CS270568B2 - Method of intermediate product production from first stage of radial tyre building - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu výroby meziproduktu z prvního stupně konfekce pláště pneumatiky·

Meziprodukty pláště pneumatiky z prvního stupně konfekce obsahují alespoň dvě trubkové vrstvy ležící na sobě, z nichž vnitřní vrstva je výluěně z elastomerního materiálu a je vytvořena v několika po straně spojených pruhů 2 různých elastomerních materiálů. Tyto pruhy zpravidla zahrnují střední vnitřní pruh, dva boční obrazní pruhy a dvě bočnice. Vnější vrstva, známá jako kordová tkanina nebo vložka, je naproti tomu obvykle z textilní vrstvy, která je z obou stran povlečena élastomerním materiálem a obsahuje rovnoběžné textilní nitě, ležící v radiálních rovinách pláště.

V obvyklých současných pneumatikářských závodech je vložka obvykle vyrobena z textilních kordů,které po průchodu řadou operací ke zpracování jsou uspořádány vzájemně rovnoběžně a tvoří axiální osnovu textilního pruhu· Útek tohoto pruhu sestává z příčných vláken, která mají minimální pevnost v tahu a zajišťuje pouze konstantní vzdálenost kordových nití axiální osnovy během následujících pracovních operací.

Tyto pracovní operaoe obvykle zahrnují kalandrování, při kterém se obě strany textilního pruhu povlékají pryžovou vrstvou к vytvoření prvního nánosovaného pruhu, kde kordové nitě jsou uloženy axiálně· Tento první pruh se pak rozřezává a spojuje, přičemž pruh se řeže napříč na axiální úseky po délce rovné axiálnímu rozvinutí vyráběného meziproduktu. Axiální úseky se pak otočí o 90° a původní boční konce se spojí dohromady, čímž vznikne druhý nánosovaný pruh, který bude v následujícím

I textu nazýván pogumovaný kompozitní pruh nebo krátce kompozitní pruh a v němž jsou kordové nitě uloženy napříč. Kompozitní pruh se zpravidla navíjí na cívku, ze které se odvinuje a přivádí přímo na konfekční buben a na vnitřní vrstvu z elastomerního materiálu.

Přitom pracovník drží volný konec kompozitního pruhu v pevné poloze nad konfekčním bubnem, který po otočení o celou otáčku na sebe navine dostatečnou délku kompozitního pruhu к vytvoření vložky. Pracovník pak odřízne napříč kompozitní pruh a na konfekčním-bubnu spolu spojí protilehlé konce vzniklého axiálního úseku pruhu tak, aby se vytvořila vložka typického provedení pro první stupeň konfekce.

Je samozřejmé, že uvedené způsoby výroby vložky vyžadují značné náklady, protože jednak zahrnují několik operací, jejichž výsledkem je kompozitní pruh, a současně vyžadují výrobu speoifického kompozitního pruhu pro každý rozměr pneumatiky (obvodové rozvinutí a šířka). Výroba kostry pneumatiky s více než jednou vložkou, například z většího počtu na sobě ležících vrstev, by vyžadovala aoučasně použití alespoň dvou různých kompozitních pruhů případné rozdílné šířky.

Použití kompozitního pruhu má řadu dalších nevýhod, vyplývajících z jeho struktury. V první řadě má kompozitní pruh řadu příčných spojů, oož může mít za následek neúnosné vibrace hotového pláště, když jsou spoje příliš blízko místa spojení, vytvořeného obsluhou na konfekčním bubnu při spojování vložky.

Mimoto nemá dosavadní kompoziční pruh žádouoí axiální stabilitu, a to proto, že jedinými elementy, které brání nežádoucímu napnutí kompozitního pruhu při jeho ukládání na konfekční buben jsou pouze útková vlákna, která mají volmi nízkou pevnost vtahu a jsou součástí prvního pruhu. Tahové napětí, působící na kompozitní pruh při odvíjení a následujícím navíjení na konfekční buben mohou stačit к tomu, aby vyvolala nadměrné místní natažení kompozitního pruhu a tedy nestejnoměrné rozložení radiálních kordovýoh nití po obvodu pláště.

Použití dosavadního kompozitního pruhu vyžaduje rozměrné zařízení к podepření a přivádění pruhu, které musí být umístěno u konfekčního bubnu a ztěžuje současný přívod elastomerních pruhů vnitřní vrstvy na konfekční buben·

Účelem vynálezu je vytvořit způsob výroby meziproduktu z prvního stupně konfekce tak, aby se obešel bez výroby a použití kompozitního pruhu· Způsob podle vynálezu uvolňuje prostor u konfekčního bubnu a umožňuje tedy přímé přivádění elastomerních pruhů, vytvářejících vnitřní vrstvy pláště pneumatiky.

