CZ119296A3

CZ119296A3 - Device for producing tyre sections adjoining tyre tread, from a tyre

Info

Publication number: CZ119296A3
Application number: CZ961192A
Authority: CZ
Inventors: Wolfgang Dr Dipl In Lederbauer
Original assignee: Wolfgang Dr Dipl In Lederbauer
Priority date: 1993-10-25
Filing date: 1994-10-24
Publication date: 1996-09-11
Also published as: RU2138389C1; JPH09503965A; CA2175079A1; WO1995011784A1; PL314081A1; CN1139899A; HU9601075D0; ATE168921T1; AU7933194A; PL177954B1; SI9420063A; HU219287B; HUT74304A; US6257113B1; CN1057722C; SK52896A3; DE59406573D1; EP0725713B1; EP0725713A1

Description

Zařízení k výrobě úseků pneumatiky, souvisejících v oblasti běhounu, z pneumatiky

Oblast techniky

Vynález se týká zařízení k výrobě úseků pneumatiky, souvisejících v oblasti běhounu, popřípadě děrovaných, z pneumatiky, zejména ze staré pneumatiky, provedením alespoň jednoho řezu, který probíhá v obou bocích pneumatiky od otvoru pneumatiky ve směru k běhounu, k jehož povrchu však nedosahuje.

Dosavadní stav techniky

Takové související úseky pneumatiky se používají k výrobě ozeleněných stavebních prvků, zejména k ohraničení vozovek, parkovacích ploch, ale také jako představba pro stávající zdi pro účely tlumení zvuku. Rozřezané pneumatiky se přitom na jednom místě úplně rozdělí, takže související úseky pneumatiky se mohou od sebe roztáhnout a upevnit na nosných přípravcích. Mezi dvěma jednotlivými, takto od sebe roztaženými pneumatikami zůstávají meziprostory, kterými může prorůst zeleň, která je materiálem pneumatiky chráněna před stříkající vodou a větrem, shora však se k ní může dostat déšť a popřípadě dodatečné zavlažování, takže zeleň roste rychle a vytrvale. Stavby tohoto druhu se velmi osvědčily a používají se v rostoucí míře v různých oblastech použití. Dosud však bylo poměrně namáhavé upravit pneumatiky výše popsaným způsobem, neboť materiál pneumatiky je odolný a navíc je pneumatika zpravidla v oblasti patky bočnice opatřena vložkou. Tyto materiály dosud musely být pro získání zmíněných řezů prořezávány ručně. Tyto práce byly namáhavé a časově náročné, takže vyvstal úkol automatizovat provádění těchto řezů.

Podstata vynálezu

Vynález řeší tento úkol tím, že podstavec pro pneumatiku nese spolu s pneumatikou uložení, při operaci řezání opatřené alespoň dvěma opěrami pro bok pneumatiky, při pracovní poloze pneumatiky umístěnými po stranách boků pneumatiky, přičemž podstavec nese vedení pro alespoň jeden řezný nůž, a přičemž řezný nůž nebo nože je opatřen (jsou opatřeny) ostřím pro provedení řezu v obou bocích pneumatiky, a každý řezný nůž je spojen s pohonem pro pohyb podél vedení. Každý řezný nůž se přitom pomocí pohonu pohybuje podél vedení ve směru k jedné opeře, přičemž mezi ostřím řezného nože a operou leží bok pneumatiky, která se má opatřit řezem. Řezný nůž rozřezává tyto boky pneumatiky od oblasti bočnice až do oblasti běhounu, nedosahuje však jeho povrchu, takže tímto řezem pneumatika v daném místě není zcela rozříznuta. Stejně tak. je upraven řezný nůž pro druhý bok pneumatiky, popřípadě může jediný řezný nůž rozřezávat oba boky pneumatiky. V tom spočívá výhodné provedení vynálezu, kdy pro provedení vždy jednoho řezu v obou bocích pneumatiky je upraven jeden řezný nůž, který nese na dvou od sebe opačně směřujících stranách rovněž opačně směřující ostří. Tento řezný nůž ve výchozí poloze leží mezi oběma boky pneumatiky, přičemž vždy jedna opěra leží na vnější straně každého z obou boků pneumatiky. Řezný nůž pak nejdříve prořezává jeden bok pneumatiky pohybem v jednom směru, načež se vrací zpět a pohybuje se na druhou stranu přes výchozí polohu tak daleko, až rozřízne také druhý bok pneumatiky. Oba řezy pneumatikou pak leží ve společné rovině, což však není nezbytné, neboť popsaná operace se může provádět také se dvěma oddělenými noži, jejichž ostří neleží ve společné rovině, ale jsou ve směru obvodu pneumatiky navzájem přesazena.

