CZ20002695A3

CZ20002695A3 - Protective clothing

Info

Publication number: CZ20002695A3
Application number: CZ20002695A
Authority: CZ
Inventors: Steffen Neu; Achim Fels; Christian Boettger; Wolfgang Polligkeit; Christoph Klingspor
Original assignee: Twaron Products Gmbh
Priority date: 1998-01-22
Filing date: 1999-01-18
Publication date: 2001-05-16
Also published as: BR9907152A; EE04601B1; CN1093629C; SK10962000A3; CO4780058A1; JP2002501166A; KR20010034312A; IL137163A; DE19802242A1; US6656570B1; AU743770B2; CZ292963B6; EP1058808A1; EE200000439A; AU2279999A; CA2319165A1; HUP0102551A2; DE59903739D1; IL137163A0; DE19802242C2

Description

Oblast^techniky

Vynález se týká ochranného oděvu, zejména oděvu pro ochra· nu proti zranění bodnutím a střelou, který sestává z více vrstev plošných útvarů z vysoce pevných materiálů.

?£®ava(UÍ_stav_techniky

Policejní a jiné bezpečnostní síly nejsou při svém nasazení stále více vystaveny nejen nebezpečí zranění střelou, ale v poslední době se musí také počítat stále více s útoky nožem, dýkou a jinými bodnými nástroji, které jsou také často vytvořeny jako jehla. Z toho vyplývající bezpečnostní požadavky policejních sil nemohou být dostatečně splněny obvyklými ochrannými vestami proti kulkám, které zpravidla patří ke standardní výstroji těchto skupin osob, protože neposkytují žádnou ochranu proti zranění bodnutím.

Proto byly vyvinuty speciální ochranné oděvy proti bodnutí, které měly především poskytovat ochranu proti takovým zraněním. Byly však provedeny také pokusy vytvořit ochranné oděvy, které by poskytovaly ochranu jak proti zranění bodnutím, tak také proti zranění střelou. Mnohé z těchto vytvořených návrhů sice postačují, bezpečnostním požadavkům policejních sil, avšak nejsou z hlediska vysoké hmotnosti a často chybějící pružnosti vhodné pro nasazení, při kterém se požaduje značná míra tělesné pohyblivosti.

Mimoto se policejními silami požaduje, aby ochranný oděv vytvářel ochranu nejen proti poranění nožem, dýkou a podobnými • · · «·»«»·* •· *· ··· ·· ·· ·«

-2hodnými nástroji, ale aby také poskytoval ochranu proti jehlo vitým bodným nástrojům, které jsou také částečně používány pro útoky proti policejním silám.

Pro výrobu ochranného oděvu proti bodnutí byla již navržena různá řešení tohoto problému, převážně při nasazení nebo společném využití aramidových tkanin, přičemž však všechna nebyla zcela uspokojivá.

Tak GB-A 2 283 902 popisuje ochranný oděv proti bodnutí, který je vytvořen z aramidových tkanin a na jehož povrchové ploše jsou upevněny kovové destičky. Takový oděv má velmi nepatrný nosný komfort, protože není zajištěna potřebná ohebnost a mimoto je třeba brát v úvahu vysokou hmotnost. Ochranný oděv v podobném provedení je také popsán v WO-A 91 - 06 821.

T DE-C 4 407 180 je popsáno využití kovové vložky, rterá je umístěna v polyuretanové matrici, přičemž toto uspořádání je navrženo pro ochranný oděv proti bodnutí. Tato kovová vložka je uspořádána ze sííovitých útvarů z ocelových řetízků. Nevýhoda tohoto druhu ochranného oděvu proti bodnutí spočívá v tom, že poskytuje ochranu jen proti bodným nástrojům s čepelem, jako proti nožům, dýkám atd., avšak nikoli proti velmi špičatým* ve tvaru jehly vytvořeným bodným nástrojům.

US-A 4 933 £31 popisuje napěněnou hmotou potaženou hustou tkaninu z vysoce pevných alifatických polyamidových vláken, která je vhodná zvláště pro ochranné oděvy proti řezu. Prostřednictvím tohoto provedení však nelze dosáhnout žádné ochra ny proti bodnutí, která by splňovala požadavky bezpečnostních sil.

Totéž platí pro ochranný oděv proti bodnutí, který je

- 3 • · · » · · · · · · ·· · ··· ·· *· «· navržen v EP-A 224 425 a který je vyroben ze sílového materiá lu z aramidových vláken. Také zde se nedosahuje žádných dosta tečných vlastností pro ochranu proti bodnutí. Navržený sííový materiál slouží spíže pro ochranu proti řezu.

Zvláště průdušný ochranný oděv proti bodnutí, který má být vyroben z těsných tkanin při nasazení tak zvané klimatické membrány, je popsán v US-A 5 308 689. Prostřednictvím zde navrženého provedení se však nedosahuje žádných dostatečných vlastností pro ochranu proti bodnutí.

Ochranný oděv proti bodnutí z překrývajících se destiček z plastické hmoty zesílené skelnými vlákny, které jsou uspořádány na textilním unášeči, popisuje WO 92 - 08 094. Takový ochranný oděv však neposkytuje vzhledem k chybějící ohebnosti požadovaný nosný komfort.

Mimoto již byl také vícekrát popsán ochranný oděv pro kombinovanou ochranu proti bodnutí a střele v různých příkladech provedení.

E tomuto účelu je tak navrženo v US-A 5 562 264 použití extrémně hustých tkanin z poměrně jemných vláken. Prostřednictvím nich se má dosáhnout stejné ochrany jak proti zranění bodnutím, tak i střelou. Toto problémové řešení však nemůže uspokojit, protože pro výrobu tkaniny musejí být vynaloženy vysoké náklady a tkaní ve velmi hustném nastavení může vést k poškození vláken, čímž se především zhoršuje zadržovací účinek pro střely. Mimoto ne/také' u tohoto provedení ochrana proti bodnuti dostačující pro specifikaci všech zemí.

DE-A 4 413 969 je navržen ochranný oděv proti bodnutí z více vrstev kovových fólií. Prostřednictvím kombinace s la9 9 9 *999 • 9 9 9 9 9 99 9

9 999 9999

99 999 9« «9 99

- 4 • Μ · 9 « ·*· mináty z tkaniny z aramidových vláken se dosáhne také ochrany proti střelám. Kromě vysoké ceny za kovové fólie neposkytuje tento ochranný oděv také vzhledem k chybějíc! pružnosti uspokojivý nosný komfort. Mimoto je Šustění, způsobované kovovými fóliemi, nepříjemné při nošení. Obdobné provedení ochrannéno oděvu proti bodnutí je obsaženo v EP-A 640 807, ve kterém je navržen plošný útvar z úzkých pásků z kovových fólií.

2a pomoci termoplastické matricové pryskyřice do jedné desky vytvarovaný svazek z xkanin, například z aramidových vláκβη, je popsán v EP-A 597 165. Tento poměrně tuhý útvar neposkytuje požadovaný nosný komfort.

V WO 97 - 21 334 jsou navrženy termoplastickými pryskyřicemi povrstvené aramidové tkaniny pro kombinovaný ochranný oděv proti bodnutí a proti střelám. Prostřednictvím tohoto provedení se však nezíská žádný ochranný oděv proti bodnutí, který by splňoval podmínky přijatelných hmotnostních oblastí požadované bezpečnostními silami ve všech zemích.

