CS463390A3 - Opaque, layered and stretched products with a nacreous luster and process for producing thereof - Google Patents

Description

Pl/ 4633-90

Vynález se týká opakních, laminovanýcha dloužených výrobků s perleťovým leskem, tvořených pře-vážně polypropylenem. Vynález se specificky týká uvedenýchvýrobků, získaných laminací první vrstvy, která je neprů-hledná v důsledku přidání specifické naftové pryskyřice svysokou teplotou měknutí ke krystalickému polypropylenu adruhé lesklé vrstvy s obsahem krystalického pdlypropylenu.Vynález se rovněž týká způsobu výroby těchto materiálů.

Pod pojmem "výrobek" se rozumí folie, film, příze nebovlákno, získané rozřezáním tohoto filmu a také lisovanéprodukty z folií, filmů a podobně.

Obecně se výrobky s perleťovým leskemnebo opakní výrobky ve formě filmů, dloužených v jednomnebo ve dvou směrech široce používají jako obalové mate-riály, dekorační materiály, syntetické nebo propisovacípapíry, jako příze, určené ke tkaní a podobně ve forměvláken, stuh a pásků nebo je možno tyto materiály užítjako duté obaly pro různé další výrobky.

Je známo, že je možno získat opakníprodukty nebo výrobky s perleťovým leskem některým z ná-sledujících způsohů: 1) K polypropylenu se přidávají lesklémateriály, jako bílé pigmenty, plniva, výtažky z perletia podobně. 2) Ve výrobcích se vytvoří přidánímzpěňovací přísady velká množství malých bublinek, přísadase k polypropylenu přidává při lisování. 3) Přidávají se ve velkém množstvík polypropylenu anorganická plniva, takže při dlouženívznikají v materiálech dutinky, jak bylo popsáno ve zve-řejněných japonských patentových přihláškách č. 63(1988)--24532 a 63(1988)-117043. 4) Vylisované výrobky se zpracovávajípůsobením rozpouštědel nebo chemických látek k získání ma-tového povrchu.

Uvedené postupy mají řadu nevýhod. Při provádění prvního postupu je obtížné dosáhnout perle-ťového lesku při použití bílých pigmentů a plniv, výtažekperleti je velmi nákladný a mimoto je nutno jej přidat vevelkém množství. V případě druhého postupu je obtížné zís-kat stejnoměrné a jemné dutinky v tenkých výrobcích jakojsou filmy, protože dutinky mají tendenci se zvětšovat. Při třetím postupu se přidávají ve velkém množství anorga-nická plniva, takže se materiál obtížně zpracovává a vzni-kají hrudky. Mimoto organické plnivo absorbuje vodu a způ-sobuje špatnou disperzi organického plniva a vznik dutinekmimoto také dochází k velkým časovým nákladům při tvorběpovlaků ve strojním zařízení. Mimoto ještě mají výrobkymalý lesk a drsný povrch. Při čtvrtém postupu je základní nevýhodou nutnost provádění postupu v odděleném stupnis následným odstraněním rozpouštědel a chemických látek,což zvyšuje náklady na čas a vybavení. Mimoto má získanývýrobek jen malý lesk a drsný povrch.

Vynález si klade za úkol získat opak-ní, laminovaný a dloužený výrobek s perletovým leskem,prostý nevýhod známých výrobků. V důsledku rozsáhlých výzkumů bylonyní zjištěno, že dloužení polypropylenu, k němuž bylopřidáno specifické množství pryskyřice z nafty s vysokouteplotou měknutí za určitých specifických podmínek můžeposkytnout dloužené produkty s nízkou hmotností, kteréjsou opakní, mají perleíový lak a lépe se zpracovávajínež běžné produkty, (japonská patentová přihlášky č.1(1989)-74919). Takto získané výrobky jsou dokonalejšínež běžné výrobky, avšak jejich povrchový lesk nebo per-letový lesk je stále příliš malý pro některé dekorečníúčely. Dalšími pokusy bylo nyní zjištěno, že je možnozískat uspokojivé výrobky tak, že se laminuje vrstva spovrchovým leskem a obsahem určitého krystalického poly-propylenu na opakní vrstvu s obsahem krystalického poly-propylenu a specifické pryskyřice z nafty s vysokou tep-lotou měknutí. Tímto způsobem je možno podstatně zlepšitpovrchový lesk výrobku. - 5 -

Vynález se tedy týká opakních, lamino-váných a dloužených výrobků s perletovým leskem, které jsoutvořeny vrstvou A a vrstvou 3, která je uložena na vrstvěA a laminována v roztaveném stavu k alespoň jedné straněvrstvy A, přičemž vrstva A je stejnoměrné vrstva, obsahující97 až 70 % hmotnostních krystalického polypropylenu a 3 až30 % hmotnostních naftové pryskyřice cyklopentadienovéhotypu s teplotou měknutí 160 °C nebo vyšší, přičemž tatovrstva je dloužena podle alespoň jedné osy a vrstva B je tvořena krystalickým poly-propylenem, jehož teplota tání v krystalickém stavu je vyš-ší nebo nižší než teplota tání krystalického polypropylenu,který tvoří vrstvu A o méně než 10 °C.