Zvláště výhodné je, když se do pneumatiky kromě uvedených řezů v oblasti boku pneumatiky vytvoří také díry, neboť se ukázalo, že takové díry usnadňují prorůstání zeleně. Dosud se takové díry musely vysekávat ručně nebo pomocí lisů, což bylo rovněž namáhavé a časově náročné. Další výhodné vytvoření vynálezu spočívá proto v tom, že pro vytvoření alespoň jedné díry v oblasti boku pneumatiky je v podstavci upraveno také vedení pro alespoň jeden děrovací razník, který je pomocí pohonu pohyblivý podél vedení. Pro tento děrovací razník platí, obdobně tomu, co bylo uvedeno ve vztahu k řezání, že také může být jediný děrovací razník upraven pro vytváření děr v obou bocích pneumatiky. Zpravidla se však vystačí s dírami v jednom z obou boků pneumatiky, přičemž postačuje jediná díra pro každý úsek pneumatiky. Jsou však možné četné případy využití, při kterých může být upraveno více děr v každém úseku pneumatiky, přičemž tyto díry mohou být rozděleny na oba boky pneumatiky libovolným způsobem. Ve zvláštních případech, například když zvlášť záleží na tlumení zvuku, je zvlášť výhodné, ten bok pneumatiky, který je v poloze, jak je na stavbě pneumatika opatřená řezy namontována, přivrácen zdroji zvuku, opatřit větším počtem malých děr, které tvoří duté prostory, sloužící k absorpci zvukových vln.

V zásadě se může počet, velikost a tvar průřezu děr libovolně volit. Kruhový tvar je přirozeně nej jednodušší a nejčastější, avšak v případě potřeby je možné docílit pomocí vhodného tvaru průřezu děrovacího razníku a/nebo vícenásobným použitím děrovacího razníku na každou díru libovolných zvláštních tvarů.

V zásadě je lhostejné, zda děrovací razník popř. řezný nůž vychází při vytváření díry popř. řezu na opracovávaný bok pneumatiky zevnitř, t. zn. z prostoru mezi oběma boky pneumatiky, nebo zvnějšku. Konstrukčně podstatně jednodušší je však působení děrovacího razníku zvnějšku. V tom případě je podle výhodného provedení vynálezu uspořádána alespoň jedna opěra tak, že v pracovní poloze pneumatiky (to je v poloze, ve které se pneumatika opracovává) leží mezi oběma boky pneumatiky.

Jak bylo uvedeno výše, je materiál, který se při operaci řezání prořezává, houževnatý, popř. tvrdý, a klade při řezání značný odpor. Totéž platí pro vysekávání děr. Lze proto očekávat značné špičky zatížení pohonu, když se časově překrývá provádění jednoho řezu s dalším řezem a/nebo s vysekáváním díry. Tyto špičky zatížení lze zmírnit, když se řezy na obou bocích pneumatiky a vysekávání děr nezačíná provádět zároveň, ale alespoň částečně časově navzájem posunuté. Provedení vždy jednoho řezu v obou bocích pneumatiky pomocí jednoho řezného nože, který nese ostří na dvou navzájem protilehlých stranách, představuje rovněž variantu provedení vynálezu, ve které jsou upraveny alespoň dva děrovací razníky, které jsou uspořádány ve směru svého pohybu navzájem přesazené a proto vstupují v činnost jeden po druhém.

Opěry, spolupůsobící s řeznými noži popř. děrovacími razníky, mohou být v zásadě vytvořeny stejně, přičemž řez je ukončen tehdy, když se řezný nůž svou přední hranou setká s opěrou. Děrovací razník by pak musel být na své přední hraně vytvořen ostrohranný, a svou přední plochou by musel odebírat kus boku pneumatiky vyseknutý z otvoru. Výhodnější je však v rámci vynálezu opatřit opěry štěrbinami popř. otvory, do kterých vstupují řezné nože popř. děrovací razníky. To podstatně prodlužuje životnost nožů popř. děrovacích razníků.

