CS387191A3 - Cast plastic shaped elements and process for producing thereof - Google Patents

Description

•W?-/ •-ψμ-i í

ΛΛ3Ϊ30 V 1az-J i y I

Lité plastové tvarové díly a způsob jejich výroby i O.

Oblast techniky

Vynález se týká litých plastových tvarovýchdílů s organickou polymerní matricí, které jsou plněnyanorganickým plnidlem ve formě částic.

Takovéto plastové tvarové díly se používajínapříklad jako pracovní desky, jako cívky, v oblastizdravotnictví a podobně v širokém rozsahu.

Pod pojmem lité plastové tvarové díly připa-.dají v úvahu v daném případě vedle uvedených tvarovýchdílů také jednoduché desky, určené pro další použití,například v oblasti kuchyňského nábytku. Kromě toho mů-že pod -plastové tvarové díly patřit každý druh ukončova-cích nebo dekoračních lišt.

Dosavadní stav techniky

Plastové tvarové díly, ktaré'jsou známé zestavu techniky, mají často polymerní matrici z polyeste-rových nebo polyakrylových pryskyřic a jako anorganicképlnidlo ve formě částic využívají vedle křemenné moučky,křemenného písku, kristobalitové moučky a cristobalito-vého písku také prášek oxidu hlinitého ve formě hydroxi-du hlinitého.

Nevýhodné u všech těchto plastových tvarových dílů je to, že obzvláště u zbarvených plastových tvaro-vých dílů zůstávají škrábance zřetelné jako světlé až bílé stopy, a že barevné skvrny, vznikající obzvláště pů-sobením intensivně zbarvených kapalin, jako je napříkladkáva, čaj, ovocné štávy a podobně, jsou velice těžko od-stranitelné. I v případech, kdy je možno skvrny odstra-nit, zůstávají potom po použití mechanických čistícíchprostředků značně zřetelné stopy po poškrábání.

Podstata vynálezu Úkolem předloženého vynálezu tedy je vyrobe-ní lépe ošetřovatelných litých plastových tvarových dí-lů, to znamená, že by mělo být ulehčeno obzvláště jejichčištění a tyto díly by měly být méně citlivé -na poškrá-bání . - Výše uvedený úkol byl u popsaných plastovýchtvarových dílů vyřešen podle předloženého vynálezu tím,že plastová matrice obsahuje další komponenty z lístko-vitého materiálu alespoň v povrchové oblasti tvarovéhodílu.

Pod pojmem lístkovitý materiál se v souvis-losti s předloženým vynýlezem rozumí plošně vytvořenéčástice ve formě malých, tenkých lupínků, které mají vjedné rovině poměrně velký průměr a relativně hladký po-vrch a kolmo k této rovině májá poměrně nepatrnou tlouštku. Výhodný je lístkovitý materiál transparentní. S překvapením bylo zjištěno, že plastové tva-rové díly podle předloženého vynálezu, které obsahujíalespoň v povrchové oblasti lístkovítou komponentu, jsoupodstatně lépe čistitelné, a že také při použití mecha- - 3 - nických čistícíchmálo patrné stopy prostředků vznikají popřípadě méněpo škrábancích na těchto tvarových až dí- lech. Výhodně je lístkovítý materiál anorganickéhopůvodu. Vhodná je obzvláště slída, kaolin, lupínkovítýxixda křemen /z křemenů se šupinovitou nebo pásovitoustrukturou/ , skleněné lístky /flakes/ a kovové líst-ky nebo flitry.

Pro použití plastových tvarových dílů v ob-lastí kuchyní a ve zdravotnické oblasti je důležité, abymožné pojímání vody lístkovítým materiálem při působenívody nebo vodní páry za běžných okolních, podmínek v ku-chyni a koupelně nevedlo k žádnému signifikantnímu ze-světlení těchto dílů.

Slídové Částice, které jsou vhodné jako líst-koví tý materiál, se pro snížení své schopnosti pojímatvodu předžíhávají před tím, než se přimísí do směsi provýrobu litých plastových tvarových dílů.

Dodatečně nebo alternativně k tepelnému před-běžnému zpracování se může silně snížit schopnost pojí-mání vody vytvořením povlaku. Například se dají slído-vé lupínky potáhnou oxidem titaničitým a zamezit tímpojímání vody. Dostatečný je polykrystalický povlak.

