CZ174997A3

CZ174997A3 - Absorption articles with enhanced properties

Info

Publication number: CZ174997A3
Application number: CZ971749A
Authority: CZ
Inventors: Ted Guidotti; Anette Buschka; Anders Gustafsson; Urban Widlund
Original assignee: Sca Moelnlycke Ab
Priority date: 1994-12-30
Filing date: 1995-12-27
Publication date: 1997-10-15
Also published as: TR199501680A1; CO4650262A1; PL180977B1; EP0800367A1; EP0800367B1; TNSN95139A1; ZA9510800B; SE9404582D0; PL321020A1; TW308539B; DE69515514T2; GB2296438A; EP0800367B2; DE69515514T3; GB9524981D0; JP3767902B2; DE69515514D1; SE9404582L; SK87797A3; PE12297A1

Description

Oblast techniky

Tento vynález se týká absorpčního výrobku, který obsahuje tekutinami propustnou vnější vrstvu, uspořádanou na prvním povrchu výrobku, tekutinami nepropustnou vnější vrstvu, uspořádanou na druhém povrchu výrobku, a absorpční těleso, které je upouzdřené mezi těmito dvěmi obalovými vrstvami a obsahuje přijímající prostor, v němž je nabírána tělová tekutina, tento prostor se skládá z alespoň jedné dutiny anebo jednoho regionu s nižší hustotou než ty části absorpčního tělesa, které hraničí s tímto přijímacím prostorem a jež leží celkově ve stejné rovině.

Dosavadní stav techniky

Až dosud bylo problémem, kterému čelí absorpční výrobky jako jsou pleny, pleny kalhotkového typu, chrániče při inkontinenci, hygienické vložky anebo podobné produkty, u nichž se počítá s opakovaným příjmem a pohlcováním tělové tekutiny či fluida vyměšovaného uživatelem, že míra či rychlost, kterou může tekutina pronikat do daného výrobku, se s příležitostí každého nového zvlhčování značně zmenšuje. Tento problém je zejména zvýrazněn u plen a chráničů při inkontinenci, s nimiž se počítá pro děti a dospělé, protože v těchto případech jsou množství tekutiny, která výrobek přijímá a pohlcuje, poměrně veliká a jsou vyměšována

v rozmezí pouze několika vteřin. Není tudíž neobvyklé, obzvláště po prvním navlhčení, že tekutina, která není ihned uvolněna do výrobku, namísto toho teče přes povrch výrobku a uniká za jeho okraje. Takovýto únik tělové tekutiny je přirozeně velmi nežádoucí, protože snadno vede k znečištění šatů, ložního prádla a matrací používaných uživatelem a dokonce i k obarvování a ničení těchto komodit.

Důvod, proč se míra pronikání tělové tekutiny zmenšuje s opakovaným navlhčováním daného výrobku je, že se absorpční těleso výrobku stává dočasně nasyceným tělovou tekutinou v omezeném prostoru okolo plochy na povrchu výrobku, kde ho tekutina nejdříve kontaktuje, v tak zvané ploše primárního navlhčení. Absorpční výrobky se normálně skládají z jedné anebo více vrstev hydrofilních vláken, například buničiny celulozového vlákenného chmýří, a často též obsahují silně absorpční hydrokoloidní materiál, tak zvané superabsorbenty. Tekutina je takovými materiály přenášena relativně pomalu, protože přeprava tekutiny je hlavně způsobována kapilárními silami, působícími v dutinách umístěnými mezi vlákny a částicemi v absorpčním tělese daného výrobku. Tekutina je přenášena uvnitř hydrokoloidních materiálů pomocí difúze, což je stále ještě pomalejší postup, než postup generovaný kapilárními silami. Tekutina bude tudíž zůstávat v ploše primárního navlhčování výrobku po relativně dlouhý časový úsek a pak bude postupně přenášena pryč do obklopujících částí absorpčního tělesa.

Tento problém byl zvýrazněn v posledních letech, protože vývoj měl tendenci směrem k absorpčním tělesům, jež byla stlačována na větší a větší stupně stlačení, s úmyslem omezení objemu balení a z důvodů přepravy, skladování a vnějšího prostředí.

Je známé opatřovat výrobek tekutinu přenášejícími prostředky v podobě stlačených vzorů, například, stlačených proužků, jejichž funkcí je rozptylovat tekutinu v podélném směru výrobku tak., aby se řídil přenos tekutiny ven z plochy primárního navlhčení do částí absorpčního tělesa, ve kterých je absorpční materiál stále ještě nepoužit. Výrobek mající takovéto stlačené proužky je dříve znám z PCT/SE94/00835. Přenos tekutiny ve výrobku je hlavně důsledkem rozdílů v kapilárních silách působících mezi stlačenými proužky a obklopujícím materiálem. Ač bylo v tomto případě dosaženo pozitivního efektu v podobě řízeného toku tekutiny v absorpčním tělese, množství jimž je tekutina ve výrobku přenášena je také příliš pomalé v poměru k míře jakou je tělová tekutina do výrobku vyměšována. Důsledkem toho zde existuje nebezpečí, že tekutina nebude pohlcována dost rychle, ale místo toho bude téci podél povrchu výrobku a ven přes jeho okraje, což vede k unikání, jehož riziko je zejména viditelné u výrobků, kde se počítá s absorpcí moče, jako pleny a chrániče při inkontinenci , do kterých dochází často k vyměšování velkých kvant tekutiny během krátkého časového úseku. Navíc, silná stlačení výrobku vedou k tuhým částem, které se snadno neohýbají a jež brání výrobku aby při použití uspokojivě následoval pohyby těla nositele a přizpůsoboval se jeho tvaru.

Dalším způsobem zdokonalení schopnosti absorpčního výrobku přijímat a zadržovat velké objemy tělové tekutiny je vytvořit ve výrobku odlišné typy tekutiny přijímajících dutin, či jímek,

US 3 889 679 popisuje plenu, v níž se skrze absorpční těleso otvorů pleny protahuje Protože plena plochy pleny, plochy mnohost cirkulárních (kruhovitých) je však zvlhčována uvnitř omezené primárního navlhčování, pouze ty otvory, které jsou umístěny nejblíže této plochy, budou na počátku využity k nabírání (nasávání) tělové tekutiny. Tyto otvory jsou rychle naplněny tekutinou a pak následně odvodňovány do obklopujícího absorpčního materiálu, pomocí odsávání tekutiny z těchto otvorů prostřednictvím kapilárních sil, které působí mezi vlákny v absorpčním materiálu. Jak je výše zmíněno, tento proces je procesem pomalým a existuje zde značné nebezpečí, že tyto otvory budou stále ještě obsahovat tekutinu při příležitosti příštího navlhčení absorpčního tělesa. Navíc, . absorpční materiál umístěný nejblíže plochy primárního zvlhčování pleny se postupně stane nasyceným tělovou tekutinou a tím ztratí při používání všechnu schopnost odvodňovat tekutiny z otvorů ven. Dalším nedostatkem tohoto absorpčního tělesa je, že je složeno z materiálu, který se při zvlhčení hroutí a celkově ztrácí svou trojrozměrnou strukturu. Důsledkem toho je, že po prvním navlhčení je použitelnost dutiny v absorpčním tělese k nabírání tekutiny prakticky neexistující.

Švédská patentová přihláška č. 9 304 321-4 popisuje absorpční těleso pro absorpční výrobky jako jsou pleny, chrániče při inkontinenci a hygienické vložky, které jsou opatřeny tekutinu přijímající částí v podobě jímky, jež je umístěna obecně proti očekávané ploše primárního navlhčování absorpčního tělesa, a jež se protahuje směrem do hloubky do a skrze zásobní část tekutiny v absorpčním tělese. Tato jímka je v tekutém spojení s tekutinu rozptylující vrstvou, uspořádanou pod zásobní vrstvou tekutiny a má větší efektivní střední velikost póru než má obklopující zásobní část tekutiny.