V rámci vynálezu je účelné, když uložení, popř. opěry jsou vyměnitelné a/nebo výškově přestavitelné. Tím způsobem je možné jednoduše provést přizpůsobení zařízení na různé formáty pneumatik. Pro zajištění dostatečného uložen pneumatiky při operaci řezání popř. děrování a tím pro zamezení vzpříčení, je uložení v rámci vynálezu s výhodou zalomeno nebo zaobleno v souladu se zakřivením vnitřního otvoru zpracovávané pneumatiky.

U velmi silných popř. velkých pneumatik, např. pneumatok nákladních vozidel, traktorů atd., může být účelné, když se alespoň jeden řez vytvořený řezným nožem protáhne až do běhounu pneumatiky. Tím se provede částečné nebo úplné rozříznutí vložené pneumatiky v běhounu. Tím způsobem je možné také u těchto typů pneumatik po provedení řezů jednotlivé části pneumatiky poměrně snadno roztáhnout, takže pneumatiky roztažené v pásech se mohou bez obtíží 6 upevnit na stanovišti na stavbě.

Zařízení zpravidla pracuje tak, že opatří pneumatiku dírami a takovými řezy, které pneumatiku zcela nerozdělí.

Poslední řez, který pneumatiku zcela rozdělí tím, že na jednom místě zcela rozřízne běhoun, se většinou provádí ručně, popř. na zvláštním lisu. Je však také možné zařízení podle vynálezu opatřit dodatečným zařízením, obsahujícím dodatečný nůž, kterým se pneumatika ne jednom místě, tedy také v oblasti běhounu, zcela rozdělí.

Jednoduchá, ve smyslu vynálezu vytvořená zařízení se obsluhují tak, že se pneumatika vloží do zařízení a pak se uvede do chodu pohon tak, že řezný nůž nebo nože, jakož i děrovací razník nebo razníky, vykonají svůj zdvih, s výhodou časově postupně. Po ukončení takto provedených řezů nebo děr se pneumatika vzhledem k podstavci ručně otočí tak, aby bylo možno provést ve směru obvodu pneumatiky následující díry popř. řezy. V rámci vynálezu však může být též v zařízení uspořádán přípravek, např. zvedací čelisti, kterým se otočení pneumatiky může provádět automaticky.

Přehled obrázků na výkresech

Příklady provedení jsou schematicky znázorněny na výkresech, na kterých znázorňuje obr. 1 zařízení v bočním pohledu, přičemž pro lepší přehlednost je pneumatika znázorněna v řezu, obr. 2 čelní pohled na zařízení ve směru šipky II na obr. 1, přičemž pneumatika pro lepší přehlednost není znázorněna, obr. 3 hotovou pneumatiku v nárysu, zpracovanou pomocí zařízení

Ί obr a 5 varianty provedení děr v pneumatice obr. 6 založení pneumatiky v pohledu ve směru šipky II na obr. 1, obr. 7 vertikální řez k obr. 8, obr. 8 pootočení pneumatiky po provedení dvojice řezů a dvojice děr před provedením dalšího kroku řezání popř. děrování, obr. 9 vertikální řez k obr. 8, obr. 10, 11 a 12 po sobě následující pracovní fáze zařízení ve vždy čtyřech řezech z obr. 2, kde jsou řezy označeny a-a, b-b, c-c, d-d.

Příklady provedení vynálezu

Zařízení podle obr. 1 a 2 má podstavec 1_, na němž je nahoře vyměnitelně upevněno uložení 2 pro zpracovávanou pneumatiku 3, např. přišroubováním na podstavec 1^. Podstavec 1^ dále nese vedení _4 pro dva řezné nože 5 a dva děrovací razníky _6. Řezné nože 5 slouží k provádění řezů 7, s výhodou radiálních, v pneumatice 3 (obr. 3), které probíhají od vnitřního otvoru 8_ v obou bocích 9 pneumatiky ve směru k běhounu 10, k jehož povrchu 11 však nedosahují. Tak se pneumatika 3 rozdělí úseky 12 pneumatiky, které spolu v oblasti běhounu IQ souvisí. Děrovací razníky _6 slouží k vytvoření děr 13 v jednotlivých úsecích 12 pneumatiky.