Pro potažení lupínků jsou vhodné také silikonové slou-čeniny.

Alternativně nebo v kombinaci se slídovýmičásticemi se mohou jako lístkovitý materiál použít rov-něž šupinovité skleněné částice. Volba lístkovitého ma-teriálu sice není - jak je výše ukázáno - omezena naslídové částice a na šupinovité skleněné částice, avšaktyto jsou relativně lehce dostupné a vzhledem ke svýmmateriálovým vlastnostem jsou to reprodukovatelne získá- ZL — telné komponenty.

Obzvláště dobré povrchové vlastnosti se docí-lí tehdy, když částice lístkovitého materiálu mají vesvém uspořádání přednostní orientaci, která probíhá pa-ralelně s povrchem tvarového dílu. Tímto se dosáhnezvláště hladkého, obzvláště také zřetelně hladkého povr-chu tvarových dílů. Vynaložení prostředků při čištěníje zde podstatně nižší, což znamená, že se tím silně re-dukuje náchylnost k tvorbě skvrn. Výhodná orientace lístkovitého materiálu pa-ralelně s povrchem plastového tvarového dílu se obzvlá-ště jednoduše dosáhne tehdy, když průměr částic lístko-vitého materiálu v rovině je.větší nebo rovný 30 /Um .V tomto případě je možné částicím relativně jednodušeudělit přednostní orientaci v matrici.

Tlouštka částic lístkovitého materiálu můžekolísat v relativně širokém rozmezí, měla by však být .výhodně 0,5 yum nebo méně.

Pro stupeň orientace, popřípadě přednostníorientaci částic lístkovitého materiálu, je důležitý po-měr tlouštky částic k jejich průměru, přičemž v průměruse tento poměr tlouštky k průměru volí menší nebo rov-ný 0,1 , výhodně 0,02 . * Dále je třeba brát zřetel na poměr velikostičástic používaného plnidla a průměrulístkovitých částicv přednostní rovině, přičemž se výhodně volí poměr prů- měru lístkovitých částic ku střednímu průměru částicplnidla 1:2 až 1:1. Například obzvláště dobřeharmonisují frakce lístkovitého materiálu, jejichž prů-měr je v rozmezí 30 /um až 200 /um , s částicemi pl-nidla, jejichž střední velikost je 100 až 200 /um .

Když se průměr lístků zvolí ve srovnání s ve-likostí částic plnidla příliš malý, dochází často k usa-zování lístků na povrchu částic plnidla nebo v sousedí-cí oblasti, takže tyto již nejsou k disposici v plasto-vé matrici mezi částicemi plnidla a na povrchu tvarovýchdílů. Všeobecně z tohoto důvodu platí, že při hrub-ších částicích plnidla se dosáhne zlepšené schopnostičištění tehdy, když je také střední průměr lístkovitéhomateriálu větší. Výhodně se střední průměr lístků volítak, aby byl přibližně stejný nebo větší, než je střed-ní průměr částic plnidla.

Množství přídavku lístkovitého materiálu dolicí hmoty, používané pro výrobu plastových tvarových dílů by nemělo překročit 0,3 % hmotnostní /vztaženo nalicí hmotu/ , nebot při podstatně menším podílu se jižnedosáhne efektu, který by stál za zmínku. Při uvedenémpřidaném množství se asi 10 % povrchu tvarového díluobloží slídovými destičkami.

Obzvláště tehdy, když se do licí hmoty přidávětší množství lístkovitého materiálu, mokou může tentosloužit jako náhrada části anorganického plnidla.

Shora je podíl lístkovitého materiálu ohra-ničen množstvím asi 10 % hmotnostních /vztaženo nalicí hmotu/ nebo méně, nebot zpravidla je lístkovitýmateriál dražší, než je anorganické plnidlo ve formě čás·tic. Další zřetelné zlepšení citlivosti na poškrábánía možnosti čištění již při větším použitém množstvílístkovitého materiálu nenastává. Mnohdy může při vy-sokých podílech lístkovitého materiálu dokonce docházetke vzájemnému překážení lístkovítých částic při vyrovná-vání , takže se výhody opět mohou ztratit. Zatímco se ve výhodném rozmezí podílu lístkovitého materiálu nepo-zoruje žádné podstatné zvýšení viskosity hotové směsipřídavkem lístkovité komponenty, nastává při vysokém oo-dílu lístkovité komponenty značné zvýšení viskosity. Výhodné rozmezíriálu v licí hmotě je asi pro podíl lístkovitého mate-0,5 až 4 % hmotnostní.

