 1988). Myši Balb/c byly humánního kolorektálního karcinomu Buňky sleziny byly fúzovány s s myší linií P3X63Ag8 a byly selektovány hybridomy produkující protilátky, které selektivně váží humánní buňky kolorektálního karcinomu, ale neváží melanomové buňky. Nakonec byly selektovány hybridomy secernující protilátku IgG2a/kappa. Tato protilátka (HE2) se váže na Ep-CAM, jak lze ukázat např. pomocí Western blotu s preparátem membrán z humánních buněk KATO III karcinomu žaludku užitím známé protilátky anti-Ep-CAM (KS1-4) pro srovnání.
imunizovány buňkami standardním postupem melanomovou
Aminokyselinové sekvence variabilních úseků MAB HE2 jsou následuj ící:
Těžký řetězec (sekvence id. č.l):
QVQLQQSGAELVRPGTSVKVSCKASGYAFTNYLIEWVKQRPGQGLEWIGVINPGSGGTNYNE
KFKGKATLTADKSSSTAYMQLSSLTSDDSAVYFCARDGPWFAYWGQGTLVTVSA
Lehký řetězec (sekvence id. č.2):
NIVMTQSPKSMSMSVGERVTLTCKASENWTYVSWYQQKPEQSPKLLIYGASNRYTGVPDRF
TGSGSATDFTLTISSVQAEDLADYHCGQGYSYPYTFGGGTKLEIK »» ««··
99 • 9 9#· • 9 4 · • 4 9 9 9
9 · « •99 49 · • · · » · »·· • · · · • · · ·* ···
Přehled obrázků
Obr. 1 ukazuje inhibici auto-adheze buněk malobuněčného karcinomu plic SW2 monoklonální protilátkou HE2 in vitro.
Obr. 2 ukazuje auto-adhezi buněk malobuněčného karcinomu plic SW2 bez vlivu monoklonální protilátky HE2 in vitro jako kontrolu k experimentu ukázaném na obr. 1.
Obr. 3 ukazuje indukci protilátkové imunitní reakce proti HE2 po vakcinaci koz F(ab')2 fragmentem protilátky HE2 stanovenou užitím ELISA testu.
Obr. 4 ukazuje indukci protilátkové imunitní reakce proti Ep-CAM pozitivním humánním buňkám karcinomu žaludku (Kato III) po vakcinaci koz F(ab')2 fragmentem protilátky HE2 stanovenou užitím ELISA testu.
Obr. 5 ukazuje nepřítomnost protilátkové imunitní reakce proti Ep-CAM negativním humánním melanomovým buňkám (WM9) po vakcinaci koz F(ab')2 fragmentem protilátky HE2 stanovenou užitím buněčného ELISA testu, který byl proveden jako kontrolní test k experimentu popsanému na obr. 4.
Obr. 6 ukazuje vazbu afinitně purifikované protilátkové frakce ze séra koz, které byly vakcinovány F(ab')2 fragmentem protilátky HE2, na Ep-CAM pozitivní humánní buňky karcinomu žaludku (Kato III) stanovenou užitím buněčného ELISA testu.
Obr. 7 ukazuje nepřítomnost vazby afinitně purifikované protilátkové frakce ze séra koz, které byly vakcinovány F(ab')2 fragmentem protilátky HE2, na Ep-CAM negativní humánní melanomové buňky (WM9), jak bylo stanoveno buněčným ELISA •· • ♦ · • e · ·· *« ·· testem, který byl proveden jako kontrola k experimentu ukázaném na obr. 6.
Obr. 8 ukazuje indukci protilátkové imunitní reakce proti ΗΞ2 po vakcinaci makaků rhesus 0,5 mg HE2 adsorbovanými na hydroxid hlinitý, stanovenou pomocí ELISA testu.
Obr. 9 ukazuje indukci protilátkové imunitní reakce proti Ep-CAM pozitivním humánním buňkám karcinomu žaludku (Kato III) po vakcinaci makaků rhesus 0,5 mg HE2 adsorbovanými na hydroxid hlinitý, jak bylo stanoveno pomocí ELISA testu.
Obr. 10. Ukazuje indukci protilátkové imunitní reakce proti HE2 detekovanou ve spojení se studií toxicity u makaků rhesus po vakcinaci jedné skupiny makaků 0,5 mg HE2 adsorbované na hydroxid hlinitý, a současně ukazuje nepřítomnost protilátkové imunitní reakce proti HE2 po podání preparátu hydroxidu hlinitého bez protilátky (placebo), stanovené ELISA testem.
Obr. 11 ukazuje příklad indukce protilátkové imunitní reakce proti Ep-CAM pozitivním humánním buňkám karcinomu žaludku (Kato III) detekovanou ve spojení se studií toxicity u makaků rhesus po vakcinaci HE2, stanovené ELISA testem.
Obr. 12 11 ukazuje příklad indukce protilátkové imunitní reakce proti Ep-CAM pozitivním humánním buňkám karcinomu žaludku (Kato III) po opakované vakcinaci pacientů trpících karcinomem střev 0,5 mg HE2 adsorbovanými na hydroxid hlinitý, jak bylo stanoveno ELISA testem.
Obr. 13 ukazuje indukci sérové toxicity proti Ep-CAM pozitivním humánním buňkám karcinomu žaludku (Kato III) po • · · · φ φ · • φφφ» • φ φ φ φ · • 3 φ
Φ ΦΦΦ
ΦΦΦ φ φ φφφ φφφ · φ » Φ ΦΦΦ opakované vakcinaci pacientů trpících intestinálním karcinomem 0,5 mg HE2 adsorbovanými na hydroxid hlinitý, jak bylo stanoveno v experimentu buněčné lýze.
Pro další ilustraci slouží následně uvedené příklady, která však vynález nijak neomezují.
Aby bylo možné ukázat, že myší MAB HE2 se váže na epitop auto-adhezního antigenu Ep-CAM, který se účastní homofilní vazby, byl zkoumán účinek HE2 na schopnost auto-adheze humánní buněčné linie SW2. Tyto buňky malobuněčného plicního karcinomu mají tendenci vytvářet buněčné shluky (clusters) v kulturách in vitro několik hodin po vysetí. Popis takového experimentu je uveden v příkladu 1. Jak je patrné z obr. 1 a 2, vytváření buněčných shluků se do velké míry zabrání přidáním HE2. To prokazuje, že HE2 se váže na epitop Ep-CAM, který se účastní homofilní vazby tohoto membránového proteinu.
Aby bylo možné zkoumat přímou humorální imunitní reakci na vakcinaci F(ab')2 fragmentem myší mní protilátky HE2, byly tímto fragmentem imunizovány kozy. Potřebný protilátkový fragment byl připraven štěpením HE2 pepsinem a purifikací postupem, který je odborníkům známý. Imunizace koz je popsána v příkladu 2.
