CS266597B2

CS266597B2 - Method of pregnale-21-acid's 16,17-acetal-substituted derivatives production

Info

Publication number: CS266597B2
Application number: CS869604A
Authority: CS
Inventors: Paul H Andersson; Per T Andersson; Bengt I Axelsson; Ralph L Brattsand; Bror A Thalen; Jan W Trofast
Original assignee: Draco Ab
Priority date: 1985-12-19
Filing date: 1986-12-19
Publication date: 1990-01-12
Also published as: KR870006081A; NO865004L; LT3912B; NZ218614A; IS1559B; KR940004067B1; ES2018656B3; RU1839673C; IE863245L; IL80679A0; LV10959B; NO164243B; FI865128A0; PT83984B; JO1499B1; LTIP1682A; AU6644886A; AU591950B2; HU196831B; DK605186A

Description

Tento vynález se týká způsobu výroby 16,17-acetalsubstituovaných derivátů kyseliny pregnan-21-ové. Sloučeniny vyrobitelné způsobem podle tohoto vynálezu jsou použitelné jako účinná látka farmaceutických prostředků, které jsou vhodné к léčení zánětlivých, alergických nebo dermatologických stavů.

Sloučeniny vyrobitelné způsobem podle vynálezu mají vysokou protizánětlivou schopnost v místě použití a nízkou glukokortikoidní systémovou účinnost.

Sloučeniny vyrobitelné způsobem podle tohoto vynálezu patří mezi glukokortikosteroidy (GCS). Glukokortikosteroidy jsou nejvýhodnější léčiva, která vedou к ulehčení astmatu a zánětu sliznice nosní. Podle přijímaného názoru glukokortikosteroidy uplatňují své protizánětlivé a antianafylaktické účinky na cesty přivádějící vzduch do plic a v plicní tkáni. Dlouhodobé perorální používání glukokortikosteroidů je značně omezeno některými vedlejšími účinky mimo oblast plic. Proto pouze malá část pacientů s astmatem nebo zánětem sliznice nosní v současné době snáší perorální terapii glukokortikosteroidy. Lepší jistoty se může dosáhnout zaváděním glukokortikosteroidů inhalací z aerosolových prostředků. Avšak také možnost inhalace glukokortikosteroidů se v současnosti široce klinicky využívá. Beclomethason 17alfa, 21-dipropionát a budesonid mají spíše omezenou spolehlivost na dolní hranici a pro oba, vzhledem к nežádoucím účinkům glukokortikosteroidů za obecných podmínek, byly uvedeny nejvyšší doporučené dávky pro inhalaci (C. G. Lofdahl, T. Mellstrand a N. Svedmyr, Eur. J. Respir, Dis. Suppl. 136, 65 (1984), 69: S. Ά. Johansson, К. E. Andersson, R. Brattsand, E. Gruvstad a P. Hedner, Eur. J. Clin. Pharmacol. 22, 523 (1982), J. H. Toogood, J. C. Baskerville, B. Jennings, N. M. Lefcoe a S. A. Johansson, J. Allergy Clin. Immunol. 70 288 (1982)). To může být ve vztahu к tomu, že takové sloučeniny po absorpci mají poločas plazmy větší nebo rovný 2 hodinám a desaktivují se zvláště v játrech (R. Pauwels a M. van der Straeten, Eur. J. Respir. Dis. Suppl. 122, 63 (1982), 83: A. Ryrfeldt, P. Andersson,

