CZ20003767A3 - Kompozice pro indukci imunitní odpovědi vůči zvolenému typu buňek v organismu savce a její pouľití pro výrobu léčiva - Google Patents

Kompozice pro indukci imunitní odpovědi vůči zvolenému typu buňek v organismu savce a její pouľití pro výrobu léčiva Download PDF

Info

Publication number
CZ20003767A3
CZ20003767A3 CZ20003767A CZ20003767A CZ20003767A3 CZ 20003767 A3 CZ20003767 A3 CZ 20003767A3 CZ 20003767 A CZ20003767 A CZ 20003767A CZ 20003767 A CZ20003767 A CZ 20003767A CZ 20003767 A3 CZ20003767 A3 CZ 20003767A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
domain
cytokine
immunoconjugate
antibody
immune response
Prior art date
Application number
CZ20003767A
Other languages
English (en)
Inventor
Stephen D. Gillies
Original Assignee
Lexigen Pharmaceuticals Corp.
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Lexigen Pharmaceuticals Corp. filed Critical Lexigen Pharmaceuticals Corp.
Publication of CZ20003767A3 publication Critical patent/CZ20003767A3/cs

Links

Classifications

    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61KPREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K47/00Medicinal preparations characterised by the non-active ingredients used, e.g. carriers or inert additives; Targeting or modifying agents chemically bound to the active ingredient
    • A61K47/50Medicinal preparations characterised by the non-active ingredients used, e.g. carriers or inert additives; Targeting or modifying agents chemically bound to the active ingredient the non-active ingredient being chemically bound to the active ingredient, e.g. polymer-drug conjugates
    • A61K47/51Medicinal preparations characterised by the non-active ingredients used, e.g. carriers or inert additives; Targeting or modifying agents chemically bound to the active ingredient the non-active ingredient being chemically bound to the active ingredient, e.g. polymer-drug conjugates the non-active ingredient being a modifying agent
    • A61K47/68Medicinal preparations characterised by the non-active ingredients used, e.g. carriers or inert additives; Targeting or modifying agents chemically bound to the active ingredient the non-active ingredient being chemically bound to the active ingredient, e.g. polymer-drug conjugates the non-active ingredient being a modifying agent the modifying agent being an antibody, an immunoglobulin or a fragment thereof, e.g. an Fc-fragment
    • A61K47/6801Drug-antibody or immunoglobulin conjugates defined by the pharmacologically or therapeutically active agent
    • A61K47/6803Drugs conjugated to an antibody or immunoglobulin, e.g. cisplatin-antibody conjugates
    • A61K47/6811Drugs conjugated to an antibody or immunoglobulin, e.g. cisplatin-antibody conjugates the drug being a protein or peptide, e.g. transferrin or bleomycin
    • A61K47/6813Drugs conjugated to an antibody or immunoglobulin, e.g. cisplatin-antibody conjugates the drug being a protein or peptide, e.g. transferrin or bleomycin the drug being a peptidic cytokine, e.g. an interleukin or interferon
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61PSPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P31/00Antiinfectives, i.e. antibiotics, antiseptics, chemotherapeutics
    • A61P31/12Antivirals
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61PSPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P35/00Antineoplastic agents
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61PSPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P37/00Drugs for immunological or allergic disorders
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61PSPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P37/00Drugs for immunological or allergic disorders
    • A61P37/02Immunomodulators
    • A61P37/04Immunostimulants

Landscapes

  • Health & Medical Sciences (AREA)
  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • Bioinformatics & Cheminformatics (AREA)
  • Life Sciences & Earth Sciences (AREA)
  • Animal Behavior & Ethology (AREA)
  • Immunology (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Veterinary Medicine (AREA)
  • Medicinal Chemistry (AREA)
  • Public Health (AREA)
  • General Health & Medical Sciences (AREA)
  • Pharmacology & Pharmacy (AREA)
  • General Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Nuclear Medicine, Radiotherapy & Molecular Imaging (AREA)
  • Chemical Kinetics & Catalysis (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Molecular Biology (AREA)
  • Epidemiology (AREA)
  • Virology (AREA)
  • Oncology (AREA)
  • Communicable Diseases (AREA)
  • Medicines That Contain Protein Lipid Enzymes And Other Medicines (AREA)
  • Medicines Containing Antibodies Or Antigens For Use As Internal Diagnostic Agents (AREA)
  • Peptides Or Proteins (AREA)
  • Pharmaceuticals Containing Other Organic And Inorganic Compounds (AREA)
  • Medicines Containing Material From Animals Or Micro-Organisms (AREA)