Absorpční těleso tohoto druhu bude fungovat výjimečně účinně při přijímání prvního množství tekutiny a rovněž při přijímání následných kvant tekutin za předpokladu, že časový úsek mezi za sebou jdoucími vyměšováními tekutiny bude dostatečný k vyprázdnění jímky tekutiny mezi těmito případy vyměšování. Absorpční těleso podle švédské patentové přihlášky Č. 9 304 321-4 rovněž závisí na účinku kapilárních sil k odvodnění tekutiny z dané jímky. Tekutiny přijímající jímka je tudíž vyprazdňována postupně když je daná tekutina přenášena z hrubších pórů v jímce do jemnějších pórů v obklopujícím absorpčním materiálu. Existuje zde rovněž nebezpečí, že tato jímka bude příliš malá aby umístila velká množství vyměšované tekutiny, což působí přeplnění této j í mky.

Publikace WO 87/01914, US 4 333 462, US 4 333 463, US 4 333 464, US 4 413 996, EP 0 124 365, GB 2 156 681, US 4 643 727 a EP 0 528 567, rovněž popisují podobné výrobky opatřené dutinami či jímkovitě tvarovanými otvory pro příjem a sběr tekutiny.

Existuje zde, tudíž, seriozní potřeba absorpčního výrobku, jenž dovolí opakovaná zvlhčování při vysokých měrách průniku s ohledem na tekutinu vyměšovanou při následných příležitostech zvlhčování.

Podle tohoto vynálezu je zde zajištěn výrobek typu definovaného v úvodu, ve kterém byly příslušné nedostatky dříve známých výrobků tohoto druhu v podstatě eliminovány.

Podstata vynálezu

Vynálezecký výrobek se primárně vyznačuje tím, že v jedné zásobní vrstvě absorpčního tělesa je zajištěn přijímací prostor, a tím, že ty části zásobní vrstvy, jež hraničí s přijímacím prostorem, obsahují materiál, který se při navlhčení zvětšuje v objemu ve směru celkově kolmém k prvnímu povrchu výrobku, čímž se při zvlhčování výrobku v řečeném směru rovněž zvětšuje velikost přijímacího prostoru.

Podle jednoho ztvárnění tohoto vynálezu, tekutinu přijímací prostor je složen z jednoho anebo více otvorů, či regionů s nižší hustotou než je .hustota obklopujícího materiálu v zásobní vrstvě, jež se protahují skrze alespoň část tloušťky této zásobní vrstvy.

Podle ještě jednoho ztvárnění je zásobní vrstva složena z alespoň dvou oddělených těles materiálu, jež se protahují v podobě sloupovitých rozpěrných prostředků celkově kolmých mezi dvěmi dalšími vrstvami materiálu ve výrobku, a spolu s těmito materiálovými vrstvami vymezují kontinuální přijímací prostor mezi těmito vrstvami materiálu. Tato oddělená tělesa materiálu mohou, například, obsahovat superabsorpční materiál zapouzdřený mezi tubulárním (trubicovým) obalem, protahujícím se mezi dvěmi materiálovými vrstvami, čímž k bobtnání superabsorpčního materiálu formací gelu při absorbování tělové tekutiny může docházet pouze uvnitř těchto tubulárních obalů, ve směru celkově kolmém ke dvěma vrstvám materiálu. Avšak, tato tělesa jsou přednostně složena z materiálů popsaných ve WO 94/10956.

struktury kruhovitých

Podle dalšího ztvárnění tohoto vynálezu je přijímací prostor složen alespoň z jedné kanálóvité dutiny, jež se protahuje v podélném směru daného výrobku.

Podle ještě dalšího ztvárnění tohoto vynálezu je zásobní vrstva zformována ze struktury materiálu, který je rozdělen v podélném směru této struktury, podél vlnící se křivky, v níž jsou části struktury posunuty ve vzájemném vztahu k sobě v rovině struktury, alespoň v jejím podélném směru, čímž tyto části struktury mezi sebou v rovině této struktury definují přijímající' prostor. Zvlněnou křivkou se rozumí křivka jakéhokoli žádoucího tvaru, jako je sinusoidní křivka, křivka ve tvaru zubů pily, křivka čtvercové vlny, atd. Amplituda těchto zvlnění či vln, a jejich délka, se může podél křivky měnit. Tato zvlnění se mohou protahovat v přímé, zakřivené anebo ve vlnité linii.

Když budou části struktury vzájemně posunuty o polovinu vlny v podélném směru dané struktury, části budou mezi sebou definovat řadu celkově anebo oválných otvorů, střídajících se s překrývajícími se částmi struktury, protahující se v podélném směru struktury. Velikost těchto otvorů může být upravována či řízena pomocí vzájemného posunutí částí struktury k sobě. Čím více jsou posunuty části struktury k sobě, tím menší budou zbývající otvory mezi pásovými částmi. Případ, v němž tyto části nevymezují dutiny mezi sebou není v tomto vynálezu obsažen. Velikost těchto otvorů může být měněna pomocí měnění amplitudy vln podél struktury, například tak, že otvory v ploše zvlhčování budou větší než otvory umístěné vně této plochy zvlhčování.

Když jsou části struktury posunuty od sebe navzájem v příčném směru struktury, zásobní vrstva bude představovat kanálovitý zvlněný prostor, který se protahuje mezi těmito částmi struktury.

Zásobní vrstva, jež je obzvláště vhodná pro použití ve vynálezeckém výrobku, je formována z Částicového materiálu, který obsahuje mžikově sušená celulozová vlákna, jež byla za sucha formována do struktury mající plošnou váhu 30-2 000 g/m³, a stlačené na hustotu mezi 0,2-1,2 g/cm³, tato struktura je zapracována ve výrobku bez následné defibrace a formace vlákenného chmýří.

Další zásobní vrstvou, jež je obzvláště vhodná pro použití v souladu s tímto vynálezem, je formována ze vzduchem ložené struktury celulozových vláken, která je stlačena do za sucha formované vrstvy mající první hustotu mezi 0,2-1,2 g/cm³, v níž je tato vrstva posléze mechanicky změkčena na druhou hustotu, jež je nižší než původní hustota a tím odlaminována, takže formuje mnohost neúplně oddělených, tenkých vrstev vláken, jež každá má hustotu odpovídající první hustotě.

Ještě jedna myslitelná zásobní vrstva je formována z vrstvy materiálu mající první tloušťku a obsahující pružný (objemově) materiál, tato vrstva je stlačena dohromady kolmo k rovině, jež se protahuje skrze tuto vrstvu, na druhou tloušťku a je spojena ve svém stlačeném stavu pomocí pojivá, jež je rozpustné v tělové tekutině, v níž spojení struktury ustává když je vrstva navlhčena a zásobní vrstva se navrací alespoň částečně do první tloušťky. Zásobní vrstva tohoto druhu může být formována, například, se stlačeného pěnového v absorpčním z měkkého, prostupností tekutinou výrobku, přednostně materiálu, jenž se při navlhčení roztahuje ve své Šířce, či,'· ze stlačené vrstvy vláken, jež je složena alespoň částečně z vláken, která mají ve zvlhčeném stavu danou objemovou pružnost.

Podle ještě jednoho ztvárnění vynálezu, ta část objemu zásobní vrstvy, jež je složena z přijímacího prostoru, je největší uvnitř plochy primárního navlhčování výrobku, t.j., v té ploše, kde se počítá s prvním navlhčením tělovou tekutinou. Ta část přijímacího prostoru, jež zaujímá objem zásobní vrstvy se tím může zmenšovat ve směru od plochy primárního navlhčování.

Vynález se rovněž týká absorpčního tělesa k použití které obsahuje přijímací část pružného materiálu s vysokou a malou schopností rozptylování tekutiny, a zásobní strukturu tekutiny uspořádanou směrem dovnitř první vrstvy. Vynálezecké absorpční těleso se vyznačuje tím, že zásobní struktura tekutiny obsahuje zásobní vrstvu, jež obsahuje zásobní prostor pro nabírání tělové tekutiny a obsahuje alespoň jednu dutinu nebo region s nižší hustotou než má zásobní vrstva celkově, v němž části zásobní vrstvy, které hraničí s přijímacím prostorem, obsahují materiál, který při navlhčení zvětšuje objem ve směru celkově kolmém k rovině dané vrstvy, čímž se rovněž v řečeném směru zvětšuje velikost přijímacího prostoru, jako důsledek zvlhčení výrobku; a tím, že zásobní struktura tekutiny rovněž obsahuje vrstvu materiálu rozptylujícího tekutinu, majícího vysokou schopnost disperze tekutiny, v němž je zásobní vrstva uspořádána mezi přijímající vrstvou a vrstvou rozptylování tekutiny.