Nejprve bylo vyšetřeno na imunoglobuliny namířené proti MAB HE2 imunosérum odebrané z koz a srovnáno s pre-sérem, aby bylo možné stanovit celkovou imunitní reakci vakcinovaných koz. Toto vyšetření bylo provedeno ELISA testem, jehož popis je uveden v příkladu 3. Výsledky tohoto experimentu jsou ukázány na obrázku 3: u koz se v důsledku vakcinace F(ab')2 fragmentem MAB HE2 vyvinula silná imunitní reakce, zatímco v pre-séru nebyly nalezeny žádné protilátky proti HE2.
Dále bylo zkoumáno, zda je možné v kozím imunoséru detekovat imunoglobuliny, které se váží na humánní rakovinné buňky exprimující TAA, proti kterým je MAB HE2 namířena ······ * 4» 4 »· • · · ··*· · · • · · · 9 9 9 9 9 9
9 · » ·«···· • · · · 9 9 · 9
999 ··« β9 · « (Ep-CAM). Pro tento účel byla užita linie buněk karcinomu žaludku (Kato III). Jako kontrola byla testována vazba na buňky humánní buněčné linie, která neexprimuje Ep-CAM (melanomové buňky WM9). Toto vyšetření bylo provedeno buněčným ELISA testem, jehož popis je uveden v příkladu 4. Výsledky tohoto experimentu jsou ukázány na obrázku 4 a 5: kozí imunosérum obsahuje imunoglobuliny, které se silně váží na EpCAM pozitivní KATO-buňky, zatímco k žádné vazbě nedochází s Ep-CAM negativními buňkami WM9. Pre-sérum neobsahuje žádné protilátky, které by se vázaly k těmto buňkám. Tyto velmi překvapující výsledky ukazují, že protilátky vytvořené po vakcinaci F(ab')2 fragmentem HE2 jsou skutečně schopné vázat se na buňky exprimující TAA rozpoznávané HE2. Tudíž funkce autoadheze TAA byla přenesena na protilátky, které se vytvořily po vakcinaci HE2, jak bylo výše podrobně popsáno.
Pro dokázání toho, že protilátky tvořené v kozách po vakcinaci F(ab')2 fragmentem protilátky HE2 namířené proti ídíotypu MAB jsou skutečně ty, které se váží na buňky KATO, anti-idiotypový úsek těchto indukovaných protilátek byl specificky purifikován z kozího imunoséra sledem imunoafinitních chromatografií, v podstatě jak bylo popsáno v Proč. Nati. Acad. Sci. USA 81, 1984, 216. Sled purifikačních kroků je přehledně popsán v příkladu 5.
Tyto afinitně purifikované kozí protilátky byly znovu testovány na jejich schopnost vazby na Ep-CAM pozitivní KATO buňky a Ep-CAM negativní buňky WM9. Popis těchto pokusů je uveden v příkladu 6. Výsledky pokusů jsou ukázány na obr. 6 a 7: kozí IgG namířený proti ídíotypu HE2, se váže silně na EpCAM pozitivní KATO buňky, zatímco nespecifický kozí IgG se váže jen velmi slabě. Vazba afinitně purifikovaného kozího IgG na Ep-CAM negativní buňky WM9 se však neliší od nespecifického kozího IgG. To dokazuje, že frakce protilátek, které se vyvinuly jako důsledek vakcinace F(ab')2 fragmentem
HE2 a které jsou namířeny proti idiotypu této protilátky, obsahuje protilátky, které se váží na rakovinné buňky exprimující TAA rozpoznávané HE2. Tímto pokusem bylo také přesvědčivě dokázáno, že tyto protilátky proti Ep-CAM pozitivním buňkám indukované vakcinací HE2 nejsou výsledkem kaskády dvojitě autologní idiotypové sítě, jak bylo předpokládáno v některých publikacích (viz např. Cancer Immunol. Immunother. 42, 1996, 81-87), jelikož anti-idiotypové protilátky (Ab3) vůbec nemohou být purifikovány afinitní chromatografií na Abl (= HE2) koloně, neboť podle idiotypové sítě nemohou vázat Abl, ale jen Ab2.
Vzhledem k výše popsaným výsledkům imunizace koz F(ab')2 fragmentem protilátky HE2 byly provedeny také vakcinační studie s makaky rhesus, aby byly imunologické výsledky potvrzeny na biologickém druhu, který je blízce příbuzný člověku. Pro tyto pokusy byla jako imunogen použita kompletní myší monoklonální protilátka HE2. Předpokládalo se, že úsek Fc myší protilátky jakožto velký xenogenní protein by mohl zesílit imunitní reakci proti idiotypu (nosičový efekt). Aby se zabránilo možným lokálním vedlejším účinkům, byl použit hydroxid hlinitý jako mírné adjuvans. Příprava přípravků pro^ tyto vakcinační experimenty je popsána v příkladu 7.
Přípravek podle příkladu 7 byl injikován subkutánně do hřbetů makaků rhesus (0,5 mg HE2 = 0,5 ml na jednu vakcinací, podáno dvakrát v intervalu čtyřech týdnů). V průběhu pokusu byla několikrát odebrána krev pro získání séra.
Nejdříve byla pomocí ELISA testu stanovena imunitní reakce na HE2. Popis pokusu je uveden v příkladu 8. Jak je ukázáno na obr. 8, významný titr protilátek proti HE2 byl detekován již 29. Den.
Dále se zkoumalo, zda jsou vakcinací indukovány protilátky, které se váží na buňky KATO III. Pro tyto testy • ·· • · * 9
byla užita ELISA. Popis pokusu je uveden v příkladu 9. Jak ukazuje obr. 9, protilátky vážící se na Ep-CAM pozitivní KATO III nádorové buňky byly u zvířat indukovány již 29. Den.
Následně byla 4 zvířata vakcinována HE2 adsorbovanou na hydroxid hlinitý pro studii toxicity s makaky rhesus. 4 další zvířata dostala samotný hydroxid hlinitý jako placebo. Příprava použitých přípravků je popsána v příkladech 10 a 11. Makakové byly injikováni subkutánně do hřbetu čtyřikrát dávkou 0,5 ml přípravku (buďto účinná látka nebo placebo) (1., 15., 29. a 57. den). Pro získání séra byla odebrána krev před začátkem studie a v různých okamžicích v průběhu studie.