Podle DE-A 4 214 543 je vyroben oděv, který slouží jako kombinovaný ochranný oděv proti zraněním střelou a bodnutím a mimoto má ještě poskytovat ochranu proti úderu, přičemž jsou zde vlastní ochranné vrstvy proti bodnutí vytvořeny z proti sobě navzájem posuvných kovových desek, které vytvářejí vnější vrstvu ochranného oděvu. Pod ní je upraven svazek tkanin jako ochrana proti kulkám. Také tento ochranný oděv má u kovových desek obvyklé nedostatky malé ohebnosti a relativně vysoké hmotnosti, což nepříznivé ovlivňuje nosný komfort.

V DE-U 94 08 834 je pro kombinovanou ochranu proti bodnutí a proti střelám navržen svazek z na sobě uložených, střídajících se vrstev textilních plošných útvarů z aramidových vlá• 4 4 >44 4444 «· 44 444 44 44 44

- 5 ken a z kovového pletiva. Nevýhoda tohoto provedení spočívá v malé ochraně proti jehiovitým bodným nástrojům.

WO 96 - 03 277 popisuje ochranný oděv, který má nejméně jednu vrstvu plošného útvaru, na kterou je nanesena keramická vrstva prostřednictvím plazmatického vstřikového povrstvení. Prostřednictvím tohoto druhu ochranného oděvu se sice dosáhne dobrého ochranného účinku proti zranění bodnutím a střelou, avšak výroba je vzhledem ke zde použitému plazmatickému rozstřikovanému povrstvení komplikovaná a také ekonomicky nevýhodná. Mimoto může dojít při nanášení keramické vrstvy k dílčímu vzájemnému slinování keramických částic v důsledku vysokých teplot v plazmě, Čímž múze poněkud utrpět škody ochranný účinek proti bodným nástrojům. Mimoto se zde také vytvářejí dílčí problémy z hlediska odolnosti proti otěru.

Pro ochranný oděv bylo již také navrženo nasazení abrasivně působících materiálů. Tak má být možné podle GB-A 2 OSO 725 zvýšit účinek ochrany proti projektilům tím, že vnější vrstva antibalístického svazku obsahuje abrasivní materiál, jako kysličník hlinitý, karbid boru a jiné. Pokusy však ukázaly, Že s vrstvou takového materiálu se nedosáhne žádného pozitivního účinku v ochraně proti projektilům. Do jaké míry lze navrženým řešením zdokonalit vlastnosti ochrany proti bodnutí z uvedeného dokumentu nevyplývá. Mimoto neobsahuje žádné údaje o množství abrasivního materiálu a o způsobu výroby takové ochranné vrstvy.

Podle návrhu v US-A 5 087 499 se nanáší abrasivní materiál na aramidovou přízi, která se později fibriluje, ve velmi tenké vrstvě. Tím se má především dosáhnout ochrany proti poranění bodnutím prostřednictvím, chirurgických nástrojů. Prostřednictvím velmi tenké vrstvy,zveřejněné v tomto dokumentu, nelza

999

9 9 9 9 9 9999

99 999 99 ·· ··

- 6 v žádném případě dosáhnout ochrany proti zraněním nožem.

Také s až dosud navrženými abrasivními materiály se nepodařilo vytvořit v popsaných příkladech provedení ochranný oděv pro bezpečnostní síly, který by poskytoval dostatečnou ochranu proti zranění bodnutím, ale také ochranu proti střelám.

Z abstraktu Derwent 87 - 118 863 k JP-A-62 062 198 je zná mý materiál pro ochranný oděv proti střelám a nožům, u kterého jsou na jednu nebo více vrstev z aromatické polyamidové vláknové tkaniny navázány tvrdé keramické částice v množství o hod o

notě 200 - 800 g/m . Tyto vrstvy jsou naiaminovány na vnitřní nebo vnější vrstvu laminátového materiálu z aromatických polyamidových vláknových tkanin prostřednictvím lepidla, jako epoxydové pryskyřice. Tento oděv je sice vhodný pro ochranu proti bodnutí a střele, avšak je velmi tuhý a tak nemá dobrý nosný komfort.

Vynález si proto klade za úkol vyvinout ochranný oděv, který by nejen poskytoval shodnou ochranu proti zranění bodnutím nožem, dýkou a zejména jehlovým bodným nástrojům, přičemž by mimoto také ještě měl ve srovnáni se známými ochrannými odě vy proti zranění bodnutím při dobrém ochranném účinku dokonalejší nosný komfort.

Překvapivě bylo zjištěno, že tento úkol lze zvláště výhod ně vyřešit tak, když je v ochranném oděvu vytvořeném z více vrstev více než jedna z vrstev povrstvena vrstvou tvrdé látky, tvrdé látky jsou vázány do fenolových pryskyřic, močovinových pryskyřic, latexu v zesítěném a v nezesítěném tvaru, epoxydových pryskyřic nebo polyakrylátových pryskyřic, a přičemž tvr• 9 4 4

4 4 4 • 4 44

- 7 4 »

4 «4

IU «4 · ·

4 4 4

4 4

4 44 dými látkami povrstvené plošné útvary jsou po povrstvení zoheb· něny.

Ochranný oděv proti zranění bodnutím a střelou je obvykle vytvořen z více vrstev. Přitom jsou nasazeny kusy oděvu s různým počtem vrstev. Volba počtu vrstev je závislá na různých faktorech, jako potřebném ochranném účinku, požadovaném nosném komfortu, nákladech na oděv a podobně. Paušálně platí, že počet vrstev má být tak nízký, jak je to jen možné, ale tak vysoký, jak je to nutné z hlediska požadované ochrany.

Nezveřejněný WO 98/45 662 uvádí proti bodnutí pevný materiál, který sestává z unášeče povrstveného pevnými Částicemi, který je uspořádán na svazku plošných útvarů. Povrstvení sestává z abrasivních částic s průměrem o hodnotě 0,1 až 3 mm a svazek plošných útvarů je tlustší než 1,5 mm. Také podle WO 98/45 662 může být upraveno nasazení více povrstvených unášeČů. Pevné částice jsou však na unášeči naneseny živičným nebo polyuretan obsahujícím lepidlem.

Ochranné vrstvy ochranného oděvu proti bodnutí a střele jsou normálně vytvořeny z plošných vrstev z vysoce pevného materiálu. U těchto plošných vrstev se s výhodou jedná o textilní plošné vrstvy, zejména s výhodou o tkaniny. Kromě tkanin však mohou být použity také jiné textilní plošné útvary, jako sííovina, rounové látky, tkaninové vrstvy atd.

Jako netextilní plošné útvary přicházejí v úvahu pro nasazení zvláště fólie nebo tenké vrstvy napěněných látek.

Pod pojmem vysoce pevné materiály se rozumí materiály, které mají vysokou pevnost a poskytují dobrou ochranu proti působení střel a bodných nástrojů. Přitom se jedná především

- 8 • * 999 * »9 ·

9» »·

9 «99 9 · · • · · · · 9 r • 99 «9 99 99 o polymery, které jsou zpracovány do vláken.