Podstavec £ nese dále pohon 14, pomocí něhož se mohou jak řezací nože 5, tak také děrovací razní ky £ pohybovat sem tam ve směru dvojité šipky £5. K tomu je pohon 14 vytvořen účelně jako dvojčinný hydraulický válec 16, který je jedním svým koncem kloubově připevněn na konzoli 17, nesené deskou 18 podstavce £, která spočívá na stojnách £9. Pístní tyč 20 válce 16 je pomocí vertikálního čepu 21 kloubově spojena se dvěma podpěrami 22, vyčnívajícími z desky 23, která spojuje oba děrovací razníky 6 na jejich čelních koncích, a na které jsou také upevněny vodorovně probíhající trubky 24, nesoucí řezné nože 5. Děrovací razníky 6 a trubka 24 jsou přitom vedeny ve vedeních, která jsou tvořena třemi vertikálními deskami 25, 26, 27, usazenými na základním tělese 28 uložení

2. Uspořádání je upraveno tak, že střední deska 26 je ve zpracovací poloze pneumatiky 3 (obr. 1) mezi oběma boky 9 pneumatiky, naproti tomu obě vnější desky 25, 27 přiléhají na oba boky 9 pneumatiky z vnějšku. Základní těleso 28 má krycí plochu 29 s průřezem tvaru mnohoúhelníku, která alespoň přibližně sleduje tvar obvodu 30 (obr. 3) otvoru £ pneumatiky. Tím je zajištěno dostatečné uložení zpracovávané pneumatiky £ na uložení £.

Desky 25, 26, 27 tvoří zároveň opěry 31 pro zpracovávanou pneumatiku £ v průběhu provádění řezu £ popř. děr 13. Jejich provádění je osvětleno pomocí obr. 10 až 12 na více pracovních fázích. Obr. 10 znázorňuje výchozí polohu (neutrální polohu), ve které je pneumatika 3, s výhodou ojetá stará pneumatika, nasazena do zařízení, jak je znázorněno na obr. 6 a 7. K tomu se pneumatika 3 svým středovým otvorem £ od čelní strany zařízení, ležící na obr. 1 vlevo, přetáhne přes uložení 2 a vedení 4 tak, že oba boky 9 pneumatiky (obr. 7) leží po stranách střední desky 26 opery 31. Potom se pneumatika 3 spustí dolů ve směru dvojité šipky 32 (obr. 7), až dosedne na uložení 2. Tato poloha je znázorněna na obr. 9. Nyní může začít zpracování. Vhodně k tomuto účelu se dvojčinný válec 16 pohonu 14 řídí elektronickým ovládáním. Nejprve se přivádí tlaková kapalina do válce 16 tak, že se pístní tyč 20 pohybuje doleva ve směru dvojité šipky 15 (obr. 1). Přitom se oba řezné nože 5 a oba děrovací razníky Z rovněž pohybují doleva, neboť tato zařízení jsou spojena. Ve výchozí poloze je pístní tyč 20 vytažena z válce 16 asi na polovinu zdvihu, představující dráhu znázorněnou H_x na obr. 10a. Jak je znázorněno na obr.

10a a 10c, jsou oba řezné nože 5 namontovány na trubku 24, která je nese, tak, že jsou v pohledu ve směru pohybu (šipka na obr. 1) navzájem přesazeny, takže při operaci řezání účinkují postupně. Obdobně oba děrovací razníky _6, upevněné na desce 23, mají rozdílnou délku, takže také účinkují časově posunuté. Uspořádání je dále účelně upraveno tak, že také mezi řeznými noži 5 a děrovacími razníky 6 je takové přesazení, že tyto nástroje účinkují vždy navzájem časově 3 posunuté. Tím se podstatně snižují špičková energetická zatížení při provozu pohonu 14.

