CZ194892A3

CZ194892A3 - Process for preparing diacetylrhein

Info

Publication number: CZ194892A3
Application number: CS921948A
Authority: CZ
Inventors: Alfons Dr Carcasona; Wolf Dr Grimminger; Pentti Dr Hietala; Klaus Dr Witthohn; Helga Zaeske
Original assignee: Madaus Ag
Priority date: 1991-06-25
Filing date: 1992-06-24
Publication date: 1993-01-13
Also published as: PL168847B1; IE922046A1; ZA924644B; AU645208B2; DE59205646D1; ATE135341T1; JPH05186394A; RU2104996C1; FI104892B; DE4120989A1; US5391775A; US6624192B1; SK194892A3; IE72526B1; FI922930A; TW400333B; AU1848492A; CA2072283A1; FI922930A0; EP0520414B1

Description

Tento vynález se týká způsobu výroby diacetylrheinu o farmaceuticky použitelné čistotě, se zbytkovým obsahem nežádoucích aloe-emodinových derivátů celkově menším než >20 ppm, diacetylrheinu vyrobitelného způsobem podle tohoto vynálezu a farmaceutického prostředku, který obsahuje tuto sloučeninu.

Dosavadní stav techniky

Diacetylrhein vzorce

je lékařsky účinná sloučenina, která projevuje antartritický, protizánětlivý, antipyretický a analgetický účinek. Proto se diacetylrhein používá pro ošetřování zánětlivých onemocnění kloubů (srovnej například DE-A-27 11 493 a US-A-4 244 968.

Diacetylrhein se může vyrobit například acetylací barbaloinu a oxidací získaného peracetylovaného barbaloinu působením oxidu chromového. Kromě toho se diacetylrhein může vyrobit acetylací rheinu, který se může získat například ze senný (kasie) jako drogy.

Diacetylrhein získaný podle těchto způsobů obsahuje nežádoucí doprovodné aloe-emodinové deriváty, které jsou výsledkem neúplné oxidace oxidem chromovým nebo koextrakce, v případě extrakce senný jako drogy. Tyto doprovodné látky jsou přítomny v relativně malých množstvích, a proto se mohou oddělovat pouze s velkými obtížemi pomocí dobře známých čistících procesů. Kromě toho při prvním z výše uvedených způsobů jsou přítomny zbytky chrómu, které se musí odstranit vhodným způsobem.

Předmět tohoto vynálezu se proto týká způsobu výroby diacetylrheinu, který je jednoduchý k provedení a poskytuje vysoké výtěžky a při kterém se dostává diacetylrhein ve farmaceuticky použitelné čistotě, se zbytkovým obsahem nežádoucích aloe-emodinových derivátů celkově menším než 20 ppm.

Podstata vynálezu

Tento vynálezu poskytuje způsob výroby diacetylrheinu, při kterém se diacetylrhein obsahující aloe-emodinové i» deriváty (to znamená aloe-emodin a/nebo jeho deriváty) podrobí rozdělování z kapaliny do kapaliny mezi polárním organickým rozpouštědlem, které je pouze částečně mísitelné s vodou, a vodnou fázi o hodnotě pH 6,5 až 7,5 a diacetylrhein se zachycuje a popřípadě rekrystaluje.

Při způsobu podle tohoto vynálezu se může použít diacetylrhein obsahující aloe-emodin. Důležitým zdrojem diacetylrheinu je senná, droga obsahující sennosidy, stejně jako rhein-9-anthron-8-glukosid vyrobitelný ze sennosidů.

Proto výhodná forma ztělesnění tohoto vynálezu spočívá ve způsobu výroby diacetylrheinu, který je v podstatě zbaven aloe-emodinových derivátů, při kterém

a) rhein-9-anthron-8-glukosid obsahující aloe-emodinové složky se oxiduje na odpovídající anthrachinonové sloučeniny,

b) glukózový zbytek v poloze 0 anthrachinonových sloučenin se odštěpí v kyselém prostředí,

c) získané 1,8-dihydroxyanthrachinonové sloučeniny se acetylují a

d) rozdělováni z kapaliny do kapaliny získaného produktu se provádí mezi mezi polárním organickým rozpouštědlem, které je pouze částečně mísitelné s vodou, a vodnou fází o hodnotě pH 6,5 až 7,5 a diacetylrhein se zachycuje a popřípadě rekrystaluje.

Jiné výhodné provedeni tohoto vynálezu zahrnuje způsob výroby diacetylrheinu, který je v podstatě zbaven aloe-emo1* dinových derivátů, při němž

a) směs sennosidů se podrobí redukci na odpovídající anthronové sloučeniny,

b) získané anthronové sloučeniny se oxiduji na odpovídající anthrachinonové sloučeniny,

c) glukózový zbytek v poloze 8 anthrachinonových sloučenin se odštěpí v kyselém prostředí,

d) získané 1,8-dihydroxyanthrachinonové sloučeniny se acetyluji a

e) rozdělování z kapaliny do kapaliny získaného produktu se provádí mezi polárním organickým rozpouštědlem, které je pouze částečně mísitelné s vodou, a vodnou fází o hodnotě pH 6,5 až 7,5 a diacetylrhein se zachycuje a popřípadě rekrystaluje.

Jednotlivé stupně způsobu podle tohoto vynálezu jsou dále podrobněji vysvětleny.