Obzvláště vysoké necitlivosti vůči poškrábá-ní se dosáhne tehdy, když se lístkovitý materiál volí-tak, aby vykazoval index lomu, který by byl sladěn s in-dexem lomu polymerní matrice, to znamená, že by měl býtindex lomu lístkovitého materiálu přibližně stejný, ja-ko je index lomu polymerní matrice. Stopy po poškrábá-ní se vyskytují u takovýchto tvarových dílů obzvláštěmálo.

Jako lístkovitý materiál se dá překvapivě ta-ké použít slídový materiál, který je z jiných případůpoužití známý jako subtraktivní barvivo. Pod obchodním‘označením IRIODIN dodává firma Merck Darmstadt barvi-vá tohoto typu, ve kterých jsou částečky slídy po celéploše opatřeny dalšími vrstvamy z oxidu vismutitého, oxidu titaničitého, oxidu železitého a podobně, Čímž vzni-ká na různých plochách reflexí světla subtraktivní barevný efekt. Při použití těchto irodinových barviv je pří-davek dalších pigmentů nadbytečný a dosahuje se toho Sa-mého efektu se zřetelem na zlepšení udržovatelnosti aoddolnosti vůči poškrábání plastových tvarových dílů,jako při použití výše uvedeného lístkovitého materiálu.

Byly sice již vyrobeny desky z akrylátové pryskyřice, které byly vybarveny subtraktivními barvivý, - 7 - avšak přídavek takovéhoto lístkovitého materiálu jakobarviva k plněným plastovým tvarovým dílům je neznaný,již obzvláště také proto, že výrobce takovýchto iřódi-nových barviv ve svých instrukčních podkladech již dopo-ručuje vyloučení pyrogenní kyseliny křemičité pro tixo-tropování zbarvené hmoty, nebot již malá množství plni-del snižují barevný efekt.

Jako oblasti využití iriodinových barviv jsoudále známá použití při takzvaném metalízovém lakovánínebo v gelooátových postupech. Obvyklá používaná množ-ství iriodinových pigmentových přísad jsou při tom v roz-mezí 10 až 25 % . Překvapivě se ukázalo, že v.protikladu k ná-vodu výrobce iriodinových barviv na zpracováníi se dádosáhnout velmi dobrého barevného efektu pomocí subtrak-tivních barviv na basi slídy i tehdy, když se tato bar-viva použijí jako barvotvorné komponenty v plněných plas-tových dílech.

Pomocí těchto barviv se u plastových tvarovýchdílů podle předloženého vynálezu dosáhne obzvláště hlu-bokého tónování s dodatečnými.optickými efekty, vlastní-'mi iriodinovým barvivům.

Positivní efekt se projevuje také u plasto-vých tvarových dílů, které jsou hluboce plněné, to zna-mená u dílů, ve kterých je anorganické plnidlo obsaženov množství asi 50 až 80 % hmotnostních, vztaženo nalicí hmotu. Také u těchto plastových tvarových dílůprojevují takzvaná iriodinová barviva svoje účinky.

Jako anorganická plnidla jsou výhodné kře- 4 menné moučky, křemenný písek, cristobalitový písek, hy-droxid hlinitý nebo cristobalitové moučky.

Jako polymerní komponenta pro tvorbu matricepřichází v úvahu široká patepa nejrůznějších plastů, ja-ko jsou například obzvláště polyesterové pryskyřice, po-lyakrylové pryskyřice a vinylesterové pryskyřice, ale také polyurethanové pryskyřice nebo epoxidové pryskyřice.Typ reakce při tvorbě polymeru zde nehraje žádnou výz-namnou roli.