Description

Kompozice pro indukci imunitní odpovědi vůči zvolenému typu buněk v organismu savce a její použití pro výrobu léčiva
Oblast techniky
Vynález se týká kompozice pro indukci imunitní odpovědi vůči zvolenému typu buněk v organismu savce a její použití pro výrobu léčiva. Vynález zejména popisuje imunokonjugáty, přesněji pak fúzní proteiny protilátka-cytokin, které jsou použitelné pro cílenou imunoterapii a celkovou stimulaci imunitního systému. Ještě přesněji lze říci, že vynález popisuje použití inhibitorů angiogeneze za účelem posílení imunitní odpovědi vůči zvolenému typu buněk, například buněk v pevných nádorech, zprostředkované fúzním proteinem protilátka-cytokin.
Dosavadní stav techniky
Protilátky jsou po mnoho let používány k léčbě onemocnění lidí, přičemž jejich hlavní funkcí při této léčbě je navodit pasivní imunitu vůči virové nebo bakteriální infekci. V nedávné době začaly být protilátky a konjugáty protilátek rovněž využívány jako protinádorová agens. U většiny typů nádorů bylo obtížné prokázat protinádorovou aktivitu v případech, kdy se nejedná o model minimálního reziduálního onemocnění (Reithmuller a další,
Lancet, 94:1177 až 1183) nebo v případech, kdy je nádor . přístupný protilátkám v krevním oběhu, například v případech lymfomu B (Maloney a další, Blood, 84:2457 až 2466, 1994). Pevné nádory odolávají terapeutické intervenci pomocí protilátek daleko lépe než mikrometastatická ložiska na modelech minimálních reziduálních onemocnění.
Dřívější studie prokázaly, že účinnost léčby nádorů pomocí protilátek in vivo může být mnohonásobně zvýšena připojením cytokinů stimulujících imunitní systém k molekule použité protilátky. Fúzní proteiny protilátkacytokin jsou nicméně daleko méně účinné při ničení větších pevných nádorů než při eradikaci roztroušených metastatických ložisek (Xiang a další, Cancer Research, 57:4948 až 4955, 1997; a Lodě a další, Blood, 91:1706 až 1715, 1998).
V současnosti tedy stále existuje potřeba vyvinout přípravky a postupy využitelné k posílení imunitní odpovědi vůči zvolenému typu buněk, například buňkám v pevných nádorech, zprostředkované fúzním proteinem protilátkacytokin.
Popis obrázků na výkresech
Cíle, charakteristické rysy a výhody předkládaného vynálezu uvedené v předcházejícím i následujícím textu, jakož i vynález sám, mohou být dokonale pochopeny z následujících výhodných provedení vynálezu a přiložených obrázků.
Obrázek 1 je schématických znázorněním ukázkového imunokonjugátu využitelného v praktické aplikaci vynálezu.
Na obrázcích 2A a 2B je graficky znázorněna exprese lidského EpCAM v transfekovaných buňkách myšího Lewisova karcinomu plic (LLC) analyzovaná metodou FACS (fluorescence-actívated cell sorting). Stejné počty transfekovaných buněk byly značeny buď samotnou sekundární protilátkou proti lidské doméně Fc, konjugovanou s fluorescein isothiokyanátem (FITC, panel A) nebo nejprve fúzním proteinem huKS-huIL2 a následným barvením sekundární protilátkou proti lidské Fc doméně konjugovanou s FITC (panel B).
·· · ·· · • · 4 · 4 · ·
4 4 4 ··· · • 444444 4444444 ·
Obrázek 3 je grafických znázorněním vlivu aplikace fúzního proteinu protilátka-cytokin na velikost podkožních nádorů. Fúzní protein protilátka-cytokin byl aplikován buď samostatně nebo v kombinaci s dalším fúzním proteinem protilátka-cytokin, v němž byl použit cytokin s antiangiogenní aktivitou. 5-ti denní léčba byla zahájena třináct dnů po implantaci buněk LLC. Myším byl podáván fyziologický roztok pufrovaný fosfátovým pufrem (prázdné kosočtverce); samotný fúzní protein huKS-muy2a-muIL2 v množství 15 pg/den (plné čtverečky); fúzní protein huKSmuy2a-muIL12 v množství 10 pg/den (plné trojúhelníky); a směs fúzního proteinu huKS-muy2a-muIL2 v množství 7,5 pg/den a fúzního proteinu huKS-muy2a-muIL12 v množství 5 pg/den (křížky).
Obrázek 4 je grafických znázorněním vlivu aplikace fúzního proteinu protilátka-cytokin na velikost podkožních nádorů. Fúzní protein protilátka-cytokin byl aplikován buď samostatně nebo v kombinaci s fúzním proteinem s endostatinem. Velikost podkožních nádorů CT26/EpCAM byla monitorována u myší, kterým byl podáván fyziologický roztok pufrovaný fosfátovým pufrem (plné kosočtverce); fúzní protein muFc-muEndo (plné čtverečky); fúzní protein huKShuy4-huIL2 (plné kosočtverce); a kombinace fúzního proteinu muFc-muEndo a fúzního proteinu huKS-huy4-huIL2 (křížky).
Obrázek 5 je grafických znázorněním vlivu aplikace fúzního proteinu protilátka-cytokin na velikost podkožních nádorů. Fúzní protein protilátka-cytokin byl aplikován buď samostatně nebo v kombinaci s indomethacinem. Velikost podkožních nádorů LLC-EpCAM byla monitorována u myší, kterým byl podáván fyziologický roztok pufrovaný fosfátovým pufrem (plné kosočtverce); fúzní protein huKS-muY2a-muIL2 (plné čtverečky); indomethacin (plné trojúhelníky); a • · • · · · • · · · · • · · · · · « · • ···· · · · ···· · · • · · · · · ···· · 9· · kombinace fúzního proteinu huKS-muY2a-muIL2 a indomethacinu (křížky).
Podstata vynálezu
Tento vynález je zčásti založen na objevu, že podáním nějakého imunokonjugátu do organizmu savce je možné vyvolat silnější imunitní odpověď vůči zvolenému typu buněk v případě, je-li tento imunokonjugát aplikován spolu s inhibitorem angiogeneze. Zvláště pak bylo zjištěno, že tyto kombinace jsou především výhodné pro zprostředkování zničení zvoleného typu buněk, jako například buněk v pevných nádorech nebo buněk infikovaných viry, imunitním systémem.
Jedna stránka vynálezu popisuje způsob indukce cytotoxické imunitní odpovědi vůči zvolenému typu buněk v organizmu savců. Tento způsob zahrnuje podání: (i) imunokonjugátu zahrnujícího vazebné místo (odvozené z protilátky) schopné vázat se na zvolený typ buněk a nějaký cytokin schopný indukovat imunitní odpověď vůči tomuto zvolenému typu buněk; a (ii) inhibitoru angiogeneze v množství dostačujícím k posílení indukované imunitní odpovědi, a to ve srovnání s imunitní odpovědí stimulovanou pouze samotným imunokunjugátem.
Ve výhodném provedení vynálezu mohou být zvoleným typem buněk buňky rakovinné, například buňky v pevných nádorech a výhodněji pak buňky ve větších pevných nádorech (tj. nádorech větších než přibližně 100 mm3) . Alternativně mohou být zvoleným typem buněk buňky infikované nějakým virem, například buňky infikované virem lidské imunitní nedostatečnosti (HIV).
V jiném výhodném provedení vynálezu může být inhibitor angiogeneze aplikován současně s použitým imunokonjugátem.
• ·
• ·· • · · · • · · · · • ···· · v · • · β ·
Alternativně může být inhibitor angiogeneze aplikován před podáním tohoto ímunokonjugátu. Imunokonjugát může být rovněž podáván spolu s několika rozdílnými inhibitory angiogeneze. Alternativně může být inhibitor angiogeneze aplikován současně s několika rozdílnými imunokonjugáty.
Jiná stránka vynálezu popisuje přípravky použitelné pro indukci cytotoxické imunitní odpovědi vůči zvolenému typu buněk v organizmu savců. Takový přípravek zahrnuje směs:
(i) imunokonjugátu zahrnujícího vazebné místo (odvozené z protilátky) schopné vázat se na zvolený typ buněk a nějaký cytokin schopný indukovat imunitní odpověď vůči tomuto zvolenému typu buněk v organizmu savců; a (ii) inhibitoru angiogeneze v množství dostačujícím k posílení indukované imunitní odpovědi, a to ve srovnání s imunitní odpovědí stimulovanou pouze samotným imunokunjugátem.
Ve výhodném provedení vynálezu zahrnuje vazebné místo (odvozené z protilátky) imunokonjugátu těžký řetězec imunoglobulinu nebo antigen-vazebný fragment tohoto řetězce. Těžký řetězec imunoglobulinu ve výhodném provedení zahrnuje, ve směru od N-konce k C-konci, variabilní doménu (VH) schopnou vázat zvolený antigen, konstantní doménu 1 (CH1) těžkého řetězce, konstantní doménu 2 (CH2) těžkého řetězce a volitelně dále konstantní doménu 3 (CH3) těžkého řetězce. Ve výhodnějším provedení vynálezu je imunokonjugátem fúzní protein zahrnující imunoglobulinový těžký řetězec nebo jeho antigen-vazebný fragment připojený peptidovou vazbou k použitému cytokinu. Výhodně používané fúzní proteiny protilátka-cytokin tudíž, ve směru od Nkonce k C-konci, zahrnují: (i) vazebné místo (odvozené z protilátky) zahrnující variabilní doménu (VH) schopnou vázat povrchový antigen na zvoleném typu buněk, konstantní doménu 1 (CH1) těžkého řetězce, konstantní doménu 2 (CH2) těžkého řetězce (volitelně dále konstantní doménu 3 (CH3) těžkého ·· * • · ·· ··· · · ·· • · · · · · · · · · • ···« ♦ · · ···· · · · · • · · · · ··· ···· · ·· · ·· ··· řetězce); a (ii) cytokin. Způsoby přípravy a použití takových fúzních proteinů jsou detailně popsány v publikacích Gillies a další, Proč. Nati. Acad. Sci. USA, 89:1428 až 1432, 1992; Gillies a další, J. Immunol.,
160:6195 až 6203, 1998; a přihláška US 5650150.
Domény konstantní oblasti imunoglobulinu (tj. domény CH1, CH2 a CH3) mohou být doménami obvykle asociovanými s doménou variabilní oblasti v přirozeně se vyskytujících protilátkách. Alternativně může být jedna nebo více domén konstantní oblasti imunoglobulinu odvozeno z protilátek, které jsou odlišné od protilátky sloužící jako zdroj domény variabilní oblasti. Jinak řečeno, domény variabilní a konstantních oblastí mohou pocházet z různých protilátek, například protilátek odvozených z odlišných živočišných druhů (viz. například přihláška US 4816567). Variabilní oblasti imunoglobulinu mohou dále zahrnovat sekvence FR (framework region, konstantní část ve variabilní doméně) odvozené z jednoho živočišného druhu, například lidské FR, a sekvence hypervariabilní oblasti (CDR, complementarity determining region) vmezeřené mezi sekvence FR, odvozené z jiného, odlišného živočišného druhu, například myši.
Způsoby přípravy takových chimérických variabilních oblastí imunoglobulinů jsou popsány například v přihláškách US 5225539 a 5585089.
Imunokonjugáty ve výhodném provedení dále zahrnují lehký řetězec imunoglobulinu, kde tento řetězec je výhodně kovalentně připojen k těžkému řetězci imunoglobulinu, a to například disulfidickou vazbou. Variabilní oblasti spojených řetězců (lehkého a těžkého) spoluvytvářejí jedinečné a kompletní vazebné místo pro vazbu zvoleného antigenu. V jiných provedeních vynálezu zahrnují zmíněné imunokonjugáty dva chimérické řetězce, kde každý z těchto řetězců zahrnuje alespoň část těžkého řetězce ·
··· ··· ··· • · · ···« · · * ···· 99 9 9999 99 · • · · · · 9 9 •999 9 99 9 99 9 imunoglobulinu spojenou s nějakým cytokinem. Zmíněné dva chimérické řetězce jsou ve výhodném provedení kovalentně spojeny například jednou nebo více intermolekulárními disulfidickými vazbami.
Do rozsahu vynálezu tudíž spadají fúzní proteiny, v nichž jsou kombinovány antigen-vazebná specifičnost a aktivita protilátky a účinná biologická aktivita cytokinu. Fúzní protein podle vynálezu může být využit k selektivnímu směrování cytokinu k cílové buňce in vivo tak, aby biologická aktivita tohoto cytokinu mohla být uplatněna v blízkosti cílové buňky. Ve výhodném provedení vynálezu se složka fúzního proteinu odvozená z protilátky specificky váže na nějaký antigen na povrchu rakovinné buňky a výsledkem je, že protinádorová aktivita použitého fúzního proteinu je lokalizována do blízkosti této buňky. V jiném výhodném provedení vynálezu se složka fúzního proteinu odvozená z protilátky specificky váže na buňku infikovanou virem, například infikovanou virem HIV, a výsledkem je, že antivirální aktivita použitého fúzního proteinu je lokalizována do blízkosti této buňky.
Mezi cytokiny výhodně inkorporované do imunokonjugátů podle vynálezu patří například tumor nekrotizující faktor, interleukiny, faktory stimulující růst kolonií a lymfokiny. Mezi výhodně používané tumor nekrotizující faktory patří tumor nekrotizující faktor a. Mezi výhodně používané interleukiny patří například interleukin-2 (IL-2), interleukin-4 (IL-4), interleukin-5 (IL-5), interleukin-7 (IL-7), interleukin-12 (IL-12), interleukin-15 (IL-15) a interleukin-18 (IL-18). Mezi výhodně používané faktory stimulující růst kolonií patří například faktor stimulující růst granulocytů-makrofágů (GM-CSF; granulocyte-macrophage colony stimulating factor) a faktor stimulující růst makrofágů (M-CSF). Mezi výhodně používané lymfokiny patří •··· 4 4 44444 například lymfotoxin (LF). Dalšími využitelnými cytokiny jsou interferony včetně IFN-oí, IFN-β a IFN-γ. Všechny tyto interferony vykazují imunologické účinky jakož i účinky anti-angiogenní, a tyto účinky jsou nezávislé na jejich účincích antivirálních.
Inhibitory angiogeneze výhodně používané při praktickém využití tohoto vynálezu zahrnují například endostatin, angiostatin, peptidy s vazebnou aktivitou vůči integrínu ανβ3, protilátky nebo jejich fragmenty s vazebnou aktivitou vůči integrinu ανβ3, peptidy s vazebnou aktivitou vůči receptoru pro epidermální růstový faktor (EGF), protilátky nebo jejich fragmenty s vazebnou aktivitou vůči receptoru pro EGF, inhibitory COX-2, fumagilin, thalidomid, antiangiogenní cytokiny jako například IFN-or, IFN-β a IFN-γ a fúzní proteiny cytokinů zahrnující některý z výše uvedených anti-angiogenních cytokinů.
Vynález rovněž popisuje výhodně používaná dávkování a dávkovači režimy pro současnou aplikaci imunokonjugátů podle vynálezu a inhibitorů angiogeneze.
Bylo zjištěno, že cytotoxické imunitní odpovědi iniciované prostřednictvím imunokonjugátu namířeného proti zvolenému typu buněk mohou být mnohonásobně zesíleny současnou aplikací takového imunokonjugátu a inhibitoru angiogeneze. Tato kombinovaná terapie je zvláště účinná při zprostředkování destrukce nemocných tkání, jako například nádorů nebo buněk infikovaných viry, imunitním systémem. Vynález popisuje způsoby přípravy a použití imunokonjugátů a rovněž stanovení využitelná k testování jejich farmakokinetických parametrů in vivo na preklinických živočišných modelech v případech, kdy jsou tyto imunokonjugáty kombinovány s vhodnými inhibitory angiogeneze.
Termíny cytotoxická imunitní odpověď nebo cytotoxická imunitní reakce označují imunitní odpověď v organizmu savců, a to buď odpověď humorální nebo buněčnou, kde tato imunitní odpověď je stimulována imunokonjugáty podle vynálezu, a při níž je zvolený typ buněk buď zabíjen nebo je jiným způsobem snížena jeho životaschopnost. Této imunitní odpovědi se může účastnit jeden nebo více typů buněk, včetně T-buněk, přirozených zabíječů (NK-buněk) a makrofágů.
Termín imunokonjugát označuje nějaký konjugát zahrnující (i) vazebné místo (odvozené z protilátky) s vazebnou specifitou pro a se schopností vázat se na nějaký povrchový antigen rakovinných buněk nebo buněk infikovaných virem a (ii) cytokin schopný indukovat nebo stimulovat cytotoxickou imunitní odpověď vůči rakovinným buňkám nebo buňkám infikovaným virem. Daný imunokonjugát je tudíž schopný in vivo selektivně směrovat cytokin k cílové buňce tak, aby indukovaná imunitní odpověď byla lokalizována do blízkosti cílové buňky. Jestliže například složka imunokonjugátu odvozená z protilátky selektivně váže antigen na povrchu rakovinné buňky, například rakovinné buňky v pevném nádoru a zvláště pak velkém pevném nádoru větším než přibližně 100 mm3, pak je protinádorová aktivita tohoto imunokonjugátu lokalizována do blízkosti této buňky. Jestliže například složka imunokonjugátu odvozená z protilátky selektivně váže antigen na povrchu buňky infikované virem, například buňky infikované virem lidské imunitní nedostatečnosti (HIV), pak je antivirální aktivita tohoto imunokonjugátu lokalizována do blízkosti této. buňky.
Slovní spojení vazebné místo odvozené z protilátky, vazebné místo (odvozené z protilátky), složka imunokonjugátu odvozená z protilátky označují alespoň část těžkého řetězce imunoglobulinu, například variabilní oblast • · · 4 • 4444 4 · ·
44444 4
4
imunoglobulinu schopnou vazby na zvolený typ buněk. Ve výhodném provedení vazebné místo odvozené z protilátky zahrnuje alespoň část konstantní oblasti imunoglobulinu včetně například domény CH1, domény CH2 a volitelně domény CH3. Těžký řetězec imunoglobulinu může být dále asociován, buď kovalentně nebo nekovalentně, s lehkým řetězcem imunoglobulinu zahrnujícím například variabilní oblast lehkého imunoglobulinového řetězce a volitelně konstantní oblast lehkého imunoglobulinového řetězce. Předpokládá se tedy, že vazebné místo odvozené z protilátky může zahrnovat intaktní protilátku nebo fragment této protilátky schopné vazby na zvolený typ buněk.
Složka imunokonjugátu odvozená z protilátky může být k cytokinu připojena množstvím způsobů odborníkům v současnosti známých. Ve výhodném provedení je ve fúzním proteinu vazebné místo odvozené z protilátky spojeno s cytokinem například peptidovou vazbou. Jinou možností je připojení vazebného místa odvozeného z protilátky k cytokinu chemickou cestou využívající reaktivních skupin, jako například merkapto skupin přítomných v postranních řetězcích aminokyselin ve vazebném místě odvozeném z protilátky a cytokinu.
Termín cytokin zahrnuje jakýkoliv protein nebo peptid nebo jeho analog nebo funkční fragment, které jsou v organizmu savců schopny stimulovat nebo indukovat cytotoxickou imunitní odpověď vůči zvolenému typu buněk, například rakovinným buňkám nebo buňkám infikovaným virem. Do imunokonjugátů podle vynálezu může být tedy začleněno velké množství nejrůznějších cytokinů. Mezi výhodně používané cytokiny patří například tumor nekrotizující faktory, faktory' stimulující růst kolonií, lymfokiny a interleukiny, včetně druhově odlišných variant a zkrácených analogů, schopné stimulovat nebo indukovat zmíněné ·· cytotoxické imunitní reakce. Mezi výhodně používané tumor nekrotizující faktory patří TNFa. Mezi výhodně používané lymfokiny patří například LF. Mezi výhodně používané faktory stimulující růst kolonií patří například GM-CSF a M-CSF. Mezi výhodně používané interleukíny patří například IL-2, IL-4, IL-5, IL-7, IL-12, IL-15 a IL-18. Dalšími využitelnými cytokiny jsou například interferony včetně IFN~a, IFN-β a IFN-γ.
Gen kódující požadovaný cytokin může být nakloňován de novo, získán z dostupného zdroje nebo syntetizován standardními postupy na základě známé sekvence nukleotidů. Jsou například známé sekvence DNA kódující LT (viz. například Nedwin a další, Nucleic Acid Res., 13:6361,
1985), jakož i sekvence kódující IL-2 (viz. například Taniguchi a další, Nátuře, 302:305 až 318, 1983), GM-CSF (viz. například Gasson a další, Science, 266:1339 až 1342, 1984) a TNFa (viz. například Nedwin a další, Nucleic Acid Res., 13:6361, 1985).