Imunitní reakce na HE2 byla nejdříve stanovena pomocí ELISA. Popis experimentu je uveden v příkladu 8. Jak ukazuje obr. 10, u všech čtyřech makaků ze skupiny HE2 se vyvinula významná humorální imunitní reakce proti HE2 již po jedné vakcinaci a byla dále zesílena po druhé vakcinaci, zatímco u makaků ze skupiny, která dostala placebo, nedošlo k žádnému zvýšení titru protilátek proti HE2.
Tato zjištění byla dále potvrzena imunoafinitní purifikací séra makaků ze skupiny HE2 43. Den. Popis těchto pokusů je v příkladu 12. Jak ukazuje následující tabulka, u všech čtyřech makaků se vyvinula silná IgG imunitní reakce proti HE2 (sekundární imunitní reakce) v séru 43. den, zatímco frakce IgM je srovnatelná s IgM frakcí pre-séra.
Makak Den gg/ml IgM qg/ml IgG
9206m -14 7,7 2,8
43 16, 3 135,2
9599m -14 17,9 2,5
43 25,4 449,3
8415f -14 16,0 3,2
43 22,5 159, 9
9139f -14 5,3 5,0
43 10,3 69, 8
• · • · · • 9 · ··
• «
Byla zkoumána také indukce protilátek proti Ep-CAM pozitivním buňkám KATO III. Pro tyto testy byla užita opět ELISA. Popis experimentu je uveden v příkladu 9. Jak ukazuje obr. 11, makakové ze skupiny HE2 již 29. Den tvořily protilátky proti bukám Kato III.
Vzhledem k výše uvedeným výsledkům vakcinace koz a makaků rhesus byl také pacient trpící rakovinou střeva s metastázami (Dukes D) vakcinován ΜΑΒ HE2 adsorbovanou na hydroxid hlinitý. Příprava podávaného přípravku je popsána v příkladu 7. V souhrnu byl pacient injikován čtyřikrát (1., 50., 78. a 114. den) do paže s 0,5 ml přípravku podle příkladu 7 (což odpovídalo 0,5 mg HE2). Před každou vakcinací a pak 128.den byla odebrány krev a získáno z ní sérum. Nejdříve se zkoumalo, zda byly vakcinací indukován protilátky, které se váží na buňky KATO III. Pro tyto testy byla použita buněčná ELISA. Popis experimentu je uveden v příkladu 9. Výsledky experimentů jsou ukázány na obr. 12. Vysoký titr protilátek vázajících se na buňky KATO III byl u tohoto pacienta s rakovinou zjevně indukován vakcinací.
Dále bylo zkoumáno, zda protilátky indukované vakcinací s HE2 zprostředkovávají cytotoxický účinek in vivo proti' rakovinným buňkám KATO III. Pro tento účel byly buňky KATO III inkubovány s pre-sérem a imunosérem z pacienta s rakovinou, aby bylo možné demonstrovat na komplementu závislou lýzi zprostředkovanou indukovanými protilátkami. Popis experimentu je uveden v příkladu 13. Výsledky jsou ukázány na obr. 13. Protilátky indukované vakcinací HE2 jsou zjevně schopně destrukce Ep-CAM pozitivních buněk KATO III prostřednictvím lýze závislé na komplementu v séru autologního pacienta.
Výše zmíněné experimenty jsou příklady toho, že vakcinace vhodnými protilátkami proti auto-adhezivnímu TAA, jako je např. Ep-CAM, nebo jejich deriváty se stejným idiotypem jako má výchozí protilátka, spouštějí humorální • · · · λ
• · · » · 4 • · · * · · · ··· imunitní reakci, která je selektivně vázaná na nádorové buňky exprimující autoadhezivnímu TAA. Indukované protilátky vykazují cytotoxický potenciál proti takovým nádorovým buňkám. Vakcinace takovými protilátkami v případě rakoviny pak vede k terapeutickému účinku.
Příklady provedení vynálezu
Použitý materiál
Mikrotitrační destičky:
ImmunoPlate F96 Maxisorp (NUNC) pro test ELISA,
Cell Culture Cluster (Costar, katalog.č. 3598) pro test buněčná ELISA.
Buněčné linie:
SW2: humánní malobuněčný plicní karcinom, Ep-Cam pozitivní,
KATO III: humánní karcinom žaludku, Ep-CAM pozitivní
(ATCC HTB103),
WM9: humánní melanom, Ep-CAM negativní
Kondenzační pufr: 0,1 M NaHCO3
0,5 M NaCl
pH 8,0
Purifikační pufr A: PBS def.
0,2 M NaCl
pH 7,2
Purifikační pufr B: 0,1 M glycin/HCl
0,2 M NaCl
Médium A:
Vazebný pufr:
PBS-def:
Fixační roztok:
Promývací pufr A:
Promývací pufr B:
Blokovací pufr A:
» · · · « • · • ··· pH 2,9
RPMI 1640 + 2 g/1 NaHCO3
100 U/ml penicilín G
100 μς/ml streptomycinsulfát mM glutamin
10% telecí fetální sérum, tepelně inaktivované mM Na2CO3 mM NaHCO3 mM NaN3
pH 9,6
138 mM NaCl
1,5 mM KH2PO4
2,7 mM Kel
6,5 mM Na2HPO4
pH 7,2
0,1% glutaraldehyd ve fyziologickém roztoku
2% NaCl
0,2% Triton X-100 v PBS-def
0,05% Tween 20 v PBS-def
5% telecí fetální sérum, tepelně inaktivované v PBS-def • · • ♦ · · ·
Blokovací pufr B:
1% hovězí sérový albumin 0,1% NaN3 v PBS-def
Ředicí pufr A:
2% telecí fetální sérum, tepelně inaktivované v PBS-def
Ředicí pufr B:
Barvicí pufr:
Substrát:
Zastavovací roztok
PBS-def
24.3 mM kyselina citrónová
51.4 mM Na2HPO<3 pH 5,0 mg o-fenylendiamindihydrochlorid 100 ml barvicí pufr 20 μΐ H202 (30%0)
4N H2SO4
Příklad 1
SW2 buňky kultivované in vitro byly centrifugovány a pelet byl resuspendován v médiu A na 7 x 104 buněk/ml. V komůrkách LabTek bylo smícháno buďto 0,1 ml PBS-def s 0,3ml buněčné suspenze nebo 0,1 ml PBS-def se 40 μς HE2 a pak s 0,3 ml suspenze (výsledná koncentrace HE2 je 100 gg/ml) . Těsně před přidáním buněčné suspenze jakožto poslední složky byly buňky pipetou separovány. Bezprostředně po smíchání byla buněčná suspenze vyfotografována v inverzním mikroskopu (zvětšení lOOx). Pak byly buněčné suspenze kultivovány 4 hodiny ve 37°C/5% CO2 a pak znovu vyfotografovány.
·· ···· • · ·· ······ • · · · · · · * • · · · · · · · · · · *
Příklad 2
Dvě kozy byly vakcinovány intradermálně na několika místech 1,5 mg fragmentu F(ab')2 ve 3 ml PBS-def se 3 ml Freundova úplného adjuvans (Difco). 8.den byla provedena první podpůrná vakcinace stejná jako původní vakcinace 1. Den, ale v neúplném Freundově adjuvans (Difco). 29.den byla provedena druhá podpůrná vakcinace stejným způsobem, avšak bez adjuvans. Před zahájením vakcinace a pak 54.den byla odebrána krev pro získání séra na analýzu vývoje imunitní reakce.
