CZ117498A3

CZ117498A3 - Částice hydroxidu vápenatého, jejich výroba a použití

Info

Publication number: CZ117498A3
Application number: CZ981174A
Authority: CZ
Inventors: Henri René Langelin; Régis Poisson; Alain Laudet; Olivier Francoisse
Original assignee: Lhoist Recherche Et Developpement S.A.
Priority date: 1995-10-19
Filing date: 1996-10-18
Publication date: 1998-11-11
Also published as: BE1009692A3; CA2235322A1; PL185091B1; HU219303B; ES2137020T3; CA2235322C; DE69603874T2; SK46298A3; AU7557496A; ATE183483T1; HUP9802747A3; WO1997014650A1; US6322769B1; DK0861209T3; CZ294010B6; JP3379649B2; HUP9802747A2; EP0861209B1; SK281798B6; BR9610865A

Description

Vynález se týká částic hydroxidu vápenatého s obsahem vlhkosti pod 2% hmotnostní a s celkovým objemem desorbujících pórů alepoň 0,1 cm³/g. Uvedených částic lze použít k zachycování plynných odpadů (SO₂, HG1 a j.) z kouřových plynů.

Dosavadní stav techniky

K dosažení účinného zachycení plynných odpadů (SO₂, HC1, ...) částicemi hydroxidu vápenatého (jinými slovy drobné chemické aktivity) odborníci připravili částice Ca(OH)₂, jejichž strukturu modifikovali tak, aby měly velké póry k zajištění dobré vnitřní difúze. Struktura částic se také výhodně modifikuje tak, aby se zvýšila jejich vnitřní aktivita, jinak řečeno aby byl zajištěn velký specifický povrch.

Jsou známy různé metody přípravy částic hydroxidu vápenatého se zvláštní strukturou.

Tak např. u alkoholové metody, při níž se nehašené vápno hasí v přítomnosti velkého množství alkoholu, se připraví hydratované (hašené) vápno obsahující alkohol (jehož úplné odstranění je nemožné); toto vápno je charakterizováno malou granulometrií (pod 20μιη), velkým specifickým povrchem (+30m²/g) a malým obsahem vody. Tato metoda vyžaduje nákladné zařízení, protože je nutno maximálně recyklovat použitý alkohol.

Podle jedné neekonomické metody se částice hydroxidu • · • ··· • · • ·· • * • ··· ·· 9 9 9 9 9 9 9 99 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 9 ······♦· 99 99 99 vápenatého získají vysušením vápenného mléka, získaného hašením CaO při hmotnostním poměru vody a vápna větším než

2. Tato metoda, neekonomická vzhledem k množství vody, kterou je nutno odpařit, umožňuje pouze přípravu Ca(OH)₂ s malou granulometrií (pod 10pm). Mimo to je zde značná reaktivita vůči C0₂, je-li vápno ve formě vápenného mléka. Toto hašené vápno má po vysušení formu částic s póry o průměru převážně pod ÍOOA (hypoteticky se předpokládá válcová geometrie pórů).

A konečně z dokumentu PCT/BE 91/00082 je známa metoda, podle které se vápno hasí za přítomnosti zvláštních aditiv, jako je etylenglykol, ...

Touto metodou se získá hašené vápno ve formě částic s neřízenou granulometrií a s obtížně odstranitelnou zbytkovou vlhkostí, která vede k problémům při používání, avšak tyto částice mají velký specifický povrch (větší než 35m²/g). Toto vápno má objem pórů pod 0,06 cm³/g při průměru pórů od 100 do 400Á (průměr pórů je počítán metodou BHJ, předpokládající válcovou geometrii).