S. Edsbacker, M. Tonnesson, D. Davies and R. Pauwels, Eur. J. Respir. Dis. Suppl. 122, 63 (1982), 86). V souladu s tím bedesonid má nízkou selektivitu pro aplikaci v cestách přivádějících vzduch do plic na modelovém systému (R. Brattsand, L. Kallstrom, U. Johansson a M. Dahlback: Glucocorticosteroids Inflammation and Bronchial Hyperreactivity, vyd. J. C. Hogg, R. Elliel-Micallef, R. Brattsand, Excerpta Medica 1985, Amsterdam, str. 150 až 153). Až nedávno byly popsány v experimentálních systémech glukokortikosteroidy odlišných chemických struktur, například butylester fluokortinu (dále FCB) (J. F. Карр, H. Koch, M. Topert, H. J. Kessler a E. Gerhards: Arzneim.-Forsch. 27, 2 230 (1977)). Tyto sloučeniny jsou schopné být desaktivované biotransformací při hydrolýze také mimo játra, ale jak studoval Miitzel (Arzeim. Forsch. 27, 2 191 (1977)). FCB má tak dlouhý poločas v plazmě jako budesonid. Vzhledem к nižší účinnosti se FCB musí používat v mnohem větších dávkách než budesonid nebo BDP (P. S. Burge, J. Efthimiou, M. Turner-Warwich a P. T. J. Nelmes, Clinical Allergy 12, 523 (1982)).

Jedním znakem tohoto vynálezu jsou nové glukokortikosteroidové sloučeniny, které jsou určené pro inhalace. Tyto sloučeniny jsou charakterizované dobrým protizánětlivým a antianafylaktickým účinkem v místě aplikace v cestách zavádějících vzduch do plic a zvláště mají zřetelně zlepšený vztah mezi účinkem a aktivitou к vyvolání glykokortikosteroidových účinků mimo oblast ošetřování.

Tento vynálezu je založen na zjištění, že určité estery kyseliny pregnanové mají vysoký protizánětlivý a antianafylaktický účinek v místě aplikace, ale v kombinaci s pouze s nízkými glukokostikodními systémovými účinky.

Sloučeniny podle vynálezu se mohou používat pro ošetřování a potlačování zánětlivých, alergických a imunologických chorob v respiračních vzduchových cestách, na kůži, v kloubech nebo ve střevech.

Sloučeniny podle vynálezu jsou charakterizovány obecným vzorcem I

CS 266 597 B2

kde R_x znamená přímý nebo rozvětvený uhlovodíkový řetězec s 1 až 4 atomy uhlíku, nebo jde o jejich stereoisomerní složky.

Zvláště výhodné subsituenty R^ jsou methylová, ethylová, n-propylová, isopropylová, n-butylová a sek.-butylová skupina.

Jednotlivé stereoisomerní složky přítomné ve směsi steroidu, které mají výše uvedený obecný vzorec I, se mohou objasnit takto:

epimer S

Výhodný epimer je 22 R-isomer.

Sloučeniny podle tohoto vynálezu se vyrábějí takto:

Aldehyd obecného vzorce II

(II)

CS 266 597 B2 nebo jeho hydrát nebo hemiacetal se oxiduje v přítomnosti kyanidových iontů a alkoholu obecného vzorce III kde

I^-OH (III) má výše uvedený význam, a potom, jestliže je takto získaná sloučenina epimerní směsí a přitom se požaduje čistý epimer, směs se štěpí o sobě známým způsobem na stereoizomerní složky.

Zvláště výhodné alkoholy, používané při způsobu podle tohoto vynálezu jsou methanol, ethanol, propanol, isopropanol, butanol, isobutanol a sek.-butanol.

Reakce podle tohoto vynálezu se s výhodou provádí při reakční teplotě 0 a 50 °C. Reakční doba závisí na reakční teplotě a činí od 5 do 120 minut. Při teplotě místnosti je reakční doba 40 minut.

Katalyzátorem používaným při provádění způsobu podle tohoto vynálezu jsou kyanidové ionty, s výhodou získané z alkalických kovů, například kyanidu sodného nebo kyanidu draselného. Jestliže se jako činidla poskytující kyanidové ionty používají kyanidy alkalických kovů, reakce se účelně provádí za přídavku kyseliny к reakční směsi. Jako kyselina se s výhodou používá minerální kyselina, jako je kyselina sírová, kyselina fosforečná, kyselina chlorovodíková, sulfonová kyselina, jako je kyselina p-toluensulfonová, nebo karboxylové kyselina, jako je kyselina mravenčí nebo kyselina octová, aby se dosáhlo hodnoty pH asi 2,0 až 6,0.