Předmětem vynálezu je způsob výroby meziproduktu pláště pneumatiky z prvního stupně konfekce na rotujícím konfekčním bubnu, kde meziprodukt obsahuje dvě na sobě ležící trubkové vrstvy, z nichž první vrstva leží uvnitř druhé vrstvy, která obsahuje nejméne jednu vložku z nánosované textilní vrstvy z rovnoběžných kordových nití, ležících v radiálních rovinách pláště. Podstata vynálezu spočívá v tom, Že vložka se vytvoří z textilního pásu o šířce odpovídající délce obvodu konfekčního bubnu, kde' kordové nitě tvoří axiální osnovu textilního pásu, který se povleče elastomerním materiálem к vytvoření nánosovaného textilního pásu, jenž se vede axiálně ke konfekčnímu bubnu ve směru v podstatě rovnoběžném s osou bubnu a'rozřezává se napříč na odříznuté axiální úseky o délce rovné v podstatě obvodu pláště, které se vedou přímo na konfekční buben.

První vrstva je výlučně z elastomerních materiálů a sestává ze středního pruhu, dvou postranních abrazivních pruhů a dvou bočnic, vytvořených vytlačováním na stůl předřazený konfekčnímu bubnu a tvořících spojitý elastomerní pás, jehož podélné onu Je kolmá к ose otáčení konfekčního bubnu a který má šířku rovnou axiálnímu rozvinutí pláště, spojitý elastomerový pás se napříč rozřeže na axiální úseky o délce v podstatě rovné obvodu pláště a tyto axiální úseky se přivádějí axiálně a přímo na konfekční buben a navíjejí se na něj к vytvoření první vrstvy.

Podle výhodného provedení vynálezu má nánosovaný textilní pás trubkový tvar, vyrobený příčným přehnutím textilního pásu na spojitou válcovou hadici o průměru rovném vložce, hadice se vede ve směru osy otáčení konfekčního bubnu vytlačovací hubicí, kde se povleče elastomerním materiálem a vytvoří se tak povlečený trubkový pás, který se pak rozřezává napříč к vytvoření axiálních úseků, které jsou trubkového tvaru a vedou se v osovém směru na konfekční buben.

Podle jiného výhodného provedení je nánosovaný textilní pás trubkového tvaru u Je vyroben příčným přehnutím textilního pásu na spojitou válcovou hadici, jejíž průměr se rovná vložce. Tato spojitá hadice se vede ve směru v podstatně rovnoběžném s osou otáčení konfekčního bubnu trubkovou vytlačovací hubicí a povleče se elastomerním materiálem, čímž vznikne povlečený turbkový pás, který se pak axiálně rozřezává podél tvořící přímky hadice na plochý nánosovaný pás, jehož šířka je v podstatě rovná obvodu vyráběného pláště. Plochý povlečený pás se pak příčně rozřezává na ploché axiální úseky o délce rovné osovému rozvinutí pláště, a tyto úseky se vedou na konfekční buben přímo a napříč к ose otáčení konfekčního bubnu a ke kordovým nitím.

Podle dalšího výhodného provedení vynálezu Je nánosovaný textilní pás tvořen plochým pásem a je vyroben povlečením textilního pásu elastomerním materiálem kalandrováním. První plochý nánosovaný textilní pás se vede axiálně ve směru rovnoběžném в osou konfekčního bubnu a příčně se rozřezává na ploché axiální úseky, které se přivádějí ke konfekčnímu bubnu ve směru v podstatě kolmém ke dráze pohybu povlečeného textilního pásu a napříč к textilním nitím а к ose otáčení konfekčního bubnu.

Vynález bude vysvětlen na příkladech provedení znázorněných na výkrese, kde značí obr. 1 schematicky axonometrický pohled na zařízení к provádění způsobu podle vynálezu, obr. 2 rez vedený rovinou II-II na obr. 1, obr. 3 zvětšený schematický axiometrický pohled na první obměnu podrobnosti z obr. 1, obr. 4 zvětšený schematický pohled na druhou obměnu podrobnosti z obr. 1, obr. 5 zvětšený axonometrický pohled na detail z obr. 3, kde jsou pro přehlednost vynechány některé součásti, a obr. 6 a 7 ve zvětšeném měřítku podrobnosti z obr. 1.

Na obr. 1 je zakreslena pneumatikárna 1 na výrobu radiálních pneumatik, v níž je uspořádáno oddělení 2 konfekce prvního stupně, na výrobu plášíů Д.