Ve výhodném provedení vynálezu jsou zmíněnými imunokonjugáty rekombinantní fúzní proteiny produkované standardními rekombinantními technikami, tj. vytvořením konstruktu nukleové kyseliny kódujícího chimérický imunokonjugát. Konstrukce rekombinantních fúzních proteinů protilátka-cytokin byla popsána již dříve (viz. například Gillies a další, Proč. Nati. Acad. Sci. USA, 89:1428 až 1432, 1992; Gillies a další, J. Immunol., 160:6195 až 6203 1998; a přihláška US 5650150). Ve výhodném provedení zahrnuje konstrukt kódující imunokonjugát podle vynálezu, orientaci od 5' k 3', segment DNA kódující oblast variabilní domény těžkého imunoglobulinového řetězce, segment DNA kódující konstantní část těžkého imunoglobulinového řetězce a sekvenci kódující cytokin. Tento fúzní gen je sestaven v nebo vložen do expresívního • · · · 9 ·····♦ vektoru použitelného k transfekci vhodných hostitelských buněk a v těchto buňkách exprimován. Takto připravený hybridní polypeptidový řetězec je ve výhodném provedení kombinován s lehkých řetězcem imunoglobulinu například takovým způsobem, že variabilní oblast těžkého imunoglobulinového řetězce (VH) a variabilní oblast lehkého imunoglobulinového řetězce (VL) vytvářejí jedinečné a kompletní místo pro vazbu zvoleného antigenu. Ve výhodném provedení jsou lehký a těžký imunoglobulinový řetězec spojeny kovalentně, například prostřednictvím intermolekulární disulfidické vazby. Dále mohou být kovalentně spojeny, například jednou nebo více intermolekulárními disulfidickými vazbami, dva imunoglobulinové těžké řetězce, kde buď jeden nebo oba jsou ve formě fúzního proteinu s cytokinem.
Obrázek 1 je schématických znázorněním imunokonjugátu (10). V tomto provedení vynálezu jsou molekuly cytokinu (2 a 4) připojeny peptidovou vazbou k C-koncům (6 a 8) oblastí CH3 (10 a 12) těžkých imunoglobulinových řetězců (14 a 16). Oblasti VL (26 a 28) jsou znázorněny ve formě páru s oblastmi VH (18 a 20) v typické konfiguraci imunoglobulinu IgG a na N-konci imunokonjugátu (10) tudíž vytvářejí dvě vazebná místa pro antigen (30 a 32). Na C-konci imunokonjugátu (10) se pak nalézají dvě místa vazby na receptor pro cytokin (40 a 42). Je zřejmé, že není nezbytné vytvářet páry imunokonjugátů jak jsou znázorněny na obrázku 1, ale postačující je připojit molekulu cytokinu pouze k jednomu ze dvou těžkých imunoglobulinových řetězců.
Imunokonjugáty podle vynálezu mohou být za chimérické považovány na základě dvou aspektů jejich struktury. Za prvé, imunokonjugát je označován jako chimérický, jestliže zahrnuje těžký imunoglobulinový řetězec specificky vážící antigen, připojený k danému cytokinu. Za druhé může být ·
• · 4 • 44 • 4444 4 • 4 • 44 4 4 • · · • · 4 4 • 4 4444 •44 ♦ · 4 β
4 4 • 4 imunokonjugát podle vynálezu označen jako chimérický, jestliže zahrnuje variabilní imunoglobulinovou oblast (V) a konstantní imunoglobulinovou oblast (C), kde každá z těchto oblastí je odvozena z rozdílné protilátky a vzniklý protein je tudíž chimérickým proteinem V/C. Variabilní a konstantní oblasti mohou být například odvozeny z přirozeně se vyskytujících molekul protilátek izolovatelných z rozdílných živočišných druhů (viz. například přihláška US 4816567). Jako chimérické jsou rovněž považovány konstrukty, kde jedna nebo obě variabilní imunoglobulinové oblasti zahrnují sekvence oblasti FR a hypervariabilní oblasti (CDR) odvozené z rozdílných živočišných druhů. Takové konstrukty jsou například popsány v publikacích Jones a další, Nátuře, 321:522 až 525, 1986; Verhoyen a další, Science, 239:1534 až 1535, 1988; přihlášky US 5225539 a 558.5089. Sekvence variabilních oblastí mohou být rovněž získány screeningem knihoven, například knihoven vystavených na povrchu fágů. Tímto způsobem mohou být získány sekvence variabilních oblastí, které se na zvolený antigen vážou s požadovanou afinitou. Způsoby přípravy a screeningu knihoven vystavených na povrchu fágů jsou popsány například v publikacích Huse a další, Science, 246:1275 až 1281, 1989; a Kang a další, Proč. Nati. Acad. Sci. USA, 88:11120 až 11123, 1991.
Oblasti konstantních domén těžkých imunoglobulinových řetězců v imunokonjugátech mohou být odvozeny z jakékoliv z pěti imunoglobulinových tříd označovaných jako IgA (Iga), IgD (Igó), IgE (Ige), IgG (Igy) a IgM (Igg). Ve výhodném provedení jsou nicméně využívány konstantní oblasti těžkých řetězců imunoglobulinů typu IgG. Vynález dále předpokládá, že těžké řetězce imunoglobulinů mohou být odvozeny z jakékoliv podtřídy IgG označovaných jako IgGl, IgG2, IgG3 nebo IgG4. Je známo, že každá konstantní oblast těžkého ·· · • · « • · · • ··*« • · ·>·· · *· · • · • · · • ···· · • · · ·· 9 ·· ·· · imunoglobulinového řetězce se skládá ze čtyř nebo pěti domén. Tyto domény jsou označovány následovně: CHl-pantová oblast-CH2-CH3-(-CH4). Doména CH4 se vyskytuje u IgM a imunoglobuliny typu IgM nemají pantovou oblast. Sekvence DNA jednotlivých domén těžkých řetězců vykazují zkříženou homologii mezi jednotlivými třídami imunoglobulinů. Doména CH2 imunoglobulinu IgG je například homologní s doménou CH2 imunoglobulinů IgA a IgD a s doménou CH3 imunoglobulinů IgM a IgE. Konstantní domény lehkých imunoglobulinových řetězců mohou být typu kappa (k) nebo lambda (λ) . Sekvence a sekvenční homologie těchto oblastí imunoglobulinů jsou v současnosti známé (viz. například Kabat a další, Sequences of Proteins of Immunological Interest, US Department of Health and Human Services, třetí vydání 1983, čtvrté vydání 1987; Huck a další, Nucleic Acid Res., 14:1779 až 1789,
1986) .
Ve výhodných provedeních vynálezu jsou variabilní oblasti odvozeny z protilátek specificky interagujicích se zvoleným antigenem na povrchu buněk (nějakým antigenem asociovaným s abnormální buňkou jako například rakovinnou buňkou nebo buňkou infikovanou virem) a konstantní oblasti zahrnují domény CH1, CH2 (a volitelně CH3) odvozené z protilátek, které jsou totožné nebo odlišné od protilátky, jenž je zdrojem použité variabilní oblasti. Ve výhodném provedení vynálezu jsou části imunokonjugátu odvozené z protilátek v organizmu příjemce neimunogenní nebo mírně imunogenní. Část imunokonjugátu odvozená z protilátky je tudíž, je-li to možné, získaná ze stejného živočišného druhu jakým je příjemce. Budou-li například imunokonjugáty podávány lidem, pak oblast konstantních domén je ve výhodném provedení lidského původu (viz. například přihláška US 4816567). Je-li variabilní oblast imunoglobulinu odvozena z jiného druhu než ke kterému • · • · · l ···· · náleží recipient, například jsou-li sekvence variabilní oblasti myšího původu a recipientem je člověk, pak ve výhodném provedení zahrnují tyto variabilní sekvence lidské FR sekvence a mezi nimi vložené myší CDR sekvence; tímto způsobem je připravena chimérická variabilní oblast, která specificky váže zvolený antigen a současně je minimalizována imunoreaktivita v organizmu příjemce. Návrh a syntéza takových chimérických variabilních oblastí jsou popsány v publikacích Jones a další, Nátuře, 321:522 až 525, 1986; Verhoyen a další, Science, 239:1534 až 1535, 1988; přihlášky US 5225539 a 5585089. Klonování a exprese fúzního proteinu humanizovaná protilátka-cytokin (fúzní protein KS-1/4 anti-EpCAM protilátka-IL-12) a schopnost tohoto fúzního proteinu ničit metastázy karcinomu tlustého střeva jsou popsány v publikaci Gillies a další, J.
Immunol., 160:6195 až 6203, 1998).
Gen kódující příslušný cytokin je ve stejném čtecím rámci připojen, buď přímo nebo prostřednictvím linkeru, například prostřednictvím DNA kódující linker (Gly<|-Ser) 3, ke 3' konci genu kódujícího konstantní oblast imunoglobulinu (například exon CH2 nebo CH3). V určitých provedeních vynálezu může zmíněný linker zahrnovat nukleotidovou sekvenci kódující proteolyticky štěpitelné místo. Toto místo, je-li umístěno mezi konstantní oblast imunoglobulinu a cytokin, může být navrženo tak, bylo umožněno proteolytické uvolnění daného cytokinu v cílovém místě. Je například dobře známo, že v místech, která jsou přístupná pro proteázy, je polypeptidový řetězec štěpen za argininem nebo lysinem prostřednictvím plasminu a trypsinu. V současnosti je známo množství jiných místně specifických proteáz a aminokyselinových sekvencí těmito proteázami štěpených. Výhodně používaná místa proteolytického štěpení a výhodně používané enzymy štěpící polypeptidové řetězce v ·· · _ * · · 1 • · · · • ♦···«· těchto místech jsou popsány v přihláškách US 5541087 a 5726044.
Konstrukt nukleové kyseliny může volitelně zahrnovat endogenní promotor a enhancer pro gen kódující variabilní oblast, kde tyto dvě složky regulují expresi chimérického *
polypeptidového řetězce. Geny kódující variabilní oblast mohou být například získány ve formě fragmentů DNA zahrnujících signální peptid, gen VJ (funkčně přeskupené variabilní oblasti (V) a spojující segment (J)) pro lehký řetězec nebo gen VDJ pro těžký řetězec a endogenní promotor a enhancer pro tyto geny. Gen kódující variabilní oblast může být alternativně získán bez endogenních regulačních prvků a použit v expresívním vektoru, který tyto regulační prvky obsahuje.
Geny kódující variabilní oblasti mohou být z buněk produkujících požadované protilátky získány standardními postupy klonování DNA. S využitím vhodných DNA sond, jako například segmentů DNA obsahujících sekvence oblasti J a sekvence dále po směru transkripce, může být proveden screening genomové knihovny za účelem nalezení specifických, funkčně přeskupených variabilních oblastí. Identifikace a potvrzení správnosti nalezených klonů může být provedeno sekvenací klonovaných genů a srovnáním získané sekvence s odpovídající sekvencí nezkrácené, řádně sestřižené mRNA.
Cíleným antigenem může být antigen na povrchu nádorových nebo rakovinných buněk, buněk infikovaných virem nebo jiných abnormálních buněk. Geny kódující vhodné variabilní oblasti mohou být získány z lymfoidních buněčných linií produkujících imunoglobuliny. Standardními postupy hybridizace somatických buněk v současnosti známými (viz. například přihláška, US 4196265) mohou být například vytvořeny buněčné linie hybridomů produkující • 4
4
4444
4 ·
4444 A · *
· · · 4 4 4 ·
imunoglobuliny specificky namířené proti antigenům asociovaným s nádory nebo proti virovým antigenům. Tyto buněčné linie produkující imunoglobuliny jsou zdrojem genů pro variabilní oblasti. Zmíněné geny se zde nacházejí ve funkčně přeskupené formě. Geny kódující variabilní oblasti budou obvykle myšího původu, protože myší systém umožňuje produkci velkého množství nejrůznějších imunoglobulinů s požadovanou specifitou. Sekvence variabilních oblastí mohou být rovněž získány screeningem knihoven, například knihoven vystavených na povrchu fágů. Tímto způsobem mohou být získány variabilní oblasti, které zvolený antigen vážou s požadovanou afinitou. Způsoby přípravy a screeningu knihoven vystavených na povrchu fágů jsou popsány například v publikacích Huse a další, Science, 246:1275 až 1281,
1989; a Kang a další, Proč. Nati. Acad. Sci. USA, 88:11120 až 11123, 1991.
Fragment DNA kódující funkčně aktivní variabilní oblast je připojen k fragmentu DNA obsahující gen kódující požadovanou konstantní oblast (nebo její část). Konstantní oblasti imunoglobulinů (lehký a těžký řetězec) mohou být z buněk produkujících protilátky získány standardními klonovacími postupy. Byly klonovány geny pro dvě třídy lidských lehkých řetězců (k a λ) a pro pět tříd lidských těžkých řetězců (α, δ, ε, γ a μ). Konstantní oblasti lidského původu jsou tedy z těchto klonů snadno dostupné.
Fúzovaný gen kódující hybridní těžký řetězec imunoglobulinů je sestaven v nebo vložen do expresívního vektoru vhodného pro transfekci hostitelských buněk. Zavedení zmíněného genového konstruktu do vektoru může být provedeno standardními postupy. Chimérický imunoglobulinový těžký řetězec může být v dané buňce exprimován společně s příslušným lehkým imunoglobulinovým řetězcem a tak může být současně exprimována a sestavena celá molekula
• · « 2 •··· · ·
·
4 4 4 4
imunoglobulinu. Za tímto účelem mohou být konstrukty lehkého a těžkého řetězce umístěny na stejném vektoru nebo na dvou samostatných vektorech.
Hostitelskými buněčnými liniemi jsou obvykle lymfoidní buňky. Ve výhodném provedení je hostitelskou buňkou myelom (nebo hybridom). Myelomy umožňují syntézu, sestavení (assembling) a sekreci imunoglobulinu kódovaných transfekovanými geny a rovněž umožňují glykosylaci těchto proteinů. Zvláště výhodně používanými hostitelskými buňkami jsou myelomy Sp2/0, které neprodukují endogenní imunoglobuliny, a buňky myšího myelomu NS/0. Po transfekci produkují tyto buňky pouze imunoglobuliny kódované transfekovanými geny. Transfekované myelomy mohou být kultivovány in vitro nebo v peritoneu myší. Z peritonea mohu být sekretované imunokonjugáty získány z ascitické tekutiny. Jako hostitelské buňky mohou být použity i jiné lymfoidní buňky jako například B-lymfocyty.
Existuje několik způsobů transfekce lymfoidních buněk vektory obsahujícími konstrukty nukleových kyselin kódujícími chimérické imunoglobulinové řetězce. Takové vektory mohou být do lymfoidních buněk zavedeny například fúzí sféroblastů (viz. například Gillies a další, Biotechnol., 7:798 až 804, 1989). Dalšími použitelnými způsoby jsou elektroporace nebo koprecipitace s fosforečnanem vápenatým (viz. například Sambrook a další, Molecular Cloning: a Laboratory Manual, Cold Spring Harbor, New York, Cold Spring Harbor Laboratory, 1989).
Další způsoby použitelné pro produkci imunokonjugátů podle vynálezu zahrnují přípravu sekvencí RNA kódujících příslušný konstrukt a jejich translaci ve vhodném expresívním systému in vitro nebo in vivo. Předpokládá se, že rekombinantní techniky pro syntézu genů kódujících fúzní proteiny protilátka-cytokin, pro zavádění takových genů do hostitelských buněk a jejich expresi v těchto buňkách a pro izolaci takto připravených fúzních proteinů jsou v současnosti dobře známé. Podrobné protokoly jsou uvedeny například v publikaci Sambrook a další, Molecular Cloning: a Laboratory Manual, 2. vydání, Cold Spring Harbor, New York, Cold Spring Harbor Laboratory, 1989.
Je zřejmé, že s využitím velkého množství postupů odborníkům známých mohou být připraveny imunokonjugáty, v nichž jsou jednotlivé části připojeny chemickou cestou. Protilátka nebo fragment protilátky mohou být například chemickou cestou připojeny k danému cytokinů. Při tomto způsobu mohou být využity chemicky reaktivní postranní řetězce aminokyselin v protilátce, fragmentu protilátky a cytokinů. Tyto postranní řetězce aminokyselin mohou být kovalentně spojeny například disulfidickou vazbou nebo prostřednictvím homo- nebo hetero-bifunkčních zesíťovadel včetně například N-sukcinimidyl 3(—2— pyridinyldithio)propionátu, esteru m-maleimidobenzoyl-Nhydroxysukcinátu a 1,4-di-[3' (2'pyridylthio)propionamido]butanu. Všechna tato činidla jsou komerčně dostupná například od společnosti Pierce,
Rockford, IL.
Termín inhibitor angiogeneze označuje jakoukoliv molekulu, které potlačuje nebo inhibuje tvorbu nových krevních kapilár v organizmu savců. Při léčbě rakoviny inhibitory angiogeneze potlačují nebo inhibují tvorbu nových krevních kapilár v nebo na nádorech, výhodně pak v nebo na pevných nádorech. Výhodně využitelné inhibitory angiogeneze mohou být identifikovány pomocí nejrůznějších stanovení v současnosti známých a používaných. Mezi taková stanovení patří například sledování proliferace bovinních endotheliálních buněk tvořících kapiláry, stanovení na kuřecích chorioalantoických membránách (CAM) nebo stanovení ·· · • · * • · · • ···· ♦ • J ···» · na myší rohovce. V současnosti je nicméně s výhodou používáno stanovení CAM (viz. například 0'Reilly a další, Cell, 79:315 až 328, 1994; a O'Reilly a další, Cell, 88:277 až 285, 1997). Stručně řečeno, z oplodněných bílých vajec (3 dny po oplození) jsou vyjmuta embrya spolu s nepoškozených žloutkem a tato jsou umístěna na Petriho misky. Po třídenní inkubaci při 37°C v atmosféře 3% CO2 je na chorioalantoicku membránu každého z embryí umístěn disk z methylcelulózy obsahující předpokládaný inhibitor angiogeneze. Po přibližně 48 hodinové inkubaci jsou chorioalantoické membrány pozorovány pod mikroskopem a jsou zde sledovány známky inhibice angiogeneze.
V současnosti je známo a dokonale popsáno velké množství inhibitorů angiogeneze. Příkladem inhibitorů angiogeneze použitelných při praktickém využití vynálezu jsou proteinové/peptidové inhibitory angiogeneze jako například: angiostatin, který je proteolytickým fragmentem plasminogenu (O'Reilly a další, Cell, 79:315 až 328, 1994; a přihlášky US 5733876, 5837682 a 5885795); endostatin, který je proteolytickým fragmentem kolagenu XVIII (0'Reilly a další, Cell, 88:277 až 285, 1997; a přihláška US 5854205); peptidy obsahující tripeptidovou sekvenci RGD, které jsou schopné se vázat na integrin ανβ3 (Brooks a další, Cell, 79:1157 až 1164, 1994); a určité protilátky, . jejich antigen-vazebné fragmenty a peptidy, které interagují s integrinem ανβ3 exprimovaným na epitheliálních buňkách tvořících vaskulaturu nádorů (Brooks a další, viz. výše) nebo které interagují s receptorem pro EGF (Ciardello a další, J. Nati. Cancer Inst,, 88:1770 až 1776, 1996). Příkladem jiných inhibitorů angiogeneze jsou: inhibitory COX-2 (Masferrer a další, Proč. Amer. Assoc. Cancer Res., 39:271, 1998); fumagilin a jeho analogy jako například AGM1470 (Ingber a další, Nátuře, 348:555 až 557, 1990); a jiné • · * • · · · • ···· · · ♦ · · • 6 « « 4444 ♦ · • 4 · · • · 4 · · · ·
4 ·
malé molekuly jako například thalidomid (D'Amanto a další, Proč. Nati. Acad. Sej.. USA, 91:4082 až 4085, 1994). Ve výhodných provedeních jsou však používány endostatin a angiostatin. ,
Antiangiogenní aktivita byla rovněž popsána u několika cytokinu včetně jejich druhových variant a zkrácených analogů. Tyto sloučeniny jsou tedy rovněž použitelné při praktickém provedení vynálezu. Příkladem jsou IL-12, který účinkuje mechanizmem závislým na IFN-γ (Voest a další, J. Nati. Canc. Inst., 87:581 až 586, 1995); IFN-γ, který indukuje tvorbu chemokinu (IP-10) s angiostatickou aktivitou (Arenberg a další, J. Exp. Med., 184:981 až 992, 1996). IL-12, IFN-γ a IP-10 tedy reprezentují inhibitory angiogeneze na různých místech stejné inhibiční dráhy. Bylo prokázáno, že i další interferony, zvláště pak IFN-oí, vykazují antiangiogenní aktivitu a to buď samostatně nebo v kombinaci s jinými inhibitory (Brém a další, J. Pediatr. Surg., 28:1253 až 1257, 1993). Interferony IFN-a, IFN-β a IFN-γ vykazují imunomodulační účinky a rovněž účinky antiangiogenní, kde tyto účinky jsou nezávislé na jejich antivirálním působení. GM-CSF je dalším inhibitorem angiogeneze a inhibiční vliv tohoto faktoru je zprostředkován indukcí produkce angiostatinu (Kumar a další, Proč. Amer. Assoc. Cancer Res., 39:271, 1998).
Část imunokonjugátu odvozená z protilátky se specificky váže na zvolený antigen, cytokin se specificky váže na receptor pro cytokin a inhibitor angiogeneze se specificky váže na receptor pro tento inhibitor, jestliže vazebná afinita pro takový antigen nebo receptor je vyšší než 105 M’ 1 nebo ve výhodném provedení vyšší než 107 M1. Termíny angiostatin, endostatin, TNF, IL, GM-CSF, M-CSF, LT a IFN neoznačují pouze intaktní proteiny, ale rovněž jejich biologicky aktivní fragmenty a/nebo analogy. Jako ·· · ϊ 9 9 · ·:·:··: :