Výchozí sloučenina obecného vzorce II se může vyrobit z odpovídajícího 21-hydroxysteroidu jeho zpracováním s kyslíkem nebo vzduchem za přítomnosti mědnaté soli v alkoholovém roztoku.

Obecně se při způsobu podle tohoto vynálezu může jako výchozí látky použít C-22 epimerní směsi, která, je-li to žádoucí, se po ukončení reakce rozštěpí na R- a S-isomery (C-22). Je také možné provádět reakci za použití R- a S-isomeru jako výchozí látky, v kterémžto případě se způsobem podle tohoto vynálezu získá konečný produkt ve formě R- nebo S-isomeru.

Sloučeniny vyrobitelné podle vynálezu se mohou používat pro rozdílné způsoby lokálního podání v závislosti na místě zánětu, například perkutánně, parenterálně nebo lokálně, při zavádění do respiračního traktu inhalacemi. Důležitý záměr formy prostředků je docílit biologickou dostupnost stereoidní složky. U perkutánních prostředků se toho s výhodou dosahuje, jesXliže se stereoid rozpustí v nosiči s vysokým termodynamickým účinkem. Toho se dosahuje za použití vhodného systému nebo rozpouštědel, zahrnujících vhodné glykoly, jako je propylenglykol nebo 1,3-butandiol, bud jako takových nebo v kombinaci s vodou.

Je také možné rozpustit steroid bud úplně nebo z části v lipofilní fázi za pomoci povrchově aktivní látky, jako solubilizéru. Perkutánní prostředky mohou být ve formě masti, krému tvořeného olejem ve vodě a krému tvořeného vodou v oleji nebo lotionu. V emulzních nosičích systém zahrnující rozpuštěnou účinnou látku může vytvářet disperzní fázi stejně jako fázi kontinuální. Steroid může být také ve výše uvedených prostředcích jako mikronizovaná pevná látka.

Stlačitelné aerosoly obsahující steroidy jsou určeny pro orální nebo nasální inhalace.

Aerosolový systém je navrhován takovým způsobem, že každá vytlačovaná dávka obsahuje 10 až

000 ^g, s výhodou 20 až 250 jig účinného steroidu. Nejúčinnější steroidy se podávají v dolní části dávkového rozmezí. Mikronizovaný steroid sestává z Částic podstatně menších než /im, které jsou suspendované v směsi vyháněcích plynů za pomoci dispergátoru jako je

CS 266 597 B2 sorbitantrioleát, kyselina olejová, lecithin nebo sodná sůl kyseliny dioktylsulfojantarové.

Mikronizovaný steroid může být také smíchán s nosnou substancí, jako je laktóza nebo glukóza. Prášková směs se rozděluje do tvrdých želatinových kapslí, z nichž každá obsahuje požadovanou dávku steroidu. Při použití se kapsle umístí do zařízení к inhalaci prášku a prášková dávka se inhaluje do dýchacích cest.

Vynález bude dále ilustrován následujícími příklady, které tento vynález nijak neomezují. Při preparativních chromatografických zkouškách se v příkladech používá rychlosti toku

-2-1 . .

2,5 ml.cm h . Molekulové hmotnosti jsou ve všech příkladech stanoveny elektronovým nárazovým hmotovým spektrometrem a teploty tání jsou stanoveny pomocí Leitz-Wetzlarova stolního mikroskopu. Všechny analýzy metodou vysoce výkonné kapalinové chromatografie (dále HPLC) se provádějí na sloupci Waters μ Bondapak C_1Q (300x3,9 mm vnitřní průměr) při rychlosti toku 1,0 ml.min \ se směsí ethanolu a vody v poměru 50:50 aŽ 60:40 jako mobilní fáze, pokud není uvedeno jinak.