Podle obr. 1, 6 a 7 je oddělení 2 vybaveno konfekčním bubnem 4j který je v tomto případě tvořen běžným typem jednostupňového bubnu, který však by mohl být tvořen i obvyklým konfekčním bubnem pro první stupeň pláště, jak bude vysvětleno v dalším. Konfekční buben 4 je uložen na vodorovném poháněném hřídeli Д.

Jak ukazuje zejména obr. 6 a 7, obsahuje oddělení 2. přívodní ústrojí uložené za bubnem 4 a sestávající ze dvou etolů J7, 8 s různým sklonem. Oba stoly 7, 8 jsou uloženy rovnoběžně s hřídelem_5 konfekčního bubnu, jsou v podstatě tečné ke konfekčnímu bubnu 4 a jejich volné hrany jsou přivráceny к zadnímu obvodu bubnu 4. o leží od něj v jisté vzdálenosti.

Jak ukazuje obr. 6, tvoří dolní Btůl 7 konec linky 9. к vytvoření, spojování a přivádění elastomerového pásu 10, jehož šířka je v podstatě rovná osovému rozvinuli pláště _3_. Elastomerový pás 10 sestává ze střední části tvořené vnitřním pruhem 11, zprnviflln z buly!kaučuku, n ze dvou postranních částí 12. Každá pontranní črtnt nnntúvá ze dvou pruhů 13, 14, přičemž pruh 13 je uložen uvnitř a tvořen abrazním pruhem elastomerního materiálu, zatímco druhý pruh 14 leží vně a tvoří bočnici.

Linka 9 probíhá v podstatě kolmo к ose konfekčního bubnu 4 a zahrnuje dva nad sebou umístěné vytlačovací stroje 15, 16. Vytlačovací stroj 15 vytváří oba abrazní pruhy 13 a vytlačovací stroj 16 obě bočnice 14. Oba vytlačovací stroje 15, 16 pracují do jedné vytlačovací hlavy 17 se dvěma vytlačovacími hubicemi, přičemž z každé hubice 18 vychází postranní část 12 elastomerového pásu 10, která sestává z abrazního pruhu 13 a bočnice 14, jež jsou při výstupu z vytlačovací hubice 18 předběžně spojeny.

Vytlačovací hubice 18 jsou připojeny к sestupným konvergujícím kanálům 19, které končí na dopravníku nebo nakládacím stole 20 a jsou od sebe oddáleny o vzdálenost rovnou v podstatě šířce vnitřního pruhu 11.

Pod sestupnými kanály 19 je umístěna vytlačovací hlava 21 třetího vytlačovacího stroje 22,. jehož vytlačovací hubice 23 leží v podstatě v rovině nakládacího stolu 20 a přivádí na .něj mezi postranní Části 12 vnitřní pruh 11.

Při postupném pohybu po nakládacím stole 20 se vnitřní pruh 11 a obě postranní části elastomerového pásu 10 spojují spojovacím ústrojím 24, které je uloženo napříč nad nakládacím stolem 20, sestává ze dvou spojovacích bloků 25, jejichž vzdálenost je nastavitelná na šířku elastomerového pásu 10. Spojovací bloky 25 jsou uloženy kluzně na pevném příčníku 26 neznázorněného portálu. Oba spojovací bloky 25 zabírají s vnějšími okraji postranních částí 12 elastomerového pásu 10 a přitlačují je do styku s okraji vnitřního pruhu 11, přičemž současně vyrovnávají axiální deformace vnitřního pruhu 11.

Výstupní konec nakládacího stolu 20 je přivrácen ke vstupnímu konci dopravníku 27, na který se přivádí přední konec elastomerového pásu 10 po průchodu rozřezávací stanicí 28, umístěnou mezi nakládacím stolem 20 a dopravníkem 27· Rozřezávací stanice 28 je vybavena nožem 29, který rozřezává elastomerový pás 10 napříč na úseky, jejíchž délka Je v podstatě rovná délce obvodu konfekčního bubnu 4· Dopravník 27 se nejprve pohybuje stejnou rychlostí jako nakládací stůl 20, aby mohl odebrat přední konec

CS 27О568 B2 elastomerového pásu 10, a po rozříznutí pásu 10 se zrychluje a odnáší odříznutý úsek 30 na dolní stůl 7_>

Horní stůl Д, umístěný nad dolním stolem 7, tvoří konec linky 31 pro přívod nános o váného textilního pásu 32, jehož šířka W je v podstatě rovná délce obvodu konfekčního bubnu Д.