Vynález se rovněž týká způsobu výrobyuvedeného výrobku tak, že se - materiál, tvořený 97 až 70 % hmotnostními krystalickéhopolypropylenu a 3 až 30 % hmotnostními naftové pryskyři-ce cyklopentadienového typu s teplotou měknutí 160 °Cnebo vyšší vytlačuje v roztaveném stavu na tenkou vrstvu,která je prekursorem pro vrstvu A a současně se krystalic-ký polypropylen s teplotou tání vyšší nebo nižší o méněnež 10 °C ve srovnání s teplotou tání krystalického poly-propylenu pro vrstvu A vytlačuje v roztavené formě na ten-kou vrstvu, která je prekursorem pro vrstu B, - prekursorová vrstva pro vrstvu B se uloží a laminujena alespoň jednu stranu prekursorové vrstvy pro vrstvu A adhezí v tavenině, čímž se získá laminovaný materiál a - tento materiál se dlouží alespoň v jednom směru při tep-lotě nižší než teplota tání krystalického polypropylenu,tvořícího prekursorovou vrstvu pro vrstvu A při poměrudloužení 2 nebo vyšším.

Vynález se rovněž týká způsobu výrobyuvedených laminovaných a dloužených výrobků, tak, že se - materiál, obsahující 97 až70 % hmotnostních krystalickéhopolypropylenu a 3 až 30 % hmotnostních naftové pryskyřicecyklopentadienového typu s teplotou měknutí 160 °C nebovyšší vytlačuje v roztavené formě a pak dlouží ve směrujedné osy při teplotě nižší než teplota tání krystalickéhopolypropylenu při poměru dloužení 1,5 nebo vyšším za vzni-ku tenké vrstvy, která je prekursorem pro vrstvu A, sou-časně se krystalický polypropylen s teplotou tání, o méněaž 10 °C vyšší nebo nižší než teplota tání krystalickéhopolypropylenu pro prekursorovou vrstvu vrstvy A vytlačujev roztaveném stavu na tenkou vrstvu, která je prekursorempro vrstvu B, - prekursorová vrstva pro vrstvu B se uloží a laminuje naalespoň jednu stranu prekursorové vrstvy pro vrstvu Aadhezí v tavenině za vzniku laminovaného materiálu a - získaný laminovaný materiál se pak dlouží v alespoňjednom směru při teplotě, nižší než teplota tání krys-talického polypropylenu, tvořícího prekursorovou vrstvupro vrstvu A při poměru dloužení 2 nebo vyšším.

Krystalický polypropylen pro vrstvu A, užitý při provádění vynálezu je homopolymer propylenunebo kopolymer, a to binární nebo vyšší, obsahující ale-spoň 70 % hmotnostních propylenové složky, další složkoumůže být ethylen nebo a-olefin o 4 atomech uhlíku nebojejich větším počtu. Je například možno užít krystalickýpolypropylen, krystalický kopolymer ethylenu a propylenu,propylenu a butenu-1, ethylenu, propylenu a butenu-1,krystalický terpolymer ethylenu, propylenu a hexen-1 nebo aměsi těchto látek. Tyto polymery je možno získat kopoly-merací nebo homopolymerací monomerů běžným způsobem, na-příklad v suspenzi, roztoku nebo parní fázi při použitíznámých stereospecifických katalyzátorů, například typuZiegler-Natta a podobně. Tyto krystalické polypropylenyjsou dobře známy. Pro účely vynálezu jsou však výhodnépolymery s obsahem 80 až 100 % hmotnostních propylenovésložky se zbytkem alespoň 80 % hmotnostních po extrakcivroucím n-heptanem. S výhodou je rychlost toku taveninykrystalického polypropylenu podle J1S K 7210, pokus 14 vrozmezí 0,3 až 10 (MFR).