Při pohybu řezných nožů 5 a děrovacích razníků 6 doleva (obr. 10) se tyto nástroje postupně dostávají do postavení j podle obr. 11. Přitom nejdříve delší děrovací razník 2 vytváří díru 13 v boku 9 pneumatiky, ležícím na obr. 1 vpravo. Kus pneumatiky, zpravidla kruhový, vyříznutý z boku pneumatiky děrovacím razníkem 6, se vyráží ven otvorem 32 ve střední opěře 31, přizpůsobeným průřezu děrovacího razníku 6, přičemž děrovací razník 6 prochází otvorem 32 (obr. lid). Potom vytváří další, kratší děrovací razník 6 obdobným způsobem druhou díru v témže boku 9 pneumatiky a dostává se do polohy podle obr. lid. Jako další vstupuje v činnost dále vlevo ležící řezný nůž 5 (obr. 10c) a provádí řez v boku 9 pneumatiky, ležícím na obr. 1 vlevo, přičemž nakonec dosahuje polohy podle obr. 11c, kde tento řezný nůž 5, který ve výchozí poloze podle obr. 10c leží ve štěrbině 34 střední opery 31, posléze vstupuje do štěrbiny 33 v levé opeře 31 (obr. 11c). Přitom se v boku 2 pneumatiky, ležícím na obr. 1 vlevo, vytvoří řez 7. Nakonec provede obdobným způsobem druhý řezný nůž 5 druhý řez v tomto boku 9 pneumatiky, přičemž tento nůž dosáhne polohy podle obr. 11a. V této poloze dosahuje vysunutí pístní tyče 20 maxima, což odpovídá minimu vzdálenosti H, které je na obr. 11a označeno H₂. Na obr. 11 tak všechny nástroje 5, 6 dosáhly levé koncové polohy.

Účelně je ovládání pohonu 14 vytvořeno tak, že nyní následuje automatický zpětný pohyb, při kterém se pístní tyč 20 válce 16 znovu zatáhne a nástroje 5, 6 se znovu vrátí doprava (šipka 15 na obr. 1) . Tím se děrovací razníky 6 vytáhnou z otvorů 32 v deskách 26, 27 a dostanou se do pravé koncové polohy podle obr. 12b popř. 12d. Vzdálenost H přitom dosáhne maxima, jemuž odpovídající velikost je na obr. 12a označena H₃. Děrovací razníky 6 zůstávají při tomto pohybu doprava nečinné, naproti tomu řezné nože 5 postupně provádějí řez v boku 9 pneumatiky, ležícím na obr. 1 vpravo, neboť oba řezné nože jsou na od sebe odvrácených stranách opatřeny ostřím 35. Přitom slouží deska 27, ležící napravo, jako opěra 31 při operaci řezání.

Po provedení této pracovní operace je pneumatika 3_ opatřena na obou bocích 9 pneumatiky dvěma radiálně probíhaj ícími řezy 7 a na jednom boku 9 pneumatiky je opatřena dírami 22/ ležícími mezi řezy 7.

Zařízení se pak znovu uvede do výchozí polohy, znázorněné na obr. 10, takže pneumatika 2 ^{se m}ůže ve směru dvojité šipky 36 (obr. 8) otočit kolem své střední osy tak, že se mohou vytvořit další řezy popř. díry. Zpravidla nezáleží na rovnoměrném odstupu řezů Ί_ popř. děr 13 ve směru obvodu pneumatiky 3, takže se otočení ve směru šipky 36 může provést od oka. Je-li však přesto požadován rovnoměrnější vzájemný odstup řezů Ί_ popř. děr 13, nastavuje se pneumatika 2 tak, že se právě prováděný řez 7 nachází v ose řezného nože 5. Popsané operace se mohou opakovat.

Po provedení všech radiálních řezů 7 a vytvoření všech požadovaných děr 13 se může pneumatika ve směru šipek 32 (obr. 7) ze zařízení odebrat. Poslední pracovní operace, ve které se jeden ze řezů 7 prodlouží tak, že se rozdělí i běhoun 10 a tím se pneumatika v tomto místě zcela rozřízne, se může provádět ručně pilou nebo pomocí zvláštního lisovacího nástroje. Tento prodloužený řez 37 je na obr. 3 znázorněn čárkovaně. Je však také možné tento řez provádět přídavným zařízením, které vykazuje zvláštní vysekávací nůž 39, vedený ve vedení 38 (obr. 8), pohyblivý ve svislém směru pomocí neznázorněného pohonu.

Zařízení umožňuje, při dostatečném přesazení řezného nože 5 vzhledem k děrovacímu, razníku 6, vytvářet také samotné díry 13, bez provedení řezu 7. K tomu se pouze musí pohon 14 řídit tak, aby byl v činnosti jen příslušný děrovací razník 6. Taková přídavná díra, znázorněná na obr. 3, může být uspořádána například tak, že se překrývá z řezem

7.

Obdobným způsobem je možno překrýváním jednotlivých děr získat různé tvary vytvořených děr, jejichž dva příklady jsou znázorněny na obr. 4 a 5. ' Pro vytvoření díry 13 podle obr 4 jsou potřebné dvě operace děrovacího razníku, pro díru 13 znázorněnou na obr. 5 tři operace děrovacího razníku.