Podle dokumentu US-A-2,894.820 jsou také známé metody přípravy částic hašeného vápna. Podle první metody tohoto dokumentu se vápno hasí tak, že vzniká suchý hydroxid vápenatý, a tento se podrobí třídění. Podle druhé metody se vápno hasí tak, že vzniká vlhký hydroxid vápenatý, který se suší, a tento hydroxid vápenatý se podrobí třídění. Oběma metodami z tohoto dokumentu se získá hydroxid vápenatý se specifickým povrchem (podle BET) menším než 25m²/g. Z příkladu 1 a 2 tohoto dokumentu je zřejmé, že aglomerované částice získané suchou metodou nebo vlhkou metodou mají • · • φφ® • φ • φφφ • · φφφ φφ φφ φφφ φ φ φφφ φφφφ φφφ φφφφ φφ φφ φφ φφ φφ podobné charakteristiky.

Tento dokument nikterak nespecifikuje typ použitého nehašeného vápna, ani význam použité metody hašení vápna, ani výhodná opatření ve stupni sušení vlhkého hydroxidu vápenatého, máme-li získat hydroxid vápenatý s objemem pórů desorbujících dusík větším než 0,06 cm³/g při průměru pórů od 100 do 400Á, počítáno metodou BHJ a za předpokladu válcové geometrie pórů.

V dalším textu popisu tohoto vynálezu průměrem pórů se rozumí průměr vypočítaný metodou BHJ za předpokladu válcové geometrie pórů.

Nyní bylo pozorováno, že s použitím zvláštního nehašeného vápna a při použití metody přípravy hydroxidu vápenatého, sestáváj ící ze stupně hydratace vápna za účelem získání hydroxidu vápenatého se zbytkovou vlhkostí 15 až 25% a ze stupně sušení vlhkého hydroxidu vápenatého, je možno obdržet nanejvýš suchý hydroxid vápenatý, který má objem pórů desorbujících dusík větší než 0,06 cm³/g při průměru pórů 100 až 400Á, a že tento hydroxid vápenatý umožňuje výtečnou absorpci S0₂ a HC1 z kouřů spaloven a jiných průmyslových zařízení.

Podstata vynálezu

Tento vynález se vztahuje na částice hydroxidu vápenatého s objemem pórů desorbujících dusík větším než o

0,06 cm /g, při čemž průměr těchto pórů je v rozmezí 100 až 400Á (počítáno metodou BHJ za předpokladu válcové geometrie pórů). Výhodou je, že tato pórovitost není nebo je jen málo ovlivněna karbonací (absorpcí C0₂) ve stupni sušení nebo • •f · 4 · · 9 ··

9999 9 9999 9999

9 9 9 · · · 9 9 999 99

9 9 9 9 9 9 9 99 ···· ·· 99 99 9999 drcení.

Předmětem vynálezu v jeho zvláštním provedení je směs částic hydroxidu vápenatého s velkou pórovitostí, definovanou póry o průměru 100 až 400Á a přiměřeným granulometrickým rozdělením, které umožňuje výtečné zpracování kouřových plynů ze zařízení s filtrační vložkou.

Vysušené částice hydroxidu vápenatého podle vynálezu mají následující vlastnosti:

- obsah vlhkosti je menší než 2% hmotnostní, výhodněji menší než 1%;

- specifický povrch (metodou BET) je větší než 30 m²/g, výhodněji větší než 35 m²/g, a nejvýhodněji větší než 45 m²/g;

- celkový objem pórů desorbujících dusík při jejich průměru menším než 1000Á je větší než 0,10 cm³/g;

- parciální (dílčí) objem pórů desorbujících dusík při jejich průměru v rozmezí 100 až 400Á je větší než 0,06 cm³/g, výhodněji větší než 0,08 cm³/g, a nejvýhodněji větší než 0,10 cm³/g; a

- obsah C0₂ je menší než 2% hmotnostní.

Podrobný popis vynálezu

Podle jednoho výhodného provedení vynálezu částice s průměrem pórů v rozmezí 100 až 400Á mají parciální (dílčí) objem pórů desorbujících dusík větší než 0,12 cm³/g, výhodněji větší než 0,15 cm³/g.