Redukce směsi sennosidů na odpovídající anthronové sloučeniny

Směs sennosidů používaná jako výchozí látka se může získat například z drogy senný. Senná jako droga je tvořena suchými listy a plody rostlin kasie, jako je například senes úzkolistý (Cassia angustifolia) a mana egyptská (Cassia acutifolia). Senná jako droga obsahuje dianthronové glukosidy rheinu a aloe-emodin, z nichž nejdůležitější jsou sennosidy A, B, AI, C, D a Dl. Senosidy odpovídají obecnému

- %· vzorci

V případě senosidů A, B a AI, R představuje skupinu vzorce COOH a v případě sennosidů C, D a Dl, R znamená skupinu vzorce CH₂OH. Sennosidy A, B a AI a sennosidy C, D a Dl jsou stereomery a navzájem se liší konfigurací atomu uhlíku v polohách 10 a 10' .

Získání sennosidů ze senný jako drogy je popsáno například v DE-A-32 00 131, na které se zde odkazuje pro úplnost popisu. Podle tohoto spisu se senná jako droga nejprve extrahuje vodným methanolem. Koncentrát zbývající po úplném odstranění methanolu obsahuje sennosidy ve formě solí alkalického kovu, s výhodou draselných solí. Koncentrát se čistí extrakci z kapaliny do kapaliny pomocí alkoholů nebo ketonů, například 2-butanolu nebo 2-butanonu, které jsou částečně rozpustné ve vodě (rafinát). Rafinát se okyselí na hodnotu pH okolo 1,5 až 2,0 a sennosidy krystalují po naočkování. Získaná surová směs sennosidů se může použit jako výchozí látka pro způsob podle tohoto vynálezu. Jestliže je to žádoucí, surová smés sennosidů se může také rekrystalovat.

Podle jiného provedení se koncentrát smíchaný s alkoholem, který je pouze částečně rozpustný ve vodě, zvláště s 2-butanolem, může použít jako výchozí látka pro způsob podle tohoto vynálezu.

V případě extrakce senný jako drogy je poměr drogy k extrakčnímu činidlu s výhodou od 1:4 do 1:15, zvláště od 1:4 do 1:10.

Extrakce se s výhodou provádí v přítomnosti pufru, například trojsodné soli kyseliny citrónové, glycinu, hydrogenuhličitanu sodného nebo sacharózy.

Při způsobu podle tohoto vynálezu se výchozí látky redukují, aby se získal rhein-9-anthron-8-glukosid (R = COOH) a aloe-emodin-9-anthron-8-glukosid (R = CH₂OH) obecného vzorce

ve kterém

R znamená skupinu vzorce COOH nebo CH₂OH.

Redukční činidla s vhodným redukčním potenciálem zahrnují chlorid cinatý, oxid siřičitý, borohydridy alkalických kovů a s výhodou dithioničitany alkalických kovů, zvláště dithioničitan sodný. Redukční činidlose používá ve velkém přebytku. Obecně se dithioničitany a zvláště dithioničitan sodný používají v hmotnostně jednonásobném až čtyřnásobném množství, vztaženo na obsah sennosidů ve výchozí látce.

K provedení redukce může být výchozí látka přítomna ve vodném roztoku nebo suspenzi a redukční činidlo se přidává v pevné formě nebo rozpuštěné ve vodě. Je výhodné pracovat ve dvoufázové směsi, přidáním k polárnímu organickému rozpouštědle, které je většinou pouze částečně mísitelné s vodou, zvláště 2-butanolu.

Redukce se s výhodou provádí za teploty od 40 do 60 °C a zvláště od 50 do 55 °C, při hodnotě pH od 7 do 9. Redukce se s výhodou provádí několikrát a zvláště dvakrát až desetkrát.

Vzniklé 9-anthron-8-glukosidy se vysrážejí přídavkem kyseliny, například kyseliny sírové, na hodnotu pH od 4 do 4,5. Teplota by přitom s výhodou neměla být vyšší než 40 °C. V případě vysrážení anthronglukosidů a v případě jejich izolace, například filtrací, je výhodné pracovat pod dusíkovou atmosférou, aby se vyhnulo nekontrolované oxidaci těchto sloučenin.

Oxidace anthronových sloučenin na anthrachinonové sloučeniny

Získané anthronové sloučeniny se nyní oxidují na odpovídající anthrachinonové sloučeniny obecného vzorce

ve kterém

R znamená skupinu vzorce COOH nebo CH₂OH.

Oxidační činidla, vhodná k tomuto účelu, zahrnují například kyslík, peroxidické sloučeniny, jako peroxid vodíku, a sloučeniny manganu, chrómu a železa ve vysokém oxidačním stupni. S výhodou se používá železitých solí, zvláště síranu železitého. Je výhodné pracovat za zvýšené teploty, avšak teplota by měla být pod 60 °C, protože se tím vyhne tvorbě nežádoucích a nedefinovatelných oxidačních produktů. Po ukončení oxidace se anthrachinon-8-glukosidy izolují obvyklým způsobem.

Odštěpení glukózového zbytku

Glukózový zbytek v poloze 8 anthrachinonových sloučenin se odštěpí v kyselém roztoku. S výhodou se pracuje za teploty od přibližně 85 do 95 °C. Získaný produkt se izoluje běžným způsobem.

Je známé převádění sennosidů, po kyselé hydrolýze, přímo na rhein, reakcí s chloridem železitým (viz například DE-A-27 11 493). Avšak výtěžek této reakce je pouze zhruba 10 % a kromě toho se vzniklý rhein obtížně odděluje.