Výraz v podstatě rovná” znamená, že tato šířka W je větší než délka obvodu válce, který má stejný průměr jako konfekční buben Д, zvětšený o tloušťku elastomerového pásu 10 a o délku potřebnou к položení přes sebe a vzájemnému spojení protilehlých okrajů textilního pásu 32.

Jak ukazuje obr. 2, vyrobí se povlečený textilní pás 32 nanesením elastomerních vrstev 33 na obě strany textilního pásu 34, který má v podstatě stejnou šířku jako obvod konfekčního bubnu 4« Textilní pás 34 sestává z axiální osnovy 35 2 rovnoběžných textilních kordových nití 36, které mají poměrně vysokou pevnost v tahu a jsou rovnoměrně rozmístěny po šířce textilního pásu 34, a z příčného útku 37 z příčných útkových nití 38. Útkové nitě 38 mají minimální pevnost v tahu slučitelnou s jejich funkcí, která spočívá v udržování správné polohy axiálních kordových nití 36 během řady pracovních operací,, kterými jsou kordové nitě 36 podrobeny před povlečením elastomerem. Nánosování se provádí v kalandru 39» ve kterém se na textilní pás-34 nanesou obě elastomerové vrstvy 33. Tím vznikne povlečený textilní pás 32, který se pak navíjí na válec 40.

Pod pojmem ‘'textilní'' se rozumí jakýkoli materiál z vláken, a to z organických, umělých nebo přírodních, jakéhokoli složení, například ze skla, oceli nebo aramidu.

Jak ukazuje obr. 7, je válec 40 uložen otočně na pevném nosném hřídeli 41, uloženém vodorovně a napříč vzhledem к ose otáčení konfekčního bubnu 4j a tvoří první část linky 31· Alternativně lze válec 40 vynechat a počáteční část linky 31 tvoří přímo kalandr 39.

Linka 31 dále obsahuje válečkovou soustavu 42, uloženou rovnoběžně s osou otáčení konfekčního hubnula umístěnou mezi válcem 40 a dopravníkem 43, ležícím v podstatě v róvině válečkové soustavy 42. Na dopravník 43 přichází z válečkové soustavy 42 povlečený textilní pás 32 odvíjený z válce 40, a dopravník 43 vede jeho přední povlečený konec ve směru rovnoběžném s osou otáčení konfekčního bubnu Д, znázorněném šipkou 44, stříhací stanicí 46 a na další dopravník 45·

Další dopravník 45 je umístěn přímo nad koncovou sekcí linky 9, a mezi dopravníkem 43 a dalším dopravníkem 45 je umístěna stříhací stanice 46 s nožem 47, který se pohybuje napříč ke směru pohybu dalšího dopravníku 43, a to vratně předem stanovenou frekvencí, takže rozřezává povlečený textilní pás 32 napříč na axiální části 48. Axiální části 48 se pak odvádějí jednotlivě po krocích z dalšího dopravníku 45 na horní stůl e^ve směru šipky 49 (obr. 1). Tento směr je kolmý к šipce 44, znázorňující pohyb povlečeného textilního pásu 32 a rovnoběžný se šipkou 50 udávající pohyb clastoincrového pásu 10 v lince 9· Přitom šipka 50 je kolmá к ose konfekčního bubnuj. Každá část 48 na dalším dopravníku 45 a na horním stole J3_obsahuje tedy kordové nitě 36, uspořádané napříč ke směru šipky 49, a má ve směru této šipky 49 délku v podstatě rovnou obvodu konfekčního bubnu 4^, přičemž její šířka se nastavuje frekvencí pohybu nože 47 vzhledem к rychlosti pohybu dopravníku 43 a rovná se šířce kordové vložky meziproduktu pláště 3, který so vytváří na konfekčním bubnu 4. Každá axiální část 48 má Ledy přesné rozměry vložky kostry pláště 3 a kordové nitě 36 leží rovnoběžně s osou konfekčního bubnu 4· Následkem toho se mohou axiální části 48 nakládat přímo na konfekční buben 4, kde vytvoří vložku.