Pryskyřice?z nafty cyklopentadienovéhotypu (dále pouze pryskyřice z nafty) pro použití při tvorběvrstvy A může být nehydrogenovaná pryskyřice, například ho-mopolymer cyklopentadienového typu, získaný z ropy nebo ko-polymer s obsahem alespoň 50 % hmotnostních jedné nebo vět-šího počtu složek cyklopentadienového typu a mimoto dalšíchfrakcí, jako monovinylových aromatických uhlovodíků a inde-nů, nebo může jít o hydrogenovanou pryskyřice z ropy, získa-nou hydrogenací svrchu uvedených nehydrogenovených pryskyřicnebo je možno užít směs těchto látek. Cyklopentadienová slož-ka je frakce, která je tvořena převážně cyklopentadienem adicyklopentadienem, získaným z ropy, jejich oligomerů, alkyl-substituovaných derivátů nebo směsí těchto látek. Tuto prys-kyřici je možno získat polymerací složky cyklopentadienové-ho typu po několik hodin při vyšší teplotě, popřípadě s dal-šími složkami v atmosféře inertního plynu, jako dusíku a po-dobně, popřípadě za přítomnosti rozpouštědla. K získání zvý-šené teploty měknutí se polymerace s výhodou provádí ve dvounebo větším počtu stupňů a nikoliv jediném stupni. Hydroge-novanou pryskyřici je možno získat hydrogenací nehydrogenova-né pryskyřice běžným způsobem, například při teplotě 150 až300 °C a tlaku vodíku 1 až 15 MPa, za přítomnosti rozpouštěd-la při použití kovového katalyzátoru jako paladia, niklu,kobaltu nebo jejich oxidů. Postup je možno provádět po vsáz-kách nebo kontinuálně. Z pryskyřic cyklopentadienového typu,získaných tímto způsobem je nutno užít k účelům vynálezuty pryskyřice, které mají teplotu měknutí 160 °C nebovyšší při zkoušce s použitím prstence a kuličky, kterábude dále popsána. Produkty, získané z materiálu s obsahempryskyřic scteplotou měknutí nižší než 160 °C mají tak ma-lou opacitu a perletový lesk, že není možno dosáhnout cíle,stanoveného vynálezem. Pryskyřice s teplotou měknutí vyššínež 160 °C poskytují průhledné dloužené výrobky, jak bylopopsáno ve zveřejněné japonské patentové přihlášce č.61(1986)-203140 a tak jak tomu je také v případě běžnýchhydrogenováných pryskyřic z ropy. Při provádění vynálezu tvoří vrstva Astejnoměrnou vrstvu, při jejíž výrobě se 97 až 70 % hmot-nostních krystalického polypropylenu roztaví a smísí s 3až 30 % hmotnostními pryskyřice cyklopentadienového typuz ropy, materiál je molekulárně orientován dloužením valespoň jednom směru. V případě, že se přidá méně než 3 %hmotnostní pryskyřice, je opacita tak nízká, že není mož-no dosáhnout perletového lesku. Při obsahu pryskyřice vyš-ším než 30 % hmotnostních dojde k potížím při vytlačovánía vzniku trhlin při dloužení, takže produktivita je výrazněsnížena. Z pryskyřic jsou výhodné ty pryskyřice, které majíteplotu měknutí stejnou nebo vyšší než krystalický polypro-pylen, tvořící složku vrstvy A. Pryskyřice se s výhodou uži-je v množství 5 až 25 % hmotnostních. - 10 -

Krystalickým polypropylenem, kterýtvoří vrstvu B může být polymer nebo kopolymer, analogickýkrystalickému polypropylenu pro vrstvu A nebo směs těchtolátek s tím rozdílem, že teplota tohoto polymeru v krystalic-kém stavu je o méně než 10 °C vyšší nebo nižší. Rozdíl ovíce než 10 °C mezi oběma teplotami má za následek, že leskpovrchu již není tak dokonalý.

Pod pojmem "teplota tání v krystalic-kém stavu", tento pojem bude dále zkracován jako Tm, zname-ná nejvyšší teplotu endothermické křivky vzorku s hmotností10 mg, kterou je možno pozorovat v průběhu tání krystalků.Teto teplota se obvykle získává v tzv. druhém pokusu připoužití diferenciálního kalorimetru (DSC), vzorek se rozta-ví zahřétím na 200 °C, rychlost zahřívání je 20 °C/min,pak se taveniná zchladí na teplotu místnosti a znovu zahřívá.V některých případech má kopolymer nebo směs dvou nebo vět-šího počtu kopolymerů s různými Tm 2 nebo více Tm. V tomtopřípadě se za správnou hodnotu považuje teplota, která mánejvětší plochu pod křivkou.

Krystalický polymer a pryskyřice provýrobu vrstvy A a krystalický polypropylen pro výrobuvrstvy B je v případě potřeby možno mísit se stabilizátory,antioxidačními nebo kluznými látkami, antistatickými látkami,plnivy a malým množstvím dalších polymerů, tak, jak tomu jeběžně v případě krystalického polypropylenu. z-juytjj&amp;./jtenJsil··*'"4ο.*/'-··’···-—·-*-<,i.. . 11 - V laminovaných a dloužených výrobcíchpodle vynálezu se vrstva A laminuje na alespoň jedné stra-ně nebo na obou stranách vrstvou nebo vrstvami B, přilnutímv tavenině.-

Celková tlouštka získaných produktůnení kritická, poměr tloušíky vrstvy B k vrstvě A je s vý-hodou 0,6 nebo nižší, zvláště 0,02 až 0,25. To je důležitévzhledm k tomu, že v případě vyššího poměru tlouštky vrstvyB ke tlouštce vrstvy A se směřuje opacita i povrchový lesk.

Je také výhodné, aby propustnost pro světlo byla 50 % nebonižší a lesk vrstvy B 70 % nebo vyšší. Celková propustnostpro světlo vyšší než 50 % snižuje opacitu a lesk vrstvy Bnižší než 70 % má za následek pokles perletového lesku. Dále bude uveden způsob výroby lamino-vaného a dlouženého výrobku podle vynálezu.