Podle výhodných provedení vynálezu částice maj í celkový (totální) objem dusík desorbujících pórů větší než 0,12 cm³/g, a zejména větší než 0,20 cm³/g. V těchto provedeních parciální objem dusík desorbujících pórů o průměru 100 až • · • ·· • 4 • 444 • · • ··· « 4 4 · · ·· 4 4 44 4 44 • 44 4444444 g 4444 44 44 44 4444

400Á výhodné odpovídá více než 50 procentům celkového objemu pórů. Výhodně tento parciální objem desorpčních pórů při

100 až 400Á odpovídá více než 55% (ještě výhodněji více než 60 procentům, např. 60 až 72%) celkového objemu desorpčních pórů.

Částice hydroxidu vápenatého podle vynálezu mají výhodnou granulometrii pod 200gm, a ještě výhodněji pod lOOgm.

Částice podle vynálezu výhodně tvoří směs sestávající z:

(a) první frakce částic hydroxidu vápenatého s granulometrii pod 32gm, a (b) druhé frakce částic hydroxidu vápenatého s granulometrii nad 32μιη, při čemž hmotnostní % nadsítného podílu při 32μιη (hmotnostní % částic, které neprojdou sítem o otvorech 32μιη) je v rozmezí 10 až 90%.

Toto hmotnostní procento nadsítné frakce při 3 2μιη je výhodné v rozmezí 15 až 80%, výhodnější v rozmezí 20 až 50%, a nejvýhodnější v rozmezí 30 až 40%, např. asi 35%.

Bylo pozorováno, že směsi s tímto granulometrickým rozdělením (zejména s podílem frakce nad sítem s oky 32μιη činícím 30 až 40%) a s tímto objemem dusík desorbujících pórů o průměru 100 až 400Á mají výtečnou fluiditu a snadno a přesně je lze dávkovat, takže vykazují dobrou použitelnost (účinnost čištění zejména kouřů).

Podle jednoho provedeni částice hydroxidu vápenatého s granulometrii pod 32μπι mají střední průměr (50 hmotnostních procent částic z frakce pod 32μπι) menší než 20μπι, výhodněji menší než ΙΟμιη, např. menší než • · · ··* ♦ · ·· • ··· · · ·♦· ·· ·· • · · t · · · · » ··· «· * · · ···· · ·· ··*· ·· ·· ·· ·· ··

5μιη, nebo dokonce menší než

2μπι.

Částice s granulometrií nad 32μιη mají výhodný střední průměr menší než ΙΟΟμιη, např. v rozmezí 50 až 90μιη, a nej výhodněji od 50 do 80μιη.

Fluiditu částic je výhodné nastavit na hodnotu mezi 40 a 50. Tato fluidita se měřila na prosívači Alpíne. Fluidita udává rychlost průchodu částic s průměrem menším než 90 mikronů sítem s oky 90 mikronů při působení konstantního sání (při podtlaku lOOmm manometrické kapaliny o hustotě 0,88). Fluidita vyjádřená v procentech odpovídá poměru hmotnosti frakce pod 90 mikronů prošlé sítem za 15 sekund k celkové hmotnosti celé frakce pod 90 mikronů.

Podstatou tohoto vynálezu je také metoda přípravy částic podle vynálezu.

Při této metodě částice obsahující CaO o reaktivitě větší než 30°C/min, výhodněji větší než 40°C/min, se hasí dostatečným množstvím vody, aby se ke konci extinkční reakce (reakce hašení) získal hydroxid vápenatý se zbytkovou vlhkostí v rozmezí 15 až 30% hmotnostních, výhodně pod 25%, výhodněji v rozmezí 20 až 25%, a nej výhodněji 21 až 23% hmotnostních. Takto připravený hydroxid vápenatý se suší, aby se snížil jeho obsah vody pod 2% hmotnostní, výhodněji pod 1% hmotnostní. Sušení se s výhodou provede s použitím plynu (vzduch, dusík, atd.), který má teplotu pod 500°C a obsah CO₂ pod 500mg/Nm³ (výhodně pod 350mg/Nm³, výhodněji pod 200mg/Nm³).