Z předchozího rovněž vyplývá, že axiální část 48 nemá spoje, protože ee vede povlečený textilní pás 32 po příčnám rozřezání přímo na konfekční buben £♦

Z předchozího popisu je zřejmé, že přivádění povlečeného textilního pásu 32 po délce linky 31 nepřináší žádné problémy pokud jde o strukturní stabilitu povlečeného textilního pásu 32, protože kordové nitě 36 v povlečeném pásu 32 jsou rovnoběžně se šipkou 44 a působí tedy velmi účinně proti protahování povlečeného textilního pásu 32. To ověem neplatí pro konfekci JL· stupně ve známých zařízení, kde kompozitní povlečený textilní pás, přiváděný na konfekční buben £, má kordové nitě ležící napříč ke směru pohybu, takže jedinými elementy, které působí proti nepředvídanému místnímu natahování kompozitního pásu, jsou slabé útkové nitě, které mají nepatrnou pevnost v luhu, Г nepatrná zvfttůoní napětí kordu má tedy za následek přetržení útkových nití,, místní protažení kompozitního pásu, nestejné lokální rozmístění kordových nití a tedy vyřazení všech plášíů, které jsou vyrobeny z místně protažených částí kompozitního pásu.

Z předchozího dále vyplývá, že přivádění povlečeného textilního pásu ve směru šipky 44, rovnoběžné s osou konfekčního bubnu £, umožňuje vytvoření volného prostoru za konfekčním bubnem £, což zase umožňuje přímé vytlačování a úplné spojení součástí elastomerověho pásu 10, který se může vést přímo na konfekční buben 4 ve směru Šipky 50. To by ovšem nebylo možné, kdyby prostor za konfekčním bubnem 4 zaujímala linka pro přívod vložek, jako je tomu v současných pnéumatikářských závodech·

Jak ukazuje obr, 1, je před konfekčním bubnem 4 umístěna jednotka 51 pro přívod patek, obsahující pevné vedení 52, které je rovnoběžně s osou konfekčního bubnu £ a nese smykadlo 53, které se pohybuje působením ne zná zorněného pohonu, například pneumatického válce, mezi pracovní polohou, ve které leží proti střední čáře konfekčního bubnu £, a nečinnou polohou, kdy smykadlo 53 leží za volným koncem konfekčního bubnu ^směrem к válci 40· Ze smykadla 53 vyčnívá nahoru sloupek 54, opatřený na horním konci otočným čepem 55, který je rovnoběžný s osou konfekčního bubnu £ a je opatřen dvěma pouzdry 56, uloženými vzhledem ke sloupku 54 souměrně a v nastavitelné vzájemné vzdálenosti. Z každého pouzdra 56 vyčnívá radiálně ven rameno 57, opatřené na konci nasazovacím kroužkem 58, který sestává alespoň částečně z feromagnetického materiálu a jehož osa je rovnoběžná s osou konfekčního bubnu 4· Nasazovací kroužky 58 jsou vzájemně souosé a každý z nich sestává ze dvou vzájemně uvolnitelných polovin· Každý nasazovací kroužek 58 podpírá kovovou patku 59, doplněnou výplňovým materiálem.

Pomocí neznázorněného pohonu, umístěného uvnitř sloupku 54 a sestávajícího například z dvoučinného pneumatického válce, který pohání ozubnici spojenou s ozubeným kolom na otočném čepu £5, se dají nasazovací kroužky £8 natočit kolem osy otočného čepu ££ mezi spuštěnou pracovní polohou, ve které jsou souosé β konfekčním bubnem £, a zdviženou nečinnou polohou, ve které leží nad sloupkem 54.

Polotovar z prvního stupně konfekce pláště 3 se vyrábí takto: pracovník nejprve zachytí přední konec odříznutého úseku 30 elastomerověho pásu 10 na dolním etole 7 a navede jej na konfekční' buben £, který se otáčí pomocí hřídelej£ tak dlouho, až se na něj odříznutý úsek 30 úplně navine. Protilehlé konce navinutého odříznutého úseku 30 pak spojí dohromady obsluha, která po natočení konfekčního bubnu 4 o daný počáteční úhel navede na konfekční buben 4 axiální část 48 povlečeného textilního pásu 32 z horního stolu^8. Po následující plné otáčce konfekčního bubnu £ je na něm tato axiální část 48 úplně navinutá a její konce se spojí, čímž vznikne vložka pláště 3 z prvního stupně konfekce.

Je zřejmé, že v materiálu navinutém na konfekčním bubnu 4 jsou pouze dva spoje, a to jeden spoj na vnitřním elastomerovém pásu 10 a druhý na kordové vložce: přitom jeou oba spoje od sebe oddáleny o jistou vzdálenost, kterou může pracovník nastavovat regulací počátečního úhlu natočení konfekčního bubnu Д.