V případě způsobu podle tohoto vynálezu se reduktivní štěpení sennosidů, oxidace anthronových sloučenin za vzniku odpovídajících anthrachinonových sloučenin a odštěpení glukózového zbytku v poloze 8 anthrachinonových sloučenin provádí v každém případě v odděleném stupni. S překvapením bylo nalezeno, že se při tomto způsobu rhein získá ve výtěžku 89 %. Kromě toho je možné provádět oxidaci při mírných teplotách, takže se vyhne vzniku nežádoucích a nedefinovatelných oxidačních produktů. Nadto pokud se takto provádí.reakce, použitá sůl železa se může zpětně získat skoro kvantitativně a po opětovné oxidaci znovu použít. Oddělení stupně oxidace a stupně hydrolýzy umožňuje, na základě větší rozpustnosti anthronových glukosidů ve vodě v porovnání s příslušnými aglykony, opatrně provádět oxidaci za teploty místnosti nebo při teplotě pod 60 °C, jinak se přitom nevyhne nežádoucí tvorbě nedefinovaných vedlejších produktů.

Acetylace 1,8-dihydroxyanthrachinonové sloučeniny

Acetylace získaných 1,8-dihydroxyanthrachinonových sloučenin se provádí obvyklým způsobem. Například acetylace se může provádět působením anhydridu kyseliny octové v přítomnosti octanu sodného způsobem, který je popsán v Arch. Pharm., 241. 607 /1903/. Avšak acetylace se může také provádět pomocí jiných způsobů známých odborníkovi, například reakcí s acetylchloridem nebo podobně.

Rozdělování z kapaliny do kapaliny

Rozdělování získaného produktu metodou z kapaliny do kapaliny se provádí v polárním organickém rozpouštědle, které je většinou pouze částečné mísitelné s vodou, a ve vodné fázi o hodnotě pH 6,5 až 7,5. Vhodná polární organická rozpouštědla zahrnují alkanoly se 4 nebo 5 atomy uhlíku . a dialkylketony s 1 až 3 atomy uhlíku v každé alkylové části, například 1-butanol, 2-butanol, isobutanol a 2-butanon, přičemž 2-butanon je výhodný.

Objemový poměr těžší a lehčí fáze je obvykle v rozmezí od 1:2 do 2:1. Lehčí fázi tvoří roztok diacetylanthrachinonových sloučenin v polárním organickém rozpouštědle. Jako těžší fáze se používá vodná fáze o hodnotě pH 6,5 až 7,5, která je s výhodou upravena pufrem a zvláště octanovým pufrem.

Extrakce z kapaliny do kapaliny se výhodné provádí v protiproudu, přičemž diacetylrhein se přitom vnáší do organické fáze v přibližně 0,01 molárni koncentraci.

Po rozděleni je požadovaný diacetylrhein přítomen v těžší fázi. Tato sloučenina se vysráží okyselením na hodnotu pH okolo 5,2 a poté se získá obvyklým způsobem. Diacetylrhein se rekrystaluje jako sůl alkalického kovu, s výhodou jako draselná sůl, přičemž sůl se potom převede na nerozpustnou volnou kyselinu. Podle jiného provedení se může použít přímé rekrystalizace z ethyllaktátu.

Diacetylrhein získaný tímto způsobem je v podstatě prost aloe-emodinu a jeho derivátů. Obsah těchto nečistot je přitom stále okolo 50 ppm (podle stanovení popsaného v příkladech uvedených dále). Obsah těchto nečistot se může dále snížit, pokud se získaný diacetylrhein rekrystaluje následujícím postupem. Diacetylrhein se převede na sůl alkalického kovu působením vhodné báze, například octanu alkalického kovu a s výhodou octanu draselného. Výhodné je jako reakčního prostředí použít ekvimolárních množství báze a vodného alkoholu s 1 až 3 atomy uhlíku, například 80 až 90% ethanolu. Sůl diacetylrheinu s alkalickým kovem se nechá vykrystalovat v chladném prostředí, poté se výjme do vodného alkoholu s 1 až 3 atomy uhlíku a vysráží se přidáním kyseliny až do hodnoty pH zhruba 3. Vysrážený diacetylrhein se potom izoluje obvyklým způsobem a zpracuje se. Jako varianta přímé rekrystalizace se může použít rekrystalizace z ethyllaktátu.

Produkt takto získaný obsahuje méně než 20 ppm nečistot uvedených výše. Kromě toho je produkt přítomen v krystalech tvaru jehliček, které jsou zvláště vhodné pro galenické prostředky.

Produkt se může sušit obvyklým způsobem. Výhodně se sušení provádí nejprve za sníženého tlaku při relativně nízké teplotě, která například nepřevyšuje 40 °C, dokud se obsah vody v produktu nesníží na přibližné 3 % nebo méně. Poté se teplota může zvýšit na 70 a 110 °C.

Tento vynález se také týká v podstatě čistého diacetylrheinu vyrobitelného způsobem podle tohoto vynálezu, stejně jako farmaceutických prostředků, které obsahují tuto sloučeninu.

Využitelnost

Oblast použití, dávek určených pro podávání a vhodných forem dávkováni je známa a popsána například v US-A-4 244 968, US-A-4 346 103, US-A-4 950 687 a DE-A-27 11 493, stejně jako v Drugs Exptl. Clin. Res., 6(1), 53-64 /1980/.

Příklady provedeni vynálezu

Následující příklady jsou uvedeny za účelem ilustrace tohoto vynálezu.