Příklad 1

Roztok 0,18 g octanu mědnatého ve 100 ml methanolu se přidá к roztoku 0,825 g (22R)-16-alfa,17-alfa-butylidendioxy-6-alfa,9-alfa-difluor-ll-beta,21-dihydroxypregna-l,4-dien-3,20-dionu v 50 ml methanolu. Za teploty místnosti se reakční směsí probublává po dobu 40 minut vzduch. Methanol se co nejvýce odpaří a odparek rozpustí ve 150 ml methylenchloridu, promyje 10% vodným roztokem chloridu amonného a vodou a suší. Odparek získaný po odpaření se vysráží ze směsi methylenchloridu a petroletheru a poskytne 0,837 g (22R)-16-alfa,17-alfa-butylidendioxy-6-alfa,9-alfa-difluor-ll-beta-hydroxy-3,20-dioxopregna-l,4-dien-21-al-methylhemiacetalu. Čistota stanovená HPLC činí 98,5 %.

100 mg tohoto aldehydu se rozpustí v 1,25 ml dimethylformamidu. К reakční směsi se přidá 13 mg kyanidu draselného, 175 mg oxidu manganičitého, 0,5 ml methanolu a 0,1 ml koncentrované kyseliny octové a vše se míchá za teploty místnosti 50 minut. Oxid manganičitý se odfiltruje а к filtrátu se přidá 25 ml methylenchloridu. Roztok se promyje 5% vodným roztokem uhličitanu draselného. Po vysušení se rozpouštědla odpaří a odparek rekrystaluje ze směsi acetonu a vody. Získá se 66 mg methyl[(22R)-16-alfa,17-alfa-butylidendioxy-6-alfa,9-alfa-dif luor-ll-beta-hydroxy-3,20-dioxopregna-l, 4-dien-21-oátuJ . Čistota stanovená HPLC je 94,7 %. Teplota tání činí 225 až 236 °С.[л]²⁵ = +72,0° (c = 0,400, CH₂C1₂). Molekulová hmotnost: 494.

Příklad 2

Roztok 0,45 g octanu mědnatého ve 100 ml absolutního ethanolu se přidá к roztoku 2,0 g (22R)-16-alfa,17-alfa-butylidendioxy-6-alfa,9-alfa-difluor-ll-beta,21-dihydroxypregna-l,4-dien-3,20-dionu ve 300 ml absolutního ethanolu a nechá reagovat. Produkt izolovaný jak je popsáno v příkladu 1 poskytne 2,0 g (22R)-16-afla,17-alfa-butylidendioxy-6-alfa,9-alfa-difluor-ll-beta-hydroxy-3,20-dioxopregna-l,4-dien-21-al-ethylhemiacetalu.

Tento aldehyd se nechá reagovat za podmínek popsaných v příkladu 1 s tím rozdílem, že se methanol nahradí ethanolem. Výtěžek je 1,77 g surového produktu, který se čistí na sloupci Sephadexu LH-20 (76,5x6,3 cm) za použití systému heptan:chloroform:ethanol v poměru 20:20:1, jako mobilní fáze. Frakce 2 655 až 3 150 ml se jímají a odpaří. Po rekrystalizaci odparku z ethanolu se získá 1,03 g ethyl£(22R)-16-alfa,17-alfa-butylidendioxy-6-alfa,9-alfa-difluor-ll-beta-hydroxy-3,20-dioxopregna-l,4-dien-21-oátvJ . Čistota stanovená HPLC činí 97 %. Teplota tání: 227 až 235 °C,[o]²⁵ = +67,2° (c = 0,180, CH₂C1₂). Molekulová hmotnost: 508.

CS 266 597 B2

Příklad 3

К roztoku 0,80 g (22R)-16-alfa,17-alfa-butylidendioxy-6-alfa,9-alfa-difluor-ll-beta,21-dihydroxypregna-1,4-dien-3,20-dionu ve 100 ml propanolu se přidá roztok 0,35 g octanu mědnatého ve 150 ml propanolu, přičemž látky se nechají reagovat a produkty izolují, jako je popsáno v příkladu 1. Získá se 0,95 g (22R)-16-alfa,17-alfa-butylidendioxy-6-alfa,9-alfa-difluor-1l-beta-hydroxy-3,20-dioxopregna-l,4-dien-21-al-propylhemiacetalu.