Materiál pro vrstvu A s obsahem krys-talického polypropylenu a pryskyřice z ropy cyklopentadie-nového typu se připraví jako první. Toho je možno snadnodosáhnout smísením výchozích látek ve formě prášku nebogranulí v uvedeném poměru v běžném mísícím zařízení. Zvláště**výhodné jsou peletované materiály, získané smísením výchozíchlátek v roztaveném stavu ve vytlaČovacích zařízeních, mísí-cích zařízeních typu Banbury a podobně. V dalším výhodnémprovedení se přidává ke krystalickému polypropylenu nebojiným polymerům velké množství pryskyřice cyklopentadienového - 12 - typu za vzniku základní směsi, která se pak dále mísí skrystalickým polypropylenem.

Takto získaný materiál produktu A akrystalický polypropylen pro vrstvu B se pak užije k vý-robě laminovaných a dloužených výrobků různým způsobem,jak bude déle uvedeno. a) Nejprve se materiál pro vrstvu Avytlačuje vytlačovacím zařízením v roztaveném stavu navrstvu, která je prekurzorem pro vrstvu B a krystalickýpolypropylen pro vrstvu B se obdobným způsobem vytlačujena tenkou vrstvu, která je prekursorem pro vrstvu B. Pakse na sebe laminují vrstva A a na jedné nebo obou jejíchstranách vrstva B za vzniku laminovaného materiálu, jehožkaždá vrstva se v tomto okamžiku nachází v nedlouženémstavu. Laminaci je možno provádět jakýmkoliv známým způ-sobem. S výhodou se postupuje tak, že se materiál provrstvu A a krystalický polypropylen pro vrstvu B vytlaču-jí v roztavené formě při použití dvou nebo většího počtuvytlačovacích zařízení. Pak se vrstva B laminuje na alespoňjednu stranu základní vrstvy A, přičemž obě vrstvy jsouv roztaveném stavu, známým způsobem, například současnýmvytlačováním většího počtu vrstev. Nakonec se získaný la-minovaný materiál dlouží podle jedné nebo dvou os při po-měru dloužení alespoň 2 v jednom směru při nižší teplotěnež je teplota tání krystalického polypropylenu pro vrstvu - 13 - A za získání laminovaného a dlouženého produktu s vrstvamiA a B, dlouženými ve stejném směru. b) Jiným způsobem je možno nedlo uže-nou prekursorovou vrstvu pro vrstvu B laminovat na pre-kursorovou vrstvu pro vrstvu A, předem dlouženou v jednomsměru. Je možno postupovat tak, že se materiál pro vrstvuA vytlačuje v roztavené formě a dlouží v jednom směru připoměru 1,5 nebo vyšším při teplotě, nižší než teplota táníkrystalického polypropylenu v prekursorové vrstvě pro vrst-vu A, současně se krystalický polypropylen pro vrstvu Bvytlačuje v roztavené formě na prekursorovou vrstvu provrstvu B. Pak se prekursorová vrstva pro vrstvu B uložía laminuje adhezí v tavenině na alespoň jedné straně pre-kurzorové vrstvy pro vrstvu A za vzniku laminovaného ma-teriálu. Může jít o materiál, snadno získatelný ve tvarufólie, válce, trubice a podobně vytlačováním krystalickéhopolypropylenu pro vrstvu B na tenkou prekursorovou vrstvupro vrstvu A. Nakonec se získaný laminovaný materiál dlou-ží při poměru 2 nebo vyšším v alespoň jednom směru. Napří-klad v případě dloužení v jedncr směru, kolmém na počátečnísměr při podobné teplotě jako v provedení a) při poměrudloužení 2 nebo vyšším je možno získat laminovaný a dlou-žený produkt, jehož vrstva A je dloužena biaiřiálně a vrstvaB je dloužena jen v jednom směru. Je však možno dloužit la-minovaný materiál rovněž biaxiálně. - 14 - V případě dloužení laminovaného mate-riálu nebo při tvorbě prekursorové vrstvy pro vrstvu Apodle provedení b), musí být teplota při dloužení nižšínež teplota tání krystalického polypropylenu pro vrstvu A. V případě, že je tato teplota rovná nebo vyšší než teplotatání krystalického polypropylenu pro vrstvu A, je opacitavýsledného produktu nedostatečná a produkt ztrácí perleto-vý lesk. K tomu dochází z toho důvodu, že krystalický poly-propylen v dloužené vrstvě A není orientován a nedocházítedy ke viiniku požadovaných jemných dutinek v laminovanéma dlouženém výrobku. Aby bylo možno zvýšit opacitu a per-letový lesk, měla by být teplota při dloužení nižší nežteplota tání krystalického polypropylenu ve vrstvě A a ta-ké nižší než teplota měknutí pryskyřice cyklopentadienovéhotypu.

Aby bylo možno zajistit další zvýšeníuvedeného účinku, měla by s výhodou užita pryskyřice hydro-genovaného typu s teplotou měknutí 165 °C nebo vyšší v množ-ství 5 až 30 % hmotnostnífch. Zvláště výhodné jsou pryskyři-ce s teplotou měknutí 170 až 200 °C a jodovým číslem 20nebo nižším, což znamená zvýšený stupeň hydrogenace a vel-mi dobrou kompatibilitu s krystalickým polypropylenem, tak-že materiál s obsahem vysocehydrogenované pryskyřice v roz-mezí 7 až 25 % hmotnostních a krystalického polypropylenuje možno snadno zpracovat na vrstvu A za vzniku laminovanýcha dloužených výrobků s výbornou opacitou a perletovým leskem. - 15 -

Poměr dloužení laminovaného materiáluby měl být s výhodou 2 nebo vyšší v alespoň jednom směru av případě plošného poměru 4 nebo vyšší. Zvláště výhodné jesoučasné nebo následné dloužení v obou směrech, prováděnépři plošném poměru dloužení 10 až 60.