Plastové tvarové díly podle předloženého vy-nálezu mají oproti tvarovým dílům, u kterých chybí vplastové matrici lístkovitá komponenta, podstatně zlepšenou oddolnost vůči tvorbě trhlin při běžném testu se zrněnámi teplot. Zatímco se u'dosavadních tvarových dílů,například výlevek, v průběhu střídavého postřikovánítvarového dílu horkou a studenou vodou, tvoří mikrotrh-linky, které během doby vedou k prosakování výlevky, mo-hou se vytvořit u-výlevek podle vynálezu mikrotrhlinkyv polymerní matrici pouze k lístkovitým částečkám. Ty-to mikrotrhlinky končí na povrchu lístkovitých částica nemohou se rozšiřovat do hlubších oblastí matrice tva-rového dílu. V důsledku toho mají výlevky podle před-loženého vynálezu zvýšenou oddolnost vůči tvorbě trhlin.

Vynález se dále týká způsobu výroby litýchplastových tvarových dílů z monomerního sirupu, popřípa-dě obsahujícího předpolymery a do kterého je přimíšenoanorganické plnidlo, přičemž uvedená směs se zavede dolicí formy a vytvrdí se. Takovýto způsob je pro výrobuplastových tvarových dílů běžný a může využívat nejrůz-nějších variant.

Pro výrobu tvarových dílů, které by měly po-dle vynálezu zlepšenou možnost údržby, obzvláště zlep-šenou možnost čištění a zvýšenou necitlivost vůči poš-krábání, jsou nutné odchylky od dosud známých způsobů.'

Dalším úkolem předloženého vynálezu je tedy navržení od-povídajícího způsobu. Řešení uvedeného úkolu spočívá v tom, že sedo sirupu před jeho zavedením do formy přimísí komponen-ta sestávající z lístkovítého materiálu, a že se taktozískaná disperse zavede do formy tak, že se pro uspořá-dání částic lístkovítého materiálu v polymerní matrici,tvořící se při vytvrzování, vytváří přednostní směr ori-entace přibližně paralelní s povrchem plastového tvaro-vého dílu. Při tom se podmínky volí tak, aby byly stři-hové síly mezi povrchem formy a dispersí pokud možno vždyv podstatě stejně směrovány a aby se dosáhlo pokud mož-no maxima smykové síly. Výhodně se při takovýchto postupech používásirup, jehož viskosita je nastavena v rozmezí 60 až200 c? . Spodní hranice tohoto rozmezí zaručuje, že jedosažitelný dostatečný stupeň orientace lístkovitých čás-tic v polymerní matrici, zatímco horní hraniční hodnotaje dána tím, že při vyšších viskositách je zavádění si-rupu, popřípadě licí hmoty, do formy ztížené. Výhodnýrozsah viskosity sirupu, to tedy znamená kapalných kompo-,nent směsi ještě bez anorganického plnidla a bez anorga-nického lístkovítého materiálu, leží v rozmezí 80 až180 c? . Výhodně se nastaví optimální viskosita siru-pu přídavkem různých'množství předpolymerů. Podíl při-dávaného předpolymeru je samozřejmě závislý na délce ře-tězce tohoto předpolymerů. V úvahu však také mohou při-cházet známá anorganická a organická tixotropní činidla. Při volbě rozsahu viskosity sirupu je třebadbát na to, že vždy podle tvaru a velokosti částic list- 10 koviteho materiálu může být již menší viskosita dosta-tečná pro uspořádání částic v přednostní orientaci.

Když například dlavní podíl lístkovitého materiálu tvo-ří relativně velké ploché částice, Rotora stačí již nepatr-ná viskosita sirupu k tomu, aby se dosáhlo potřebnéhostupně orientace částic paralelně s povrchem plastovéhotvarového dílu.

Když se naproti tomu použijí menší částice ne-bo částice s nevhodným poměrem průměru a tlouštky čás-tic, potom se doporučuje použití výševiskosního sirupu. • S ohledem na výše uvedené se dá způsob podlepředloženého vynálezu, pro výrobu nových plastových tva-rových dílů nastavit na různé konfigurace zařízení a/ne-bo dané podmínky. Běžná viskosita při zpracování žinxxuxfca: jeu hotové licí hmoty v rozmezí 3000 až 30 000 c? ,přičemž velikost částeček anorganického plnidla je až200 /um a obsah plnidla může činit až 70 % . Výhodně se hotová licí hmota plní do forempři nízkých teplotách formy /například asi 50 °C/ .Vyšší viskosita licí hmoty, která je při poměrně nízkýchteplotách, vede k dobrému stupni orientace lístkovitýchčástic paralelně s povrchem formy na základě při tom sevyskytujících smykových sil. Po naplnění formy se tatorelativně rychle zahřeje na vytvrzovací teplotu, napří-klad asi 100 °C , aby se nastartoval polymerační pro-ces. Následující vedení postupu se nijak podstatně ne-liší od dosavadních způsobů výroby současných známýchtvarových dílů.