• : .. · ·· · ···* * * biologicky aktivní fragmenty jsou označovány části intaktního proteinu, které vykazují alespoň 30%, ve výhodném provedení alespoň 70% a nejvýhodněji pak přinejmenším 90% biologické aktivity příslušných intaktních proteinů. Jako analogy jsou v přihlášce označovány druhové nebo alelické varianty intaktních proteinů nebo proteiny s aminokyselinovými záměnami, inzercemi nebo delecemi, které vykazují alespoň 30%, ve výhodném provedení alespoň 70% a nejvýhodněji pak přinejmenším 90% biologické aktivity příslušných intaktních proteinů.
Inhibitory angiogeneze mohou být podávány spolu s imunokonjugátem nebo jsou aplikovány samostatně jinými způsoby. Přípravky podle vynálezu mohou být aplikovány jakýmkoliv způsobem slučitelných s příslušnou molekulou.
Je-li to tedy vhodné, podání může být orální nebo parenterální, včetně intravenózního a intraperitoneálního způsobu aplikace.
Přípravky podle vynálezu mohou být živočichům aplikovány jakýmkoliv vhodným způsobem, přímo (tj. lokálně jako například injekcí, implantátem nebo lokální aplikací na postiženou tkáň) nebo systemicky (například parenterálně nebo orálně). Je-li přípravek aplikován parenterálně, například intravenózně, subkutánně, do oka, intraperitoneálně, intramuskulárně, na tkáň tváře, rektálně, vaginálně, intraorbitálně, intracerebrálně, intrakraniálně, intraspinálně, intravetrikulárně, intrathekálně, intracisternálně, intrakapsulárně, intranazálně nebo prostřednictvím aerosolu, pak ve výhodném provedení část tohoto přípravku zahrnuje vodnou suspenzi nebo roztok nebo suspenzi nebo roztok v jiné fyziologicky přijatelné kapalině. Použitý nosič nebo vehikulum jsou tudíž fyziologicky přijatelné, takže s výjimkou umožnění aplikace daného přípravku do organizmu pacienta, tyto ♦ · · • · · • · · < ···· * ·· * složky žádným nežádoucím způsobem neovlivňují rovnováhu elektrolytů a/nebo objem v organizmu pacienta. Kapalné médium pro použitou sloučeninu může tudíž například zahrnovat fyziologický roztok (například 9,85% vodný roztok NaCl, 0,15 M, pH 7,0 až 7,4).
Ve výhodném provedení je na jednu aplikaci použito množství imunokonjugátu v intervalu 0,1 mg/m2 až 100 mg/m2, výhodněji pak 1 mg/m2 až 20 mg/m2 a nejvýhodněji 2 mg/m2 až 6 mg/m2. Výhodně používané dávky inhibitorů angiogeneze budou obecně záviset na typu použitého inhibitoru angiogeneze. Optimální dávkování může být nicméně stanoveno standardními experimenty. Podávání imunokonjugátu a/nebo inhibitoru angiogeneze může být uskutečňováno injekcemi v pravidelných intervalech nebo kontinuální intravenózní nebo intraperitoneální aplikací z externího (například z intravenózního vaku) nebo interního (například z biologicky degradovatelného implantátu) zdroje. Imunokonjugát podle vynálezu může být rovněž aplikován spolu s větším množství rozdílných inhibitorů angiogeneze. Optimální kombinace imunokonjugátu a inhibitorů angiogeneze, způsoby aplikace a dávkování mohou být stanoveny na základě výsledků standardních experimentů v současnosti známých.
Účinnost kombinované terapie využívající fúzní proteiny protilátka-cytokin a inhibitory angiogeneze na imunitní odpověď může být stanovena množstvím nejrůznějších způsobů. Ke zjištění, které inhibitory angiogeneze, nebo které kombinace inhibitorů angiogeneze jsou nejúčinnější v kombinaci s daným imunokonjugátem, například fúzním proteinem protilátka-cytokin (například fúzním proteinem protilátka-IL2), při indukci destrukce nádorů imunitním systémem, mohou odborníci využít napřiklad.živočišný model popsaný v příkladu 1 nebo jiné živočišné modely. Inhibitor angiogeneze nebo směs inhibitorů angiogeneze mohou být podávány před nebo spolu s aplikací imunokonjugátu a vliv této terapie na nádor může být snadno vyhodnocován sledováním objemu tohoto nádoru. Jakmile budou identifikovány nové inhibitory angiogeneze, pak s využitím postupů popsaných v této přihlášce budou odborníci schopni odhadnout potenciál těchto nově identifikovaných inhibitorů zesílit protinádorovou aktivitu použitých fúzních proteinů protilátka-cytokin.
Alternativně mohou být nádory po ukončení terapie vyjmuty, rozřezány a obarveny standardními histologickými postupy nebo specifickými imunohistologickými sloučeninami. Tak může být stanoven vliv kombinované terapie na imunitní odpověď. Například jednoduché barvení hematoxylinem a eosinem může odhalit rozdíly v infiltraci lymfocytů do pevných nádorů. Intenzita této infiltrace je pak indikátorem buněčné imunitní odpovědi. Imunologické barvení řezů s využitím protilátek specificky interagujicích s jednotlivými typy buněk imunitního systému může navíc odhalit .charakter takto indukované imunitní reakce. Ke stanovení typu imunitní odpovědi zprostředkované imunokonjugáty podle vynálezu mohou být například využity protilátky, které se váží na CD45 (obecný markér leukocytů), CD4 a CD8 (identifikace podtříd T-buněk) a NK1.1 (markér na NK-buňkách).
Typ imunitní odpovědi zprostředkované imunokonjugáty může být alternativně stanoven postupy využívajícími odstranění určitých typů buněk. Tyto metody jsou popsány například v publikaci Lodge a další, Blood, 91:1706 až 1715, 1998. Příkladem protilátek využívaných k odstranění jednotlivých typů buněk jsou protilátky reagující s CD4 a CD8 (markéry T-buněk), jakož i protilátky, které specificky vážou NK1.1 a asialoGM (markéry NK-buněk). Stručně řečeno, tyto protilátky jsou, před započetím léčby využívající « ·· ·· a *
fúzní protein protilátka-cytokin, ve vysoké dávce (například v dávce přibližně 0,5 mg/myš) injikovány do organizmu pokusných živočichů a tato aplikaci pokračuje v týdenních intervalech až do skončení experimentu. Tímto způsobem mohou být identifikovány typy buněk nezbytné k indukci pozorované imunitní odpovědi v organizmu savců.
Jiným přístupem je srovnání cytotoxické aktivity splenocytů izolovaných z živočichů podstoupivších kombinovanou terapii s cytotoxickou aktivitou splenocytů izolovaných z jiných skupin živočichů. Kultury splenocytů mohou být připraveny mechanickou dezintegrací sterilně odebraných slezin standardními způsoby. Tyto postupy jsou popsány ve většině imunologických laboratorních manuálů (viz. například Coligan a další, Current Protocols in Immunology, Jonh Wiley and Sons, lne., 1998). Takto připravené buňky jsou následně kultivovány ve vhodném kultivačním médiu (například médium DMEM, Gibco) obsahujícím sérum, antibiotika a nízké koncentrace IL-2 (přibližně 10 U/ml). Pro srovnání aktivit NK-buněk je například optimální kultivovat tyto buňky po dobu 3 dní, zatímco pro T-buňky je obvyklá optimální doba kultivace 5 dnů. Cytotoxické aktivita může být měřena s využitím cílových nádorových buněk (například buněk LLC) radioaktivně značených izotopem 51Cr po dobu 30 minut. Po odstranění nadbytku radioaktivní značky jsou značené buňky smíchány s různými koncentracemi kultivovaných splenocytů a inkubace probíhá 4 hodiny. Po ukončení inkubace je na detektoru záření gama stanoveno množství izotopu 51Cr uvolněného z buněk a tato hodnota je použita pro kvantifikaci lýze buněk indukované použitými buňkami imunitního systému. Cytotoxické aktivita T-lymfocytů (CTL) je obvykle stanovována tímto způsobem.
• · ·
99 99
Příklady provedení vynálezu
Vynález je dále ilustrován následujícími příklady, které ovšem nelimitují rozsah vynálezu.
Příklad 1
Živočišný model
Za účelem sledování vlivu kombinované terapie fúzními proteiny protilátka-cytokin spolu s inhibitory angiogeneze na indukci účinné protinádorové imunitní odpovědi byl připraven myší model rakoviny. Fúzní proteiny protilátkacytokin, používané v následujících příkladech, se vážou na EpCAM, což je antigen lidských nádorů exprimovaný na většině nádorů odvozených z epitheliálních buněk (viz.
Perez a Walker, J. Immunol., 142:3662 až 3667, 1989). Aby bylo možné testovat účinnost terapie na imunokompetentním myším modelu, bylo nezbytné exprimovat tento lidský antigen na povrchu myší nádorové buňky, která je syngenní s myším hostitelem. Pro tento účel byly zvoleny buňky Lewisova karcinomu plic (LLC), což je dobře prozkoumaná buněčná linie myších nádorových buněk.
Buňky LLC byly transfekovány expresívním plazmidem obsahujícím cDNA kódující lidský antigen EpCAM (rozpoznávaný protilátkou KS-1/4, popsáno v publikaci Vurki a další, Cancer. Res., 44:681, 1984), která je pod kontrolou časného promotoru cytomegaloviru (CMV; Immunogen, Carlsbad, CA). Antigen KS (KSA neboli EpCAM) byl nakloňován PCR přístupem z cDNA připravené z buněk lidského karcinomu prostaty (LNCaP). Použitý přímý primer měl oligonukleotidovou sekvenci 5'TCTAGAGCAGCATGGCGCCCCCGC (SEK. ID. Č.: 1), kde ATG je kodon pro iniciaci translace, a jako reverzní primer byl použit oligonukleotid o sekvenci 5'CTCGAGTTATGCATTGAGTTCCCT (SEK. ID. Č.: 2), kde TTA je ·
4
4 antikodon terminátoru translace. cDNA kódující EpCAM byla zaklonována do retrovirového vektoru pLNCS (Clontech, Palo Alto, CA) a transfekce byla provedena standardním postupem (Ausubel a další, Current Protocols in Molecular Biology, John Wiley & Sons). Stručně řečeno, pakovací buněčná linie PA317 (ATCC CRL 9078) byla transfekována plazmidem pLNCX-EpCAM metodou využívající koprecipitace s fosforečnanem vápenatým a kondiciované médium obsahující virové částice bylo použito k transfekci buněk LLC. Za účelem selekce stabilních klonů bylo k transfekovaným buňkám přidáno G418 (Sigma Chemical Co.) v koncentraci 1 mg/ml. Klony exprimujicí lidský antigen EpCAM (LLC-Ep) byly identifikovány imunoznačením a analýzou FACS (fluorescence activated cell sorting).
Jak je patrno z obrázku 1, klony buněk LLC-Ep značené nejprve fúzním proteinem hu-KS-IL2 (viz. příklad 2) a následně pak protilátkou specificky interagující s lidskými Fc značenou fluorescein isothiokyanátem (FITC) (Jackson ImmunoResearch Laboratories, West Grove, PA) vykazovaly stejnoměrnou hladinu exprese lidského EpCAM. Hladina exprese EpCAM u těchto klonů byla výrazně vyšší než u klonů značených pouze protilátkou (značenou FITC) specificky interagující s lidskými Fc.
Aby bylo možné určit, zda exprese lidského povrchového proteinu nezvýšila imunogenicitu buněk LLC-EP, byly myši C57B1/6 subkutánně injikovány různým počtem těchto buněk.
Po injekci 5 x 105 buněk byl u všech myší pozorován vznik rychle rostoucích nádorů s přibližně stejnými kinetikami růstu pozorovanými při použití rodičovské buněčné linie LLC. Všechna umírající pokusná zvířata byla usmrcena,. aby bylo zamezeno jejich zbytečnému trápení.
Příklad 2 • 4
4 • 4 4
4 4 • 4··· • ·
4 4 4 ·
44444 4
Příprava fúzních proteinů protilátka-cytokin nebo protilátka-inhibitor angiogeneze
V následujících příkladech je popsáno množství fúzních proteinů protilátka-cytokin. Přesněji řečeno, v příkladu 3 je popsáno použití fúzních proteinů humanizovaný KS-myší Y2a-myší IL2 (huKS-muY2a-muIL2) a humanizovaný KS-myší y2amyší IL12 (huKS-muY2a-muIL12). Příklad 4 popisuje použití fúzniho proteinu huKS-muY2a-muIL2 spolu s fúzními proteiny myší Fc-myší angiostatin (muFc-muAngio) a myší Fc-myší endostatin (muFc-muEndo). Příklad 5 popisuje použití fúzních proteinů humanizovaný KS-lidský Y4-lidský IL2 (huKS-huY4-huIL2) a muFc-muEndo. Příklad 6 popisuje použití fúzního proteinu humanizovaný KS-lidský γΐ-lidský IL2 (huKS-huyl-huIL2) spolu s indomethacinem. Konstrukce těchto fúzním proteinů je popsána v následujícím textu.
·
9 9 • · · • ♦ ··· • ·
9*99 9 huKS-huyl-huIL.2
Gen kódující fúzní protein huKS-huyl-huIL.2 byl připraven a exprimován způsobem v podstatě identickým s postupem popsaným v publikacích Gillies a další, J. Immunol.,
160:6195 až 6203, 1998; a přihláška US 5650150. Stručně řečeno, humanizované variabilní oblasti myší protilátky KS 1/4 (Varki a další, Cancer Res., 44:681 až 687, 1984) byly vytvořeny postupy popsanými v publikaci Jones a další, Nátuře, 321:522 až 525, 1986. Tyto postupy zahrnovaly vložení hypervariabilních smyček (CDR) z variabilních oblastí KS 1/4 do konzervovaných FR sekvencí lidských variabilních oblastí s co možná nejvyšším stupněm homologie. Molekulové modelování na pracovní stanici Silicon Graphic Indigo s programovým vybavením BioSym potvrdilo, že tvary CDR zůstaly zachovány. Takto získané sekvence proteinů byly zpětně přepsány do sekvencí oligonukleotidových a příslušné geny byly vytvořeny ligací překrývajících se oligonukleotidů.
Takto získané sekvence kódující variabilní oblasti byly, způsobem v podstatě identickým s postupem popsaným v publikaci Gillies a další, Proč. Nati. Acad. Sci. USA, 89:1428 až 1432, 1992, vloženy do expresívního vektoru obsahujícího konstantní oblast lidského lehkého řetězce κ a konstantní oblast lidského těžkého řetězce Cyl. Jediným rozdílem byla skutečnost, že metalothioneinové promotory a posilovače transkripce (enhancery) pro imunoglobulinový těžký řetězec byly pro oba řetězce nahrazeny promotorem/enhancerem z CMV. Připojení sekvencí maturovaného IL-2 k COOH-konci lidských těžkých řetězců bylo provedeno postupem podle Gillies a další, Proč. Nati. Acad. Sci. USA, 89:1428 až 1432, 1992, pouze s tím rozdílem, že 3' nepřekládané oblasti genu pro IL-2 byly odvozeny z polyA oblasti SV40.
9 » 9 9
9 9 • 9999
9
Tento fúzní protein s IL-2 byl exprimován po transfekci plazmidu připraveného výše uvedeným postupem do myelomové buněčné linie NS/0 kultivované v selekčním médiu obsahujícím 0,1 μΜ methotrexát. Stručně řečeno, stabilně transfekované klony byly připraveny elektroporací plazmidové DNA do buněk myšího myelomu NS/0. Buňky NS/0 byly kultivovány v Eaglově médiu modifikovaném podle Dulbecca doplněném 10% fetálním telecím sérem. Přibližně 5 x 105 buněk bylo jednou promyto PBS a rozsuspendováno v 0,5 ml PBS. S takto připravenými buňkami bylo následně v elektroporační kývete Gene Pulser (vzdálenost elektrod 0,4 cm, BioRad) po dobu 10 minut při 0°C inkubováno deset mikrogramů linearizované plazmidové DNA. Elektroporace byla provedena elektroporátorem Gene Pulser (BioRad, Hercules,
CA) s nastaveními 0,25V a 500 μΕ. Buňky byly ponechány 10 minut na ledu a poté rozsuspendovány v kultivačním médiu a vysety na 96-ti jamkové destičky. Stabilně transfekované klony byly selektovány kultivací v médiu obsahujícím 100 nM methotrexát (MTX), který byl do médiu přidán dva dny po transfekci. Selekční médium bylo měněno každé tři dny a klony rezistentní vůči methotrexátu se začaly objevovat za 2 až 3 týdny.
Klony exprimující požadovaný konstrukt byly identifikovány metodou ELISA s využitím vhodných protilátek proti Fc nebo cytokinu (viz. například Gillies a další, Biotechnol., 7:798 až 804, 1989). Exprimovaný fúzní protein byl postupem doporučeným výrobcem purifikován chromatografií na Sepharóze s navázaným proteinem A (Pharmacia).
huKS-huy4-huIL2
Gen kódující fúzní protein huKS-huy4-huIL2 byl připraven a exprimován způsobem v podstatě identickým s postupem «
4 • · · • 4 · ···· · • · • 4444 4 popsaným v přihlášce USSN 09/256156, podané 24. února 1999. Tato přihláška je prioritní vzhledem k přihlášce USSN 60/075887, podané 25. února 1999.
Stručně řečeno, Igy4 verze fúzního proteinu huKS-huylhuIL2 popsaného výše byla připravena odstraněním fragmentu genu kódujícího imunoglobulinovou konstantní oblast Cyl z expresívního vektoru huKS-huyl-huIL2 a nahrazením této sekvence odpovídající sekvencí lidského genu Cy4 . Sekvence konstantních oblastí lidských těžkých řetězců Cyl, Cy2, Cy3 a Cy4 a jejich srovnání jsou uvedeny v publikaci Huck a další, Nucleic Acid Res., 14:1779 až 1789, 1986.
Záměna fragmentů Cyl a Cy4 byla provedena rozštěpením původní plazmidové DNA obsahující Cyl restrikčními enzymy HindlII a Xhol a purifikací velkého 7,8 kb fragmentu elektroforézou na agarózovém gelu. Druhá plazmidová DNA obsahující Cy4 byla rozštěpena restrikčními enzymy HindlII a Nsil a purifikován byl fragment o velikosti 1,75 kb.
Třetí plazmid, obsahující cDNA lidského IL2 a polyA sekvenci z SV40, připojené k COOH konci genu pro lidský Cyl, byl rozštěpen restrikčními enzymy Xhol a Nsil a purifikován byl malý fragment o velikosti 470 bp. Všechny tři takto získané fragmenty byly zaligovány v přibližně ekvimolárních množstvích. Produktem této ligační reakce byly transformovány kompetentní buňky E.coli. Selekce transformantů byla provedena na miskách s agarem obsahujícím ampicilin. Identifikace správně sestavených rekombinantních plazmidů izolovaných z transformantů byla provedena restrikční analýzou. K odlišení inzertů Cyl (žádné FspI místo) a Cy4 (jedno FspI místo) bylo využito štěpení restrikčním enzymem FspI.
Výsledným vektorem obsahujícím část Cy4-IL2 byly transfekovány (elektroporace, 0,25V a 500 pF) buňky myšího myelomu NS/0 a transfektanty byly selektovány kultivací v • 4
4
4 4
4 4
4···
4 4
4444 médiu obsahujícím methotrexát (0,1 pM). Klony exprimující velké množství fúzního proteinu huKS-huy4-huIL2 byly namnoženy a tento fúzní protein byl ze supernatantů purifikován chromatografií na Sepharóze s navázaným proteinem A. Čistota a integrita purifikovaného fúzního proteinu Cy4 byla analyzována elektroforézou na SDSpolyakrylamidovém gelu. Aktivita IL-2 byla stanovena měřením proliferace T-buněk (Gillis a další, J. Immunol., 120:2027 až 2032, 1978) a bylo zjištěno, že je totožná s aktivitou pozorovanou u konstruktu yl.
huKS-muy2a-muIL2
Gen kódující fúzní protein huKS-muy2a-muIL2 byl připraven nahrazením konstantních oblastí lidské protilátky a lidského IL-2 ve fúzním proteinu huKS-huyl-huIL2 (popsán v předchozím textu) odpovídajícími myšími sekvencemi. Přesněji řečeno, DNA kódující lidský Cyl-IL2 byla nahrazena, fragmentem cDNA kódujícím myší Cy2a připojeným k DNA kódující myši IL-2. Stručně řečeno, oblast VH z huKS byla připojena (ve správném čtecím rámci) k cDNA kódující myší y2a. K tomuto účelu byl použit PCR přístup využívající překrývající se oligonukleotidové primery:
přímý: 5' CCGTCTCCTCAGCCAAAACAACAGCCCCATCGGTC (SEK. ID. Č. :
3) reverzní: 5' GGGGCTGTTGTTTTGGCTGAGGAGACGGTGACTGACG (SEK. ID. Č. : 4) přímý: 5'CTTAAGCCAGATCCAGTTGGTGCAG (SEK. ID. Č.: 5) reverzní: 5'CCCGGGGTCCGGGAGAAGCTCTTAGTC (SEK. ID. Č.: 6)
Oligonukleotidy popsané SEK. ID. Č.: 3 a 4 byly navrženy tak, aby hybridizovaly s místem spojení domény VH z huKS a cDNA kódující konstantní oblast myší y2a (kurzívou). V
4··· ♦
4
44··