Zvláště výhodné jsou biaxiálně dlou-žené produkty, získané současným nebo postupným biaxiálnímdloužením při teplotě, která je nižší než teplota táníkrystalického polypropylenu ve vrstvě A a současně nižšínež teplota měknutí cyklopentadienové pryskyřice při ploš-ném poměru dloužení 20 až 50.

Laminované a dloužené výrobky podlevynálezu je možno získat následujícím způsobem: c) Tenké prekursory pro vrstvy A a 3,odděleně vytvořené se na sebe uloží a pak se dlouží v jednomnebo ve dvou směrech současně za svrchu uvedených podmínek,přičemž k adhezi dojde zahřátím při dloužení. d) Je také možno postupovat tak, že se materiál pro vrstvu A vytlačí v roztaveném stavu, získa-ná vrstva se pak dlouží v jednom nebo dvou směrech za uve-dených podmínek za vzhiku dlouženého produktu. Pak se vytla-čuje krystalický polypropylen pro vrstvu B a laminuje nadloužený produkt.

Ve všech případech je možno dosáhnoutdloužení v jednom nebo dvou směrech známými postupy, jako 16 v případě dloužení v jednom směru pomocí válců, v pecinebo pomocí horké desky, v případě dloužení ve dvou smě-rech může jít o dloužení pomocí trubice, o napínání nebovyfukování.

Po dloužení je možno dloužené výrobkyzpracovávat známým způsobem působením tepla, čímž dojde kesrážení o několik procent v různém směru. Mimoto je možnovýrobky na povrchu podrobit aktivačnímu zpracování, napří-klad působením koronového výbojécnebo plasmatu na vzduchunebo v atmosféře inertního plynu například ke zvýšení je-jich potisknutelnosti a podobně. Získané laminované a dloužené výrobkytedy zásadně obsahují vrstvy A/B nebo B/A/B. Je však možnomezi vrstvy A a B včlenit ještě další vrstvy. Na povrchproduktu je možno také laminovat ještě další vrstvy neboje možno povrch potisknout.

Praktické provedení vynálezu bude nynípopsáno na základě výhodných provedení v následujících pří-kladech a srovnávacích příkladech, které však nemají sloužitk omezení vynálezu.

Uváděné charakteristické hodnoty bylystanoveny následujícími metodami: 1) Teplota měknutí (s použitím prstence a kuličky) JIS K 2207 (°C). - 17 - 2) Jodové číslo JIS K 0070-1966. Číslo udává počet gramů jodu, absorbo-vaných nenasycenými složkami ve 100 g vzorku. 3) Celková propustnost pro světloJIS K 6714 (%). 4) Lesk ASTM D 523 (měřeno v úhlu 20°, %). 5) Rychlost toku taveniny (MFR) JIS K 7210-1976, pokus 14 (230 °C a 2,16 kgf, g/10 mm). 6) Hustota 2 měří se hmotnost 1 m vzorku, která se přepočítá na2 hmotnost 1 cm a dělí se tlouštkou materiálu v cm(g/cm^).

Srovnávací příklad 1

Ve vytlačovacím zařízení se v roztave-ném stavu hněte 80 % hmotnostních krystalického polypropy-lenu s MFR 2,5, Tm 162 °C a 95 $ hmotnostních látek, neroz-pustných ve vroucím n-heptanu, (obsah antioxidačních látek0,2 % hmotnostních BHT, 0,05 % hmotnostních Irganox 1010,Ciba Geigy Co., Ltd. a 0,1 % hmotnostních stearanu hořečna-tého) spolu s 20 % hmotnostními hydrogenované pryskyřice \ ../.-. ,·,:. . · .'., . '. .· ;.· j-·v;^-·v·.·; - 18 - cyklopentadienového typu z ropy s teplotou měknutí 170 °Ca jodovým číelem 11 za vzniku peletizované směsi. MFR směsije 4,1. Materiál by vytlačován v roztaveném stavu při tep-lotě 250 °C vytlačovacím zařízením s otvorem 40 mm a ff-for-mou, načež se materiál uloží na zrcadlově hladký chladicíválec s teplotou 30 °C, čímž se získá nedloužené folie stlouštkou 1,0 mm. Tento materiál byl rozřezán na čtverce,které byly předehřátý v peci na teplotu 155 °C a pak dlou-ženy současně při této teplotě ve dvou směrech při poměrudloužení 6,2 v každém směru v zařízení typu pantografu.Dloužený materiál byl pak zahříván na tutéž teplotu ještě10 sekund, čímž došlo k jeho vysrážení o 3 % a byl získándiaxiálně dloužený film s tlouštkou 40/Um a hustotou 0,61.Tento film měl dostatečnou opacitu, avšak neměl perleťovýlesk, jak je možno vyjádřit celkovou propustností pro svět-lo 18 % a leskem 51 9. P ř í k la d 1