Vysvětlení obrázku na výkrese 11 Výše uvedené a další výhody předloženého vy-nálezu se ještě blíže objasní na základě obrázku, kterýznázorňuje zvětšený schematický pohled v řezu plastovýmtvarovým dílem ve formě desky.

Na obrázku je ukázán plastový tvarový díl vetvaru desky 10 . Tato deska zahrnuje plastovou matri-ci 12 z polyakrylátové pryskyřice, která je vysoce pl-něna křemennou nebo cristobalitovou moučkou ve formě čás-tic 14- .

Jako dodatečná komponenta je v plastové matri-ci 12 obsažen lístkovitý materiál 16 , kterým může býtnapříklad slída nebo subtraktivní barvivo, vyrobené nabasi slídy. Jak je ze schematického vyobrazení zřejmé,je lístkovitý materiál 16 uspořádán uvnitř polymernímatrice 12 s přednostní orientací. Přednostní orien-tace je v podstatě paralelní s povrchem 18 desky 10 .

Na obrázku zřetelný stupeň orientace je rela-tivně vysoký, což znamená, že při lití hmoty do odpoví-dající formy bylo dosaženo optimálního sladění viskositysirupu s tvarem a velikostí částic lístkovitého materiá-lu . 16 . Při takto vysokém stupni órientace lístkovité-ho materiálu 16 je dána obzvláště dobrá možnost lehké-ho čištění a obzvláště vysoká necitlivost vůči mechanic-kému poškrábání. Dále je třeba vzít zřetel, na to, že index lo-mu lístkovitého materiálu 16 jev podstatě přizpůsobenplastové matrici z. polyakrylu. Index lomu polyakrylovématrice /BMA/ činí 1,492 , zatímco index lomu slído-vých šulinek přibližně 1,5 · Částečky slídy by měly býtalespoň tepelně předem zpracovány, ještě lépe dodatečněpotaženy proti přijímání vody. 12 - Příklad?/· provedení vynálezu 7 následujícím je pomocí příkladů objasněnefekt složení plastových tvarových dílů podle předlože-n ého vynálezu na schopnost vyčištění a na oddolnost vůčimechanickému poškrábání.

Směsi pro následující příklady byly zpracová-ny za použití běžných licích postupů na deskovitý mate-riál a byly podrobeny čistícímu testu a testu na poškrá-bání . Čistící test

Pomocí fixu se na rovině povrchu vzorku vy-,tvoří kruhovitá stopa o šířce 3 mm a 1 mm . Po za-schnutí po dobu jedné hodiny se tyto stopy přejedou plas-tovu žínkou na hrnce při konstantním přitlačení 200x ,popřípadě lOOOx . Zbylé stopy se zjistí visuelně a o-hodnotí se známkami 1 až 6 . Známka 1 značí úplnéodstranění stop po fixu , známka 6 značí, že se nedo-sáhlo prakticky žádného čistícího efektu.

Test na poškrábání

Vzorek se poškrabe neglazováným keramickýmpředmětem. Povrch vzorku se čistí pomocí abrasivníhočistícího prostředku. Dosavadní materiály vykazují vi-ditelné škrábance bílé /známka 6/ . Známka 1 značí,že po visuelním zhodnocení po čištění abrasivním pro-středkem již nejsou stopy po škrábancích zřetelné. 13 - Příklad 1 Připraví se 36 hmotnostních dílů 0,7 hmotnostních dílů 0,5 hmotnostních dílů 60 hmotnostních dílů 0,1 • hmotnostních dílů 1,4 hmotnostních dílů licí směs následujícího složení : polymerního sirupu /MěíA/HiMA sasi 20 % podílu polymeru/,běžného zesítovacího činidla, běžného peroxidického katalysá-toru, cristobalitové moučky jako plnid-la ve formě částic s rozdělenímzrnitosti 0 až 200 /Um , tě-žiště 30 až 40 /um , hydrofobní kyseliny křemičité ja-ko tixotropního činidla , běžného prostředku pro oddělováníz formy, jako je například kyse-lina stearová 1 hmotnostní díl iriodinového barviva 163 Flitter-perl s velikostí částic v rozme-zí 30 až 200 /um .