Přestavením výšky uložení 2, při kterém zůstává poloha nástrojů 5, 6 popř. jejich vedení 4., nezměněna, lze nastavit vzájemnou polohu otvorů a boků 8 pneumatiky.

Pro umožnění bezproblémového přechodu z jedné velikosti pneumatiky na jinou velikost pneumatiky je účelné počítat s více zaměnitelnými sadami uložení 2 pro příslušné nástroje 5, _6. Jejich výměna je snadno možná uvolněním čepů 21 a odšroubováním desky 40, nesoucí uložení 2, od podstavce 1^ Jednotlivé díly jsou přizpůsobeny velikostem pneumatik, které přicházejí v úvahu.

Pracovní hrany řezného nože 5 a s ním spolupůsobící štěrbiny 33 v opěrách 31, stejně jako pracovní hrany děrovacích razníků 6 a s nimi spolupůsobící otvory 32 mohou sestávat alespoň částečně z tvrdého materiálu, pro dosažení co nejdelší životnosti. Dále je účelné řezné hrany řezných nožů 5 nepatrně naklonit vzhledem k vertikále. Tím se získá plynulý řez řezným nožem 5.

Pro výše uvedené vytvoření více malých děr v bocích 9 pneumatiky mohou být upraveny děrovací razníky, které mají četné menší, vedle sebe uspořádané děrovací trny, které spolupůsobí s odpovídajícím způsobem vytvořenými otvory v opěrách 31.

Případně může být požadováno, opatřit otvory také druhý bok 9 pneumatiky. To může být provedeno tak, že se pneumatika 3 po provedení popsaných pracovních operací ze zařízení vyjme a otočí se o 180 °, takže nyní děrovací razníky působí na druhý bok 9 pneumatiky. Odpovídajícím omezením zdvihu děrovacího razníku 6 lze dosáhnout vytvoření požadovaných děr také na druhém boku 9 pneumatiky. Alternativní možností je, prodloužit děrovací razníky 6 tak, že pracují i na druhé straně boku pneumatiky. K tomu je třeba pouze opatřit opěru 31, ležící na obr. 1 vlevo, otvory nezbytnými pro průchod děrovacích razníků 6. To platí obdobně také pro děrovací trny pro výrobu více menších děr.

U typů pneumatik, u kterých jsou v bočnici vloženy velmi silné výztuže, může být účelné, tyto bočnice nejprve odřezat, dříve než se pneumatika vloží do zařízení. To snižuje energetické náklady.

Zpravidla je účelný společný pohon 14 pro řezné nože·5 a děrovací razníky 6. ve zvláštních případech však může být výhodné, uspořádat pro řezné nože 5 a děrovací razníky 6 zvláštní pohony, které mohou být uloženy na společném podstavci L·

Může být účelné zesílit opěry 31 v oblasti štěrbiny 33, kterou prochází řezný nůž 5, přídavnými deskami 41 (obr. 2) .

Trubky 24 mají účelně kruhový průřez. Přesto se řezné nože 5i nemohou otáčet kolem osy trubky, neboť jednak jsou obě trubky 24 společně upevněny na desce 23, a dále řezné nože 5 jsou vedeny v podélných štěrbinách 42 (obr. 10) vedení 4..

Větší pneumatiky mohou mít značnou váhu. Pro takové pneumatiky může být účelné upravit neznázorněné zařízení, například zvedací čelisti, kterým se může pneumatika nasadit do zařízení nebo z něho vyjmout. Takové zařízení může být použito též k otáčení pneumatiky v zařízení ve směru dvojité šipky 36.

Zařízení samozřejmě může být vytvořeno také z více než dvou řezných nožů 5 popř. děrovacích razníků