Materiál, užitý pro vrstvu A bylstejný jako ve srovnávacím příkladu 1 a pro vrstvu B bylužit krystalický polypropylen s obsahem antioxidačníchlátek, MFR 2,7 a Tm 162 °C, analogický krystalickému poly-propylenu pro vrstvu A. Pomocí dvou vytlačovacích zařízení - 19 - a laminací při použití zařízení, přivádějícího současnědo jediné formy různé materiály, byla směs pro vrstvu Apřiváděna do jednoho vytlačovacího zeřízení s průměremotvoru 40 mm, kdežto krystalický polypropylen pro vrstvuB byl přiváděn do dalšího vytlačovacího zařízení s průmě-rem otvoru 30 mm. Oba materiály byly vytlačovány při tep-lotě 240 °C a pak společně laminovány ve formě se dvěmapřívody pro výrobu třívrstevné struktury tak, že prekur-sorové vrstvy pro vrstvu B, které budou déle uváděny jakoB', byly uloženy na obou stranách prekursorové vrstvy provrstvu A (dále A*), takže byla získána struktura B /A /Bv roztaveném stavu. Tento roztavený laminát byl pak zchlazenna chladicím válci s vysokým leskem při 30 °C za vzniku la-minovaného materiálu s celkovou tlouštkou 1,2 mm, obsahují-cí střední vrstvu k' s tlouštkou 1,0 mm a dvě povrchovévrstvy B' s tlouštkou vždy 0,1 mm. Tento laminovaný mate-riál byl rozřezán na čtverce obdobně jako v příkladu 1.Dloužícím zařízením typu pantografu pro diaxiální dlouže-ní byly vzorky předehřátý v peci na 155 °C a pak současnědiaxiálně dlouženy v podélném i příčném směru při poměrudloužení 6,2 při téže teplotě. Dloužený výrobek byl pakuchováván ještě 10 sekund při téže teplotě, čímž došlo kjeho vysrážení o 3 %, čímž byl získán biaxiálně dlouženýfilm s tlouštkou přibližně 45/um, hustota filmu byla 0,65,prolustnost pro světlo 17 %, lesk 105 %, poměr tlouštkyA : B byl 0,1, film měl krásný perletový lesk. - 20 - Příklady 2 až 5Srovnávací příklady 2 až 3

Jako materiál pro vrstvu A byly užityrůzné směsi s obsahem téhož krystalického polypropylenujako v příkladu 1 a hydrogenovaných pryskyřic z ropy cyklo-pentadienového typu (hydrogenované produkty kopolymeru sobsahem 75 % hmotnostních cyklopentadienové složky a 25 %hmotnostních aromatické uhlovodíkové frakce), údaje o pa-rametrech pryskyřic a jejich množství jsou uvedeny v ta-bulce 1. Pro tvorbu vrstvy B byl užit krystalický polypro-pylen s obsahem antioxidačních látek, MFR 3,3 a Tm 162 °C,analogický polypropylenu pro vrstvu A. Při použití vytla-čovacího zařízení z příkladu 1, obsahujícího dvě vytlačo-vací zařízení a formu se dvěma přívody pro tvorbu třívrstev-ného materiálu byly získány laminované materiály se třemivrstvami B'/A'/B' s toutéž tlouštkou jako v příkladu 1»

Pak byly uvedené produkty biaxiálně dlouženy s následnýmtepelným zpracováním stejným způsobem jako v příkladu 1.Vlastnosti takto získaného filmu jsou uvedeny v tabulce 1. - 21 -

Tabulka 1 hydrogenované cyklopenta- vlastnosti filmudienová pryskyřice z ropy teplota měknutí °C jodové číslo množství% hmot. hustota prostupnost lesk % g/cm pro světlo% srovná- 150 11 20 0,92 95 135 vaci př. 2 příkl.2 165 16 20 0,77 32 115 příkl.3 173 10 20 0,66 19 112 příkl.4 175 11 10 0,74 25 116 příkl.5 188 15 5 0,83 46 124 srovná- vací př.3 188 15 1 0,90 86 130 Byla měřena tlouštka každého ze získá- ných filmů. Bylo zjištěno , že i když mají laminované mate 1 — riély tutéž tlouštku před dloužením, je tlouštka diaxiálnědlouženého materiálu nepřímo úměrná hustotě, to znamená, žečím nižší je hustota, tím větší je tlouštka materiálu. Na-příklad filmy ve srovnávacím příkladu 2 a v příkladu 3 majítlouštku 33 a 45/Um. Jinak řečeno, získané filmy se různísvou tlouštkou vzhledem ke tvorbě jemných dutinek, které vnich vznikají při dloužení. 22

Jak je zřejmé z tabulky 1, mají filmyz příkladů 2 až 5 nízkou prostupnost pro světlo, jsou tedyopakní a na povrchu jsou hladké a lesklé s perletovým les-kem, kdežto filmy ze srovnávacích příkladů 2 až 3 mají vy-sokou propustnost pro světlo a nemají žádný perletový lesk. Příklad 6