Příklad 3
ΙΟΟμΙ alikvoty MAB HE2 (roztok lOmg/ml ve vazebném pufru)byly inkubovány v jamkách mikrotitrační destičky 1 hodinu při 37 °C. Po vypláchnutí destičky promývacím pufrem A šestkrát, bylo přidáno do každé jamky 200 μΐ blokovacího pufru A a destička byla inkubována 30 minut ve 37 °C. Po promytí destičky stejně jak bylo popsáno výše byly inkubovány 100 μΐ alikvoty testovaného kozího séra v ředěních od 1:100 až 1:1000000 v ředicím pufru A 1 hodinu ve 37 °C. PO stejném promytí destičky jak bylo popsáno výše bylo do každé jamky přidáno 100 μΐ protilátky králičí anti-kozí Ig konjugované s peroxidázou (Zymed) v ředění 1:1000 v ředicím pufru A a inkubováno 30 minut ve 37 °C. Destička pak byla promyta promývacím pufrem A čtyřikrát a pak dvakrát barvicím pufrem. Navázání protilátky bylo detekováno přidáním 100 μΐ specifického substrátu do každé jamky a barevná reakce byla zastavena po 10 minutách přidáním 50 μΐ zastavovacího roztoku. Vyhodnocení bylo provedeno měřením optické denzíty (OD)při 490 nm (vlnová délka pro referenční měření je 620 nm).
· » 9 9 » · · 9 · ► 9 «
I · I • t ··♦ • 99 9
Příklad 4
Mikrotitrační destičky byly inkubovány ve 4 °C přes noc se 100 μΐ testované buněčné suspenze v každé jamce o koncentraci 2 x 106 buněk/ml v médiu A. Po odsátí supernatantu byly destičky inkubovány s 50 μΐ fixačního roztoku v každé jamce 5 minut při teplotě místnosti. Po odsátí supernatantu bylo do každé jamky přidáno 200 μΐ blokovacího pufru B a destička byla inkubována 1 hodinu ve 37 °C. Po dvojím promytí 200 μΐ promývacího pufru B byly 100 μΐ alikvoty testovaného kozího séra inkubovány 1 hodinu ve 37 °C v ředěních 1:10 až 1:100 000 v ředicím pufru B. Po dvojím promytí 100 μΐ ledově vychlazeného promývacího pufru B bylo přidáno do každé jamky přidáno 100 μΐ protilátky králičí anti-kozí Ig konjugované s peroxidázou (Zymed) v ředění 1:1000 v ředicím pufru A a inkubováno 45 minut ve 37 °C. Destička pak byla promyta třikrát 100 μΐ ledově vychlazeného promývacího pufru B. Navázání protilátky bylo detekováno přidáním 100 μΐ specifického substrátu do každé jamky a barevná reakce byla zastavena po 10 minutách přidáním 50 μΐ zastavovacího roztoku. Vyhodnocení bylo provedeno měřením optické denzíty (OD) při 490 nm (vlnová délka pro referenční měření je 620 nra).
Příklad 5
Použitá purifikace byla v podstatě popsána v Proč. Nati. Acad. Sci. USA 81,216, 1984 a lze ji stručně shrnout následovně: v prvním kroku byla provedena purifikace celkového IgG obsaženého v kozím séru na iontoměničové koloně DEAE způsobem,který je odborníkovi znám. Pak byly kozí protilátky namířené proti konstantním úsekům F(ab')2 fragmentu protilátky HE2 navázány na imunoafinitní kolonu (CH-Sepharose 4B, ··*··· 9 «· · · < · · ·<·· ··· • · · ·· « · · ·· • · · ····· >· ··· · · · · · · ·
Pharmacia), na kterou byl konjugován irelevantní myší IgG2a, zatímco frakce anti-idiotypových kozích protilátek se neváže na tuto kolonu. Takže v posledním kroku roztok prošlý uvedenou imunoafinitní kolonou byl vyvázán imunoafinitní kolonou (CH-Sepharose 4B, Pharmacia), na kterou byla konjugována HE2. Frakce specificky navázaná na tuto kolonu byla eluována pufrem s pH 2,8 (O,1M glycin/Hcl) a neutralizována. Frakce kozího IgG takto získaná je namířena proti idiotypu HE2.
Příklad 6
Buněčný ELISA test se v zásadě provádí stejným způsobem jak byl popsán v příkladu 4. Místo ředění séra však byly použity imunoafinitně purifikovaný kozí IgG a nespecificky purifkovaný kozí IgG v koncentracích 100 μg/ml až 0,031 μg/ml.
Příklad 7
0,83 ml suspenze Alu-Gel (Alu-Gel S, Serva, 2% suspenze, stupeň čistoty: adjuvans pro přípravu vakcín) byla jemně třepána 1 hodinu při teplotě místnosti za sterilních podmínek s 0,5 ml roztoku HE2 v PBS o koncentraci 10 mg/ml a pH 5,5 společně s 3,67 ml PBS-def.(výsledná koncentrace HE2: lmg/ml, Alu-Gel S:0,33 %). Pak byla suspenze sterilně naplněna po 0,5 ml alikvotech do injekčních lahviček.
Příklad 8
Tato ELISA byla v zásadě provedena stejně jako v příkladu 3, s výjimkou toho, že pro detekci navázaných protilátek makaků byl užit kozí anti-humánní Ig (Zymed) konjugovaný s peroxidázou. S tímto reagens byly protilátky u makaků detekovány stejným způsobem jako se detekují lidské ·♦ ··· protilátky, neboť sekvenční homologie konstantních úseků protilátek člověka a makaka je přibližně 98 %.
Příklad 9
Tato buněčná ELISA byla v zásadě provedena stejně jako v příkladu 4, s výjimkou toho, že pro detekci na buňky navázaných protilátek makaků (nebo humánních protilátek) byl užit kozí anti-humánní Ig (Zymed) konjugovaný s peroxidázou. Jako kontrola byl užit kozí anti-myší Ig (Zymed) konjugovaný s peroxidázou pro detekci myší HE2.
Příklad 10
3,5 ml roztoku HE2 (10 mg/ml v PBS-def., pH 5,5) bylo smícháno ve sterilních podmínkách s 0,35 ml vodného roztoku thimerosalu (10 mg/ml, Sigma)a s 27,25 ml fyziologického roztoku a bylo přidáno k 3,9 ml suspenze hydroxidu hlinitého (3% ve vodě, Alhydrogel, Superfos Biosector, Dánsko) za jemného třepání. 0,6 ml suspenze získané tímto způsobem pak bylo za sterilních podmínek naplněno do apyrogenních skleněných zkumavek, které byly uzavřeny gumovou zátkou s hliníkovou čepičkou.