Ke snížení zbytkové vlhkosti pod 2% hmotnostní a k získání částic hydroxidu vápenatého, jej ichž obsah CO2 po • · φ Φ· • · ·· vysušení (ve vztahu k sušině) přibližně odpovídá obsahu CO₂částic před vysušením, je tudíž nutno použít sušení nepřímého typu, jinými slovy sušené částice nesmí přijít do přímého styku se spalnými plyny. Takovým vyhříváním je např. mžikové sušení, konduktivní sušení (vedením tepla), nebo sušení/drcení, při čemž se dává přednost sušení a drcení (mletí) v jedné operaci.

Reaktivita nehašeného vápna se počítá podle normy DIN 1060, část 3 - vápno pro stavební účely - zkušební metoda čís. 10, vydání 1982, a tato reaktivita odpovídá době od započetí extinkční reakce 150g CaO se 600g vody až k dosažení teploty 60°C, při čemž počáteční teplota byla 20°C. Jinými slovy reaktivita nad 40°C/min odpovídá dosažení teploty 60°C za méně než 1 minutu.

Podle jednoho možného provedení vynálezu se sušení provádí v komoře, v níž mezi vstupem a výstupem prochází sušící plyn o teplotě v rozmezí 250 až 500°C, výhodněji 300 až 450°C, při čemž teplota sušícího plynu vycházejícího z komory činí nejméně 110°C, výhodněji 120 až 150°C. Lze říci, že sušení se provádí takovým způsobem, aby v sušící komoře nevznikaly žádné kondenzační problémy.

Je výhodné, aby po nebo během sušení byla řízena granulometrie částic zařazením stupně drcení před nebo za stupeň separace.

Operace drcení se výhodně provádí v řízené atmosféře tak, aby po sušení a drcení obsah CO₂ v částicích hydroxidu vápenatého činil nanejvýš 0,3% v porovnání s obsahem CO₂ v částicích před sušením. Zejména je výhodné, aby obsah CO₂ po sušení a drcení částic hydroxidu vápenatého činil nanejvýš • 9

99 • · • ··· • ···

9 9 9 9 9 9 9 9 9 g ···· ·· 99 99 99 99

0,2% v porovnání s obsahem C0₂ částic před sušením. Operaci drcení je nutno provést tak, aby se maximálně zabránilo jakékoliv karbonaci. Je výhodné, aby se operace drcení prováděla v přítomnosti plynu s nízkým obsahem C0₂, např. pod 500mg/Nm³ (výhodněji pod 350mg/Nm³, a nejvýhodněji pod 200mg/Nm³).

Při metodě podle vynálezu se částice CaO použijí výhodně v granulometrii pod 5 mm, výhodněji v granulometrii v rozmezí 0-2mm.

Při metodě podle vynálezu se operaci drcení podrobí aspoň část vysušených částic hydroxidu vápenatého. Tato operace drcení se upraví nebo seřídí tak, abychom získali částice hydroxidu vápenatého, které by po možném smísení se suchými, avšak nedrcenými částicemi tvořily směs částic, sestávající z první frakce částic Ca(OH)₂ s granulometrii nad 32 mikronů, a z druhé frakce částic s granulometrii pod 32 mikronů, při čemž hmotnostní procento nadsitného na sítu 32 mikronů činí 10 až 90%.

Granulometrickou rovnováhu části (první frakce/druhá frakce) ve směsi je možno korigovat nebo upravit seřízením parametrů drtiče.

Tak např. k modifikaci granulometrické rovnováhy se oddělí frakce suchých částic a zbývající frakce suchých částic se podrobí drcení, a částice oddělené frakce a částice drcené frakce se aspoň částečné smísí. Např. se oddělí frakce s granulometrii pod 32 mikronů.

Charakteristiky a podrobnosti vynálezu vyplynou z následujícího popisu příkladů provedení. V tomto popisu je odkazováno na připojené obrázky 1 až 4, které schematicky • 44 ··· 4 4 4 4 • ··· · 4 444 4 4 44 ·· 444 44 44 444 44

44 4444444

4444 44 44 44 4444 znázorňují metody podle vynálezu.