Totéž ovšem neplatí pro kostry plášlů pneumatik vyráběných dosavadním způsobem, kde kromě těchto dvou spojů existuje naprosto náhodně umístěný další spoj na vložce, protože kordová vložka je vyrobena z povlečeného kompozitního textilního pásu, který vzniká spojováním velkého počtu odříznutých úseků, a to v příčném směru# Kdyby byl tento další spoj ve vzdálenosti 10 až 15 cm od jednoho z obou uvedených spojů, musí se kostra vyřadit nebo se materiál musí ručně nastavovat, což značně snižuje produktivitu·

Dalším důvodem к vyřazení pláště pneumatiky z prvního stupně konfekce, vyrobeného ve známých zařízeních, je to, že vnitřní pruh,, který sestává v podstatě z butyl- . kaučuku, se během ochlazování naprosto neočekávaným způsobem a na místech, která nelze předpovědět, smršťuje, což má za následek místní vydouvání vnitřního pruhu, což zase může způsobit naprosto nepřípustné vibrace hotového pláště. Tuto nevýhodu naprosto odstraňuje způsob podle vynálezu, kde speciální struktura a tedy speciální směr pohybu povlečeného textilního pásu 32 ve směru šipky 44 umožňuje přímé vytlačování elastomerového pásu na konfekční buben .4, na který se pak mohou přivádět odříznuté úseky 30, jejichž vnitřní pruh 11 je poměrně horký a kde tedy dosud nedošlo к nepředvídatelnému místnímu smrštění. Vnitřní pruh 11 elastomerového pásu 10 je proto dokonale plochý a je přidržován příslušnou axiální Částí 48 povlečeného textilního pásu 32, který je vnitřně vyztužen kordovými nitěmi 36 a znemožňuje tedy jakoukoli deformaci chladnoucího vnitřního pruhu 11.

Jakmile je vložka sestavena, přemístí pracovník nasazovací kroužky 58, předem opatřené příslušnou patkou 59, ze svislé nečinné polohy do dolní pracovní polohy a pak posune celé smykadlo 53 do pracovní polohy.

Při posouvání emykadla 53 přejdou nasazovací kroužky 58 a příslušné patky 59 přes konfekční buben 4 po vnější straně vložky, přičemž projdou mezi předními konci obou stolů J7, a konfekčním bubnem Д. Konfekční buben 4 se pak uvede v činnost známým způsobem tak, aby se patky 59 upevnily na vložce. Patky 59 se uvolní ve správné poloze z nasazovacích kroužků 58, které po otevření umožní zpětný pohyb smykadla 53 do nečinné polohy.

V této souvislosti je třeba poukázat na řadu dalších výhod, které vyplývají ze směru přivádění povlečeného textilního pásu 32 a z vytváření axiálních částí 48 tohoto pásu 32 způsobem podle vynálezu.

První výhoda spočívá v tom, že pro výrobu plášlů různé velikosti, ale stejného vnitřního průměru stačí jeden povlečený textilní pás 32· Ke změně rozměru pláště stačí přestavit stříhací stanici 46, tak, aby vznikaly axiální Části 48 různé šířky, avšak neustále stejné délky W, která se rovná jak šířce W povlečeného textilního pásu 32 tak délce obvodu konfekčního bubnu 4_. Ve známých zařízeních se naproti tomu při výrobě pláštů se stejným vnitřním průměrem, ale 8 jiným rozměrem musí automaticky změnit povlečený kompozitní pás, ze kterého se vložky vyrábějí.

Další výhoda se týká toho, že na trhu existuje řada typů pláštů, které obsahuji dvě nebo několik na sobě ležících vložek, zpravidla zmenšující se»šířky. Výroba takových pneumatik ve známých zařízeních představuje vždycky problém, a to z toho důvodu, že na konfekční buben se musí pro každou vložku pokládat odlišný povlečený kompozitní pás, takže je zpravidla nezbytné vytvořit speciální zařízení nebo alespoň speciální oddělení pro každý typ pláště pneumatiky s větším počtem vložek, které ne v pncumatikárně vyrábí.

Tento problém vůbec neexistuje v oddělení 2 konfekce prvního stupně, pracujícího způsobem podle vynálezu, protože po přechodu z jednovložkové například na dvouvložkovou pneumatiku stačí uspořádat stříhací stanici 46 tak, aby v první stříhací operaci vyrobila první axiální část 48, jejíž šířka se rovná první vložce, a v následující stříhací operaci druhou axiální část 48, jejíž šířka odpovídá druhé vložce, avšak neustále ze stejného povlečeného pásu 32.