Protože se zásobní vrstva ve vynálezeckém výrobku bude roztahovat v tempu s navlhčováním výrobku tělovou tekutinou, výrobek je schopen si udržovat vysokou míru pronikání s ohledem na tekutinu vyměšovanou na výrobek během celé doby jeho používání. Odlišuje se od dřívějších známých výrobků tím, že zde není žádné dramatické zmenšení v míře penetrace, protože je stále vytvářen nový tekutinu přijímající prostor. Za příznivých podmínek je vynálezecký výrobek schopen udržovat si v podstatě stejnou míru pronikání tekutinou dokonce i po mnohosti případů svlhčování. V zejména příznivých případech se může po první příležitosti navlhčení míra průniku tekutinou dokonce i zvýšit.

plného účinku roztahujícího se vynálezeckém absorpčním tělese, je vrstva materiálu uspořádaného vrstvy, jež leží blíže výrobku, měla takovou

Aby se dosáhlo zásobního prostoru ve důležité aby alespoň v dosednutí s tou stranou zásobní k tekutinou propustnému povrchu objemovou pružnost a tuhost, jak za mokra tak za sucha, že se nebude hroutit a padat do přijímajícího prostoru zásobní vrstvy, protože jinak by velká část prostoru použitelná pro další nabírání tekutiny byla ztracena.

Tyto dutiny, regiony s nízkou hustotou, kanály, či podobné konfigurace, jež dohromady formují přijímací prostor výrobku, nebudou mít přednostně rozměr v rovině zásobní vrstvy, jenž přesahuje 35 mm a přednostně nepřesahuje 20 mm. Tím se míní, ze každá taková dutina, region s nízkou hustotou, kanál, či podobná konfigurace, nebudou mít roztažení kdekoli v rovině zásobní pleny, což bude umožňovat vrstvě aby přizpůsobila uvnitř svého povrchu kružnici mající průměr větší než 35 mm a přednostně ne větší než 20 mm. U větších rozměrů je obtížné se vyhnout vyboulování vrstvy do přijímajícího prostoru a tím zmenšování daného prostoru, kvůli flexibilitě daného materiálu. Když je absorpční výrobek nošen, výrobek je zakřiven a utvářen k tvaru těla daného nositele. Vrstva materiálu uspořádaného na straně zásobní vrstvy, jež leží blíže nositeli, například tekutinou propustná obalová vrstva, bude tímto tendovat k zakřivení se do přijímacího prostoru. Toto zakřivení směrem dolů či vyboulení, se celkově zvyšuje když je materiál v obalové vrstvě mokrý, ale je ještě více zvýrazněno ve velkých dutinách či otvorech v zásobní vrstvě. Přirozeně, že toto

vyboulování směrem dolů může být sníženo pomocí použití tužší vrstvy materiálu nejblíže zásobní vrstvě. Avšak, limit jak právě tuhou tato vrstva materiálu může být, může být požadavků kladených na tvarovatelnost, pohodlí výrobku při nošení. Nejmenší funkční rozměr nějaké dutiny, či podobně, v zásobní vrstvě, odpovídá přibližně velikosti vodní kapky. Dutina či nějaký odpovídající prostor v zásobní vrstvě by tudíž neměly být uvnitř stanoven pomocí přizpůsobivost a jejich definujících okrajů být vepsána kružnice mající tak malé, aby nikde v rovině zásobní vrstvy nemohla průměr 3 mm anebo větší.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude nyní dále podrobně popsán pomocí odkazů na doprovodné výkresy, v nichž:

Obr. 1 - znázorňuje půdorys pleny podle prvního ztvárnění tohoto vynálezu, jež obsahuje zásobní vrstvu zformovanou z oddělených těles materiálu,

Obr. 2a - znázorňuje pohled řezem plenou na Obr, .1, učiněný tohoto obrázku, před zvlhčením

11-II na linii pleny,

Obr. 2b - znázorňuje pohled řezem plenou na Obr. 1, učiněný na linii II—II tohoto obrázku, po zvlhčení pleny.

Obr. 3 - znázorňuje půdorys pleny podle druhého ztvárnění tohoto vynálezu, obsahující záložní vrstvu složenou z podélně se protahujících, bobtnatelných proužků materiálu,

Obr. 4a - znázorňuje pohled řezem plenou na Obr. 3, učiněný podél linie IV-IV, před zvlhčením pleny.

Obr. 4b - znázorňuje pohled řezem plenou na Obr. 3, učiněný podél linie IV-IV, po zvlhčení pleny.

Obr. 5 - znázorňuje pohled podélným řezem plenou na Obr.

3, učiněný podél linie V-V, po zvlhčení pleny.

Obr. 6

Obr. 7

Obr. 8

Obr . 9

Obr. 10

Obr. 11 znázorňuje půdorys pleny mající síťovitou zásobní vrstvu.

znázorňuje vynálezeckou zásobní vrstvu obsahující mnohost skrz pronikájících otvorů.

znázorňuje zásobní vrstvu mající centrálně uspořádané otvory, střídající se s překrývajícími regiony materiálu.

znázorňuje strukturu materiálu pro výrobu zásobní vrstvy.

znázorňuje zásobní vrstvu mající dvě řady otvorů s různými velikostmi.

znázorňuje zásobní vrstvu mající vlnící se, kanálovité dutiny.

Příklady provedení vynálezu

Plena znázorněná na Obr. 1, 2a a 2b je pozorována ze strany, jež leží při použití blíže nositeli. Plena je znázorněna jako roztažena v plochém stavu a obsahuje tekutinami propustnou první obalovou vrstvu 1_ vyrobenou, například, z netkaného materiálu, tkaného materiálu, děrované plášti cké folie či sítě. upevněné na té straně pleny, s níž se počítá, že při použiti bude ležet blíže k nositeli. Tekutinami nepropustná druhá obalová vrstva 2_ je vyrobena, například, z plastické folie anebo netkaného či tkaného materiálu, který byl učiněn hydrofobním, je umístěna na té straně pleny s níž se počítá, že bude ležet při nošení dále od nositele. Tyto dvě obalové vrstvy 1_, 2_, obepínají absorpční těleso 3. a jsou vzájemně spojeny dohromady v částech 4 obalových vrstev 1_, 2., které vyčnívají ven okolo absorpčního tělesa 3..

Plena je sestavena tak, že bude při nošení obepínat dolní část torza nositele kalhotovým způsobem. K tomuto účelu má plena přední část 5, jež je při používání zamýšlena být směrem dopředu nositele a leží přes jeho břicho, zadní

Část 6, jež je při nositele a leží v a rozkrokovou část 7_, a zadní částí 5. pleny, používání zamýšlena být směrem dozadu dosednutí s uspořádanou mezi hýžděmi nositele, přední částí 5.

zamýšlenou být při použití umístěnou v rozkrokové ploše mezi hýžděmi nositele. Tato plena má v němž její přední část rozkroková část 7. Plena celkově tvar přesýpacích hodin, a zadní část 6 jsou širší než rovněž obsahuje dva podélně se protahující boční okraje 8_, 9, a přední pasový okraj 10 a zadní pasový okraj 11. Když je plena nošena, podélně se protahující boční okraje 8, 9, formují okraje ohraničení nohových otevření pleny, zatímco pasové okraje 10., 1/, spolu obepínají pas nositele a formují pasový okraj či ohraničení pleny.

Podél každého příslušného bočního okraje 8, 9., pleny je upevněno (uspořádáno) elastické zařízení 12 , 13.