Příklad 11
Placebo přípravek byl připraven stejným způsobe jako v příkladu 10, s výjimkou toho, že místo roztoku protilátky bylo užito 0,35 ml fyziologického roztoku NaCl a místo roztoku thimerosalu bylo užito 0,35 ml PBS-def pH 5,5.
φ φ » · · « φ φ
φφφ φφφ
Příklad 12 g CH-Sepharose 4Β (Pharmacia) bylo resuspendováno ve 30 ml 1M HC1 po 15 minut. Gel byl pak promyt na fritě AG3 užitím 1 1 lmM HC1 a pak 200 ml kondenzačního pufru. 10 mg HE2 (zásobní roztok 10 mg/ml) bylo dialyzováno proti 0,5 1 kondenzačního pufru.Roztok byl pak smíchán s gelovou suspenzí v uzavřené nádobě. Při poměru gel:rozpouštědlo 1:2 vznikla suspenze vhodná pro kondenzaci. Suspenze byla třepána 5,5 hodiny při teplotě místnosti. Pak byl nadbytek ligandu odstraněn promytím 3 x 30 ml kondenzačního pufru. Zbylé reakční skupiny byly blokovány lhodinovou inkubací s 1M ethanolaminem při teplotě místnosti. Gel byl pak při teplotě místnosti třepán 1 hodinu s 0,lM Tris-HCl pufrem s pH 8. Nakonec byl gel ve třech cyklech promyt pufrem s měnícím se pH. Každý cyklus se skládal z 0,lM acetátového pufru s pH 4 s 0,5M NaCl, poté 0,lM Tris-HCl, pH 8,0 s 0,5M NaCl. Gel byl udržován na 4°C.
Imunoafinitní purifikace frakce protilátek namířených proti HE2 ze séra makaků rhesus se prováděla následujícím, postupem: Imunoafinitní purifikace byla provedena na FPLC systému (Pharmacia). 1 ml gelu získaného výše popsaným postupem byl nanesen na kolonu Pharmacia HR5/5. 0,5 ml séra bylo naředěno 1:10 purifikačním pufrem A. Roztok byl pumpován přes kolonu při průtoku Iml/minuta a pak byla kolona promývána purifikačním pufrem A dokud detektor neindikoval opět dosažení základní UV linie (280 nm) . Navázané imunoglobuliny pak byly eluovány purifikačním pufrem B a frakce byla po desorpci bezprostředně neutralizována přidáním 0,5M Na2HPO4 a 0,02% NaN3. 50 μΐ protilátkové frakce izolované tímto způsobem bylo analyzováno dělicí koloně (SEC, Zorbax 250 GF) a byly kvantifikovány podíly IgG a IgM. Na SEC koloně byl užit jako eluent 220 mM fosfátový pufr s pH 7 + 10% acetonitril. Humánní » ·· · • · · · · · · · *· ·· · ··«»·· · · ·
IgG a IgM byly použity jako standardy na SEC a byly chromatografovány v několika koncentracích pro stanoveni kalibračních křivek(plocha pod vrcholem proti koncentraci). Výpočty koncentrací IgG a IgM ve frakcí afinitně purifikovaných protilátek z makaků rhesus byly provedeny lineární regresí na základě kalibračních křivek. Koncentrace jsou pak uvedeny v gg/ml séra makaků.
Příklad 13
Den před provedením testů byly buňky KATO III přeneseny do čerstvého média A a udržovány při 37 °C a 5% C02 v kultivačních lahvích. Následující den byly buňky nejdříve označeny pomocí 51Cr. 5xlOs buněk bylo inkubováno v 800 μΐ média A při 37°C a 5% C02 ještě s 100 μϋί Na251CrO4. Pak byly buňky propláchnuty médiem A a koncentrace byla upravena na 2,5xlOs buněk/ml. ΙΟΟμΙ alikvoty této suspenze byly pipetovány do jamek mikrotitrační destičky. Pak bylo přidáno 100 μΐ testovaného séra z pacientů a inkubovalo se 3 hodiny při 37°C a 5% CO2 (séra byla uložena při -80 °C a byla rozmražena pouze jedenkrát pro tento test, aby se zabránilo ztrátě aktivity komplementu). Supernatanty byly získány pomocí lisu Skatron a pak byly změřeny na gama-počítači. Byla tak získána hodnota experimentálního výdeje. Pro stanovení hodnoty celkového výdeje byly buňky ošetřeny stejně jak bylo popsáno, avšak sérum bylo nahrazeno roztokem 2% SDS, 50mM Na2CO3 a lOmM EDTA. Hodnoty spontánního výdeje byly získány tak, že se sérum nahradilo médiem A. Výsledek byl vypočten následovně:
% lýze = 100 x (experimentální výdej - spontánní výdej)/(celkový výdej -spontánní výdej).
Test byl proveden celkem 3 x a jednotlivé výsledky jsou uvedeny jako průměrné hodnoty a směrodatná odchylka.
SEZNAM SEKVENCÍ <160> 2
<170> Patentln Ver. 2. .1
<210> 1
<211> 116
<212> PRT
<213> Mus musculus
<400> 1
Gin Val Gin Leu Gin Gin Ser Gly Ala Glu Leu Val Arg Pro Gly Thr
1 5 10 15
Ser Val Lys Val Ser Cys Lys Ala Ser Gly Tyr Ala Phe Thr Asn Tyr
20 25 30
Leu Ile Glu Trp Val Lys Gin Arg Pro Gly Gin Gly Leu Glu Trp Ile
35 40 45
Gly Val Ile Asn Pro Gly Ser Gly Gly Thr Asn Tyr Asn Glu Lys Phe
50 55 60
Lys Gly Lys Ala Thr Leu Thr Ala Asp Lys Ser Ser Ser Thr Ala Tyr
65 70 75 80
Met Gin Leu Ser Ser Leu Thr Ser Asp Asp Ser Ala Val Tyr Phe Cys
85 90 95
Ala Arg Asp Gly Pro Trp Phe Ala Tyr Trp Gly Gin Gly Thr Leu Val
100 105 110
Thr Val Ser Ala 115 «» ·«·· » ·· «· · ··· ···· · · ·· *···* ··· · • · ·· ·«···· · • · · ······ »· ··· »·· ·· ·· <·<
<210> 2 <211> 107 <212> PRT <213> Nus musculus <400> 2
Asn Ile Val Met Thr Gin Ser Pro Lys Ser Met Ser Met Ser Val Gly 15 10 15
Glu Arg Val Thr Leu Thr Cys Lys Ala Ser Glu Asn Val Val Thr Tyr 20 25 30
Val Ser Trp Tyr Gin Gin Lys Pro Glu Gin Ser Pro Lys Leu Leu Ile 35 40 45
Tyr Gly Ala Ser Asn Arg Tyr Thr Gly Val Pro Asp Arg Phe Thr Gly 50 55 60
Ser Gly Ser Ala Thr Asp Phe Thr Leu Thr Ile Ser Ser Val Gin Ala 65 70 75 80
Glu Asp Leu Ala Asp Tyr His Cys Gly Gin Gly Tyr Ser Tyr Pro Tyr 85 90 95
Thr Phe Gly Gly Gly Thr Lys Leu Glu Ile Lys