Příklady - popis metod

Metoda dle obrázku 1

Podle metody v obrázku 1 probíhá ve stupni 1 hydratace CaO s použitím vody a vápna v dostatečném poměru za účelem získání hydroxidu vápenatého se zbytkovou vlhkostí kolem 22% hmotnostních. Granulometrie částic CaO je v rozmezí 0 až 2mm a reaktivita kolem 45°C/min.

Ve stupni 2 se suší hydroxid vápenatý připravený ve stupni 1, aby se snížil obsah vody pod 2% hmotnostní, výhodněji pod 1%. Sušení v popisované metodě je nepřímého typu (hydroxid vápenatý není v přímém kontaktu se spalnými plyny). Ve skutečnosti se sušení provede s pomocí vzduchu s nízkým obsahem C0₂ (obsah C0₂ je pod 400mg/Nm³). Tento vzduch vyhřátý na 400°C se vstřikuje do sušiče 2 a vychází z komory při teplotě kolem 130°C. Ke konci sušení teplota povrchu zrn hydratovaného vápna je nad 110°C.

Hydroxid vysušený ve stupni 2 má obsah vlhkosti pod 1%, výhodněji pod 0,5%. Tento vysušený hydroxid se přivede do drtiče 3, jehož parametry jsou upraveny tak, abychom na výstupu z drtiče okamžitě získali částice s předem stanoveným granulometrickým rozdělením. Operace drcení se provede v atmosféře s nízkým obsahem CO₂·

Po sušení a drcení obsah C0₂ částic hydroxidu vápenatého je vyšší o méně než 0,3%, než u částic před sušením a drcením.

• · ·

Metoda dle obrázku 2

Metoda dle obrázku 2 je podobná metodě dle obrázku 1, avšak drcené částice vycházející z drtiče 3 se přivedou do aerodynamického separátoru 4, kde se znich oddělí část částic s granulometrií větší než 32pm (např. frakce D částic větších než lOOgrn). Ze separátoru 4 pak odcházejí částice C hydroxidu vápenatého, které mají žádanou granulometrickou bilanci (rovnováhu) + než 32pm/- než 32μιη. Pokud se týče frakce D, tato může být recyklována do drtiče 3.

Při této metodě se operace sušení, aerodynamická separace a drcení provedou ve vzduchové atmosféře s nízkým obsahem CO₂ (obsah C0₂ pod 400mg/Nm³).

Po sušení, aerodynamické separaci a drcení obsah C0₂částic hydroxidu vápenatého byl vyšší o méně než 0,3%, než u částic před sušením, aerodynamickou separací a drcením.

Metoda dle obrázku 3

Metoda dle obrázku 3 je podobná metodě dle obrázku 1, avšak vysušený hydroxid vápenatý jde před drcením do stupně 4 - do aerodynamické separace. Granulometrická frakce částic větších než 32μιη (E) se přivede do drtiče, aby se korigovala granulometrie této frakce. Frakce drcených částic G vycházející z drtiče se potom smísí s granulometrickou frakcí F částic pod 32μιη, přicházejících ze separátoru 4.

Při této metodě se operace aerodynamické separace a drcení uskuteční ve vzduchové atmosféře s nízkým obsahem CO₂(obsah CO₂ pod 400mg/Nm³).

Po sušení, aerodynamické separaci a drcení obsah CO₂částic hydroxidu vápenatého je vyšší o méně než 0,3%, než u • · · · — — φ φ · · · · » -11 ···· ·· ·· ·· ·· částic před sušením, aerodynamickou separací a drcením.

Metoda dle obrázku 4

Při metodě dle obrázku 4 (která je preferovanou metodou) se ve stupni 1 hasí nehašené vápno obsahující C0₂pod 1,5% (např. 1,2%), s reaktivitou nad 40°C/min, a s granulometrií v rozmezí 0 až 2mm. Použije se dostatečné množství vody, aby se získala směs částic hydroxidu vápenatého se zbytkovou vlhkostí 22%.

Tato směs vlhkého hydroxidu vápenatého se přivede do sušiče/drtiče, v němž prochází horký vzduch s obsahem CO₂pod 350mg/m³. Teplota vzduchu vháněného do sušiče/drtiče je 450°C a vzduch vycházející ze sušiče/drtiče má teplotu kolem 130°C.