Tento aldehyd se nechá reagovat za podmínek popsaných v příkladu 1 s tím roztílem, že se methanol nahradí propanolem. Surový produkt se čistí na sloupci Sephadexu LH-20 (76,5x6,3 cm) za použití systému heptan:chloroform:ethanol v poměru 20:20:1, jako mobilní fáze. Frakce 3 450 až 3 990 ml se jímají a odpaří. Odparek se vysráží z methylenchloridu petroletherem. Získá se 0,38g n-propyir(22R)-16-alfa,17-alfa-bu£ylidendioxy-6-alfa,9-alfa-difluor-ll-beta-hydroxy-3,20-dioxopregna-l,4-dien-21-oátu]. čistota stanovená HPLC činí 98,9 %. Teplota tání je 192 až 195 °C, [a] = +66,4° (c = 0,256, CH₂C1₂). Molekulová hmotnost je 522.

Příklad 4

К roztoku 1,0 g (22R)-16-alfa,17-alfa-butylidendioxy-6-alfa,9-alfa-difluor-ll-beta,21-dihydroxypregna-1,4-dien-3,20-dionu se 150 ml methanolu se přidá roztok 0,45 g octanu mědnatého ve 150 ml methanolu látky se nechají reagovat a produkt izoluje, jak je popsáno v příkladu 1. Produkt se rozpustí v 15 ml isopropanolu a odpaří. Dvojím opakováním procedury se dostane 1,2 g (22R)-16-alfa,17-alfa-butylidendioxy-6-alfa,9-alfa-difluor-ll-beta-hydroxy-3,20-dioxopregna-1,4-dien-21-alpropylhemiacetalu.

Aldehyd se nechá reagovat za podmínek popsaných v příkladu 1 s tím rozdílem, že se methanol nahradí isopropanolem. Surový produkt se čistí na sloupci Sephadexu LH-20 (71,5x6,3 cm) za použití chloroformu jako mobilní fáze. Frakce 1 845 až 2 100 ml se jímají a odpaří, čímž poskytnou 0,42 g pevné látky, která se vysrážela z methylenchloridu petroletherem. Výtěžek činí 0,41 g isopropyl£(22R)-16-alfa,17-alfa-butylidendioxy-6-alfa,9-alfa-di-fluor-ll-beta-hydroxy-3,20-dioxopregna-l,4-dien-21-oátu]. čistota stanovená HLPC je 96,5 %. Teplota tání činí 198 až 210 °C,[o]25 _{= +}62,0° (c = 0,292, CH₂C1₂). Molekulová hmotnost je 522.

Příklad 5

К roztoku 200 mg (22R)-16^alfa,17-alfa-butylidendioxy-6-alfa,9-alfa-difluor-ll-beta,21-dihydroxypregna-1,4-dien-3,20-dionu v 25 ml methanolu se přidá roztok 55 mg octanu mědnatého v 25 ml methanolu. Látky se nechají reagovat a produkt izoluje, jak je popsáno v příkladu 1, čímž se získá 250 mg (22R)-16-alfa,17-alfa-butylidendioxy-6-alfa,9-alfa-difluor-ll-beta-hydroxy-3,20-dioxopregna-l,4-dien-21-al-methylhemiacetalu.

Tento aldehyd se nechá reagovat za podmínek popsaných v příkladu 1 s tím rozdílem, že se methanol nahradí butanolem. Surový produkt se čistí na sloupci Sephadexu LH-20 (87,5x2,5 cm) za použití systému heptan:chloroform:ethanol v poměru 20:20:1 jako mobilní fáze. Frakce 610 až 674 ml se jímají, odpaří a vysráží z methylenchloridu petroletherem. Získá se 76 mg butyl[.(22R)-16-alfa,17-alfa-butylidendioxy-6-alfa,9-alfa-difluor-ll-beta-hydroxy-3,20-dioxopregna-l,4-dien-21-oátu]. čistota stanovená HPLC činí 97,0 %. Teplota tání: 185 až 188 = +63,3° (c = 0,300, CH₂C1₂) . Molekulová hmotnost je 536.