Claims (8)

100 105
yVSETKČKA advoRá*. PRAHA Z. Hafecwa 1 32 • · · ·· *·» » • ♦ · » · · ♦· ·« «« «·« PATENT 0 V É NÁROKY 1. Použití protilátky namířené proti antigenu buněčné membrány Ep-CAM pro výrobu farmaceutického přípravku
k profylaktické nebo terapeutické vakcinací proti nádorovým onemocněním.
2. Použití podle nároku 1, kde protilátka pochází ze zvířete.
3. Použití podle nároku 1 nebo 2, kde protilátka je monoklonální protilátka.
4. Použití podle nároku 3, kde protilátka je myší monoklonální protilátka, přičemž variabilní úsek těžkého řetězce má aminokyselinovou sekvenci uvedenou zde jako sekvence id. č. 1 a variabilní úsek lehkého řetězce má aminokyselinovou sekvenci uvedenou zde jako sekvence id. č. 2.
5. Použití podle kteréhokoliv z nároků 1 až 3, kde protilátka má stejnou vazebnou specifitu jako protilátka definovaná v nároku 4.
6. Použití podle kteréhokoliv z nároků 1 až 5, kde se užijí v kombinaci dvě nebo více protilátek namířených proti různým epitopům membránového antigenu.
7. Použití podle kteréhokoliv z nároků 1 až 6, kde farmaceutický přípravek dále obsahuje alespoň jedno vhodné vakcinační adjuvans.
Použití podle kteréhokoliv z nároků 1 až 7 kde ♦ · ·» ··· · · · · · • · · · · ♦ » · · farmaceutický přípravek je vhodný pro podávání protilátky v dávce 0,01 až 4 mg protilátky.
9. Použití podle kteréhokoliv z nároků 1 až 9, kde farmaceutický přípravek je vhodný pro podávání subkutánní, intradermální nebo intramuskulární injekcí.
CZ20012581A 1999-01-13 2000-01-12 Použití protilátky namírené proti antigenu bunecné membrány Ep-CAM pro výrobu farmaceutického prostredku CZ302801B6 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CH5199 1999-01-13