V provedení podle obr. 1 je konfekční buben 4 jedno stupňový a jeho hřídel 50 je uložen na svislém otočném suportu 60 proti druhému jednostupňovému konfekčnímu bubnu 4a. ·

Jakmile jsou patky 59 upevněny na konfekčním bubnu 4_, otočí se otočný suport 60 kolem své osy o 180° a během tohoto otáčení začne konfekční buben 4 vydouvat plášt 3 z prvního konfekčního stupně do toroidního tvaru. Na konci tohoto natáčecího pohybu se konfekční buben 4 přemístí do polohy, kterou předtím zaujímal druhý konfekční buben 4a, jenž se tedy přemístil do polohy proti stolům 7, β. Ve své nové poloze leží konfekční buben 4 ve druhém oddělení 61 proti «го zpí nací mu bubnu 62 známého typu, na který byly postupně naneseny pomocí dopravníku 63 běhounové vložky 64, obsahující vnitrní kovové dráty se vzájemně opačným sklonem. Běhounové vložky se spojí ve vnitřní pás, na který se pak nanese pomocí dalšího dopravníku 66 běhoun 65·

Takto vzniklý prstencový útvar se uvolní z rozpínacího bubnu 62 a zachytí se zvnějšku známým stahovacím kruhem 67, který je souosý s konfekčním bubnem^a rozpínacím bubnem 62. Stahovací kruh 67 má vnitřní, radiálně pohyblivé segmenty 68 a je uložen na horním příčníku -69 ne zná zorněného portálu tak, že se pohybuje mezi první polohou, kde leží vně rozpínacího bubnu 62, a druhou polohou, kde leží mimo druhý konfekční buben 4a. Když stahovací kruh 67 při jde do druhé polohy, vytváří se na konfekčním bubnu 4 známým způsobem plᚣ_3_tak dlouho, až vnější povrch příslušné vložky se spojí s vnitřní plochou pásu, sestávajícího z běhounových vložek 4 a bočnice 14 se přiloží na postranní okraje běhounu 65, čímž vznikne hotový nezvulkanizovaný plášt.

Po případném propíchnutí neznázoměným zařízením se může hotový pláší stáhnout z konfekčního bubnu 4 a zvulkanizovat.

Po sestavení na konfekčním bubnu 4 v oddělení 2 - prvního stupně konfekce lze meziprodukt pláště 3 sejmout z konfekčního bubnu 4 a dopravit do druhého oddělení 61 druhého stupně. V tomto případě mohou být obě oddělení 2 a 61 úplně oddělená a konfekční buben v oddělení 2 může sestávat z normálního bubnu rotujícího kolem pevné osy, zatímco buben 4^a v oddělení 61 může být zcela nezávislý na konfekčním bubnu 4 a může být tvořen bubnem druhého stupně, rotujícím rovněž kolem pevné osy.

Obměněné provedení na obr. 3 se týká oddělení 70 konfekce prvního stupně, analogického oddělení 2, takže jednotlivé části jsou označeny stejnými vztahovými značkami jako obr. 1. Jediným rozdílem mezi odděleními 70 a 2 Je to, že textilní pás 34 se odvíjí z válce 71 a svinuje se na podélnou hadici, která se vede ve směru šipky 44 vytlačovací hlavou 72 vytlačovacího stroje 73· Uvnitř vytlačovací hlavy 72 je textilní pás 34 povlékán dvěma ela^tomerními vrstvami 33 a vychází z hlavy 72 ve tvaru spojité povlečené hadice 74, jejíž vnitřní průměr je v podstatě rovný vnějšímu průměru konfekčního bubnu 4. Povlečená hadice 74 se vede ve směru šipky 74 rozřezávací stanicí 75, ve které ji nůž 76 podélně rozřezává ve směru její tvořící přímky. Po axiálním rozříznutí se povlečená hadice 74 narovnává rozpínacími válci 77 na povlečený textilní pás 32, který se vede přímo na dopravník 43 a do příčné stříhací stanice 46.

Ve srovnání s oddělením 2 z obr. 1 má oddělení 70 nespornou výhodu v tom, že nahrazuje kalandr 39 podstatně levnějším a menším vytlačovacím strojenu Mimoto se v oddělení 70 přivádějí axiální části 48 povlečeného textilního pásu 32 na konfekční buben s poměrně vysokou Teplotou a obecně se spojují lépe než v oddělení 2.

Obměna zařízení podle obr· 4 a 5 se týká oddělení 78 prvního stupně konfekce, které je podobné oddělení 70 a kde jsou analogické součástí označeny stejnými vztahovými značkami.

Oddělení 78 se liší od oddělení 70 z.obr. 3 v tom, že vytlačovací hlava 72 vytlačovacího stroje 73 je umístěna souose s konfekčním bubnem 4 a povlečená hadice 74 se nerozřezává axiálně, ale vede зе přímo na trubkový přenášeč 79, který je souosý s konfekčním bubnem 4. Z vnějšího obvodu trubkového přenášeče 79 vyčnívá nahoru sloupek 80, jehož horní konec je kluzně spojen s příčníkem 81, jenž leží nad konfekčním bubnem 4 rovnoběžně s jeho osou.