Elastická zařízení 12 , 13 , jsou upevněna na pleně v roztaženém stavu a když jsou stahována, nabírají se v bočních okrajích 8, 9., pleny a zaktivují plenu do žlabovitého tvaru. Účinek elastických zařízení 12 , 13., však není z Obr. 1 zřejmý, protože tato plena je ukázána v plochém stavu, s elastickými zařízeními 12., 13, v roztaženém stavu. Při použití elastická zařízení 12., 13, fungují tak, že drží okraje otvorů nohy pleny v těsnícím dosednutí s hýžděmi nositele. Další elastické zařízení 14 je upevněno podél zadního pasového okraje 11 pleny, aby se dosáhlo odpovídajícím způsobem těsnícího dosednutí s okrajem pasového otevření. Příslušné technice je známo několik různých typů elastických zařízení 12-14, vhodných pro tento účel, jako jsou elastické nitě, elastické pásy, elastické netkané anebo podobné materiály.

Aby se umožnilo, aby byla plena při užívání zajištěna v kalhotovité podobě okolo těla nositele, na každém bočním okraji 8., 9, v blízkosti zadního pasového okraje 11 , jsou zajištěna upevňovací poutka 15., 16. S upevňovacími poutky

15, 16, se počítá, že budou spolupůsobit s a upevněna proti upevňovač přijímajícímu regionu 17 , zajištěném na přední části 5. pleny. Upevňovací poutka 15 , 16 , jsou normálně v podobě samolepících pásek, jež jsou před použitím přehnuty, s adhezivem pokrytým povrchem ležícím proti a chráněným plochou upevňovacího poutka, jež byla ošetřena nějakým uvolňovacím prostředkem, na pleně samotné. Přijímací region 17. je na přední části 5 pleny složen z vyztuženého regionu tekutinami nepropustné obalové vrstvy 2 na přední části 5. této pleny, Toto vyztužení se nejjednodušeji docílí laminováním proužku plastické folie na té straně tekutinami nepropustné obalové vrstvy 2, jež leží do strany od absorpčního tělesa 3. Toto vyztužení přijímacího regionu 17 umožňuje, aby byla plena otevřena a znovu upevněna, bez trhání tekutinami nepropustné obalové vrstvy 2..

Alternativně mohou upevňovací poutka 15 , 16 , obsahovat jakýkoli vhodný typ mechanických upevňovacích prostředků, jako je jedna část páskového upevňovače VELCRO^R, či tlakový kolíček nebo ekvivalentní prostředky. V tomto ohledu bude přijímací region 17. složen z odpovídající části mechanického upevňovacího zařízení. Rovněž je známo používat upevňovací prostředky, které je možno považovat v podstatě za hybridy mezi adhezními upevňovacími prostředky a mechanickými upevňovací. Příklad v tomto ohledu je popsán v EP-A-393 953. Žádné upevňovací prostředky nejsou požadovány v případě plen, s nimiž se počítá, že budou podporovány jako vložky v páru těsně sedících kalhotek. Tak zvané pleny kalhotkového typu, či tréninkové, rovněž normálně postrádají upevňovací zařízení.

Absorpční těleso 3. obsahuje první absorpční vrstvu, tekutinu či fluidum přijímající vrstvu 18 , jež má v podstatě stejný tvar a velikost jako plena sama, a jež je umístěna nejblíže směrem dovnitř tekutinami propustné obalové vrstvy 1- Fluidum přijímající vrstva 18 se vhodně skládá z měkkého materiálu s vysokou propustností tekutinou a majícího poměrně velké póry či kapiláry. Příkladem takového materiálu jsou. lehce stlačené vrstvy celulozové vláknitého chmýří, obzvláště složené z mechanické,, termomechanické či chemitermomechanické buničiny (CTMP), či rohoží vláken a vycpávek jiných druhů, složených z přírodních anebo syntetických vláken. Směsi buničiny celulozového vlákenného chmýří, či jiných na celulóze založených vláken, s různými typy syntetických vláken, mohou být rovněž použity. Je možné také použít měkkého pěnového materiálu, perforovaného anebo s otevřenými buňkami. Takovýto materiál má nízkou kapacitu rozptylování (disperze) tekutin, čímž mokrá plocha vrstvy zůstane omezena v podstatě na region primárního navlhčování i po opakovaném navlhčení dané vrstvy anebo rouna. Nositel tudíž pociťuje povrch pleny, s nímž je ve styku, jako suchý a pohodlný proti pokožce i po tom, co nosil plenu poměrně dlouhou dobu.

Při použití pleny se počítá s tím, že přijímací vrstva 19 bude přijímat vyměšovanou tekutinu a přenášet jí pryč z tekutinami propustné obalové vrstvy 1_ a bude mít tudíž větší póry, jež nabízejí proudu tekutiny tak malý odpor jak jen to je možné. Přijímací vrstva 18 bude přednostně rovněž měkká, a s pohodlným pocitem proti pokožce nositele během celé doby svého nošení. Vlastnosti materiálu v přijímací po navlhčení přednostně tudíž nebudou Pro daný materiál je rovněž žádoucí, aby měl danou (objemovou) pružnost takovou, aby měl při použití tendenci navracet se do svého původního stavu potom, co'byl stlačen, zvrásněn, či složen.

Když přijímací vrstva 18 obsahuje celulozová vlákna, jež mají normálně poměrně malou objemovou pružnost v mokrém stavu, například chemickou celulóza, může být vhodné přimíchat k celulozovým vláknům ještě další materiál, jenž bude zvyšovat objemovou pružnost materiálu za mokra a tím udělovat první absorpční vrstvě daný stupeň pružnosti a to i za mokra. Příklady takových materiálů obsahují různé druhy vrstvě 18 se v podstatě měnit.

termoplastických vláken či částic jež, když je vrstva ohřátá, budou fungovat k vázání vláken v dané vrstvě a tím fixovat tato vlákna v jejich vzájemných polohách, a tím udělovat vrstvě vyšší pevnost v tahu a zvýšenou objemovou pružnost jak ve stavu mokrém, tak za sucha. Celulozová vlákna mohou být rovněž upravena chemicky, například, zesítěním, čímž se zvýší jejich vnitřní pružnost, či celulozová vlákna mohou být smíchána s objemově vysoce pružnými syntetickými vlákny.

Přijímací vrstva 18 může obsahovat malé množství tak zvaných superabsorbentů, to jest materiálu v podobě vláken, částic, granulí, folie ¹ či podobně, jenž je schopen absorbovat a vázat tělovou tekutinu v množství odpovídajícím několikrát vlastní váze superabsorbentů, zatímco chemicky formuje vodní gel.

Ve směru od tekutinami prostupné obalové vrstvy l. je vidět směrem dovnitř přijímací vrstvy 18 uspořádanou druhou absorpční přijímat vrstvu 19 , s níž se počítá, že bude schopna velká množství tělové a shromažďovat poměrně tekutiny v krátkém časovém úseku. Druhá absorpční vrstva, zásobní vrstva 19 , je složena z množství válcovitých těles 20, jejichž jeden plochý povrch 21 dosedá s přijímací vrstvou 18 a jejichž druhý plochý povrch 22 dosedá na třetí absorpční vrstvu 23 , jež je umístěna směrem .dovnitř zásobní vrstvy 19, nejblíže tekutinou nepropustné obalové vrstvě 2. Válcovitá tělesa 20 jsou od sebe vzájemně vzdálena a ponechávají mezi sebou kontinuální (spojitou) dutinu 24, v níž se může sbírat tělová tekutina vyměšovaná do pleny.

Plena znázorněná na Obr. 1 má své hlavní protažení v rovině XY, směr X je definován příčným směrem pleny a směr Y je definován prostřednictvím podélného směru pleny. Válcovitá tělesa 20 jsou složena z materiálu, jenž se při zvlhčení tělovou tekutinou bude silně roztahovat ve směru Z, t.j., ve směru kolmém k rovině XY. Výroba zejména vhodného materiálu tohoto druhu je popisována ve WO 94/10956. Jedním charakteristickým rysem tohoto materiálu je, že je vyráběn pomocí za sucha formovaných, mžikově sušených celulozových vláken, k vytvoření struktury s povrchovou vahou 30-2 000 g/ m³, jež je stlačena na hustotu mezi 0,2-1 g/cm³, a že tato struktura je zapracována jako absorpční struktura do absorpčního výrobku bez následné defibrace (rozvláknění) a formace vlákenného chmýří. Dalším vhodným roztaženým materiálem je buničina celulozového vlákenného chmýří, která byla smíchána s daným množstvím superabsorpčního materiálu, přednostně alespoň s 10¾ váhy superabsorpčního materiálu. Výše popsané materiály se často vyrábějí v podobě relativně tenkých struktur, majících tloušťku pouze několik milimetrů. Válcovitá tělesa mohou být tím formována z jedné anebo více vrstev takového materiálu.