4 4 prvním kole PCR byly provedeny dvě amplifikační reakce. V první reakci byla jako templát použita DNA kódující VH z huKS a oligonukleotidy popsané SEK. ID. Č.: 4 a 5. Primer popsaný SEK. ID. Č.: 5 zavádí proti směru transkripce od sekvence kódující NH2~konec maturované huKS VH (tučně) restrikční místo AflII (CTTAAG). Ve druhé reakci byla jako templát použita cDNA kódující myší y2a a oligonukleotidy popsané SEK. ID. Č.: 3 a 6. Primer popsaný SEK. ID. Č.: 6 hybridízuje s cDNA kódující oblast kolem COOH konce y2a a zavádí restrikční místo Xmal (CCCGGG) použité při následné ligaci k cDNA pro muIL2. Produkty získané těmito dvěma amplifikačními reakcemi byly smíchány a použity při druhém kole PCR s oligonukleotidy popsanými SEK. ID. Č.: 5 a 6. Po ověření sekvence byl získaný produkt (fragment AflII-Xmal kódující VH z huKS a konstantní oblast myší y2a) použit k ligaci s DNA kódující signální peptid (ohraničený místem AflII) a cDNA kódující muIL2 (ohraničená místem Xmal).
cDNA kódující myší IL2 byla klonována z mRNA myších mononukleárních buněk z periferní krve z využitím oligonukleotidů popsaných SEK. ID. Č.: 7 a 8:
přímý: 5'GGCCCGGGTAAAGCACCCACTTCAAGCTCC (SEK. ID. Č.: 7) reverzní: 5' CCCTCGAGTTATTGAGG.GCTTGTTG (SEK. ID. Č. : 8).
Primer popsaný SEK. ID. Č.: 7 modifikoval muIL2 (sekvence uvedená tučně) tak, aby mohla být připojena k muy2a v restrikčním místě Xmal (CCCGGG). Primer popsaný SEK. ID. Č.: 8 zavádí okamžitě za kodon pro terminaci translace (tučně, antikódující vlákno) restrikční místo Xhol (CTCGAG).
Obdobným způsobem byla k cDNA sekvenci muK připojena doména variabilní oblasti lehkého řetězce (VL) huKS. Použitými překrývajícími se oligonukleotidy byly:
4
4 4
4
4
4 4 * • 4444 4 4 přímý: 5'GGAAATAAAACGGGCTGATGCTGCACCAACTG (SEK. ID. Č.: 9) reverzní: 5' GCAGCATCAGCCCGTTTTATTTCCAGCTTGGTCC (SEK. ID.
Č.: 10) přímý: 5'CTTAAGCGAGATCGTGCTGACCCAG (SEK. ID. Č. : 11) reverzní: 5'CTCGAGCTAACACTCATTCCTGTTGAAGC (SEK. ID. Č.: 12)
Tyto oligonukleotidy byly navrženy tak, aby hybridizovaly s místem spojení domény VL z huKS a cDNA kódující konstantní oblast myšího řetězce κ (kurzívou). V prvním kole PCR byly provedeny dvě amplifikačni reakce. V první reakci byla jako templát použita DNA kódující VL z huKS a oligonukleotidy popsané SEK. ID. Č.: 10 a 11. Primer popsaný SEK. ID. Č.: 11 zavádí proti směru transkripce od sekvence kódující NH2~konec maturované huKS VL (tučně) restrikční místo AflII (CTTAAG). Ve druhé reakci byla jako templát použita cDNA kódující myší řetězec κ a oligonukleotidy popsané SEK. ID. Č.: 9 a 12. Primer popsaný SEK. ID. Č.: 12 zavádí za kodon pro terminaci translace (tučně, antikódující vlákno) restrikční místo Xhol.
Produkty získané těmito dvěma amplifikačními reakcemi byly smíchány a použity při druhém kole PCR s oligonukleotidy popsanými SEK. ID. Č.: 11 a 12. Po ověření sekvence byl výsledný produkt (fragment AflII-XhoI kódující VL z huKS a konstantní oblast myšího řetězce κ) použit k ligaci s DNA kódující signální peptid ohraničený místem AflII.
K záměně lidských sekvencí byly. v konstruktu pdHL7 použity sekvence kódující jak těžký, tak lehký myší řetězec. Výsledným vektorem exprimujícím danou protilátku a jako selekční markér obsahujícím gen pro dhfr byly transfekovány (elektroporace, 0,25V a 500 pF) buňky myšího myelomu NS/0 a transfektanty byly selektovány kultivací v
9
9 9
9999 ·
• · 4 • · · • 4444 • · «444 ·
9 9 ·
·
4 • 4 · médiu obsahujícím methotrexát (0,1 μΜ) . U transfekovaných klonů rezistentních vůči methotrexátu byla standardními ELISA technikami testována sekrece protilátkových determinant. Eúzní proteiny byly postupem doporučeným výrobcem purifikovány chromatografií na Sepharóze s navázaným proteinem A.
huKS-muY2a-muIL12
Gen kódující fúzní protein huKS-muY2a-muIL12 byl připraven a exprimován způsobem v podstatě identickým s postupem popsaným v přihlášce USSN 08/986997, podané 8, prosince 1997, a publikaci Gillies a další, J. Immunol., 160:6195 až 6203, 1998. Stručně řečeno, cDNA kódující podjednotku p35 myšího IL12 byla připojena k oblasti kódující těžký řetězec huKS-muY2a (připravený dříve). Tímto vektorem byla následně transfekována buněčná linie myelomu NS/0, která již byla transfekována dříve a byla schopna exprimovat podjednotku p40 IL-12. Jinak řečeno, tato buněčná linie byla nejprve transfekována pouze samotnou podjednotkou p40 a vyselektované stabilní transfektanty s vysokou hladinou exprese byly následně použity jako recipientní buňky pro transfekci konstruktem kódujícím fúzní protein zahrnující p35 (tj. následné transfekce).
Podjednotky p35 a p40 myšího IL-12 byly izolovány PCR přístupem z mRNA připravené ze slezinných buněk aktivovaných konkavalinem A (5 pg/ml v kultivačním médiu po dobu tří dnů). Primery použitými při PCR izolaci nukleotidové sekvence kódující podjednotku p35 byly:
5'CCCCGGGTAGGGTCATTCCAGTCTCTGG (SEK. ID. Č.: 13)
5'CTCGAGTCAGGCGGAGCTCAGATAGC (SEK. ID. Č.: 14) • 9 ·
9 9 • 9 9 • «9·· • 9 • •99 9 • 9 9 · • · ···· • · · ·
9 •
·· ·
Tyto primery rovněž modifikovaly cDNA kódující p35 tak, aby mohla být zaligována jako fragment ohraničený restrikčními místy Xmal a Xhol.
Primery použitými při PCR izolaci nukleotidové sekvence kódující podjednotku p40 byly:
5'TCTAGACCATGTGTCCTCAGAAGCTAAC (SEK. ID. Č.: 15) 5'CTCGAGCTAGGATCGGACCCTGCAG (SEK. ID. Č.: 16)
Plazmid pdHL7-huKS-muY2a-p35 byl vytvořen popsaným postupem (Gillies a další, J. Immunol. Methods, 125:191) a obsahuje gen pro selekční markér dhfr, transkripční jednotku kódující humanizovaný lehký řetězec protilátky KS a transkripční jednotku kódující myší těžký řetězec zfázovaný s podjednotkou p35 myšího IL-12. Tato fúze byla uskutečněna ligací fragmentu cDNA kódujícího podjednotku p35 ohraničeného restrikčními místy Xmal a Xhol do jedinečného místa Xmal nacházejícího se na konci exonu CH3 v genu pro myší y2a, připraveného postupem uvedeným výše. Obě transkripční jednotky, jak pro H tak pro L řetězec, obsahují na 5' konci namísto metalothioneinového promotoru (v původní práci) promotor odvozený z cytomegaloviru (CMV) a na 3' konci polyadenylační signál.
Za účelem exprese samostatné podjednotky p40 byl zkonstruován obdobný vektor (pNC-p40). Tento vektor zahrnuje gen pro selekční markér (gen pro rezistenci vůči neomycinu) a rovněž využívá CMV promotor pro zahájení transkripce. V tomto vektoru zahrnuje kódující oblast přirozenou signální sekvenci podjednotky p40 pro translokaci této podjednotky do endoplazmatického retikula a správné sestavení s fúzním proteinem. Buňky byly transfekovány (elektroporací) plazmidem pNC-p40, vysety na misky a kultivovány v selekčním médiu obsahujícím G418. V • 4 4
9
4
4 4
I 9999 9 supernatantech z jamek obsahujících klony rezistentní vůči G418 byla metodou ELISA stanovována přítomnost podjednotky p40.
Buněčná linie NS/0 exprimujicí myší p40 byla transfekována (elektroporací) expresívním vektorem pdHL7huKS-muY2a-p35 (postupem popsaným v publikaci Gillies a další, J. Immunol., 160:6195 až 6203, 1998). U transfekovaných klonů rezistentních vůči methotrexátu byla standardními metodami ELISA testována schopnost sekrece determinant protilátek a sekrece myšího IL-12. Výsledný protein byl postupem doporučeným výrobcem purifikován afinitní chromatografií na sloupci Sepharózy s navázaným proteinem A.
muEc-muEndo
Gen kódující fúzní protein muEc-muEndo byl zkonstruován a exprese byla provedena postupem v podstatě shodným s postupem uvedeným v přihlášce USSN 60/097883, podané 25. října, 1998.
Stručně řečeno, myší endostatin a myší Fc byly exprimovány ve formě fúzního proteinu muFc-muEndo. Gen pro endostatin byl amplifikován metodou PCR tak,'aby mohl být vpraven do expresívního vektoru pdCs-muFc(D4K) (Lo a další, Protein Engineering,. 11:495 až 500, 1998). Tento vektor obsahuje sekvenci Asp4-Lys rozpoznávanou enterokinázou (LaVallie a další, J. Biol. Chem., 268:23311 až 23317, 1993). Použitým přímým primerem byl primer 5'CCCCAAGCTTCATACTCATCAGGACTTTC (SEK. ID. Č.: 17), kde sekvenci kódující N-konec endostatinu (tučně) předcházela sekvence AAGCTT (restrikční místo HindlII). Použitým reverzním primerem byl primer 5'CCCCTCGAGCTATTTGGAGAAAGAGGTC (SEK. ID. Č.: 18), který byl navržen tak, aby okamžitě za C-konec endostatinu zavedl • ···· 9 kodon pro ukončení translace (antikodon CTA) následovaný restrikčním místem Xhol (CTCGAG) .
Produkt amplifi kovaný PCR byl osekvenován a fragment kódující endostatin a ohraničený restrikčním! místy HindlII/Xhol byl zaligován do vektoru pdCs-muFc (D4K) . Byly vyselektovány stabilní klony NS/0 exprimující muFc(D4K)~ muEndo. Exprese muFc (D4K)-muEndo byla testována metodou ELISA využívající protilátky proti muFc. Fúzní protein muFc (D4K)-muEndo byl exprimován a následně purifikován chromatografií na sloupci Sepharózy s navázaným proteinem A.
muFc-muAngio
Gen kódující fúzní protein muFc-muAngio byl zkonstruován a exprese byla provedena postupem v podstatě shodným s postupem uvedeným v přihlášce USSN 60/097883, podané 25. října, 1998.
Stručně řečeno, myší angiostatin a myší Fc byly exprimovány ve formě fúzního proteinu muFc-muAngiostatin.
Gen pro angiostatin, poskytnutý laboratoří vedenou Dr.
Judah Folkman, Childrens Hospital Boston, MA, byl amplifikován metodou PCR tak, aby mohl být vpraven do expresívního vektoru pdCs-muFc(D4K) (Lo a další, Protein Engineering, 11:495 až 500, 1998). Použitým přímým primerem byl primer 5'CCCCAAGCrFGTGTATCTGTCAGAATGTAAGCCCTCCTGTCTCTGAGCA (SEK. ID. Č. : 19), kde sekvenci kódující N-konec angiostatinu (tučně) předcházela sekvence AAGCTT (restrikční místo HindlII). Použitým reverzním primerem byl primer 5'CCCCTCGAGCTACCCTCCTGTCTCTGAGCA (SEK. ID. Č.: 20), který byl navržen tak, aby okamžitě za C-konec endostatinu zavedl kodon pro ukončení translace (antikodon CTA) následovaný restrikčním místem Xhol (CTCGAG).
4
Produkt amplifikovaný PCR byl osekvenován a fragment kódující angiostatin a ohraničený restrikčními místy HindlII/Xhol byl zaligován do vektoru pdCs-muFc (D4K) . Byly vyselektovány stabilní klony NS/0 exprimujicí muFc(D4K)muAngio. Exprese muFc (D4K) -muAngio byla testována metodou ELISA využívající protilátky proti muFc. Fúzní protein muFc (D4K)-muAngio byl exprimován a následně purifikován chromatografií na sloupci Sepharózy s navázaným proteinem A.
Příklad 3
Kombinovaná terapie pro léčbu nádorů LLC-Ep využívající fúzní proteiny KS-IL2 a KS-IL12
Samicím myší C57B1/6 byly do střední části hřbetu subkutánně injikovány buňky LLC-Ep (5 x 106 na jednu myš) kultivované in vitro. Po dvou týdnech byla zvířata s hmatatelnými nádory o objemu 150 až 400 mm3 rozdělena do čtyř skupin tak, aby v každé skupině bylo rovnoměrné zastoupení nádorů různých velikostí. Pokusný zvířatům byly aplikovány následující látky: v první skupině bylo myším aplikováno samotné PBS (kontrolní skupina); ve druhé skupině byl myším aplikován samotný fúzní protein huKSmuy2a-muIL2; ve třetí skupině byl myším aplikován samotný fúzní protein huKS-muy2a-muIL12; a ve čtvrté skupině byla myším aplikována směs fúzních proteinů huKS-muy2a-muIL2 a huKS-muy2a-muILl2. Růst nádorů byl monitorován měřením jejich objemů až do doby, kdy zvířata v kontrolní skupině počala umírat a musela být usmrcena. Po změření kaliperem byl objem nádorů vypočítán podle vzorce
V = 4n/3 (0,5L x 0,5W x 0,5H), kde L označuje délku, W šiřku a H výšku nádoru.
Získané výsledky jsou shrnuty na obrázku 3. Myším byl podáván PBS (prázdné kosočtverce); samotný fúzní protein ·· « huKS-muY2a-muIL2 v množství 15 pg/den (plné čtverečky) ; fúzní protein huKS-muy2a-muIL12 v množství 10 pg/den (plné trojúhelníky); a směs fúzního proteinu huKS-muY2a-muIL2 v množství 7,5 pg/den a fúzního proteinu huKS-muY2a-muIL12 v množství 5 pg/den (křížky).
Jak je znázorněno na obrázku 3, aplikace fúzního . proteinu huKS-muY2a-muIL2 (15 pg v pěti po sobě následujících dnech) neoddělila ani nesnížila rychlost růstu nádorů LLC-Ep (plné čtverečky). U skupiny myší, kterým byl v pěti po sobě následujících dnech aplikován samotný fúzní protein huKS-muy2a-muIL12 v množství 10 pg/dávka (plné trojúhelníky), byla pozorována pouze slabá protinádorové aktivita. Nicméně u skupiny, které byly současně aplikovány oba výše zmíněné fúzní proteiny v polovičních množstvích vzhledem k původním dávkám (huKSmuY2a-muIL2 v množství 7,5 pg a huKS-muy2a-muIL12 v množství 5 pg), bylo pozorováno překvapivé zpomalení růstu nádorů (křížky). Tato skutečnost naznačuje, že tyto dva fúzní proteiny působí synergicky.
Příklad 4
Léčba využívající fúzní protein protilátka-cytokin a kombinaci angiostatinu a endostatinu
Samicím myší C57B1/6 byly do střední části hřbetu subkutánně injikovány buňky LLC-Ep (5 x 106 na myš) kultivované in vitro. Po přibližně dvou týdnech byla zvířata s hmatatelnými nádory o objemu 150 až 400 mm3 rozdělena do čtyř skupin s následujícím režimem léčby: (1) skupina, které bylo aplikováno pouze PBS; (2) skupina, které byla aplikována směs muEc-Angio a muFc-Endo; (3) skupina, které byl aplikován fúzní protein huKS-muy2amuIL2; a (4) skupina, které byl aplikován fúzní protein huKS-muY2a-muIL2 spolu se směsí muFc-Angio a muFc-Endo.
»· 4 • 44 4 4 4 4 4 4
4444 44 4 4444 · 4 ·
4 · 4 4 4 ·
4 « 4 * ·* · ·*
Pokusným zvířatům byly dané látky/směsi injikovány po dobu pěti po sobě následujících dnů.
muFc-Angio a muFc-Endo byly myším s vytvořenými nádory podávány v dávce 5 mg/kg. Denní dávka huKS-muy2a-muIL2 byla 10 pg v pěti po sobě následujících dnech. Růst nádorů byl monitorován měřeních .jejich objemů.
Bylo pozorováno, že léčba samotnou směsí muFc-Angio a muFc-Endo měla za následek zmenšení objemu nádorů LLC v průběhu dvou týdnů. Bylo nicméně rovněž pozorováno, že tato léčba není až tak účinná v kratším časovém období, například v průběhu pěti dnů. Bylo rovněž pozorováno, že aplikace samotného fúzního proteinu huKS-muY2a-muIL2 vykazuje u pokusných zvířat pouze minimální protinádorovou aktivitu. U skupiny, které byl aplikován fúzní protein huKS-muY2a-muIL2 spolu se směsí muFc-Angio a muFc-Endo, bylo nicméně pozorováno podstatné zpomalení růstu nádorů, ve srovnání se skupinami léčenými buď samotnou směsí muFcAngio a muFc-Endo nebo samotným fúzním proteinem huKSmuY2a-muIL2.
Příklad 5
Kombinovaná terapie využívající fúzní protein protilátka-cytokin a endostatin
Myším BALB/c byly do vyholených hřbetů subkutánně injikovány buňky myšího karcinomu CT26 exprimujíci lidský EpCAM (2 x 106 buněk/injekce). Jakmile dosáhly nádory velikosti 100 až 200 mm3 (po přibližně 7 až 14 dnech), byly myši rozděleny do čtyř čtyřčlenných skupin. První skupině bylo denně intravenózně aplikováno 0,2 ml PBS. Druhé skupině byl denně intravenózně aplikován muFc-muEndostatin (320 pg/myš) v PBS. Třetí skupině byl denně po dobu 5 dnů intravenózně aplikován fúzní protein huKS-huY4-huIL2 (10 pg/myš) v PBS. Čtvrté skupině byla denně po dobu 5 dnů • · · • · · · · • « • · · · *
9999 9 » intravenózně aplikována směs fúzního proteinu huKS-huy4huIL2 (10 pg/myš) a muFc-muEndo (320 pg/myš) v PBS a poté následovaly denní injekce samotným muFc-muEndo (320 pg/myš) v PBS. Objemy nádorů byly stanoveny postupem popsaným v příkladu 3.
Získané výsledky jsou shrnuty na obrázku 4. Skupina, které byl aplikován fyziologický roztok pufrovaný fosfátovým pufrem je reprezentována plnými kosočtverci, skupina injikovaná fúzním proteinem muFc-muEndo je reprezentována plnými čtverečky; skupina injikovaná fúzním proteinem huKS-muy4-huIL2 je reprezentována plnými kosočtverci a skupina injikovaná kombinací fúzního proteinu muFc-muEndo a fúzního proteinu huKS-muy4-huIL2 je reprezentována křížky.
Z obrázku 4 je patrné, že při použití kombinace fúzního proteinu protilátka-cytokin a antiangiogenního proteinu muFc-muEndo bylo dosaženo výrazně lepších výsledků než při použití těchto látek samostatně. Po 19 dnech léčby byl poměr T/C (průměrná velikost nádorů v léčené skupině/ průměrná velikost nádorů v kontrolní skupině) pro kombinovanou terapii huKS-huy4-huIL2 a muFc-muEndo 0,25, což je výrazně lepší než poměr T/C u skupiny léčené huKShuy4-huIL2 (0,31) nebo skupiny léčené muFc-muEndo (0,42).
Příklad 6
Kombinovaná terapie využívající fúzní protein protilátka-cytokin a indomethacin
Samicím myší C57B1/6 byly do střední části hřbetu subkutánně injikovány buňky LLC-Ep (2 x 106 na myš). Myši byly usmrceny, jakmile nádory dosáhly objemu 600 až 1200 mm3. Kůže na nádorech byla dezinfikována betadinem a ethanolem, nádory byly vyjmuty a nekrotická tkáň odstraněna. Suspenze nádorových buněk ve fyziologickém
4 4
4 4 4 4 *
4 4 4 4 4 4
44444· 444·· • 4 4 · 4
4 4 4 » ·· ♦ • 4
4> · roztoku pufrovaném fosfátovým pufrem byla připravena protlačením nádorové tkáně přes sítko a následným protažením injekčními jehlami o zmenšujících se průměrech (22 až 30 G). Koncentrace buněk byla upravena na hodnotu 1 x 107 buněk/ml a buňky byly umístěny na led. Následně byla myším C57BL/6 do střední části hřbetu subkutánně injikována. 0,1 ml čerstvě rozsuspendovaných buněk (1 x 106 buněk/myš).
Jakmile dosáhly nádory velikosti 100 až 200 mm3 (po přibližně 7 až 14 dnech), byly myši rozděleny do čtyř pětičlenných skupin. První skupině bylo denně intravenózně aplikováno 0,2 ml PBS. Druhé skupině byl denně po dobu 5 dnů intravenózně aplikován huKS-huy4-huIL2 (25 pg/myš) v PBS. Třetí skupině byl po celou dobu experimentu orálně (v pitné vodě) podáván indomethacin (20 pg/ml, nebo přibližně 60 až 70 pg indomethacinu na myš denně). Čtvrté skupině byl denně po dobu 5 dnů intravenózně aplikován huKS-huy4-huIL2 (25 pg/myš) a po celou dobu experimentu orálně (v pitné vodě) indomethacin (20 pg/ml). Objemy nádorů byly stanoveny postupem popsaným v příkladu 3.
Získané výsledky jsou shrnuty na obrázku 5. Skupina, které byl aplikován fyziologický roztok pufrovaný fosfátovým pufrem je reprezentována plnými kosočtverci, skupina injikovaná fúzním proteinem huKS-huy4-huIL2 je reprezentována plnými čtverečky, skupina orálně přijímající indomethacin je reprezentována plnými trojúhelníky a skupina léčená kombinací fúzního proteinu huKS-huy4-huIL2 a indomethacinu je reprezentována křížky.
Z obrázku 5 je patrné, že při použití kombinace fúzního proteinu protilátka-cytokin a antiangiogenní sloučeniny indomethacinu bylo dosaženo výrazně lepších výsledků než při použití těchto látek samostatně. Po 22 dnech léčby byl poměr T/C pro kombinovanou terapii huKS-huy4-huIL2 a indomethacinem 0,40, což je výrazně lepší než poměr T/C u • 9 · ····
9
9 9 9 ·
9* « skupiny léčené huKS--huy4-huIL2 (0,61) nebo skupiny léčené indomethacinem (0,60).
Předkládaný vynález může být, bez odchýlení se od své podstaty nebo základních charakteristik, aplikován i jinými než popsanými způsoby. Příklady provedení vynálezu uvedené v předchozích textu by tudíž měly být považovány za toliko ilustrativní a ne jakýmkoliv způsobem limitující rozsah vynálezu. Rozsah vynálezu je tudíž definován především připojenými patentovými nároky a ne uvedeným popisem a veškeré změny, které jsou ekvivalentní údajům popsaným patentovými nároky spadají rovněž do rozsahu vynálezu.
Všechny patentové přihlášky a vědecké publikace jsou zde uvedeny záměnou za přenesení jejich celého obsahu do popisu tohoto vynálezu.