Příklad 1

U

Získání směsi sennosidů používané jako výchozí látka

V každém případě se vnese 40 kg senný (s obsahem sennosidů okolo 1,5 %) jako drogy do dvou perkolátorů zapojených do serie, s objemem 250 litrů a zakrytých děrovanou ocelovou deskou. Jako rozpouštědlo pro extrakci se použije 70% methanol, který se přivádí k droze v prvním perkolátorů. Roztok vzniklý v prvním perkolátorů se vede k droze, která je přítomna v druhém perkolátorů.

Rozpouštědlo se přitom nechá volně protékat prvním perkolátorem.

Pro extrakci 40 kg senný jako drogy se celkově použije 160 litrů rozpoutédla. Poté co tento objem 70% methanolu projde oběma perkolátory a zachytí se odpovídající množství perkolátu, spojí se vyprázdnovací trubice z perkolátoru s postperkolačním zásobníkem a perkolátory se vede dalších 60 litrů 70% methanolu. Poté zbývající volné rozpouštědlo z prvního perkolátoru se zavede do hodní části druhého perkolátoru a postperkolát se zachycuje, až se dostane množství 120 litrů. První perkolátor se potom vyprázdní, opět naplní 40 kg senný jako drogy a postperkolát se načerpá na drogu. 120 litrů postperkolátu přitom dostačuje k pokrytí drogy v perkolátoru.

Poté se teplota roztoku upraví na +30 °C.

. Tento perkolátor se spojí s perkolátorem, ve kterém se předtím provádělo extrahování a extrakce se provede, jak je popsáno výše.

Na každých 40 kg drogy se zachytí 150 litrů perkolátu, ze kterého se odpaří methanol na vakuové rotační odparce, která je opatřena plněnou kolonou. Získá se přibližně 30 litrů destilačního zbytku (koncentrátu), který se extrahuje v mísičové usazovací nádobě s 10 stupni za použití 40 litrů 2-butanolu, jenž je nasycen vodou. Získá se okolo 38 až 40 litrů vodného rafinátu a přibližně 30 až 32 litrů 2-butanolového extraktu.

Vodný rafinát se okyselí za míchání 93% kyselinou sírovou v průběhu 20 hodin, které se přitom použije objemově 1,6 %, vztaženo na objem kapaliny určené pro okyselení. Kyselý roztok má potom hodnotu pH 1,5 až 2,0. Tento roztok se míchá po dobu dalších 6 dnů, sraženina se potom nechá usadit přes noc, odfitruje se, promývá vodou, dokud promývací voda není bezbarvá, promyje methanolem a vysuší v proudu vzduchu za teploty místnosti. Výtěžek na 40 kg surového materiálu je 760 až 790 g (sušina) surových sennosidů s obsahem sennosidu 90 až 94 %. Výtěžek tak odpovídá přibližně 70 % z množství sennosidu přítomného v surovém materiálu.

Stupeň a)

Redukce sennosidů na rhein-9-anthron-8-glukosid

9,0 kg dithioničitanu sodného se rozpustí ve 100 litrech demineralizované vody. Do tohoto roztoku se za míchání nadávkují získané surové sennosidy obsahující okolo 3 kg sennosidů A, AI a B. Homogenní roztok se míchá za teploty 55 až 58 °C po dobu 2 hodin a potom se ochladí na teplotu 50 až 55 °C. Poté se provede vysrážení hmotnostně 96 až 98% kyselinou sírovou při hodnotě pH 4,2. Výsledná suspenze se míchá po dobu dalších 1,5 hodiny za maximální teploty 25 °C a poté se provede filtrace pod dusíkovou 'to atmosférou. Zbytek se promyje 50 litry demineralizované vody, která byla upravena kyselinou sírovou na hodnotu pH 2 a potom se zpracuje s 10 litry roztoku síranu železitého (výroba viz stupeň b).

Stupeň b)

Oxidace rhein-8-glukosidu

Produkt z předcházejícího stupně se suspenduje v roztoku 184 litrů demineralizované vody a 75,7 kg hydrátu síranu železitého (22 % Fe^⁺). Suspenze se zahřeje na teplotu 55 až 62 °C a oxiduje po dobu 14 hodin za použití rychloběžného dispergátoru. Když je oxidace kompletní, rhein-8-glukosid se odfiltruje a promyje 50 litry demineralizované vody, která byla upravena na hodnotu pH 2 kyselinou sírovou.

Stupeň c)

Hydrolýza na rhein

Vlhký filtrační zbytek ze stupně b) se suspenduje ve 200 kg hmotnostně 20% kyseliny sírové a míchá po dobu 8 hodin za teploty 88 až 92 °C. Vzniklý rhein se odfiltruje a pro skladování se může vysušit za vakua 100 Pa po dobu 48 hodin při teplotě 40 °C nebo se může použít bezprostředně ve vlhkém stavu pro acetylaci ve stupni d).

Celkový výtěžek pro stupně a) až c) je 89 %, ve vztahu k sennosidům A, AI a B použitým ve stupni a).

Stupeň d)

Acetylace za vzniku diacetylrheinu

6,5 kg rheinu ze stupně c) se suspenduje ve 100 litrech anhydridu kyseliny octové během 10 minut, smíchá s 2 kg octanu draselného, zahřeje na teplotu 95 °C za míchání, smíchá s 0,65 kg aktivního uhlí a míchá za teploty 90 až 95 °C po dobu 30 minut. Z horkého roztoku se odfiltruje aktivní uhlí a filtrát se smíchá za teploty 90 °c s 2,1 kg hmotnostně 96 až 98% kyseliny sírové. Poté se reakční směs za míchání ochladí jak nejrychleji je možné na teplotu 20 °C a výsledná suspenze se filtruje. Filtrační zbytek se promyje demineralizovanou vodou k odstranění síranu. Výtěžek činí 83 %.