Pro výrobu ochranných vrstev ochranného oděvu podle vynálezu přicházejí do nasazení s výhodou aramidová vlákna;, způsobem gelovéha předení upředená, polyimídová vlákna, polybenzoxazolová vlákna, plně aromatická polyesterová vlákna, vysoce pevná polyamidová vlákna, vysoce pevná polyesterová vlákna a vlákna s obdobnými vlastnostmi. Zvláště výhodná jsou aramidová vlákna.

Aramisová vlákna, která jsou také Často označována jako aromatická polyamidová vlákna, nalézají v ochranném oděvu mnohonásobné použití. Přitom se jedná o vláknové materiály z polyamidů, které se v podstatě vytvořejí prostřednictvím polykondenzace aromatických kyselin, případně jejich chloridů s aromatickými aminy. Zvláště jsou známa aramidová vlákna, která sestávají z poly-p-fenylen tereftalového amidu. Taková vlákna jsou například obchodně dostupná pod jménem známky Twaron.

Pod pojmem aramidová vlákna se nerozumí jen vlákna, která jsou vytvořena úplně z aromatických kyselinových, případně aminových komponentů, ale pod tímto označením se rozumí také vláknové materiály, jejichž polymer je vyroben z více než 50% části z aromatických kyselin a aromatických aminů a které kromě to no ještě obsahují alifatické, alicyklické nebo heterocyklické sloučeniny v Kyselinovém a/nebo aminovém podílu.

Tkaniny, které jsou výhodně nasazovány pro výrobu ochranných vrstev ochranného oděvu podle vynalezu mohou být s výhodou používaná aramidová vláKna v podobě hedvábných přízí nebo přízí ze spřádatelných vláken. Upřednostňována jsou spřádatelná vlákna. Spřádatelnými vlákny se rozumí také tkaniny, které jsou vyráběny tahacím procesem.

• * • · · · · · • · · · · · ·· ·· ♦ · «««

- 9 ♦ ··

Titry používané příze mají hodnotu mezi 200 až 3 400 dtex, s výhodou jsou titry mezi 400 a 1 500 dtex. Titry vláken jsou obvykle pod 5 dtex, s výhodou pod 1,5 dtex.

Tkaniny jsou s výhodou vyráběny v plátnové vazbě, ale lze také zvolit jiné vazby, jako například panamskou nebo tělesnou vazbu, případně lze zvolit i jiné vazby pro výrobu tkaniny.

Počet vláken se řídí podle nasazeného titru příze a podle požadované plošné hmotnosti tkaniny nasazované pro ochranné vrstvy. Plošné hmotnosti těchto tkanin mají být mezi 50 až 500

2 g/m , s výhodou mezi 100 až 300 g/m .

Tkanina používaná výhodně pro ochranný oděv podle vynálezu je například vyráběna v plátnové vazbě z příze s titrem o hodnotě 930 dtex. Počet vláken přitom činí 10,9/cm v osnově a útku. Prostřednictvím takového nastavení se získá tkanina o s plošnou hmotností o hodnotě zhruba 200 g/m ♦ Uviděné údaje je třeba považovat za příklad a nikoli jako omezující.

Chemická vlákna obvykle obsahují z výroby vláken úpravný proces, který mimo jiné také příznivě ovlivňuje vstupní vlastnosti příze při výrobě tkaniny. Před provedením dalšího opracování, například povrstvení pro přípravu nanesení tvrdé látky, se podrobí tkanina přicházející z tkacího stroje, tak zvaná hrubá stavová tkanina, ošetření praním. To se uskutečňuje normálně na Širokém pracím stroji, ale jinak mohou být nasazena také jiná široká prací ústrojí známá pro zdokonalování textilií. Prací podmínky, jako teplota praní, doba ošetřování a přídavky k prací lázni jsou odborníkovi známé. Prací podmínky se zvolí tak, aby zbývající obsah příprav po tomto ošetření byl menší než 0,1 %, Následně se uskutečňuje sušení tkaniny, které se obvykle provádí na napínacím rámu.

· · φ φ · • Φ ·

- 10 • « · t φ · · ·

I · · · φφ ··

Tkaniny, které se předpokládají pro vytvoření vlastních vrstev pro ochranu proti střelám v ochranném oděvu podle vynálezu a které nejsou opatřeny povrstvením tvrdou látkou, je možné v této podobě nasadit. V některých případech následuje po ošetření praním ještě hydrofobování, například při nasazení polymerické nebo polymerizovatelné fluorové karbonové sloučeniny.

Pro povrstvení tvrdou látkou přicházejí s výhodou v úvahu vyprané tkaniny, avšak je také možné nasadit tak zvané hrubé, tedy nevyprané tkaniny. Předběžný stupen k povrstvení tvrdou látkou tvoří předběžný nátěr nanesený na tkaninu. Ten je nutný z toho důvodu, aby se zabránilo vnikání spojovací vrstvy nanášené potom pro uložení pevné látky do nosné tkaniny.

Pro předběžný nátěr může být nasazen velký počet různých výrobků. Jako příklady zde mohou být uvedeny fenolová pryskyřice, močovincvá pryskyřice, latex v zesítěné nebo nezesítěné podobě, epoxydová pryskyřice nebo pólyakrylátová pryskyřice. Kromě dispergované pryskyřice nebo předběžných výrobků pro pryskyřici obsahuje povrstvovací hmota pro předběžný nátěr ještě plnidla v podílu o hodnotě 30 až 70 %. Jako plnidlo může být použit například karbonát kalcia.

Předběžný nátěr se nanáší v množství o hodnotě 40 až 100 g/m . Po odpaření kapaliny obsažené v natírací hmotě je na tkanině k dispozici jako předběžný nátěr ještě zhruba 30 až 75 g/m².

Obvykle se uskutečňuje po nanesení předběžného nátěru mezilehlé sušení, například při teplotě o hodnotě 100 °C. Je však také možné pracovat mokře na mokro, to znamená nanášet následný hlavní nátěr bez mezilehlého sušení na předběžný nátěr.

Pro hlavní nátěr přicházejí v úvahu spojovací třídy, kte- 11 -

ré již byly konkrétně uvedeny pro předběžný nátěr. Přednostně jsou pro hlavní nátěr nasazovány fenolové pryskyřice. Je samozřejmé, že pro výrobky pro předběžný nátěr a pro hlavní nátěr lze stanovit také různé podmínky, jak je to podmíněno rozdíly v požadovaných výsledcích. Tak musí výrobek pro předběžný nátěr vytvořit uzavřený, pokud možno pružný film, aby se zabránilo vstupu pozdějšího hlavního nátěru do základního materiálu. Na rozdíl od toho musí být podstatnou vlastností výrobku vytvářejícího hlavní nátěr možnost optimálního navázání tvrdých látek.

Také v hlavním nátěru je obsažen podíl plniva, který může mít hodnotu 20 až 50 % celkového množství vazebního prostředku. Nanášecí množství pro hlavní nátěr je v mokru mezi až 150 g/m . Po vysušení má množství vazebního prostředku 2 hlavního nátěru hodnotu 60 až 120 g/m .