Příklad 6

К roztoku 185 mg (22R)-16-alfa,17-alfa-butylidendioxy-6-alfa,9-alfa-difluor-ll-beta-hydroxy-3,20-dioxopregna-l,4-dien-21-al-methylhemiacetalu v 10 ml dimethylformamidu se

CS 266 597 B2 přidá 40 mg kyanidu draselného a 0,2 ml ledové kyseliny octové. Po patnáctiminutovém míchání se přidá 0,5 g oxidu manganičitého. Reakční směs se míchá za teploty místnosti 2 hodiny

Oxid manganičitý se odfiltruje a zbytek se vnese do 50 ml vody a důkladně extrahuje eti /1acetátem.

Vodný roztok se okyselí kyselinou chlorovodíkovou a estrahuje ethylacetátem. Extrakt se suší a odpaří. Odparek se čistí chromatograficky na sloupci Sephadexu LH-20 (88x2,5 cm) za použití systému chloroform:ethanol:ledová kyselina octová v poměru 95:5:0,25 jako mobilní fáze. Frakce 985 až 1 125 ml se spojí a odpaří. Získá se 60 mg kyseliny (22R)-16-alfa,17-alfa-butylidendioxy-6-alfa,9-alfa-difluor-1l-beta-hydroxy-3,20-dioxopregna-l,4-dien-21-ové. Čistota stanovená HPLC činí 99,0 %. Hmotnostní spektrum (chemická ionizace): 481 (MH⁺), 460 (MH⁺-HF), 409 (MH⁺-(CO₂)₂O).

Příklad 7

Farmaceutické prostředky

Následující příklady ilustrují prostředky, které jsou určené pro rozdílné lokální formy podání. Tyto příklady však žádným způsobem neomezují vynález. Množství účinného stereoidu v perkutánních prostředcích je obvykle 0,001 až 0,2 % hmotnostní, s výhodou 0,01 až 0,1 % hmotnostní.

g g

0,025

10,0

Prostředek 1: Mast

Steroid, mikronizovaný

Kapalný parafin

Bílý měkký parafin	do	100,0	g
Prostředek 2: Mast
Steroid		o 0,025	g
Propylenglykol		5,0	g
Sorbitan seskvioleát	5,0	g
Kapalný parafin		10,0	g
Bílý měkký parafin	do	100,0	g
Prostředek 3: Krém	typu	olej ve vodě
Steroid		0,025	g
Cetanol		5,0	g
Glyceryl-monostearát	5,0	g
Bílý parafin		10,0	g
Cetomacrogol 1 000		2,0	g
Kyselina citrónová		< ^0,1	g
Citronan sodný		' 0,2	g
Propylen-glykol		35,0	g
Voda	do	100,0	g
Prostředek 4: Krém	typu	olej ve vodě
Steroid, mikronizovaný	0,025	g
Bílý měkký parafin		15,0	g
Kapalný parafin		5,0	g
Cetanol		5,0	g
Sorbimakrogol-stearát	2,0	g
Sorbitanmonostearát	0,5	g
Kyselina sorbová		0,2	g
Kyselina citrónová		0,1	g
Citronan sodný		0,2	g
Voda	do	100,0	g

Prostředek 5: Krém typu voda v oleji

CS 266 597 В2

Steroid	0,025 g
Bílý měkký parafin	35,0	9
Kapalný parafin	5,0	g
Sorbitandeskvioleát	5,0	g
Kyselina sorbová	0,2	g
Kyselina citrónová	0,1	g
Citronan sodný	0,2	g
Voda do	100,0	g
Prostředek 6: Lotion
Steroid	0,25	mg
Isopropanol	0,5	mg
Karboxyvinylový polymer	3	mg
NaOH	q.s.
Voda do	1,0	g

Prostředek 7: Suspenze pro injekce

Steroid, mikronizovaný	0,05-10 mg
Natriumkarboxymethylcelulóza	7 mg
Naci	7 mg
Polyoxyethylen (20) sorbitanmonooleát	0,5 mg
Fenylkarbinol	8 mg
Voda, sterilní do	1,0 mg

Prostředek 8: Aerosol pro Steroid, mikronizovaný Sorbitan-trioleát Trichlorfluormethan Dichlortetrafluormethan Dichlordifluormethan orální a nasální inhalace

0,1 % hmot.