Stupeň e)

Odstranění volného a acetylovaného aloe-emodinu

Část aloe-emodinu se odstraní protiproudou extrakcí v pulsačni extrakční koloně s alespoň 15 teoretickými patry. Objemový poměr těžší a lehčí fáze je 1:1. Jako těžší fáze se použije 0,1-molární vodný roztok octanu draselného nasycený 2-butanonem. V lehčí fázi, která je tvořena 2-butanonem nasyceným vodou, se diacetylrhein určený k vyčistění rozpouští v 0,01 molárním množství. Diacetylrhein se vysráží z odtékající těžší fáze za použití hmotnostně 10% kyseliny sírové o hodnotě pH 5,2. Sraženina se odfiltruje a promyje vodou k odstranění síranů. Výtěžek odpovídá 88 %, vztaženo na surový deacetylrhein použitý ze stupně d).

Stupeň f)

Rekrystalizace, vysušení a rozmělněni

Varianta A

Za rychlého míchání se 7,5 kg diacetylrheinu ze stupně e) (vztaženo na sušinu) suspenduje ve 250 litrech objemově 90% ethanolu. Suspenze se zahřeje na teplotu 70 °C a poté smíchá s 3,75 kg octanu draselného. Po ochlazeni na teplotu 0 až 2 °C vykrystaluje čistá draselná sůl diacetylrheinu z čirého roztoku, který mezitím vznikl. Draselná sůl se odfiltruje a rozpustí v 800 litrech objemové 48% ethanolu za teploty 20 až 30 °C. Čirý roztok se upraví hmotnostně 10% kyselinou sírovou na hodnotu pH 3,0. Diacetylrhein, který vykrystaluje, se odfiltruje a promyje demineralizovanou vodou, aby se zbavil síranů.

Varianta B

7,5 kg diacetylrheinu se suspenduje v 275 litrech ethyllaktátu, zahříváním převede na roztok, filtruje a krystaluje za míchání při teplotě 20 až 25 °C. Krystalický diacetylrhein se odfiltruje a promyje demineralizovanou vodou.

Produkt se nejprve suší za vakua 100 Pa á teploty 40 °C po dobu 24 hodin. Když zbytkový obsah vody poklesne pod 3 %, materiál se hrubě rozmělní a dále suší za vakua 100 Pa při teplotě 70 °C po dobu 24 hodin. Poté se látka rozemele na prosévací velikost 0,5 mm a znovu suší za vakua 100 Pa a teploty 70 °C k odstranění zbytků rozpouštědla. Výtěžek ze stupně f) je 95 %.

Příklad 2

Způsob popsaný v příkladě 1 se opakuje s tím rozdílem, že se provedou tyto úpravy:

V případě extrakce senný jako drogy se používá trojsodné soli kyseliny citrónové. Přitom se přidá 2,85 kg této trojsodné soli k množství 40 kg drogy před tím, než se zavede rozpouštědlo. Jako rozpouštědlo se přitom používá 70% methanol, zahřátý na teplotu 60 °C. Po odpaření methanolu na objem 11,4 litrů se koncentrát smíchá s 2 litry 2-butanolu.

Redukce směsi koncentrátu z plodů senný a 2-butanolu se potom provádí v 7 stupních pod dusíkem jako ochranným plynem. Po redukčním stupni I následuje vysrážení surového rhein-9-anthron-8-glukosidu. Redukční stupně IX až VII slouží pro částečné odstranění aloe-emodinových derivátů. Tyto stupně se provádějí bez srážení. Konečné vysrážení vyčištěného rhein-9-anthron-8-glukosidu se provede po posledním redukčním stupni.

Redukční stupeň I

100 litrů směsi koncentrátu z plodů senný a 2-butanolu, obsahující přibližně 4 kg sennosidů, se umístí do míchaného zásobníku a převrství dusíkem. Za míchání se opatrně přidá 6 litrů hmotnostně 20% vodného roztoku hydroxidu sodného a potom 350 litrů 2-butanolu nasyceného vodou (například ze stupně II, protiproudé provedení), a vše se poté míchá po dobu 15 minut. Dávka se zahřeje na teplotu 42 až 50 °C, smíchá se 7 kg dithioničitanu sodného a potom se dále míchá po dobu 45 minut. Hodnota pH se udržuje na

7.5 až 8 pomoci hmotnostně 20% vodného roztoku hydroxidu sodného. Redukční potenciál (proti elektrodě ze stříbra a chloridu stříbrného) se, pokud je zapotřebí, udržuje na hodnotě pod -630 mV přidáváním dithioničitanu sodného. Po ochlazení na teplotu 30 až 35 °C se provede srážení během

1.5 hodiny pomoci hmotnostně 10% kyseliny sírové při hodnotě pH menší než 4. Výsledná suspenze se míchá za teploty menší než 25 °C po dobu přibližně 10 hodin, při pomalé rychlosti míchání. Výsledná sraženina se odfiltruje a suspenduje v 60 litrech hmotnostně 15% 2-butanolu, vše se míchá za teploty 50 až 60 °C po dobu 30 minut a poté filtruje. Zbytek se promyje 100 litry demineralizované vody. Výtěžek rhein-918

-anthron-8-glukosidu jako surového produktu je větší než 82 %, vztaženo na použitý sennosid.