Pod pojmem tvrdé látky se rozumí anorganické substance s vysokým stupněm tvrdosti, které se také například používají v abraaivních vrstvách brousicích prostředků. Příklady k tomuto účelu tvoří karbid křemičitý, korund, kysličník hlinitý, Karbid wolframu, karbid titanu, karbid molybdenu, korund zirkonu, to je roztavený korund s obsahem 40 % kysličníku zirkoničitého, karbid boru nebo nitrid boru. Tomuto výpočtu tvrdých látek, který si nečiní žádný nárok na úplnost je třeba uvést, že se jedná o jmenování příkladů a nikoli o omezení'. S výhodou jsou pro vytvoření vrstvy tvrdé látky nasazeny karbid kře· mičitý a/nebo korund.

Uvedené substance jsou s výhodou nasazeny samy o sobě, ale je také možné pracovat se směsí různých tvrdých látek.

Pevné látky mohou být nasazeny v různých tvarech. z.výhod»· a « · · * * · · ·« · a ···«· ·· ··

- 12 novény jsou tak zvané blokové a špičaté tvary. U prvních uvedených se s výhodou jedná o kruhové Částicové tvary. Ty mají tu výhodu, že s nimi lze dosáhnout vysoké hustoty nasypání.

Tvar částic tvrdých látek však má určitý význam jen u větších průměrů částic, protože při menších průměrech částic nejsou rozdíly ve tvaru částic téměř patrné.

Nanášení tvrdých látek se uskutečňuje na spodní vrstvu opatřenou vazební vrstvou prostřednictvím metod obvyklých při nanášeni brousicích prostředků.

U těchto metod se s výhodou jedná o nasypávání tvrdých látek nebo o jejich nanášení v elektrickém poli. U první uvedené metody, která je zpravidla označována jako rozsypávání silou tíže, dopadají tvrdé látky z rozsypávací štěrbiny rozsypávací nálévky shora na tkaninový pás, který je opatřen předběžným nátěrem a hlavním nátěrem. Hustota rozsypávání je ovládána jednak prostřednictvím šířky rozsypávací štěrbiny a jednak z hlediska rychlosti pohybu podkladu.

U elektrostatické metody se uskutečňuje nanášení za pomoci elektrostatického pole. V něm se nasměrují částice tvrdé látky podél vektorových čar elektrostatického pole a pohybují se podél těchto vektorových čar k protilehlému pólu. Možnost pohybu Částic tvrdé látky v elektrostatickém poli je u technologie brousicích prostředků používána tak, že předběžným nátěrem a hlavním nátěrem opatřený podklad se posouvá podél horní elektrody skrz elektrostatické pole. Povrstvená strana podkladu je přitom přivrácená κ protilehlé elektrodě. Částice tvrdých látek, které jsou na spodní elektrodě, se pohybují v elektrostatickém poli zdola směrem vzhůru k protilehlé elektrodě a jsou tam ukotvovány do vazebního filmu podkladu.

Zavádění částic tvrdé látky do elektrostatického pole se • · ··

- 13 • •v ·· • · ·« uskutečňuje prostřednictvím nekonečného dopravního pésu, který se pohybuje podél spodní elektrody a na který je vně elektrostatického pole nasypávána tvrdá látka prostřednictvím nasypávací nálévky.

U elektrod se s výhodou Jedná o deskové elektrody, ale je možné nasadit také čárové a špičkové elektrody.

Další možnost zavádění vrstvy tvrdé látky je suspendování, které je také známé ve výrobě brousicích prostředků. Zde se tvrdé látky zavádějí do spojovací hmoty a v ní se nalévají nebo natírají na podklad.

Plošné útvary, povrstvené tvrdými látkami a určené pro ochranný oděv podle vynálezu, jsou s výhodou vyráběny při nasazení rozsypávání silou tíže, protože prostřednictvím této metody lze dosáhnout vysoké hustoty Částic pevné látky.

Po naneseni tvrdé látky se uskuteční vytvrzení vazebního filmu při teplotě o hodnotě zhruba 130 °C. Prostřednictvím odpaření kapaliny se poněkud zmenší tlouštka vazebního filmu, takže Částice tvrdé látky silněji vstupuji na povrchovou plochu povrstvované strany. Tohoto zmenšení tloušíky vazebního filmu se využívá také u způsobu suspendování, protože odpařením kapaliny a zmenšením tloušíky filmu se vytvoří možnost do vazební hmoty zasunuté pevné látky nechat dopadnout po vysušení na povrchovou plochu.

Kromě obvyklého vysušeni v horkém vzduchu, které se zpravidla používá při výrobě brousicích prostředků, je také' možné uskutečnit jiné způsoby pro vytvrzení vazebního filmu, jako například při využití elektronických paprsků, mikrovln, ultrafialového záření atd.

- 14 « *«·

Případně je také možné při výrobě tvrdými látkami povrstve ného plošného útvaru provést povrchové zapečetění vrstvy tvrdé látky, K tomu účelu se nanese na vrstvu tvrdé látky tenká vrstva elastomerického polymeru, což lze uskutečnit například nastříkáním disperze elastomeru. Další možnost se vytváří za pomoci naneseni válcem. Přitom se pohybuje válec skrz zásobní žlab, ve kterém je nanášená disperze. Po opuštění žlabu je z válce odebírán přebytek unášeného disperzního materiálu, například prostřednictvím stíracího nože, takže na nanášecím válci vzniká tenký film, který je přenášen na vrstvu tvrdé látky.

Vytvrzení uzavírací vrstvy se uskutečňuje obdobným způsobem jako u vazební pojidlové vrstvy, s výhodou prostřednictvím vysušení.

Jako poslední pracovní proces se provádí ohýbací proces. Při ohýbání se jedná o definované rozlámání tuhé obložné vrstvy mechanickou cestou, přičemž se vytvářejí malé ostrůvky vazební pojidlové vrstvy včetně v této vrstvě zakotvených tvrdých látek na nosném materiálu. Při ohýbání vytvářenou pružnost tvrdými látkami povrstveného nosného materiálu je pravděpodobně třeba přisoudit přitom vytvářeným jemným trhacím strukturám v lepidlovém filmu. Podmínky pro ohýbání a pro k tomu potřebné stroje jsou v průmyslu brousicích prostředků obecně známé.

S výhodou se provádí při výrobě tvrdými látkami povrstveného plošného útvaru křížové ohýbání, to znamená, že se uskutečňuje ohýbací proces jak v podélném směru, tak také v příčném směru plošného útvaru.

Prostřednictvím ohýbání se dosahuje dobré pružnosti tvrdými látkami povrstveného plošného útvaru pro nasazení v ochranném oděvu podle vynálezu, což se velmi dobře projevuje v nos··· * • ·

- 15 ném komfortu tohoto oblečení.

Popsaným způsobem vyrobené,, tvrdými látkami povrstvené plošné útvary mají v závislosti na průměrech nasazených tvrdých látek tloušíky mezi 0,1 a 1,5 mm, s výhodou mezi 0,2 a 0,8 mm.

Určení tloušťky vrstvy tvrdé látky se provádí metodou pro měření tloušíky tkaniny, která je: známá v textilním průmyslu. Přitom se zjistí nejprve tloušíka nepovrstveného plošného útvaru a potom se zjistí tloušíka plošného útvaru povrstveného tvrdými látkami. Měření se přitom uskutečňuje podle DIN 53 353.

Z rozdílu tlouštěk potom vyplývá tloušíka vrstvy tvrdé látky.