Ve vytlačovacím zařízení se hněte vroztaveném stavu 85 % hmotnostních krystalického kopolyme-ru ethylenu a propylenu s obsahem ethylenu 0,5 % hmotnost-ních, MFR 3,0, Tm 158 °C, obsah nerozpustného podílu 52 %hmotnostních po extrakci vroucím n-heptanem (0,2 % hmotnost-ních BHT, 0,1 % hmotnostních Irganox 1010 jako antioxidačníčinidla, 0,1 % hmotnostních stearanu vápenatého, jako ne-utralizační činidlo a 0,2 % hmotnostních glycerolmonostea-rátu jako dispergační činidlo) s 15 % hmotnostními hydro-genované pryskyřice cyklopentadienového typu s teplotouměknutí 173 °C a jodovým číslem 9 za získání peletovanéhomateriálu pro vrstvu A. Pro vrstvu B byl užit kopolymerethylenu a propylenu v krystalickém stavu s obsahem ethy-lenu 0,2 % hmotnostních, MFR 12,0, Tm 161 °C a 94 % hmot-nostních materiálu, nerozpustného ve vroucím n-heptanu, (0,1 % hmotnostních BHT jako antioxidační činidlo a 0,1 % - 23 - hmotnostních stearanu vápenatého jako neutralizační činidlo).Napínacím zařízením pro biaxiální dloužení, kombinovanýms vytlačovacím zařízením a T-formou byl materiál pro vrstvuA vytlačován v roztaveném stavu při 240 °C a pak zchlazenna hladkém chladicím válci s teplotou 40 °C na folii stlouštkou 1,2 mm, která byla dloužena v podélném směru připoměru dloužení 5,0. Jiným vytlačovacím zařízením a T-for-mou byl v roztaveném stavu vytlačován krystalický polypro-pylen pro vrstvu V na získanou folii, dlouženou v jednomsměru, načež byl výsledný materiál okamžitě zchlazen nachladicím válci s teplotou 30 °C, čímž byl získán dvouvrstev-ný laminovaný materiál, v němž byl nedloužený film, tj. pre-kurzorová vrstva B' s tlouštkou 20/Um uložen na jednu stranuprekurzorové vrstvy A.' Pak byl laminovaný materiál veden donapínacího zařízení, v němž byl dloužen při poměru 8,0 vpříčném směru při teplotě 160 °C. Pak byl dloužený produktudržován na této teplotě, čímž došlo k jeho vysrážení o4 % v obou směrech a zchlazen chladným vzduchem za vznikudvouvrstevného dlouženého filmu s celkovou tlouštkou 45ytim,v němž byla povrchová vrstva s tlouštkou 3/um, dloužena vjednom směru laminována na základní vrstvě biaxiélně dlou-ženého filmu. Film měl hustotu 0,70, celkovou propustnostpro světlo 27 %, povrchový lesk 105 % a lesk vnitřní vrstvy62 %, Vak s povrchovou vrstvou uloženou vně, vyrobený ztohoto filmu měl perletový lesk a byl vhodný pro dekoračníúčely. - 24 - Výrobky podle vynálezu, které obsahujíopakní vrstvu, tvořenou krystalickým polypropylenem a spe- *cifickou pryskyřicí z nafty s vysokou teplotou měknutí avrstvu, tvořenou specifickým krystalickým polypropylenems vysokým povrchovým leskem, laminovanou na opakní vrstvujsou po dloužení vybaveny krásným perletovým leskem a mimotoobsahují stejnoměrně rozdělené jemné dutinky, takže jsoulehké a měkké a málo propouští světlo. Je tedy možno je užítve formě filmů, přízí nebo vláken, získaných z těchto filmůpro výrobu syntetických papírů, obalových materiálů, dekorač-ních materiálů, balicích materiálů, přízí, určených ke tkanía podobně. Je také možno z materiálu vyrábět duté sáčky avaky.

Claims (12)