Claims (27)

1. Použití kompozice pro výrobu léčiva pro indukci cytocidní imunitní odpovědi vůči zvolenému typu buněk v organismu savce, kterýžto způsob zahrnuje podání savci:
(i) imunokonjugátu zahrnujícího protilátkové vazebné místo schopné vázat se na zvolený typ buněk a cytokin schopný indukovat cytocidní imunitní odpověď vůči zvolenému typu buněk; a (ii) inhibitor angiogeneze.
2. Použití podle nároku 1, kde zvoleným typem buňky je nádorová buňka.
3. Použití podle nároku 1, kde zvoleným typem buňky je buňka infikovaná virem.
4. Použití podle nároku 1, kde inhibitor angiogeneze se podává spolu s imunokonjugátem.
/
5. Použití podle nároku 1, kde inhibitor angiogeneze se podává před podáním imunokonjugátu.
6. Použití podle nároku 1, kde protilátkové vazebné místo obsahuje ve směru od aminového konce ke karboxylovému konci variabilní oblast imunoglobulinů, doménu CH1 a doménu CH2.
7. Použití podle nároku 6, kde protilátkové vazebné místo dále zahrnuje doménu CH3 připojenou ke karboxylovému konci domény CH2.
8. Použití podle nároku 1, kde imunokonjugátem je fúzní protein zahrnující ve směru od aminového konce ke karboxylovému konci: (i) protilátkové vazebné místo zahrnující variabilní doménu imunoglobulinů schopnou vázat povrchový • · buněčný antigen na zvoleném typu buněk, imunoglobulinovou doménu CH1, imunoglobulinovou doménu CH2; a (ii) cytokin.
9. Použití podle nároku 8, kde protilátkové vazebné místo dále zahrnuje doménu CH3 umístěnou mezi doménou CH2 a cytokinem.
10. Použití podle nároku 1, kde cytokin v imunokonjugátu je vybrán ze skupiny sestávající z tumor nekrotizujíčího faktoru, interleukinu, faktoru stimulujícího kolonie a lymfokinu.
11. Použití podle nároku 1, kde inhibitor angiogeneze je vybrán ze skupiny sestávající z endostatinu, angiostatinu, peptidu s vazebnou afinitou k integrinu «νβ3, protilátky s vazebnou afinitou k integrinu ανβ3, peptidu s vazebnou afinitou k receptoru pro epidermální růstový faktor (EGF), protilátky s vazebnou afinitou k receptoru pro EGF, inhibitoru C0X-2-fumagilinu, thalidomidu, antiangiogenního cytokinu a fúzního proteinu s cytokinem.
12. Použití kompozice pro výrobu léčiva pro indukci cytocidní imunitní odpovědi vůči rakovinným buňkám v organismu savce, kterýžto způsob zahrnuje podání savci:
(i) imunokonjugátu zahrnujícího protilátkové vazebné místo schopné vázat se rakovinnou buňku a cytokin schopný indukovat cytocidní imunitní odpověď vůči rakovinné buňce;
(ii) inhibitoru angiogeneze, vybraného ze souboru sestávajícího z endostatinu a angiostatinu.
13. Použití podle nároku 12, kde inhibitor angiogeneze se podává spolu s imunokonjugátem.
14. Použití podle nároku 12, kde inhibitor angiogeneze se podává před podáním imunokonjugátu.
4 4 4 • 44
15. Použití podle nároku 12, kde protilátkové vazebné místo obsahuje ve směru od aminového konce ke karboxylovému konci variabilní oblast imunoglobulinu, doménu CH1 a doménu CH2.
16. Použití podle nároku 15, kde protilátkové vazebné místo dále zahrnuje doménu CH3 připojenou ke karboxylovému konci domény CH2.
17. Použití podle nároku 12, kde imunokonjugátem je fúzní protein zahrnující ve směru od aminového konce ke karboxylovému konci: (i) protilátkové vazebné místo zahrnující variabilní doménu imunoglobulinu schopnou vázat povrchový buněčný antigen na zvoleném typu buněk, imunoglobulinovou doménu CH1, imunoglobulinovou doménu CH2; a (ii) cytokin.
18. Použití podle nároku 17, kde protilátkové vazebné místo dále zahrnuje doménu CH3 umístěnou mezi doménou CH2 a cytokinem.
19. Použití podle nároku 12, kde cytokin v imunokonjugátu je vybrán ze skupiny sestávající z tumor nekrotizujícího faktoru, interleukinu, faktoru stimulujícího kolonie a lymfokinu.
20. Kompozice pro indukci imunitní odpovědi vůči zvolenému typu buněk v organismu savce, vyznačující se tím, že zahrnuje kombinaci: (i) imunokonjugátu zahrnujícího protilátkové vazebné místo schopné vázat se na zvolený typ buněk a cytokin schopný indukovat imunitní odpověd vůči zvolenému typu buněk v organismu savce; a (ii) inhibitoru angiogeneze v množství dostačujícím k posílení indukované imunitní odpovědi ve srovnání s imunitní odpovědí indukovanou samotným imunokonjugátem.
21. Kompozice podle nároku 20, vyznačující se t í m , že protilátkové vazebné místo obsahuje ve směru od aminového konce ke karboxylovému konci variabilní oblast imunoglobulinů, doménu CH1 a doménu CH2.
22. Kompozice podle nároku 21, vyznačující se t í m , že protilátkové vazebné místo dále zahrnuje doménu CH3 připojenou ke karboxylovému konci domény CH2.
23. Kompozice podle nároku 20, vyznačující se t í m , že imunokon jugá tem je fúzní protein zahrnující ve směru od aminového konce ke karboxylovému konci: (i) protilátkové vazebné místo zahrnující variabilní doménu imunoglobulinů schopnou vázat povrchový buněčný antigen na zvoleném typu buněk, imunoglobulinovou doménu CH1, imunoglobulinovou doménu CH2; a (ii) cytokin.
24. Kompozice podle nároku 23, vyznačující se t i m , že protilátkové vazebné místo dále zahrnuje doménu CH3 umístěnou mezi doménou CH2 a cytokinem.
25. Kompozice podle nároku 20, vyznačující se t i m , že cytokin v imunokonjugátu je vybrán ze skupiny sestávající z tumor nekrotizujíčího faktoru, interleukinu, faktoru stimulujícího kolonie a lymfokinu.
26. Kompozice podle nároku 20, vyznačující se t í m , že inhibitor angiogeneze je vybrán ze skupiny sestávající z endostatinu, angiostatinu, peptidu s vazebnou afinitou k integrinu ανβ3, protilátky s vazebnou afinitou k integrinu ανβ3, peptidu s vazebnou afinitou k receptoru pro epidermální růstový faktor (EGF), protilátky s vazebnou afinitou k receptoru pro EGF, inhibitoru C0X-2-fumagilinu, thalidomidu, antiangiogenního cytokinu a fúzního proteinu s cytokinem.
27. Kompozice podle nároku 20, vyznačující se t í m , že zvoleným typem buněk jsou rakovinné buňky tr
CZ20003767A 1998-04-15 1999-04-15 Kompozice pro indukci imunitní odpovědi vůči zvolenému typu buňek v organismu savce a její pouľití pro výrobu léčiva CZ20003767A3 (cs)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
US8186398P 1998-04-15 1998-04-15