Redukční stupeň II

3,3 kg surového rhein-9-anthron-8-glukosidu ze stupně I se suspendují ve směsi 42 litrů demineralizované vody a 7,4 litrů 2-butanolu. Suspenze se uvede do roztoku s 2 litry hmotnostně 20% roztoku hydroxidu sodného a 9,9 kg trojsodné soli kyseliny citrónové a roztok se potom smíchá s 3,3 kg dithionitičitanu sodného a 350 litry 2-butanolu nasyceného vodou (například ze stupně III, protiproude provedení). Dávka se zahřeje na teplotu 42 až 45 °C. Hodnota pH se udržuje na 8,5 až 9 pomoci hmotnostně 20% vodného roztoku hydroxidu sodného. Redukční potenciál (proti elektrodě ze stříbra a chloridu stříbrného) se, pokud je zapotřebí, udržuje na hodnotě pod -750 mV přidáváním dithioničitanu sodného.

Reakční směs se nechá stát po dobu 30 minut, horní fáze se odstraní a spodní fáze se dále zpracuje ve stupni

III.

Redukční stupeň III

Se spodní fází ze stupně II se opakuje redukce popsaná ve stupni II za přídavku těchto chemikálií:

1,65 kg 0,8 litru 350 litrů dithioničitan sodný hmotnostně 20% vodný roztok hydroxidu sodného 2-butanol nasycený vodou (například ze stupně IV, protiproudé provedení)

Redukční stupně IV až VII

Se spodní fází z každého z předcházejících stupňů se opakuje redukční a extrakční postup popsaný ve stupni II s přidáním těchto chemikáií:

0,825 kg 0,4 litru 350 litrů dithioničitan sodný hmotnostně 20% vodný roztok hydroxidu sodného 2-butanol nasycený vodou (například z následujícího stupně, protiproudé provedení)

Spodní fáze oddělená ve stupni VII se ochladí na teplotu 30 až 35 °C a rhein-9-anthron-8-glukosid se vysráží jako je popsáno ve stupni I. Výsledná sraženina se odfiltruje a promyje 200 litry demineralizované vody. Reakčni směs se potom zpracuje s 10 litry roztoku síranu železitého ( výroba viz stupeň B, příklad 1).

Rhein-9-anthron-8-glukosid se potom převede na diacetylrhein jak je popsáno v příkladě l.

Farmakologické hodnocení

Účinnost diacetylrheinu se stanoví na chronicky zánětlivých modelech po perorálním podání. Použije se těchto experimentálních modelů: granulom vyvolaný peletou bavlny na krysách a artrosa u králíků vyvolaná intraartikulárním podáním vitaminu A.

a) Granulom vyvolaný peletou bavlny u krys

Mladé, sexuálně dospělé krysy (o počtu n = 10) dostávají 25, 50 nebo 100 mg diacetylrheinu, 5 mg indomethacinu nebo 100 mg kyseliny acetylsalicylové, vztaženo vždy na kilogram tělesné hmotnosti, denně po dobu 5 dní. Kontrolní skupina ošetřovaná toliko vodou se také použije. Implanace pelet se provede v první den ošetřování. Čerstvá hmotnost a sušina granulomu získaného na konci experimentu ukazuje signifikantní a jasné snížení v závislosti na dávce, v porovnání s kontrolní skupinou. Účinek 100 mg diacetylrheinu je v souladu s účinkem přibližně 5 mg indomethacinu nebo 100 mg kyseliny acetylsalicylové, vztaženo vždy na kilogram tělesné hmotnosti. Hmotnost brzlíku a nadledvikek se během ošetřování nemění.

b) Artrosa vyvolaná vitaminem A

Změna kloubu podobná artrose se vyvolá u dvou skupin vždy po 10 králících (bílý novozélandský) pomocí tří intraartikulárních injekcí 30 000 mezinárodních jednotek vitaminu A, podaných v průběhu 9 dní. 0 56 dní později se 10 zvířat ošetřuje po dobu 8 týdnů 3 mg diacetylrheinu na kilogram tělesné hmotnosti. V porovnání s kontrolní skupinou se signifikantně sníží makroskopicky a mikroskopicky pozorovatelné změny kloubů u ošetřené skupiny.

Kromě toho se porovnává léčebný účinek diacetylrheinu s léčebným účinkem kyseliny acetylsalicylové vždy na 7 králících, kterým po 6 dnech předchozího ošetření třikrát denně 10 000 mezinárodními jednotkami vitaminu A a 26 dnech období bez ošetřování se po dobu 8 týdnů podává bud 5 mg diacetylrheinu na kilogram tělesné hmotnosti a den (experimentální skupina) nebo 15 mg kyseliny acetylsalicylvé na kilogram tělesné hmotnosti a den (positivní kontrolní skupina) nebo kteří zůstanou neošetřeni (negativní kontrolní skupina). U všech tři skupin se za 24 dní po poslední injekci vitaminu A vyskytují srovnatelné poruchy pohybu, projevující se ve formě vlečení zadní nohy. U negativní kontrolní skupiny se během následujících 8 týdnů pozorují klinické příznaky projevů artrosy. U experimentální skupiny a positivní skupiny se tyto příznaky signifikantně zlepší během 8 týdnů ošetřování.

Změny žaludeční sliznice

Zatímco jediné podání 400 mg diacetylrheinu na kilogram tělesné hmotnosti nebo rozpouštědla nezpůsobí vzestup jakéhokoli narušení žaludeční sliznice u krysy, po podání ibuprofenu (200 mg/kg) nebo indoraethacinu (20 mg/kg) se pozoruje zřetelné poškození sliznice ve formě od bodů (1 mm průměr) do širokého narušení (3 mm průměr). Dvojí podávání denně 100 mg diacetylrheinu na kilogram tělesné hmotnosti v průběhu 3 dnů také nezpůsobuje jakékoli poškození sliznice, zatímco odpovídající použití 10 mg indomethacinu na kilogram tělesné hmotnosti zaručeně vyvolá narušení sliznice, které má průměr 1 až 3 mm.