1. robky s perleťovým leskem, vyznačující se tím, že jsoutvořeny vrstvou A a vrstvou B, která je uložena na vrstvěA a laminována v roztaveném stavu k alespoň jedné straněvrstvy A, přičemž vrstva A je stejnoměrné vrstva, obsahu-jící 97 až 70 °h hmotnostních krystalického polypropylenua 3 až 30 % hmotnostních pryskyřice cyklopentedienového ty-pu z nafty s teplotou měknutí 160 °C nebo vyšší, tato vrst-va je dloužena podle alespoň jejné osy, vrstva B je tvořenakrystalickým polypropylenem, jehož teplota tání v krystalic-kém stavu je o méně než 10 °C vyšší nebo nižší než teplotatání krystalického polypropylenu, který tvoří vrstvu B.
2. 2. Opakní, laminované a dloužené vý-robky podle bodu 1, vyznačující se tím, že vrstva B jedloužená v alespoň jednom směru·
3. 3. Opakní, laminované a dloužené vý-robky podle bodu 1 nebo 2, vyznačující se tím, že vrstvaA obsahuje 95 až 75 ^hmotnostních krystalického polypro-pylenu a 5 až 25 % hmotnostních pryskyřice cyklopentadie-nového typu z nafty s teplotou měknutí, které je stejnánebo vyšší než teplota tání krystalického polypropylenupro vrstvu A. - 26 -
4. 4. Opakní, laminované a dloužené vý-robky podle bodu 1 nebo 2, vyznačující se tím, že tlouštka *vrstvy S k tlouštce A je 0,6 nebo nižší.
5. 5. Opakní, laminované a dloužené vý-robky podle bodu 1 nebo 2, vyznačující se tím, že celkovápropustnost pro světlo je 50 % nebo nižší, přičemž vrstvaB má lesk 70 % nebo vyšší.
6. 6. Způsob výroby opakních, laminova-ných a dloužených výrobků podle bodů 1 až 5, vyznačujícíse tím, že se materiál, tvořený 97 až 70 % hmotnostnímikrystalického polypropylenu a 3 až 30 °,o hmotnostními naftovépryskyřice cyklopentadienového typu s teplotou měknutí 160 °Cnebo vyšší vytlačuje v roztaveném stavu na tenkou vrstvu,kter# je prekursorem pro vrstvu A a současně se krystalic-ký polypropylen s teplotou tání vyšší nebo nižší o méně než10 °C ve srovnání s teplotou tání krystalického polypropy-lenu pro vrstvu A vytlačuje v roztavené formě na tenkouvrstvu, která je prekursorem pro vrstvu B, prekursorovávrstva pro vrstvu B se uloží a laminuje na alespoň jednustranu prekursorové vrstvy pro vrstvu A adhezí v taveniněKčímž se získá laminovaný materiál a tento materiál se dlou-ži alespoň v jednom směru při teplotě nižší než teplota tá-ní krystalického polypropylenu, tvořícího prekursorovou vrst-vu pro vrstvu A při poměru dloužení 2 nebo vyšším. - 27 -
7. 7. Způsob výroby opakních, laminova-ných a dloužených výrobků podle bodu 1 nebo 2, vyznačujícíse tím, že se materiál, obsahující 97 až 70 % hmotnostníchkrystalického polypropylenu a 3 až 30 % hmotnostních nafto-vé pryskyřice cyklopentadienového typu s teplotou měknutí160 °C nebo vyšší vytlačuje v roztavené formě a.pak dloužíve směru jedné osy při teplotě nižší než teplota tání krys-talického polypropylenu při poměru dloužení 1,5 nebo vyššímza vzniku tenké vrstvy, která je prekursorem pro vrstvu A,současně se krystalický polypropylen s teplotou tání, o mé-ně až 10 °C vyšší nebo nižší než teplota tání krystalickéhopolypropylenu pro prekursorovou vrstvu vrstvy A vytlačuje v roztaveném stavu na tenkou vrstvu, která je prekursorempro vrstvu B, prekursorová vrstva pro vrstvu B se uloží alaminuje na alespoň jednu stranu prekursorové vrstvy provrstvu A adhezí v tavenině za vzniku laminovaného materiálua získaný laminovaný materiál se pak dlouží v alespoň jednomsměru při teplotě, nižší než teplota tání krystalického po-lypropylenu, tvořícího prekursorovou vrstvu pro vrstvu Apři poměru dloužení 2 nebo vyšším.
8. 8. Způsob podle bodu 7, vyznačujícíse tím, že se laminovaný materiál nakonec dlouží ve směru,kolmém na počáteční směr dloužení při teplotě, nižší nežteplota tání krystalického polypropylenu za vzniku prekursoro-vé vrstvy pro vrstvu A při poměru dloužení 2 nebo vyšším. - 28 -
9. 9. Způsob podle bodu 6 nebo 7, vyzna-čující se tím, že se laminovaný materiál dlouží při teplotěnižší než teplota tání krystalického polypropylenu provrstvu A a také nižší než teplota měknutí pryskyřice cyklo-pentadienového typu.
10. 10. Způsob podle bodů 6 nebo 7, vyzna-čující se tím, že materiál pro výrobu vrstvy A obsahuje 95 až 70 % hmotnostních krystalického polypropylenu a 5až 30 % hmotnostních hydrogenované pryskyřice cyklopenta-dienového typu s teplotou měknutí 165 °C nebo vyšší. lir Způsob podle bodu 6 nebo 7, vyzna-čující se tím, že materiál pro prekursor vrstvy A obsahuje93 až 75 % hmotnostních krystalického polypropylenu a 7 až25 % hmotnostních hydrogenované pryskyřice cyklopentadieno-vého typu s teplotou měknutí 170 až 200 °C.
11. 12. Způsob podle bodu 6 nebo 7, vyzna-čující se tím, že se laminovaný materiál dlouží diaxiélněpři plošném poměru dloužení 10 až 60. >
12. 13. Způsob podle bodu 6 nebo 7, vyzná- ,čující se tím, že se laminovaný materiál dlouží diaxiálněpři plošném poměru dlouženi 20 až 50. Zastupuje:

    advokátka