Jiné vhodné materiály pro výrobu válcovitých těles jsou stlačené pěnové materiály či vláknité vaty (vycpávky),, které se při navlhčení budou alespoň částečně navracet do své nestlačené velikosti. Je-li to žádoucí, tyto materiály mohou být fixovány ve svých stlačených stavech s pomocí nějakého druhu ve vodě rozpustného pojivá. Je rovněž myslitelné použít superabsorpčního materiálu zapouzdřeného v tubularních (trubicových) obalech, jež jsou orientovány tak, že superabsorpční materiál bude při pohlcování tekutiny bobtnat a plnit daný obal ve směru Z dané pleny.

Výše uvedené příklady vhodných, za mokra se roztahujících materiálů, jsou pouze zamýšleny k ilustraci tohoto vynálezu a nejsou považovány za omezení jeho rámce. Avšak, za mokra se roztahující materiál bude schopen roztahování se ve směru Z do nejméně dvojnásobků svého roztahování v .suchém stavu v řečeném směru, když je nasycen tělovou tekutinou.

Třetí absorpční vrstva 23, zde dále nazývaná jako tekutinu rozptylující vrstva 23 , je složena z materiálu s vysokou hustotou, který má rovněž vysokou tekutiny rozptylující a tekutiny zadržující kapacitu. Jako u válcových těles 20 v zásobní vrstvě 19, materiál popsaný ve WO /9410956 je v tomto ohledu obzvláště užitečný. Nicméně, mohou být použity tradiční stlačené vrstvy buničiny celulozového vlákenného chmýří, absorpční pěnový materiál, či různé druhy tkaninových laminátů. Tekutinu rozptylující vrstva 23 je celkově obdélníkového tvaru a má menší roztažení v rovině XY pleny, než přijímající vrstva 18. Tekutinu rozptylující vrstva bude tudíž na všech stranách obklopena měkkým, tělu příjemným materiálem s nízkou schopností disperze tekutiny. Toto uspořádání umožňuje několik výhod. Za prvé, žádné tvrdé či ostré okraje na tekutinu rozptylující vrstvě 2 3 nemohou moci vejít do styku s tělem nositele a odírat či dráždit pokožku nositele; a, za druhé, jakémukoli pohybu tekutiny vedenému směrem k okrajům pleny v tekutinu rozptylující vrstvě 23 je čeleno, čímž se značně snižuje nebezpečí unikání tělové tekutiny z pleny. Okraje tekutinu rozptylující vrstvy £3 rovněž formují náznaky či směry skladu, okolo nichž se může plena přehýbat když je při používání stlačována v rozkrokovém regionu mezi hýžděmi nositele. Takto bude plena zaujímat velikost a tvar, jenž je lépe přizpůsoben prostoru v rozkrokovém regionu.

Tekutinu rozptylující vrstva 23 je primárně zamýšlena k přepravě tělové tekutiny pryč z toho regionu pleny, na němž je tělová tekutina nejdříve přijímána , t.j., z plochy primárního navlhčení. Absorpční materiál v absorpčním tělese 2 je tímto způsobem efektivněji využit. Toho je docíleno poměrně silným stlačením tekutinu rozptylující vrstvy 23, čímž tato vrstva dosáhne vysoké afinity vůči tělové tekutině a vysoké kapacity rozptylování tekutiny. Pro účel řízení přepravy tekutiny v podélném směru pleny, může být tekutinu rozptylující vrstva 23 vhodně opatřena podélně se protahujícím profilem či vzorem stlačení, v podobě žlábků, vlnových vzorů anebo podobných konfigurací.

Tekutinu rozptylující vrstva 23 může rovněž přednostně obsahovat menší množství superabsorbentu. Množství super18 absorbentu použité v tekutiny rozptylující vrstvě 23 je přednostně větší než množství použité v tekutině přijímající vrstvě 18 , protože, na rozdíl od přijímací vrstvy 15 , tekutinu rozptylující vrstva 23 je zamýšlena k absorpci a zadržování tělové tekutiny vyměšované do dané pleny.

Válcovitá tělesa 20 v zásobní vrstvě 19 jsou vhodně připevněna k tekutinu rozptylující vrstvě 23, například přilepením k ní, aby se předešlo pohybu válcovitých těles 20 v pleně. Alternativně mohou být válcovitá tělesa 20 připevněna k Oddělené vrstvě, například vrstvě tkaného či netkaného materiálu, či mohou být připevněna k tekutinu přijímací vrstvě 18 . Přirozeně, že tato válcovitá tělesa mohou být připevněna k více než jedné vrstvě.

Všechny absorpční vrstvy 18 , 19 , 23, v absorpčním tělese 3_ jsou v přímé, vzájemné tekuté komunikaci (spojení). Tudíž, tekutina může být vždy přenášena do zásobní vrstvy 19 pleny ve směru celkově kolmém k obalové vrstvě i, bez ohledu na to, kde tekutina dopadá na tekutinami propustnou obalovou vrstvu X pleny.

Jak je znázorněno na Obr. 2a, zásobní vrstva 19 má relativně malou tloušťku před absorbováním plenou tělové tekutiny. Mezi válcovitými tělesy 20 zformovaná dutina 24 na pleně na Obr. 2a je však dostatečná k přijetí nejprve vyměšované tekutiny. Tekutina vyměšovaná do pleny bude dopadat na tekutinami propustnou obalovou vrstvu 1_ uvnitř malé, omezené plochy, tak zvané plochy primárního navlhčování.

Umístění plochy primárního navlhčování na pleně se bude mezi různými uživateli nepatrně lišit. Tato proměnnost je v důsledku rozdílů v tvarech těla a bude rovněž záviset na pohlaví nositele. Mužští nositelé mají tendenci žvlhčovat plenu ve vzdálenosti dále dopředu než ženský uživatel. Umístění plochy primárního navlhčování pleny se může rovněž měnit do určitého rozsahu u jednoho a téhož uživatele při používání, jako výsledek pohybu tohoto nositele a postojů zaujímaných lidským tělem. Zvlhčovači plocha znázorněné pleny nemůže být tedy dostatečně rozumným způsobem stanovena. Avšak, plocha primárního navlhčování je někde v rozkrokové části pleny 7.

Tělová tekutina rychle prochází dolů skrze obalovou vrstvu X a přijímací vrstvu 18 . Je důležité, aby materiál v přijímací vrstvě 18 měl takovou objemovou pružnost a tuhost, jež zabrání tomu aby se vrstva nehroutila a nepadala do dutiny 24 v zásobní vrstvě 19 i potom co se stane mokrou, protože pak by velká část prostoru použitelná pro další nabrání tekutiny byla ztracena.

Tekutina, jež prošla skrze přijímací vrstvu 18 , je sbírána v dutině 24 mezi válcovitými tělesy 20 v zásobní vrstvě 19., a ve vláknité struktuře blíže (proximální) ploše primárního navlhčování pleny. Tekutina je pak rozptylována dále ven v rovině XY pleny absorpčním materiálem v tekutinu rozptylující vrstvě 23 . Tento postup absorpce je poměrně pomalý, protože závisí na kapilárních silách, působících mezi vlákny a částicemi v absorpčním materiálu. Vláknitá struktura nejblíže ploše navlhčování nebude, obecně, mít čas k vyprázdnění tekutiny před tím, než je tekutina opět do pleny vyměšována.