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ20003767A3 true CZ20003767A3 (cs) 2002-01-16

Family

ID=22166892

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ20003767A CZ20003767A3 (cs) 1998-04-15 1999-04-15 Kompozice pro indukci imunitní odpovědi vůči zvolenému typu buňek v organismu savce a její pouľití pro výrobu léčiva

Country Status (19)

Country Link
US (1) US20040180035A1 (cs)
EP (1) EP1071468B1 (cs)
JP (1) JP2002511432A (cs)
CN (1) CN1318092C (cs)
AT (1) ATE329622T1 (cs)
AU (1) AU758860B2 (cs)
BR (1) BR9909583A (cs)
CA (1) CA2328076C (cs)
CZ (1) CZ20003767A3 (cs)
DE (1) DE69931908T2 (cs)
ES (1) ES2267263T3 (cs)
HK (1) HK1038882A1 (cs)
HU (1) HUP0101352A3 (cs)
MX (1) MXPA00010070A (cs)
NO (1) NO20005155L (cs)
PL (1) PL343462A1 (cs)
RU (1) RU2229305C2 (cs)
WO (1) WO1999052562A2 (cs)
ZA (1) ZA200005475B (cs)

Families Citing this family (32)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
EP1037927B1 (en) 1997-12-08 2004-05-19 Lexigen Pharmaceuticals Corp. Heterodimeric fusion proteins useful for targeted immune therapy and general immune stimulation
US20030105294A1 (en) * 1998-02-25 2003-06-05 Stephen Gillies Enhancing the circulating half life of antibody-based fusion proteins
DE69942207D1 (de) * 1998-08-25 2010-05-12 Merck Patent Gmbh Expression und export von angiostatin und endostatin als immunofusins
SK782002A3 (en) 1999-07-21 2003-08-05 Lexigen Pharm Corp FC fusion proteins for enhancing the immunogenicity of protein and peptide antigens
MXPA02001417A (es) * 1999-08-09 2002-08-12 Lexigen Pharm Corp Complejos multiples de citosina-anticuerpo.
ES2311507T3 (es) 2000-02-10 2009-02-16 MASSACHUSETTS EYE &amp; EAR INFIRMARY Terapia fotodinamica para tratamiento de afecciones oftalmicas.
ES2269366T3 (es) 2000-02-11 2007-04-01 Merck Patent Gmbh Mejoramiento de la vida media en circulacion de proteinas de fusion basadas en anticuerpos.
DE60129695T2 (de) * 2000-06-29 2008-06-05 Merck Patent Gmbh Steigerung von durch antikörper-zytokin-fusionsproteine mediierten immunantworten durch eine kombinierte behandlung mit mitteln zur erhöhung der immunzytokinaufnahme
US6911204B2 (en) 2000-08-11 2005-06-28 Favrille, Inc. Method and composition for altering a B cell mediated pathology
CN1330664C (zh) 2001-03-07 2007-08-08 默克专利有限公司 用于含杂合同种型抗体部分的蛋白质的表达技术
US6992174B2 (en) 2001-03-30 2006-01-31 Emd Lexigen Research Center Corp. Reducing the immunogenicity of fusion proteins
CN100503639C (zh) 2001-05-03 2009-06-24 默克专利有限公司 重组肿瘤特异性抗体及其应用
MXPA04005266A (es) 2001-12-04 2004-10-11 Merck Patent Gmbh Inmunocitocinas con selectividad modulada.
EP2075256A2 (en) 2002-01-14 2009-07-01 William Herman Multispecific binding molecules
US20050069521A1 (en) * 2003-08-28 2005-03-31 Emd Lexigen Research Center Corp. Enhancing the circulating half-life of interleukin-2 proteins
WO2005063820A2 (en) * 2003-12-30 2005-07-14 Merck Patent Gmbh Il-7 fusion proteins
DK1699821T3 (da) * 2003-12-31 2012-07-16 Merck Patent Gmbh Fc-ERYTHROPOIETIN-FUSIONSPROTEIN MED FORBEDREDE FARMAKOKINETIKKER
CA2552590A1 (en) 2004-01-05 2005-07-21 Emd Lexigen Research Center Corp. Interleukin-12 targeted to oncofoetal fibronectin
WO2005070967A2 (en) * 2004-01-22 2005-08-04 Merck Patent Gmbh Anti-cancer antibodies with reduced complement fixation
US7670595B2 (en) * 2004-06-28 2010-03-02 Merck Patent Gmbh Fc-interferon-beta fusion proteins
US7589179B2 (en) * 2004-12-09 2009-09-15 Merck Patent Gmbh IL-7 variants with reduced immunogenicity
TW200732472A (en) * 2005-10-21 2007-09-01 Hoffmann La Roche Method for the recombinant expression of a polypeptide
PT2270050E (pt) 2005-12-30 2013-09-12 Merck Patent Gmbh Anticorpos anti-cd19 com imunogenicidade reduzida
ES2384055T3 (es) 2005-12-30 2012-06-28 Merck Patent Gmbh Variantes de la interleucina-12p40 con estabilidad mejorada
GB2441789B (en) * 2006-09-18 2012-03-28 Angus Buchan Gordon Use of a Tumour Volume Measuring Device
CA2759333A1 (en) 2009-04-22 2010-10-28 Merck Patent Gmbh Antibody fusion proteins with modified fcrn binding sites
EP2561888A1 (en) * 2011-08-23 2013-02-27 Deutsches Krebsforschungszentrum Protein comprising NC-1 for treating angiogenesis-related diseases
GB201403775D0 (en) 2014-03-04 2014-04-16 Kymab Ltd Antibodies, uses & methods
CN104830901A (zh) * 2015-01-21 2015-08-12 武汉友芝友生物制药有限公司 一种鼠肿瘤模型的构建方法及其应用
US9567399B1 (en) 2016-06-20 2017-02-14 Kymab Limited Antibodies and immunocytokines
EP3534947A1 (en) 2016-11-03 2019-09-11 Kymab Limited Antibodies, combinations comprising antibodies, biomarkers, uses & methods
EP3675892A4 (en) 2017-07-03 2021-10-06 Torque Therapeutics, Inc. IMMUNOSTIMULATORY FUSION MOLECULES AND THEIR USES