Vedle toho je možno ještě ovlivnit barevnýtón pemocí barevných past, jejichž podíl, vztažený nasměs, bývá pod 0,1 hmotnostní díl. Čistící test : známka 1 ;

Test na poškrábání : známka 1 . Příklad ,2 Při jinak stelném složení jako v příkladě 1 14 - se použijí následující komponenty polymerního sirupu aplnidla ve formě částic : 30 hmotnostních dílů 68 hmotnostních dílů hiíA/Hi.íÁ sirupu s asi 20% po-dílem polymeru , křemenné moučky s rozdělenímzrnitosti 100 až 200 /um . Čistící test : známka 1 ;

Test na poškrábání : známka 1 . Příklad 3 Připraví se licí směs následujícího složení : 25.5 hmotnostních dílů0,5 hmotnostních dílů0,5 hmotnostních dílů 73.5 hmotnostních dílů 0,5 hmotnostních dílů sirupu /jako v příkladě 1/ zesítovacího činidla - peroxidického katalysátoru , křemenné moučky s následující-mi třemi různě zbarvenými frak-cemi : 50 hmotnostních dílů s velokos-tí částic 0 až 400 /Um , 22 hmotnostních dílů s velikos-tí částic 300 až 800 /Um a 1,5 hmotnostních dílů s veli-kostí částic 100 až200 /um / 9 prostředku pro oddělování zformy a 15 - 0,5 hmotnostních dílů iriodinového barviva 163 Plit-terperl s velikostí částic 30až 200 /um . Čistící test : známka 1 ;

Test na poškrábání : známka 1 . Příklad 4 U receptury podle příkladu 1 fee mění podíllístkovitého materiálu /iriodinové barvivo 163 Plitter-•perl/ v rozmezí od 0,2 do 3,2 hmotnostních dílů.Výsledky čistícího testu a testu na poškrábání jsou uve-deny v následující tabulce I .

Tabulka I .. hmotnostní·dílyiriodinu 163 test na poškrá-bání čistící test 0,2 2 . .5 0,4 1 4 0,8 1 2 1,6 . 1 1 3,2 1 1 Příklad 5 16 - Příklad 5

Za stejných podmínek, jako je uvedeno v pří-kladě 4 , se na zkušebním materiálu provádějí testy.Tento materiál se od v příkladu 4 popsaného materiáluliší pouze tím, že velikost lístkovítého materiálu jemenší nebo rovna 20 yum /Iriodin 120 Rutil Glanzsatin/Výsledky testu jsou uvedeny v tabulce II .

Tabulka II hmotnostní díly.Iriodin 120 test na poškrá-bání čistící test 0,2 5 2 0,4 4 3 0,8 3 3 1,6 2 3 3,2 2 2 Λ Příklad 6 V této řadě testů se-zkouší složení, odvoze-né od receptury uvedené v příkladě 1 . Komponenty, kte-ré se od tohoto složení liší a jejich podíly, jakož i vý-sledky testů, jsou uvedeny v tabulkách lila a Illb . 17 -

Tabulka lila velikost čás-tic plnidla cristobalit hmotnostní díly plnidla hmotnostní díly iriodin 163 test napo škrá- bání čistící test 0-40 yum 60 0 6 3 0- 40 yum 60 * 1 1 i 0-®L00 /um 60 0 6 3 0-100 /um 60 1 1 1 0-200 /um 60 • 0 6 3 . 0-200 /um 60 1 1 1 Tabulka Illb velikost čás- hmotnostní hmotnostní test na čistící tic plnidla díly díly po škrá- test křemen plnmdla iriodin 163 , bání 100-200 yum 70 0 6 1 100-200 /um 70 ' 1 1 1 100-300 /ura 75 0 1 5· · 18