Avšak, část tekutiny sebrané v dutině 24 v zásobní vrstvě 19 ve spojení s prvním případem zvlhčení, bude pohlcena válcovitými tělesy 20. Protože se materiál ve válcovitých tělesech 20 roztahuje ve směru Z pleny, když je plena navlhčena, toto roztahování bude působit, že se přijímací vrstva 18 a tekutinu rozptylující vrstva 23 budou pohybovat od sebe ve směru Z, čímž budou zvětšovat dutinu 24 mezi dvěmi absorpčními vrstvami 18, 19 . Následně, když je tato plena příště zvlhčena, prostor k dispozici pro okamžité nabrání (nasáknutí) tekutiny bude stejně tak velký anebo větší než prostor, který byl k dispozici při první příležitosti navlhčení. Tudíž míra, kterou tekutina proniká do pleny se nebude zmenšovat v žádném znatelném rozsahu, ale v obzvláště příznivých podmínkách se může s opakovaným navlhčením absorpčního tělesa 3, pleny dokonce zvětšovat.

Protože dutina 24 v zásobní vrstvě 19 je spojitá či koherentní mezí válcovitými tělesy, tekutina pronikající přijímací vrstvou 18 bude stékat po relativně velké ploše okolo plochy primárního navlhčení. Tekutina je absorbována do tekutinu rozptylující vrstvy 23 poměrně pomalu díky kompaktní struktuře této vrstvy, tekutiny téci na povrchu vrstvy, čímž může značná část jež je obrácena směrem k dutině 24 a pomocí ní být rozptýlena přes značnou plochu před tím, než je pohlcena tekutinu ' rozptylující vrstvou 23 anebo válcovitými tělesy 20 v zásobní vrstvě 19. Tímto způsobem to nejsou pouze válcovitá tělesa 20., jež jsou umístěna nejblíže plose primárního navlhčování, jež budou zvlhčena tekutinou a bobtnat ve směru Z, ale že taková expanze bude rovněž pozorovatelná v určité vzdálenosti od plochy zvlhčování. Tekutina je rozptylována dále do pleny prostřednictvím přenosu tekutiny v tekutinu rozptylující, vrstvě 23. Tudíž, tekutina může být následně pohlcována z tekutinu rozptylující vrstvy 23 do povrchů 22 válcovitého tělesa v dosednutí s řečenou tekutinu rozptylující vrstvou 23 a patřící k válcovitým tělesům 20, jež jsou umístěna na vnějšku plochy pleny dosažené tekutinou proudící ven na povrch tekutinu rozptylující vrstvy příležitost navlhčení tím zahajuje proces, jenž včas rovněž působí, že ta válcovitá tělesa 20, jež jsou umístěna do stran od plochy zvlhčování, a roztahují se ve směru Z pleny Plena znázorněná na Obr sestavení jako plena uvedená na Obr.la obsahuje absorpční těleso 103, upouzdřené mezi tekutinou propustnou vrstvou 101 a tekutinou nepropustnou vrstvou 102. Plena má přední část 105 , zadní část 106 a mezilehlý rozkrokový region 107 , a rovněž má dva podélně se protahující boční okraje 108,

23. Tato první jenž včas rovněž sou umístěna do jsou postupně navlhčována

3-5 má v principu stejné

109, a dopředný pasový okraj 110 a zadní pasový okraj lil. Plena je obecně ve tvaru T s křižujícím členem T formujícím přední část 105 pleny a se sloupcem T postupně se rozšiřujícím od rozkrokového regionu 107 a přes zadní část pleny 106 směrem k sadnímu pasovému okraji 111.

Podél bočních okrajů 108, 109, pleny jsou upevněna elastická zařízení 112, 113, ve vzoru tvaru V rozbíhajícím se od předního pasového okraje 110 směrem k zadnímu pasovému okraji 111. Na každém bočním okraji 108, 109, je zajištěno poutko upevňovače 115, 116, na zadní části 106, těsně u zadního pasového okraje 111, a odpovídající upevňovač přijímající region 117 je zajištěn na vnějšku tekutinou nepropustné obalové vrstvy 102 .v přední části pleny 106, u předního pasového okraje 110.

Absorpční těleso pleny 103 obsahuje tekutinu přijímající vrstvu 118 stejného druhu jaká je použita ve ztvárnění na Obr. 1, a mající v podstatě stejný'formát jako plena. Zásobní vrstva 119, jež zahrnuje mnohost podélně se protahujících proužků 125 materiálu, jenž může bobtnat ve směru Z pleny při navlhčení tělovou tekutinou, je uspořádán směrem dovnitř přijímací vrstvy 118, jak je vidět ve směru od tekutinou propustné obalové vrstvy 101. Umístěny mezi proužky 125 jsou tekutinu přijímající dutiny nebo kanály 124. Pásky 125 jsou přilepeny či jinak připevněny k tekutinu rozptylující vrstvě 123 stejného druhu a tvaru jako tekutinu rozptylující vrstva 23 použitá v pleně uvedené na Obr. 1.

Jak je nejlépe vidět na Obr. 4a, kanály 124 mezi proužky 125, protahujícími se podélně v zásobní vrstvě 119, jsou před navlhčením pleny poměrně mělké. Avša.k, výška proužků 125 je dostatečná pro plenu aby mohla přijmout první množství tekutiny, bez tekutiny .tekoucí .mimo okraje pleny 108-111. Tekutina, jež proniká do pleny, může z plochy primárního navlhčení rychle odtékat a téci přes povrch tekutinu rozptylující vrstvy 123 v kanálech 12.4 mezi podélně se protahujícími proužky 125. Tekutina pak může být postupně absorbována pomocí podélně se protahujících proužků 125 z kanálků 124 a tekutinu rozptylující vrstvou 123. Část tekutiny dopadající na plenu a pronikající dolů přijímající vrstvou 118 bude, zajisté, zvlhčovat přímo ty části proužků 125 v zásobní vrstvě 119, jež jsou umístěny v ploše primárního navlhčování pleny, tyto proužkové části okamžitě začínají bobtnat ve směru Z pleny. Navlhčování proužků 125, umístěných v určitě vzdálenosti navlhčování, nezačne dokud a tekutina je schopná vytéci od plochy primárního neuplyne určitá délka času ven do kanálků 124. Časové zpoždění ve zvlhčování těch částí proužků 125, jež leží stále ještě dál uvnitř částí absorpčního tělesa 103 , jež nejsou stále ještě navlhčeny dokud není tekutina přenesena v kapilárách v tekutinu rozptylující vrstvě 124, je ještě větší. Obr. 5 znázorňuje jak je tekutina rozptýlena v podélném směru pleny, kvůli podélně se protahujícímu proužku 125, znázorněnému v příčném řezu, roztaženému do různých rozsahů ve směru Z pleny, v závislosti na vzdálenosti od plochy primárního navlhčování. Obr. 4b znázorňuje jak je tekutina rozptylována v příčném směru pleny podobným způsobem.

Plena znázorněná na Obr. 6 má v podstatě stejné sestavení jako plena uvedená na Obr. 1-5, s absorpčním tělesem 203 upouzdřeným mezi tekutinou propustnou obalovou vrstvou 201 a tekutinou nepropustnou obalovou vrstvou 202. Plena má celkově tvar přesýpacích hodin, obsahující přední část 205, zadní část 206 a mezilehlý, užší rozkrokový region

207, a rovněž obsahuje dva podélně se protahující boční okraje 208, 209, přední pasový okraj 210 a zadní pasový okraj 211. Podél podélně se protahujících bočních okrajů

208, 2Q9, pleny a rovněž podél zadního pasového okraje 211, jsou upevněna elastická zařízení 212, 213. Plena je zajištěna v kalhotóvité konfiguraci pomocí dvou upevňovacích poutek 215, 216, jez jsou upevněna na podélně se protahujících bočních okrajích 208, 209, v blízkosti zadního pasového okraje 211, a jež mohou být připevněna k upevňovač přijímacímu regionu 217 na přední části 205 pleny, blízko u předního pasového okraje 210.