Family Cites Families (94)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US4196265A (en) * 1977-06-15 1980-04-01 The Wistar Institute Method of producing antibodies
US4469797A (en) * 1982-09-23 1984-09-04 Miles Laboratories, Inc. Digoxigenin immunogens, antibodies, labeled conjugates, and related derivatives
US4816567A (en) * 1983-04-08 1989-03-28 Genentech, Inc. Recombinant immunoglobin preparations
NZ210501A (en) * 1983-12-13 1991-08-27 Kirin Amgen Inc Erythropoietin produced by procaryotic or eucaryotic expression of an exogenous dna sequence
KR850004274A (ko) * 1983-12-13 1985-07-11 원본미기재 에리트로포이에틴의 제조방법
US4703008A (en) * 1983-12-13 1987-10-27 Kiren-Amgen, Inc. DNA sequences encoding erythropoietin
US5807715A (en) * 1984-08-27 1998-09-15 The Board Of Trustees Of The Leland Stanford Junior University Methods and transformed mammalian lymphocyte cells for producing functional antigen-binding protein including chimeric immunoglobulin
US5643565A (en) * 1985-09-20 1997-07-01 Chiron Corporation Human IL-2 as a vaccine adjuvant
US4676980A (en) * 1985-09-23 1987-06-30 The United States Of America As Represented By The Secretary Of The Department Of Health And Human Services Target specific cross-linked heteroantibodies
US4935233A (en) * 1985-12-02 1990-06-19 G. D. Searle And Company Covalently linked polypeptide cell modulators
US5359035A (en) * 1985-12-21 1994-10-25 Hoechst Aktiengesellschaft Bifunctional proteins including interleukin-2 (IL-2) and granuloctyte macrophage colony stimulating factor (GM-CSF)
US5225539A (en) * 1986-03-27 1993-07-06 Medical Research Council Recombinant altered antibodies and methods of making altered antibodies
US4946778A (en) * 1987-09-21 1990-08-07 Genex Corporation Single polypeptide chain binding molecules
US5508031A (en) * 1986-11-21 1996-04-16 Cetus Oncology Corporation Method for treating biological damage using a free-radial scavenger and interleukin-2
US5019368A (en) * 1989-02-23 1991-05-28 Cancer Biologics, Inc. Detection of necrotic malignant tissue and associated therapy
WO1988007089A1 (en) * 1987-03-18 1988-09-22 Medical Research Council Altered antibodies
JP3040121B2 (ja) * 1988-01-12 2000-05-08 ジェネンテク,インコーポレイテッド 増殖因子レセプターの機能を阻害することにより腫瘍細胞を処置する方法
US5120525A (en) * 1988-03-29 1992-06-09 Immunomedics, Inc. Radiolabeled antibody cytotoxic therapy of cancer
US5601819A (en) * 1988-08-11 1997-02-11 The General Hospital Corporation Bispecific antibodies for selective immune regulation and for selective immune cell binding
US5116964A (en) * 1989-02-23 1992-05-26 Genentech, Inc. Hybrid immunoglobulins
US5225538A (en) * 1989-02-23 1993-07-06 Genentech, Inc. Lymphocyte homing receptor/immunoglobulin fusion proteins
US6750329B1 (en) * 1989-05-05 2004-06-15 Research Development Foundation Antibody delivery system for biological response modifiers
US6291158B1 (en) * 1989-05-16 2001-09-18 Scripps Research Institute Method for tapping the immunological repertoire
DE69019609T2 (de) * 1989-07-07 1995-11-30 Takeda Chemical Industries Ltd Proteine und deren Herstellung.
US5856298A (en) * 1989-10-13 1999-01-05 Amgen Inc. Erythropoietin isoforms
US5314995A (en) * 1990-01-22 1994-05-24 Oncogen Therapeutic interleukin-2-antibody based fusion proteins
US5349053A (en) * 1990-06-01 1994-09-20 Protein Design Labs, Inc. Chimeric ligand/immunoglobulin molecules and their uses
WO1992002240A2 (en) * 1990-07-27 1992-02-20 Repligen Corporation Novel methods and compositions for treatment of angiogenic diseases
US5650150A (en) * 1990-11-09 1997-07-22 Gillies; Stephen D. Recombinant antibody cytokine fusion proteins
JPH09506761A (ja) * 1990-11-09 1997-07-08 ステファン ディー.ギリーズ サイトカインの免疫複合体
US5709859A (en) * 1991-01-24 1998-01-20 Bristol-Myers Squibb Company Mixed specificity fusion proteins
US5199942A (en) * 1991-06-07 1993-04-06 Immunex Corporation Method for improving autologous transplantation
US20020037558A1 (en) * 1991-10-23 2002-03-28 Kin-Ming Lo E.coli produced immunoglobulin constructs
US6627615B1 (en) * 1991-12-17 2003-09-30 The Regents Of The University Of California Methods and compositions for in vivo gene therapy
EP0615451B1 (en) * 1992-05-26 2005-12-07 Immunex Corporation Novel cytokine that binds cd30
US5614184A (en) * 1992-07-28 1997-03-25 New England Deaconess Hospital Recombinant human erythropoietin mutants and therapeutic methods employing them
WO1994009820A1 (en) * 1992-11-05 1994-05-11 Sloan-Kettering Institute For Cancer Research Prostate-specific membrane antigen
US5738849A (en) * 1992-11-24 1998-04-14 G. D. Searle & Co. Interleukin-3 (IL-3) variant fusion proteins, their recombinant production, and therapeutic compositions comprising them
US5543297A (en) * 1992-12-22 1996-08-06 Merck Frosst Canada, Inc. Human cyclooxygenase-2 cDNA and assays for evaluating cyclooxygenase-2 activity
US6096331A (en) * 1993-02-22 2000-08-01 Vivorx Pharmaceuticals, Inc. Methods and compositions useful for administration of chemotherapeutic agents
US5759551A (en) * 1993-04-27 1998-06-02 United Biomedical, Inc. Immunogenic LHRH peptide constructs and synthetic universal immune stimulators for vaccines
HUT73876A (en) * 1993-04-29 1996-10-28 Abbott Lab Erythropoietin analog compositions and methods
CA2125763C (en) * 1993-07-02 2007-08-28 Maurice Kent Gately P40 homodimer of interleukin-12
EP0758390B1 (en) * 1994-04-26 2007-02-28 The Children's Medical Center Corporation Angiostatin and method of use for inhibition of angiogenesis
US5639725A (en) * 1994-04-26 1997-06-17 Children's Hospital Medical Center Corp. Angiostatin protein
CU22615A1 (es) * 1994-06-30 2000-02-10 Centro Inmunologia Molecular Procedimiento de obtención de anticuerpos monoclonales murinos menos inmunogénicos. anticuerpos monoclonales obtenidos
US6429199B1 (en) * 1994-07-15 2002-08-06 University Of Iowa Research Foundation Immunostimulatory nucleic acid molecules for activating dendritic cells
US5888773A (en) * 1994-08-17 1999-03-30 The United States Of America As Represented By The Department Of Health And Human Services Method of producing single-chain Fv molecules
US5541087A (en) * 1994-09-14 1996-07-30 Fuji Immunopharmaceuticals Corporation Expression and export technology of proteins as immunofusins
EP0706799B1 (en) * 1994-09-16 2001-11-14 MERCK PATENT GmbH Immunoconjugates II
US6485726B1 (en) * 1995-01-17 2002-11-26 The Brigham And Women's Hospital, Inc. Receptor specific transepithelial transport of therapeutics
US6086875A (en) * 1995-01-17 2000-07-11 The Brigham And Women's Hospital, Inc. Receptor specific transepithelial transport of immunogens
US5552524A (en) * 1995-01-31 1996-09-03 Eli Lilly And Company Anti-obesity proteins
US5891680A (en) * 1995-02-08 1999-04-06 Whitehead Institute For Biomedical Research Bioactive fusion proteins comprising the p35 and p40 subunits of IL-12
WO1996028548A1 (en) * 1995-03-10 1996-09-19 Genentech, Inc. Receptor activation by gas6
US5719266A (en) * 1995-03-17 1998-02-17 Eli Lilly And Company Anti-obesity proteins
CA2225454A1 (en) * 1995-06-30 1997-01-23 Thomas Wesley Stephens Methods for treating diabetes
US6406689B1 (en) * 1995-10-03 2002-06-18 Frank W. Falkenberg Compositions and methods for treatment of tumors and metastatic diseases
DE69629826T2 (de) * 1995-10-23 2004-07-01 Children's Medical Center Corp., Boston Therapeutische antiangiogenische zusammensetzungen und verfahren
US6620413B1 (en) * 1995-12-27 2003-09-16 Genentech, Inc. OB protein-polymer chimeras
US6080409A (en) * 1995-12-28 2000-06-27 Dendreon Corporation Immunostimulatory method
US5723125A (en) * 1995-12-28 1998-03-03 Tanox Biosystems, Inc. Hybrid with interferon-alpha and an immunoglobulin Fc linked through a non-immunogenic peptide
US6750334B1 (en) * 1996-02-02 2004-06-15 Repligen Corporation CTLA4-immunoglobulin fusion proteins having modified effector functions and uses therefor
CN1136197C (zh) * 1996-05-30 2004-01-28 霍夫曼-拉罗奇有限公司 新的哒嗪酮衍生物
US5922685A (en) * 1996-06-05 1999-07-13 Powderject Vaccines, Inc. IL-12 gene therapy of tumors
CA2258593A1 (en) * 1996-07-02 1998-01-08 Abraham Nudelman Retinoyloxy(substituted)alkylene butyrates useful for the treatment of cancer and other proliferative diseases
ES2176574T3 (es) * 1996-09-03 2002-12-01 Gsf Forschungszentrum Umwelt Utilizacion de anticuerpos bi y triespecificos para la induccion de inmunidad tumoral.
US6100387A (en) * 1997-02-28 2000-08-08 Genetics Institute, Inc. Chimeric polypeptides containing chemokine domains
US6277375B1 (en) * 1997-03-03 2001-08-21 Board Of Regents, The University Of Texas System Immunoglobulin-like domains with increased half-lives
DE69808609T2 (de) * 1997-04-11 2003-06-12 Searle & Co Antagonistische anti-avb3 integrin antikörper
EP1037927B1 (en) * 1997-12-08 2004-05-19 Lexigen Pharmaceuticals Corp. Heterodimeric fusion proteins useful for targeted immune therapy and general immune stimulation
US20030105294A1 (en) * 1998-02-25 2003-06-05 Stephen Gillies Enhancing the circulating half life of antibody-based fusion proteins
CA2328081A1 (en) * 1998-04-17 1999-10-28 Lexigen Pharmaceuticals Corporation Enhancement of antibody-cytokine fusion protein mediated immune responses by co-administration with prostaglandin inhibitor
WO1999054484A1 (en) * 1998-04-20 1999-10-28 The Regents Of The University Of California Modified immunoglobulin molecules and methods for use thereof
US6620382B1 (en) * 1998-05-22 2003-09-16 Biopheresis Technologies, Llc. Method and compositions for treatment of cancers
DE69942207D1 (de) * 1998-08-25 2010-05-12 Merck Patent Gmbh Expression und export von angiostatin und endostatin als immunofusins
US6335176B1 (en) * 1998-10-16 2002-01-01 Pharmacopeia, Inc. Incorporation of phosphorylation sites
BR0007414A (pt) * 1999-01-07 2001-10-16 Lexigen Pharm Corp Expressão e exportação de proteìnas antiobesidade como proteìnas de fusão fc
US6348192B1 (en) * 1999-05-11 2002-02-19 Bayer Corporation Interleukin-2 mutein expressed from mammalian cells
DE60035871T2 (de) * 1999-05-19 2008-06-05 Merck Patent Gmbh Expression und export von interferon-alpha proteinen als fc fusionsproteine
CZ299516B6 (cs) * 1999-07-02 2008-08-20 F. Hoffmann-La Roche Ag Konjugát erythropoetinového glykoproteinu, zpusobjeho výroby a použití a farmaceutická kompozice sjeho obsahem
PE20010288A1 (es) * 1999-07-02 2001-03-07 Hoffmann La Roche Derivados de eritropoyetina
MXPA02001417A (es) * 1999-08-09 2002-08-12 Lexigen Pharm Corp Complejos multiples de citosina-anticuerpo.
US6586398B1 (en) * 2000-04-07 2003-07-01 Amgen, Inc. Chemically modified novel erythropoietin stimulating protein compositions and methods
JP2004528001A (ja) * 2000-05-12 2004-09-16 ネオーズ テクノロジーズ, インコーポレイテッド インビトロにおけるフコシル化組換えグリコペプチド
DE60129695T2 (de) * 2000-06-29 2008-06-05 Merck Patent Gmbh Steigerung von durch antikörper-zytokin-fusionsproteine mediierten immunantworten durch eine kombinierte behandlung mit mitteln zur erhöhung der immunzytokinaufnahme
MXPA03006294A (es) * 2001-01-18 2003-09-16 Merck Patent Gmbh Proteinas de fusion disfuncionales con actividad glucocerebrosidasa.
KR100899970B1 (ko) * 2001-02-19 2009-05-28 메르크 파텐트 게엠베하 T-세포 에피토프의 동정 방법 및 감소된 면역원성을 갖는분자의 제조를 위한 용도
US7189830B2 (en) * 2001-02-19 2007-03-13 Merck Patent Gmbh Anti-KSA/IL-2 fusion proteins with reduced immunogenicity
CN1330664C (zh) * 2001-03-07 2007-08-08 默克专利有限公司 用于含杂合同种型抗体部分的蛋白质的表达技术
US6992174B2 (en) * 2001-03-30 2006-01-31 Emd Lexigen Research Center Corp. Reducing the immunogenicity of fusion proteins
CN100503639C (zh) * 2001-05-03 2009-06-24 默克专利有限公司 重组肿瘤特异性抗体及其应用
MXPA04005266A (es) * 2001-12-04 2004-10-11 Merck Patent Gmbh Inmunocitocinas con selectividad modulada.
US20050069521A1 (en) * 2003-08-28 2005-03-31 Emd Lexigen Research Center Corp. Enhancing the circulating half-life of interleukin-2 proteins

Also Published As

Publication number Publication date
HUP0101352A2 (hu) 2001-08-28
HK1038882A1 (zh) 2002-04-04
DE69931908D1 (de) 2006-07-27
NO20005155D0 (no) 2000-10-13
WO1999052562A2 (en) 1999-10-21
HUP0101352A3 (en) 2003-08-28
CA2328076A1 (en) 1999-10-21
US20040180035A1 (en) 2004-09-16
AU3565099A (en) 1999-11-01
EP1071468B1 (en) 2006-06-14
ATE329622T1 (de) 2006-07-15
WO1999052562A3 (en) 1999-11-18
MXPA00010070A (es) 2004-03-10
EP1071468A2 (en) 2001-01-31
AU758860B2 (en) 2003-04-03
RU2229305C2 (ru) 2004-05-27
NO20005155L (no) 2000-12-13
CA2328076C (en) 2009-10-06
CN1318092C (zh) 2007-05-30
PL343462A1 (en) 2001-08-13
JP2002511432A (ja) 2002-04-16
DE69931908T2 (de) 2007-01-11
BR9909583A (pt) 2002-01-15
CN1305386A (zh) 2001-07-25
ZA200005475B (en) 2001-11-13
ES2267263T3 (es) 2007-03-01

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CZ20003767A3 (cs) Kompozice pro indukci imunitní odpovědi vůči zvolenému typu buňek v organismu savce a její pouľití pro výrobu léčiva
CZ20003817A3 (cs) Léčivo pro indukci cytocidní imunitní odpovědi
AU2001271729B2 (en) Enhancement of antibody-cytokine fusion protein mediated immune responses by combined treatment with immunocytokine uptake enhancing agents
AU2001271729A1 (en) Enhancement of antibody-cytokine fusion protein mediated immune responses by combined treatment with immunocytokine uptake enhancing agents
RU2129018C1 (ru) Иммуноконьюгат, способ получения иммуноконьюгата и фармацевтическая композиция
US20050063948A1 (en) Methods for targeting interleukin-12 to malignant endothelium
EP3660039A1 (en) Il2 immunoconjugates