Tabulka Illb /pokračování/ 100-800 /um 75 1 12 Z vyhodnocení uvedených příkladů vyplý-vá, že při správné volbě velikosti lístkovítých částe- ček v poměru k velikosti částic anorganického plnidla setaké při v širokém rozmezí kolísající velikosti částicplnidla dosáhne velmi dobrých výsledků se zřetelem na možnost čištění a oddolnost vůči poškrábáníklady 1 až 3/·· /viz pří- Řada testů, uvedená v příkladě 4 , uka-zuje, že při optimální volbě velikosti částic plnidla avelikosti částeček lístkovitého materiálu se již od po-dílu asi 0,5 % hmotnostních lístkovitého materiálu do- - sáhne výborných hodnot čistícího testu a testu na poškrá-• bání. Tabulka I kromě toho ukazuje, že již od podílu asi 1,6 % hmotnostních se dosáhne optimálních hodnottestu na poškrábání i čistícího testu. . V příkladu 5 je ukázán vliv velikostičástic lístkovitého materiálu na možnost čištění a oddol-nost vůči poškrábání vzorků. Ani při podílu 3»2 % hmot-nostních' se v této směsi nedosáhne velmi dobrých hodnottestů. Důvodem pro to je to, že velká část lístkovité-ho materiálu není k disposici na povrchu vzorku, ale ten-to materiál je uložen okolo částic plnidla. Řada testův příkladě 5 /tabulka II/ však přesto ukazuje, že ipři takovýchto nedobrých poměrech se s dostatečně vyso-kým přídavkem lístkovitého materiálu dosáhne velmi’ pod- 19 - statného zlepšení oddolnosti vůči poškrábání a nosnosti V » V* , V * čistem. V řadě testů podle příkladu 6 se konečněproti sobě postavily vzorky s různě vysokým podílem pl-nidla a srovnávací vzorky s různou velikostí částic pl-nidla, které neobsahují žádný lístkovitý materiál. Přímé srovnání ukazuje enormní vliv, kterýmá již 1 /i? hmotnostní listkoviteho materiálu na oddol—nost vůči poškrábání a na schopnos čištění vzorků. To-to zjištění platí v celém širokém rozsahu velikostí částic plnidla a také pro polymerní matrice, velmi vysoceplněné anorganickými plnidly.

Obzvláště se dosáhne velmi dobré oddolnostivůči poškrábání a možnosti čištění pouze za přimíšenílístkovíté komponenty.

Claims (18)

1. ,W-?/ i ........—' '^ΪΛ3ίθ°1, J V- Ί i6i«.n 1 PATENTOVÉ NÁROKY C'*Pc

   1· Lité plastové tvarové díly s organickou poly- merní matricí, které jsou plněné anorganickým plnidlemve formě částic, vyznačující se tím, že matrice obsa-huje další komponentu z lístkovítého materiálu^alespoňv povrchové oblasti tvarového dílu.
2. 2. Tvarové díly podle nároku 1 , vyznačující se tím, že lístkovitý ma-teriál je anorganického původu. 3. ' v y z nkovitéhonického 4. 1 až 3průměrnýbo rovnýčástic. 5. 1 až 4 lístkovitý materiál při působení vody nebo vodní páry Plas.tove tvarové díly podle nároku 1 nebo 2,ačující se tím, že tvrdost líst-materiálu odpovídá přibližně tvrdosti anorga-plnidla. Plastové tvarové díly podle jednoho z nároků, vyznačující se tím, ževětší rozměr lístkovítého materiálu je větší ne-polovině střední velikosti zrn plnidla #e formě Plastové tvarové díly podle jednoho z nároků vyznačuj íci s e tím, ze I II na povrch tvarových dílů nezpůsobuje žádné signifikant-ní zesvětlání barvy na povrchu tvarových dílů.
3. 6. Plastové tvarové díly podle jednoho z náro-ků 2 až 5, vyznačující se tím,že lístkovítý materiál zahrnuje částice slídy, kteréjsou pro snížení schopnosti pojímat vodu předžíhány. 7. ‘ Plastové tvarové díly podle jednoho z nároků5 nebo 6 , vyznačující se tím, že lístkovitý materiál je opatřen povlakem pro sníženíschopnosti pojímat vodu.
4. 8. Plastové tvarové díly podle jednoho z náro-ků 2 až 7» vyznačující se tím,že lístkovitý materiál zahrnuje šupinaté částice skla.
5. 9. Plastové tvarové díly podle jednoho z náro-ků 1 až 8, vyznačující se tím,že průměr částic lístkovitého materiálu v rovině je vprůměru větší nebo rovný 30 ^um .
6. 10. Plastové tvarové díly podle jednoho z náro-ků 1 až 9, vyznačující se tím,že tlouštka částic lístkovitého materiálu činí přibliž-ně 0,5 /um nebo méně.
7. 11. Plastové tvarové díly podle jednoho z náro-ků 1 až 10, vyznačující se tím,že poměr tlouštky k většímu rozměru částic lístkového ma-teriálu je v průměru menší, nebo rovný 0,02 . - ilí - 12.ků 1 as ?lastové tvarové díly podle jednoho z náro- 11 , vyznačující se tím že lístkovitý materiál je obsažen v podílu větším neborovném 0,3 % hmotnostních, vztaženo na litou hmotu.
8. 13. Plastové tvarové díly podle jednoho z náro- ků 1 až 12, vyznačující se tím,že lístkový materiál je obsažen v podílu menším neborovném 10 % hmotnostních, vztaženo na litou hmotu. 14» Plastové tvarové díly podle nároku 13 , vyznačující se tím, že podíl lístko-ví tého materiálu je v rozmezí 0,5 až 4.% hmotnostní,vztaženo na litou hmotu. <
9. 15. Plastové tvarové díly podle jednoho z náro- ků 11 až 14, vy'značující se tím,že lístkovitý materiál v hotovém tvarovém dílu pokrýváasi 10 % nebo více povrchu tohoto tvarového dílu.
10. 16. Plastové tvarové díly podle jednoho z náro-ků 1 až 15,' vyznačující se tím,že index lomu lístkovítého materiálu je sladěn s indexemlomu polymerní matrice.
11. 17. Plastové tvarové díly podle jednoho z náro- ků 1 až 16 , vyznačující se tím,že'částice lístkovitého materiálu jsou vytvořeny jako .částice se subtraktivním barevným efektem. -