Popsaným způsobem vyrobené, tvrdými látkami povrstvené plošné útvary se nasazují pro ochranné oděvy proti zranění bodnutím, jakož i pro ochranné oděvy, které poskytují kombinovanou ochranu proti zraněni bodnutím a střelou. S výhodou se k tomu účelu používají plošné útvary, které jsou povrstveny tvrdými látkami jen na jedné straně. Je však také možné zde používat plošné útvary povrstvené na obou stranách.

Ochranný oděv, který má poskytnout jen ochranu proti zranění bodnutím, je vyráběn z více než jedné vrstvy, s výhodou 2-20 vrstev, zvláště výhodně 6-15 vrstev plošných útvarů povrstvených tvrdými látkami. Tyto vrstvy jsou k tomu účelu položeny na sobě navzájem a vhodným, způsobem jsou přiříznuty pro oděv. Upevnění jednotlivých vrstev mezi sebou navzájem se uskutečňuje například prostřednictvím dvou, křížový tvar vytvářejících Švů o velikosti zhruba 10 cm uprostřed přířezu. Další možnost upevnění vrstev spočívá v bodovém přilepení.

Podstatná je ta skutečnost, že se neprovádí žádné tuhé spo • 9

9 * 9

9 • 9 9 ·

- 16 jení jednotlivých vrstev mezi sebou navzájem a že zůstává zachována pohyblivost jednotlivých vrstev.

Ukázalo se však také, že je rovněž možné upravovat vrstvy v ochranném oděvu bez vzájemného upevnění, protože u plošných útvarů povrstvených tvrdými látkami vzniká skluz vrstev mnohem méně než u nepovrstvených plošných útvarů. Vrstva pevné látky zřejmě vytváří, zejména u tvrdými látkami povrstvených, ale také u nepovrstvených sousedních vrstev, ukotvení v podobě řepíkového efektu, takže se do značné míry zabrání skluzu. To platí zejména tehdy, když jsou použity textilní plošné útvary, jako například tkaniny nebo sítěný materiál jako základní materiál pro povrstvení tvrdými látkami. U tkanin nebo sífových materiálů jsou k dispozici vlákny nepokryté volné prostory.

Do těch mohou vniknout tvrdé látky sousední vrstvy a v nich se ukotvit. U fólií s do značné míry uzavřenou povrchovou plochou to však není bud vůbec možné nebo je to možné jen v nepatrném měřítku.

Do svazku s 2 - 20 vrstvami sloučené a podle oděvu přiříznuté, tvrdými íáxkami povrstvené plošné útvary se umístí do pouzdra z fólie PVC nebo termoplastické polyuretanové fólie a do ní se'zavaří. Místo fólie může být také použita tkanina, například z polyamidových vláken, která je povrstvena svařitelnou polyuretanovou vrstvou, přičemž povrstvená strana tvoří vnitřní stranu.

Takto vytvořený svazek se potom uloží do pouzdra z bavlněné tkaniny nebo z tkaniny z polyesterové bavlněné směsné příze. K tomu účelu mohou být též použity směsné příze z viskozních vláken a m-aramidových vláken. Tato tkanina se zbarví a nebo se potiskne na té straně, která je při nošení vidět. Přitom je třeba dbát zejména na tu skutečnost, aby vlastní • · · · • · ··· • · · • fl fl· • •fl • flflfl • flfl fl • fl flfl

-17 ochranný svazek,, který sestává z plošných útvarů povrstvených tvrdými látkami, byl snadno odnímatelný„ aby se tak umožnilo nekomplikované čištění, zejména pouzdra.

U ochranného oděvu, který má sloužit jen pro ochranu proti zranění bodnutím, může být pod vlastními ochrannými vrstvami na straně přilehlé k tělu upravena polštářová vrstva. Ta by měla sestávat ze stlačitelného materiálu. K tomu účelu jsou vhodné například napěněné látky, pls£, jehlová pls£, nad sebou uložené vrstvy rounových látek, vlasové tkaniny, vlasové sítové materiály atd. Tyto polštářové vrstvy vytvářejí při působení bodného nástroje, například noze, pružící účinek, který může přispívat ke zmenšení proniknutí bodného nástroje. Mimoto odpružují při působení bodného nástroje tlak působící na tělo.

Pro výrobu těchto polštářových vrstev se s výhodou nasazu jí textilní plošné útvary, přičemž zvláště výhodné jsou jehlové plsti nebo rounové látky z vysoce pevných vláken. £ tomu účelu jsou vhodná zejména aramidové vlékna. Ta totiž vytvářejí kromě uvedeného efektu odpružení také ještě přídavnou ochranu proti bodnutí.

Plošné útvary, které jsou povrstveny tvrdými látkami, jsou v ochranném oděvu s výhodou uspořádány tak, že vrstva tvrdé látky je upravena na straně odvrácené od unášeče. Tímto způsobem se dosahuje při nasazení na jedné straně povrstvených plošných útvarů nejlepšího účinku ochrany proti bodnutí. Je však také možné uspořádat povrstvenou stranu směrem dovnitř, tedy přivrácenou k unášeči, a nebo zvolit uspořádání tvrdými látkami povrstvených vrstev ve svazku ochranném proti bodnutí na střídavých stranách.

Oděv, který má poskytovat kombinovanou ochranu proti bod• 9 9

999

9 9 » » « 9 9 * 9 9 9 9 *· 99 *·· ·· *· ·*

- 18 nutí a proti střelám, je vytvořen z více než jedné vrstvy, s výhodou z 2 - 20 vrstev, zvláště výhodně z 6 - 15 vrstev plošných útvarů, které jsou povrstveny tvrdou látkou, a z 6 - 50 vrstev nepovrstvených plošných útvarů. Počet vrstev nepovrstvených plošných útvarů v ochranném oděvu pro kombinovanou ochranu proti bodnutí a střele je s výhodou 8-40, zvláště výhodně 16 - 35. Jako nepovrstvené plošné útvary jsou nasazovány zvláště tkaniny z aramidových vláken. Přitom jsou nepovrstvené aramidové tkaniny, které vytvářejí vlastní ochranný svazek proti střelám, uspořádány na straně přivrácené k tělu. Tyto tkaniny jsou vyráběny stejným způsobem, který byl popsán v předcházejícím pro aramidové tkaniny jako základní materiály pro povrstvení tvrdými látkami.

Ochranný svazek pro kombinovanou ochranu proti bodnutí a proti střele je možné uspořádat tak, že vlastní vrstvy pro ochranu proti bodnutí, to jsou tvrdými látkami povrstvené vrstvy, jsou spojeny s nepovrstvenými aramidovými tkaninami. K tomu účelu jsou například na sebe navzájem položeny přířezy z 6-50 vrstev nepovrstvených aramidových tkanin. Přes ně je položeno 2-20 vrstev plošných útvarů povrstvených na jedné straně tvrdými látkami tak, že povrstvená strana tvoří horní stranu. Jednotlivé vrstvy takto vytvořeného svazku jsou například upevněny dříve popsaným způsobem ve tvaru kříže uspořádaným dvojitým švem nebo bodovým slepením.