Operace drcení/sušení se provede tak, aby se získala směs částic hydroxidu vápenatého s obsahem vlhkosti pod 1% a s žádanou granulometrickou rovnováhou.

Obsah CO₂ směsi částic hydroxidu vápenatého po sušení byl pod 1,5%. Tento obsah C0₂ směsi částic hydroxidu vápenatého po sušení a drcení smí být o méně než 0,3% vyšší, než obsah CO₂ směsi částic hydroxidu vápenatého před sušením a drcením (počítáno na hmotnost sušiny). Touto metodou se tudíž omezuje nežádoucí karbonace částic hydroxidu vápenatého během sušení a drcení, kterážto karbonace (absorpce CO₂) nepříznivě ovlivňuje přístup k pórům.

Průměrný specifický povrch (stanovený metodou BET) směsi částic hydroxidu vápenatého po sušení/drcení činil 48m²/g, a objem pórů (objem pórů desorbujících dusík s póry o průměru pod 1000Á) činící 0,26cm³/g, a jako parciální • · objem pórů (objem pórů desorbujících dusík při průměru pórů

100 až 400Á) činící 0,16 cm³/g.

Příklady směsí

Seřízením parametrů drtiče/sušiče a S použiím metody dle obrázku 4 byly připraveny různé směsi podle vynálezu. Takto připravené směsi byly analyzovány s cílem určit parametry, které lze zvolit z následujících:

totální (celkový) objem pórů (^ρνψοτ^ ^v cm³ (objem pórů desorbujících dusík, sestávající z pórů o průměru pod 1000Á, počítaný metodou BHJ za předpokladu válcové geometrie pórů);

parciální (dílčí) objem pórů 100 až 400Á (^pv _part) ^vo cm /g (parciální objem dusík desorbujících póru sestávajících z pórů o průměru v rozmezí 100 až 400Á, počítaný metodou BJH za předpokladu válcové geometrie pórů);

střední průměr pórů (D_5Q) v μιη (geometrický průměr) granulometrická frakce nad 32μπι (F₊₃₂) v hmotnostních procentech; a granulometrická frakce pod 32μιη (F_32) ^v hmotnostních procentech.

A nakonec u některých směsí je to ztráta (pokles) při zatížení (LL=loss in load), vyjádřená v mm vody na mm vrstvy, kterou prochází plyn o rychlosti 1 cm/s při teplotě 150°C. Tato ztráta při zatíženi, která je mírou permeability (propustnosti), byla měřena modifikovanou metodou Blaineho permeametrie (index pórovitosti 0,74-0,75) a s použitím

Kozeny-Carman-ovy rovnice.

Následující tabulka I uvádí paramtery charakterizující směsi částic hydroxidu vápenatého, které byly připraveny:

Tabulka I

	1	2	3	4	5	6
^F+32	0	10	20	30	50	100
^F-32	100	90	80	70	50	0
^D50	8	13	17	20	29	56
^PVTOT	0.18	0.18	0.19	0.18	0.22	0.2
^PVPART	0.1	0.1	0.11	0.1	0.14	0.12
LL	866	756	736	556	223	29

Tato tabulka I ukazuje, že úpravou granulometrického rozložení směsi podle vynálezu je možno snížit ztrátu při zatížení o faktor 2 až 4, to tím, že zvolíme granulometrické rozložení ^F+32/^F -32 v rozmezí od 30/70 do

50/50 místo rozložení 0/100.

Tato tabulka I také dokazuje, že totální objem pórů sestává většinou z pórů o průměru v rozmezí 100 až 400Á.

Poměr PVpart/^PVTOT j^{e větší než} 1/2·

Zkoušky jímání v pevné vrstvě

Testy jímání (zachycování) S0₂ (laboratorní testy v pevné vrstvě) byly provedeny s použitím směsí čís. 3 a 4 z tabulky I, jakož i s částicemi hydroxidu vápenatého připravenými metodami popsanými v úvodu k těmto specifikacím.