Publications (2)

Publication Number Publication Date
CZ20012581A3 true CZ20012581A3 (cs) 2002-01-16
CZ302801B6 CZ302801B6 (cs) 2011-11-16

Family

ID=4178206

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20012581A CZ302801B6 (cs) 1999-01-13 2000-01-12 Použití protilátky namírené proti antigenu bunecné membrány Ep-CAM pro výrobu farmaceutického prostredku

Country Status (28)

Country Link
US (3) US7691372B2 (cs)
EP (2) EP1140168B1 (cs)
JP (1) JP4774551B2 (cs)
KR (1) KR100771752B1 (cs)
CN (1) CN1188169C (cs)
AT (2) ATE286745T1 (cs)
AU (1) AU768515B2 (cs)
CA (1) CA2360382C (cs)
CZ (1) CZ302801B6 (cs)
DE (2) DE50000243D1 (cs)
DK (2) DK1230932T3 (cs)
EE (1) EE05474B1 (cs)
ES (2) ES2236375T3 (cs)
HK (1) HK1044487B (cs)
HR (1) HRP20010526A2 (cs)
HU (1) HU226150B1 (cs)
ID (1) ID30223A (cs)
IL (2) IL144265A0 (cs)
IS (1) IS5998A (cs)
MX (1) MXPA01007148A (cs)
NO (1) NO329917B1 (cs)
NZ (1) NZ512722A (cs)
PL (1) PL201533B1 (cs)
PT (2) PT1140168E (cs)
SI (2) SI1230932T1 (cs)
SK (1) SK286627B6 (cs)
TR (1) TR200102034T2 (cs)
WO (1) WO2000041722A1 (cs)

Families Citing this family (16)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
PT1140168E (pt) * 1999-01-13 2002-11-29 Igeneon Krebs Immuntherapie F Vacinacoes contra o cancro
AT410172B (de) * 2000-03-21 2003-02-25 Igeneon Gmbh Verfahren zur herstellung einer vakzineformulierung
AT502293B1 (de) * 2002-05-15 2008-03-15 Igeneon Krebs Immuntherapie Immunogener, monoklonaler antikörper
AT500647A1 (de) * 2002-05-21 2006-02-15 Igeneon Krebs Immuntherapie Verwendung eines impfstoffes
AT500650B1 (de) 2003-04-17 2009-11-15 Altropus Gmbh Immunogener rekombinanter antikörper
AT500651B9 (de) * 2003-05-27 2010-04-15 Altropus Gmbh Aktiv immunisierender antikörper
CA2573505C (en) 2004-07-14 2013-06-25 Igeneon Krebs-Immuntherapie Forschungs-Und Entwicklungs-Ag N-glycosylated antibody
DE602004029455D1 (de) * 2004-07-20 2010-11-18 Altropus Gmbh Verwendung von Antikörpern in einer sehr geringen Dosis zur Impfung gegen Krebs
KR101205064B1 (ko) * 2005-04-26 2012-11-27 에자이 알앤드디 매니지먼트 가부시키가이샤 암 면역요법을 위한 조성물과 방법
EP1762575A1 (en) * 2005-09-12 2007-03-14 Ganymed Pharmaceuticals AG Identification of tumor-associated antigens for diagnosis and therapy
AT504231A1 (de) 2006-10-03 2008-04-15 Hans Dr Loibner Prädiktive parameter
EP2898889B1 (en) 2007-12-07 2017-03-22 N.V. Nutricia Bifidobacterium for dust mite allergy
JP5764071B2 (ja) 2009-02-24 2015-08-12 エスバテック − ア ノバルティスカンパニー エルエルシー 細胞表面抗原のイムノバインダーを同定するための方法
US8887373B2 (en) 2012-02-24 2014-11-18 Covidien Lp Vessel sealing instrument with reduced thermal spread and method of manufacture therefor
US20140276968A1 (en) * 2013-03-14 2014-09-18 Ethicon, Inc. Applicator systems for surgical fasteners
WO2015013668A1 (en) * 2013-07-26 2015-01-29 Ke Zhang Anti-immunoglobulin e antibodies and methods of use thereof