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Zařízení k výrobě úseků (12) pneumatiky, souvisejících v oblasti běhounu, popřípadě děrovaných, z pneumatiky (3), zejména ze staré pneumatiky, provedením alespoň jednoho řezu (7), který probíhá od otvoru (8) pneumatiky v obou bocích (9) pneumatiky ve směru k běhounu (10), k jehož povrchu (11) však nedosahuje, vyznačující se tím, že podstavec (1) pro pneumatiku (3) nese uložení (2), opatřené při operaci řezání alespoň dvěma operami (31) pro bok (9) pneumatiky, v pracovní poloze pneumatiky (3) umístěnými po stranách boků (9) pneumatiky, přičemž podstavec (1) nese vedení (4) pro alespoň jeden řezný nůž (5), a přičemž řezný nůž (5) nebo nože (5) je opatřen (jsou opatřeny) ostřím (35) pro provedení řezu v obou bocích (9) pneumatiky, a každý řezný nůž (5) je spojen s pohonem (14) pro pohyb podél vedení (4) .
2. Zařízení podle nároku 1, vyznačující se tím, že pro vytvoření alespoň jedné díry (13) v oblasti boku (9) pneumatiky je v podstavci (1) dále upraveno vedení (4) pro alespoň jeden děrovací razník (6), pomocí pohonu pohyblivý podél vedení.
3. Zařízení podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že ostří (35) směřují v opačných směrech.
4. Zařízení podle některého z nároků 1 až '3, vyznačující se tím, že alespoň jedna opera (31) leží v pracovní poloze pneumatiky (3) mezi oběma boky (9) pneumatiky.
5. Zařízení podle některého z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že každý řezný nůž (5) a alespoň jeden děrovací razník (6) jsou spojeny se společným pohonem (14), výhodně s dvojčinným hydraulickým válcem (16).

6. Zařízení podle některého z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že pro provedení vždy jednoho řezu (7) v obou bocích (9) pneumatiky je upraven řezný nůž (5), který nese na dvou opačně směřujících stranách ostří (35).

7. Zařízení podle některého z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že obsahuje alespoň dva děrovací razníky (6) popř. řezné nože (5), uspořádané navzájem ve směru pohybu přesazené. 8. Zařízení podle některého z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že alespoň jedna opěra (31) má štěrbinu (33) popř. otvor (32) pro vstup řezného nože (5) popř. děrovacího razníku (6) . 9. Zařízení podle některého z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že obsahuje dva řezné nože (5) , pro opracování vždy obou boků (9) pneumatiky, a dva děrovací razníky (6), které se navzájem střídají po > obvodu pneumatiky (3) a jsou uspořádány navzájem přesazené, s

výhodou v rovnoměrných vzájemných odstupech.

10. Zařízení podle některého z nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že uložení (2) a/nebo opěry (31)

a/nebo řezné nože (5) a/nebo děrovací razníky (6) jsou vyměnitelné a/nebo výškově přestavitelné.

11. Zařizení podle některého z nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že uložení (2) je zalomeno nebo zaobleno v souladu se zakřivením vnitřního otvoru (8) zpracovávané pneumatiky (3) .
12. Zařízení podle některého z nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že pohon je nesen podstavcem (1).
13. Zařízení podle některého z nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že každý .řezný nůž (5) je upevněn na trubce (24), která je vedena podélně posuvně ve vedeních (4) a je spojena s pohonem (14).
14. Zařízení podle nároku 13, vyznačující se tím, že dva řezné nože (5), uspořádané po obvodu pneumatiky (3) navzájem přesazeně, jsou upevněny na dvou trubkách (24), s výhodou kruhového průřezu, které jsou vždy na čelním konci spojeny příčnou součástí, např. deskou (23), která je hybně spojena s pohonem (14), s výhodou pístní tyčí (20) dvojčinného hydraulického válce (16) .
15. Zařízení podle některého z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že řez (7) vytvořený alespoň jedním řezným nožem (5) zasahuje až do běhounu (10) pneumatiky (3).
16. Zařízení podle některého z nároků 1 až 15, vyznačující se tím, že je upraven přídavně nůž (39), který pneumatiku (3) na jednom místě také v oblasti běhounu zcela rozdělí.
17. Zařízení podle některého z nároků 1 až 16, vyznačující se tím, že má děrovací razní ky (6) pro vytvoření děr (13) v obou bocích (9) pneumatiky.
18. Zařízení podle některého z nároků 1 až 17, vyznačující se tím, že alespoň jeden řezný nůž (5) má alespoň jednu nakloněnou řeznou hranu.
19. Zařízení podle některého z nároků 1 až 18, vyznačující se tím, že alespoň jeden děrovací razník (6) je vytvořen ve formě většího počtu vedle sebe uspořádaných děrovacích trnů.
20. Zařízení podle některého z nároků 1 až 19, vyznačující se tím, že je opatřeno přípravkem, například zvedacími čelistmi, pro automatické otočení pneumatiky (3) po provedení řezu (7) .