Tyto testy byly provedeny následujícím způsobem:

4 44 • 4 · 44 4

4444 44 • 44 4 ···«'9

4 vloženo 360mg částic vrstvou procházel po a 9% vlhkosti, jehož

Do přístroje s pevnou vrstvou bylo hydroxidu vápenatého a 30g písku. Touto 2 hodiny plyn obsahující 1500 ppm S0₂ teplota činila 300°C. Množství plynu prošlého za 2 hodiny odpovídalo množství plynu s obsahem S0₂ stechiometricky nutným k přeměně veškerého hydroxidu vápenatého na síran vápenatý. Plyn prošlý vrstvou se analyzuje infračerveným analyzátorem, jímž se změří obsah SO₂·

Hladina jímání (zachycování) se určí podle následujícího vzorce:

( A - B ) / A kde: A je celkové množství SO₂ přidávaného za dobu 2 hodin,

B je celkové množství S0₂ odcházejícího za dobu 2 hodin.

Tyto testy prokázaly, že u dvou vzorků bylo možno dosáhnout hladiny jímání SO₂ 52 a 53%, zatím co hladina jímání u částic podle dokumentu PCT/BE 91/00082 činila méně než 35%.

Průmyslový test

Řada testů zpracování kouřů ze spaloven domácího odpadu, vybavených rukávovým filtrem, ukázala, že částice podle tohoto vynálezu umožňují dosáhnout daleko větší účinnosti zpracování kyselých plynných odpadů, než jaké je možno dosáhnout s použitím částic Ca(OH)₂ známého typu, a zejména typu podle dokumentu PCT-BE 91/00082. Tyto testy také ukázaly, - že díky přesnému výběru granulometrie (směs, čís. 4 z tabulky I) je dávkování částic podle vynálezu snadné a přesné, takže je možno použít množství skutečně • · nutné pro dané zpracování kouřů.

Rovněž bylo pozorováno, že při stejné účinnosti zpracování kouřů obsahujících S0₂ a HC1 potřebné množství absorbentu je menší více než o 30%, použije-li se směsi podle vynálezu místo částic klasického hašeného vápna. Tak ňa příklad k dosažení více než 99% odstranění SO₂ a HC1 v kouři množství směsi podle vynálezu odpovídalo méně než

2,5-násobku stechiometricky nutného množství, zatím co k dosažení stejné 99%-ní účinnosti množství klasického hašeného vápna odpovídalo více než čtyřnásobku stechiometricky nutného množství.

Během těchto testů teplota čištěných kouřů kolísala mezi 130 až 230°C, zatím co obsah S0₂ a HC1 kolísal v rozmezí 100 až 300 mg/Nm³, resp. u Hel mezi 800 až 1500 mg/Nm³.

Claims

1. Vysušené částice hydroxidu vápenatého s obsahem vlhkosti pod 2% hmotnostní, se specifickým povrchem větším než 30m²/g, s totálním objemem pórů desorbujících dusík nejméně 0,lcm³/g, a s obsahem CO₂pod 2%, vyznačující se tím, že tyto částice jsou ve formě směsi sestávající z první frakce částic s granulometrií pod 32 mikronů a z druhé frakce částic s granulometrií nad 32 mikronů při hmotnostním procentu nadsítné části na sítu 32 mikronů v rozmezí 20 až 50%, a že u těchto částic objem pórů desorbujících dusík, sestávající z pórů o průměru 100 až 400Á, je větší než 0,lcm³/g.

2. Částice podle nároku 1, vyznačující se tím, že hmotnostní procento nadsítné části na sítu 32 mikronů je v rozmezí 30 až 40%.

3. Částice podle nároku 2, vyznačující se tím, že hmotnostní procento nadsítné části na sítu 32 mikronů je 35%.

4. Částice podle kteréhokoliv z předešlých nároků, vyznačující se tím, že objem pórů desorbujících dusík, definovaný póry o průměru 100 až 400Á, je větší než 0,12cm³/g.