0,7 % hmot. '

24,8 % hmot.

49,6 % hmot.

Prostředek 9: Roztok pro rozprašování Steroid 7,0 mg

Propylenglykol 5,0 g

Voda do 10,0 g

Prostředek 10: Prášek pro ihnalace želatinová kapsle se plní směsí: Steroid, mikronizovaný 0,1 mg

Lakóza 20 mg

Prášek se inhaluje pomocí inhalátoru.

Protizánětlivý účinek

Selektivita protizánětlivého účinku při aplikaci v plících se vyšetřovala na modelovém systému u krys po intrabronchiálním nakapání glukokortikosteroidu.

Nakapání Sephadexu směřující do plic krysy vede к zápalu plic a zánětu dásní. To vyvolává intersticiální plicní edem, který zvyšuje hmotnost plíce a zánět se může klasifikovat podle toho jak vzrůstá hmotnost plíce, ve srovnání s kontrolní skupinou, ve které došlo к nakapání vehikula. Vznik edemu plic se může neutralizovat předchozím ošetřením glukokortikosteroidy, s výhodou jejich lokálním podáním, jako intrabronchiálním nakapáním nebo formou inhalace.

V ideálním případě by se protizánětlivý účinek měl dosáhnout pouze na straně aplikace glukokortikosteroidu v plíci, ale ne ve vnějším prostoru, zatímco dlouhodobé ošetřování může vést к terapii omezující systémové boční účinky.

CS 266 597 B2

Rozlišování mezi glukokortikosteroidním účinkem v oblasti ošetření plíce a mimo tento prostor se může zkoušet podle dále popsaného postupu při testu.

Krysy Sprague-Dawley o hmotnosti 225 g se slabě anestetizují etherem a glukokortikosteroidový testovací prostředek se nastříká v objemu 0,5 ml/kg pouze do levého plicního laloku. Toho se dosáhne nastříkáním pomocí tenkého a ohebného ocelového katetru zaváděného tlamou a průdušnicí do levého plicního laloku (selektivita tohoto způsobu aplikace byla ověřena oddělenými pokusy s Evansovou modří, kdy bylo zjištěno, že více než 95 % použité látky se nacházelo v levé polovině plic a méně než 5 % použité látky se nacházelo v pravé polovině plic). o třicet minut později se nastříká suspenze Sephadexu (5 mg/kg v objemu 1 ml/kg) do průdušnice daleko nad bifurakcí, takže suspenze se dostane jak do levého, tak do pravého plicního laloku. Za dvacet hodin poté se krysy usmrtí a výjme se levý a pravý plicní lalok a odděleně se stanoví jejich hmotnost. Také se zaznamená hmotnost brzlíku. Kontrolní skupiny dostávají místo glukokortikosteroidního prostředku vehikulum a místo suspenze Sephadexu fyziologický roztok, ke stanovení hmotnosti edemu vyvolaného Sephadexem a nekrytého lékem a hmotnosti normální plíce. Pro každý glukokortikosteroidový prostředek se testují alespoň 3 dávky v rozmezí 0,01 až 10 mg/kg při vždy 6 nebo více paralelních stanoveních na dávku. Glukokortikosteroidy se suspendují v nosiči obsahujícím natriumkarboxymethylcelulózu (CMC-Na) 0,75 %, povrchově aktivní látku (Tween 80) 0,04 % a chlorid sodný 0,7 %, přičemž zbytek do 100 % tvoří voda.

Pro přísně lokální protizánétlivá ošetření chorob dýchacích cest ideální profil sloučeniny je takový, že má působit proti zánětu v místě ošetřeného levého plicního laloku, avšak nikoli pravého plicního laloku, který se dostavuje působením glukokortikosteroidu cestou systémové cirkulace (po absorpci z levé plíce). Poměr mezi požadovaným ED_5Q (způsobuje snížení edemu o 50 %) v pravé a levé polovině plic se může použít jako parametr pro stanovení selektivního účinku v místě palikace. Pro ideální glukokortikosteroid má být tento poměr selektivity vysoký. .