Absorpční těleso 203 je složeno ze dvou vrstev 219, 223. Absorpční vrstva 219, zásobní vrstva 219, umístěna blíže tekutinou propustné obalové vrstvě 201, je složena z hrubými stehy pletené, opletené anebo tkané sítě 226 materiálu, který bude bobtnat ve směru tloušťky pleny, t.j, v jeho směru Z, když bude zvlhčen. Tento materiál může mít, například, podobu nití, pásů anebo pruhů, jež obsahují superabsorpční, gel formující materiál. Dalším myslitelným materiálem jsou nitě nebo pásy pokryté polymerovou směsí, jež při navlhčení, budou fermentovat a vytvářet na daných pásech nebo nitích pěnu se stabilním tvarem. Jak je vidět ve směru od tekutinou propustné obalové vrstvy 201, pod zásobní vrstvou 219 je obsažena tekutinu rozptylující vrstva 223 stejného druhu jako ta, jež byla popsána pomocí pleny znázorněné na Obr. 1-5. Bude-li to žádoucí ovšem možné opatřit plenu na Obr propustnou obalovou vrstvou 201 a odkazů na je rovněž tekutinou

6, mezi zásobní vrstvou 219, měkkou tekutinu přijímající absorpční vrstvou s hrubým pórem.

Obr. 7 znázorňuje alternativní ztvárnění zásobní vrstvy 319, složené z materiálu, který může bobtnat ve směru Z, Zásobní vrstva 319 obsahuje mnohost naskrz pronikajících církulárních otvorů 324, jež fungují jako tekutinu nabírající rezervoáry. Zásobní vrstva 319 je zamýšlena k použití jako jediná absorpční vrstva, či může být použita dohromady s další absorpční vrstvou v absorpčním výrobku, jako je plena, hygienická vložka, chránič při inkontinenci anebo v nějakém ekvivalentním výrobku. Když bude zásobní vrstva zvlhčena, vrstva bude bobtnat ve směru Z, t.j., směr tloušťky, působíce zvětšování objemu otvorů 324 a tím rovněž schopnosti umístění jejich tekutiny.

τ

Největší koncentrace otvorů 324 v zásobní vrstvě 3X9 leží uvnitř plochy vrstvy, s níž se počítá pro umístění v ploše primárního navlhčování absorpčního výrobku. Protože vzájemně spojeny, žádná tekutina nemůže danými otvory a rozptylování tekutiny otvory 324 nejsou téci volně mezi v rovině XY absorpční vrstvy 319 je postiženo kapilárním přenosem v absorpčním materiálu mezi otvory 324. Není zde tudíž reálný důvod uspořádat otvory 324 v nadměrně velké vzdálenosti od plochy primárního navlhčování.

Obr. 8 znázorňuje další zásobní vrstvu 419 pro užití v absorpčních výrobcích. Zásobní vrstva uvedená na Obr. 8 je formována ze struktury materiálu, jenž byl podélně rozříznut podél sínusoidní křivky 427, po čemž byly tyto dvě části struktury 428, 429, posunuty ve vzájemném vztahu k sobě o vzdálenost jedné polovinu délky vlny v podélném směru struktury. Tak jsou zde zformovány, v podélné středové části struktury, otvory 424, jež se střídají s překrývajícími se částmi struktury 430. Stejně jako v případě dříve popsaných ztvárnění, materiál v zásobní vrstvě 419 je materiál, který bude při svém navlhčení bobtnat ve směru Z, t.j., ve směru tloušťky materiálu.

Obr. 9 znázorňuje příklad další struktury, .jež obsahuje otvory 524. Tyto otvory jsou formovány napřed rozříznutím struktury 519 na dvě, podélně v zakřiveném vzoru, a pak posunutím těchto oddělených částí struktury podélně tak; aby se dosáhlo ve struktuře opakovaného vzoru otvorů 524 a překrývajících částí 530. Struktura 519, znázorněná na Obr. 9, byla rozříznuta podélně ke zformování dvou celkově sinusoidních křivek 527. Následně po posunutí okrajových částí 528, 529, struktury ve vztahu k její středové Části 531, se získají dvě podélně se protahující řady otvorů 524 s mezilehlými překrývajícími se částmi 530. Ovšem, že tento princip může být užit k produkci jakéhokoli množství řad otevření ve struktuře materiálu. Množství řad otvorů je stanoveno v tomto ohledu prostřednictvím množství do křivky tvarovaných řezů učiněných v dané struktuře.

Struktura materiálu 619, znázorněná na Obr. 10, byla rozříznuta na dvě podélně stejným způsobem jako struktura 519 na Obr. 9. Jedna okrajová část 628 struktury 619 pak byla posunuta jak podélně, tak příčně, od podélné středové linie 632. struktury 619. Druhá okrajová část 629 byla posunuta jak podélně, tak příčně, dovnitř směrem k podélné středové linii 632 struktury 619. Toto umožňuje, aby byla velikost otvorů 624^Ί , 624¹¹ , a velikost překrývajících se Částí 630¹, 63Q¹¹, upravena. Když je okrajová část 629 posunuta směrem k podélné středové linii 632 struktury 619, velikost otvorů 624^z1 se zmenší, zatímco se mezitím dosáhne většího překrytí 630^1J mezi Částmi struktury umístěnými mezi danými otvory. Souhlasně s tím, se velikost otvorů 624^rzvýší prostřednictvím posunutí, okrajové části 628 struktury 619 pryč od středové linie 632.

Obr. 11 znázorňuje jak je možno docílit kontinuálních, podélně se protahuj ících otevření mezi částmi struktury 719. jež byly rozříznuty podél v podstatě sinusoidních křivek 727. Části struktury 728, 729, 731, na Obr. 11, jsou vzájemně posunuty jak v podélném, tak v příčném směru struktury 719, prostřednictvím posunutí okrajových uřízlých částí 728, 729, laterálne ve .směru od podélné středové linie 7 32 struktury 719. Šířka kontinuálního otevření 724*, 724¹¹, mezi dvěmi částmi struktury je určena vzdáleností, do níž jsou tyto části struktury posunuty od sebe. Obr. 11 znázorňuje dva příklady otvorů 724¹, 724¹¹, vzájemně rozdílných šířek. Přirozeně, že struktura 719 může obsahovat jakékoli žádoucí množství kontinuálních otevření zde popsaného druhu.

Části struktury mohou být umístěny ve výrobku se zakřivenými řezy buď v podélném anebo příčném směru výrobku. Je možno zvolit jiné formy křivky namísto sinusoidních křivek, například křivky zubů pily nebo s vlnou čtvercového tvaru.

Otvorů různých velikostí je možno dosáhnout, když budou mít tyto vlny rozdílné amplitudy podél , dané křivky, například tak, že otvory v ploše navlhčování budou větší než otvory vně této plochy. Mohou být vybrány rovněž vlny s měnícími se délkami, v kterémžto případě se dosahuje měnícího se překryt i mezi otvory pomocí daného posunut i mezi částmi struktury.

Ačkoli byl tento vynález výše popsán hlavně s odkazem na pleny, rozumí se, že může být použit na všechny typy absorpčních výrobků, se kterými se počítá pro absorbování tělových tekutin či fluid. Příklady takových výrobků jsou pleny a chrániče při inkontinenci u dětí a dospělých, hygienické vložky, chrániče kalhotek, chrániče ložního prádla, chrániče sedadel, obvazy na rány a podobné výrobky.

Tento vynález není rovněž omezen na zde popsané tvary a velikostí otvorů, žlábků a bobtnatelných těles, protože v tomto ohledu je myslitelné množství jiných ztvárnění. Například, otvory zformované v zásobní vrstvě mohou mít jakýkoli vhodný tvar či formu. Přirozeně, že mohou být kombinovány různé tvary a velikosti otvorů a žlábků anebo kanálů v jednom a témže výrobku. Eobtnatelná tělesa uspořádaná jako sloupce ve spojité dutině se, zajisté, mohou měnit jak svou velikostí, tak tvarem, a nejsou omezena na daná popsaná a znázorněná válcovitá tělesa.

Absorpční výrobek může rovněž obsahovat více než jednu zásobní vrstvu. V tomto ohledu mohou být dodatečné vrstvy stejného druhu jako první zásobní vrstva, či se mohou odlišovat od první zásobní vrstvy v důsledku volby materiálu anebo sestavení.