5. Částice podle kteréhokoliv z předešlých nároků, vyznačující se tím, že objem pórů desorbujících dusík, definovaný póry o průměru 100 až 400Á, je větší než 0,15cm³/g.

6. Částice podle kteréhokoliv z předešlých nároků, vyznačující se tím, že objem pórů desorbujících dusík, ··99

99 9

9 999

9 99 9

9 99

999999

9999 • 99

9 9999

9 9 99

9 9 99 ♦ ··· ·♦ ·· •· · · • ·99

999 99

9 99

9999 definovaný póry o průměru 100 až

400Á, je větší než 0,20cm³/g.

7. částice podle kteréhokoliv z předešlých nároků, vyznačující se tím, že částice hydroxidu vápenatého první frakce mají střední průměr pod 10 mikronů.

8. Částice podle kteréhokoliv z předešlých nároků, vyznačující se tím, že částice hydroxidu vápenatého druhé frakce mají střední průměr v rozmezí 50 až 80 mikronů.

9. Částice podle kteréhokoliv z předešlých nároků, vyznačující se tím, že mají fluiditu v rozmezí 40 až 50.

10. Způsob přípravy částic podle kteréhokoliv z předešlých nároků, vyznačující se tím,že částice

CaO o průměru pod 5mm a reaktivitě větší než 30°C/min se hasí dostatečným množstvím vody k získání hydroxidu vápenatého se zbytkovou vlhkostí 15 až 30% hmotnostních, a tento hydroxid vápenatý se suší plynem o teplotě pod 500°C, nejméně však 110°C, a o obsahu C0₂pod 500mg/Nm³, až se zbytková vlhkost sníží pod 2%, a při nejmenším část vysušených nebo právě sušených částic hydroxidu vápenatého se podrobí drcení za přítomnosti plynu s obsahem CO₂ pod 500mg/Nm , a tímto drcením buď na jeho konci, nebo po přidání části vysušených, avšak nedrcených částic hydroxidu vápenatého, se získá směs částic sestávající z první frakce částic s granulometrií pod 32 mikronů a z druhé frakce částic s granulometrií nad 32 mikronů, při čemž

11.

·· ·♦ • 9 9

9 999

18 ···»*· hmotnostní procento nadsítného podílu mikronů

Způsob průměru musí být v rozmezí 20 přípravy částic u j í c í se pod

5mm a reaktivitě až 50%.

podle tím, že větší dostatečným množstvím vody k vápenatého se zbytkovou vlhkostí • · • · ► · · • · na •

9 9 9

9 9 sítu nároku ·· • · ♦ ·

9 · ·♦ ··· · ·

Φ· ·<

10, částice Cao o než 30°C/min se hasí získání hydroxidu v rozmezí 15 až

25% hmotnostních.

12.

Způsob přípravy částic podle nároku 10, v y z nač jící se t í m, že částice CaO o průměru pod

5mm a reaktivitě větší než 30°C/min se hasí dostatečným množstvím vody k získání hydroxidu vápenatého se zbytkovou vlhkostí v rozmezí 21 až 23% hmotnostních.

13. Způsob přípravy částic podle kteréhokoliv z nároků 10 až 12, v y z n a č u j í c í se t í m, že se použije částic CaO s granulometrií v rozmezí 0 až 2mm.

14. Způsob přípravy částic podle kteréhokoliv z nároků 10 až 13, vyznačující se t í m, že se použije částic CaO s reaktivitou větší než 40°C/min.

15. Způsob přípravy částic podle kteréhokoliv z nároků 10 až 14, vyznačující se tím, že sušení a drcení se provede v atmosféře s obsahem C0₂ menším než 350mg/Nm³.

16. Použití částic podle kteréhokoliv z nároků 1 až 9 ke zpracování (čištění) kouřových plynů.

17. Použití částic podle nároku 16, kdy částice připravené podle kteréhokoliv z nároků 1 až 9 jsou vpraveny vstřikováním do kouřových plynů, a po vpravení těchto částic jsou kouřové plyny filtrovány rukávovým filtrem.