•to

Toxikologie

Akutní toxicita LDg₀ je v závislosti na ošetřovaném druhu (kryse, myši, kočce), po perorálním podání od 1,9 do 7,9 g/kg. Krysa se přitom ukazuje jako méně citlivá. Po parenterálním podáni (i.v. nebo i.p.) hodnoty LD₅₀ jsou v případě těchto druhů zvířat od 119 do 339 mg/kg.

Klinické hodnocení

1. Účinek diacetylrheinu se ohodnotí na pacientech trpících artrosou kyčli nebo artrosou postihující kolenní kloub u 96 (49/46) pacientů při dvojí slepé studii proti naproxenu a následnému ošetření podáním placeba. Podávaná dávka je 50 mg diacetylrheinu dvakrát denně nebo 750 mg naproxenu denně. Ošetřovací období trvá 60 dní po 7 dnech odeznívaci fáze. Následující ošetření placebem trvá po dobu 60 dní.

Testovanými veličinami jsou bolest a příznaky možnosti pohybu podle stupnice hodnocení, funkčního omezení a snášenlivosti.

U obou skupin, kterým bylo poskytnuto ošetření (diacetylrheinera nebo naproxenem), se s ohledem na všechny testované veličiny zjistí statisticky významná míra zlepšení (P < 0,01 a P <0,05), v porovnání s počáteční hodnotou. Po přerušení ošetřování a následujícím podávání placeba se však ukazuje ve dnech 90 a 120, s ohledem na ukazatel spontání bolesti a aktivní a pasivní bolesti při pohybu, statisticky signifikantní převaha (P < 0,01), ve společném porovnání s naproxenem a placebem. Na 5% úrovni se tento rozdíl také ověří pro různou noční bolest a bolest způsobenou tlakem 30 dní po přerušení ošetřování diacetylrheinem.

2. Při studii s otevřeným průběhem se zjistí účinek diacetylrheinu proti osteoartrose páteře a kolena u 70 (35/35) pacientů. Diacetylrhein se podává v dávce 100 mg za den. Doba ošetřování činí 60 dní a doba pozorování je 75 dní. Testovanými veličinami je bolest a omezení pohybu. Veličiny se ohodnotí systémem bodování.

Ohodnotí se kontrolní skupina zahrnující 35 pacientů, kteří se podrobí výlučně fysioterapeutického měření. Fysioterapie se také provádí ve skupině ošetřované diacetylrheinem.

S přihlédnutím ke všem veličinám, vyhodnocení výsledků ukazuje statisticky signifikantní nadřazenost ošetřené skupiny vzhledem ke skupině kontrolní. Pro skupinu ošetřenou diacetylrheinem se také po přerušení ošetřování může zjistit pokračování terapeutického účinku (přetrvávající účinek).

3. Účinek diacetylrheinu v případě lokalizované artrosy u 20 pacientů se ohodnotí při jednoduché slepé přechodové studii proti naproxenu. Pacienti se rozdělí do dvou skupin: V první skupině se z počátku podává 50 mg diacetylrheinu dvakrát denně po dobu 20 dní. Potom následují tři dny odeznívací fáze a dále se provádí ošetřování 250 mg naproxenu dvakrát denně po dobu dalšího 20 dní. Ve druhé skupině se použije obráceného pořadí. U všech případů je celková doba ošetřováni 43 dnů. Testované veličiny bolestivosti, bolesti při stlačení, bolesti při pasivním pohybu, funkčního omezení a otoku se stanovují systémem bodování.

u

Vyhodnoceni výsledků ukazuje nadřazenost ošetřeni diacetylrheinem v porovnání s ošetřením naproxenem. Přitom se nepozorují žádné pozoruhodné vedlejší účinky a také žádné změny klinických laboratorních parametrů.

4. Účinek diacetylrheinu se hodnotí na 23 (12/11) pacientech trpících osteoartrosou při nahodile uspořádané dvojí slepé studii za použití zdvojené modelové techniky (studie kompatibility). Podávaná dávka činí 50 mg diacetylrheinu dvakrát denně a 250 mg naproxenu třikrát denně. Doba ošetřování obnáší 4 týdny. Testovanými veličinami jsou oesofagogastroduodenoskopické nálezy před a po terapeutickém ošetření. Pro studii se použijí pouze pacienti s normálním nálezem sliznice nebo se slabým poškozením sliznice (stupeň 1).

Po 4 týdnech ukazují endoskopické nálezy ve skupině ošetřené diacetylrheinem pouze v jednom případě (10 %) poškozeni sliznice stupně 2, zatímco ve skupině ošetřované naproxenem se u 5 pacientů (50 %) ukazuje poškození sliznice stupně 2, 3 a 4. Ve všech případech je normálně odebraný nález.

Analytické stanovení aloe-emodinu mg diacetylrheinu se rozpustí v 25,3 ml 0,5-molárního roztoku hydroxidu sodného v dělící nálevce a roztok se třepe po dobu 10 minut. Poté se do dělící nálevky vnese 74,6 ml roztoku, který obsahuje 0,5 mol glycinu a 0,5 mol chloridu sodného, čímž se dosáhne hodnoty pH 9,5.