Výsledky provedených testů jsou uvedeny v tabulce 1, kde horní část představuje účinky dosahované u dříve známých typů glukokortikosteroidů. Budesonid nemá nijakou selektivitu pro místo aplikace v plicích, protože hodnota ED_5Q pro levou a pravou polovinu plic je v podstatě stejná (poměr selektivity asi 1,5). U nejvyšší testované dávky (0,3 mg/kg) budesonid snižuje hmotnost brzlíku o 22 % (p<0,01). Dříve známý glukokortikosteroid FCB má určitou selektivitu, protože ke snížení edemu pravé poloviny plic se požaduje asi dva- až třikrát vyšší dávka, než jaká je potřebná pro potlačení edemu levé plíce.

Nové sloučeniny podle vynálezu mají překvapivě lepší selektivitu pro účinek výlučně v místě ošetřeného levého plicního laloku (tabulka 1). Poměr selektivity dosahuje 6 nebo vyšší hodnoty. S těmito sloučeninami je možné potlačit edem pravé poloviny plic. Při dávce 10 mg/kg sloučeniny vyrobené podle příkladů 1 až 5 se nedostavuje žádný účinek na hmotnost brzlíku, zatímco sloučenina vyrobitelná podle příkladu 3 při stejné dávce vyvolává slabě snížení hmotnosti brzlíku (o 15 %, Cp <^0,05).

Všechny nové sloučeniny mají vyšší schopnost protizánětlivého účinku v místě aplikace (hodnota ED₅₀ v levém plicním laloku je menší nebo rovna 5 mg/kg), než málo účinná sloučenina FCB (10 mg/kg).

Tabulka 1

Účinky testovaných glukokortikosteroidů v Sephadexo.vém modelu

Výsledky jsou uváděny ve vztahu к odpovídající kontrolní skupině, která obdržela Sephadex.

CS 266 597 B2

Tabulka 1 pokračování -

Sloučenina podle příkladu č.	ED*_q levý plicní lalok mg/kg	Poměr selektivity: ED*₀ pravého plicního laloku	Brzlík: Involuce % (dávka mg/kg)
ED*_q levého plicního laloku
Budesonid	0,2	1,4	22	(0,3)
FCB	10	2,5	6	(10)
1	1,5	6,0	-3	(10)
2	1,7	5,9	15	(10)
4	5	10,0	-1	(10)
3	<1	>10	6	(10)

ED*q je vyžadovaná dávka glukokortikosteroidu ke snížení edemu o 50 %.

Claims

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

1. Způsob výroby 16,17-acetalsubstituovaných derivátů kyseliny pregnan-21-ové obecného vzorce I (I) kde znamená přímý nebo rozvětvený uhlovodíkový řetězec obsahující 1 až 4 atomy uhlíku, nebo jejich stereoisomerních složek, vyznačující se tím, že se oxiduje aldehyd vzorce II nebo jeho hydrát nebo hemiacetal v přítomnosti kyanidových iontů a alkoholu obecného vzorce III (II) *4-OH (XII)

CS 266 597 B2 kde

Rj má výše uvedený význam, a potom, jestliže takto získaná sloučenina je epimerní směsí a přitom se požaduje čistý epimer, směs se štěpí na stereoisomerní složky.
2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se připravuje sloučenina obecného vzorce
3. Způsob podle bodu 1, vyznačující se připravuje sloučenina obecného vzorce
4. Způsob podle bodu 1, vyznačující se připravuje sloučenina obecného vzorce
5. Způsob podle bodu 1, vyznačující se připravuje sloučenina obecného vzorce
6. Způsob podle bodu 1, vyznačující se připravuje sloučenina obecného vzorce řetězcem.

se tím, že za použití příslušných výchozích látek I, kde R^ znamená methylovou skupinu.

se tím,že za použití příslušných výchozích látek I, kde Rj znamená ethylovou skupinu.

se tím, že za použití příslušných výchozích látek I, kde Rj znamená n-propylovou skupinu.

se tím, že za použití příslušných výchozích látek I, kde R^ znamená isopropylovou skupinu.

se tím, že za použití příslušných výchozích látek I, kde R^ znamená butylovou skupinu, s přímým