Při výrobě ochranného oděvu je potom svazek, jak již bylo dříve popsáno, zavařen do fóliového pouzdra a potom je umístěn v tkaninovém pouzdru, například z tkaniny z polyesterové bavlněné směsné příze. Toto umístění se provede tak, že plošné útvary povrstvené tvrdými látkami jsou na straně odvrácené od unášeče, takže bodný nástroj nebo střela narazí nejprve na vrst * ·

4

- 19 vy povrstvené tvrdými látkami.

V předcházejícím popsanou konstrukci kombinovaného ochranného oděvu proti bodnutí a proti střelám je třeba považovat za výhodné provedení. Je totiž také možné, aby plošný útvar povrstvený tvrdými látkami byl uspořádán ve svazku obsahujícími celkově 8-70 vrstev, které nejsou upraveny jen na vnější straně ochranného oděvu, ale jsou například rozděleny po ochranném svazku a jsou upraveny vně, uprostřed a uvnitř. Uspořádání tvr_ dýmí látkami povrstvených vrstev také nemá zůstat omezeno jen na příklad provedení, u kterého vrstva s tvrdou látkou směřuje odvráceně od unášeče směrem navenek. Jsou totiž také možná opačná a střídavá uspořádání, přičemž je ale uspořádání s navenek směřující vrstvou tvrdé látky výhodné.

Zvláště výhodné provedení kombinovaného ochranného oděvu proti bodnutí a proti střele poskytuje varianta, která nachází volitelné využití pro ochranu proti jednomu druhu z těchto ohrožení, tedy pro ochranu proti zranění bodnutím nebo pro ochra nu proti zranění střelou. Může však být současně také nasazena pro ochranu proti oběma druhům ohrožení.

K tomu účelu se nejprve vytvoří vlastní svazek pro ochranu proti střele z 6 - 50 vrstev aramidové tkaniny nepovrstvené tvrdými látkami prostřednictvím přiložení vhodných přířezů na sebe a upevní se popsaným způsobem. Tento svazek se zavaří do fólie.

Mimoto se vytvoří svazek z 2 - 20 vrstev plošných útvarů povrstvených tvrdými látkami, který se také zavaří do fólie.

Pro uložení obou svazků se vytvoří pouzdro z například zbarvené nebo potištěné' polyesterové bavlněné tkaniny. Toto

9 » · ’ ” «9 999 99 9

9*9 9*99

9«9 99 * ··

- 20 • 9 · ·

9 99« • · 9 tkaninové pouzdro se opatří trhacím nebo zdrhovacím uzávěrem, aby se umožnilo jednoduché vložení, přípactně odebrání jednoho z obou svazků nebo obou svazků.

Pokud ma ochranný oděv poskytovat využití pro kombinovanou ochranu proti bodnutí a proti střele, tak se oba svazky upraví například společně do jednoho pouzdra, které potom vytváří vnější vrstvu ochranné vesty, Uspořádáni vlastního svazku na ochranu proti bodnutí, teay svazku, který sestává z ploŠ ných útvarů povrstvených tvrdými látkami, se uskuteční s výhodou tak, že se upraví na té straně, která je odvracená od unášeče a ^terá je tedy nejprve vystavena útoku.

Pokud není ochrana proti bodnutí potřebná a očekává se jen ohrožení střelami, je možné vlastní svazek pro ochranu pro ti bodnutí s plošnými útvary povrstvenými tvrdými látkami odebrat a nasadit jen ochranný oděv se svazkem aramidových tkanin které nejsou opatřeny vrstvou tvrdé látky.

Analogicky se postupuje, když se očekává ohrožení jen poranění bodnutím. Y takovém případě se z oděvu odebere ochranný svazek proti střelám, který je tvořen nepovrstvenými aramidový mi tkaninami a tak tvoří ochranný svazek jen tvrdými látkami povrstvené plošné útvary. Účelné je v tomto případě zajistit přídavné zasunutí ve tvaru polštářové vrstvy do ochranného odě vu na tom místě, kde se před tím nalézal ochranný svazek proti střelám. Tato polštářová vrstva, která je uspořádána dříve popsaným způsobem, se v tomto případě také nalézá v pouzdru, například z fólie, čímž se zabezpečí jednoduché zasunutí, případně vyjmutí polštářové vrstvy.

Účinek vrstvy tvrdé látky při působení bodných nástrojů ještě nebyl dostatečně objasněn. Pozorování, která byla učině94 4 » · · · · • 4 4 0 4 9« »94 09 44 09

- 21 • 4 4 · * ··· · 9

99 na při pokusech, ukazují, že tvrdé látky vytvářejí proti bodnému nástroji, například noži, tak velký odpor, že je při nárazu na první ochrannou vrstvu poněkud bočně vychýlen. Následný odpor vzniká spodní vrstvou vrstvy tvrdé látky za předpokladu, že tato sestává ze vhodných materiálů, jako například aramidových vláken. Prostřednictvím tohoto kombinovaného účinku vrstvy s tvrdou látkou a spodní vrstvy se zmenší energie, se kterou bodný nástroj působí na ochranný oděv. Protože bodný nástroj^- musí proniknout více vrstvami, ve kterých se vždy uskuteční uvedený pokles energie, nepostačuje v nejspodnějších vrstvách bodné energie již k tomu, aby umožnila průchod bodného nástroje a jeho vniknutí do těla.

Přídavný účinek vzniká pravděpodobně tím, že se ostrost ostří zmenšuje klouzáním podél částic tvrdé látky. Tím se snižuje možnost průniku skrz vespod následující vrstvy. Přitom se zdá, že zvláště příznivě působí ostrohranné Částice fvrdé xatky.

Ochranný účinek ukazuje závislost na průměrném průměru jádra částic tvrdé látky. Jako vhodná se ukázala oblast průměru o hodnotě 10 - 500 ^um. Výhodná je oblast o hodnotě 20 200 yum, zvláště výhodná je oblast o hodnotě 25 - 150 /Um.

V průmyslu brusných prostředků je částečně obvyklé klasifikovat tvrdé látky s počtem zrn. Zrnění P 220 podle PEPA odpovídá například v případě ušlechtilého korundu nebo karbidu křemičitého střednímu průměru zrna o hodnotě 66 yum. Samozřejmě podléhají průměry zrna rozptylu. Tak jsou například u uvedeného středního průměru zrna o hodnotě 66 /Um rozptyly, které obvykle podléhají normálnímu rozdělení a lze u nich očekávat hodnoty mezi zhruba 40 až 90 ^um.

Přitom se ukázalo, že s malými průměrnými průměry zrna

- 22 9 · · ·

9 β·9 «99 99« «9 pod hodnotou zhruba 10 ^um se již nedosahuje požadovaného ochranného účinku v požadované míře, protože malé Částice tvrdé látky mohou jen nepatrně působit popsaným způsobem. Uvedená mez o hodnotě zhruba 10 ^um ale neplatí všeobecně. Vždy podle celkové tloušíky vrstvy tvrdé látky může dojít k posuvu na jed nu nebo na druhou stranu. Překvapivě však bylo zjištěno, že ta ké větší průměrné průměry jádra nad hodnotu 500 yum neposkytují lepší ochranu proti bodnutí proti průměrům střední oblasti. To snad lze vysvětlit tím, že pokrytí nosného materiálu tvrdými látkami není u hrubých částic tak rovnoměrné jako u jemnějších Částic, takže celkově větší plocha nesestává z dostatečně pokrytých podílů nosného materiálu tvrdými látkami a tak vznikají relativně velká množství možností, aby bodný nástroj mohl proniknout bez podstatného omezení skrz tvrdé látky a skrz nos ný materiál.