Tento roztok se třikrát extrahuje 25 ml chloroformu. Spojené organické fáze se jednou extrahuji 10 ml 0,5-molárního pufru o hodnotě pH 9,5 (glycin, hydroxid sodný a chlorid sodný) a jednou extrahují 10 ml 0,01-molární kyseliny sírové. Z organické fáze se odpaří rozpouštědlo a odparek se rozpustí v 1 ml methanolu.

Pro standardní roztok se rozpustí 2 mg aloe-emodinu ve 20 ml Ν,Ν-dimethylacetamidu a roztok se zředí methanolem na koncentraci 2 μg/ml, co odpovídá 40 ppm.

Obsah roztoků se ohodnotí vysoko účinnou kapalinovou chromatografií (HPLC). Lineárnost metody vysoko účinné kapalinové chromatografie sé prokáže pomocí standardního roztoku aloe-emodinu v rozmezí od 0,11 μg/ml (odpovídá 2,2 ppm) do 53,6 μg/ml (odpovídá 1072 ppm). Stanovení obsahu se provádí na chromatografické koloně (Merck HPLC column Lichrocart 250-4), která je naplněna náplní LiChrospher-100 RP-18, 5 μιη, za teploty 40 °C s mobilní fází tvořenou objemově 1% kyselinou octovou v methanolu, objemově 1% kyše· linou octovou ve vodě a acetonitrilem v poměru 49:46:5.

Claims

1. Způsob výroby diacetylrheinu, vyznačuj íci se t í m, že se diacetylrheim, obsahující aloe-emodinové deriváty, podrobí rozdělování z kapaliny do kapaliny mezi polárním organickým rozpouštědlem, které je pouze částečně mísitelrté s vodou a vodnou fází o hodnotě pH 6,5 až 7,5 a diacetylrhein 'se zachycuje a popřípadě rekrystaluje.

2. Způsob výroby diacetylrheinu, který je v podstatě zbaven aloe-emodinových derivátů, vyznačující se tím, že

a) rhein-9-anthron-8-glukosid obsahující aloe-emodinové deriváty se oxiduje na odpovídající anthrachinonové sloučeniny,

b) glukózový zbytek v poloze 8 anthrachinonových sloučenin se odštěpí v kyselém prostředí,

c) získané 1,8-dihydroxyanthrachinonové sloučeniny se acetylují a

d) rozdělováni z kapaliny do kapaliny získaného produktu se provádí mezi polárním organickým rozpouštědlem, které je pouze částečné mísitelné s vodou, a vodnou fázi o hodnotě pH 6,5 až 7,5 a diacetylrhein se zachycuje a popřípadě rekrystalu je.

3. Způsob výroby diacetylrheinu, který je v podstatě zbaven aloe-emodinových derivátů, vyznačující tím, že

b) získané anthronové sloučeniny se oxidují na odpovídající anthrachinonové sloučeniny,

c) glukózový zbytek v poloze 8 anthrachoinovových sloučenin se odštěpí v kyselém prostředí,

d) získané 1,8-dihydroxyanthrachinonové sloučeniny se acetylují a

e) rozdělování z kapaliny do kapaliny získaného produktu se provádí mezi polárním organickým rozpouštědlem, které je pouze částečné mísitelné s vodou, a vodnou fázi o hodnotě pH 6,5 až 7,5 a diacetylrhein se zachycuje a popřípadě rekrystaluje.

4. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že se 2-butanon použije jako polární organické rozpouštědlo pro rozdělování z kapaliny do kapaliny.

5. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že se vodná fáze pufrovaná octanem použije pro rozdělování z kapaliny do kapaliny.

6. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že se rozdělování z kapaliny do kapaliny provádí protiproudně.

7. Způsob podle některého z nároků 2 až 6, vy28 značující se tím, že se železitá sůl použije jako oxidační činidlo.

8. Způsob podle nárok 7,vyznačující se tím, že železitou solí je síran železitý.

9. Způsob podle nároku 3,vyznačující se tím, že směs sennosidů se dá získat extrakcí senný jako drogy vodným methanolem.

10. Způsob podle nároku 3,vyznačující se tím, že extrakce methanolem se provádí v přítomnosti pufru.

11. Způsob podle některého z nároků 3 až 10, vyznačující se tím, že se dithioničitan alkalického kovu použije jako redukční činidlo ve stupni a).

12. Způsob podle nároku 11,vyznačující se tím, že se redukce provádí při hodnotě pH od 7 do 9.

13. Způsob podle některého z nároků 3 až 12, vyznačující se tím, že se redukce provádí opakované.

14. Způsob podle některého z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že se získaný diacetylrhein rekrystaluje při převedení diacetylrheinu na sůl alkalického kovu, která se výjme do vodného alkoholu s 1 až 3 atomy uhlíku a diacetylrhein se znovu vysráží přidáním kyseliny.

15. Způsob podle některého z nároků 1 až 13, vy29 zftačujíci se tím, že se diacetylrhein rekrystaluje z ethyllaktátu.

16. Způsob podle některého z nároků 1 až 15, vyznačující se t i m, že se vyrábí diacetylrhein, v podstatě jak je zde popsáno a doloženo na příkladech.

17. Diacetylrhein vyrobený způsobem podle některého z nároků 1 až 16.

18. V podstatě čistý diacetylrhein vyrobitelný způsobem podle některého z nároků 1 až 16.

19. Farmaceutické prostředky, vyznačující se t i m, že obsahuji diacetylrhein podle nároku 17 nebo 18, popřípadě dohromady s obvyklými farmaceutickými nosnými látkami a pomocnými látkami.