    13. Plastové tvarové díly podle jednoho z náro- ků 1 až 17, vyznačující se tím, že anorganické plnidlo je obsaženo v podílu asi 50 až 80 % , vztaženo na, litou hmotu.
12. 19. Plastové tvarové díly podle ků 1 až 18 , vyznačujícíže jako anorganické' plnidlo obsahují křkřemenný písek, cristobalitovou moučkutový písek, jednotlivě nebo ve směsi. jednoho z náro-3 e tím,emennou moučku, nebo cristobali-.
13. 20. Plastové tvarové díly podle jednoho z náro- ku 1 až 19, vyznačující se tím,že lístkovitý materiál je v polymerní matrici uspořádáns přednostní orientací paralelně k povrchu těchto tvaro-vých dílů.
14. 21. Způsob výroby litých plastových tvarových dí-lů podle nároků 1 až 20 ,z monomerového sirupu, ob-sahujícího popřípadě předpolymery, do kterého se přimí-sí anorganické plnidlo, přičemž tato směs se zavede dolicí formy a vytvrdí se, vyznačující se tím,že se do uvedené-ho sirupu před jeho zavedením do formy přimísí komponen-ta sestávající z lístkovítého materiálu a tento sirupse zavede do formy tak, že se pro uspořádání částic listkovitého materiálu v polymerní matrici, tvořící se přivytvrzování, vytváří přednostní směr přibližně paralelnís povrchem plastového tvarového dílu.
15. 22. Způsob podle nároku 21 , vyznačující se tím, že se viskositasirupu nastaví v.'rozmezí 60 až 200 cP .
16. 23. Způsob podle nároku 22 , vyznačující se tím, že se viskosita sirupu nastaví v rozmezí 80 až 180 c? .
17. 24. Způsob podle nároku 22 nebo 23 » vyznačující se tím, že se viskositasirupu nastaví obsahem předpolymeru v tomto sirupu. 25. ' Způsob podle jednoho z nároků 21 až 24 »vyznačující se tím,- že se viskositasirupu uvede v soulad s tvarem a velikostí částic líst-kovitého materiálu tak, že se při procesu lití dosáhnepřednostní orientace v uspořádání částic lístkovitého ma-teriálu při tom panujícími střihovými silami.
18. 26. Způsob podle jednoho z nároků 21 až 25 »vyznačující se tím, Že se směs, obsa-hující sirup, anorganické plnidlo a lístkovitý materiál,zavede do formy tak, že se již pž± v při tom použitémpřiváděcím prostředku alespoň částečně nastaví přednost-ní orientace částic lístkovitého materiálu.