Claims

Absorpční výrobek obsahující tekutinami propustnou vnější , U 3,8 5 0
2.

vrstvu /1/, uspořádanou na prvním povrchuj výrobku, tekutinami nepropustnou vnější vrstvu /2/, uspor-ádanofrona druhém povrchu výrobku, a absorpční těleso /

2.
3/, Trťerě j’e upouzdřené mezi těmito dvěmi obalovými vrstvami a které obsahuje tekutinu přijímající prostor /24/ zahrnující alespoň jednu dutinu nebo region s nižší hustotou než je hustota části absorpčního tělesa /3/ umístěné přilehle přijímacího prostoru /24/ a protahující se celkově v téže rovině; vyznačující se tím, že přijímací prostor /24/ je uspořádán v zásobní vrstvě /19/ v absorpčním tělese /3/; a tím, že části /20, 125/ zásobní vrstvy přilehle přijímající vrstvy /19/ obsahují materiál, který, když je navlhčen, zvětšuje svůj objem ve směru celkově kolmém k prvnímu povrchu výrobku, čímž se v tomto směru jako důsledek navlhčení výrobku rovněž zvětšuje velikost přijímajícího prostoru /24/.

Absorpční výrobek podle nároku 1,vyznačující se tím, še tekutinu nabírající přijímající prostor /24/ se skládá z jednoho anebo více otvorů či regionů s nižší hustotou, než je hustota obklopujícího materiálu /20, 125/ v zásobní vrstvě /19/, tyto otvory či regiony se protahují alespoň skrze části tloušťky zásobní vrstvy /19/.

Absorpční výrobek podle nároku 1, vyznačující se t í m, že zásobní vrstva /19/ je složena z alespoň dvou oddělených těles materiálu /20/, jež se protahují v podobě sloupcovítých rozpěrných prostředků v podstatě kolmo mezi dvěmi dalšími vrstvami materiálu /18, 23/ v tomto výrobku, a spolu s vrstvami /18, 23/ vymezují spojitý přijímající prostor /24/ mezi těmito vrstvami /18, 23/.
4. Absorpční výrobek podle nároku 1, vyznačující se t í m, Že přijímající prostor /124/ je složen z alespoň jedné kanálovité dutiny /24/, protahující se v podélném směru tohoto výrobku.
5. Absorpční výrobek podle jakéhokoli z nároků 1, 2 anebo 4, vyznačující se tím, že zásobní vrstva /19/ je formována ze struktury materiálu, který je rozdělen v podélném směru této struktury podél zvlněné křivky, jež překračuje alespoň dvakrát linii protahující se v podélném směru této struktury; a tím, že části této struktury jsou posunuty ve vzájemném vztahu k sobě v rovině struktury alespoň v jejím podélném směru, čímž části struktury vymezují přijímající prostor mezi sebou v rovině této struktury.
6. Absorpční výrobek podle nároku 5,vyznačující se t í m, že daná struktura je umístěna ve výrobku se zvlněnou křivkou protahující se buď v podélném anebo v příčném směru tohoto výrobku.
7. Absorpční výrobek podle nároku 5 či 6, vyznačuj ící se t í m, že daná křivka má celkově sinusoidní tvar; a tím, že části struktury jsou vzájemně posunuty o polovinu vlny v podélném směru dané struktury, čímž tyto Části struktury mezi sebou definují v podélném směru struktury řadu celkově cirkulárních nebo oválných otvorů, střídajících se s překrývajícími se částmi struktury.
8. Absorpční výrobek podle nároku 5 nebo 6, vyznačující se t í m, že řečená křivka má tvar pilových zubů, tvar čtvercové vlny, či má jakýkoli jiný žádoucí tvar.
9. Absorpční výrobek podle jakéhokoli z nároků 5-8, vyznačující se tím, že vlny zvlněné křivky mají měnící se amplitudu, takže přijímající prostory, definované mezi částmi struktury, budou mít měnící se velikost.
10. Absorpční výrobek podle jakéhokoli z nároků 5-9, vyznačující se tím, že zásobní vrstva obsahuje kanálovitý zvlněný prostor, jenž se protahuje mezi danými částmi struktury, tohoto zvlněného prostoru se dosáhne posunutím » částí struktury od sebe navzájem v příčném směru struktury.

f
11. Absorpční výrobek podle jakéhokoli předchozího nároku, vyznačující se tím, že zásobní vrstva /19/ je je složena z částicového materiálu, který obsahuje mžikově sušená celulozová vlákna, jež byla za sucha formována do struktury mající plošnou váhu 30-2000 g/m³, a stlačena na hustotu mezi 0,2-1,2 g/cm³, tato struktura je zapracována ve výrobku bez následné defibrace a formování vlákenného chmýří
12. Absorpční výrobek podle jakéhokoli z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že zásobní vrstva /19/ je formována ze vzduchem ložené struktury celulozových vláken, jež byla stlačena do za sucha formované vrstvy mající první hustotu mezi- 0,2-1,2 g/cm³, po čemž byla tato struktura mechanicky změkčena na druhou hustotu, jež je nižší než původní hustota a tímto odlaminována, takže formuje mnohost neúplně oddělených tenkých vrstev vláken, jež jako takové mají hustotu odpovídající první hustotě.

F.
13. Absorpční výrobek podle jakéhokoli z předcházejících nároků, f vyznačující se tím, že zásobní vrstva /19/ je formována z materiálu majícího první tloušťku a obsahujícího objemově pružný materiál, tato vrstva je stlačena kolmo k rovině skrze tuto vrstvu na druhou tloušťku a spojena ve svém stlačeném stavu pomocí pojivá, které je rozpustné v tělové tekutině, v níž spojování této vrstvy ustává, když je vrstva navlhčena a zásobní vrstva /19/ se navrací alespoň částečně do své první tloušťky.
14. Absorpční výrobek podle nároku 13,vyznačující se tím, že zásobní vrstva /19/ je formována ze stlačeného pěnového materiálu, jenž se při navlhčení roztahuje ve směru své tloušťky.
15. Absorpční výrobek podle nároku 13,vyznačuj ící se t í nr, že zásobní vrstva /19/ je formována ze stlačené vláknité struktury, jež je složena alespoň částečně z vláken, která mají v mokrém stavu danou objemovou pružnost.
16. Absorpční výrobek podle nároku 3, vyznačující se t í m, že oddělená tělesa /20/ jsou složena ze superabsorpčního materiálu zapouzdřeného v tubulárních (trubicových) obalech, jež se protahují mezi dvěmi vrstvami /18, 23/, čímž k bobtnání superabsorpčního materiálu formací gelu při absorpci tělové tekutiny může docházet pouze uvnitř tubulárních obalů, ve směru celkově kolmém ke dvoum povrchům výrobku.
17. Absorpční výrobek podle jakéhokoli z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že podíl objemu zásobní vrstvy /19/, jenž je složen z přijímacího prostoru /24/, je největší uvnitř plochy primárního navlhčování výrobku, t.j., té plochy výrobku, u které se počítá s prvním navlhčením tělovou tekutinou.
18. Absorpční výrobek podle nároku 17, vy z. načující se tím, že podíl přijímajícího prostoru objemu zásobní vrstvy /19/ se směrem ven od plochy primárního navlhčování zmenšuje.

absorpčním výrobku, které /18/ složenou z měkkého, materiálu s vysokou schopností rozptylování

Absorpční těleso pro použití v obsahuje tekutinu přijímací vrstvu přednostně objemově pružného prostupností tekutinou a nízkou \

tekutiny, a zásobní strukturu tekutiny uspořádanou směrem dovnitř první vrstvy; vyznačující se tím, že zásobní struktura tekutiny obsahuje zásobní vrstvu /19/, jež představuje přijímací prostor /24/, v němž je nabírána tělová tekutina a jež obsahuje alespoň jednu dutinu nebo »' region s nižší hustotou než je hustota zbytku zásobní vrstvy /19/, v němž části zásobní vrstvy /19/, přilehlé přijímacímu é prostoru /24/, obsahují materiál, který při navlhčení zvětšuje objem ve směru celkově kolmém k rovině dané vrstvy /19/, čímž se rovněž v řečeném směru zvětšuje velikost přijímacího prostoru /24/ když je výrobek zvlhčen; a tím, že zásobní struktura tekutiny rovněž obsahuje vrstvu rozptylování tekutiny /23/, složenou z materiálu majícího vysokou schopnost disperze tekutiny, v němž je zásobní vrstva /19/ uspořádána mezi přijímající vrstvou /18/ a vrstvou rozptylování tekutiny /23/.