Zkoušky vlastností ochrany proti bodnutí se uskutečnily v souladu se směrnicemi vydanými výzkumným a rozvojovým místem pro policejní techniku v tóunsteru. Přitom bylo provedeno* bodnutí nožem s oboustranně vybroušenými a sešpičatělými čepelemi, který měl hmotnost o hodnotě 2,6 kg. Testovací čepel musela na zkušební materiál působit energií o hodnotě 35 J, což odpovídá výšce pádu o hodnotě 1,35 m. Před každým pokusem bodnutí se nanášel na testovací čepel homogenní film lithiového mýdlového tuku.

Na materiál v pozadí byl za zkoušeným materiálem nanesen plastilinový blok. Vniknutí do tohoto bloku, případně vzniklé vyboulení jsou posuzovací parametry pro vlastnosti ochrany pro ti bodnutí. Podle směrnic platí podle německé policie takový materiál ochrany proti bodnutí, který má jako hloubku vniknutí menši než 20 mm, případně vyboulení pod 40 mm, jako vhodný pro výzbroj bezpečnostních sil.

«9 · • ·· » » w - ’ «« *·· · · · • ft » · · · · »6« 99 ·* ··

- 23 Kromě těchto bodných zkoušek s nožovým bodným nástrojem byly provedeny také zkoušky s jehlovým bodným nástro jem. K tomu účelu byl použit tak zvaný Icepick, který je popsán v americké normě pro zkoušky bodnutí. Přitom se posuzuje, zda je vhodný nástroj zastaven nebo zda projde zkouškou.

Pro zkoušky pokusných materiálů je měněna výška pádu a hmotnost pádu, Čímž se vytvářejí různé energie bodnutí. Zkouška se uskutečňuje také zde prostřednictvím posouzení průpichu. Při pokusech použitých výšek pádu a hmotností pádu odpovídají dále uvedené průpichové energie:

Hmotnost pádu v g	Výška pádu v cm	Energie průpichu v J
7 027	1	0,7
7 027	50	35
2 403	10	2,3
2 403	90	21,2
2 403	100	23,6

Zkouška ostřelování byla také provedena na podkladě směrnic vydaných výzkumným a rozvojovým místem pro policejní techniku Miinster.

Ostřelování zkoušeného materiálu se přitom uskutečňovalo z odstupu o hodnotě 10 m, přičemž se vždy zjištovala rychlost střely. Za vlastním zkoušeným materiálem byl upraven plastilinový blok. Za pomoci hloubky vniknuti do plastilinu byl posuzován tak zvaný traumatický účinek.

Jak bude ještě detailně ukázáno prostřednictvím příkladu provedení, lze ochranným oděvem podle vynálezu dosáhnout dobré ochrany proti bodným nástrojům. To platí nejen pro bodné nástroje s ostřím, jako nože, dýky atd., ale také pro jehlové bodné nástroje. Na rozdíl od dříve navržených ochranných oděvů proti bodnutí poskytuje ochranný oděv podle vynálezu na podkladě své

- 24 i · · · • « «·· « · · «· ·· « · · • « « «·· ·· « * · * « · · * ·« ·· relativně nízké hmotnosti,své poměrně malé tloušťky a své ohebnosti nosný komfort, což potřebují bezpečnostní síly při nasazení spojeném se značným tělesným zatížením.

To platí také tehdy, pokud jsou vrstvy pro ochranu proti bodnutí nasazeny v kombinaci s vrstvami pro ochranu proti střele pro kombinovaný ochranný oděv, to znamená pro oděv, který poskytuje ochranu jak proti bodným nástrojům, tak také proti střelám.

Příklady_grovedení_vynálezu

Pro výrobu speciálních vrstev pro ochranu proti bodnutí jsou aramidové tkaniny povrstvovóny vrstvou tvrdé látky. Tkanina je vyrobena z aramidových hedvábných přízí s titrem o hodnotě 930 dtex. Pro osnovy a útky byl použit stejný druh příze. Počet vláken činí vždy 10,5 vláken/cm. Tímto způsobem se získá tkanina s plošnou hmotností o hodnotě 198 g/m .

Tato tkanina byla vyprána a po mezilehlém vysušení byla povrstvena předběžným nátěrem z modifikovaného polyakrylátu.

Do disperze modifikované polyakrylátové pryskyřice bylo zapracováno 45 % uhličitanu vápenatého jako plniva. Množství předběžného nátěru bylo zvoleno tak, že mokré uložené množství mělo hodnotu 70 g/m , Po vysušení bylo na tkanině k dispozici uložené množství o hodnotě 53 g/m . Vysušení bylo uskutečněno při hodnotě 100 °C.

Návazně následuje nanesení vlastního vazebního nátěru, k čemuž najde použití disperze obsahující plnicí látku předchůdce fenolové pryskyřice. Množství pryskyřice přitom obnáší 70 a množství plnicí látky, to je uhličitanu vápenatého 30 %.

• φ* φ

··

- 25 Množství vazební vrstvy bylo zvoleno tak, aby množství mokrého . 2 pojivá mělo hodnotu 121 g/m a vysušená hmotnost měla hodnotu 2 g/m . Takto předem připravená tkanina byla zasunuta do rozstřikovací oblasti, kde byly nanášeny částice karbidu křemičitého s průměrným průměrem jádra o hodnotě 66 ^um, což odpovídá zrnění P 220. Návazně se uskutečnilo vytvrzení vazebního filmu při teplotě o hodnotě 130 °C. Potom byla tkanina povrstvená tvrdými látkami podrobena křížovému opracování.

Takto vyrobená, tvrdými látkami povrstvená tkanina byla dále zpracována na přířezy pro ochranné vesty. Přířezy byly vytvořeny uložením na sebe tři svazky s

a. 8 vrstvami /celková hmotnost zhruba 3 600 g/m /

b. 10 vrstev /celková hmotnost zhruba 4 450 g/m / a

c. 12 vrstev /celková hmotnost zhruba 5 300 g/m /.

Takto vyrobené svazky ochrany proti bodnutí byly podrobeny tes tu ochrany proti bodnutí s nožem výše popsaným způsobem, přičemž byly provedeny vždy tři jednotlivé zkoušky. Přitom byly obdrženy pro hloubku vniknutí do plastilinové vrstvy následující hodnoty:

a. 14 mm

b. 6 mm

c. 0 mm.

Přitom byly ve všech případech splněny specifikace, v důsledku kterých nesmí být hloubka průpichu větší než 20 mm.

Pro zkoušku schopnosti v odporu proti jehlovým bodným nástrojům bylo položeno navzájem nad sebou 10 vrstev tkanin povrstvených popsaným způsobem tvrdými látkami. Za těmito povrstvenými vrstvami bylo uspořádáno 28 vrstev neopracované tka niny. Při pádové hmotnosti o hodnotě 7 027 g došlo teprve při výšce pádu bodného nástroje o hodnotě 50 cm, což je bodná ener gie 35 J, k minimálnímu průpichu.