Family Cites Families (12)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CA1341281C (en) * 1986-07-09 2001-08-07 Hubert J.P. Schoemaker Immunotherapy of tumor with monoclonal antibody against the 17-1a antigen
US5270202A (en) * 1989-11-03 1993-12-14 Syamal Raychaudhuri Anti-idiotypic antibodies to human melanoma-associated proteoglycan antigen
US5965132A (en) * 1992-03-05 1999-10-12 Board Of Regents, The University Of Texas System Methods and compositions for targeting the vasculature of solid tumors
US5798100A (en) * 1994-07-06 1998-08-25 Immunomedics, Inc. Multi-stage cascade boosting vaccine
WO1997005597A1 (en) * 1995-07-31 1997-02-13 Litton Systems Canada Limited Flat panel pixel array incorporating photoconductive switches
EP0857176A1 (en) * 1995-10-25 1998-08-12 Centocor B.V. HUMAN EPITHELIAL ANTIGEN Ep-CAM DERIVED PEPTIDES AND THEIR USE
US6235280B1 (en) * 1996-04-12 2001-05-22 Malaya Chatterjee Methods of delaying development of CEA-associated tumors using anti-idiotype antibody 3H1
IL121041A0 (en) * 1997-06-09 1997-11-20 Yeda Res & Dev Immunogenic compositions for induction of anti-tumor immunity
US6274143B1 (en) * 1997-06-13 2001-08-14 Malaya Chatterjee Methods of delaying development of HMFG-associated tumors using anti-idiotype antibody 11D10
EP1085905B1 (en) * 1998-06-15 2010-09-08 Quest Pharmatech Inc. Immunotherapeutic composition and method for the treatment of prostate cancer
PT1140168E (pt) * 1999-01-13 2002-11-29 Igeneon Krebs Immuntherapie F Vacinacoes contra o cancro
AU2001261371A1 (en) * 2000-05-16 2001-11-26 New York University Anti-idiotypic antibody against fimh adhesin of uropathogenic type i-fimbriated escherichia coli, compositions containing same and method for using same

Also Published As

Publication number Publication date
ATE219687T1 (de) 2002-07-15
EP1230932A2 (de) 2002-08-14
PL364747A1 (en) 2004-12-13
ES2177509T3 (es) 2002-12-16
CZ302801B6 (cs) 2011-11-16
AU768515B2 (en) 2003-12-18
KR100771752B1 (ko) 2007-10-30
CN1344167A (zh) 2002-04-10
JP4774551B2 (ja) 2011-09-14
PT1140168E (pt) 2002-11-29
SI1140168T1 (en) 2002-10-31
KR20010101446A (ko) 2001-11-14
ATE286745T1 (de) 2005-01-15
NO20013093L (no) 2001-09-10
EE200100366A (et) 2002-10-15
US8444974B2 (en) 2013-05-21
US20070224202A1 (en) 2007-09-27
EP1230932A3 (de) 2003-11-26
HU226150B1 (en) 2008-05-28
SI1230932T1 (en) 2005-06-30
DK1140168T3 (da) 2002-09-30
ID30223A (id) 2001-11-15
EE05474B1 (et) 2011-10-17
MXPA01007148A (es) 2002-03-27
HK1044487A1 (en) 2002-10-25
DK1230932T3 (da) 2005-04-25
EP1140168A1 (de) 2001-10-10
NZ512722A (en) 2003-07-25
SK286627B6 (sk) 2009-02-05
PT1230932E (pt) 2005-04-29
DE50000243D1 (de) 2002-08-01
EP1230932B1 (de) 2005-01-12
US7691372B2 (en) 2010-04-06
IL144265A0 (en) 2002-05-23
WO2000041722A1 (de) 2000-07-20
US20100233178A1 (en) 2010-09-16
NO329917B1 (no) 2011-01-24
DE50009240D1 (de) 2005-02-17
SK9642001A3 (en) 2002-03-05
IL144265A (en) 2006-08-20
CN1188169C (zh) 2005-02-09
CA2360382C (en) 2011-05-24
AU2796400A (en) 2000-08-01
TR200102034T2 (tr) 2001-11-21
HK1044487B (zh) 2005-09-16
IS5998A (is) 2001-07-10
US20120003232A1 (en) 2012-01-05
JP2002534481A (ja) 2002-10-15
NO20013093D0 (no) 2001-06-21
CA2360382A1 (en) 2000-07-20
HRP20010526A2 (en) 2002-08-31
EP1140168B1 (de) 2002-06-26
PL201533B1 (pl) 2009-04-30
ES2236375T3 (es) 2005-07-16
HUP0200527A2 (en) 2002-06-29

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US8444974B2 (en) Use of antibodies for the vaccination against cancer
JP3565351B2 (ja) 免疫応答を惹起するための、多数エピトープ含有抗原の再構成法および組成物
US9487567B2 (en) Method for the production of an immunostimulating mucin (MUC1)
AU780853B2 (en) Use of anti-idiotypical antibodies as vaccines against cancer
US20060018901A1 (en) Use of antibodies in a very low dose for the vaccination against cancer
US20040265318A1 (en) Use of antibodies for the vaccination against cancer
JP4247783B2 (ja) 免疫応答を惹起するための、多数エピトープ含有抗原の再構成法および組成物
KR100372958B1 (ko) 면역반응을개시시키기위해다중에피토프항원의입체형태를변화시키기위한방법및조성물
JP2001055341A (ja) 免疫応答を惹起するための、多数エピトープ含有抗原の再構成法および組成物
JP2007320969A (ja) 免疫応答を惹起するための、多数エピトープ含有抗原の再構成法および組成物
MXPA98009586A (en) Method and composition for the reconformation of multi-peptide antigens to start an animal response

Legal Events

Date Code Title Description
MM4A Patent lapsed due to non-payment of fee

Effective date: 20130112