Trubkový přenášeč 79 slouží к zachycení konce povlečené hadice 74, к jejímu rozříznutí po obvodu na hadicový úsek 82, jehož délka a průměr se rovná vyráběnému plášti, к posunutí podél příčníku 81, přičemž hadicový úsek 82 je uložen uvnitř trubkového přenášeče 79, а к nasunutí odříznutého hadicového úseku 82 na konfekční buben 4 přes vrstvu, vytvořenou odříznutým úsekem 30 elastomerového pásu 10·

К vykonání těchto operací má trubkový přenášeč 79, jak ukazuje zejména obr. 5, trubkové těleso 83 s vnitřním děrovaným pláštěm 84, který tvoří spolu s plochou trubkového tělesa 83 prstencovou komoru 84a, spojenou s neznázorněným zdrojem podtlaku. Na konci obráceném к vy tlač ovací mu stroji 83 je trubkové těleso 83 opatřeno dutým toroidním tělesem 85, uvnitř kterého je uložen otočně prstenec 86, souosý s trubkovým tělesem 83. К prstenci 86 jsou připojeny prostřednictvím radiálních ovládačů 87 dva nože 88, které jsou uvnitř dutého toroidního tělesa 85 radiálně pohyblivé pomocí ovládačů 87 mezi klidovou polohou mimo vnější plochu povlečené hadice 74 a pracovní polohou, ve které prořezávají hadici 74. Když jsou nože 88 v pracovní poloze, při každé otáčce prstence 86 kolem osy trubkového tělesa 83 se z hadice 74 odřízne na obvodu hadicový úsek 82, který se udržuje v napjatém stavu v dokonale válcovém tvaru uvnitř trubkového tělesa 83 působením podtlaku, vytvářeného děrovaným vnitřním pláštěm 84· Když se trubkový přenášeč 79 přemístí do správné polohy kolem konfekčního bubnu 4, podtlak se přeruší neznázorněnými ventily a hadicový úsek 82 se smrští kolem elastomerní vnitřní, vrstvy na plášti 3 tak, že vytvoří vložku.

Trubkový přenášeč 79 pak sklouzne zpátky po příčníku 81, zachytí znovu konec hadice 74 a opakuje celý cyklus pro další pláší 3 pneumatiky.

Claims (5)

1. P Й E D M Ž T VYNÁLEZU

   1. Způsob výroby meziproduktu radiálního pláště pneumatiky z prvního stupně konfekce na rotujícím konfekčním bubnu, kde meziprodukt obsahuje dvě na sobě ležící vratvy, z nichž vnější vrstva sestává nejméně z jedné kordové vložky z nánosované textilní vrstvy s rovnoběžnými kordovými nitěmi, ležícími v radiálních rovinách pláště, vyznačený tím, že spojitý textilní pás vnější vrstvy 8 podélnou osnovou z kordových nití a se šířkou odpovídající obvodu konfekčního bubnu se povleče z obou stran ela8tomerním materiálem, vede se ve směru osy ke konfekčnímu bubnu a rozřezává se napříč na axiální úseky, které odpovídají dálkou ose meziproduktu a ukládají во na konfekční buben na úooky elaotomerového pásu, tvořícího vnitřní vrstvu. '
2. 2. Způsob výroby podle bodu 1, vyznačený tím, že elastomerový pás se sestavuje z vnitřního pruhu dvou postranních abrazních pruhů a dvou bočnic vytvořených vytlačováním elastomerního materiálu.
3. 3. Způsob výroby podle bodu 1, vyznačený tím, že spojitý textilní pás se před příčným rozřezáním svinuje na válcovou hadici, která se ndnosuje z obou stran elastomerním materiálem a po příčném rozřezání se nasouvá axiální na konfekční buben.
4. 4. Způsob výroby podle bodu 1, vyznačený tím, že spojitý textilní pás se před příčným rozřezáním svinuje na válcovou hadici, která se nánosuje z obou stran elastomerním materiálem a poté axiálně rozřezává na plochý pás, který se příčně rozřezává na axiální úseky.
5. 5. Způsob výroby podle bodu 1, vyznačený tím, že spojitý textilní pás se ndnosuje kalandrováním a rozřezává se na ploché axiální úseky, které se vedou ke konfekčnímu bubnu kolmo к jeho ose a ke směru pohybu pásu a kordovým nitím.