··· φφ

- 26 • · • φ φφ » Φ I · · · • φ φ φ φ φφ ·»

Ve srovnání s tím byl proveden odpovídající test s 28 vrstvami tkanin nepovrstvených tvrdými látkami. Zde byl již při výšce spádu o hodnotě 1 cm, to je energii průpichu 0,7 J, 2jištěn zřetelný průpich. Dokonce ani zvýšeni počtu vrstev na 38 nevedlo k dodatečnému zdokonalení. Také z<febyl registrován s nepatrnou energií průpichu o hodnotě 0,7 J zřetelný průpich.

Pro další propichovací test s jehlovým propichovacím nástrojem byla pádová hmotnost redukována na 2 403 g. Opět bylo do jednoho svazku navzájem spojeno: 10 vrstev tkaniny povrstvené tvrdými látkami popsaným způsobem, které byly podloženy 28 vrstvami nepovrstvené tkaniny a které byly podrobeny propichovací zkoušce. Při pádové výšce o hodnotě 10 cm, to je průpichová energie 2,3 J, nebyl zjištěn žádný průpich a ani zvýšení pádové výšky až na 90 cm, to je průpicnová energie 21,2 J, nevedlo k průpichu. Teprve při pádové výšce o hodnotě 100 cm, to je průpichová energie 23,6 J, došlo k nepatrnému průpichu.

Také zde bylo opět provedena porovnání se svazkem nepovrstvených tkanin. U svazku s 28 vrstvami došlo při výšce pádu o hodnotě 10 cm, to je průpichová energie 2,3 J, ke zřetelnému průpichu. Také při zvětšení počtu vrstev na 38 byl při této průpichové energii ještě zjištěn průpich.

Tato porovnání ukazují, jakého neočekávaného značného zdokonalení se dosahuje ochranným oděvem podle vynálezu v ochranném účinku nejen při ohrožení' nožovými bodnými nástroji, ale také především i při ohrožení jehlovými bodnými nástroji.

Protože ochranný oděv podle vynálezu nemá chránit jen proti zranění bodnutím, ale má poskytnout také ochranu proti zranění střelou, byl vytvořen ochranný svazek z 10 vrstev aramidové tkaniny, povrstvené tvrdými látkami popsaným způsobem.

··· · *

»· *«

- 27 « · * • ♦ ·· « φ • · * φ ··«

Ten byl uspořádán před svazkem ze 24 vrstev nepovrstvené ara2 midové tkaniny s plošnou hmotností o hodnotě zhruba 200 g/m . Tímto způsobem byl vytvořen ochranný svazek pro kombinovanou ochranu proti bodnutí a střele. Uspořádání bylo uskutečněno tak, že vlastní ochranné vrstvy proti bodnutí, tedy aramidové tkaniny povrstvená tvrdými látkami, tvořily při pokusu ostřelování horní stranu, to znamená, že při ostřelu střela nejprve dopadla na vrstvy povrstvená tvrdými látkami.

Tento svazek, to je svazek B, Dyl vystaven testu ostřelování v dřívějším popsaném způsobu, přičemž ve srovnání k tomu byl ostřelován také svazek z 28 vrstev nepovrstvené tkaniny, to je svazek A. Přitom byly dosaženy dále uvedené výsledky:

Průstřel

Konstrukce Rychlost

Úhel

Hloubka

svazku	ostřelu m/sec	ostřelu	vniknutí mm
Svazek A	415	90	31	ne
	417	25	17	ne
Svazek B	414	90	26	ne
	415	25	15	ne

Tyto pokusy ukázaly, že kombinovaným ochranným svazkem proti bodnutí a střele, který obsahuje vrstvy proti ochraně bodnutím podle vynálezu, není účinek ochrany proti střele ve srovnání s obvyklým svazkem pro ochranu proti střele zhoršen.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Ochranný oděv, zejména oděv pro ochranu proti zranění bodnutím a/nebo střelou, který sestává z více vrstev plošných útvarů z vysoce pevných materiálů, vyznačující se tím, že více než jedna z vrstev je povrstvena vrstvou tvr dé látky, tvrdé látky jsou vázány do fenolových pryskyřic, močovinových pryskyřic, latexu v zesítěném nebo v nezesítěném tvaru, epoxydových pryskyřic nebo polyakrylátových pryskyřic, a přičemž tvrdými látkami povrstvené plošné útvary jsou po povrstvení zohebněny.
2. Ochranný oděv podle nároku 1, vyznačující se tím, že vrstvy povrstvené vrstvou tvrdé látky tvoří vnější vrstvy oděvu.
3. Ochranný oděv podle nejméně jednoho z nároků 1 až 2, vyznačující se tím, že obsahuje 2 až 20 vrstev plošných útvarů, které jsou povrstveny vrstvou tvrdé látky.
4. Ochranný oděv, zejména ochranný oděv pro kombinovanou ochranu proti bodnutí a střele, podle nejméně jednoho z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že má 6 až 50 vrs tev nepovrstvené aramidové tkaniny a více než jednu vrstvu plošného útvaru povrstveného vrstvou tvrdé látky.
5. Ochranný oděv podle nároku 4, vyznačující se tím, Že má 6 až 5Q vrstev nepovrstvené aramidové tkaniny a 2 až 20 vrstev plošného útvaru povrstveného vrstvou tvrdé látky.
6. Ochranný oděv podle nejméně jednoho z nároků 4 až 5, vy- 29 značující se tím, že vrstvy povrstvené vrst vou tvrdé látky jsou vytvořeny jako vyjmutelný balík.
7. Ochranný oděv, zejména ochranný oděv proti zranění bodnutím, podle nároku 1, vyznačující se tím, že jeho ochranné vrstvy sestávají jen z vrstev plošných útvarů ktere jsou povrstveny tvrdou látkou.
8. Ochranný oděv podle nároku 7» vyznačující se tím, že má za vrstvami povrstvenými tvrdou látkou na stra ně přivrácené k tělu nositele polštářovou vrstvu.
9. Ochranný oděv podle nejméně jednoho z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že základní materiál vrstvami z tvrdé látky povrstvených vrstev je plošný útvar z aramidů, z vysoce pevných polyolefinů nebo z jiných vysoce pevných materiálů.
10. Ochranný oděv podle nároku 9, vyznačující se tím, že tkaniny plošného útvaru je z aramidové příze, z příze z polyetylenových vláken, která jsou upředena gelovým předením,, nebo z příze z jiných vysoce pevných vláken.
11. Ochranný oděv podle nejméně jednoho z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že vrstvou tvrdé látky povrstvené plošné útvary mají na straně tvrdé látky tenkou vrstvu polymerového materiálu.
12. Ochranný oděv podle nejméně jednoho z nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že vrstva tvrdé látky sestává z karbidu křemičitého, z ušlechtilého korundu, z normálního korundu, z poloušlechtilého korundu, ze zirkonového korundu, z karbidu wolframu, z karbidu titanu, z karbidu mo00 0 0 0 0 0 0 0 0 00 00 000 00 00 00

- 30 lybdenu, z karbidu boru, z nitridu boru nebo ze směsí těchto tvrdých látek.
13. Ochranný oděv podle nejméně jednoho z nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že tvrdé látky mají střední průměr zrna o hodnotě 10 až 500 ^um.
14. Ochranný oděv podle nejméně jednoho z nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že tvrdými látkami povrstvené plošné útvary mají tloušíku o hodnotě 0,1 až 1,5 mm.